Archiv pro měsíc: Květen 2013

Markéta Cup 125 ccm

Václav Verner převzal úlohu suveréna

Divišov – 5. května
Včerejší pokračování Speedway Mini Cupu vyneslo na výsluní Václava Vernera. Neprohrál jedinou rozjížďku včetně finále A a vyhoupl se na druhou příčku průběžné klasifikace. Spolu s ním se radovali druhý Filip Šifalda a třetí Filip Hájek. Vedení ovšem drží Adam Fencl, by při pádu s Filipem Šifaldou poničil svou Shupu. Motocykl mu šlechetně zapůjčil František Klier, ovšem Honda je v dnešních stopětadvacítkách už přece jiný šálek čaje. Smolařem mohl být prohlášen Kryštof Rybář. Jednou se mu smekl řetěz a v rozjezdu o vítězství v doprovodném závodě družstev si nepustil palivo. Výborný dojem při svém debutu zanechal pražský závodník Petr Chlupáč.

    D C B A TOT
1. Václav Verner, Chabařovice 3 3 3 3       6 18
2. Filip Šifalda, Chabařovice 3 3 3 3       4 16
3. Filip Hájek, Praha 2 3 3 2       2 12
4. Kryštof Rybář, Divišov 3 E 3 1     3   10
5. Milan Dobiáš, Chabařovice 2 3 2 2     2   11
6. Petr Chlupáč, Praha 2 1 2 3     1   9
7. Adam Fencl, Chabařovice F 2 2 3   3     10
8. František Klier, Mšeno 2 1 1 2   2     8
9. Roman Herzina, Chabařovice 3 2 2 E   –     7
10. Daniel Šilhán 1 2 1 1 3       8
11. Dušan Hlaváček, Pardubice 1 1 1 2 2       7

Průběžné pořadí seriálu:

  DIV CHA DIV DIV TOT
  14.4. 27.4. 28.4. 5.5.  
1. Adam Fencl, Chabařovice 15 18 18 10 61
2. Václav Verner, Chabařovice 11 13 12 18 54
3. Kryštof Rybář, Divišov 13 13 16 10 52
4. Filip Šifalda, Chabařovice 10 12 12 16 50
5. Milan Dobiáš, Chabařovice 8 11 9 11 39
6. Daniel Šilhán 7 10 8 8 33
7. Filip Hájek, Praha 9 NS 9 12 30
8. Marcel Studzinski, PL NS 16 9 NS 25
9. František Klier, Mšeno NS 9 6 8 23
10. Josef Novák, Pardubice NS 10 12 NS 22
11. Dušan Hlaváček, Pardubice 3 4 6 7 20
12. Mike Jacopetti, A 18 NS NS NS 18
13. Roman Herzina, Chabařovice 9 NS NS 7 16
14. Celina Liebmann, D 11 NS NS NS 11
15. Tim Wunderer, D 9 NS NS NS 9
16. Petr Chlupáč, Praha NS NS NS 9 9

Závod družstev:

    C B A TOT
1. Stuha         23
Václav Verner 2 3   3   8+3
Filip Hájek 3 3     2 8
Petr Chlupáč 1 2 1       4
Milan Dobiáš 3 1 3     7
 
2. MPM         23
Kryštof Rybář 3 3 2     3 11+E
Roman Herzina 2 1 E 1     4
Dušan Hlaváček 3 2 2   1   8
 
3. Bellis         21
Filip Šifalda 1 2 1 2 2   8
Daniel Šilhán 1 3 2       6
František Klier 2 1 3     1 7

Foto: Jiřina Šifaldová

Grand Prix

Čtenáři magazínu speedwayA-Z mohou mít jistotu dříve než Aleš Dryml

Pardubice – 5. května
Díky zranění Nicki Pedersena a Darcy Warda ve včerejší SGP Švédska se naskytla možnost pro Aleše Drymla, aby z pozice první kvalifikované rezervy naskočil v Praze do prestižního seriálu nejlepších plochodrážníků modré planety. Samotný pardubický závodník prozatím nemá žádné oficiální zprávy, ovšem čtenáři magazínu speedwayA-Z budou mít jasno, kdo z nich půjde na vrcholnou událost sezóny zadarmo, už ve středu. V ten den totiž proběhne losování vítěze soutěže o volné vstupenky. Jelikož je zadání přece jenom poněkud ošidné, rozhodli jsme se pro malou nápovědu.

„Žádné oficiální zprávy od BSI zatím nemám,“ svěřil se Aleš Dryml magazínu speedwayA-Z dnes v poledne. „Myslím, že se rozhodnou až těsně před závodem.“ Pardubický závodník však pro naši soutěž nemůže být nápovědou, jelikož v Praze nevyhrál ani jednu jízdu, i když roku 2004 byl stálým účastníkem seriálu a v letech 2002, 2003 a 2005 startoval v české metropoli na divokou kartu. A tak to vezměme od píky.

V sobotu 17. května se splnil sen mnoha generací českých fanoušků, aby se o titul mistra světa bojovalo u nás. Divokou kartu obdržel Tomáš Topinka, ale na vítězný průjezd českého závodníka cílem některé z jízd jsme si museli ještě rok počkat.

Prvním borcem, který to dokázal, byl Antonín Kasper, který proměnil v triumf svůj start v osmé jízdě. Na jeho štítě tehdy zůstali Bohumil Brhel, Jesper B. Monberg, ovšem ještě s příjmením Jensen, a Craig Boyce.

Aplaus pražské Markéty si Antonín Kasper užíval i roku 1999. V deštivém závodě triumfoval postupně ve třetí, sedmé a jedenácté jízdě, ale nejdůležitější vítězství přišlo v malém finále, protože ho poslalo na pátou pozici závěrečné klasifikace. V sezóně 2000 jel Antonín Kasper seriál velkých cen naposledy jako jeho regulérní účastník. Na Markétě vyhrál v rozjížďkách s čísly dvě, osm a šestnáct.

Roku 2001 se Antonín Kasper rozloučil s českou velkou cenou triumfem ve druhé jízdě. V rozjížďce s číslem jedna zaznamenal premiérové prvenství Bohumil Brhel, který se radoval ještě jednou v sedmé jízdě, čímž se kvalifikoval mezi hlavních šestnáct.

V sezóně 2002 začala prudce stoupat hvězda Lukáše Drymla, který z českých závodníků dokázal ve světě velkých cen doposud nevídané. Paradoxní ovšem je, že na Markétě triumfoval pouze v jednadvacáté jízdě. Dostal se do semifinálových jízd, avšak startmaršál Stanislav Klenovec jej už nikdy šachovnicovou vlajkou jako prvního neodmávnul.

Hrdinou Grand Prix České republiky v roce 2003 se stal Tomáš Topinka, který se sem dostal z pozice stále rezervy. Vyhrál už pátou jízdu, aby si vítězství zopakoval ještě v rozjížďce s číslem sedmnáct, což mu otevřelo brány semifinále a ke konečnému pátému místu. Roku 2003 dvakrát zvítězil i Bohumil Brhel. Stalo se tak v šesté a dvanácté jízdě.

Bohumil Brhel dokázal vyhrát i osmnáctou jízdu deštivého ročníku 2004. V následujícím roce se změnil rozpis, místo čtyřiadvaceti borců jich závodilo opět jen šestnáct a na triumf českého borce jsme museli čekat dlouhých sedm let. V květnu 2011 Matěj Kůs vyšperkoval čtyři nuly vítězstvím v rozjížďce s číslem devět před Jasonem Crumpem, Andreasem Jonssonem a Januszem Kolodziejem. Výčet českých vítězů české velké ceny uzavírá Josef Franc svými loňskými výkony.

Grand Prix

Emil Sajfutdinov splnil slib svému otci Damirovi

Göteborg – 4. května
Emil Sajfutdinov včera ve švédském Göteborgu vyhrál druhou velkou cenu v řadě. V jeho tváři však převládal smutek, jelikož jeho otec Damir krátce před závodem prohrál svůj těžký boj s rakovinou. Právě jeho památce věnoval ruský závodník své vítězství.

Minulý víkend vynechal Emil Sajfutdinov domácí extraligový mítink proti Lesznu a vypravil se do Ruska za svým otcem. Na dráhu v Ullevi se vrátil, aby se na dráze pral o každý centimetr jako ďábel. Ve finále se v posledním kole prohnal okolo úřadujícího šampióna Chrise Holdera, aby ho o chvíli později čekala cesta na nejvyšší stupínek.

Vítěz se o skonu svého tatínka dozvěděl až na tiskové konferenci. „Když jsem byl doma, řekl jsem tátovi, že tuhle velkou cenu vyhraju pro něho,“ svěřoval se. „A to jsem udělal. Snad se teď moje rodina bude cítit alespoň trošku lépe.“ Damir Sajfutdinov byl nadšeným motokrosařem, který zkoušel také ledovou plochou dráhu a svou lásku k motorismu předal svému synovi.

Emila Sajfutdinova povzbuzovaly zprávy, jimiž mu závodníci i fanoušci vyjadřovali svou podporu. „Každý mě tento týden svými zprávami pomohl,“ říkal na tiskové konferenci. „A já děkuji všem svým přátelům a fanouškům, kteří to udělali. Nemohu jim dost poděkovat. Tolik mých fandů tleskalo a gratulovalo mi po finále a to pro mě mnoho znamená.“

Tomasz Gollob včera skončil osmý, přesto do stověžaté matičky Prahy přijede na čele průběžné klasifikace. Nicméně göteborský vítěz mu dýchá na krk s dvoubodovou ztrátou. „Udělám všechno, abych se mohl stát mistrem světa,“ sršel Emil Sajfutdinov odhodláním. „To by se mi líbilo. Cítím se tuto sezónu lépe než loni, ale právě nyní nepřemýšlím o tom, abych se stal světovým šampiónem. Soustředím se na každou jízdu a každý závod a prostě sbírám víc a víc bodů. Je to velmi obtížné, protože tohle je Grand Prix, takže uvidíme, co se stane.“

Chris Holder, jemuž ruská raketa sebrala vítězství v předposlední zatáčce, připustil, že neměl dost rychlosti, aby čelil jeho útoku. „Moje starty byly pravděpodobně nejlepší, co jsem za letošní rok měl,“ uvažoval. „Měl jsem z toho radost, ale Emil byl mnohem rychlejší. Zkoušel jsem jet stopu, kde byl on, ale tam jsem nebyl dostatečně rychlý. Musel jsem ji změnit, ale sotva jsem to udělal, přehnal se kolem mě. Dostat se do finále v této konkurenci byl dobrý výkon. Možná z toho nyní nejsem šastný, ale zítra určitě budu, protože jsem byl druhý a moje motocykly jely dobře.“

Třetí skončil Nicki Pedersen, který heroickým způsobem sebral pódium Jaroslawu Hampelovi, i když v semifinále upadl při kolizi s Tai Woffindenem. „Není to, co by člověk chtěl,“ uvedl po závodě. „Ale někdy se to stává v první zatáčce, ale po letu přes řidítka jsem přeletěl přes řidítka a dopadl na zápěstí. A teď to velmi bolí.“

I když doufal, že bude v pořádku pro českou velkou cenu, noční nemocniční vyšetření odhalilo fraktury, které dánského závodníka mohou nechat mimo hru až čtyři týdny. V péči lékařů musel zůstat také Darcy Ward, u něhož panovalo podezření za zlomenou klíční kost po pádu v rozjížďce s číslem šest.

1. Emil Sajfutdinov, RUS 17
2. Chris Holder, AUS 14
3. Nicki Pedersen, DK 12
4. Jaroslaw Hampel, PL 15
5. Tai Woffinden, GB 12
6. Niels Kristian Iversen, DK 10
7. Matej Žagar, SLO 9
8. Tomasz Gollob, PL 9
9. Greg Hancock, USA 8
10. Antonio Lindbäck, S 8
11. Krzysztof Kasprzak, PL 7
12. Linus Sundström, S 6
13. Fredrik Lindgren, S 5
14. Andreas Jonsson, S 3
15. Martin Vaculík, SK 3
16. Dennis Andersson, S (res) 0
17. Mathias Thornblom, S (res) 0
18. Darcy Ward, AUS 0

Průběžné pořadí seriálu:
1. Tomasz Gollob 40, 2. Emil Sajfutdinov 38, 3. Jaroslaw Hampel 38, 4. Tai Woffinden 35, 5. Nicki Pedersen 34, 6. Chris Holder 33, 7. Matej Žagar 28, 8. Greg Hancock 27, 9. Niels-Kristian Iversen 26, 10. Darcy Ward 25, 11. Andreas Jonsson 18, 12. Antonio Lindbäck 17, 13. Fredrik Lindgren 17, 14. Krzysztof Kasprzak 13, 15. Martin Vaculík 12, 16. Krzysztof Buczkowski 6, 17. Linus Sundström 6, 18. Jason Bunyan 1.

Foto: tiskový servis IMGworld

Ostatní závody

Lišák Josef Franc dostal Miletice na nejvyšší stupeň

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 4. května
Memoriál Antonína Vildeho nabídl dnes jeden z nejvydařenějších ročníků své čtrnáctileté historie. Jako základní předpoklad úspěchu se ukázal vyrovnaný tandem, o čemž by mohli vyprávět Ronny Weis či Zdeněk Holub. By se ve svých kvalifikačních skupinách skláněli před soupeřem pouze jednou, bez většího bodového zisku svých kolegů mohli pomýšlet jen na umisovací jízdy. Úžasnou podívanou nabídla finálová skupina. Fanouškovský tým HBC@Vrates Divišov přišel o vidinu o hattrick hned v semifinále. Hynek Štichauer a Zdeněk Simota si totiž na startovním roštu prohodili svá místa, což později označili za kámen úrazu, díky němuž do finále pronikli Mšeňáci. V jízdě o třetí místo však na hlavu porazili Pardubičany spojené logem DaK Moto. Úlohy profesora přednášejícího o jízdě v páru se zhostil Josef Franc. Nejprve v semifinále před sebe pustil útočícího Tomáše Suchánka. Soustředil se však, aby s Romanem Čejkou nechali za sebou Jaroslava Petráka a postoupili do finále. V něm Josef Franc vedl svého kolegu k maximálnímu triumfu nad Mšeňáky a tím pádem i zlatému věnci.

Takticky za postupem
Stejně jako v případě prvomájového mítinku ve Mšeně, ani dnes nepřipomínala startovní listina zrovna klidnou zátoku. Antonín Vilde, hlavní organizátor vzpomínkového závodu svého otce, původně počítal, že v jeho miletické dvojici nastoupí po boku Josefa France Martin Málek. Jenže toho nešastný pád při Markéta Open dostal mimo hru na odhadovaných šest týdnů.

Náhrada se však našla v osobě Romana Čejky. Ronny Weis místo Matthiase Bartze přivezl Marcina Sekulu, avšak slovenskou Žarnovicu čekala dokonalá pohroma. Fritz Wallner si ve středu v Murecku pochroumal rameno, takže za něho zaskakovala Michaela Krupičková. Dominik Weiss sice do Slaného dorazil, avšak nezprovoznil svůj motor. Ke slovu se tak dostal Michal Klein, jenž měl být původně v pohotovosti v roli traové rezervy.

Obě kvalifikační skupiny byly rozhodnuty až příliš jednoduše. Ronny Weis dal po startu rozjížďky s číslem jedna ránu loktem Filipu Šiterovi, takže si s Marcinem Sekulou uzurpoval vedení. Filip Šitera je ovšem ve druhém okruhu dokázal rozdělit v první zatáčce. Navíc v Německu usídlený Polák, známý rovněž z pardubické Zlaté přilby, musel ve třetím kole zastavit s prázdnou zadní pneumatikou.

Druhé a třetí místo je více než vítězství jednotlivce. O tom se měl Ronny Weis ostatně přesvědčit ještě jednou v souboji se Smestavem. I když po úterním odstoupení z Markéta Open sledovalo Jana Jaroše celé depo, mšenský borec rychle setřel všechny pochybnosti stejně jako pilný žáček maže o přestávce popsanou tabuli hned při úvodní konfrontaci s DaK Moto ve třetí jízdě.

Jeho barvy hájili pardubičtí borci a Jaroslav Petrák nejlépe odstartoval. Od druhé zatáčky se ovšem musel dívat na záda Jana Jaroše. Jeho kolega Ondřej Smetana se vrhnul do bitky s Tomášem Suchánkem o poslední dva body. I když načas tahal pilku, nakonec se smiřoval s nulou. V rozjížďce s číslem sedm však porazili Míšeň, když Marcin Sekula musel opět ve třetím kole nechtěně opustit třetí místo. Tentokrát byl na vině motor.

Důležitý duel skupiny A se odehrál v rozjížďce s číslem pět, kde DaK Moto narazil na Mšeno. Nejlepší start vystřihl Filip Šitera, jenže do první zatáčky se Tomáš Suchánek přihnal jako velká voda a spodní stranou převzal vedení. Triumf páru pojistil Jaroslav Petrák, když za sebou nechal Jana Holuba. „Jeli jsme zase po úpravě a bylo to nakropený,“ připomínal mšenský závodník.

Pardubičané v žoldu Františka Liebezeita však byli jednou nohou v semifinále. Rozhodující krok učinili v rozjížďce s číslem devět. Ronny Weis se blýsknul dalším excelentním startem, jenže Tomáše Suchánka v úvodní zatáčce druhého okruhu neuhlídal Tomáše Suchánka. Marcin Sekula zase nemohl najít recept na Jaroslava Petráka.

Druhého postupujícího určila jedenáctá jízda. Filip Šitera konečně vychytal správný převodový poměr. Ačkoliv nejlépe odstartoval Jan Holub, jehož z úvodního výjezdu vystřídal Jan Jaroš, z druhého oblouku vyjel jako první právě Filip Šitera. Před vzájemným střetnutím měl Smestav o bod víc, po porážce od Mšena se role obrátily.

Trénink jízdy v páru se mohl hodit
Skupina B měla dva favorizované páry. Kromě Miletic se ambicemi netajil především fanouškovský výběr HBC@Vrates Divišov. Jenže ten se měl záhy přesvědčit o ošidnosti postavení obhájce dvou předchozích triumfů. Start druhé jízdy vyšel nejlépe Zdeňku Holubovi. I když se bránil a ve druhé zatáčce zosnoval protiúder, od první zatáčky udával tempo Zdeněk Simota. Hynek Štichauer se postaral, aby ztráta jejich týmu zůstala na jediném bodě.

Jenže v rozjížďce s číslem šest zatrnulo Radku Fantovi a jeho druhům mnohem více. Hynek Štichauer odstartoval jako blesk, jenže na protilehlé rovince byla dříve Michaela Krupičková. Vodila závodníky HBC s ladnou rutinou, že se zdálo, že už má skvělý triumf v kapse.

Avšak ouvej, počátek třetího okruhu viděl konec spanilé jízdy dívky v zeleném. Její motocykl se ocitl na trávě, jejíž nádheru umocněnou žlutými pampeliškami divišovská závodníci nevnímala. Stejná závada jí vyřadila nejen z předchozí jízdy, ale z celého závodu. „Koupili jsme nový rozety, ale udělaly se z nich osmičky,“ říkala nešastně, zatímco Hynek Štichauer se Zdeňkem Simotou rázem nabyli sedm bodů.

Ani miletičtí závodníci neprocházeli skupinou bez problémů. V rozjížďce s číslem čtyři sice hladce vyřídili Žarnovici, avšak o čtyři jízdy později jejich dráhu zkřížil Zdeněk Holub. V prvním výjezdu se jen mihnul okolo Romana Čejky. Jenže Michal Škurla už podruhé nepřidal do společného měšce víc než kulaoučkou nulu, takže Markéta nemohla na postup pomýšlet ani omylem. Nic na tom nezměnilo ani její maximální vítězství nad osamoceným Michalem Kleinem v desáté jízdě.

Duel Miletic a HBC@Vrates Divišov v rozjížďce s číslem dvanáct nepřinesl v otázce postupu vůbec nic. Přesto však nabídl skvělou podívanou. Hynek Štichauer měl vynikající start, ale na Josefa France nebyl v první zatáčce až přespříliš důrazný. Pražan pádil pro vítězství, ale Pardubičan se Zdeňkem Simotou pilovali jízdu v páru, což mohl potvrdit Roman Čejka. Pakliže si však někdo myslel, že šlo o finálovou předehru, mýlil se.

Semifinálové bomby
Umísovací jízdy začaly hladkým vítězstvím Míšně nad Michalem Kleinem, kdy si Marcin Sekula připisoval své první body vůbec. Bitvu o páté místo rozehráli lépe Pražané, jenže Jan Jaroš protáhl nájezd do druhé zatáčky a pronikl mezi ně. Michalu Škurlovi nakonec prasknul řetěz a Smestav skončil pátý.

Ale to už tu byla semifinále. Start toho prvého vynesl do čela Romana Čejku, za jehož záda v první zatáčce pronikl Josef Franc. Tomáš Suchánek prahnul po předjetí. Miletičtí ho nechali jet a soustředili se na Jaroslava Petráka a lepší součet bodů je posunul do finále.

Ve druhém semifinále si oba páry prohodily svá místa na startovním roštu. Zdeněk Simota stanul úplně uvnitř a po své pravici měl Jana Holuba, který po vylétnutí pásky vypálil do čela. Filip Šitera se na protilehlé rovince posunul před Zdeňka Simotu, když předtím stačil zbrzdit nejen jeho, ale i Hynka Štichauera.

Ve druhém oblouku převzal Filip Šitera vedení. A by se Zdeněk Simota v prvním výjezdu druhého okruhu přenesl před Jana Holuba, s prohrou svého páru už nemohl nic dělat. „Prosrali jsme to na startu,“ nechal se slyšet Hynek Štichauer, sotva na úpatí kopečku depa sesedl ze svého motocyklu.

Chu po ztrátě hattricku si HBC@Vrates spravili v malém finále. Zdeněk Simota a Hynek Štichauer si v první zatáčce smlsli na Tomáši Suchánkovi a skončili třetí. Ve velkém finále si stejně velikášsky počínali Josef Franc s Romanem Čejkou, kteří nedali Filipu Šiterovi a Janu Holubovi ani kousíček šance. A po dekorování malých pilotů dětských bugin a sajdkáristů, kteří svými ekvilibristickými kousky v opačném směru opět bavili publikum, byl největší stupínek konečně jejich.

Hlasy z depa
„S odřenejma ušima,“ komentoval Josef Franc triumf miletického páru. „Z mý stránky to nebylo suverénní. Snažil jsem se jako vždycky.“

„Dneska jsem měl výkyvy,“ přiznával Roman Čejka. „Nemoh‘ jsem se spasovat s dráhou, byla podivná. Ale konec se poved‘. Semifinále a finále byla bomba. Vyhráli jsme i tím, že mám dobrýho paráka, co se na mě ohlížel.“

„Dobrý, ale škoda tý poslední jízdy,“ svěřoval se Filip Šitera. „Myslel jsem, že to pokropěj‘, ale ne. Kluci jeli dobře, jsem spokojenej‘ i s druhým místem. Kdyby mi někdo před závodem řek‘, že budeme druhý, bral bych to. Všechno fungovalo, akorát první dvě jízdy jsme hledali převod. Možná to chtělo ještě o zub, ale jsem spokojenej‘.“

„Zezačátku to nebylo růžový,“ vyprávěl Jan Holub. „První dvě jízdy jsme jeli po úpravě a nakropili to. Jarda na mě odstartoval a nedalo se s tím nic dělat. Až v semifinále nám to vyšlo. Ve finále škoda startu, ale zezačátku jsem to vůbec neviděl, že bychom byli ve finále. Spokojenost, dalo by se říct.“

„Jeli jsme takticky, abychom postoupili do semifinále,“ vyprávěl Zdeněk Simota. „A tam jsem to prokaučovali, že jsme si přehodili pozice na startu. Nedá se nic dělat, ale vyhrál bych to potřetí za sebou. Navíc jsem teď o hattrick přišel i při Memoriálu Adi Funka v Murecku.“

„Viděl jsem to černobíle,“ souzněl Hynek Štichauer se svým parákem z fanouškovského výběru. „Jednou jsem měl dobrý starty, podruhý špatný. A nakonec jsme si to podělali jednou rozjížďkou. Dráha byla tvrdá, rozhodovaly starty. V semifinále jsme si prohodili pozice a přetaktizovali to. Ale byl to dobrej‘ závod na moje rozjetí, takže pohoda.“

„Zezačátku dobrý, to jsme vyhrávali,“ tvrdil Tomáš Suchánek. „Akorát pak jsme to trošku podělali. V semifinále jsme odjeli dobře a uhlídali si to. Jeli jsme dvojičku. Teď v tom malým finále s náma ale vychcali. Pěknej‘ start, ale měl jsem to pustit víc ven. Když jsem spatřil Zdeňka, bylo pozdě. Já jsem spokojenej‘ se svým motorem. Jede hezky, občas jsem musel klapat, abych to netrápil.“

„Dvě jízdy jsem podělal,“ neskrýval Jaroslav Petrák. „Nepočítal jsem, že takhle dopadneme. Akorát brambora. Čtvrtý místo mě vůči Tomášovi mrzí. Měl jsem z toho ale větší strach. Potřeboval jsem se po Mšeně dát do kupy. S favoritem jsem bojoval, mám ale co dopilovávat, abych byl ještě lepší.“

„Ještě nejsem ve formě, co bych si představoval,“ říkal Jan Jaroš. „Ale ještě v úterý jsem na Markétě neobjel čtyři kola naplno, takže jsem spokojenej‘, že se to hojí rychle. Připravuju se na domácí extraligu. Ještě vylepším techniku, co se týká motorů. Svezu se a myslím, že to bude perfektní. Dneska to mohlo bejt‘ lepší, moh‘ jsem líp startovat.“

„První jízdu jsem blbě nastavil motorku,“ popisoval Michal Škurla. „Pak to bylo lepší, ale lajna byla vymydlená, nic moc. V poslední jízdě mi prasknul primár, to je všechno, co bych řek‘.“

skupina A:    
1. DaK Moto Liebezeit   17
Tomáš Suchánek 2 4 4 10(1)
Jaroslav Petrák 3 2 2 7
 
2. Grepl PDK Mšeno   14
Filip Šitera 3 3 4 10
Jan Holub 2 0 2 4(1)
 
3. SMESTAV Speedway Team   12
Ondřej Smetana 0 2 0 2(1)
Jan Jaroš 4 3 3 10
 
4. MSC Míšeň   11
Ronny Weis, D 4 4 3 11
Marcin Sekula, D E E 0 0
 
 
skupina B:    
1. HBC@Vrates Divišov   18
Hynek Štichauer 2 4 2 8(1)
Zdeněk Simota 4 3 3 10(1)
 
2. PRO-TEC SK Miletice   16
Roman Čejka 3 2 0 5(2)
Josef Franc 4 3 4 11
 
3. AK Markéta Praha   14
Zdeněk Holub 3 4 4 11
Michal Škurla 0 0 3 3(1)
 
4. SC Žarnovica   6
Michaela Krupičková E E – 0
Michal Klein 2 2 2 6

Poznámka: Michal Klein měl být původně náhradník, nakonec startoval v žarnovickém týmu, když Dominik Weiss nenastartoval motocykl

finálová skupina:

 

  o7.m o5.m SF1 SF2 MF FIN
1. PRO-TEC SK Miletice     5     7
Roman Čejka     2     3
Josef Franc     3     4
 
2. Grepl PDK Mšeno       6   2
Filip Šitera       4   2
Jan Holub       2   0
 
3. HBC@Vrates Divišov       3 7  
Hynek Štichauer       0 3  
Zdeněk Simota       3 4  
 
4. DaK Moto Liebezeit     4   2  
Tomáš Suchánek     4   2  
Jaroslav Petrák     0   0  
 
5. SMESTAV Speedway Team   5        
Ondřej Smetana   2        
Jan Jaroš   3        
 
6. AK Markéta Praha   4        
Zdeněk Holub   4        
Michal Škurla   0        
7. MSC Míšeň 7          
Ronny Weis, D 4          
Marcin Sekula, D 3          
 
8. SC Žarnovica 2          
Michaela Krupičková –          
Michal Klein 2          

Ukázková jízda 125 ccm:

1. Rudolf Belán, Slaný
2. Lukáš Ševčík, Slaný

Foto: Michal Kohout, Kiril Ianatchkov a Eva Palánová

Minirozhovor

Patrik Mikel si dopřeje tréninkovou sezónu pro své celkové zlepšení

Březolupy – 27. dubna
Diváci plochodrážních závodů ho letos prozatím mohli vidět v akci pouze za řidítky pitbike, s nímž se proháněl minulou sobotu po březolupském areálu. Pro vítěze zlatého poháru UEM stopětadvacítek, což klidně snese označení evropského šampióna, je to vskutku netradiční stroj. Jenže ze stopětadvacítek už vyrostl, na pětistovku je ještě mladý a dvěstěpadesátky se u nás nejezdí. Patrik Mikel se magazínu speedwayA-Z svěřil, jak tento rébus vyřešil.

CISLO „Letos je to taková tréninková sezóna, abych se zlepšil,“ vysvětluje Patrik Mikel. „Na fyzičku a všechno. Stopětadvacítky už nechci jet, to je krok dozadu. Možná mistrovství Evropy a svět bych jel. To uvidíme, ale jel bych ho rád.“

Jenže dvěstěpadesátky se u nás nejezdí, takže by se březolupský závodník letos vůbec nemusel už svézt v závodním tempu. „Uvidíme,“ krčí rameny. „V Německu to docela žije. Budu hlavně trénovat na pětistovce. Všechno je ve hvězdách.“

S dvěstěpadesátko debutoval během zlatého poháru mládeže v Teterowě, kde obsadil osmou příčku. „Nevyšlo to,“ nechce se pouštět do delšího vyprávění. „Nedařilo se. Prostě to nevyšlo. Bylo to zkraje sezóny. Ale bylo to i ve mně, těch faktorů se tam sešlo víc. Druhý den jsem už něco zajel. Každopádně bych to rád jel za rok znovu.“

Patnácté narozeniny, které ho opravňují k závodění s pětistovkou oslaví 21. srpna. „Nic už asi nestihnu,“ uvědomuje si pozdní termín. „Nepočítám s ničím, ale možná se něco najde. Uvidí se, jek to všechno bude. Teď musím trénovat, trénovat, trénovat a posilovat. To jsou nejdůležitější věci.“

Pitbike, který dostal společně s rytířským mečem AČR jako nejlepší elév motocyklového sportu, jeho závodnický apetit neuspokojí. „Párkrát jsem trénoval v Březolupech, zítra jedu do Divišova,“ říká. „Trošku mě už svrbí ruce. Přes zimu jsem hodně makal, síly není nikdy dost.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Antonín Škach a Eva Palánová

Extraliga

Extraligové average na květen spatřily světlo světa

Pardubice – 4. května
Stejně jako duben, také pátý měsíc roku nabídne divákům dva extraligové závody. Naše vyšší soutěž se letos poprvé dostane mimo pražskou Markétu. Už příští středu dorazí do Svítkova pražský Olymp k první odvetě, zatímco o osm dnů později Pardubičané zamíří do Mšena. VV SPD vydal aktualizovaný seznam bodových průměrů.