Toruň – 6. října
Nový světový šampión Chris Holder byl nadšený za největší závod svého života, za něhož pokládá včerejší velkou cenu v polské Toruni. Nejdůležitější krok ke zlatu učinil v opakovaném druhém semifinále, kdy odvedl pozdějšího vítěze Antonio Lindbäcka, Nicki Pedersena a Emila Sajfutdinova.

Chris Holder…
Červená světla blikala, když oba uchazeči o titul Chris Holder a Nicki Pedersen kolidovali, když do první zatáčky vjeli kolo na kolo, rameno na rameni. Nejprve spadl Dán, po něm i Antonio Lindbäck. Rozhodčí pozval k repete celou čtveřici a Australan si díky raketovému startu splnil svůj klukovský sen o titulu mistra světa.

„Je to neuvěřitelné,“ rozplýval se na tiskové konferenci. „Jsem tak šastný, proto závodím na ploché dráze, abych se stal světovým šampiónem. Teď jsem se jím stal a je to neuvěřitelné. Jsem sám na sebe pyšný, ale bez mé rodiny, přítelkyně, bratrů a mechaniků bych to nikdy nedokázal. Můžete si jenom představovat, jakým tlakem jsem procházel před tímto závodem, protože jsem byl v takové dobré výchozí pozici. Snažil jsem se zůstat klidný a nepřemýšlet nad tím.“

Klíčový moment přišel v semifinále. „Být tam s Nickim na mě dalo další masivní tlak,“ připouštěl Chris Holder. „To byl největší závod mého života. Poprvé to nevyšlo, ale napodruhé jsem měl mnohem lepší start a dostal se tam,“

V bráně depa se však oba kohouti dostali k ostřejší výměně názorů, avšak australský závodník rychle zakopal válečnou sekeru. „Byl to momentální výbuch,“ řekl. „Takové věci se stávají a někdy řeknete něco, co jste nechtěli říct, ale to je závodění. Je to za námi, nemám problém s Nickim podat ruku.“

Chris Holder byl rychle odveden Jasonem Crumpem, jenž se dvanáctým místem loučil se světem velkých cen. Novopečený šampión neskrýval vděk vůči svému krajanovu, který mu pomohl uklidnit zjitřené nervy. „Pomohl mi a já mu za to musím poděkovat,“ ocenil pomoc trojnásobného ex šampióna. „Byl taky první, kdo přišel za mnou a podal mi ruku, když jsem vyhrál titul.“

Chris Holder neměl daleko, aby svůj triumf vychutnal také na pódiu poslední velké ceny, jejíž finále vedl. Jenže exploze motoru ho odsoudila, aby sledoval vítězství Antonio Lindbäcka před Tomaszem Gollobem a Gregem Hancockem.

„To je taková škoda, že jsem nemohl vyhrát,“ litoval později. „To by byla špička. Měl jsem skvělý start, bylo vpředu, ale pak se můj motor rozhodl, že se mnou už nebude hrát. Ale dal mi zlatou medaili, takže to je v pohodě a já se o to víc nestarám.“

…a ti druzí
I když přišel o titul, byl Nicki Pedersen hodně pyšný, že si vybojoval své první umístění na pódiu celkové klasifikace od roku 2008. Jeho spokojenost podtrhuje i fakt, že si přímo udržel svůj statut závodníka Grand Prix a nepotřeboval k tomu stálou divokou kartu jako ve dvou předcházejících sezónách.

„S touto sezónou jsem spokojený,“ liboval si. „Dvakrát jsem dostal divokou kartu a věci vůbec nefungovaly, jak bych chtěl. Letos jsem chtěl uspět a skončit mezi prvními třemi. To byl můj cíl, který jsem si splnil. Jsem zpátky, kde jsem chtěl být, a nemohu se dočkat příštího roku. Gratuluji Chrisovi, závodil jsem s ním až do konce, ale bylo to férové.“

Po většinu roku byl leaderem průběžné klasifikace Greg Hancock, ale od srpnové velké ceny jakoby se všechno proti němu spiklo. Nakonec skončil těsně třetí. „Dělal jsem všechno, co jsem mohl, abych titul obhájil,“ smutnil v Toruni. „Nemám žádné výmluvy, byl jsem dobrý na začátku, ale v posledních kolech šampionátu se mi už tolik nedařilo.“

Naproti tomu Antonio Lindbäck byl ve skvělé náladě, když přidal k italské velké ceně další vítězství. „Letos makám opravdu tvrdě,“ netajil se. „V půlce sezóně jsem byl opravdu dole, ale dokázal jsem to otočit. Můj tým funguje skvěle a mám dobré motory, měl jsem dvě vítězství a dvě třetí místa. Jsem spokojený, celá sezóna byla opravdu zábava a nyní plochodrážní závodění hodně miluju.“

Konečné pořadí seriálu:
1. Chris Holder 160, 2. Nicki Pedersen 152, 3. Greg Hancock 148, 4. Tomasz Gollob 142, 5. Emil Sajfutdinov 133, 6. Jason Crump 126, 7. Antonio Lindbäck 122, 8. Fredrik Lindgren 119, 9. Andreas Jonsson 88, 10. Hans N. Andersen 69, 11. Martin Vaculík 67, 12. Chris Harris 65, 13. Bjarne Pedersen 59, 14. Jaroslaw Hampel 58, 15. Peter Ljung 57, 16. Kenneth Bjerre 41, 17. Michael Jepsen Jensen 22, 18. Krzysztof Kasprzak 17, 19. Tomas H. Jonasson 16, 20. Bartosz Zmarzlik 13, 21. Jurica Pavlic 12, 22. Josef Franc 9, 23. Maciej Janowski 8, 24. Przemyslaw Pawlicki 7, 25. Scott Nicholls 7, 26. Mikkel B. Jensen 4, 27. Nicolas Covatti 3, 28. Peter Kildemand 2, 29. Jason Bunyan 1.

Foto: Kiril Ianatchkov