Mořina – 9. března
Zlomená navikulárka na samém sklonku sezóny se může jevit sice jako nepříjemné zranění, avšak zároveň budí dojem, že vzhledem k nadcházejícímu zimnímu klidu nepředstavuje zas tak závažný problém. Jenže se sádrou na ruce se špatně posiluje a soupeři na vás mají v dubnu hned hodně navrch. O tom se Ondřej Smetana přesvědčil v minulém roce. Jenže kdeže loňské sněhy jsou. Nyní se pražský junior v exkluzivním rozhovoru pro magazín speedwayA-Z svěřil, že je na tom minimálně o dvě stě procent lépe než před dvanácti měsíci.

speedwayA-Z: „Závěr sezóny 2011 ti zkomplikovalo zranění ruky. Sádru jsi nosil dlouho, což ti zkomplikovalo zimní přípravu. Jak moc tento faktor ovlivnil začátek loňské sezóny?“
Ondřej Smetana: „Byla to těžší zlomenina navikulárky a byl jsem rád, že mně to vůbec srostlo. Stalo se mi to v říjnu, sádru jsem měl listopad, prosinec a celej‘ leden. Pak jsem to tři tejdny jenom rozcvičoval. Ovlivnilo mě to hodně tím, že jsem první dva měsíce sezóny neměl sílu. Nemoh‘ jsem udržet motorku. To nebylo dobrý, až do konce února jsem nemoh‘ cvičit. Pak mě celou sezónu ta ruka bolela a s cvičením jsem začal až v červnu. To jsem chodil do tělocvičny jednou tejdně. Na jaře jsem se sice snažil posilovat, ale přehnal jsem to. Byl jsem tak unavenej‘, že jsem pospával i po autobusech pražský dopravy. Ráno jsem jel do školy a vzbudili mě, až když se autobus otáčel zpátky na Mořinu. Blbý bylo, že se semifinále mistrovství republiky jednotlivců jelo v Pardubicích už v dubnu. Jinak bych měl větší šance postoupit.“

speedwayA-Z: „I když tvé počátky byly spojené se Mšenem, naostro jsi svou kariéru startoval na pražské Markétě. Výhody jsou nesporné, na druhou stranu má klub také spoustu talentovaných juniorů, jako jsi ty, takže prosadit se v takové konkurenci je logicky těžší.“
Ondřej Smetana: „Je to těžší, určitě je to těžší. Ale kdyby zase ta konkurence nebyla, nemám se za čím hnát. Na Markétě je nás juniorů šest a jsme výborná parta. Výhody jsou hlavně, že se tam pravidelně trénuje. To je velká výhoda. Dostaneš i motorky a další věci, co ti jinde nedaj‘. Hecujeme se navzájem, ale všechno je fair play, jak říkám, jsme dobrá parta.“

speedwayA-Z: „S tím souvisí rovněž otázka extraligy, kde jsi dostal příležitost všeho všudy dvakrát, pokaždé proti Mšenu. Vítězství svého klubu jsi prožíval spíše zvenčí. Je to pro tebe větší impuls do další práce, abys příštímu klubu pomáhal větší měrou na dráze?“
Ondřej Smetana: „Je to větší impuls. Klukům se to víc povedlo loni, ale letos chci bejt‘ lepší já. Fandil jsem týmu, jezdil jsem se koukat na závody, i když jsem v nich nejel. Mně se nepoved‘ ani jeden závod, dá se říct. Ve Mšeně jsem sice dvakrát porazil Michala Kleina, ale každopádně se nepoved‘ ani jeden z těch závodů. Titul je doma, akorát jsem se na něm moc nepodílel. Kdybych jel víc závodů, určitě bych z toho měl větší radost než takhle. Snad to přijde. Musí to přijít!“

speedwayA-Z: „Asi se shodneme, že tvým nejlepším výsledkem v loňském roce bylo juniorské mistrovství Evropy. I když jsi v Červenogradě jednou skončil v pásce, postoupil jsi do finále. Tam to bylo patnácté místo, bylo to tím, že jsi byl tolik vysílený ze svatby, kam jsi byl předchozí den pozván?“
Ondřej Smetana: „Svatba nakonec vůbec nebyla, ale v Opole se mi to nepovedlo. Nezvládnul jsem to psychicky. O tréninku mi to tam šlo, v závodě vůbec. Dvě jízdy mi vyšly, že jsem tak nějak jel. Je možný, že za tím stála tréma. Snažil jsem se, ale v poslední jízdě jsem v poslední zatáčce nechtěn sundal Cukanova, takže mi ještě jeden bod sebrali. Červenograd byly nervy, ale hlavně jsem měl štěstí. Sedla mi dráha, i když jsem o tréninku nemoh‘ zatočit, jak to bylo hluboký. Pršelo a nevědělo se, jestli se to odjede. Dráha byla hluboká, hodně se padalo. Skoro co jízda, to pád. Smůla byla, že mi zase táhla spojka, a najel jsem do pásky. Pak jsem si ani nemyslel, že bych postoupil. Smiřoval jsem se, že jsem přišel o šanci na finále. Jenže pak přiběh‘ táta, že pojedu rozjezd. A mně rozjezdy docela vycházej‘. Startoval jsem zvenku, Tejgel odstartoval líp a ved‘ asi tři kola. Na konci třetího kola jsem to pod něj vsadil. Předtím jsem tam tak předjel Holubína, byla tam hlubina a všechny to tahalo za ruce. Dojel jsem do cíle první a měl hroznou radost. Když jsem přijel do depa, divil jsem se, že se nikdo neraduje. Ptal jsem se, co se děje. A táta mi říkal, že mi upad‘ deflektor, kterej‘ jsem urazil o toho Ukrajince. Podávali na mě protest, museli jsme čekat na verdikt jury a to byly nervy ještě možná větší než při závodech. Rozhodčí byl ale frajer. Nechal to bejt‘, že se to stalo až v předposledním kole a já tím nikomu neublížil.“

speedwayA-Z: „Diskvalifikace za pásku tě ovšem postihla rovněž den před Červenogradem, kdy ses zatím poprvé představil v sestavě národního týmu, který v Opole zaskakoval v semifinále evropského šampionátu. Čím to bylo způsobeno?“
Ondřej Smetana: „V Opole odešly ložiska a spojka táhla. V Červenogradě jsem jel na jiný motorce a bylo to přesně to samý. Byla to smůla, to jsem si vybral. Pak jsem to opravili a do konce sezóny mi už spojka netáhla. Jel jsem poprvé v nároďáku, ale o nic nešlo. I kdybychom vyhráli, stejně nepostoupíme. Jel jsem jen dvě jízdy a z toho jsem jednou najel do tý pásky. A pak se Adam Strelec zahák‘ do Jerneje Pečnika a šli na držku. Vyloučili Slovince, takže jsem měl jeden bod. Po závodech jsme jeli hned na Ukrajinu. Eda mi po závodech říkal, a postoupím, že pojedeme do Opole spolu. To jsem ještě netušil, že postoupím. A postoupil jsem!“

speedwayA-Z: „V mistrovství republiky juniorů ti nejvíce vyšly závody v Liberci a ve Mšeně, nicméně stupně vítězů ti unikaly. Jak jsi spokojený se svým celkovým sedmým místem?“
Ondřej Smetana: „Letos to určitě chci vylepšit. Loni se mi tydlety závody v Čechách nedařily, až na ten přebor v Pardubicích. Letos se budu chtít víc soustředit na jednadvacítky a devatenáctky. Loni jsem byl zezačátku rozhozenej‘ kvůli tý ruce, ani jsem si vůbec nevěřil. Postupně se to zlepšovalo, ale na konce se to zase zhoršilo. Nevím, proč, možná jsem byl už přeježděnej, měl jsem za sezónu čtyřicet závodů.“

speedwayA-Z: „Ke stupňům vítězů nebylo ostatně daleko ani při republikovém mistrovství do devatenácti let ve Svitavách. Vyhovuje tvému naturelu spíše šampionát, který má jen jeden závod, nebo je ti bližší seriál rozprostřený do delšího časového období?“
Ondřej Smetana: „Mám letošní cíl udělat bednu v devatenáctkách. Když má ten mistrák jeden závod, na kterej‘ se můžu soustředit, je to pro mě lepší. Mně dělá problém soustředit se na hodně závodů, abych v nich udělal výsledek. Většinou mi to potom nevyjde. Potřebuju se soustředit na jeden. Může to bejt‘ špatný, když táhne spojka, to je pravda. Ale taky může táhnout někomu jinýmu. Myslím, že loni mi devatenáctky docela vyšly, na bednu mi chyběly dva body.“

speedwayA-Z: „Využíval jsi každou příležitost ke svezení, takže tvé jméno je vidět ve výsledkových listinách jadranské ligy, MACEC Cupu i společného chorvatského, slovinského, rakouského a maďarského juniorského šampionátu. Jsou pro tebe domácí závody málo?“
Ondřej Smetana: „V cizině to je takový jiný. Baví mě to tam víc než v Čechách. Je tam víc lidí, třeba na Ukrajině přijde plnej‘ stadión. Možná je to i tím, že tady v Čechách je spousta lidí, co mě znaj‘ a já si říkám, že se musím předvýst a potom to podělám. Venku je se mnou jenom táta s mechanikem. Je možný, že je to tím. Je tam jiný prostředí než tady v Čechách. Nejvíc se mi poved‘ slovinskochorvatskej‘ mistrák v Kršku. Ale tam jsem zase najel do pásky, i když jsem měl do tý doby osm bodů. Stalo se mi to v nejslabší jízdě a pak mi jeden bod scházel do finále. Určitě budeme shánět pouáky v zahraničí i letos a rád bych jel zase do Krška, tam se mi moc líbilo.“

speedwayA-Z: „Jako jeden z mála českých závodníků máš už za sebou první svezení na škváře při soustředění v Neuenknicku. Stálo těch sedm set kilometrů tam a pak zase zpátky za to?“
Ondřej Smetana: „Stálo to za to. Určitě to stálo za to. Jeli jsme tam s Káčou Kadlecem. Bylo to zařízený super. Trénovalo se dva dny, v sobotu jsem byl na dráze odpoledne, druhej‘ den dopoledne. A pak jsme jeli domů. První tři jízdy jsem nějak nemoh‘ zatočit, než jsem si zase zvyknul. Pak jsem do toho vpadnul. Pozitivní bylo hlavně, že jsem jezdil dva dny a vůbec mě nebolely ruce. Fyzický příprava v zimě s Topasem a Zdeňkem Schneiderwindem byla znát. Dráha nebyla na začátek sezóny moc ideální. Byly tam pořádný rigoly. Jinak jsem se svez‘ dobře a druhej‘ den už jezdil pod plným knedlíkem. O to víc se těším na další trénink. Jsem rozjetej‘ a tím víc naplno budu trénovat.“

speedwayA-Z: „V zimě jsi určitě nezahálel, což se určitě projeví během sezóny, která už razantně buší na dveře. Nepochybně živíš velké ambice, svěříš se s nimi?“
Ondřej Smetana: „Cíle mám určitě daný. Chci postoupit znovu do finále Evropy juniorů a udělat tam lepší výsledek než patnáctý místo. Další velkej‘ cíl je, aby mě nominovali do reprezentace do Pardubic na finále mistrovství světa. V devatenáctkách bejt‘ na bedně a v jednadvacítkách to samý. Motorky už mám hotový a fyzička po zimní přípravě je. Chodili jsme s Topasem a Zdeňkem Schneidwerwindem čtyřikrát tejdně cvičit. Tak si myslím, že budu o dvě stě procent víc připravenej‘ než na loňskou sezónu.“

Ondřej Smetana děkuje:
„Hodně lidí mi pomáhá. Jsme velký tým. Hlavně bych chtěl poděkovat tátovi, potom mechaniku Céďovi, dědovi, mamce. Sponzorům Smestav, Lukáš Antal s celou rodinou, Jan Bielmacz s česko-polskými fanoušky, Martin Švestka, CS MV, Karel Svoboda, AK Markéta Praha, AČR, firma STA. Ladičům Bohoušovi Brhelovi a Luboši Tomíčkovi. A také trenérům Tomáši Topinkovi, Zdeňku Schneiderwindovi a panu Špinkovi.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel, Antonín Škach a Michal Kohout