Luboš Tomíček přestal závodit

Praha – 8. března
Necelý týden před svými sedmadvacátými narozeninami se Luboš Tomíček rozhodl ukončit svou plochodrážní kariéru. Na pražské Markétě se pohyboval od svého nejútlejšího dětství, splnil si sen o britské lize, zatímco od postupu mezi elitu SGP ho v challenge 2007 dělily jen dva centimetry a v mistrovství republiky jednotlivců bronzem z roku 2008 rozhodně svého dědečka nepřekonal. Přestat se závoděním nebylo rozhodně jednoduché, ale ekonomické vyhlídky byly neúprosné, jak se pražský závodník svěřil magazínu speedwayA-Z.

„Rozhodl jsem se,“ potvrzuje Luboš Tomíček ukončení kariéry a dodává, že v žádném případě nejde o žádný chvilkový rozmar. „Po loňský sezóně jsem prodal motorky a veškerý věci. Byl jsem rozhodnutej‘, že kdyby přišla dobrá nabídka, že by mě to nakoplo. Neozval se nikdo, takže jsem skončil.“

Loni strávil úvodní polovinu sezóny závoděním za Berwick, zatímco pobýval v Čechách, kde výrazným způsobem pomáhal pražskému Olympu k návratu na extraligový trůn.

„Propočty byly špatný,“ přibližuje příčinu svého rozhodnutí, které poprvé zveřejnil v angličtině na svém profilu na sociální síti Facebook. „Peníze do toho jdou a přitom nemáš možnost, že se ti to vrátí. Potřebuješ bejt‘ aspoň v Polsku. Jinak se z toho stane drahý hobby a to si nemůžu dovolit.“

Přitom Luboš Tomíček si už na základní škole nedokázal představit jinou možnost než, že se vydá za profesionální kariérou. „Je mi jasný, že jednou přijde hlad a třeba se naskytne příležitost a člověk se bude zase chtít jezdit,“ uvědomuje si a přiznává, že pověsit kombinézu na hřebík rozhodně nebylo snadné.

„Prožívám to dost, mám z toho vnitřní depresi,“ netají se. „Zrovna v tomhle období jsem vždycky odjížděl do Anglie. Ale poslední dva, tři roky už nebylo nic jistýho a šlo to pomalu do háje. Nenazval bych to ukončení kariéry, protože v poslední době žádná kariéra nebyla. Spíš odchod do předčasnýho důchodu, kterej‘ nás mladý stejně v této zemi asi nečeká.“

Od ploché dráhy však Luboš Tomíček v žádném případě neodchází. „Snažím se rozjet podnikání s plochodrážními díly,“ říká. „To je taky nahoru a dolů. Soustředím se na britskej‘ trh, což je taky na štíru. Pak ti dojde ten rozdíl mezi Grand Prix a pár kluby v polský extralize, kde jsou závodníci trošku bohatý, a těmi kluky, co jezdí za padesát liber za bod a ještě jim neplatí bonusy.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Michal Kohout a archív Luboše Tomíčka

Saské šroubky vrcholí v bezprostředním sousedství české hranice

Míšeň – 8. března
Dva poslední závody má před sebou šroubkařská série Speedway-on-Ice v režii Ronnyho Weise. Zítra se závodníci, mezi nimiž nebudou tradičně chybět ani Roman Čejka, Zdeněk Holub a Michal Dudek, objeví v Chemnitz. V neděli se do seriálu po roční přestávce vrací Geising, který leží v bezprostřední blízkosti hranice s Českou republikou. Sobotní mítink začíná úderem sedmnácté, nedělní ještě o hodinu dříve.

Výsledky českých závodníků v seriálu Speedway-on-Ice 2012/2013:

  Freital Drážďany Schönheide Senftenberg
Roman Čejka 2. 3. 4. 3.
Zdeněk Holub NS 5. 6. 2.
Michal Dudek 8. 8. 7. 7.

Foto: Eva Palánová

Upřímná soustrast rodině Josefa Kohúta od Martina Vaculíka

Žarnovica – 8. března
Nečekaný skon Josefa Kohúta, s nímž se truchlící pozůstalí naposledy rozloučí dnes v mladoboleslavském krematoriu, vzbuzuje projevy soustrasti napříč plochodrážní veřejností. S kondolencí přichází rovněž Martin Vaculík se svojí rodinou.

„Chtěl bych projevit upřímnou soustrast rodině Josefa Kohúta za celou naši rodinu,“ vzkazuje Martin Vaculík ze slovenské Žarnovice. „Byl to skvělý chlap, kdysi můj sponzor. Výrazně pomáhal ploché dráze, je málo takových lidí.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Pardubické hlubině nyní pomáhá už jenom sluníčko

Pardubice – 8. března
Na pardubickém plochodrážním stadionu skončily hrubé práce na přípravě dráhy pro sezónu 2013. Teď již zbývá jen malá přízeň počasí, které pomůže se závěrečným vysušením dráhy, a ve Svítkově se budou moci rozeznít motory.

Na dráze je navezeno bezmála 500 tun nového materiálu z lomu společnosti Granita ve Chvaleticích. Ten dopravila na dráhu svými vozy společnost Vladimíra Šandy. Materiál pak na dráze upravovaly stroje společnosti Agrometall z Heřmanova Městce a pardubické SUSPK a technika dalšího tradičního partnera firmy Chládek a Tintěra.

Aleš Dryml, který se svým otcem byl hlavním iniciátorem těchto prací sledoval prakticky denně stav pardubické dráhy: „Už bylo nutné s dráhou něco udělat. Měli jsme štěstí, že jsme sehnali partnery nejenom na dodávku materiálu, ale také na všechny technické práce. Všichni nám tím obrovsky pomohli a věřím, že tím také pomohli atraktivitě všech závodů, které se v Pardubicích v budoucnu uskuteční. Teď už jenom pomoc počasí, aby členové našeho klubu mající na starosti dráhu provedli závěrečnou úpravu, a bude hotovo,“ řekl Aleš Dryml.

Foto: AMK ZP Pardubice

Pražané skončí letos v Maďarsku

Praha – 7. března
Každým rokem vyrážejí pražští závodníci k tréninkovému pobytu na jih. Loni plánovali výjezd do Gyuly, ale po nedorozumění s tamním majitelem skončili v Kršku. Letos však v Maďarsku skončí, protože našli společnou řeč s Robertem Nagym, který loni postavil nový ovál v Morahalomu. Soustředění, jehož se zúčastní také závodníci podporovaná CS MV jako Jan Jaroš či Roman Čejka, proběhne ve dnech 14. – 17. března.

Foto: Eva Palánová

Zdeněk Holub: „Respekt z hvězd nemůžu mít!“

Ústí nad Labem – 2. března
Sezóna 2012 byla v jeho podání dalším výrazným krokem vzhůru. I když se zcela nesmířil s pardubickou dráhou, pódia ve Mšeně a v Liberci mu zajistila titul přeborníka republiky. Podruhé loni zasedl na trůn s pražským Olympem, jehož byl velmi platným členem. V exkluzivním rozhovoru pro magazín speedwayA-Z se Zdeněk Holub svěřil, že by v nadcházející sezóně chtěl splnit i cíle, které mu loni nevyšly.

speedwayA-Z: „Na podzim jsi dostal nabídku startovat na divokou kartu ve finále mistrovství světa juniorů v argentinské Bahia Blanca, nicméně jsi ji musel odmítnout. To byla velká škoda, že?“
Zdeněk Holub: „Byla to škoda, nebyl jsem z toho šastnej‘. Byl jsem ale vůbec rád, že jsem se po mistrovství republiky na Markétě dostal domů a hejbal se. Musel jsem se rozhodnout přes noc. Musel bych druhej‘ den naložit motorky a jedna byla trošku pošramocená. Musel bych je odvézt do Toruně. Byla to škoda, že jsem neletěl do Argentiny. Doufám, že se letos do finále probojuju, budu bojovat o to jedno místo do kvalifikace pro mistrovství světa. Určitě se ve Slaným budu snažit zabojovat.“

speedwayA-Z: „Tvojí neúčasti ve vyvrcholení juniorského mistrovství světa šlo litovat o to víc, že jsi do seriálu zasáhl už o měsíc dříve v Pardubicích. Jak se ti mezi světovou juniorskou elitou líbilo?“
Zdeněk Holub: „Líbilo. Bylo to dobrý. Pěkný dva dny, jak Zlatá stuha, tak mistrovství světa. Jsem spokojenej‘, nemám, co dodat. Jen tu finálovou jízdu při Stuze jsem viděl špatně, že mě vyloučil. Nebyl pro to větší důvod a vyloučil mě až pět minut po jízdě. Druhej‘ den to bylo lepší, ale mohlo to pokračovat jako ty první dvě jízdy, kde jsem byl druhej‘. Pral jsem se s nastavením a úplně se netrefil. Mně to v Pardubicích nikdy nešlo, nastavením to asi je, ale dráha se mění. Zezačátku byla tahavější, pak se zklidnila, což mi nesedlo. Letos se uvidí, dělaj‘ tam hlubinu, tím líp. To by bylo dobrý.“

speedwayA-Z: „S juniorským národním týmem jsi zažil postup z Rovna do Lakeside v mistrovství světa i vyřazení v Červenogradu v rámci evropského šampionátu. Jak na tyto závody vzpomínáš?“
Zdeněk Holub: „Rovno bylo dobrý, všichni jsme překvapili. Sami sebe ani ne, ale ostatní (smích). Já jsem v předposlední jízdě vyrovnal stav s Ukrajincema. Měl jsem nervy, protože se jízda opakovala a já to musel zopakovat. Václav to pak dotáh‘ a postoupili jsme. Byl to krásnej‘ pocit, určitě nádhernej‘. Ukrajinci dojeli za náma druhý a na bedně nebyli moc šastný. V Lakeside jsme taky překvapili, ale opačně než v Rovně. Podívali jsme se do Anglie, ale nic víc v tom nebylo. Vašek spad‘ při tréninku. To byla velká ztráta. Dráha měla dlouhý roviny a zatáčky strašlivě za rok. Bylo to něco úplně jinačí, než jsem doteď jel. Jedna jízda mi šla, ale Steve Worral mi pomoh‘ k zemi. Nevím, ale přišlo mi to, že schválně. Jsou to zase zkušenosti navíc. Byl jsem ale otlučenej‘, tak mi to dvakrát nešlo. Dráha nám ale nesedla nikomu. A v Červenogradě jsem jel jednu jízdu, to se moc nepočítá, moc jsem nepomoh‘. Pak už mě střídal Václav.“

speedwayA-Z: „Červenograd ti bylo bohužel osudným rovněž při semifinále mistrovství Evropy juniorů, odkud jsi nenašel cestu do finále. Čím to?“
Zdeněk Holub: „Hlavně pršelo celej‘ den před tím i ráno před závodem. Nebyl trénink, měl jsi jen dvě kola před první jízdou. A mně se zrovna urval šteft. Pak mě Polák sundal. Spadnul dvakrát a jednou mě vzal s sebou. K zemi jsme šli tři. Nakonec mi přestalo jít zapalování. Dojet jsem na start, nechtělo se to rozjet. Chtěl jsem si dojet aspoň pro bod, ale nešlo to. Už ve druhým kole mě předjeli o kolo. A v poslední jízdě mě předjel Smeták. Hlava mi to ale stejně už pomalu ani nebrala a hlavně už o nic nešlo. Letos bude lepší příprava a lepší technika.“

speedwayA-Z: „V českém přeboru ti evidentně nešly k duhu závody v Pardubicích, ovšem díky druhému místu ve Mšeně a především triumfu v Liberci byl titul tvůj. Z toho jsi musel mít velkou radost, jejíž projevy byly z pod tvé přilby slyšet až v depu…“
Zdeněk Holub: „Paráda, byl jsem hodně šastnej‘, že to v Liberci dopadlo. Nervy jsem měl až do poslední jízdy. Před finálovkou jsem byl nervózní, ale jak jsem byl na startu, chtěl jsem tam bejt‘. A byl jsem tam. Byl to pěknej‘ závod. V Liberci mně to většinou šlo. Už před závodem jsem doufal, že by to mohlo vyjít. A dotáhnul jsem to do konce. V Pardubicích byl ten druhej‘ závod docela zběsilej‘,dvakrát jsem spadnul. Jednou v jízdě a pak hned za cílem. Nebylo mi moc dobře, tak jsem se šel osprchovat a nedokončil to. Přebory jsou dobrý závody, lepší než nic nedělat. Svezu se a zazávodím si. Každej‘ závod je dobrej‘. Letos se budu snažit obhájit. Když do toho nevleze něco důležitějšího, určitě pojedu.“

speedwayA-Z: „Vzestupná tendence tvé výkonnosti logicky nemohla uniknout pozornosti Tomáše Topinky, který tě pravidelně povolával do sestavy Olympu. Šli jste od vítězství k vítězství, ale pak jste lehce klopýtli v půlce srpna. Prohráli jste v Plzni a ve Slaném a porážku ve Mšeně jsi úspěšně pomáhal odvracet také ty. Nakonec byl titul váš. Jaký to byl pocit?“
Zdeněk Holub: „Krásnej‘. Byla to paráda. Většinou jsem moc bodů nepřivez‘, ale snažil jsem se co nejvíc. Je to krásnej‘ pocit vyhrát titul ve družstvech. Mšeno byly dobrý závody, byl jsem spokojenej‘. Tam se to sešlo, že mi všechno vycházelo. Extraliga je dobrá škola, jezdíš s největšíma hvězdama. Snažím se, abych se jim vyrovnal. Respekt z nich nemůžu mít, musím jít na jízdu s tím, že chci bejt‘ první. Každej‘ se dá porazit. V srpnu nám chyběl Pepa Franc, to nám to moc nešlo, ale jinak jsme měli dobrý družstvo. Obhajoba bude těžší, snad to vyjde, nechám se překvapit.“

speedwayA-Z: „Loňský extraligový systém byl mnohdy napadán kvůli mnoha změnám oproti programovým pořádkům. Na druhou stranu úspěšný český junior jako ty si na nedostatek příležitostí k závodění stěžovat rozhodně nemohl. Jak to vidíš ty a jak bys okomentoval zavedení nového rozpisu?“
Zdeněk Holub: „Loni jsem si v extralize zazávodil dobře a byl spokojenej‘ se systémem. Nejezdil jsem jenom s juniorama, ale i s ostatníma, takže to bylo dobrý. Čet‘ jsem letošní změny, ale moc jsem z toho zatím nepobral. Loni mně to přišlo lepší. Byli tam dva junioři, jen z tohohle hlediska.“

speedwayA-Z: „V první lize se pražská Markéta držela zásady dávat šanci výhradně svým závodníkům mladších jednadvaceti let. Myslíš, že šlo o šastný krok, když jste se nedočkali vítězství?“
Zdeněk Holub: „Pro mě určitě. A pro ostatní kluky z Prahy taky. Svezli jsme se a mohli si nacvičit taktiku a další věci. Z pohledu výsledků by bylo lepší, kdybychom tam měli seniora. A byl to nějakej‘ pořádnej‘ tahoun. Ale úplně nejlepší by bylo vyhrát v týhle juniorský sestavě. Ne, že bychom k tomu měli daleko, ale nikdy to nevyšlo. Nevím, čím to bylo. Kdybych věděl, tak to změním. Uvidíme letos. Jak říkám, vyhrát v týhle sestavě by určitě bylo dobrý.“

speedwayA-Z: „A jak bys hodnotil své účinkování na domácí juniorské scéně? V jednadvacítkách na své premiérové pódium stále čekáš, avšak v devatenáctkách ve Svitavách jsi ho neměl daleko.“
Zdeněk Holub: „Devatenáctky jsem posral. Před závodem jsem byl odhodlanej‘ bejt‘ na bedně. A nevyšlo to. Ta moje čtvrtá jízda! Nevyšel mi start, musel jsem se probojovávat dopředu. Pátou jízdu jsem ved‘, ale pak mě objel Čejen. Nevím, kde se tam vzal, ani to radši nechci vědět. Byla to škoda, ale je možnost nápravy. Mám na to ještě dva roky. S jednadvacítkama taky nejsem moc spokojenej‘, čas od času mi tam nějakej‘ závod nevyšel. A jak je to seriál, chybí to. Ale budu se snažit to napravit. V junioráku je špička dobrá, ale zbytek musí ještě jezdit, aby se vyjezdil.“

speedwayA-Z: „Do tvé zimní přípravy tradičně zapadá Speedway-on-Ice Ronnyho Weise, kde pravidelně startuješ i letos. Jak se ti líbí, co dalšího ve své přípravě podnikáš a jaké cíle na rok 2013 máš?“
Zdeněk Holub: „Šroubky jsou dobrý. Přes zimu sedím na motorce a závodím. Není to, že se jenom vezu, ale snažím se závodit. Je to znát na jaře. Než, že bych se vrátil do stejný formy, jako jsem měl na podzim, ale je to lepší než kdybych nedělal nic. Cvičím, hodně cvičím. Dvakrát tejdně do posilovny, dvakrát tejdně spinnig a squash. A pak cvičím ještě doma. Už se to rýsuje i s motorkama. Chtěl bych se dostat do finále mistrovství světa juniorů. To je velkej‘ cíl a budu se snažit ho splnit. V českým junioráku bejt‘ na bedně a v devatenáctkách se budu snažit vyhrát. Jede se v Plzni, to je dobrá zpráva jak pro koho. Pro mě moc asi ne, ale to jsem loni říkal o Svitavách taky a potom mi to celkem sedlo.“

Zdeněk Holub děkuje:
„Tátovi, mámě, CS MV, AK Markéta Praha, panu Vopatovi a Stuze.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel, Antonín Škach a Eva Palánová