AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 3. října
Když Nicki Pedersen a Martin Gavenda porazili v první jízdě Tomáše Suchánka a René Vidnera, bylo jasné, že se pardubický úkol eliminovat desetibodovou ztrátu z prvního finále komplikuje. Vzápětí Aleš Dryml upadl z vedoucí příčky. Domácí kapitán si narazil ruku a přivodil otřes mozku a ze závodu odstoupil. S Peterem Ljungem neudělali Pardubičané žádné terno a jeho skalpem se chlubil také Zdeněk Holub. Naproti tomu pražská cizinecká legie fungovala na sto procent. I když Zlatá přilba před poslední jízdou utkání vyrovnala, Rafal Okoniewski pojistil těsný jednobodový triumf. V konečném součtu se radovali Pražané, kteří získali první titul poprvé od roku 2003. Tomáši Topinkovi nevzala radost ani další roztržka s rozhodčím. S Pavlem Kubešem se pohádal ohledně vyloučení Josefa France za přejetí vnitřní čáry, nakonec odešel z jednání jury a byl pokutován pěti sty korunami.

Ono to bylo ještě horší, než by se pardubický fanoušek odvážil očekávat
Zda je deset bodů převahy pražského Olympu po prvním finále překonatelných či nikoliv, se vedly dlouhé debaty celých osm dnů prakticky už od skončení rozjížďky s číslem patnáct na pražské Markétě. Konec konců stačily by dvě tři povedení jízdy v podání domácích a první pražské vítězství by rázem bylo zpochybněno.

Jenže Tomáš Topinka se jako mistr bleskového úderu projevil i dnes. Už při nahlašování sestav porušil často uplatňované pravidlo, že se v rozjížďce s číslem jedna na startovní rošt staví výhradně čeští junioři. Na osmičku postavil Martina Gavendu a přiměl Lubomíra Vozára nasadit na jedničku Tomáše Suchánka.

Jenže pražský kouč vytlačil ze svého arzenálu dělo ještě těžšího kalibru. Nechal stát Michala Škurlu a nominací náhradníka Nicki Pedersena záhy troubil do útoku. Hvězdný Dán záhy plnil úlohu, k níž byl do Svítkova povolán. Rozjížďku s číslem jedna vyhrál stylem start – cíl.

Ovšem ani Martin Gavenda nezůstal sedět s rukama založenýma v klíně. V první zatáčce zvenčí objel Tomáše Suchánka. Pardubičan sice protáhl nájezd do druhého oblouku a spodem se vrátil na druhé místo, avšak Martin Gavenda mu ve druhém okruhu oplatil stejnou mincí. Spodem její úvodní zatáčky se na druhé místo vrátil natrvalo.

Aleš Dryml vyrazil, aby vévodil rozjížďce s číslem dvě. Rafal Okoniewski se hrnul dopředu vnějškem úvodní zatáčky, avšak stihnul pouze Petera Ljunga. Švédského stálého účastníka cyklu Grand Prix ve druhém oblouku podjel rovněž Josef Franc.

Avšak mnohem horší pohroma pro bílého koníka přišla na začátku druhého okruhu. Vedoucí Aleš Dryml se zničehonic ocitl na zemi. Takřka současně blikala červená světla. Pro domácího kapitána zamířila sanitka, avšak Aleš Dryml se naštěstí zvedl sám. Ve svém boxu se ale už neobjevil.

„Má naraženou ruku a dal si do hlavy,“ informoval Lubomír Vozár. Pardubickému kouči bylo záhy jasné, že Peter Ljung bude posilou jen teoreticky. Oba Pražané se v repete ujali vlády prakticky už s vylétnutím pásky. A k desetibodové ztrátě Pardubic bylo rázem nutno připočítat dalších osm minusových bodů z dnešního závodu.

Ani další průběh nedával příliš velkou naději, že by domácí závodníci strhli rameno vah na svou stranu depa. Ve třetí jízdě sice Tomáš Suchánek podjel Matěje Kůse ve výjezdu na protilehlou rovinu, jenže pražský borec spolu s Martinem Gavendou mířili k jasné remíze před Davidem Štěrovským.

Ke všemu Matěj Kůs doslova sršel touhou po odvetě. Jeho úsilí však ochlazoval vzduch unikající z jeho zadní pneumatiky, takže nakonec projel pod šachovnicovou vlajkou po ráfku. V té chvíli světelná tabule zobrazovala stav 5:13.

Remízy hrají do noty hostujícímu Olympu
Lubomír Vozár mohl udělat jediné. Vystřídání René Vidnera náhradníkem Václavem Milíkem ve čtvrté jízdě, kde pražské barvy měli dle rozpisu hájit oba její junioři, bylo vcelku očekávanou věcí. Nadto ovšem pardubický kouč zaútočil žolíkem, jenž vložil do rukou Lukáše Drymla.

Pravidlo o hlášení použití jokera také druhému manažerovi však vzalo z pardubických plachet vítr momentu překvapení. Tomáš Topinka okamžitě mobilizoval Nicki Pedersena. Jelikož Dán už v první jízdě večera střídal Michala Škurlu, bylo jasné, že si Zdeněk Holub na svůj první výjezd na svítkovský ovál ještě počká.

Nicki Pedersen posléze hrál další velké sólo. Nejprve si na něm vylámal zuby Václav Milík. Když se Lukáš Dryml posunul před svého kolegu, vedl Dán už o deset metrů. Do cíle svůj náskok ještě ztrojnásobil. A tak Pardubice svým žolíkovým útokem snížili náskok hostů jen o dva body.

Michal Škurla neviděl cíl, když odstoupil ještě během úvodního kole. „To je poprvé za letošní sezónu, že se nám zadřel motor,“ glosoval, zatímco se na startovní rošt páté jízdy chystali Josef Franc a Matěj Kůs.

Oba odstartovali svorně jako jeden muž, avšak Václav Milík si nedopřál pokoje, dokud je nerozdělil. Na protilehlé rovince se začal sunout dopředu, aby svůj manévr dotáhl do konce spodní stranou druhé zatáčky. Jeho snaha však ostře kontrastovala s pasivní nulou Petera Ljunga.

Navzdory osmibodové ztrátě z dnešního závodu a osmnáctibodové celkem, vyřazení Aleše Drymla i podprůměrným výkonům zahraniční posily Pardubičané odmítali hrát pasivní role. Tomáš Suchánek po raketovém startu triumfoval v šesté jízdě před Martinem Gavendou a Michalem Škurlou, kteří ovšem nepustili ke slovu René Vidnera.

Smírně skončila rovněž sedmá jízda, po jejímž startu Rafal Okoniewski vyhnal Lukáše Drymla. Zdeněk Holub se cpal za něho, ovšem Pardubičan otevřel cestu před sebe Václavu Milíkovi. V osmé jízdě pak domácí konečně k velké radosti svých ochozů udeřili naplno. A to přitom měl nejlepší start Josef Franc.

Jenže Václav Milík se okolo něj přehnal ve druhé zatáčce obloukem, nad jehož odvážnou velkorysostí se až tajil dech. Hned v další zatáčce jeho příkladu následoval také Tomáš Suchánek. Josef Franc nakonec i ten poslední bod musel přenechat svému kolegovi Michalovi Škurlovi, jelikož v poslední zatáčce zůstal stát s přetrženým primárním řetězem. „Už na rovince se mi zdálo, že se tam něco šolíchá,“ vyprávěl v depu. „A pak to udělalo brrrm.“

Pardubice se svým triumfem dostaly o čtyři body za Prahu, nicméně Tomáš Topinka si stále držel vrch. Do deváté jízdy znovu nasadil Nicki Pedersena, který se společně se Zdeňkem Holubem za svými zády dostal rychle do čela. I když pražský junior statečně vzdoroval, v první zatáčce druhého kola musela stejně kapitulovat. Lukáš Dryml pronikl na druhé místo a Tomáš Suchánek hned za ním.

Vzápětí Rafal Okoniewski opanoval situaci již po startu, ale Peter Ljung a Václav Milík garantovali smírný výsledek na úkor Michala Škurly. Další remíza dostala stav duelu na 29:33, avšak se snižujícím se počtem jízd do konce se otázka pardubického zlomu stávala stále více ožehavější.

Praha brala zlato už po dvanácti jízdách
Byl to však pražský Olymp, který v rozjížďce s číslem jedenáct převzal iniciativu. Lukáš Dryml vodil Nickiho Pedersena celá čtyři kola, avšak dánský borec si stejně v poslední zatáčce před cílem dokázal po vnitřní straně najít cestičku k vítězství. A Zdeněk Holub měl po celou dobu jízda navrch nad Peterem Ljungem.

„S tímhle bodem jsem teda nepočítal,“ glosoval první skalp stálého účastníka seriálu Speedway Grand Prix ve své kariéře. I tento bodík stačil, aby extraligové finále bylo ve dvanácté jízdě definitivně rozhodnuto navzdory další remíze.

Tentokrát byl jejím autorem Rafal Okoniewski, který nepustil ke slovu ani Lukáše Drymla, ani Václava Milíka. Do konce zbývala trojice jízd, celkový náskok Olympu činil nepřekonatelných šestnáct bodů a v pražské části depa vybuchl gejzír radosti. S ním trošku kontrastoval Matěj Kůs, zasmušilý nad svou nulou z rozhodující jízdy. Místo vítězného doutníku se spíše díval po hodinkách, jelikož ho zítra čekal závod Premier League v Redcaru a jeho letadlo se z ruzyňské ranveje mělo odlepit už v 21:40.

Jenže dnešnímu utkání nebyl ještě zdaleka konec. A jak by Pardubičané mohli lépe poděkovat svým věrným fanouškům než alespoň dnešním vítězstvím? Peter Ljung jakoby chtěl odčinit předchozí ostudu se svou nulou, vystřelil do rozjížďky s číslem třináct jako první. Václav Milík hned za ním.

Jenže Josef Franc se rozhodl ukázat, které družstvo dnes ve Svítkově vyhrálo titul. Tak dlouho visel pardubické dvojici za zády, dokud se mu jí nepodařilo rozdělit v první zatáčce třetího okruhu. Hned v dalším oblouku podjel Petera Ljunga a dostal se do čela.

Švéd ovšem dokázal zosnovat protiútok. V poslední zatáčce vyvezl Josefa France ven, takže se dopředu vrátil nejen on sám, ale také jeho parák Tomáš Suchánek. Josef Franc byl dodatečně diskvalifikován za přejetí vnitřní čáry, což po závodech vedlo k roztržce mezi Tomášem Topinkou a Pavlem Kubešem.

„Chtěl jsem, aby mi ukázal, kde přesně Pepe vyjel z dráhy,“ popisoval incident pražský kouč. „On mi jenom řekl, že to tak z věže viděl. Nakonec mi dal pětistovku pokuty za nesportovní chování a řeči a tak jsem odešel z jury pryč.“

Ale zpátky k vyvrcholení dnešního závodu. Rozjížďku s číslem čtrnáct vyhrál Peter Ljung ve stylu start – cíl. I když se Václav Milík nedostal před druhého Josefa France, bod inkasovaný na úkor Martina Gavendy vyrovnal duel.

Jenže pardubické vyhlídky na vítězství se snížily, když Tomáš Suchánek kvůli poruše motocyklu prošvihnul dvouminutový limit rozjížďky s číslem patnáct. „Zapalování,“ vysvětlil pardubický závodník později. Po vylétnutí pásky začali úřadovat Rafal Okoniewski a Nicki Pedersen. Lukáš Dryml útočil, dánský závodník přišel v souboji s ním o výplet svého kola, ale nakonec Pardubice dnes skončily o bod za Olympem.

Hlasy z depa
„Už jsem ani ty roky nepočítal,“ odpovídal Josef Franc, jestli si vybavuje poslední pražský titul, který klub dobyl ve Slaném v září 2003. „Zasloužíme si to. Každej‘ nám křivdí a nikdo nemá rád Prahu, takže si to zasloužíme. Zkoušeli jsme motorku na Zlatou přilbu. Nic nehořelo, neprskalo, jen mi prask‘ řetěz, ale to k tomu patří. Nemůžu mít vždycky dvacet bodů, ale každej‘ se počítá. Určitě budou oslavy, ale zatím nevím jaký.“

„Celkem jo, dobrý,“ bilancoval Martin Gavenda, by neskryl částečný smutek ve svém hlase. „Chtěl jsem o něco víc. V tréninku motor v prdeli, to jsem na něm dlouho nejel. Vyhráli jsme, pojezdili jsme Pardubice na jejich domácí dráze, takže dobrý.“

„Pěkný, špička,“ rozplýval se Zdeněk Holub. „Doufal jsem v to. Sice jsem jeden svůj bod nečekal, ale byl hodně vybojovanej‘. Jsme mistři, paráda, je to suprovej‘ pocit.“

„Zapalování,“ odtušil Tomáš Suchánek smutně na otázku, proč neodstartoval do poslední dnešní rozjížďky. „Už podruhý závod na hovno, tak bych to viděl. Je to pech, ale spočítej si body pražskejch‘ jezdců a našich. Jestli jejich Češi udělali deset bodů, jsou rádi. Dělají to pro cizince, ne pro mládež, jak říkaj‘. Jinak mi to šlo, motor jel dobře, proto mě víc sere to zapalování.“

„Závody dobrý,“ komentoval Václav Milík. „Hodně se předjíždělo. Snažil jsem se bojovat, chtěl jsem, abychom vyhráli. Nevyšlo to. Hned na začátku jsme přišli o Álu. Já musel jet za něj, ale on je zkušenej‘ rider a já nemám tolik zkušeností. S titulem to snad vyjde příští rok, letos nám to nevyšlo. Je to pech.“

„Na hovno,“ nemohla jediná nula uspokojit René Vidnera. „Měl jsem půjčenej‘ motor, ale jak málo jezdím, dělím chyby. Jsme druhý, kdybychom byli mistři, bylo by to lepší.“

1. PSK Olymp Praha			46
Martin Gavenda	2 2 2 – –	0	6(1)
Matěj Kůs	1 1 – – 0		2(1)
Michal Škurla	– E 1 1 0		2
Zdeněk Holub	– 0 0 1 1		2
Josef Franc	2 3 E – L	2	7(1)
Rafal Okoniewski, PL	3 3 3 3	3	15
Nicki Pedersen, DK	3 3 3 3	E	12
2. ZP Pardubice			45
Tomáš Suchánek	1 3 3 3 1 1	M	13(2)
David Štěrovský	0 – – – –		0
René Vidner	0 – 0 – –		0
Lukáš Dryml	4* 1 2 2 2	2	13(1)
Aleš Dryml	X – – – –		0
Peter Ljung, S	1 0 2 0 3	3	9
Václav Milík	1 2 2 2 1 1	1	10(4)

Celkový stav finále extraligy:

Praha vs. Pardubice:

96:85

Konečné pořadí extraligy:

1. PSK Olymp Praha

2. ZP Pardubice

3. DaK Moto Plzeň-Divišov

4. AK Slaný

5. Grepl PDK Mšeno

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Michal Kohout

Pardubice – 3. října
První extraligové finále na pražské Markétě dostalo do čela pražský Olymp, ale z hlediska zisku titulu nepřineslo vlastně vůbec nic. Pražané si sice vypracovali desetibodový náskok, ale večerní odveta v Pardubicích má prozatím patnáct volných okének pro výsledky patnácti posledních rozjížděk letošní extraligy. Zatímco minulé úterý šlo o jakousi rozcvičku, úderem osmnácté začne rozhodující boj o zlato.

Posila ze Speedway Grand Prix
Dlouhé čekání na pražskou sestavu Pardubičany rozhořčilo. „Není to solidní poslat sestavu šest minut před šestou,“ vyjadřuje se na toto téma Lubomír Vozár. „My jsme jim ji minulý týden posílali už o půl deváté ráno. Kdyby to bylo aspoň o půl hodiny dřív, ale šest minut?“

Nicméně pardubický kouč splnil povinnost nahlásit svá čísla včas, tedy čtyřiadvacet hodin před začátkem utkání. Východočeský tým staví tradičně především své vlastní závodníky, pouze zraněného Hynka Štichauera pravidelně střídá cizincem. Po úterním výjezdu na Markétu bylo jasné, že Magnuse Zeterströma musí pro dnešní odvetu někdo nahradit. Lubomír Vozár se společně s Evženem Erbanem vypravili na challenge do Goričanu. A v pondělí už pardubický manažer mohl hlásit, že jeho tým posílí účastník seriálu Grand Prix.

Při složení pardubické soupisky nebylo zase přehnaně obtížné odhalit, že jím bude Peter Ljung. „Nemáme jinou možnost,“ zdůvodňuje Lubomír Vozár svou volbu, díky níž se v české extralize dočkáme Švédova debutu. Neodradily ho ani jeho patálie s poraněnou nohou. „V Goričanu bojoval pěkně, tak jsme se tam domluvili.“

Pardubická sestava na večerní závod je tedy hodně tradiční a stejně i strategie. Na pozicích náhradníků jsou cizinec a nejlepší junior, tedy Peter Ljung a Václav Milík. V základní sestavě figurují postupně Tomáš Suchánek, David Štěrovský, René Vidner, Lukáš Dryml a jeho starší bratr Aleš, který se v neděli ozdobil titulem individuálního mistra Evropy.

Jedinou změnou, kterou je možno vypozorovat, je reakce na skutečnost, že Tomáš Topinka posílá Martina Gavendu do akce hned v rozjížďce s číslem jedna. Lubomír Vozár tím pádem posunul Davida Štěrovského na číslo dvě, aby s jedničkou poslal rozehrát závod Tomáše Suchánka. Obvyklá jízda českých juniorů na samotný úvod se tím pádem nekoná, jelikož je potřeba hromadit body hned od začátku.

„Je to nevýhoda,“ komentuje Lubomír Vozár svou desetibodovou ztrátu na pražský Olymp. „Oni můžou taktizovat. Uvidíme, každej‘ závod je jinej‘. Bude to zajímavý, hlavně jestli bude doopravdy Nicki, slyšel jsem hlasy pražských závodníků, co říkaly, že nebude.“

V otázce tipu výsledku je ale pardubický manažer věrný svému zvyku. „Nebudu tipovat,“ říká rozhodně. „Chceme vyhrát, to je jasný. Jak to dopadne, tak to dopadne. Pro nás je finále úspěch, jak říkám, že jsme už vítězové tím, že používáme jenom jednoho cizince a to ještě za zraněného Hynka. Praha je profesionální klub, má dost Čechů a musí na nás používat dva cizince.“

Věrnost tradicím po všech stránkách
Minulé úterý se Olymp radoval z výhry na své domácí dráze, kterou až v posledních dvou jízdách zajistili Troy Batchelor a Nicki Pedersen. Nakonec mají Pražané k dobru plných deset bodů, které se však mohou rozplynout jako pára nad hrncem po dvou nepovedených rozjížďkách.

Tři dny před rozhodujícím bojem o titul mistra světa, v němž má Nicki Pedersen dvoubodovou ztrátu na Chrise Holdera, se dalo očekávat, že se fenomenální Dán ve Svítkově neobjeví. Podobnému scénáři napovídaly i kuloární zvěsti, které však Tomáš Topinka rezolutně odmítá.

„S Nickim se počítalo už od samýho začátku,“ říká. „Jen jsem čekal, jestli se domluvíme nebo ne. O náš postup do finále se zasloužili Nicki, Troy i Rafal, tak jsem je rozdělil. To samé jsem udělal s Lubošem a Martinem.“ A tak se po boku Nicki Pedersena ve Svítkově objeví Rafal Okoniewski.

Nicméně Troy Batchelor se z pražských závodníků prezentoval v nejlepším světle v každém svém závodě a pražskou věc vzal jako za svoji. Bez nadsázky se dá konstatovat, že nebýt jeho srdnatého nasazení v srpnových závodech, Pražané se možná jeli dnes dívat na finálový závod Pardubic a trojkoalice do Divišova. „Nemyslím si,“ nechce si pražský kouč připustit, že by Australanovo nepovolání představovalo pro jeho klub riziko. „Není to risk, když to půjde, jak by mělo, ale jsou to závody.“

Složení pražského týmu pro dnešní večer odráží osvědčené postupy. Rafal Okoniewski a Nicki Pedersen dostanou vesty s náhradnickými čísly třináct a čtrnáct. V základní sestavě budou samí Češi. Odshora dolů Martin Gavenda, Matěj Kůs, Michal Škurla, Zdeněk Holub a Josef Franc.

A jak se Tomáš Topinka dívá na výhodu svého desetibodového náskoku? „Abych ti řek‘ pravdu, vždycky jsme jeli na závody, že chceme vyhrát,“ nezastírá. „A tak se na to koukám i dnes. A na skóre se nekoukám.“

Také on však prošvihne poslední možnost si letos na stránkách magazínu speedwayA-Z tipnout výsledek utkání. „Zůstanu u tradice, nebudu tipovat, je to padesát na padesát,“ směje se. „Pardubice jsou vyrovnanej‘ tým, mají kádr a jedou dobře. Jsou schopný s námi závodit, rád bych věřil, že my s nimi taky. Doufám, že nebudeme mít technický starosti jako v Praze. A že u nás štěstí bude stát i nadále. Chceme vyhrát jako vždycky.“

Historické okénko:
Praha, 6. září 1973: extraliga sponzorovala vietnamské komunisty
Systém čtyřutkání na šestnáct jízd v české extralize nahradil doposud charakteristická dvojutkání v sezóně 1971. Tehdy vzešel mistr z prostého součtu tabulkových bodů, avšak již v dvaasedmdesátém bylo naplánováno finále. Do něho postoupily první dva týmy ze základní části a konalo se dvoukolově. Své síly v něm změřily RH Praha a Slaný.

Ve stejném duchu proběhla extraliga rovněž v sezóně 1973. Rudá hvězda Praha měla v té době neporazitelný kádr složený z Jiřího Štancla, bratrů Jana a Václava Vernerových, Milana Špinky a Petra Ondrašíka. Žádný div, že takový tým proměnil všechny své starty v ohromující vítězství. Ve Slaném zvítězil o patnáct, v Pardubicích o šestadvacet, v Praze o osmnáct a v Českých Budějovicích o čtrnáct bodů před druhým týmem.

Olbřímí náskok měli Pražané i v tabulce. Dosavadní bodový klíč 4-3-2-1, jak ho známe i dnes z první ligy, byl výrazně změněn ve prospěch vítěze závodu, který si odnášel hned pět bodů. Není divu, že extraliga anno domini 1973 byla především o boji o druhé místo. Karel Voborník, Jan Klokočka, Zdeněk Majstr a Miroslav Rosůlek se postarali, aby ho pokaždé získal Slaný. Ono to vůbec byla pravidelná extraliga, jelikož Pardubice byly pokaždé třetí a České Budějovice čtvrté.

Praha a Slaný postoupily do finále, jehož první kolo ve Slaném bylo zrušeno. Klub totiž ze své dráhy odstraňoval asfalt, který byl pro jeho dráhu dlouho charakteristický, aby vyhověl novým předpisům FIM.

Oba soupeři se nakonec střetli pouze počátkem září na pražské Markétě. O žádný strhující boj, jehož se dozajista dočkáme dnes večer, však nešlo. Pražané rozdrtili Slaňáky obrovským rozdílem 71:37 a ozdobil se dalším titulem. Jeho závodníci z něho však bezprostřední zisk neměli. Své bodovné, jenž dohromady dosáhlo 1420 korun a blížilo se běžnému měsíčnímu platu té doby, museli věnovat na fond solidarity s vietnamským lidem.

Ve Vietnamu zuřila občanská válka mezi demokratickým jižním Vietnamem a jeho komunistickým severním sousedem, v níž se angažovaly i obě supervelmoci. A vzhledem k politické situaci v naší zemi nemůže být sporu, na co mohly být peníze pražských závodníků použity.

Oficiálně nahlášené sestavy:

ZP Pardubice:	1 Tomáš Suchánek
	2 David Štěrovský
	3 René Vidner
	4 Lukáš Dryml
	5 Aleš Dryml
	6 Peter Ljung, S
	7 Václav Milík
PSK Olymp Praha:	8 Martin Gavenda
	9 Matěj Kůs
	10 Michal Škurla
	11 Zdeněk Holub
	12 Josef Franc
	13 Rafal Okoniewski, PL
	14 Nicki Pedersen, DK

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a archív autora