Aleš Dryml potvrdil postavení evropského leadera

Mureck – 30. září
Tři dokončené jízdy a s nimi osm bodů stačilo dnes Aleši Drymlovi, aby se v rakouském Murecku stal mistrem Evropy. V tom okamžiku už nemohl být předstižen ani Robertem Miskowiakem, ani Andrejem Karpovem, kteří si nakonec rozdělili celkové stříbro a bronz. Dnešní závod vyhrál Kenni Larsen po rozjezdu s Robertem Miskowiakem, Aleši Drymlovi patřila sedmá, Tomáši Suchánkovi pátá a Martinu Málkovi jedenáctá příčka. V celkovém součtu je Tomáš Suchánek desátý, o jednu příčku před Martinem Málkem.

1. Kenni Larsen, DK 3 2 3 3 3 14+3
2. Robert Miskowiak, PL 3 3 3 3 2 14+2
3. Kjastas Puodžuks, LAT 3 1 3 2 3 12
4. Tomasz Gapinski, PL 2 2 2 3 2 11
5. Tomáš Suchánek, CZ 3 0 2 2 2 9
6. Andrej Karpov, UA 2 1 2 1 3 9
7. Aleš Dryml, CZ 2 3 3 E – 8
8. Tobias Busch, D 0 3 1 3 1 8
9. Matič Voldrih, SLO 0 0 2 2 3 7
10. Michal Szczepaniak, PL 1 3 0 1 2 7
11. Martin Málek, CZ 2 2 1 2 F 7
12. Andrzej Lebeděvs, LAT 1 2 1 1 1 6
13. Fritz Wallner, A (SMF) 1 1 F 1 – 3
14. Daniel Gappmaier, A 0 0 1 0 1 2
15. Maks Gregorič, SLO 1 1 0 X – 2
16. Lukas Simon, A (SMF) (res) 0 1 1
17. Johaness Fiala, A 0 0 F – E 0

Speedwaclub Chabařovice podpořil charitativní akci

Chabařovice – 30. září
Když na konci léta zazvonil telefon a byli jsme v něm požádáni, zda bychom přijeli do Ústí nad Labem podpořit charitativní akci, kde se bude vybírat na postižené děti, ani chvilku jsme neváhali a na sjednaný termín jsme ke speciální škole v Ústí nad Labem přijeli.

Hypoteam pro nás připravil skvělý prostor pro ukázky ploché dráhy. Dva živé vstupy na pódiu nám umožnily prezentaci tohoto sportu i malých závodníků z Chabařovic. Celý den byl doprovázen hudbou, dětským vystoupením, ukázkami dalších sportů a celou akci zaštítil poslanec PS PČR Mgr. Jan Kubata, který se přišel k plochodrážnímu stánku také informovat a dokonce se na motocykl i posadil a zajímaly ho technické parametry. Nakonec se s dětmi i vyfotografoval a těší se, že se do Chabařovic brzy podívá.

Tím ale Chabařovičákům hektický víkend jen začíná! Mezitím, co část stopětadvacítkářů odjela hájit české barvy na ME do Holandska, Speedwayclub Chabařovice musí v brzkých ranních hodinách nasednout do aut a vydat se na mezinárodní závody do Polska, kde za úžasného počasí bojovali jako tygři po boku čerstvých mistrů Polska v kubaturách do 125 ccm v akci nazvané „UNIJNE TALENTY EUROPY“. Bohužel se nám nepodařilo přivézt žádný pohár jen osmé až jedenácté místo, ale zato si kluci odvezli cenné zkušenosti ze spřáteleného Wawrówa plus pamětní medaile.

Hned po závodech se opět spěchalo domů, jelikož dva malí závodníci Filip Šifalda a Milan Dobiáš z Chabařovic byli pozváni na Tomíčkův memoriál do Prahy, kde se na startovní rošt postavili vedle Filipa Hájka a Fandy Kliera a celkem třikrát se mohli představit široké veřejnosti, když na velké dráze předvedli své umění. Možnost sdílet jedno depo s velikány ploché dráhy je pro děti úžasným zážitkem a snad i odměnou za ten hektický víkend pro dobro ploché dráhy. Doufejme jen, že druhý den neusínaly ve školních lavicích.

Foto: Jiřina Šifaldová a Lucie Dobiášová

Do vzduchu si zasloužil létat také Aleš Dryml

Goričan – 29. září
Když na výjezdu z první zatáčky posledního kola čtvrté rozjížďky upadl Adrian Miedzinski, pro všechny účastníky letošního challenge o postup do dalšího ročníku SGP bylo všechno pořád otevřené. Jenomže jízda byla zastavena a v opakovačce už Aleš Dryml neodstartoval a místo třech bodů z jistého vítězství se musel spokojit s bodem jediným. Pardubický kapitán po úspěchu z Mariánských Lázní nakonec během jediného týdne jen těsně nepostoupil do seriálu Speedway Grand Prix 2013.

Drama i po skončení dvaceti jízd
Letošní challenge už dlouho před začátkem sliboval, že udrží vysokou úroveň nepředvídatelnosti samotného cyklu Speedway Grand Prix, pro něhož je posledním stupínkem v kvalifikaci. Přesto, že jeden z favoritů Antonio Lindbäck si zajistil účast v SGP 2013 prakticky po předposledním kole v dánském Vojens a fakticky po odstoupení Jasona Crumpa, startovní listina nikterak neutrpěla na kvalitě.

Není v ní jediný outsider! Pro českého fanouška navíc okořeněnou účastí Aleše Drymla, vítěze race-off v Divišově a pochopitelně i Martina Vaculíka. Dalo se očekávat, že bude rozjezd jak o vítěze, tak i o postavení na pódiu. Představa čtyř účastníků jednadvacátá jízdy se nezdá vůbec žádnou fantazií.

První dva odstavce jsem si zapsal již před závodem, ale že se nakonec dočkáme mini kvalifikace v podobě dvou semifinále s finálovou rozjížďkou o dvě poslední postupová místa, by se neodvážil napsat ani prvotřídní scénárista.

Před poslední sérií měl závod velmi vyrovnané čelo a Aleš Dryml osm bodů. Pardubický závodník vedl ve své poslední předepsané sérii až do poslední zatáčky, kde jej porazil Hans N. Andersen, jemuž už ani o nic nešlo. První, co oba borci po zpomalení motocyklů udělali, bylo, že si podali ruce. Bravo, Aleši!

Nakonec po poslední dvacáté rozjížďce jsme měli vítěze, staronového účastníka Speedway Grand Prix Krzyzstofa Kasprzaka s jedenácti body. Za ním ale byla řádka pěti závodníků s deseti body. A mezi nimi již zmiňovaný Aleš Dryml.

Po poměrně dlouhé přestávce vzešly z losování dvě skupiny: Matej Žagar, Leon Madsen a Troy Batchelor v první a v té druhé Niels Kristian Iversen a Aleš Dryml.

Matěj Žagar a Niels Kristian Iversen, vítězové obou úvodních jízd, postupovali rovnou do finálového rozjezdu. Zbylá trojice jela dodatkovou jízdu o další dvě místa. A nakonec v ní za nejkratší konec tahal Troy Batchelor.

A jela se poslední jízda večera! Aleš Dryml z červené, Leon Madsen z modré, Matej Žagar z bílé a Niels Kristian Iversen ze žluté. Leon Madsen byl ze hry skoro hned od startu. Zbylá trojice jela ve velice kompaktní skupince. Aleš Dryml se ale nedokázal odpoutat od třetího místa. A bojoval až do konce, pořád měl Niels Kristiana Iversena na dosah. Celkově skončil čtvrtý, o jednu příčku za posledním postupovým místem.

Personální tajenka SGP 2013 stále neuzavřena
Celkově to byl maximálně vyrovnaný závod. Zklamal snad jedině nedávný vítěz velké ceny ve Vojensu Michael Jepsen Jensen s nulovým bodovým ziskem. Zklamáním pro domácí publikum se stal i neúspěch Jurici Pavlice.

Martin Vaculík nebyl spokojený s motory. Jednou měnil motocykl přímo na dráze, podruhé si při zkušebním startu přivodil defekt a na poslední chvíli přesedal. Přivezl tak jediný bod místo potřebných tří. A přestože byl velice bojově naladěn, skončil s osmi body osmý.

Kvalifikace je ten nejspravedlivější klíč k postupu do elity. Má snad jedinou slabinu, že po dvou sériích často některý z účastníků ztrácí šanci na pódium a tím i motivaci do dalšího závodění. Ale vzhledem k vyrovnanosti startovního pole tomu však dnes v Goričanu rozhodně tak nebylo.

Odstoupení slavného Jasona Crumpa, který v týdnu oznámil konec své účasti v seriálu velkých cen počínaje sezónou 2013, otevřelo cestu k záchraně v seriálu devátému muži v pořadí průběžné klasifikace SGP. Tím je momentálně Andreas Jonsson, jinak navzdory nepovedené sezóně jasný kandidát na divokou kartu.

Nehledě na tuto úlevu, nebude mít BSI při rozdávání zbylých čtyřech míst rozhodně lehkou úlohu. Jaroslaw Hampel vypadl z elitní osmičky jen kvůli zlomené noze v Kodani, náhradníci Martin Vaculík a Michael Jepsen Jensen, kteří dokázali zvítězit. Ale také další zranění Kenneth Bjerre a Darcy Ward.

Nepřesvědčivé výkony Chrise Harrise mu sotva otevřou dveře do vysněného SGP 2013. Ale na druhou stranu je Angličan a je otázkou nakolik zvyšující se obliba seriálu a pochopení u tamní Sky Sports TV projeví, aby velké ceny poprvé ve své historii zůstaly bez britského závodníka. Potom by přibyli další kandidáti Tai Woffinden, Ben Barker, ale proč ne i letošní ostrovní mistr Scott Nicholls.

Takže goričanské challenge pochopitelně přidělilo tři místa do příštího ročníku SGP, ale rozhodně neuzavřel startovní listinu, protože na všech patnáct čísel si musíme ještě počkat. Ale pokud má kvalifikace napovídat o úrovni příští sezóny, opravdu se máme na co těšit.

1. Kryzstof Kasprzak, PL 3 1 3 1 3 11
2. Matej Žagar, SLO 1 3 3 2 1 10+3+3
3. Niels Kristian Iversen, DK 3 2 2 2 1 10+3+2
4. Aleš Dryml, CZ 1 2 2 3 2 10+2+3+1
5. Leon Madsen, DK 1 3 1 2 3 10+2+2+0
6. Troy Batchelor, AUS 3 3 0 3 1 10+1+1
7. Hans N. Andersen, DK 2 3 0 E 3 8
8. Martin Vaculík, SK 0 2 1 3 2 8
9. Peter Ljung, S 0 1 3 2 2 8
10. Krzyzstof Buczkowski, PL 2 1 1 3 1 8
11. Martin Smolinski, D 1 0 2 1 3 7
12. Grzegorz Walasek, PL 3 0 2 1 0 6
13. Peter Kildemand, DK 2 2 E 1 0 5
14. Jurica Pavlic, CRO 2 F 1 0 2 5
15. Adrian Miedzinski, PL X 1 3 0 0 4
16. Michael Jepsen Jensen, DK 0 0 0 0 0 0
res Ben Barker, GB   DNR

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Václav Milík se revanšoval smůle za jednadvacítky

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Svitavy – 29. září
Václav Milík dnes dokonale opanoval český šampionát do devatenácti let, když ve Svitavách vyhrál všech pět svých rozjížděk stylem start – cíl. Zato o další příčky se rozpoutal tuhý boj. Eduard Krčmář sice želel nepovedeného startu v rozjížďce s číslem jedenáct, kdy ho kromě pozdějšího vítěze odvedl také Zdeněk Holub, avšak jinak vítězil. Roman Čejka, nespokojený se svými starty, vyměnil spojku, aby nakonec v předposlední zatáčce závěrečné jízdy objel vedoucího Zdeňka Holuba. Tím ho připravil o stupně vítězů a sám si vynutil rozjezd o stříbro pro sebe. V dodatkové jízdě však úřadoval Eduard Krčmář, který si vybojoval titul vicemistra, zatímco na jeho kolegu zbyl bronz.

O dva borce méně
Že cesta favorita není vždy vystlána růžemi, se přesvědčil Eduard Krčmář už cestou na start rozjížďky s číslem dvě. Vyjel z vrat depa, na rovince si střihnul zkušební start a hodil si motocykl za ucho, jak se trefně říká v plochodrážní hantýrce.

Avšak špatný začátek mívá dobrý konec, i když se slánský borec tentokrát nedočkal triumfu stylem start – cíl zas až tak snadno. V nájezdu do první zatáčky se smekl David Štěrovský a Michaela Krupičková už osvědčila svou rychlou reakci při skládání svého zeleného motocyklu před soupeřem v tísni už v mnoha jiných případech.

František Kalina na věži rozhodčího samozřejmě rozblikal červená světla a v repete nechal opakovat celou čtveřici. Teprve na podruhé vše klaplo dokonale a Eduard Krčmář mohl definitivně zaknihovat své první tři body. Další várku dodal v osmé jízdě, kdy na něho odstartoval Daniel Hádek, avšak úřadující šampión jednadvacítek byl před svým plzeňským soupeřem ještě před nájezdem do první zatáčky.

Díky dvěma triumfům byl Eduard Krčmář na čele průběžné klasifikace, ale z pozice leadera se rozhodně netěšil sám. Rovnici, že dva starty se rovnají šesti bodům, úspěšně vyřešili také Václav Milík a Zdeněk Holub. Pardubičan při svém prvním triumfu porazil také Romana Čejku v rozjížďce s číslem tři, aby v páté jízdě zahrál neméně svižné sólo Ondřeji Smetanovi.

Zdeněk Holub vstoupil do závodu čtvrtou jízdou. V jejím prvním oblouku se udržel na vnitřní stopě, kudy sebral vedoucí příčku Danielu Hádkovi. V šesté jízdě měl trošičku prsty v pádě Michala Průchy v úvodní zatáčce, ale repete se všemi čtyřmi závodníky znovu dominoval.

Z vítězů první série se tak první bodové ztráty dočkal Michal Škurla, který hned v úvodní rozjížďce vodil Ondřeje Smetanu od startu až do cíle. V rozjížďce s číslem sedm předvedl znovu nejlepší start. Za sebou měl Michala Kleina, zatímco Roman Čejka klesl v prvním oblouku až za třetí Michaelu Krupičkovou.

Jenže slánský borec udeřil hned na protilehlé rovině, kde šmahem odsunul za sví záda nejen mšenského borce, ale i slečnu v zeleném. Michal Škurla byl na řadě ve druhé zatáčce druhého okruhu. „Po venku byl rychlej‘,“ konstatoval pražský závodník uznale na adresu svého přemožitele. „To se já musím ještě naučit.“

Roman Čejka ale neměl moc času, aby přijímal komplimenty. Ve svém boxu se totiž rozhodl vyměnit spojku. Nicméně námaha se zpočátku neprojevila, protože po startu deváté jízdy letěli dopředu Ondřej Smetana a Daniel Hádek. Slánský závodník ovšem tentokrát nemusel předvádět obdobnou stíhačku jako prve. V první zatáčce totiž upadl Stanislav Pouznar.

Odkulhal do sanitky a odjel do místní nemocnice, kde naštěstí přišli pouze na natažené vazy v koleni. Mšenského závodníka vybavili berlemi, s nimiž se objevil v depu ještě před koncem závodu. Restart zvládl nejlépe Roman Čejka. V úvodní zatáčce se ale dostal příliš daleko na venek a Daniel Hádek se tlačil dopředu. Jenže vnější stopa byla ve výjezdu přece jen rychlejší a Slaňák se na čele udržel.

Zato Daniel Hádek se stal druhou obětí dnešního závodu. V předposlední zatáčce ho o druhé místo připravil Ondřej Smetana. „Nejde mi to tady,“ vysvětloval, proč předčasně balí své motocykly a závodnické propriety. „Ale přes zimu na sobě budu makat!“

Drama až do rozjezdu
Jedenáctá jízda měla napovědět mnohé při řešení otázky mistra, jelikož svedla na svůj startovní rošt hned čtyři z okruhu favoritů. Nicméně ani její mladší sestřička s číslem deset si s ní rozhodně nezadala. Zdeněk Růžička v ní potvrdil stoupající tendenci své formy. Do první zatáčky vlétl spodem, nesmlouvavě vyvezl svého staršího klubového kolegu Michala Kleina na venek a až do konce držel v šachu Michala Průchu. Vítězství mu samozřejmě nesmírně pomohlo v konečném součtu, v němž získal osmou příčku a nechal za sebou závodníky, co by před ještě před nástupem nečekal.

Dnešní závod vyprodukoval podobných překvapení celou řadu. Mezi ně patřilo, že i předčasné finále, jak by jedenáctá jízda mohla být směle označena, bylo předčasně rozhodnuto. Do první zatáčky přijel první Václav Milík před Zdeňkem Holubem, Eduardem Krčmářem a Michalem Škurlou. A stejné pořadí vydrželo nezměněno až do cíle.

„Start úplně na hovno a pak špatná jízda,“ vysvětloval Michal Škurla svou nulu. I když ho do konce mítinku čekaly relativně snadnější rozjížďky a on je proměnil ve vítězství, díky tomuto výsledku definitivně přišel o šanci na procházku ke stupňům vítězů.

„Na startu jsem spad‘ do druhý koleje a tím se to všechno posralo, strašně jsem ztratil,“ nechal se slyšet pro změnu Eduard Krčmář. Ten sice v souboji s Václavem Milíkem ztratil dva body, ale v žádném případě naději za zlato. A to tím spíše, když se hned ve čtvrté sérii zdárně vypořádal s Romanem Čejkou.

Ten sice ve čtrnácté jízdě odstartoval nejlépe, jenže Eduard Krčmář se v úvodním nájezdu dostal pod něho a hnal ho svinským krokem ven. V sedmnácté jízdě ho zdrželo jen opakování startu vinou Dominika Hinnera, který skončil předčasně v pásce. Po Pražanově diskvalifikaci nestálo nic v jeho putování za třemi body.

Ještě předtím Václav Milík kraloval šestnácté jízdy, aby o dvě rozjížďky později obhájil titul. Opět perfektně odstartoval a po čtyřech kolech už létal nad hlavami přátel do vzduchu coby staronový šampión. Spokojená přitom mohla být i Michaela Krupičková, když se navzdory natažené noze Michala Průchy prohnala na protilehlé rovince na druhé místo. Celkové sedmé místo při debutu nejen v šampionátu, ale na technické dráze ve Svitavách vůbec naplnilo její nitro oprávněnou spokojeností.

Zato Eduard Krčmář prozatím neměl jasno. Zdeněk Holub, který se stal vedle Václava Milíka jediným borcem, jenž ho dnes dokázal obrat o body, ztratil výhodu v rozjížďce s číslem třináct. Zatímco Ondřej Smetana v ní vypálil dopředu, on se zapletl do šarvátky s Michaelou Krupičkovu. Její odpor konečně ve druhé zatáčce druhého kola, kde jí dokázal podjet. Jeho klubový kolega však před ním své vedení uhájil.

Před dvacátou jízdou měl Zdeněk Holub na svém kontě deset bodů stejně jako Roman Čejka. Bylo jasné, že kdo z nich zvítězí, doprovodí Eduarda Krčmáře do rozjezdu o stříbro. Pražan se jakoby nemohl dočkat rozhodující bitvy a vtrhnul na dráhu, sotva se před ním rozevřela vrata.

První byl také po vylétnutí pásky. A Roman Čejka se rázem opět ocitnul v roli útočníka. „Šel jsem do toho po hlavě a riskoval trošku víc,“ připouštěl. Risk se mu však vyplatil, jelikož se v posledním okruhu přehnal venkem první zatáčky pro potřebné tři body. „Slyšel jsem ho za sebou, ale po venku jsem ho nečekal,“ připouštěl Zdeněk Holub, že ho Slaňák svým útokem zaskočil.

Mohl však už jen láteřit, jak přišel o stupně vítězů, protože do rozjezdu o stříbro nastoupili dva slánští závodníci. Lépe odstartoval Eduard Krčmář, na protilehlé rovince svého protivníka zavřel a tím prakticky rozhodl o své pozici vicemistra. „Odstartoval jsem a pak už to jen držel,“ liboval si, čím mohl jeho sok jedině souhlasit. „Byl úplně všude a nešlo ho předjet,“ konstatoval.

Hlasy z depa
„Paráda, super, bomba,“ hledal Václav Milík jenom samé superlativy. „Motor byl dobře nastavenej‘. Nemůžu si vůbec stěžovat. Hlavně to startovalo, za to musím poděkovat Bohoušovi Brhelovi, že změnil vačku a bylo to lepší. Děkuju taky panu Kessnerovi, kterej‘ mě finančně podpořil, abych měl GM. Tenhle titul byl jednodušší než loni, vypad‘ Holoubek a nebyl tady ten Němec, co mě trápil loni. Příští rok se v devatenáctkách nesvezu, ale chtěl bych udělat patnáct bodů v každejch‘ jednadvacítkách. Jsem starej‘, v květnu mi bude už dvacet, to je v prdeli (smích).“

„Zkurvil jsem jednu jízdu,“ vyprávěl Eduard Krčmář. „Neodstartoval jsem. Kdybych tam Vencu udělal, bylo by to lepší. Nešlo to ale dohnat, strašně jsem ztratil. Dráha byla hluboká, ale vyházelo se to a šlo to. Na startu jsem ale spad‘ do druhý koleje a tím se to posralo. Potom to už bylo dobrý, v rozjezdu jsem odstartoval a jen to držel. Titul mám z jednadvacítek, ty jsou důležitější a navíc Venca jel devatenáctky naposledy. A teď doufám, že vyhraju Zlatou stuhu, uvidíme.“

„Docela těžký, nepoved‘ se mi ani jeden start,“ bilancoval Roman Čejka. „Vylít‘ mi šteft, měnil jsem spojku, ale pak to začalo bejt‘ horší než na začátku. Musel jsem to dohánět a jel jako magor. Do všeho jsem šel po hlavě, riskoval trošku víc, ale vyšlo to. S tím Zdendou jsem měl blbej‘ start, doháněl to, ale povedlo se mi to až v posledním kole. Šup tam, bylo to náročný na sílu, ale zvládnul jsem to. A jsem spokojenej‘, chci poděkovat všem, co mi pomáhaj‘. V rozjezdu šlo o start, ale Eda byl úplně všude. Nešlo ho předjet, zkoušel jsem to zespodu, zezhora a aspoň dělal něco pro lidi.“

„Posral jsem to všechno,“ sypal si Zdeněk Holub popel na hlavu. „Starty dobrý, ale o to mi neslo. Jsem debil, na to se nic jinýho říct nedá. Slyšel jsem ho (Romana Čejku v rozjížďce s číslem dvacet – pozn. redakce) za sebou, ale nečekal jsem ho zvenku. A posral jsem to i předtím s tím Ondrou.“

„Vůbec to nebylo dobrý,“ mračil se Michal Škurla. „Čejen mi dal přesně jako Zdendovi. Po venku byl rychlej‘, to se já musím naučit. S těma venkama nejsem ještě sehranej‘. Nejdůležitější jízdu závodu jsem posral. Start úplně na hovno a špatná jízda. Asi byly nějaký erupce na slunci.“

„Dnes dobrý,“ byla nálada Ondřeje Smetany v ostrém kontrapunktu s jeho klubovými kolegy. „Šlo to, až na ty starty. Kdybych startoval líp, měl bych víc bodů. Škoda, že Standa spadnul, tam jsem moh‘ mít o bod víc, byl jsem před Čejenem. Dráha se mnou skákala jako na koze, ale doufám, že jsem na cestě nahoru. Musím, chci!“

„První dvě jízdy byly horší, protože jsem dlouho nejezdila,“ komentovala Michaela Krupičková svůj povedený debut v šampionátu. „Byla jsem nerozjetá a já potřebuju čas rozjezdit se. Jsem spokojená, na to, že ta dráha dost houpala.“

„Zezačátku to bylo hrozný,“ připouštěl Zdeněk Růžička, že cesta ke skvělému osmému místu nebyla jednoduchá. „Nemoh‘ jsem se s tím srovnat. Dlouho jsme netrénovali. Pak mi to i na rozbitým jelo dobře. Šel jsem o zub nahoru. Nečekal jsem, že vyhraju, ale dobře jsem odstartoval. Blbě se tady předjíždí, tak jsem to měl snazší.“

1. Václav Milík, Pardubice 3 3 3 3 3 15
2. Eduard Krčmář, Slaný 3 3 1 3 3 13+3
3. Roman Čejka, Slaný 2 3 3 2 3 13+2
4. Zdeněk Holub, Praha 3 3 2 2 2 12
5. Michal Škurla, Praha 3 2 0 3 3 11
6. Ondřej Smetana, Praha 2 2 2 3 2 11
7. Michaela Krupičková, Divišov 2 0 3 1 2 8
8. Zdeněk Růžička, Mšeno 1 1 3 0 2 7
9. David Štěrovský, Pardubice F 1 2 2 1 6
10. Daniel Hádek, Plzeň 2 2 1 – – 5
11. Michal Průcha, Slaný 1 1 1 1 1 5
NC Michal Klein, Mšeno E 1 0 2 1 4
12. Dominik Hinner, Praha 0 0 2 1 T 3
13. Stanislav Pouznar, Mšeno E 2 F/R – – 2
14. Filip Hájek, Praha 0 0 1 1 0 2

Poznámka: Michal Klein není klasifikován v konečném pořadí šampionátu, jelikož překročil věkovou hranici do devatenácti let

Foto: Eva Palánová

Na březolupské půdě se prosadili nejen domácí, ale rovněž Václav Milík a Igor Kopec

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Březolupy – 28. září
I když březolupští závodníci vyhráli první ligu již v šestém závodě z osmi, v dnešním vyvrcholení na své domácí dráze si počínali podobně jako námořníci po dlouhé osamělé plavbě v domě s nevalnou pověstí. Dočkali se sice nečekaných porážek, jako kupříkladu Martin Málek, jehož skalp se stal cenným suvenýrem ve sbírce Stanislava Pouznara, či prasklého primárního řetězu Michala Dudka v posledním kole rozjížďky s číslem deset. Celkově však hráli prim a zakončili sezónu dalším vítězstvím, i když nutno dodat, že ani Lubomír Vozár, ani Tomáš Topinka nevyužili svých taktických možností naplno, aby se rovnoměrně svezli všichni jejich závodníci. Doprovodné mistrovské klání stopětadvacítek ovládl Igor Kopec, Patriku Mikelovi stačilo druhé místo k titulu, zatímco Michal Škurla zasáhl do šampionátu jen, aby zaběhl nový čtyřventilový motor Shupa. Slovácký ovál se stal kořistí Václava Milíka, ukázkám flat tracku, jehož vábení neodolal ani Martin Málek, dominoval Pavol Pučko.

Závody v exkluzivním balení
Skvělé slunečné počasí vítalo závodníky již dlouho, než otočili volanty svých dodávek směrem ke stadiónu. Slovácký ovál byl tradičně rovněž silným lákadlem také pro diváky, by už prvoligový souboj byl víceméně rozhodnut. Domácí celek sice v Liberci prohrál druhý závod rozdílem jediného bodu, avšak to už byl jasným přeborníkem.

Březolupský mítink dával do banku prakticky jen druhé místo. Lepší vyhlídky na jeho zisk měly Pardubice, jejichž tabulkový náskok na Prahu činil dva body. Jelikož Mšeno ztratilo obrovský díl svých ambicí, když nedorazil Jan Jaroš, museli by Pražané vyhrát za současné podmínky druhého místa Březolup.

Nakolik je taková možnost reálná, ukázala hned rozjížďka s číslem jedna. Ondřej Veverka, vracející se po doléčení mononukleózou, sice nejlépe odstartoval, avšak z první zatáčky vyjel nejrychleji Hynek Štichauer. Ve druhém kole se před pražského juniora dostal rovněž Roman Čejka. Ondřeji Veverkovi však nebylo dopřáno inkasovat ani ten poslední bod.

Na počátku posledního okruhu zůstal stát. „Seknul se mi plyn,“ vysvětloval, když dotlačil svůj motocykl do depa. Že se březolupští závodníci coby jasní přeborníci nepřijeli na domácí kolbiště jenom plácat po ramenou, dokázal Michal Dudek ve druhé jízdě.

Po startu odvedl Václava Milíka, který však nehodlal kapitulovat jen tak. Na cílové rovince úvodního kola vedl svůj motocykl pod vedoucího závodníka. I když protáhl nájezd do dalšího oblouku a dostal se do čela, Michal Dudek se okamžitě tvrdě protlačil zase zpátky. Vzápětí se Martinu Gavendovi nepovedlo objet Michala Škurlu v první zatáčce, avšak spodní stranou té druhé byl úspěšný.

Kouř valící se z jeho motoru ovšem signalizoval, že jeho vítězství není prosté trablů. Martin Gavenda sice projel cílem, ale v dojezdovém kole sestoupil a došel do depa po svých. „Povolilo se ventilové víko,“ zněla posléze diagnóza závady současně se slyšitelnou úlevou, že jeho pohonný agregát nedoznal vážnější úhony. Když mezitím Martin Málek ovládl čtvrtou jízdu stylem start – cíl, bylo jasné, že Březolupy směřují k dalšímu vítězství.

Pardubice na druhém místě měly tříbodovou ztrátu, zatímco Praha se krčila na třech bodech společně se Mšenem, by ve své sestavě měla o dva závodníky navíc. Ke slovu se však ještě nedostal náhradník Zdeněk Holub, jehož Tomáš Topinka poslal do akce v rozjížďce s číslem pět v úloze žolíka. Souboj se Mšenem však vyřešila diskvalifikace Stanislava Pouznara za překročení dvouminutového limitu přímo na startovním roštu.

„Byl jsem tam,“ hájil se mšenský závodník, na jehož obranu je nutno dodat, že v Březolupech nebyla digitální časomíra. „Od toho je tam přece startmaršál, a si to uspořádá.“ Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu Zdeněk Holub, avšak v prvním oblouku se kolem něho přehnal Roman Čejka.

Do křížku s dvouminutovým limitem se hned v šesté jízdě dočkal Michal Klein. Když si uvědomil, že nemá povlak a otočil se pro něj do depa, bylo již příliš pozdě. Michal Dudek bez větších problémů navýšil březolupský náskok, což se vzápětí podařilo i Martinu Gavendovi. Nejlépe sice odstartoval Václav Milík, který se na čele udržel i po průjezdu úvodním obloukem, jenže domácí borec nesložil zbraně.

Stále útočil zespodu, ve druhé zatáčce třetího kola byl už takřka před Pardubičanem, který ovšem využíval materiálu ve své stopě. Na počátku posledního kola však stejně musel před náporem Martina Gavendy kapitulovat. Až v rozjížďce s číslem osm opět neprojel domácí závodník cílem jako vítěz. Nejenže Martin Málek nestihnul Hynka Štichauera v prvním oblouku, ale navíc se ještě v prvním nájezdu stal obětí Stanislava Pouznara. A navzdory vší snaze se mu ho nepodařilo dostihnout až do cíle.

Sedmý triumf Březolup
Václav Milík během druhé přestávky konečně doladil nastavení motocyklu. A v rozjížďce s číslem devět se poprvé dnes zapsal mezi vítěze, když v první zatáčce objel Romana Čejku. Pardubice již dávno smetly pražské plány na útok na celkové stříbro ze stolu. A nyní se draly na vedoucí postavení Březolup.

Hynek Štichauer v desáté jízdě nepustil před sebe Michala Dudka, který prahnul posunout se v první zatáčce před něho. Útoků slánského závodníka v březolupských službách se ale nezbavil. V závěrečném okruhu jim však zatnul tipec přetržený primární řetěz.

„Jinak bych ho určitě předjel, byl jsem rychlejší,“ uvedl Michal Dudek v boxech na adresu Hynka Štichauera. Březolupský náskok se v ten okamžik zmenšil už na tři body, avšak Martin Gavenda se postavil na počátek hnutí odporu, jež mělo za cíl pardubický převrat jednou provždy udusit.

V jedenácté jízdě triumfoval stylem start – cíl. Martin Málek dlouho do noci ladil své motory, ale v rozjížďce s číslem dvanáct se opět přesvědčil, že se vydal směrem do slepé uličky. Václav Milík byl od vylétnutí pásky jednoznačně rychlejší.

Michal Dudek si vzal na třináctou jízdu druhý motocykl. A ani v jeho případě nešlo o příliš šastnou volbu, protože se od startu mohl jen dívat na záda Jaroslava Petráka a Zdeňka Holuba. Naštěstí pro březolupské aspirace se pražský junior v první zatáčce dostal před pardubického matadora.

Další vlna pardubické ofenzívy se však zastavila dva body za Březolupy. Ve čtrnácté jízdě totiž hladce zvítězil Roman Čejka. Dominik Hinner se v první zatáčce dostal přes Zdeňka Růžičku, ale Jaromír Otruba zůstal poslední.

V rozjížďce s číslem patnáct měl Martin Gavenda situaci plně ve své moci a nedokázal ho ohrozit ani Hynek Štichauer. Na závěr základní části sice Václav Milík vnějškem první zatáčky minul Martina Málka, avšak pětibodový náskok domácího celku dával Pardubičanům ve finálové jízdě jen pramalé naděje.

Aby se sami postavili na stupně vítězů, nesměl by do cíle dojet ani jeden Březolupák. Pokud jde o první část podmínky, Václav Milík a Hynek Štichauer se o její splnění postarali více než dokonale. Už s vylétnutím pásky se dostali do čela před domácí tandem. Jenže šachovnicová vlajka uvítala v cíli nejen posledního Martina Málka, ale především třetího Romana Čejku. A právě jeho bod se definitivně postaral o sedmý prvoligový triumf moravského celku.

Finálovou jízdou se však program na březolupském stadiónu neuzavřel. Následoval Slovácký ovál, opět v podobě nadstavbového klání. Jeho první semifinále suverénně opanoval Václav Milík. Druhé finálové místo si zajistil Roman Čejka. V první zatáčce předčil Martina Málka, aby posléze vzdoroval jeho nájezdům až do cíle.

Druhé semifinále mělo zpočátku mnohem poklidnější průběh. Martin Gavenda jezdil první před Hynkem Štichauerem na čele až do poslední zatáčky. V ní mu prasknul primární řetěz, takže se finálové brány na poslední chvíli otevřely pro Michala Dudka.

Reakci na pohyb pásky měl ve finále nejlepší Hynek Štichauer, ale v prvním oblouku se vnějškem prosadil Václav Milík. Na Hynka Štichauera si vyšlápnul také Roman Čejka, avšak jako druhý byl jen půl kola. Václav Milík projel cílem a jel naplno i v pátém kole. „Sluníčko mi svítilo do očí a nebyl jsem si jistej‘, jestli nás odmávali,“ vysvětloval v depu. „Nechtěl jsem to posrat.“

Polák vyplenil mistrovo území
Dnešní závod byl jediný, kdy se mistrovské stopětadvacítky představily v jiné společnosti, než jsou juniorská družstva. Startovní listina se nakonec zaplnila osmi jmény a to nejen zásluhou debutujícího Dušana Hlaváčka.

Michal Škurla se nabídl technikům Shupa Teamu, že jejich nový čtyřventilový motor zajede přímo v závodním tempu. A na poslední chvíli potvrdil svou účast také Kryštof Rybář. Hlavní roli však měl hrát polský závodník Igor Kopec.

Ten rozehrál mítink hladkým vítězstvím v první jízdě. Vzápětí ho napodobil Patrik Mikel, který se ovšem musel v první zatáčce dostat před Michala Škurlu. Ve třetí jízdě sice na Igora Kopece odstartoval, ovšem polský závodník se vnitřkem poslední zatáčky protáhl pro vítězství.

Ve čtvrté jízdě neměl Michal Škurla sobě rovného, leč v páté jízdě byl nucen si celá tři kola prohlížet Igora Kopece zezadu. Patrik Mikel vyhrál šestou jízdu a netrpělivě očekával další duel s Polákem v rozjížďce s číslem osm.

František Kalina v ní dlouho držel pásku, což se stalo osudným Romanu Mádymu, který do ní najel a musel na trestnou čáru. Patrik Mikel byl vzápětí pomalejší. „Nešla zařadit trojka,“ vysvětloval mistr republiky, proč mu Igor Kopec tolik ujel a připravil ho na domácí dráze o nejvyšší stupínek pódia.

Hlasy z depa
„Dobře jsem to viděl,“ reagoval Martin Gavenda na tradiční dotaz magazínu speedwayA-Z. „V první jízdě se mi povolilo víčko na motoru. Nic se naštěstí nestalo, drželo to a jelo furt dobře. Vyhráli jsme, splnili jsme, co jsme chtěli. V semifinále mi prasknul přední řetěz. A to jsem tam dal nový. Měl jsem tam asi nechat starý, ale to by mi třeba praskl ve finále. Byl to poslední řetěz, co jsem měl doma v regálu, a nevydržel.“

„Skvělej závod,“ zářil Roman Čejka. „Závěr byl super a po dlouhý době mám konečně pohár. Prostě krása, super, fantastický. Skvělí fanoušci a dobrej‘ trénink na zejtra na Svitavy. To doufám bude ještě lepší než teď.“

„Zezačátku jsem to viděl pěkně,“ svěřoval se Michal Dudek. „Měli jsme to pěkně rozjetý. Pak mi prasknul řetěz, jinak bych Hynka předjel, byl jsem rychlejší. Je to smůla, musel jsem jet na druhý motorce a ta je horší. Mrzelo mě to kvůli týmu, ale vyhráli jsme. V Oválu jsem k tomu přišel jako slepej‘ k houslím. Skončil jsem čtvrtej‘, taky dobrý.“

„Včera jsem se hrabal v motoru do jedná ráno,“ líčil Martin Málek. „Chtěl jsem to vylepšit, ale neosvědčilo se to. Abych se přiznal, zkoušel jsem něco na mistrovství Evropy v Murecku na zítra. O nic tady nešlo, vítězství jsme měli jisté. Nebylo to ono, musím to ještě předělat. Slovácký ovál byl o start a ten se mi nepovedl jako tradičně. Flat tracku přicházím na chu, chtělo by to ale jiné gumy. Je to moc hladké a dost to klouže.“

„Dobře jsem to viděl, bodej by ne,“ říkal Václav Milík s pohárem za vítězství ve Slováckém oválu v rukou, aby vysvětlil, proč ve finále závodil ještě po projetí cílem. „Svítilo mi sluníčko do očí, neviděl jsem praporek, nechtěl jsem to prosrat. Všechno šlo v cajku, fungovalo až do konce. Akorát první dvě jízdy to nešlo, tak jsme to museli doladit.“

„Dobrý, závod od závodu se to zlepšuje,“ hlásil Hynek Štichauer dobré zprávy. „Budu spokojenej‘, když Zlatou přilbu odjedu bez zranění, udělám pár hezkejch‘ jízd a ukážu, že to umím. Dneska jsem spokojenej‘ trošku. Jak dráha ztvrdla, začali jsme se v tom vrtat. V Oválu jsme na tom byli s Vencou Milíkem stejně, ve výjezdu to zalomil. A tak si říkám ‚druhý místo je dobrý, ale musím se připravit na rok 2013‘.“

„Šlo to, akorát jsem na to přišel až v poslední jízdě,“ vyprávěl Zdeněk Holub. „Tomáš Topinka mi pořád radil, ale já to zkusil až na tu poslední jízdu. A najednou to šlo. Snad jsem si dneska vybral smůlu a zejtra ve Svitavách už bude štěstí.“

„Stojí to za hovno,“ mávnul rukou Ondřej Veverka. „Nemůžu se do toho dostat, je konec sezóny. Tak nějak v klidu, žádnej‘ slavnej‘ comeback to není…“

„První jízda celkem dobrý, ale pak se mi vytočily vůle na vejfukovejch‘ ventilech,“ popisoval Michal Klein. „Přeskakovali jsme na druhou motorku a přehazovali sedlo. Startovalo to, ale já si na jawský rámovině připadám jako na babetě. Chce to rychlost, až bude, bude to dobrý. Jak jsem dlouhej‘, začínám se už na motorce skládat, jak potřebuju.“

„Viděl jsem to hezky,“ pochvaloval si Stanislav Pouznar. „Hlavně tu jízdu, jak jsem podjel Martina Málka. Jinak jsem měl špatný kola, to je pokaždý, dvě defekty jsou znát. Škoda vyloučení, není mi to jasný, rád bych si to ujasnil. Spokojenost je jenom s tou jednou jízdou, jinak ne. Ale dráha byla nádherná na to, že dělaj‘ závody jednou za půl roku.“

1. AK Březolupy     38
Martin Málek 3 1 2 2 1 9
st.č.2 -neobsazeno      
Michal Dudek 3 3 E 1   7
Roman Čejka 2 3 2 3 0 10
Martin Gavenda 3 3 3 3   12
 
2. ZP Pardubice     37
st.č.13-neobsazeno      
Hynek Štichauer 3 3 3 2 2 13(1)
Jaromír Otruba 0 1 – 0   1
Jaroslav Petrák 2 1 2 2   7
Václav Milík 2 2 3 3 3 3 16
 
3. Markéta Praha     22
Michal Škurla 2 – 2 1   5
Ondřej Smetana 1 2 – 1   4
Dominik Hinner 0 0 – 2   2
Ondřej Veverka E 1 1 –   2
Zdeněk Holub 4* 1 1 3   9
 
4. Grepl PDK Mšeno     7
st.č.5-neobsazeno      
Stanislav Pouznar 1 M 2 0 E   3
Zdeněk Růžička 0 0 1 1 0   2
st.č.8-neobsazeno      
Michal Klein 1 1 M 0 0   2

Konečná prvoligová tabulka:

  body z jízd tabulkové body
1. Březolupy 304,5 31
2. Pardubice 216 22
3. Praha 212,5 19
4. Mšeno 98 8

9. Slovácký ovál:

    SF1 SF2 FIN
1. Václav Milík, Pardubice 1.   1.
2. Hynek Štichauer, Pardubice   1. 2.
3. Roman Čejka, Slaný 2.   3.
4. Michal Dudek, Slaný   2. 4.
5. Martin Málek, Březolupy 3.    
  Jaroslav Petrák, Pardubice   3.  
7. Ondřej Veverka, Praha 4.    
  Martin Gavenda, Březolupy   E  

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Igor Kopec, PL 3 3 3 3 12
2. Patrik Mikel, Březolupy 3 2 3 2 10
3. Michal Škurla, Praha 2 3 2 1 8
4. Kryštof Rybář, Divišov 1 1 1 3 6
5. Roman Mády, Plzeň 2 2 2 0 6
6. Filip Hájek, Praha 0 F 1 2 3
7. Josef Novák, Pardubice 1 1 0 1 3
8. Dušan Hlaváček, Pardubice – 0 0 – 0

Konečný stav seriálu:

  SLA LIB PCE PLZ BŘE TOT
  14.4. 16.6. 25.7. 12.9. 28.9.  
1. Patrik Mikel (6) 12 10 12 10 44 (50)
2. Roman Mády 8 6 (5) 9 6 29 (34)
3. Filip Hájek 4 9 4 6 (3) 23 (26)
4. Igor Kopec NS 10 NS NS 12 22
5. Kryštof Rybář 4 4 NS NS 6 14
6. Michaela Krupičková 11 3 NS 0 NS 14
7.Richard Geyer NS NS 11 NS NS 11
8. Josef Novák NS 3 0 3 3 9
9. Celina Liebmann 8 1 NS NS NS 9
10. Michal Škurla NS NS NS NS 8 8
11. Mike Jacopetti 7 NS NS NS NS 7
12. Dušan Hlaváček NS NS NS NS 0 0
13. Lukáš Kovařík 0 NS NS NS NS 0

Ukázkové jízdy flat track:

I Pavol Pučko (Husaberg 650), Jan Vondrášek (Honda CRF 450)
II Pavol Pučko (Husaberg 650), Jan Vondrášek (Honda CRF 450)
III Pavol Pučko (Husaberg 650), Martin Málek (Jawa 500), Jan Vondrášek (Honda CRF 450)

Foto: Eva Palánová

Devatenáctky se vrací do Svitav

Svitavy – 28. září
Historie českého šampionátu závodníků do devatenácti let se začala psát v srpnu 1999 ve Svitavách. Na cestu k titulu se tehdy vydal Tomáš Suchánek, by ještě neslavil, protože nemohl tušit, že se plánovaný zářijový závod ve Slaném stane obětí deště. Po třinácti letech se šampionát do svitavské Cihelny vrací a slibuje zajímavou podívanou.

Stejně jako loni se podařilo naplnit startovní listinu pro šestnáct závodníků, i když startovní číslo třináct zůstává volné. A Michal Klein s patnáctou pojede se statusem traové rezervy a nebude v šampionátu klasifikován.

Zářijový termín zastihl české juniory ve skvělé formě. Z širší špičky chybí Jan Holub a Ondřej Veverka. Formát jediného závodu přilívá navíc olej do ohně dramatičnosti, jelikož žádná chyba se nebude odpouštět škrtem nejhoršího výsledku.

Skvělou motivaci k výhře má Václav Milík. Nejen, že je obhájcem titulu z loňského Svítkova, avšak po explozi motoru v rozjezdu o titul juniorského mistra by rád stanul na nejvyšším pódiu v devatenáctkách. A to tím spíše, jede-li v této věkové kategorii naposledy.

„Koukej to vyhrát,“ říkal mu otec Václav v úterý po skončení prvního extraligového finále. Sám ve svitavských boxech nebude, jelikož má na svém programu mistrovství republiky v orbě v Klatovech.

Jenže proti podobnému plánu se zítra dozajista vzedme velká vlna odporu. Především Eduard Krčmář by rád získal double. Je tu i Roman Čejka, který také bude v devatenáctkách startovat naposledy. A potom armáda mladších zastoupená Danielem Hádkem a pražskými mladíky, z nichž především Zdeněk Holub letos zaznamenal fantastický progres. Boj o zlato tím pádem zůstane otevřený až do posledních fází zítřejšího závodu.

Startovní listina:

1 Ondřej Smetana, Praha
2 Michal Průcha, Slaný
3 Michal Škurla, Praha
4 Filip Hájek, Praha
5 David Štěrovský, Pardubice
6 Stanislav Pouznar, Mšeno
7 Michaela Krupičková, Divišov
8 Eduard Krčmář, Slaný
9 Václav Milík, Pardubice
10 Dominik Hinner, Praha
11 Roman Čejka, Slaný
12 Zdeněk Růžička, Mšeno
13 neobsazeno
14 Zdeněk Holub, Praha
15 Michal Klein, Mšeno – mimo klasifikaci
16 Daniel Hádek, Plzeň

Foto: Wojta Zavřel