Růžená se dere na čelo tabulky průběžného pořadí ledařského optimismu

Růžená – 25. ledna
Letošní zima prozatím fanouškům české ledové dráhy příliš skvělých zpráv nenaservírovala. Všechny lednové mítinky plánované na naše území musely být zrušeny. A nevyšel ani náhradní plán, kdy Růžená poskočila v kalendáři o dva týdny kupředu. Malá vesnice na České Sibiři, kterou proslavily především mítinky na rybníku Pařezitý, těží z výhodné nadmořské výšky. A Tomáš Topinka není v otázce možnosti pořádat zde závody už příští víkend stoprocentně přesvědčený, už kvůli termínům Mělic a Kopřivnice, avšak tuto možnost nevylučuje.

„Led nám trošku přibyl, máme dvanáct centimetrů,“ přibližuje aktuální stav na hladině rybníku Pařezitý. „Sníh na povrchu se naštěstí rozmočil. Slilo se to, někde je to dvouvrstvý. Záleží, kolik ledu se udělá přes víkend, kdy hlásej‘ mrazy. A taky, kdy přijde obleva, co hlásí na příští tejden. Mohlo by to ale klapnout.“

Dle původního plánu se měla o víkendu konat družstva v Mělicích a v Kopřivnici. Jenže domácí ledařský je tradičně hodně operativní záležitostí a zprávy zkraje týdne nebyly z obou lokalit příliš příznivé.

„Nechceme jim jejich termíny brát,“ říká Tomáš Topinka. „Nechci proto vykřikovat, že určitě pojedeme, ale ve středu bychom to měli vědět určitě. Ale to už by to měli říct také ti ostatní.“

Petr Moravec, předseda VV SPD, tradičně udává strategii na základě informací, které získá v pondělí ráno. Již dříve avizoval možnost výměny některého mistrovského závodu družstev za jednotlivce. Tato možnost se s vyřazením obou bratrů Klatovských z finále mistrovství světa stává ještě reálnější.

Oproti divoké kartě Reného Stellingwerfa na úkor některého z našich borců se sice už včera v Sanoku ozvaly protesty z našeho tábora, avšak pořádání závodu v Assenu je pro FIM více než pádným argumentem.

Foto: Michal Kohout

Tomáš Topinka připouští změnu pražského postoje vůči cizincům

Praha – 25. ledna
Úprava extraligových pravidel může otevřít brány české extraligy i cizincům, kteří mají daleko k superhvězdám, na nichž týmy ještě v průběhu loňské kampaně stavěly. Příkladem může být i mistrovský Olymp. Ten se vedle Bjarne Pedersena a Karola Barana dohodnul s Arturem Czajou, jehož podpis se pod smlouvu s pražským týmem objevil ve středu.

Přitom loni stavěl PSK Olymp své účinkování především na triu Nicki Pedersen – Troy Batchelor a Rafal Okoniewski. Do sestavy se nedostal kupříkladu ani Grzegorz Zengota či Michal Mitko. „Jelo se jinou strategií, jinou taktikou,“ vysvětluje Tomáš Topinka.

Takže letos vyrazí Olymp za obhajobou extraligového zlata z jiného směru? „Jsou různý plány,“ nechce se Tomáš Topinka pouštět do detailů. „Chceme to zkusit jinak, aby to nemuselo stát tolik peněz. A aby naši závodníci jezdili a jezdili.“

Pražané samozřejmě i nadále vedou jednání s dalšími cizinci. Jednání však prozatím nepokročila do rozhodujícího stadia. Své zahraniční posily doposud oficiálně nezveřejnil ještě žádný jiný český extraligový klub s výjimkou Mšena. To na své internetové stránce hovoří o smlouvách s Norbertem Kosciuchem, Krystianem Pieszczekem, Michalem Mitkem, Rafalem Trojanowskim, Rory Schleinem, Viktorem Golubovskim, Nicolaiem Klindtem a Madsem Korneliussenem, přičemž Greg Hancock a bratři Pawličtí jsou v jednání.

Foto: Wojta Zavřel

Zdeněk Schneiderwind se nehodlá smířit s omšelým leskem Speedway Mini Cupu

Praha – 25. ledna
Zlatá medaile z šampionátu odpovídající v podstatě neoficiálnímu mistrovství Evropy, stříbrná a dvě bronzového z jeho evropské varianty a tři rytířské meče pro nejlepší mladé motocyklové závodníky sami o sobě představují lákavý obsah sportovní pokladnice. Patrika Mikela, Jaroslava Hladkého, Michaelu Krupičkovou a Michala Škurlu, kteří těchto met dosáhli, spojuje s nimi a s většinou aktivních českých juniorů minimálně jedna společná věc. Všem pomáhala ve startu jejich kariéry série Speedway Mini Cup. Zdeněk Schneiderwind, který právě před pěti lety původní Markéta Cup přivedl na svět, chce tréninkovému seriálu v letošním roce vrátit jeho původní lesk.

Práce jako na kostele a nápadů spousty
„Předpokládáme účast deseti závodníků,“ rozvíjí Zdeněk Schnederwind své plány na letošní rok, kdy se k pořádání Speedway Mini Cupu po roční pauze vrací i Praha. Mladí plochodrážníci se tak představí v patnácti závodech v Chabařovicích, Divišově a Praze, kde v říjnu 2007 myšlenka pravidelného zápolení stopětadvacítek na malé dráze dostala poprvé konkrétní obrysy.

„Lákáme nové zájemce,“ pokračuje pražský trenér. „Vymýšlíme systém soutěží, aby se úroveň posunula zase o kousek dopředu. Rád bych, aby byli zájemci na rozjezd soutěže družstev. Dlouholetí sponzoři jako MPM trading, Bellis, Pepa Franc, FuchsOil a Stuha by ji určitě podpořili. Jsem také rád, že by se do toho chtěl zapojit Míra Rosůlek. Rád bych, aby se postupovalo systematicky.“

Myšlenka na týmovou soutěž se objevila už předloni, kdy se na závěr sezóny dokonce konal zkušební závod. Také letos se po závodech jednotlivců konala rovněž týmová zápolení. „Chtělo by to vytvořit systematickou soutěž, kam by se kluci zapojili,“ říká Zdeněk Schneiderwind. „Všichni tvrdí, že nejlepší trénink je závod.“

Zdeněk Schneiderwind se nikdy netajil, že se při vzniku Speedway Mini Cupu inspiroval seriálem SPG a extraligou, kdy jí v dobách působení společnosti MPM Michala Stárka provázely zelenobílé barvy Fujifilmu. Vyhlášení prvního ročníku tehdy ještě Markéta Cupu v prostorách pražského klubu nebylo svou pompou doposud překonáno. Loni dokonce situaci zachraňovaly Chabařovice, které vítěze vyhlásili v rámci své Závěrečné. Poslední závod série v Divišově totiž uplaval a náhradnímu termínu se do cesty postavil plánovaný výlet klubu na rozlučku do slovenské Žarnovice, z něhož nakonec stejně pro nezájem závodníků sešlo.

„Jsem hodně kritizovanej‘, že učím kluky závodit za poháry,“ komentuje toto téma Zdeněk Schneiderwind. „Jenže dneska určitě nepřijdou kluci děla plochou dráhu, aby slyšeli, tady zapla popletek, tady poplatek a nic z toho. Původní moje myšlenka byla, když dělat trénink, tak radši závod. A když závod, tak ho dělat rovnou stylem Grand Prix. Tahle slova se potvrdila.“

Stopětadvacítkářů je málo
Kritice ovšem čelí nejen Zdeněk Schneiderwind, ale i stopětadvacítky všeobecně. „Vidím, jaká je situace,“ zůstává Zdeněk Schneiderwind oběma nohama pevně na zemi. „Jsem realista. Nevím, kde by byla naše plochá dráha, kdyby tohle před pěti lety nevzniklo. Líbí se mi myšlenka pana Grepla, se kterou přišel před lety, aby každej‘ extraligovej‘ klub měl za povinnost provozovat takovou školku. A když ne, odváděl by peníze na výchovu mladejch‘ do společnýho banku. To se mi strašně líbilo, ale bohužel to zapadlo.“

V souvislostí se svým působením v úloze pražského trenéra by však mohl mít sám máslo na hlavě, jelikož z početné enklávy pražských stopětadvacítkářů zůstal na letošní rok jenom Filip Hájek. „Faktem je, že spousta kluků skončila,“ připouští Zdeněk Schneiderwind. „Ale to je život, ve fotbale končí taky. Kdyby neskončili Zdeněk Vrba a Jirka Brummer, dotáhli by to daleko. Ale nelze to dávat za vinu systému. Dneska je spousta důležitějších věcí na placení, než dávat peníze do závodních motorek. Ale na druhou stranu, i když je doba zlá, spousta motoristickejch‘ soutěží se jezdí.“

Nicméně, co ta otázka po nastupující jezdecké generaci pražské Markéty? „Praha se už druhým rokem dostává v tomhle směru do krize,“ říká Zdeněk Schneiderwind na rovinu. „Což si možná uvědomíme za dva roky, až nebude kam sáhnout. Jsem přesvědčenej‘, že každej‘ rok bychom měli mít dva nový kluky, ale na letošek máme jenom Filipa.“

Přitom stopětadvacítky nejsou hlavní pracovní náplní Zdeňka Schneiderwinda. „Můj hlavní job je dosáhnout výsledků s Pepem a s našimi juniory,“ objasňuje. „Ale jsem si vědom, že konkurence zvyšuje výkonnost všech. Připravujeme se na sezónu a v únoru se vracíme na Zadov. Pojede Pepe, Michal Škurla, Ondra Veverka, Filip Hájek, Dominik HInner a možná i Simoák, jestli podepíše smluvního sportovce RSC. Je to myšlenka, aby se udělal dobrej‘ výsledek na světovým poháru.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Budoucnost lázeňské dlouhé dráhy je ve hvězdách

Mariánské Lázně – 24. ledna
Jakmile se k sobě dostanou dva velicí kamarádi, bývalí soupeři a nyní mnoho let plochodrážní činovníci Miroslav Musil a Miloslav Čmejla, vždy se z toho narodí něco nového a originálního. V loňském roce pozvali do Mariánských Lázní na talk-show legendu, žokeje Josefa Váñu. Když se Miloslav Čmejla zeptal koho letos, lázeňský šéf okamžitě rozhodl.

„Když už jsme na ty hvězdy v Mariánských Lázních zvyklí, tak to bude někdo, kdo hvězdám rozumí,“ přemýšlel. Volba byla jasná, doktor Jiří Grygar. To byl zase úkol pro Miloslava Čmejlu, aby astronoma sehnal a pozval. A povedlo se.

Proč právě téma o hvězdách, se ukázalo později při besedě. Míroslav Musil měl tak odborné otázky, že bylo od začátku jasné, že se zaobírá také tímto oborem. Zaskočil tím i samotného hosta.

Publikum se skvěle bavilo a nejvíce se smáli, když se moderátor zeptal svého hosta, zda neví podle nějakých indicií, jak to bude dál s našim jediným stadionem na dlouhou dráhu v Mariánských Lázních.

Jiří Grygar s vážnou tváří odpověděl: „Jo, tak to je ve hvězdách.“ Celá akce, kterou tentokrát pořádal autoservis Stará Voda Miroslava Musila, se konala na stejném místě, kde probíhají slavnostní večery před světovými podniky, v hotelu Cristal.

Je možné, že vzniká nová tradice. Na obvyklou otázku spíkra Miloslava Čmejly, jestli by se host chtěl svézt na motorce, tentokrát zaznělo jasné ano. Zbývá doladit termín.

Chmury z tváří ledařských pořadatelů nemizí ani na prahu druhého měsíce roku

Přelouč – 23. ledna
Šok zaznamenal Radek Hutla včera při inspekci mělického písníku. Díra, kterou se v prostoru závodní dráhy dívá voda do nebes, se navzdory nočnímu mrazu ještě zvětšila. Zatímco přeloučský ledař si tento úkaz nedokáže vysvětlit, jedna věc je mu naprosto jasná. Mělice příští sobotu s největší pravděpodobností stihne osud všech letošních ledařských mítinků.

„Asi foukal teplý vítr, v noci bylo mínus sedm,“ krčí rameny Radek Hutla, který okamžitě po svém včerejším zážitku stornoval objednávku na tisk plakátů zvoucích na příští sobotu. „Máme všechno připravený, jenom led chybí. I když hlásej‘ mrazy, pochybuju, že budeme mít dost ledu. Na devadesát procent se nepojede, ale když bude mrznout, uděláme to druhej‘ víkend v únoru.“

Podobný obrázek skýtá v současné době více ledařských lokalit. V Hamru na Jezeře se nedalo na led ani vstoupit, proto se v pondělí trénovalo na rybníce v Osečné, kde se síla ledu pohybovala okolo deseti centimetrů. Zdá se, že dlouho očekávaná pozitivní zpráva by mohla dorazit z Růžené, která těží z velké nadmořské výšky. Ovšem oblast České Sibiře byla minulý týden mezi regiony nejvíce postiženými přívaly sněhu.

Foto: Petr Makušev