Češi v akci 57

Týden s českou Grand Prix patřil na našich oválech k těm nabitějším. Plzeň viděla čtvrtý díl jadranského poháru družstev, Mšeno hostilo svou první extraligu, ve stejný den jako plochodrážní hvězdy v Praze závodili rovněž kolibříci v Chabařovicích a včera se v Liberci Pardubice dostaly na hrot prvoligové tabulky. V zahraničních ligách se však čeští závodníci mihli pouze sporadicky a dnešní díl pravidelné pondělní kompilace prodloužil prakticky jen svátek Letnic se svými pouáky v Maďarsku a Německu včetně populárního horského okruhu v Teterowě.

V Anglii se v akci objevil pouze Matěj Kůs, když jeho Redcar ve čtvrtek hostil Plymouth, nad nímž vyhrál duel Premier League 51:42. Pražský borec zaznamenal dva body s jedním bonusem a opět nešetřil tvrdou kritikou na adresu domácí dráhy. „Tohle už není žádná sranda,“ svěřil se.

Martin Vaculík byl v úterý tradičně ve Švédsku. V Eskilstuně však jeho Vetlandu čekal nářez 68:28. Slovenský borec začal dvěma triumfy, ale pokračoval třetím místem a sérii třech nul, takže se jeho skóre zastavilo na sedmi bodech. Včera se však dočkal vítězství v polské extralize. Jeho Tarnow doma porazil Bydhoš 54:36, přičemž on mu pomohl sedmi body se třemi bonusy.

Josef Franc dostal pozvánku do sestavy Lodže minulý týden, kdy ovšem zcela logicky dal přednost domácímu šampionátu na dlouhé dráze. Do Polska nezamířil ani včera, ale místo toho vytvořil tým spolu s Václavem Milíkem a Matějem Kůsem v Poháru Letnic v Debrecenu.

Závod pěti tříčlenných týmů s pěti účastníky na startu každé jízdy přinesl triumf družstvu Maďarska. K 56 bodům ovšem vedle Joszefa Tabaky pomáhali rovněž Claus Vissing a Rafal Trojanowski. Náš výběr skončil o pět bodů za nimi, když za sebou nechal Austrálii, Slovinsko a juniorský výběr Maďarska.

V Německu se na Letnice koná tradičně celá řada závodů. Pfingstpokal v Güstrowě měl mít na startu rovněž Daniela Hádka. Proti jeho účasti se ovšem postavil pád při mšenské extralize o den dříve. Lékařské vyšetření naštěstí neodhalilo žádné fraktury bolavé ruky, nicméně plzeňský junior v současné době svádí boj s angínou a horečkami.

Güstrowský mítink fungoval opět jako rámcový podnik Bergringrennem na travnaté dráze v Teterowě. Zelenou stuhu si odvezl Dirk Fabriek a na dalších příčkách se umístili Manfred Knappe a Enrico Sonnenberg. Antonín Klatovský byl čtvrtý. Šestapadesátý Pohár horského okruhu se stal kořistí Dennise Stübeho. Na pódium se dostali ještě Paul Cooper a Manfred Knappe, Antonín Klatovský byl pátý.

Störtebeker Pokal v Nordenu včera vyhrál Tobias Kroner. Výsledková listina elitní skupiny A uvádí na druhém místě jakéhosi Eduarda Krezmera, což se samozřejmě Eduard Krčmář. Slánský junior za sebou ve finále nechal Danny Maassena a Jannicka de Jonga.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Pardubicím nesebrala vítězství ani prázdná nádrž Tomáše Suchánka

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 19. května
Třetí podnik letošní první ligy v libereckých Pavlovicích nabídl vskutku dramatickou podívanou, v níž se čtveřice protagonistů pohybovala v minimálních bodových rozestupech. A závěr závodu si v tomto ohledu vůbec nezadal. V rozjížďce s číslem šestnáct dostal Filip Šitera svým triumfem Mšeno do finále, když hodiny stály oněch pověstných pět minut před dvanáctou. Ján Mesiarik projel cílem poslední, zatímco Zdeněk Holub jako druhý. Koaliční tým Březolupy/Žarnovica nejenže vypadl z jízdy dvou nejlepších týmů, ale musel do rozjezdu o třetí příčku. V něm Martin Gavenda nezaváhal ani vteřinu a odvedl Zdeňka Holuba, nejlepšího muže pražské Markéty. Ve finále potřebovaly Pardubice ke svému vítězství pouhý bod. Tomáš Suchánek však odmítl veškeré taktizování a usadil se v čele. Na počátku posledního kola ale zůstal stát, protože mu došlo palivo. Vítězství zdědil Filip Šitera, ale druhý v pořadí Hynek Štichauer garantoval východočeskému družstvu cestu nejen na nejvyšší stupeň pódia, ale i na hrot průběžné klasifikace.

Dusno osvěžené skvělými jízdami
Letošní květen si evidentně začal hrát na apríl. Včera dopoledne v Liberci pršelo, že řidičům nestačily stěrače. Tráva na pavlovickém stadiónu vyrostla od úterka o deset centimetrů. Avšak před dnešním závodem na krajskou metropoli dolehla dusná vedra, jimiž se ohlašují bouřky. Dráha chlastala vodu stylem nevyléčitelného notorika a plán úpravy dráhy po čtyřech rozjížďkách zmizel záhy v propadlišti dějin.

Problémy ovšem museli řešit i samotní závodníci. Cestou na start rozjížďky s číslem jedna prasklo spojkové lanko Filipu Hájkovi. Radek Smetana mu promptně spěchal v ústrety v sedle synova stroje, takže rošt byl obsazen celou čtveřicí. Všem ovšem svým dokonalým startem vypálil rybník Michael Hádek, který se za řidítka posadil poprvé od svého prvomájového pádu v rakouském Murecku.

Pozornost ovšem poutal duel o druhé místo. Filip Šitera se musel urputně bránit náporu Hynka Štichauera, jehož se ani náhodou nezbavil, když ho v první zatáčce vyhnal na venek. Pardubičan si nedopřál klidu, dokud svého mšenského soka ve druhém výjezdu nepodjel.

Ke druhé jízda dorazil Jan Jaroš s červeným povlakem. Výměna za modrý byla dílem okamžiku a Mšeňák mohl vystřelit do čela. Ještě v nájezdu ho vystřídal Ondřej Smetana, ovšem mnohem větší patálie se začala projevovat v ocelovém srdci jeho motocyklu. Jan Jaroš zůstal ve druhém kole stát a nezbylo mu, než poprosit Filipa Šiteru o půjčení jeho mechanického oře.

Ani Ondřej Smetana neprojel cílem se zvednutýma rukama. Ve druhém kole jej v zatáčce u depa vystrkal Martin Gavenda a březolupsko-žarnovická koalice se usadila na čele průběžné klasifikace. Z něho nesestoupila, ani když Ján Mesiarik najel do pásky. Z trestné čáry neměl sebemenší šanci na body. Zatímco přes Michala Škurlu se Jan Holub a Jaroslav Petrák přesypali ještě během úvodního okruhu, na slovenského závodníka zbyla nula.

Ke slabším koaličním článkům dnes patřil i Roman Čejka, který ve Mšeně vedl torzo svého týmu do boje s Pardubicemi. Nyní mu však zhasl motor. Jeho otec Roman a Michael Hádek bleskově připravili druhý stroj, avšak slánský závodník uvedl svůj motocykl do chodu.

Zdeněk Holub otevřel své individuální skóre velikánským sólem před Janem Holubem. Roman Čejka se při útoku na ně ve druhé zatáčce dostal proklatě blízko ohrazení, avšak v závěru dokázal zúčtovat alespoň s Michaelou Krupičkovou. Jeho bod udržel koalici v čele o bod před Prahou a Mšena a o dvě před Pardubicemi.

Pardubický trhák ozdobený pětkrát třemi body
Po pěti jízdách si tři týmy s osmi body na kontě nemohly vůbec nic vyčítat. Pardubický náhradník Tomáš Suchánek proměnil svůj první výjezd na pavlovickou dráhu v suverénní triumf před Janem Jarošem, Jánem Mesiarikem a Filipem Hájkem. Pražané za ostatními zaostávaly o dva body, avšak Ondřej Smetana se v rozjížďce s číslem šest rozhodl pro nápravu tohoto stavu věcí.

Profitoval z povedeného startu, který ho vynesl do vedení. Avšak hned v úvodním oblouku se okolo něj zprava přehnali Roman Čejka a Filip Šitera sledování Jaroslavem Petrákem. „Chtěl jsem to pouštět ven,“ smutnil pražský junior. „Ale tam byl Jarda a já šel z prvního na poslední.“

Zkušený Pardubičan nemohl nevyužít nabídnutou šanci. „Viděl jsem, že tam Smeták vlítne a bude je tlačit do sraček,“ vyprávěl. „Kdyby si držel lajničku, nepustil by je tam.“ Překonání pražského juniora byl ovšem jen počátek Pardubičanova gala představení. Ve druhé zatáčce vedl nájezd po vnitřní straně, aby vzal oba soky z jedné vody načisto.

Jak Filip Šitera, tak Roman Čejka si něco takového rozhodně nechtěli nechat líbit. I když pro odvetu dělali maximum, progresu se dočkal pouze Filip Šitera. A to ještě jen na úkor Romana Čejky, takže Jaroslav Petrák projel vítězně pod šachovnicovou vlajkou.

V sedmé jízdě odvedl Tomáš Suchánek Michaela Hádka, Jana Holuba a Michala Škurlu, aby hned vzápětí bylo pardubické vedení konsolidováno Hynkem Štichauerem. Pardubičan šel dopředu tvrdě úvodním výjezdem a s efektním wheelie na počátku liberecké mini rovinky předčil Martina Gavendu. Zdeněk Holub tentokrát zaváhal na startu a nakonec bral bod na úkor Stanislava Pouznara. Mšenský junior však dnes místo závodníka připomínal montéra. A také nyní v osmé jízdě odstavil svůj motocykl ve třetím kole.

V půlce mítinku vedly Pardubice se sedmnácti body, Březolupy/Žarnovica měly třináct, Mšeno jedenáct a Praha sedm. Tomáš Topinka nemohl dlouho váhat a v rozjížďce s číslem devět nechal stát Filipa Hájka, jehož nahradil Zdeňkem Holubem v roli žolíka.

Borec, který včera v Praze oblékal vestu druhého náhradníka české velké ceny, jeho očekávání nezklamal. Do pražských boxů dovezl šest bodů za hladký triumf před Filipem Šiterou, Romanem Čejkou a Davidem Štěrovským. Nula pardubického juniora však byla záhy napravena dalším vítězstvím Hynka Štichauera, už pátým triumfem pardubického závodníka v posledních šesti jízdách. Jan Holub za jeho zády měl spíše starosti s Ondřejem Smetanou, než aby útočil na čelo.

Finále následované rozjezdem
Ačkoliv Pardubice ulétly na náskok už pěti bodů, soupeři rozhodně nepokládali mítink za uzavřený. Filip Šitera vyhrál jedenáctou jízdu, když se záhy zbavil Michaely Krupičkové. Od nájezdu do druhého kola bezpečně kontroloval situaci, avšak za jeho zády se odehrávala mela. Dívka v zeleném se nehodlala vzdát po předjetí od Martina Gavendy, avšak po jejím bodu toužil Michal Škurla. Pražan se ho nakonec zmocnil ve třetím kole, když bleskově vedl útok zprava doleva a spodem se posunul dopředu.

Velké emoce provázely dvanáctou jízdu. Jan Jaroš projel páskou a musel zpátky na trestnou čáru. Z ní posléze odstartoval způsobem, až zlí jazykové tvrdili, že kdyby Karel Voborník nezmáčkl startovací tlačítko, přetrhnul by bílý tkaloun ještě jednou.

„Povedla se mi reakce,“ vzkázal Jan Jaroš na adresu svých kritiků. Trojice soupeřících manažerů se nalepila na telefon v depu jako vosy na bonbón. Avšak protesty byly marné, Karel Voborník neshledal žádný prohřešek proti řádům. A tak či onak, z trestné čáry ještě nikdo netriumfoval takovým přesvědčivým způsobem jako nyní mšenský závodník.

Už v prvním oblouku minul Michaela Hádka s Jaroslavem Petrákem. Před sebou měl jen Zdeňka Holuba, jehož předčil v nájezdu do druhého okruhu. Boj se soustředil na druhou příčku, který pro sebe rozhodl na počátku třetího okruhu Michael Hádek.

V rozjížďce s číslem třináct se do křížku s páskou dostal Stanislav Pouznar. Mšeno po předchozím triumfu Jana Jaroše bylo o dva body za Pardubicemi, jenže nyní Tomáš Suchánek jednoznačným triumfem postaral o další únik Východočechů. Ondřej Smetana se po souboji na lokty s Michaelem Hádkem usadil na druhé příčce. A jeho Prahu na čtvrtém místě a vedoucí Pardubice dělilo pouhých pět bodů.

Drama gradovalo. Martin Gavenda ve čtrnácté jízdě v nájezdu do první zatáčky předčil Jaroslava Petráka, jemuž defekt v poslední zatáčce nesebral dva body. Moravsko-slovenský tým se dostal o bodík před Mšeno, jehož barvy v této jízdě nemohl hájit nikdo.

Hned vzápětí Hynek Štichauer sebral vedoucí příčku Michalu Škurlovi už v prvním oblouku, čímž svůj celek dostal do finálové jízdy. Neskutečné napětí ale ještě nepolevovalo. Koaliční tým měl před závěrečnou jízdou základního rozpisu o dva body navíc než Praha se Mšenem.

Jenže Jaroslav Gavenda si vystřílel veškerý taktický potenciál. A protože Pardubice měly náskok jen pět, nikoliv šest bodů, nemohl jeho syn Martin na ovál v roli taktické rezervy. Svoji kvótu čtyř startů si už jako náhradník vyčerpal, takže se na roštu objevil Ján Mesiarik. Nakonec nebodoval, zatímco Zdeněk Holub a Filip Šitera sváděli boj o finále.

I když Pražan lépe odstartoval, Mšeňák se v prvním nájezdu posunul před něho. By Zdeněk Holub nesložil zbraně, Filip Šitera nepovolil a poslal Mšeno do finále, zatímco Prahu čekal rozjezd s Březolupy.

Pardubice měly už triumf v kapse, avšak Tomáš Suchánek se rozhodl úspěch svého celku podtrhnout závěrečným vítězstvím. Filip Šitera ho stíhal, přitom však stačil hlídat Hynka Štichauera. Tomu nevyšel start, ale přesto se usadil před Janem Holubem.

Na výjezdu z první zatáčky posledního kola zůstal Tomáš Suchánek stát a připravil horké chvilky Filipu Šiterovi. „Nadjel jsem si to a chtěl jsem to dát pod něj,“ líčil. „Naštěstí jsem to neudělal, jinak by byl leteckej‘ den.“ A příčina Pardubičanova odstoupení? „Motor neměl, co chlastat,“ odtušil Tomáš Suchánek s významným pohledem k mechanikovi Radimu Lamberskému.

Zbývalo ještě vyřešit otázku majitele třetí příčky. Zdeněk Holub při losování pozic na startovním roštu zvolil nůžky, Martin Gavenda papír. Avšak na ovále se březolupský závodník postaral, aby jeden bod do tabulky inkasoval právě jeho tým.

Hlasy z depa
„Začal jsem balit starší holky, tak musím podle toho vypadat,“ žertoval Hynek Štichauer, proč si nechal narůst vousy. „Hezký závody, škoda, že se prášilo. Jinak byla dráha hezky připravená. Jsem rád, že jsem nebyl línej‘, jít včera po Grand Prix do dílny přehodit si motor. Jelo to hezky, vyhrával jsem. Akorát v poslední jízdě jsem pokazil start. Stoup‘ jsem si do blbý koleje. Ale aspoň nezpychnu.“

„Závody byly dobrý,“ pochvaloval si Tomáš Suchánek. „Konečně se mi dařily starty. Nový pružiny fungujou dobře, motocykly a závodník taky, pokud mu teda mechanik nezapomene dolejt‘ metyl (smích). Vyhráli jsme, spokojenost, ale o extralize to musí bejt‘ ještě lepší! Dráha byla sice jednokolejka, ale dobrá. Bojovalo se, ale nedalo se moc předjíždět.“

„Zezačátku jsem zkoušel motory,“ vyprávěl Filip Šitera. „Nebylo to ono, co potřebuju. Motorku jsem půjčil Honzovi. Musíme si pomáhat, je to týmová soutěž a to se klidně může stát i mně. Škoda, že jsme nevyhráli. To se ale stane, sestava byla dobrá.“

„Nic moc, mohlo bejt‘ líp a víc se dařit,“ nebyl Jan Holub spokojený. „Nějaký jízdy byly slabší. Těžko říct proč. Do třech čtvrtin závodu to bylo hlavně o startu. Druhý místo není špatný, ještě uvidíme, jak to bude dál.“

„Viděl jsem to tak, že jsem sem přijel se dvouma pojízdnejma motorkama a odjíždím bez nich,“ křivil Jan Jaroš svůj úsměv. „Každopádně dobrý, že mi Filip půjčil motorku a tím jsme získali body. Start z trestný čáry byl pěknej‘, reakce se povedla.“

„Myslel jsem, že to dopadne trošku líp,“ nezastíral Martin Gavenda. „Čekal jsem, že to bude vyrovnaný, ale chtěli jsme vyhrát. Nepodařilo se, co nadělám?! Super jsem si zazávodil, dráha byla dobrá a my neměli žádné technické problémy.“

„Po třech nedělích bez motorky bylo svezení v pohodě, ale starty nic moc,“ uvažoval Michael Hádek. „Pak jsem se jen vozil, ale zezačátku dobrý, ale pak přišly startovní pozice zvenku a bylo to o něčem jiným. Ale svezení pěkný. Noha pobolívá, ale drží.“

„Dobrý, šlo to,“ bilancoval Zdeněk Holub. „Akorát jsme neměli skončit čtvrtý. Byla dobrá sestava ve všech týmech. Mně se jelo docela pěkně až na to zaváhání. Dneska to bylo hodně o startu.“

„Dneska jsem konečně měl dobrý starty a všechny body jsem vytěžil z nich,“ říkal Ondřej Smetana. „Příště musíme víc zabojovat na dráze. Škoda tý šestý jízdy. Chtěl jsem to pouštět ven, ale byl tam Jarda Petrák. A já šel z prvního na poslední…“

„Nemoh‘ jsem vychytat motorku,“ kroutil hlavou Michal Škurla. „Až v poslední jízdě to bylo lepší. Dráha byla tvrdá a jinak dobrá. Ale stejně je nejlepší dráha v Čechách. To mám hodně rád!“

1. Zlatá přilba Pardubice     31
David Štěrovský 1 – 0 –   1
Hynek Štichauer 2 3 3 3 2 13
Jaroslav Petrák 2 3 0 2   7
Michaela Krupičková 0 – 0 –   0
Tomáš Suchánek 3 3 3 1 E 10
 
2. Grepl PDK Mšeno     28
Filip Šitera 1 2 2 3 3 3 14
Jan Jaroš E 2 3 0   5
st.č. 7 – neobsazeno      
Stanislav Pouznar – E – 0   0
Jan Holub 3 2 1 2 1 9
 
3. AK Březolupy/SC Žarnovica     23
Ján Mesiarik 0 1 0 0   1
Roman Čejka 1 1 1 1   4
st.č. 11 – neobsazeno      
Michael Hádek 3 2 2 1   8
Martin Gavenda 3 2 2 3   10+3
 
4. AK Markéta Praha     23
Zdeněk Holub 3 1 6* 1 2   13+2
Michal Škurla 1 0 1 2   4
Ondřej Smetana 2 0 1 2   5
Filip Hájek 0 0 – 1   1

Aktuální prvoligová tabulka:

  bilance malé body velké body
1. Pardubice 1-1-1-0 82 9
2. Mšeno 1-1-1-0 79 9
3. Březolupy/Žarnovica 1-0-1-1 76 7
4. Praha 0-1-0-2 70 5

Foto: Eva Palánová

Tai Woffinden slavil premiérové vítězství

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 18. května
Když se čtveřice finalistů řadila u startovní pásky finálové jízdy dnešní Velké ceny České republiky, Tomasz Gollob se už dávno mohl rozloučit s pozicí leadera průběžné klasifikace. Teprve ve čtrnácté jízdě dokázal na sluncem zalitém stadiónu inkasovat svůj první bod, který rozšířil až v předposlední rozjížďce základního rozpisu o druhé místo. Bylojasné, že českou metropoli jako číslo jedna opustí Emil Sajfutdinov. Jeho šance na třetí vítězství v řadě však zhasla díky najetí do pásky. Po startu se na čele usadil Tai Woffinden, aby nakonec projel vítězně cílem. Boj o druhé místo pro sebe vyřešil Krzysztof Kasprzak, když Nicki Pedersen, na němž fraktura ruky nebyla vůbec znát, upadl v předposlední zatáčce.

Union Jacky vlají nejvýše
Ideální slunečné počasí vítalo návštěvníky pražské velké ceny. Jako každoročně se v ochozech pražské Markéty sešly tři hlavní skupiny. Velké zastoupení měli tradičně Poláci, avšak ani Angličané a konec konců ani Češi rozhodně nezůstávali kvantitativně pozadu. Po dvou sériích se ovšem nejvíce radovali lidé s Union Jacky ve svých rukou.

Tai Woffinden před sezónou pracoval opravdu tvrdě a v zájmu dokonalé kondice si dokonce nechal zpracovat ideální jídelníček. Do české metropole dorazil nejen jako čtvrtý muž průběžné klasifikace, ale především úřadující britský mistr.

Hned v rozjížďce s číslem tři ukázal, že by právě dnes mohl zažít životní velkou cenu své kariéry. Zatímco se Andreas Jonsson ve druhé zatáčce tvrdě nasunul pod Jaroslawa Hampela, Tai Woffinden měl na čele na Fredrika Lindgrena už pětimetrový náskok, jehož délku od té doby již jen zvyšoval.

Další triumf stylem start – cíl dodal hned v šesté jízdě. Se šesti body se mu v té chvíli mohl rovnat maximálně Matej Žagar. Slovinský závodník si počínal stejně suverénně hned v první jízdě. A svým soupeřům zmizel rychle z dohledu rovněž záhy po vylétnutí pásky rozjížďky s číslem pět.

Naproti tomu polská hrdla zůstávala tichá až do sedmé jízdy. V ní se konečně prosadil reprezentant bílé orlice. Jaroslaw Hampel, který minulý měsíc na Markétě hájil mšenské barvy v extralize, vyšel na úvod naprázdno. Jenže ve druhé sérii se mu do cesty nepostavil ani Greg Hancock, ani Nicki Pedersen a ani Tomasz Gollob.

Polský exmistr světa měl v těch chvílích na svém kontě druhu nulu, což některé z jeho malověrných fanoušků inspirovalo k úvahám o předčasném opuštění stadiónu. Z české dvojice v hlavním závodě byl prozatím úspěšnější Aleš Dryml.

V absolutně první jízdě dne profitoval z útoku Nielse Kristiana Iversena spodní stranou úvodního oblouku. Pardubičan se s ním svezl a také on dokázal být v cíli na poslední chvíli před Tomaszem Gollobem. Bod si Pardubičan připsal i v osmé jízdě, v níž odstartoval hned za Emilem Sajfutdinovem. Andrease Jonssona udržel za sebou v první zatáčce, avšak na protilehlé rovince už ne. Smolařem se ovšem stal Martin Vaculík.

Ten vzhlížel k pražskému závodu jako k odrazové rampě k lepším výsledkům, avšak ze čtvrté jízdy se vrátil s jediným bodem. V rozjížďce s číslem osm si však místo bodového přídělu odnášel v rukou řetěz, jenž mu praskl takřka současně s letem pásky.

Druhé místo Josefa France přineslo nejlepší český výsledek
Josef Franc dojížděl do cíle druhé a šesté jízdy poslední se ztrátou několika metrů za svým nejbližším pokořitelem. V rozjížďce s číslem devět však vystřelil dopředu jako blesk. Jenže kamenem úrazu se stala skutečnost, že rozhodčí Marek Wojaczek jeho manévr klasifikoval jako letmý start a rozsvítil červená světla.

Na lepší časy se české divoké kartě mělo začít blýskat až v šestnácté jízdě. Tentokrát už nikdo nemohl zpochybnit rychlost jeho startu. Fredrik Lindgren ovšem v první zatáčce nabral neuvěřitelné zrychlení a spodní stranou první zatáčky pronikl do vedení. Zůstal v něm, by se Pražan všemi prostředky snažil o zvrat ve svůj prospěch.

Bohužel dva body byly v letošní velké ceně pro Josefa France prvním, ale zároveň rovněž posledním aktivem. V devatenácté jízdě zůstal opět vzadu hned v prvních metrech. Jeho celkové umístění tedy přesně korespondovalo s jeho startovním číslem šestnáct. O jednu příčku nad ním figuruje ve výsledkové listině Aleš Dryml.

Cíl dvanácté jízdy jej zastihl poprvé bez bodového zisku. Přitom se zpočátku hnal za Antonio Lindbäckem stejně nekompromisně jako Tai Woffinden. Zatímco britskému šampiónu se podařilo proniknout do čela, Pardubičan zůstal třetí. Ve druhém kole se ke všemu stal ještě obětí Nicki Pedersena, jenž protáhl nájezd do druhého oblouku a poslal Aleše Drymla za svá záda.

V šestnácté jízdě Aleš Dryml zaostal za Josefem Francem, avšak uhlídal Grega Hancocka. V samotném závěru dojel opět poslední. České fanoušky však rozjásal Martin Vaculík, jenž má své věrné příznivce v obou částech před dvaceti lety rozděleného federálního Československa.

Po restartu deváté jízdy zamířil nekompromisně do čela, aby jako první přestřihl vítěznou šňůru Mateje Žagara. V rozjížďce s číslem patnáct byl u čtvrtého triumfu Tai Woffindena, který jako neporažený osaměl na čele průběžné klasifikace. Slovenský borec musel o druhé místo urputně bojovat s Krzysztofem Kasprzakem.

Polák se ve výjezdu z poslední zatáčky sunul spodní stranou dopředu. Metu však protnul takřka současně s Martinem Vaculíkem, jemuž ovšem rozhodčí přiřknul dva body. Rozjížďka s číslem osmnáct měla přinést verdikt, zda se Slovák zúčastní losování semifinálových pozic. Avšak ve společnosti Nielse Kristiana Iversena, Fredrika Lindgrena a Nicki Pedersena z pozice od mantinelu cesta k bodům nevedla.

Mistři světa jsou vyřazeni, jejich následovníci se perou dál
Martin Vaculík plným právem želel přetrženého řetězu, avšak v Praze nedosáhli semifinálových bran ani borci z úzkého okruhu favoritů. Shodou okolností vypadl i trojlístek předchozích světových šampiónů Tomasz Gollob, Greg Hancock a Chris Holder.

V rozjížďce s číslem sedmnáct se rozbil stroj na vítězství Tai Woffindena. Podruhé se opakovalo kvůli letmému startu. Nakonec za nejdelší konec provazu tahal Emil Sajfutdinov. Rus sice v úvodu podlehl Nicki Pedersenovi, avšak nakonec se radoval z triumfu v základní části. Tai Woffinden po startu, který zvnějšku nemohl snad ani být lepší, sice záhy pronikl před Mateje Žagara, avšak vzdorující Greg Hancock byl až příliš tvrdým oříškem k rozlousknutí.

Emil Sajfutdinov se těšil z triumfu i v semifinále, jež ovládl stylem start – cíl. Krzysztof Kasprzak, který se mezi nejlepších osm dostal především pilným a pravidelným sbíráním bodu za bodem, ve druhé zatáčce dokonale zaskočil Fredrika Lindgrena a Andrease Jonssona. Než by člověk řekl švec, dostal se vnitřní stopou pod oba a jásot krajanů na tribunách ho doprovodil do finále.

Druhé semifinále se stalo kořistí Nicki Pedersena, který ustál i postartovní útok loktem od Taie Woffindena. Z vnějších pozic startující Jaroslaw Hampel a Matej Žagar se tím pádem s pražským publikem rozloučili.

Emil Sajfutdinov si losoval finálovou pozici jako první, avšak z výhody modré dráhy se netěšil příliš dlouho. Předčasný kontakt s páskou nemohl zůstat bez trestu. Rus sice nedosáhl hattricku třech vítězných velkých cen v řadě, avšak českou metropoli opouštěl jako vedoucí muž průběžné klasifikace.

Těsně za jeho záda v průběžném součtu čtyř závodů seriálu se rychle vydal Tai Woffinden. Angličan letěl dopředu prakticky současně s letem pásky vzhůru. Za sebou měl Nicki Pedersena, jehož ovšem v první zatáčce podjel Krzystof Kasprzak.

Dánský závodník, nad jehož startem se dlouho vznášel otazník, nechtěl hrát druhé housle ani se speciálním náramkem na své zlomené levačce. Ve druhé zatáčce byl zpět a duel o druhé místo ukončil až jeho pád v předposledním oblouku. I když pro něj vyrazila sanitka, Nicki Pedersen se vrátil po svých.

Hlasy z depa
„Ani nedokážu vysvětlit, jaké by bylo vyhrát v Cardiffu,“ usmíval se Tai Woffinden, když mu moderátor tiskové konference připomněl podporu anglické části obecenstva během dnešního závodu. „To by bylo něco absolutně nepředstavitelného. Ale mám ještě pár závodů před tím, než abych si s tím dělal starosti. Prostě půjdu a budu dělat svoje věci, jak umím, a uvidíme, kde za dva týdny budu. Ale britská velká cena bude úžasná, už se opravdu těším. Atmosféra tam se nedá přirovnat k ničemu jinému. A po mojí výhře tady a v britském šampionátu budou fanoušci hodně hlasití. Jsem potěšený, že jim k tomu dávám důvod.“

Přitom na začátku sezóny by na něho sázelo jen pár lidí. „Bylo pár lidí, kteří o mně pochybovali,“ připustil. „Měl jsem skvělý start sezóny a tohle je poprvé, co v Grand Prix stojím na stupních vítězů. Zdá se, že všechno funguje, skvělé motory pode mnou a dobrý tým za sebou. Jdu správnou cestou na rozdíl od předchozích let, i když je stále ještě prostor ke zlepšení. Ale jsem jeden bod za leaderem průběžné klasifikace. Kdo by si něco takového pomyslel na začátku sezóny? Mým cílem byla první osmička a teď v ní pohodlně jsem. Změnil jsem jídelníček, protože jestli jste fit v těle, jste fit i v mysli. Je to úžasný pocit vyhrát velkou cenu, moje tvrdá práce se vyplácí, takže budu pracovat dvakrát tak tvrdě příští rok.“

„Poslední dva týdny jsem se cítil lépe, když jsem závodil za Gorzow v Polsku a za Coventry v Británii,“ tvrdil Krzysztof Kasprzak. „Jsem velice šastný, i když jsem udělal pár chyb, nakonec jsem se dostal do finále. A jestliže jsem přes zimu tvrdě makal, v průběhu tohoto týdne potom dvojnásob. Chci poděkovat ladiči Peteru Johnsovi, že odvedl velice dobrou práci na mém motoru. Koupil jsem od něho nový motor, je velmi výkonný a díky domu jsem byl tady ve finále.“

„Nemyslím si, že jsem tady dneska mohl chtít více,“ přemítal Nicki Pedersen. „Ještě před třinácti dny jsem si vůbec nemyslel, že bych tady mohl být. Věděl jsem, že moje fyzioterapeutka Lisa udělá něco, aby mi pomohla. Chtěl jsem být zpátky, a už by moje paže vypadala jakkoliv. Je důležité brát body, když někdo v první pětce je tak blízko. Dneska jsem si stanovil cíl udělat alespoň šest bodů, což se mi podařilo překročit takřka dvojnásobně. Nemůžu chtít víc, dokonce se mi se zlomenou paží dařily starty! Je to úžasné, co dokážete, když ve vás pumpuje adrenalin, ale stejně jsem si užil dost bolesti.“

1. Tai Woffinden, GB 3 3 3 3 1   3 3 19
2. Krysztof Kasprzak, PL 1 2 3 1 1 2   2 12
3. Nicki Pedersen, DK 3 1 1 3 1   2 F 11
4. Emil Sajfutdinov, RUS 2 3 3 3 3 3   T 17
5. Fredrik Lindgren, S 2 1 2 3 2 1     11
6. Matej Žagar, SLO 3 3 2 2 0   0   10
7. Andreas Jonsson, S 1 2 2 1 3 0     9
8. Jaroslaw Hampel, PL 0 3 1 0 3   1   8
9. Chris Holder, AUS 3 2 0 0 2       7
10. Niels Kristian Iversen, DK 2 1 0 1 3       7
11. Greg Hancock, USA 2 2 1 0 2       7
12. Martin Vaculík, SK 1 E 3 2 0       6
13. Antonio Lindbäck, S 0 0 2 2 1       5
14. Tomasz Gollob, PL 0 0 1 0 2       3
15. Aleš Dryml, CZ 1 1 0 1 0       3
16. Josef Franc, CZ 0 0 0 2 0       2
res Václav Milík, CZ         DNR
res Zdeněk Holub, CZ         DNR

Průběžné pořadí seriálu:
1. Emil Sajfutdinov 55, 2. Tai Woffinden 54, 3. Jaroslaw Hampel 46, 4. Nicki Pedersen 45, 5. Tomasz Gollob 43, 6. Chris Holder 40, 7. Matej Žagar 38, 8. Greg Hancock 34, 9. Tomasz Gollob 33, 10. Fredrik Lindgren 28, 11. Andreas Jonsson 27, 12. Krzysztof Kasprzak 25, 13. Darcy Ward 25, 14. Antonio Lindbäck 22, 15. Martin Vaculík 18, 16. Krzysztof Buczkowski 6, 17. Linus Sundström 6, 18. Aleš Dryml 3, 19. Josef Franc 2, 20 Jason Bunyan 1.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel a Michal Kohout

Po pražském ovále se včera proháněl rovněž Tomáš Topinka

Praha – 18. května
Tak a máme od trénováno před pražskou Grand Prix! Na dráze byli všichni, kdo chtějí večer utržit co největší počet bodů. Trénoval asi i největší otazník Nicki Pedersen a jeho zlomená ruka nebyla na jeho jízdě vůbec poznat.

Dán se tak určitě i dnes na své domácí dráze v české extralize představí jako vážný adept na stupně vítězů. Pohled na jízdu Tomasze Golloba byl tak trochu rozpačitý. Leader průběžné klasifikace působil hodně vlažně, ale tento polský matador bude se svými zkušenostmi večer pro zbývajících patnáct jezdců určitě tvrdým oříškem.

Velmi rychle na dráze působili Krzysztof Kasprzak a Tai Woffinden. Na přilbách několika jezdců se objevila kamera a tak zřejmě na hotelu proběhlo studování videa, tak velmi oblíbená věc fotbalistů.

Největší překvapení se odehrálo v českém táboře, když se na dráze objevil Tomáš Topinka! Jelikož to, ale bylo za volantem traktoru, dál můžou novináři pokládat kouči Olympu otázky na téma jeho svezení s upřesněním na plochodrážní motorce.

V depu včera panovala pohoda, nějaký ten nervózní okamžik zůstal až na dnešní závod. Nejvíc úsměvů na všechny strany rozdával Greg Hancock, ale to už ví každý divák české extraligy.

Při tréninku spadlo pár kapek deště tak budeme doufat, že tím kromě kropičky byl příděl vody na zítřek vyčerpán. Nám už zbývá jen si připravit hlasivky, protože máme dva jezdce v hlavním závodě a oba budou naši podporu potřebovat při závodě. A kéž by také při zpívání hymny po závodě!

Foto: Michal Kohout

Česká velká cena má za sebou trénink i losování

Praha – 17. května
Účastníci zítřejší SGP České republiky dnes poprvé ochutnali dráhu pražské Markéty. Vedle tréninku se hlavní pozornost upřela především na losování startovních čísel. Z dvojice českých borců vstoupí jako první do závodu Aleš Dryml. Startovní číslo čtyři mu do rozjížďky s číslem jedna předurčuje vnější okraj dráhy. Josef Franc se šestkou bude následovat hned vzápětí s bílou přilbou. Slovák Martin Vaculík pojede rovněž z bílé ve čtvrté jízdě.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Josef Franc je už nabitý atmosférou velké ceny

Praha – 16. května
Během loňské Velké ceny České republiky dal jasně najevo, že se český borec může pustit do boje i ve vrcholném podniku. Rázem se stal miláčkem publika, které díky jeho třem vítězným průjezdům cílem zapomnělo na drahé vstupné. Divokou kartu obdržel také letos a před zítřejším závodem se cítí ve skvělé pohodě. Magazínu speedwayA-Z se svěřil, že by se rozhodně nebránil zopakovat svůj loňský výsledek.

„Není co měnit,“ odpovídá Josef Franc na otázku o své přípravě na zítřejší závod. „Nemám potřebu vymejšlet ptákoviny. Pojedeme s tím, co máme. Buď to bude fungovat anebo nebude. Myslím, že bude. Těším se, jsem už tím vším nabitej‘!“

Loni rozjásal pražské ochozy trojicí vítězných rozjížděk, s jakými ambicemi vstupuje do vrcholného podniku letos? „Chtěl bych si zopakovat loňskej‘ výsledek,“ netají se se svým přáním. „Kdyby se to nepovedlo, nemůžu bejt‘ zklamanej‘. Jede tam patnáct světovejch‘ závodníků, se kterejma budu bojovat. Zkusím štěstí, uvidíme. Žádnej‘ stres.“

Foto: Miroslav Horáček