Hynek Štichauer prošel do druhého kola výběrového řízení

Silvestr 2012
Otázka poptávky po komentátorech závodů se v některých lokalitách stává poměrně ožehavou. Rozhodl se ji řešit také Hynek Štichauer, který se neváhal přihlásit do konkurzu. V čele komise nemohl zasednout nikdo jiný než Miloslav Čmejla, jenž je ze všech českých spíkrů služebně nejstarší. Jak zkouška pardubického závodníka dopadla, není doposud známo, ale přiložená fotografie hovoří za vše.

Foto: Michal Kohout

Radek Hutla se ve snaze zajistit si přízeň opravdu z těch nejvyšších míst vydal na cestu pokání

Silvestr 2012
Větru a dešti se poroučet nedá, o čemž nás poměrně nedávno přesvědčila politická strana, která podobná hesla měla ve svém programu. Jenže počasí představuje problém zejména pro ledaře. Radek Hutla se proto rozhodl zajistit si přízeň opravdu z těch nejvyšších míst. Před Vánoci neváhal distribuovat vánoční stromečky a jmelí a k pokání neváhal pokleknout dokonce přímo na zamrzlé ploše. Když se však nechal slyšet, že nezamrzne-li mělický písník, vydá se na pou až do Říma, štamgasté v jeho přeloučské hospodě Na Růžku začali nechávat při placení větší spropitné. Přeloučský ledař tedy letošního Silvestra stráví přemítáním, zda vybraná částka bude stačit na stavbu umělého oválu kdesi na břehu Labe.

Foto: Zdeněk Růta

Ústečtí veteráni se sešli na sklonku roku

Ústí nad Labem – 30. prosince
V předvečer silvestrovské noci se sešli v ústecké restauraci Medusa na Severní Terase někteří bývalí jezdci z Chabařovic v čele s dnes již důchodcem Jardou Zobalem starším. Neplánovanou akci narychlo zorganizoval Martin Morávek. Ve velmi příjemné atmosféře se hovořilo nejen o současné ploché dráze, ale hlavně se vzpomínalo.

Nejvíce v kurzu byly historky ze společných zájezdů na závody hlavně pak do bývalé NDR. Hodiny příjemně, ale nezvykle rychle ubíhaly a byl tu čas na vzájemné přání pevného zdraví a spokojenosti, které všichni přítomní posílají i všem jezdcům a přátelům ploché dráhy prostřednictvím magazínu speedwayA-Z.

Foto: Luboš Hrstka

Martin Gavenda: „Rozhod‘ jsem se správně!“

Březolupy – 23. prosince
Ještě loni se touto dobou rozhodoval, zda pověsit svou typicky červenou kombinézu na hřebík. Nebyl spokojený s výsledky a vítr v peněžence chmury na jeho duši také rozhodně nerozháněl. Jenže na prahu čtyřiadvacátých narozenin se mu do předčasného závodnického důchodu ještě moc nechtělo. Vždy u sportu levých zatáček prožil prakticky celý svůj život a boxy českých závodů navozují spíše rodinnou atmosféru. Rozhodl se pokračovat a dnes po dvanácti měsících svého rozhodnutí nelituje. Sezóna 2012 mu přinesla skvělé výsledky, z nichž je třeba vypíchnout zejména extraligový titul, stříbra v českých dvojicích a slovenském šampionátu či sedmé místo v šampionátu republiky jednotlivců AČR. Nicméně Martina Gavenda se v exkluzivním rozhovoru pro magazín speedwayA-Z svěřil, že by se u těchto met zastavil jen velice nerad.

speedwayA-Z: „Letošní sezóna byla pro tebe z hlediska úspěchů poměrně přelomová. Největší překvapení jsi nastrojil při mistrovství republiky dvojic ve Mšeně. Z titulu vicemistra, který jsi dosáhl s Marcinem Jedrzejewskim, se asi budeš radovat ještě dlouho, že?“
Martin Gavenda: „Je pravda, že jsem se před sezónou rozmýšlel, jestli jezdit nebo nejezdit. Loňská sezóna nestála za nic, ale v tom sportu jsem strávil hodně času ze svého života. Plochá dráha je jako rodina, tak jsem se rozhod‘ to ještě letos zkusit. A nelituju toho. Rozhod‘ jsem se správně. Že jsme se dali dohromady s Marcinem, byla náhoda. Měli jsme rozjednaných víc Poláků z pohraniční, ale nakonec jsme se dohodli s ním. Řešil to Pepa Mizera, já se mu do toho moc nemíchal. Kývnul jsem na to hnedka. Z výsledku jsme byli hodně překvapení. Vůbec jsem ho neznal, nevěděl jsem, jak pojede. A celý závod jsem byl překvapený. Sehráli jsme se a celé závody jsme fungovali na jedničku a neměli vůbec žádné problémy. Chtěli jsme se dostat aspoň do semifinále, ve finále jsme vůbec nedoufali. Pad‘ nám ale dobrý los a to nám pomohlo. Když jsme se už dostali do finále, měli jsme chu vyhrát a porazit Mšeno. Ale to nebylo možné, byli o dvě třídy lepší, než jsme byli my. Škoda, neškoda, i tak to byl dobrý výsledek, vůbec jsme s ním nepočítali. Příští rok jedeme doma v Březolupech, tak pojedu sám, tam nikoho nepotřebuju (smích)! Ale vážně, bavit se o tom je předčasné. Určitě by nebylo špatné ten titul vyhrát.“

speedwayA-Z: „Stříbro ti patřilo dvakrát i ve slovenské Žarnovici a to při Zlaté přilbě SNP i mistrovství Slovenska. Jak na tyto závody vzpomínáš?“
Martin Gavenda: „V Žarnovici mi to celý rok nefungovalo. Ale při Přilbě jsem si tam spravil chu po roku 2008 (tehdy dlouho suverénně vedl finále, přičemž statečně odrážel urputně útočícího Martina Vaculíka, dokud mu nepraskl řetěz – pozn. redakce). Od té doby jsem buď nejel, nebo se nedostal do finále. Až letos. Šlo o to dostat se tam a pak se uvidí. Od startu a celých šest kol jsem se trápil s Vaškem Milíkem. Snažil jsem se ho odrážet a nemyslel na toho před sebou. Až ve čtvrtém kole jsem se zbavil Vaška, ale nechtěl jsem tolik tlačit na pilu, abych něco nepokazil nebo nespad‘. A mistrovství Slovenska je pro mě asi nejlepší výsledek v sezóně. Co se týká konkurence, bylo to docela dobře obsazené. Ráno jsem si doma prohlížel startovku, počítal, přemýšlel a říkal si, když budu šestý nebo sedmý, budu spokojený. Ale začalo to vítězstvím v první jízdě. Říkal jsem si, že jsem měl štěstí, jenže přišlo druhé vítězství. A třetí. Šlo mi to, všechno pasovalo. Až to finále jsem si pokazil. Nemohl jsem se rozhodnout, jakou si vzít dráhu a nakonec jsem si vzal jedničku. Zprava jsem měl Gafurova. Ten si mě pohlídal, zavřel mě na lajnu a tím jsem ztratil. Celých šest kol jsem jel za ním, ale nepovedlo se mi najít rychlost, abych ho někde z výjezdu předjel. Druhé místo nebylo špatný, byl jsem určitě moc spokojený.“

speedwayA-Z: „Nedá se jednoznačně říct, že bys v extralize byl stálý a nepostradatelný inventář pražského Olympu. Avšak do sestavy ses přece jen dostával častěji než v minulosti. Navíc jsi s klubem prožil rozhodující finále, v němž Praha po devíti letech získala zlato. Jaký to byl pocit?“
Martin Gavenda: „Konečně jsem se svezl v extralize víckrát. Začátek byl nic moc, měl jsem technické problémy, ale ta druhá půlka sezóny byla lepší. To finále nešlo snad už ani zkazit. Ale těch deset bodů zase takový náskok není. Pokazit to může kdokoliv. Ale proti těm Pardubicím jsme to před tím druhým finále měli jednodušší, jeli jsme tam v klidu. Přijeli jsme tam, že vyhrajeme a na těch deset bodů jsme vůbec nespoléhali. Chtěli jsme získat titul. Povedlo se to, ty doutníku, co jsme kouřili, už byly hodně archívní (smích). Tento systém byl strašně chaotický, v tom aby se prase vyznalo. Uvidíme, ale myslím, že ten nový systém budu lepší a nebude se moc se závodníkama hýbat. Každý má svoje jízdy vypsané. A že závody nebudou vyhrávat jenom dva a každý bod bude mít cenu zlata. Ale všechno uvidím až v sezóně.“

speedwayA-Z: „Dařilo se ti rovněž v obou šampionátech republiky jednotlivců. V tom pod jurisdikcí AČR jsi skončil sedmý. V mistrovství s hlavičkou ČSMS jsi byl osmý, avšak nebýt vyloučení, dopadl jsi výrazně lépe. Všechny tyto výsledky přece nemohly být pouhým dílem náhody či příznivé souhry okolností. Co za nimi vězí?“
Martin Gavenda: „Začal jsem pít slivovici ředěnou metylem (smích). Dopasoval jsem jeden motor, co mi seděl. Investoval jsem do něho a snažil se všechno jezdit na něm. Divišov jsem jako dráhu nemusel, ale výjimečně mi to tam šlo. Tam to všechno začalo, dostal jsem se do mistrovství světa a Evropy a to mě trošku nakoplo. Až potom ve Mšeně jsem to pokazil. Vůbec, jak ta sezóna byla vydařená, chtěl jsem ve Mšeně udělat dobrý výsledek a poprat se i o bednu. Ale jak jsem byl přemotivovaný, posral jsem to tam. Hlavně tu poslední jízdu, jinak jsem moh‘ zůstat na pátém místě. V šampionátu ČSMS mi nevyšla první jízda. Byla nula, dráha byla jinačí. Pak jsem ti to doladil, ale to blbé vyloučení mi zkazilo chu. Už jsem ten závod jen dojel. Bylo to neprávem, ani jsem se ho nedotknul. Véna do mě narazil sám, když už jsem byl před ním.“

speedwayA-Z: „Do rámce povedené sezóny by se náramně hodil nějaký reprezentační úspěch. Avšak v mistrovství světa jsi vypadl v St. Johannu, z mistrovství Evropy ve své oblíbené Žarnovici…“
Martin Gavenda: „To byly právě závody, do kterých jsem nejvíc investoval. Repase motorů byly kvůli dobrému úspěchu, ale bylo to obráceně. Peněz také moc nebylo, udělali jsme repas jen poloviční. A díky tomu motor nefungoval jak před repasí. V Johannu jsem jel až v sobotu závody, v pátek jsem kvůli práci netrénoval. Nemohl jsem na to přijít, za týden byla Evropa, s Láďou Dvořákem jsme laborovali, jenže to pořád nefungovalo. Zkusili jsme jednu věc, ale tu chybu jsme odstranili až po těhle dvou závodech, což mi nejvíc v téhle sezóně štve. Problém byl v hlavě motoru.“

speedwayA-Z: „Ani letos se ti nepovedlo sehnat angažmá v polské lize. Nakonec ses dohodl na startech v maďarské lize a stal se z tebe Býk. Jak k tomu došlo a proč ta soutěž tak rychle skončila?“
Martin Gavenda: „V Polsku jsem nic nesehnal. Ozvali se z Maďarska, že budou mít ligu. Bylo to za slušné peníze, ozvali se staří známí z Miskolce. Byly to zase závody, co mi pomohly finančně, že jsem i trošku vydělala. Byla škoda, že to skončilo, vůbec nevím proč. Asi to bylo něco s licencí, co měl Miskolc, měli problémy, jak tam byla Evropy. Letos není z Maďarska nic, že by se to mělo opakovat, a na příští rok sháním Polsko.“

speedwayA-Z: „Jakousi obdobou ligové soutěže může být jadranská liga. V ní jsi už tradičně hájil slovenské barvy a letos jste dokázali vyhrát. Avšak soutěž nemá v České republice nikterak oslnivý zvuk, k čemuž dozajista přispěla i vlažná podívaná v Pardubicích a především v Liberci. Bylo tedy vaše vítězství snadnější?“
Martin Gavenda: „Je pravda, že loňská sezóna byla možná lehčí, že soupeři byli slabší. Do Chorvatska jsme přijeli a jeli hned domů. Ve Slovinsku jsem nebyl, to byl zrovna mistrák ve Mšeně. Ale tyhle závody jsou pořád lepší než nic, než sedět doma. Hlavně jsem rád za vítězství kvůli Žarnovici. Na příští rok změnili systém, kdo ví, jestli se vůbec dostanu do sestavy. Ještě jsem to s klukama neřešil, nikdo se mi ještě ze Žarnovice neozval, asi na mě kašlou, chuligáni (smích). A ten důvod, proč to bylo letos lehčí, byl, že to není asi tak dobře placené, což bylo vidět na startovní listině. Ale v těch zemích, je to oživení pro rozvoj ploché dráhy.“

speedwayA-Z: „V první lize šly Březolupy od triumfu k triumfu a prohrály jediný závod v nejslabší možné sestavě o jeden bod s ambiciózními Pardubicemi. Jak jsi vaše tažení za přebornickým titulem prožíval a čím si takovou převahu vysvětluješ?“
Martin Gavenda: „Myslel jsem, že to už tak jednoduché nebude. Byli jsme sehraná trojka. Začali od nás opisovat, když jsme začali jezdit ve třech a s jedním závodníkem na náhradníkovi. Pak to jezdili všichni. Měli jsme dva tisíce za bod a za ty prachy, kdo by nechtěl vyhrávat, pan Mizera z toho neměl radost, tak nám to strhnul na patnáct set (smích). Chtěli jsme vyhrát, šli jsme za tím, stáli jsme si za tím, neustoupili od toho a povedlo se nám to.“

speedwayA-Z: „V první lize 2013 pojedou Březolupy v koalici se Žarnovicí. Nebude tedy asi žádných pochyb, že bys v tomto týmu chyběl, když budeš mít podporu z obou stran. Avšak co extraliga? Už předloni jsi hostoval v Plzni, letos byl zájem o tvé služby ze Slaného.“
Martin Gavenda: „Nabídky na příští rok byly, ale z některých prostě sešlo. Rozhodl jsem se zůstat v Praze. Když jsem jim ten titul už vyhrál, tak se pokusím o obhajobu (smích). A v první lize jednání s manažerem neproběhla, tak nevím, jestli mě chcou (smích).“

speedwayA-Z: „Je těsně před Štědrým dnem, kdy se myslí na všechno možné, jen asi plochá dráha ustupuje do pozadí. Nicméně období konce roku je skvělé nejen pro bilancování, ale také pro vytčení dalších cílů. Takže co bude příští rok?“
Martin Gavenda: „Bude větší DPH. Zatím přípravu nestíhám, bylo hodně práce, jezdil jsem domů v osm večer. Až teď o svátcích na to skočím a všechno připravím. Něco málo, když jsem měl čas, jsem dělal na fyzičce, umístil si do časového programu squash nebo plavání, co šlo dělat v pozdějších hodinách. Teď toho bude míň v práci, tak se vším začnu. Co se týká těch cílů, chtěl bych zase o něco výš než letos.“

Martin Gavenda děkuje:
„Poděkujeme Petrovi Popelkovi, bráchovi a tátovi, Honzovi Šerému, panu Plzákovi, celému týmu Olymp Praha, AK Březolupy, chalanům ze Žarnovice a Aďovi Rymelovi.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel, Michal Kohout a Antonín Škach