V Mariánských Lázních se pojede na ostří nože

Mariánské Lázně – 20. září
O tom, že kvalifikační závod může být mnohdy divácky atraktivnější než podnik Grand Prix, jsme se v minulosti již mnohokrát přesvědčili. Napínavou podívanou slibuje i sobotní závod Long Track Challenge v Mariánských Lázních. V posledním závodě kvalifikačního síta Mistrovství světa si to osmnáctka jezdců rozdá o sedm míst zajišujících postup do Grand Prix na rok 2013. Z nich víc než polovina již ochutnala atmosféru světového finále.

Vyrovnané startovní pole zdobí hned několik zvučných jmen. Bezesporu jednou z největších hvězd sobotního závodu bude úřadující Mistr Evropy na travnaté dráze a vítěz Grand Prix České republiky v Mariánských Lázních z roku 2010 Němec Stephan Katt. Jedna z největších postav současné světové dlouhodrážní scény nedokázala využít výhody domácího prostředí v posledním závodě Grand Prix ve Vechtě a místo obhajoby loňského vítězství se teď musí ještě pořádně poprat o svou příslušnost v elitní společnosti pro příští rok.

Nás může těšit, že jeho největším soupeřem a vyrovnaným kandidátem na vítězství v Challenge bude domácí reprezentant Aleš Dryml mladší. Úřadující mistr České republiky na dlouhé dráze je sice v této disciplíně stále nováčkem, v průběhu sezóny však nejednou prokázal své vysoké kvality a vstupenka do Grand Prix by ho při troše štěstí neměla minout. Svůj hladký prostup kvalifikačními závody mistrovství světa i Evropy doplnil cenným vítězstvím ve volném závodě v Altripu, aby pak doslova odboural silnou konkurenci v evropském finále na trávě v Holandsku. Jen nehorázná smůla ve finálové jízdě jej připravila o premiérovou medaili.

Dalším z aspirantů na stupně vítězů je druhý německý reprezentant Herbert Rudolph. Specialista na dlouhé pískové dráhy bojoval v Mariánských Lázních o světové body už před šestnácti lety a i jeho jméno se za roky strávené v elitní společnosti stalo pojmem. Vloni skončil v závodě Grand Prix na zdejší dráze těsně pod stupni vítězů, a by již druhou sezónu vyhrožuje svým odchodem do závodnického důchodu, jeho výkony jej stále opravňují pomýšlet na přední příčky.

Nejvyšší ambice v sobotním závodě by si právem mohla činit i britská dlouhodrážní jednička a exmistr Evropy Andrew Appleton, jeho situaci však výrazně komplikuje nedoléčené zranění nohy. Vysoký sympatický Angličan dobře ví, co je v sázce, nebo účast v příštím ročníku Grand Prix je pro specialistu v této disciplíně životně důležitá. V případě jeho odstoupení se otevře cesta do startovní listiny našemu Richardu Wolffovi. Ten je v současné době na postu prvního náhradníka a rád by si zopakoval svou účast ve světové finálové sérii z let 2008 a 2010. Jeho záskok v posledním závodě Grand Prix v německé Vechtě mu vynesl velmi solidních deset bodů a dvanácté místo.

O postup se budou pořádně prát i dva další Angličané ve startovní listině světový finalista Richard Hall a bývalý vicemistr světa Andrew Phillips.

Stupně vítězů v letošním ročníku Grand Prix okusil i finský dravec s chlapeckým obličejem Aki Pekka Mustonen. V sezóně se občas trápil, ale kilometrové dráhy jsou jeho oblíbené a dokáže na nich být pekelně rychlý.

Ty perfektně zvládá i nizozemská hvězda Jannick de Jong, pravidelný účastník Grand Prix a držitel bronzové medaile z letošního finále ME na trávě. Ani jeho útok na stupně vítězů by nebyl velkým překvapením. V evropském finále po jeho boku, respektive o stupeň výše, stanul jeho krajan Dirk Fabriek. Ten se může pochlubit i dvěma medailemi ze světového šampionátu na dlouhé dráze, a by před časem ohlásil konec závodní kariéry, jeho výkony jdou letos spíše nahoru. Obrovskou bojovností na dlouhé i travnaté dráze vyniká třetí z nizozemské čtveřice Jeffrey Wortmann, již neodmyslitelná opora reprezentačního družstva. I on se o nabízená postupová místa pořádně popere. Čtvrtý Holanďan Nick Lourens je především specialistou na travnaté dráhy, ale občas dokáže překvapit.

Podobně jsou na tom i mladí Francouzi Gabriel Dubernard, Theo di Palma a Richard de Biasi. Více šancí má však jejich kolega a v současnosti nejzkušenější a nejlepší francouzský jezdec Stephane Tressarieu. Exmistr Evropy a bývalý vicemistr světa by sice uvítal kratší dráhu, ale poprat se dokáže i s kilometrem.

V kvalifikačních závodech překvapili svými výkony nováček Australan Cory Gathercole a Švéd Joel Nyström. Zejména druhý jmenovaný dráhu velmi dobře zná z předchozích startů a zopakuje-li svůj nečekaný výkon z Mühldorfu, může i on proklouznout mezi světovou špičku.

S podporou domácího publika bude bojovat odchovanec plzeňské ploché dráhy Michael Hádek, který kráčí ve šlépějích svého otce – světového finalisty a dvojnásobného mistra republiky na dlouhé dráze. Začátkem roku Michael na mariánskolázeňské dráze zazářil ziskem bronzové medaile z domácího šampionátu, pokud bude mít k dispozici podobně rychlý motor, určitě nedá soupeřům ani metr zadarmo a možná by se mohlo zrodit i malé překvapení.

Druhým náhradníkem ve startovní listině bude nezničitelný Karel Kadlec.

Sobotní závod Challenge doplní vložené jízdy dobře známých veteránských jezdců. Slavnostní nástup je plánován na 14 hodin, start první jízdy pak na 14:30.

Foto: Jiří Bayer

Michael Hádek věří štěstí

Chotíkov – 20. září
Po omluvě Nora Björna G. Hansena se Michael Hádek dostal do hlavní startovní listiny mariánskolázeňského challenge. By se plzeňského závodníka pokoušel zkraje týdne skolit nemoc, včera už pomáhal trojkoalici k porážce Slaného. Při této příležitosti se svěřil se svými přípravami na sobotní mítink.

„Válím se v posteli už od včerejška,“ svěřoval se Michael Hádek před včerejší slánskou extraligou se stadiem svých příprav na sobotní závod. Avšak pod peřinu ho rozhodně nezahnala lenost. „Motá se mi hlava, něco na mě leze,“ objasňoval, že i on patří mezi ty nešastníky, na nichž se prudká změna teploty podepsala nemocí.

Pozítří by ovšem v západočeských lázních měl být dokonale fit. „Budu mít půjčenej‘ GM od Bogase,“ svěřuje se. „Uvidím. Nedokážu si to tipnout. Jsou to závody, nějak to neřeším, dlouho jsem na tom neseděl. Buď to půjde, nebo nepůjde. ale při troše štěstí, proč ne?!“

Foto: Wojta Zavřel

Kůže českého týmu nebude k levnému prodeji

Praha – 20. září
Pardubičtí závodníci Václav Milík a Tomáš Suchánek vyjeli počátkem měsíce v maďarském Miskolci postup do evropského finále dvojic, které je na programu již pozítří v ukrajinském Rovně. Tam se k nim připojí Josef Franc, který má po včerejším závodě Elite League v Coventry sraz se zbytkem výpravy dnes v Krakově.

„Budou se střídat,“ přemýšlí Milan Špinka, jak optimálně využít třech závodníků. „Uvidíme v tréninku, jak to komu bude sedět. Pojedou všichni tři, ale Pepe je jednička. Je v laufu. Budeme bojovat a neprodáme kůži zadarmo.“

Foto: Michal Kohout

Černé pásky nebyly vůbec na znamení smutku

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 19. září
Když slánský Petr Křikava rozdával lidem oprávněným vstupovat do boxů černé pásky na ruku, vysloužil si poznámky, zda tak činí na znamení smutku. Nakonec však nemohl být smutný vůbec nikdo, protože hlavním cílem obou soupeřů bylo předvést dramatický závod. A to se jim podařilo splnit beze zbytku. Domácí se dostali do čela v v rozjížďce s číslem jedna, avšak už o dvě rozjížďky později udávala tempo trojkoalice. Slaný držel krok a po šesté jízdě se do čela vrátil. Závěr základní části ale patřil DaK Moto Plzeň-Divišov. Milan Mach v nominačních jízdách vsadil na své zahraniční posily. Adrian Miedzinski s Piotrem Swiderskim vskutku opanovali rozjížďku s číslem čtrnáct. Vzápětí nedojel Matej Žagar kvůli poruše zapalování ani do první zatáčky. Jenže Piotru Swiderskemu ve druhém okruhu prasknul sekundární řetěz a Adrian Miedzinski, který málem nestihl dvouminutový limit a později najel do pásky, neměl z trestné čáry dostihnout vedoucího Kjastase Puodžukse. Poslední vítězství v základní části si tak odvezla trojkoalice, která zároveň potvrdila celkový bronz.

Slaný nahoru, dolů a zase zpátky do čela
Záměr obou klubů rozloučit se s diváky skvělým závodem se začal uskutečňovat prakticky již s rozjížďkou s číslem jedna. Nejlépe sice odstartoval Michael Hádek, avšak vnějškem první zatáčky ho objel Roman Čejka. Martin Málek byl svému klubovému kolegovi v patách a také on ve výjezdu na protilehlou rovinku podjel Michaela Hádka. Ten nakonec ani neprojel cílem, přičemž rozlomit slánskou závoru se v závěru nepodařilo ani Janu Holubovi, který ho vystřídal v úloze útočníka.

Maximální prohra rozhodně nesebrala trojkoaličním závodníkům chu. A již od druhé jízdy začali pracovat na otočení skóre. Matej Žagar splnil své poslání beze zbytku. Triumfoval stylem start – cíl. Adrian Miedzinski s Eduardem Krčmářem však uhlídali Michaelu Krupičkovou, která se prve z tréninku vrátila pěšky s přetrženým sekundárním řetězem v rukou.

Nápor hostů se ovšem nezastavil u jediné remízy. Kjastas Puodžuks s Michaelem Hádkem dovezlo ze třetí jízdy pět bodů. Martin Málek na ně útočil spodem, Michal Dudek, jehož trápily příznaky chřipky, vnějškem. Avšak dopředu se nedostal ani jeden z domácích střelců.

Podobný průběh měla i rozjížďka s číslem čtyři. Matej Žagar a Zdeněk Simota vystřelili dopředu, zatímco Piotr Swiderski a Roman Čejka jim dýchali na záda. Slánský Polák ve druhé zatáčce spodem pronikl na druhou příčku, jenže Zdeněk Simota se na ni dokázal vrátit ještě v průběhu druhého okruhu.

Skóre 10:14 nabádalo domácí, aby také oni začali záhy tahat pilku. A vskutku, Adrian Miedzinski a Eduard Krčmář šli po startu dopředu ve své touze stát se panovníky rozjížďky s číslem pět. Zatímco Jan Holub zůstával vzadu, Kjastas Puodžuks hořel touhou znepříjemnit oběma Slaňákům život.

Ve třetím okruhu se lotyšský závodník dostal vnějškem druhé zatáčky na druhé místo. Eduard Krčmář se však okamžitě vrátil zpátky. Jenže závěrečné kolo definitivně vyznělo ve prospěch Kjastase Puodžukse, který dvěma body pokazil slánské maximum.

Toho se však domácí dočkali hned v rozjížďce s číslem šest. Také při své třetí a poslední účasti byla rychlost startu to poslední, co by František Liebezeit mohl Michaelu Hádkovi vytknout. „Start jsem měl dobrej‘, ale potom se mnou zase vychcali,“ komentoval plzeňský závodník svým prozaickým způsobem.

Ve druhé zatáčce ho podjel Martin Málek, zatímco Roman Čejka našel cestičku pod Michaelem Hádkem v úvodní zatáčce druhého kola. Sotva oba proburáceli pod šachovnicovou vlajkou v rukou Františka Moulise, byl Slaný zpátky na čele utkání.

Sérii remíz ukončili domácí
Dva body převahy, které Slaný vyjel díky triumfům v rozjížďkách s čísly pět a šest, zůstaly posléze na delší čas zakonzervovány. Jakoby Štěstěna sérii remíz přemýšlela, koho má obdařit zářivějším úsměvem. Pokud se ovšem pověstné kliky týká, před sedmou jízdou si na její nedostatek rozhodně nemohli stěžovat Kjastas Puodžuks se Zdeňkem Simotou.

Oba trojkoaliční závodníci totiž projeli vraty depa na dráhu s přehozenými povlaky. František Liebezeit byl však ve střehu a kontingent mechaniků promptně sjednal nápravu. Po vylétnutí pásky se dopředu dostal Piotr Swiderski.

Michal Dudek se v první zatáčce dostal velkým obloukem ze čtvrté pozice za jeho záda. Hostující tandem však hořel touhou jeho odvážný kousek ztrestat. Kjastas Puodžuks se ocitnul zpátky na druhé příčce hned ve výjezdu, zatímco Zdeněk Simota odstavil Michala Dudka, když protáhl nájezd do druhé zatáčky.

Do osmé jízdy si Milan Mach načasoval jeden z útoků, jimž přikládal nesmírnou důležitost. Místo Romana Čejky a Michala Dudka poslal do akce náhradníky Adriana Miedzinskeho a Eduarda Krčmáře. František Liebezeit nechal sedět Michaelu Krupičkovou, kterou po boku Daniela Hádka zastoupil Jan Holub.

Oprávněné ambice slánského týmu explodovaly jako sud střelného prachu záhy po vylétnutí pásky. Eduard Krčmář totiž zůstal stát hned po pár metrech. Nálada v jeho boxu poklesla kamsi na úroveň průměrné teploty okolo severního pólu. Příčinou odstoupení slánského juniora se totiž stal zavřený přívod paliva.

Mezitím na čele úřadoval Adrian Miedzinski, avšak po vítězství prahnul i Jan Holub. Ve druhém kole se přihnal spodní stranou oblouku u depa, aby do třetího okruhu najížděl jako leader. Jenže Adrian Miedzinski se stal pánem situace hned v následující zatáčce, v níž trojkoaličního juniora objel zvenčí.

Devátá jízda začala bezchybným startem Mateje Žagara. Zdeněk Simota v první zatáčce podjel naráz Piotra Swiderskeho i Martina Málka, avšak ve výjezdu vrazil do bariéry. A měl plné ruce práce, aby jeho extempore neskončilo pádem.

„Zvedlo se to,“ popisoval krizové okamžiky Zdeněk Simota. „Jak pršelo, byla dráha hutnější a po lajně se udělaly koleje. Tahle byla rychlá, ale podržela moc.“ Plzeňan přesto mobilizoval své síly k útoku. Ve třetím kole si to ve výjezdu z první zatáčky namířil pod Martina Málka, jehož ve druhé zatáčce vytlačil ven.

V posledním okruhu se však Martin Málek na svou třetí příčku vrátil. Po třech remízách udeřili domácí v rozjížďce s číslem deset. Adrian Miedzinski na místě Michala Dudka triumfoval stylem start – cíl před Kjastasem Puodžuksem. Roman Čejka však inkasoval jeden bod na úkor Daniela Hádka. Jeho zásluhou navýšil Slaný své vedení na 32:28. Jenže trojkoalice ještě ani zdaleka neřekla své poslední slovo.

Pramálo tradiční závěr
Matej Žagar a Zdeněk Simota udeřili hned po startu rozjížďky s číslem jedenáct, zatímco Piotr Swiderski s Eduardem Krčmářem zaostali vzadu. Polský závodník se však snažil o průnik před Zdeňka Simotu. Poprvé byl blízko předjetí už z prvního výjezdu, podruhé ve třetím kole. V jeho druhé zatáčce si to namířil pod plzeňského borce a tlačil ho ven až do nájezdu do posledního okruhu.

Zdeněk Simota nápor Piotra Swiderskeho ustál a utkání bylo rázem vyrovnané 33:33. Hned ve dvanácté jízdě stál Kjastas Puodžuks opět na startovním roštu. O něco více než minutu později slavil další triumf stylem start – cíl. Piotr Swiderski sice uhlídal druhé místo, avšak Eduard Krčmář klesl v první zatáčce na poslední místo za Kjastase Puodžukse.

Třetí vítězství hostů v řadě přišlo v rozjížďce s číslem třináct. A to přitom Adrian Miedzinski perfektně odstartoval a v prvním výjezdu vytlačil Zdeňka Simotu. Jenže už na konci prvního okruhu jel Zdeněk Simota na čele a na sklonku toho druhého měl za zády Jana Holuba. „Natáhly mě díry, dnes s nimi měl problém každý,“ vysvětloval Martin Málek svůj propad na poslední místo.

Šest bodů ztráty inspirovalo Milana Macha k vabankové strategii postavené na obou jeho Polácích v závěrečné dvojici nominačních rozjížděk, zatímco František Liebezeit musel při nominaci respektovat bodový status quo svých svěřenců.

Čtrnáctá jízda duel ještě víc zašmodrchala. Adrian Miedzinski a Piotr Swiderski hravě zametli se Zdeňkem Simotou a Janem Holubem. Skóre 41:43 slibovalo, že se v závěrečné jízdě může stát cokoliv. Nicméně závěr by předčil i očekávání fanouška obdařeného vizionářskou představivostí Julese Verna.

Adrian Miedzinski se objevil u pásky, když už na digitální časomíře chvilku svítily jen čtyři kulaté nuly. Jeho přestupek kupodivu nikdo neřešil, ani dokonce Lenka Felixová na věži. Ostatně slánský Polák se záhy potrestal sám, když najel do pásky a musel dozadu na trestnou čáru.

Pomyslná bronzová medaile houpala na prsou Františka Liebezeita, jemuž dnes stačil pouhý bonusový bod, který už měl dávno v kapse. Přesto ho strategická hra o vítězství pohltila stejně šachové velmistry bojující o titul nad černobílými políčky. „Jéžíš, on jde z červený,“ uniklo mu z úst, sotva se závodníci přestavěli u pásky a Kjastas Puodžuks stanul u vnitřního okraje.

Dopředu vystřelil Adrian Miedzinski sledovaný tandemem hostí. Matej Žagar však vinou poruchy zapalování dojel jen do první zatáčky. V té chvíli vypadal závod na nerozhodný výsledek, avšak Kjastas Puodžuks se záhy ujal vedení. Trojkoalice měla vítězství v kapse, navíc se její postavení ještě vylepšilo na začátku druhého kola. V jeho prvním oblouku zůstal stát Piotr Swiderski . sekundární řetěz, bezmocně visící dolů, dával jasně najevo proč.

Jako by nebylo těsné prohry málo, měl incident ještě dohru ve slánských boxech. Piotr Swiderski měl totiž na poslední jízdu kolo od Michala Dudka kvůli méně poškozené hraně. Nyní ho obvinil, že za jeho defektem stály nekvalitní dráty v jeho výpletu. „Prej‘ ruply dráty, dostaly se mezi rozetu a řetěz a shodily ho,“ říkal Michal Dudek. „To si ale dělá prdel, spíš mu řetěz spadnul a teď to svádí na mě.“

Hlasy z depa
„Vyhráli jsme, takže dobrý, akorát v tý jedný jízdě se to zvedlo,“ líčil Zdeněk Simota. „Bylo to hutnější, jak pršelo a po lajně se udělaly koleje. Byla to rychlá kolej, ale podržela moc. Vyhráli jsme a jsme třetí celkově. Škoda, že jsme nejeli finále.“

„Starty dobrý, ale pak mě vždycky předjížděli,“ říkal Michael Hádek. „Co ti mám říct, budu stručnej‘ jako vždycky.“

„Dneska to byla asi nejlepší extraliga, co jsem letos zajel,“ svěřoval se Martin Málek. „A to, co se týče bodů, co jsem si vyjel, i chuti. Bylo to nahoru a dolů, jednou první, jednou poslední. Akorát jsem pokazil poslední jízdu. Natáhly mě dvě díry, ale s nimi tam měl problémy každý. Byly to dobré závody, škoda, že jsme prohráli. Uvidíme příští rok.“

„První jízda dobrá,“ vyprávěl Roman Čejka. „Porazil jsem ty, co jsem měl. Předjížděl jsem, to je bomba, to se moc nestává. Motor jede suprově, už to drží čtvrtej‘ závod. Jsem s tím spokojenej‘ a je to bomba. Doufám, že to takhle bude pokračovat dál, co se týče techniky i výsledků.“

„Swiderski měl moje kolo a prej‘ mu dráty shodily řetěz,“ divil se Michal Dudek. „Prej ruply dráty, dostaly se mezi rozetu a řetěz a shodily ho. Spíš mu ale spadnul řetěz a teď to svádí na mě. Jsem marod, leze na mě chřipka. Bolelo mě v krku, nechtělo se mi ani do práce. Trošku se do zlepšilo, ale padalo mi to z rukou, a nešlo to.“

1. DaK Moto Plzeň-Divišov     46
Michael Hádek R 2 1 – –   3(1)
Kjastas Puodžuks, LAT 3 2 2 2 1 3 13
Daniel Hádek – – – 1 0   1(1)
Zdeněk Simota 2 1 0 2 2 1 8(4)
Michaela Krupičková 0 – – – –   0
Matej Žagar, SLO 3 3 3 3 3 E 15
Jan Holub 1 0 R 2 3 0 6
 
2. AK JAZ servis Slaný     43
Martin Málek 2 0 3 1 1 7(2)
Michal Dudek 1 – 0 – –   1
Roman Čejka 3 0 2 – 1 6(1)
Piotr Swiderski, PL 1 3 2 1 2 2 E 11(1)
Michal Průcha – – – – –   DNR
Adrian Miedzinski, PL 2 3 3 3 R 3 2 16
Eduard Krčmář 1 1 E 0 0   2(1)

Celkové skóre vzájemných duelů obou soupeřů:

DaK Moto Plzeň-Diivošv vs.Slaný: 101:80 bonusový bod si připsal DaK Moto Plzeň-Divišov

Konečná extraligová tabulka:

  závody skóre body
1. Praha 8 391:342 16
2. Pardubice 8 381:350 15
3. Dak Plzeň Divišov 8 376:351 12
4. Slaný 8 348:386 6
5. Mšeno 8 334:401 1


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Liberec uvidí dvě prvoligová kola

Liberec – 19. září
Pražská výměna prvoligového utkání za první finále extraligy způsobila radost i v Liberci. Protože Březolupy již avizují poslední závod soutěže příští pátek s vyhlášením vítěze celé soutěže, nezbylo pro hledání náhradního termínu příliš mnoho prostoru. Kluby nakonec dospěly k dohodě, že se v neděli v Liberci uskuteční hned dva závody.

Ten první odstartuje úderem dvanácté, další bude následovat o čtyři hodiny později. Přitom půjde o zcela nový podnik, takže manažeři mají možnost obměnit své sestavy. S tím počítá kupříkladu Lubomír Vozár, který doufá, že se mu do té doby vrátí Václav Milík a Tomáš Suchánek z evrospkého finále dvojic. Podmínkou je nahlásit sestavu pro druhý závod do 15:00.

Věroslav Kollert, proslulý svým ekonomickým myšlením, připomíná, že i když bude pořádat dva závody, diváci budou platit vstupné pouze jedenkrát. Obdobné řešení není sice pro české prostředí příliš obvyklé, ale rozhodně ne neznámé. Naposledy se v jednom dni konala před třemi léty tříčlenná družstva ve Slaném.

Foto: Michal Kohout

Jízdní řád pro extraligové play-off platí

Pardubice – 19. září
Předem avízované termíny finále extraligy dnes posvětil VV SPD. Jako první se dva nejlepší týmy střetnou v úterý 25. září na pražské Markétě. Pořadatelé vyšli vstříc svým hostům, kteří se obávají o včasný dojezd svých posil, a posunuli začátek až na 18:30. Odveta se uskuteční ve středu 3. října, přičemž začátek v 18:00 je pro Svítkov typický.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)