Archiv pro měsíc: Květen 2013

ME Na travnaté dráze

V travnatém finále jsou dva Češi

Artigues de Lussac – 25. května
Stephane Tresarrie se včera ve francouzském Artigues de Lussac stal vítězem evropského semifinále na travnaté dráze. Na stupních vítězů mu dělali společnost Richard Speiser a Josef Franc, který se sem probil z finále B. Postup vybojoval rovněž Richard Wolff, Karel Kadlec skončil sedmnáctý.

Josef Franc se v rozjížďce s číslem dvě zapletl do kolize s Richardem di Biasim, za níž někdejší soupeř českých stopětadvactíkářů pykal diskvalifikací. Nakonec však našel cestu do finále B stejně jako Richard Wolff. Z něho pro prvních pět vedla dráha do červencového finále v Bielefeldu a pro první dva do finále A.

„Pepe dobře odstartoval,“ vypráví Zdeněk Schneiderwind, který pražského borce tradičně doprovázel. „Ale Glena Phillipse chytla kolejka a upad‘. Skončil celkově desátej’, měl velikou smůle, protože mu v jízdě předtím přestala jet motorka z prvního místa, jinak by postoupil do áčka.“

Sem se probil Josef Franc. „Opakovanej‘ start vyhrál,“ líčí pražský trenér. „Ve finále A neodstartoval dobře, ale bojovností se prokousal na třetí místo. Stephana Katta předjel až v poslední zatáčce.“

1. Stephane Tresarrieu, F 20
2. Richard Speiser, D 17
3. Josef Franc, CZ 13
4. Stephan Katt, D 15
5. Alessandro Milanese, I 16
6. Jerome Lespinasse, F 15
7. David Howe, GB 15
8. Richard Wolff, CZ 11
9. Joel Nyström, S 11
10. Glen Phillips, GB 12
11. Andy Appleton, GB 8
12. Markus Eibl, D 8
13. Richard di Biasi, F 3
14. Gabriel Dubernard, F (res) 2
15. Marcel Dachs, D 5
16. Sjoerd Rozenberg, NL 5
17. Karel Kadlec, CZ 2
18. Aarni Heikkilä, FIN 1
19. Klaus Peter Gerdemann, D 1
Ostatní závody

Patrik Mikel si opět položil Evropu ke svým nohám

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 25. května
Před rokem přijel Patrik Mikel do Blijhamu coby čtrnáctiletý chlapec, který měl velký sen. Stal se vítězem evropského poháru a dnes v Pardubicích v dalším ročníku soutěže byl favoritem číslo jedna. Březolupský závodník s překvapivě silným stiskem v ruce nezaváhal. Po dvou triumfem sice jeho skalp získal Mike Jacopetti, avšak ve finále A byl Patrik Mikel v sedle továrního motocyklu Shupa jediným režisérem. Na stupně vítězů, které pořadatelé premiérově přichystali pod věží rozhodčího, s ním vyskočili Zach Wajtknecht a Darrel de Vries. Chabařovický Adam Fencl skončil třetí ve finále B, v němž Filip Hájek upadl. Zbývající čeští reprezentanti se sešli na startu finále C.

Štěstí nade všechno
Skončila divišovská juniorka a kolona osobních automobilů a dodávek vyklidila depo nečekaně rychle. Nebylo divu, za půldruhé hodiny startoval v Pardubicích evropský pohár stopětadvacítek. A na svítkovský stadión to bylo okolo osmdesáti kilometrů. Gumball Rallye, tajný závod, jehož účastníci se předevčírem prohnali Moravou, přinesla startujícím možná stejné zážitky, které se odehrávaly dnes na silnicích vedoucích do Pardubic. Kromě Ladislava Štěrovského, do jehož dodávky vrazila neopatrná řidička z protisměru, se všichni dostali do cíle v pořádku. A co bylo důležité, rovněž včas, a už preferovali trasu přes Kolín či Heřmanův Městec.

Zatímco Divišov se s nimi loučil pláčem studeného deště, svítkovský stadión se topil v paprscích sluníčka chystajícího se zapadnout. Šestadvacet borců se svým doprovodem zaplnilo depo do posledního místečka. Stopětadvacítky neprodukují rámus srovnatelný s pětistovkami, nicméně i tak stála zvuková kulisa jednoznačně zato. Jenže koncert motorů uala česká státní hymna a po slavnostním nástupu přišel ke slovu ostrý úvod.

Pouhé tři rozjížďky základního rozpisu daly závodu sice rychlý spád, avšak závodníkům vyslaly jasný vzkaz. Stačí jedno jediné zaváhání a rozhodující finále A je v trapu. Nekřiklavější příklad poskytnul Mike Jacopetti. Německý závodník je v českém prostředí důvěrně známý a to nejen ze závodů kolibříků.

Jeho maminka Bianca je přítelkyní Charly Ebnera, jehož Mike Jacopetti doprovázel i na naše závody. Nyní však sám mohl těžit z rad rakouského ledaře ve svém boxu. V rozjížďce s číslem jedna nakonec připravil o třetí místo Adama Fencla. Avšak cestou na startovní rošt osmé jízdy mu vypověděl službu motocykl. Charly Ebner se okamžitě rozběhl do kopce pro depa pro druhý stroj.

Ale co čert nechtěl, ani ten nechtěl nastartovat. Mike Jacopetti zatím chodil po dráze s nasazenou přilbou se zeleným povlakem jako lev v kleci. Nakonec mu po vypršení časového limitu nezbylo, než jít zpátky do depa. A dívat se, jak jeho místo u roštu zaujímá náhradník Dušan Hlaváček. I když ve třetí sérii jako jediný dokázal porazit Patrika Mikela, brány finále A mu zůstaly uzavřeny.

Ve své smůle však nebyl rozhodně sám. Marcel Studzinski v rozjížďce s číslem čtyři uštval Nielse Olivera Wessela. A v nájezdu do první zatáčky posledního kola pronikl do čela. Na startu jedenácté jízdy mu však explodoval motor. Kyle Bickeymu zase na počátku druhé jízdy prasknul řetěz. A Filip Hájek by mohl posloužit jako kapitola sama o sobě.

Neohroženě za druhým titulem
Pražanovi nikterak nebylo líto, že jako jediný musí oželet účast v divišovském juniorském šampionátu. V Pardubicích tušil, že může udělat mnohem větší poprask ve startovní listině. V rozjížďce s číslem dvě se vnějškem první zatáčky prokousal na první místo. Darrel de Vries, jeden z adeptů na titul, měl v té době už bezmála pětimetrový náskok.

Čtyři body za druhé místo Filip Hájek inkasoval rovněž v páté jízdě, kdy protínal metu hned za Zachem Wajtknechtem. Ovšem z nabité rozjížďky s číslem jedenáct nevytěžil víc než čtvrtou příčku. Dohromady měl deset bodů. Na stejnou hranici se vzápětí dostal i Mika Meijer, když z první zatáčky vyjel první před Stevenem Labouyriem. Právě vítězství před Francouzem, který minulý měsíc oslavil jedenácté narozeniny a byl tak nejmladším účastníkem dnešního klání, ho nakonec poslalo do áčka na úkor pražského závodníka.

Většina českých reprezentantů se sešla na startovním roštu finále D. V něm nakonec triumfoval stylem start – cíl Joris Georges. Josef Novák, Václav Verner a Roman Mády se seřadili hned za ním. V céčku nebyl z našich nikdo, avšak do finále B se vedle Filipa Hájka dostal i další debutant v evropském poháru Adam Fencl.

Chabařovický závodník na sebe upozornil především v rozjížďce s číslem šest, kdy půl kola čelil náporu Miky Meijera. A podlehl mu až v nájezdu do první zatáčky druhého kola. Desátou jízdu dokonce vedl, než ve druhém kole podlehl ambiciózním Jarno de Vriesovi a Igoru Kopecovi.

Finále B bylo předčasně ukončeno kvůli pádu Fiipa Hájka, po němž Pražan skončil v sanitce s nalomenou loketní kostí. Repete se stalo kořistí Mike Jacopettiho, který protnul metu před Kyle Bickeyem a Adamem Fenclem.

Ve finále A se poutala pozornost českých diváků především na Patrika Mikela. Březolupský borec dal najevo velký hlad po obhajobě loňského zlata už svým triumfem v rozjížďce s číslem tři, v níž uštval Igora Kopece. Zuby vycenil také v souboji s Darrelem de Vriesem v sedmé jízdě. Pocit poraženého mu přichystal až Mike Jacopetti v rozjížďce s číslem jedenáct. Patrik Mikel tady však ztratil jediný bod.

V klíčové jízdě o titul si však počínal s jistotou zkušeného rutinéra, k čemuž ho jeho loňské zlato konec konců předurčovalo. Zatímco fatální závada motoru vyřadila Igora Kopece už na startovní čáře, Patrik Mikel mířil nezadržitelně do čela. Ve výjezdu měl náskok pět metrů, ale Zach Wajknecht se nehodlal vzdát. Až pod šachovnicovou vlajkou měl březolupský závodník jasno, že je králem evropských stopětadvacítek také letos.

Hlasy z depa
„Jsem tam, jsem první, první, kdo to obhájil,“ zářil Patrik Mikel. „Začátek byl dobrej‘ a ve finále jsem si za tím šel. Dvojka, trojka, zatáčka venek lajna. Ohlíd‘ jsem se, byl pode mnou. Byl tam až do posledního výjezdu a zkoušel to až do posledního metru. Jsem úplně brutálně spokojenej‘. Vloni jsem to jel jako prcek se snem vyhrát. Vyšlo to a teďka jel jako jinej‘ člověk, co už něco dokázal. A potřebuje na to navázat, že nekončí. Udělal jsem pro to všechno. Taka mě naučil venek. Děkuju mu, děkuju rodině, děkuju Shupě, děkuju všem. Byl to boj, měl jsem to v rukách. Čtyřventil letěl, bylo to bezchybný.“

      D C B A
1. Patrik Mikel, CZ 5 5 4 14       1.
2. Zach Wajtknecht, GB 5 5 5 15       2.
3. Darrel de Vries, NL (DMSB) 5 4 4 13       3.
4. Jarno de Vries, NL 4 5 5 14       4.
5. Mika Meijer, NL 1 4 5 10       5.
6. Igor Kopec-Sobczynski, PL 2 5 4 11       E
7. Mike Jacopetti, D 3 M 5 8     1.  
8. Kyle Bickey, GB E 4 3 7     2.  
9. Adam Fencl, CZ 2 3 3 8     3.  
10. Marcel Studzinski, PL 5 2 E 7     4.  
11. Steven Labourie, F 3 3 4 10     5.  
12. Filip Hájek, CZ 4 4 2 10     X  
13. Dave Meijerink, NL 3 T 3 6   1.    
14. Niels Oliver Wessel, D 4 1 2 7   2.    
15. Enzo Dubernard, F 0 2 3 5   3.    
16. Jackie Rooks, NL 4 3 E 7   4.    
17. Fabian Neid, D 3 X 1 4   5.    
18. Gaetan Stella, F 1 3 2 6   E    
19. Joris Georges, F 2 F 2 4 1.      
20. Josef Novák, CZ 2 2 E 4 2.      
21. Václav Verner, CZ (res) 1 1 3.      
22. Roman Mády, CZ 1 1 1 3 4.      
23. Steven Goret, F 1 0 1 2 5.      
24. Adam Rembeza, PL 0 2 0 2 E      
25. Dušan Hlaváček, CZ (res) 1 1        
26. Celina Liebmann, D E 0 0 0        

Foto: Wojta Zavřel

MČR Juniorů

Václav Milík opět nenašel přemožitele

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 25. května
Během dnešního druhého dílu české juniorky v Divišově chvílemi plakala zšedivělá obloha, avšak Václav Milík měl k slzám hodně daleko. Vyhrával jednu rozjížďku za druhou, aby si posléze dalším patnáctibodovým maximem zvýšil vedení na čele průběžné klasifikace. Na stupních vítězů mu dělali společnost Eduard Krčmář a Roman Čejka, by v obráceném pořadí než minulý měsíc ve Slaném. Přitom mohlo být všechno jinak. Daniel Hádek se oklepal z horeček, které ho trápily ještě zkraje týdne. V rozjížďce s číslem patnáct dokonce porazil Eduarda Krčmáře, avšak na Romana Čejku byl krátký nejen v páté jízdě, ale i v rozjezdu o bronz. Na něj se muselo čekat, protože technik pustil Lukasze Bojarskeho do devatenácté jízdy s neoznačenu pneumatikou, by byl na tento nedostatek upozorněn Zdeňkem Holubem starším. Bafuňář situaci řešil horlivým studiem řádů a nevytasil se zrovna s profesionálním výkladem. Otec pražského závodníka, jemuž tak unikla účast ve zmiňovaném rozjezdu, zvažoval podání protestu. K němu nakonec nedošlo. Větším smolařem mítinku se ovšem stal David Štěrovský. Po dvou pádech se dodávka řízená jeho otcem Ladislavem dostala do nezaviněné dopravní nehody. Incident se nakonec obešel bez následků.

Obloha si hrála na listopad
Květen na sklonku tohoto týdne ukázal, že může být také pěkně hnusný měsíc. Obloha nad Divišovem nabízela prakticky jen různé odstíny šedi. Po sluníčku ani vidu, ani slechu, zato vítr a občasné dešové kapky o sobě dávaly jaksepatří vědět. Rosničkář na televizní obrazovce vyhrožoval podobným rázem počasí prázdnotou zející klubové hospodě. A stánkaři za druhou zatáčkou, kteří svými kulinářskými dobrotami směle konkurovali vyhlášené Plzni, rozhodně na dlouhé fronty naříkat nemohli.

Zda diváky nechala doma termínová kolize s benešovskou hasičskou poutí, otevřenými dveřmi čáslavské letecké základny či evropskými stopětadvacítkami v Pardubicích nebo prostě počasí slibující maximálně choulení se pod deštníkem, zůstává otázkou pro pořadatele.

Ovšem na jejich týmu byla svým způsobem znát poměrně dlouhá přestávka od posledního závodu loni v srpnu. Rudolf Grepl dovezl Stanislava Pouznara osobně, jelikož ho Filip Šitera a Jan Jaroš požádali, zda by dnes mohli ve Mšeně zatrénovat. Mšenský šéf neskrýval v Divišově překvapení, že box označený číslem dvě jeho závodníka byl již obsazen. „Ještě jsem nezažil, že by závodníkům nedávali vytištěný rozpis,“ kroutil hlavou i nadále. A ten, který se vzápětí objevil napsaný křídou na velké tabuli, vzbuzoval salvy smíchu. Nicméně Radek Fanta se do depa dostal navzdory zavřeným vratům výjezdu z dráhy a sjednal pořádek.

Divišovský pořadatelský tým se naštěstí dostal do své obvyklé špičkové formy. Ovšem s výjimkou rozjížďky s číslem jedna. V ní si narychlo angažovaný zástup v roli startmaršála vzal šachovnicovou vlajku, až když ho Eduard Krčmář gesty upozornil, že se řítí dokonce už do šestého kola.

Mike Trzensiok, jeden z dvojice polských závodníků zalepivších díry ve startovní listině, sice upadl. Avšak protože se tak stalo v pátém kole, zvýšeného bodového přídělu se nedočkal ani Stanislav Pouznar, ani Rakušan Jannik Klein, další ze zahraničních posil.

Rozjížďka s číslem dvě prodloužila zlatou sérii Václava Milíka, jejíž počátek bychom vystopovali před půldruhým měsícem ve Slaném. Vzápětí si Zdeněk Holub poradil již od startu s Romanem Čejkou. A to hned dvakrát, jelikož se muselo opakovat kvůli pádu Davida Štěrovského. „Na startech jsem spadnul o pětatřicet procent dolů, budu muset něco udělat se spojkama,“ uvědomoval si slánský závodník.

V rozjížďce s číslem pět však nemohl naříkat vůbec na nic. Daniela Hádka, který se v první sérii skláněl pouze před Václavem Milíkem, odvedl už současně s vylétnutím pásky. Michal Škurla v šesté jízdě vykročil za druhým triumfem. Rychlý start zvyšoval jeho ambice, avšak než dostal přední kolo na dráhu, Lukasz Bojarski se už skládal do první zatáčky.

V sedmé jízdě však na svůj úvodní hladký triumf navázal Eduard Krčmář. Do cíle dorazil před Michalem Průchou, zatímco Ondřej Smetana měl o starost navíc s trucujícím karburátorem. Slaňákových šest bodů srovnal Václav Milík. Zdeňka Holuba v jeho nájezdu pozdržel Mike Trzensiok, z jehož potíží na sklonku druhého kola profitoval rovněž René Vidner.

Třikrát po startu v čele neznamená tři body v cíli
Střet obou neporažených závodníků v jedenácté jízdě představoval bod zlomu pro Romana Čejku a Michala Škurlu, jimž se už žádná další bodová ztráta rozhodně nehodila do krámu. Avšak nezbylo jim nic jiného, než se s ní nakonec smířit. Václav Milík zachoval tradici svých rychlých startů.

Eduard Krčmář se hnal vnějškem první zatáčky. Druhé místo mu bylo málo. Vytrapoval i po Pardubičanovi a vskutku mu sebral vedení. Jenže Václav Milík reagoval okamžitě. V následujícím oblouku se po Slaňákově pravé ruce vrátil před slánského obhájce titulu, na nějž měl rázem pět metrů k dobru. „Na venku je rychlá stopa, ale dává to tam jen málo lidí,“ komentoval svůj třetí triumf, jenž ho přiblížil na nejvyšší stupínek pódia.

Ovšem boj o další pořadí nebyl rozhodně u konce. A také Roman Čejka s Michalem Škurlou, by v oné jedenácté jízdě zůstali vzadu, nebyli rozhodně bez šancí. Slaňák měl po třetí sérii šest bodů, Pražan o jeden méně. Kromě tandemu leaderů měli před sebou sedmibodové Lukasze Bojarskeho, Daniela Hádka a Zdeňka Holuba.

Polák vyhrál devátou jízdu, když se v nájezdu do druhého okruhu mihnul kolem vedoucího René Vidnera. O větší překvapení se však hned vzápětí postaral Daniel Hádek. By se lepším startem mohl pochlubit Zdeněk Holub, Plzeňan ho objel už v první zatáčce.

Dramatickou podívanou nabídly rovněž boje borců z druhé poloviny výsledkové listiny. V tomto směru sehrála prim dvanáctá jízda. Michal Průcha se v její první zatáčce dostal před Michaelu Krupičkovou. Jenže kvůli pádu Davida Štěrovského se mávalo červenými praporky. Opakovalo se ve třech. Také nyní se Michal Průcha probil v prvním oblouku do čela, avšak rovněž tentokrát v cíli nezvedl vítězně ruce.

Na začátku Mike Trzensiok podsekl Michaelu Krupičkovou a oba skončili na zemi. Miroslav Topinka povolal ke druhému repete celou trojici. Zatímco Polák spadl už v první zatáčce, Michal Průcha se opět ocitl v čele. Jenže jeho zaváhání v předposlední zatáčce nenechala Michaela Krupičková bez trestu a tři body byly nakonec její.

Do pořadí bohužel promluvil i technik
Václav Milík nakonec dotáhl své triumfální tažení do absolutního konce. V rozjížďkách s čísly čtrnáct a sedmnáct triumfoval stylem start – cíl. S patnácti body mohl sledovat, kterak honička mezi jeho pronásledovateli skončí.

V rozjížďce s číslem třináct se po triumfu natáhl Zdeněk Holub, když už krátce po vylétnutí pásky za sebou nechal Michala Škurlu. Daniel Hádek ob dvě jízdy později zase zkřížil plány Eduarda Krčmáře. Slaňák sice odstartoval jako první, avšak on využil rychlý venek první zatáčky a rozšířil dnes poněkud sporý počet předjížděcích manévrů.

Před šestnáctou jízdou se rozpršelo prozatím s největší intenzitou. Kromě dešových kapek však z nebes padalo také štěstí pro Romana Čejku. Lukasz Bojarski jej sice v prvním výjezdu předčil stylem a la Daniel Hádek. Jenže v závěrečném okruhu mu spadl řetěz a slánský závodník podědil Polákovo vítězství.

V rozjížďce s číslem osmnáct Roman Čejka zaznamenal hladké vítězství a s dvanácti body na svém kontě čekal na věci příští. Hodně měla napovědět devatenáctá jízda. Lukasz Bojarski argumentoval defektem pneumatiky, by mu řetěz prve poničil pouze výplet kola. Technik mu povolil použít starou pneumatiku, kterou mu ovšem neoznačil.

By Zdeněk Holub starší na nedostatek upozorňoval, funkcionář nepodnikl žádné kroky. Mezitím si v přívalech deště Eduard Krčmář vítězstvím pojistil druhou příčku pódia, zatímco Zdeněk Holub vypadl z možného rozjezdu. S lepší hranou mu totiž Lukasz Bojarski ujel. Hned vzápětí zahrál sólo Michal Škurla, čehož nejvíce litoval Daniel Hádek. „Neodstartoval jsem a on tam byl,“ líčil s vědomím, že místo dodatkové jízdy o stříbro s Eduardem Krčmářem se bude rozjíždět s Romanem Čejkou o bronz.

Jenže mezitím se znovu otevřela kauza neoznačené hrany Lukasze Bojarskeho. Zdeněk Holub na ní poukázal, když se polský závodník vrátil z jízdy. I když tak učinil plně v souladu se zněním reglementů, technik kupodivu nereagoval. Ponořil se do studia řádů a jediným verdiktem z jeho úst se stalo, že má závodník právo použít starou pneumatiku. Na námitku otce pražského juniora, že přesto musí být její hrana označená, už nereagoval.

Sám porušil řády, když Lukasze Bojarskeho po návratu do depa nenahlásit rozhodčímu a nenechal diskvalifikovat. Petr Moravec, předseda VV SPD, napsal po závodech žádost o poučení technických komisařů. Jenže v Divišově se chystal rozjezd.

Jak Roman Čejka, tak Daniel Hádek s nasazenými přilbami sledovali sílící d隝. Jury doporučila Zdeňku Holubovi protest. Ten už měl vklad pět a půl tisíce v ruce. Pak mu došlo, že by k projednání stížnosti stejně došlo až po závodech a jeho syna by nyní do rozjezdu už nikdo nepustil. A tak se o nejnižší stupínek jelo jen ve dvou. Postavil se na něj Roman Čejka, jenž měl nad Danielem Hádkem navrch hned s vylétnutím pásky.

Hlasy z depa
„Super, divišovská dráha se mně líbí,“ rozplýval se Václav Milík. „Šly mi starty a venek jel. Byla to rychlá stopa, ale dávalo to tam jen málo lidí. Mám patnáct bodů, chtělo by, aby to takhle pokračovalo. Ale zejtra v Rybniku je to důležitější, abych se chytil. Dneska nebyly žádný problém, mám výbornej‘ tým.“

„Posral jsem tu jízdu s Haďasem,“ sypal si Eduard Krčmář popel na hlavu. „Měl jsem to předělaný, testuju sem na družstva. Venca byl rychlej‘. Je zkušenější, to je vidět, mám se co učit.“

„Po první jízdě jsem vůbec nečekal bednu,“ nezastíral Roman Čejka. „Na startech jsem spadnul o pětatřicet procent dolů. Budu muset něco udělat se spojkama, protože mi to nejde.“

„Jsem spokojenej‘,“ reagoval Daniel Hádek na otázku magazínu speedwayA-Z. „Nedoufal jsem, že budu bojovat o bednu. Škoda tý poslední jízdy se Škurličem. Neodstartoval jsem a on tam byl. A v rozjezdu o mně Čejen věděl, šel na jistotu. Čtvrtý místo mi sere, ale zase je to můj nejlepší výsledek v jednadvacítkách. Příště bude líp. Doufám.“

„Docela dobrý,“ bilancoval Michal Škurla. „První jízda byla super, ale pak mi odešla motorka. Nebyl čas zjistit, co se stalo. Třetí jízdu jsem skočil na druhou motorku a to už bylo dobrý. A poslední jízda suprová.“

1. Václav Milík, Pardubice 3 3 3 3 3 15
2. Eduard Krčmář, Slaný 3 3 2 2 3 13
3. Roman Čejka, Slaný 2 3 1 3 3 12+3
4. Daniel Hádek, Mšeno 2 2 3 3 2 12+2
5. Zdeněk Holub, Praha 3 2 2 3 1 11
6. Michal Škurla, Praha 3 2 0 2 3 10
7. Lukasz Bojarski, PL 1 3 3 E 2 9
8. Ondřej Smetana, Praha 2 1 1 2 2 8
9. Michaela Krupičková, Divišov 1 1 3 2 0 7
10. René Vidner, Pardubice 0 1 2 1 2 6
11. Michal Průcha, Slaný 0 2 2 1 1 6
12. Mike Trzensiok, PL 2 0 F 1 1 4
13. Stanislav Pouznar, Mšeno 1 1 0 1 0 3
14. Jannik Klein, A 0 0 1 0 E 1
15. David Štěrovský, Pardubice X 0 X 0 1 1

Průběžné pořadí seriálu:

  SLA DIV TOT
  12.4. 25.5.  
1. Václav Milík, Pardubice 15 15 30
2. Eduard Krčmář, Slaný 13 13 26
3. Roman Čejka, Slaný 14 12 26
4. Daniel Hádek, Mšeno 10 12 22
5. Zdeněk Holub, Praha 10 11 21
6. Michal Škurla, Praha 11 10 21
7. Ondřej Smetana, Praha 10 8 18
8. Michaela Krupičková, Divišov 7 7 14
9. Michal Průcha, Slaný 4 6 10
10. Stanislav Pouznar, Mšeno 7 3 10
11. Lukasz Bojarski, PL NS 9 9
12. René Vidner, Pardubice 1 6 7
13. David Štěrovský, Pardubice 6 1 7
14. Zdeněk Růžička, Mšeno 7 NS 7
15. Mike Trzensiok, PL NS 4 4
16. Filip Hájek, Praha 3 NS 3
17. Jannik Klein, A NS 1 1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MS juniorských družstev

Pardubické finále zná svou startovní listinu

Gdaňsk – 25. května
Polský tým s naprostou převahou vyhrál semifinále mistrovství světa juniorských družstev v baltském přístavu Gdaňsk. Daleko za domácími skončila družstva Ruska, Švédska a Velké Británie. Do zářijového finále v Pardubicích postoupil pouze vítěz, protože druzí Rusové měli menší bodový zisk než Australané v Neustadtu.

1. Polsko 47 Piotr Pawlicki 14, Patryk Dudek 13, Tobias Musielak 12, Bartosz Zmarzlik 8
2. Rusko 34 Vitalij Bjelousov 2, Vladimir Borodulin 14, Viktor Kulakov 10, Ilja Čalov 8
3. Švédsko 26 Jacob Thorsell 8, Mathias Thörnblom 4, Oliver Berntzon 7, Fredrik Engman 7
4. Velká Británie 14 Kyle Howath 8, Ashley Morris 2, Tom Perry 2, Adam Ellis 2
Servis

V Mariánských Lázních se slavilo

Mariánské Lázně – 11. května
Po přeložení závodu Evropské série veteránů na dlouhé ploché dráze ze soboty na neděli12. května se v Mariánských Lázních rozhodně netruchlilo. V pozdním odpoledni již d隝 odneslo jarní slunce a v klubovně AMK Mariánské Lázně se schylovalo k malé oslavě.

U příležitosti životního jubilea sedmdesáti let poděkoval předseda Miroslav Musil paní Stoklasové za obětavou práci pro klub, kde má již mnoho let na starosti finanční záležitosti, a popřál jí zdraví a spoustu energie do dalších let.

Dalším oslavencem byl dlouholetý známý spíkr na plochodrážních závodech, bývalý chabařovický plochodrážní jezdec Miloslav Čmejla. Roli hlasatele plní již třicet let. Odměnou za to mu v Mariánských Lázních upekli speciální dort s ozdobami ve tvaru motocyklu a mikrofonu.

Foto: Jiří Bayer

MČR Juniorů

Divišov se ocitnul na magnetickém pólu pozornosti juniorských plochodrážníků

Divišov – 24. května
Pouhých dvanáct českých juniorů se představí v zítřejším druhém pokračování českého juniorského šampionátu v Divišově. Zdeněk Růžička je stále v rekonvalescenci po svém dubnovém pádu a Filip Hájek dal přednost evropskému poháru stopětadvacítek v Pardubicích. Volná místa byla nabídnuta i cizincům, ovšem z jejich strany je prozatím pouze minimální zájem. A tak vše nasvědčuje tomu, že mnohem bohatší menu se pod Blaníkem bude servírovat v neděli, kdy nás čeká doposud nevídaný dvojzávod stopětadvacítek.

Jediným zahraničním účastníkem zítřejšího klání je prozatím Jannik Klein. Jeho příjmení je u nás známé především díky jeho mšenskému jmenovci. A upřímně řečeno, není divu. Devatenáctiletý Rakušan prozatím absolvoval na sklonku loňského roku dva mítinky v Žarnovici a v Gyule.

Hlavní motiv šampionátu se ovšem nemění. Po oslnivém triumfu ve Slaném sem své průběžné vedení přijede obhajovat Václav Milík. Na divišovském ovále budou hrát roli především povedené starty, což je v poslední době silná zbraň pardubického juniora. Pakliže ovšem nepřežene svou hru na brkání na nervovou soustavu protivníků a neskončí sám polapený ve startovní pásce.

Armádu pronásledovatelů povedou Roman Čejka, prozatím o bod vzadu, a Eduard Krčmář, který na své domácí dráze ztratil na Václava Milíka dva body. Po fraktuře klíční kosti se zdá být zpátky ve formě, o čemž by mohlo svědčit i nedělní pódium v Nordenu. Zapomínat bychom však v žádném případě neměli ani na pražské závodníky, kteří prahnou po stupních vítězů v každém závodě. A samozřejmě Daniel Hádek, který ještě zkraje týdne bojoval s horečkami, a další závodníky.

Čeští junioři ve svém šampionátu produkují skvělou podívanou, ovšem v době slaběji obsazené startovní listiny nezbývá než s dychtivým očekáváním vzhlížet ke stopětadvacítkám. Právě odtud se v posledních letech rekrutují noví talentovaní borci.

A v neděli budeme svědky závodu, který v českých plochodrážních dějinách ještě nebyl. Úderem desáté se odehraje český šampionát na klasické dráze, aby o čtyři hodiny později pokračoval mistrovský seriál na krátké dráze. Divišovští nezůstali hluší a slepí vůči kritickým hlasům a své kolečko na zelené ploše velkého oválu prodloužili na 140 metrů.

Závod bude lákavý i díky skutečnosti, že si řada účastníků sobotního evropského poháru hodlá prodloužit víkend v Čechách i o nedělní mítink v Divišově. Navíc borec s nejnižším součtem umístění z dopoledního i odpoledního klání se stane prvním majitelem poháru AK Divišov na dvojzávod, který by místní klub rád zopakoval i v budoucnu.

Startovní listina:

1 Jannik Klein, A
2 Stanislav Pouznar, Mšeno
3 Eduard Krčmář, Slaný
4 neobsazeno
5 Daniel Hádek, Mšeno
6 neobsazeno
7 Michal Průcha, Slaný
8 Václav Milík, Pardubice
9 Roman Čejka, Slaný
10 David Štěrovský, Pardubice
11 neobsazeno
12 Zdeněk Holub. Praha
13 Michaela Krupičková, Divišov
14 Michal Škurla, Praha
15 Ondřej Smetana, Praha
16 René Vidner, Pardubice

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)