AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Flims – 26. ledna
Radek Hutla dostal pozvání na závody ve švýcarském Flimsu, které slibovaly zajímavý zážitek. A podle povědomí českých ledařů a aktuální výkonnosti švýcarských jezdců i naději na slušný úspěch. Start byl potvrzen, motocykly v týdnu vyzkoušeny a nic nebránilo v účasti. V pátek se jelo mistrovství Švýcarska, takže jsme vyrazili ve čtvrtek večer, abychom se aklimatizovali. A hlavně okoukli dráhu v akci a případně doladili svoje stroje.
Mráz pomáhá svérázné úpravě
Dráha je umístěna ve sportovním areálu na okraji města na dně údolí spolu s krytou halou. Na tartanovém podkladu je nastříkáno asi třicet centimetrů ledu. Diváci mohou sledovat závody z tří stran z okolních svahů, na poslední otevřené straně je příjezd, prostor depa a zmiňovaná hala.
Samotná dráha má méně než tři sta metrů, v rovinách asi osm metrů a v zatáčkách zhruba dvanáct metrů. Žádný velký prostor na předjíždění ani vyhýbání není. Za zmínku stojí postup pořadatelů. Po tréninku poničenou dráhu asi hodinu před startem hlavního závodu nastříkali vodu na dr a mráz odhadem kolem patnácti stupňů zařídil, že se na tom dalo jet.
Na startu pátečního závodu se začátkem v osm večer se objevili mimo švýcarských jezdců dva juniorští reprezentanti Ruska, Josef Kreuzberger a Thomas Rathgeb z Rakouska, známí také ze startů u nás. Samotný závod nijak nenadchl, rozdíly ve výkonnosti jezdců byly propastné. Otázku švýcarského mistra pořadatel vyřešil po svém. Čtyři nejlepší Švýcaři spolu odjeli finále o titul, čtyři nejlepší jezdci měli finále o vítěze závodu.
Nebezpečná dráha
Dráha nic moc, ale závod se odjel bez problémů. Zato v sobotu se děly věci. Druhý závod, jeden ze série Golden Spikes,přivedl na start podstatně kvalitnější startovní pole a sliboval velké boje. Dráha po sobotním závodě vypadala obnovená, mráz byl snesitelnější. Ale na škodu úpravě dráhy.
Rozčarování přinesly tréninkové jízdy. Přestože každý jezdec měl na vyzkoušení tři kola, hlavně 
vnitřek dráhy byl dost zdevastovaný. Radek Hutla usoudil, že by mohl být rychlý po vnější stopě, kde byla dráha relativně rovná. Vypůjčený motocykl od syna Lukáše byl pro tento záměr dostatečně rychlý. Měl pravdu, ale jen dvě jízdy.
Od první jízdy závodu bylo zle. V zatáčce před cílem závodníci skákali jak na motokrosu. Ve druhé jízdě jeden z jezdců po projetí lavoru těsně za cílovou lajnou přišel o závěs odpružení zadního kola a odstoupil! Pohled, jak visí na řídítkách, asi půl metru nad sedlem asi senzace chtivé diváky uspokojil.
Onen lavor mezi žlutou a bílou dráhou byl asi tři metry dlouhý a půldruhého metru široký. Hloubku přehánět, ale dokázala vyrazit závodníkům odpérované kolo z rukou. Ke všemu byl plný sněhu. Pořadatelé zřejmě ho zřejmě při úpravě pouze zahrnuli tříští a nechali to být. Podobné zákroky učinily i v zatáčkách.
I neblahé příklady táhnou
Radek Hutla svoji první jízdu zvládl dle očekávání. Dva body po souboji s Němcem Kirchnerem. Ve druhé sérii vodil asi tři kola Rusa Akulova s bezpečným náskokem asi deseti metrů, avšak soupeř ho za poslední okruh dojel a předjel.
Jenže odfláknutá úprava dráhy se stala špatným scénáristou pro další odvíjení zápletky. Charly Ebner junior ve třetí sérii trefil ten lavor za cílem. Vystoupil v plné palbě přes řidítka z motocyklu. A dál pokračoval v kotrmelcích až do balíků v nájezdu.
Přerušení závodu, prohlídka trati, porada s jezdci a rozhodnutí. Zkusí se ještě jedna runda. Skoro to klaplo. Jenomže Dirk Fricke, jeden z činovníků závodu a zároveň závodník, chytil při jednom z průjezdů okraj neustále zmiňovaného lavoru. A měl problém, aby nenásledoval nezáviděníhodný příklad rakouského mladíka.
A tak bylo po ftákách! Závod byl po rozjížďce s číslem dvanáct ukončen. Pro úplnost českého úhlu pohledu. Radek Hutla jel se střelci ze žluté. Start byl dobrý, jenže lavor byl plný tříště a do nájezdu šli všichni čtyři v lajně a ven. Takže nebylo místo, protože na rozbitý vnitřek se pochopitelně nikomu nechtělo. Byla to jedna z nejvyrovnanějších jízd, jenomže pro Radka Hutlu na nula.
Nakonec jsme dostali obálku s tři sta padesáti švýcarskými franky. A náklady? Nafta asi sedm tisíc korun, hotel čtyři tisíce, plus mezinárodní licence. A to kdoví, zda se při mírném průběhu letošní zimy ještě sveze…
Ilustrační foto: Radovan Štěrba