AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 2. srpna
Odložené utkání mezi Mšenem a DaK Moto Plzeň-Divišov definitivně sfouklo mšenskou naději na postup do play-off. Hosté začali ve velkém stylu a první tři jízdy ovládli poměrem 5:1. Petr Vandírek reagoval briskně žolíkovým útokem, jenže František Liebezeit odpověděl povoláním Mateje Žagara. Slovinec nezaváhal a trojkoalice udržela vrch. Do konce duelu dovolila Mšeňákům vyhrát jenom dvě jízdy. S konečnou šestnáctibodovou převahou si navíc vytvořila skvělou platformu pro zisk bonusu v odvetě.

Pecka na úvod
Hrany, které mezi oběma soupeři vybrousilo zrušení utkání v květnovém termínu, se velice rychle otupily. Petr Vandírek a František Liebezeit našli rychle společnou řeč a dokonce si ani dnes neznačili pneumatiky. Boj propukl až na dráze, sotva se závodníci vrátili z nástupu. A byl to vskutku frmol. Nad nedostatkem času láteřil především Bořivoj Hádek. Sotva se jeho mladší syn Daniel vrátil z nástupu, rozběhly se dvě minuty pro rozjížďku s číslem jedna.

Daniel Hádek však nepodlehl tlaku. Hned po vylétnutí pásky se usadil za Janem Holubem, aby s poměrnou převahou dovezli do trojkoaličních boxů pět bodů na úkor Michala Kleina a Patrika Nagye. Maďarského juniora, jenž by si zasloužil metál už jen za své cestování z okolí Szegedu, čekal druhý start již v rozjížďce s číslem dvě.

Na motocykl si sedl, když z dvouminutového limitu zbývalo jen osmatřicet sekund, nicméně u pásky stál včas. Nejlépe odstartoval Filip Šitera. „Myslel jsem, že to bude bolet víc,“ vyjádřil se na adresu své zlomené klíční kosti. V prvním oblouku se však okolo něho jen mihli Zdeněk Simota s Matejem Žagarem.

Jediný boj, kteří diváci na dráze viděli, produkoval Matej Žagar. Slovinec si nedopřál klidu, dokud se nedostal před svého týmového kolegu. „To je pro diváky,“ odvracel František Liebezeit narážky, zda svého závodníka poučil, kdo je jeho soupeř. Mezitím se ovšem nachystala třetí jízdy.

Do ní nejlépe odstartoval Jan Holub. Kjastas Puodžuks se zařadil za jeho zády, když v úvodním výjezdu za sebou nechal Jana Jaroše. Ten ovšem nechtěl házet flintu do žita. Celé kolo se tlačil na Lotyše spodní stranou, doku se v první zatáčce druhého kola nevrátil na druhé místo. Jenže Kjastas Puodžuks dokázal být ještě tvrdší než mšenský borec. A hned v následující zatáčce ho odsunul za svá záda.

Jenže problém jménem Jan Jaroš tím nevyřešil. Mšeňák prahnul po odvetě jako ministr financí po příjmech z daní. V předposlední zatáčce ale upadl. Všichni si s ulehčením oddechli, když se sanitka vrátila do depa bez pasažéra, jelikož Jan Jaroš dorazil pěšky.

Třetí maximální prohra domácího celku nemohla Petra Vandírka v klidu. Přispěchal nahlásit, že ve čtvrté jízdě nastoupí místo Stanislava Pouznara Greg Hancock v roli žolíka. Když tuto informaci řekl Františkovi Liebezeitovi, ten odpověděl zbraní stejného kalibru. Nechal Daniela Hádka, a si zase sundá přilbu a nahradil ho Matejem Žagarem.

Slovinský závodník se tentokrát mohl pyšnit excelentním startem. Ze mšenského páru sršel iniciativou hlavně Mads Kornelliusen. Útočil ze všech sil, ale když poznal marnost svého počínání, v závěru třetího kola uvolnil cestu Gregu Hancockovi, jehož body se násobily dvěma. Remíza se tak změnila alespoň v částečně chlácholivé vítězství Mšena v poměru 5:3.

Hosté ovšem stále vedli o deset bodů a paní Smůla ne a ne vypadnout ze mšenských boxů. V rozjížďce s číslem pět nestihnul Jan Jaroš dvouminutový limit. Kjastas Puodžuks po vylétnutí pásky nepustil Madse Korneliussena před sebe a Dán se tentokrát mohl pochlubit jen skalpem Zdeňka Simoty.

V sedmé jízdě si Daniel Hádek opět vylepšil svůj osobní average, když konkurenci svých vrstevníků deklasoval stylem start – cíl. „Konečně přišlo v extralize vítězství,“ radoval se. Domácí tandem Patrik Nagy – Stanislav Pouznar se usadil hned za ním, aby čelil srdnatým útokům Michaely Krupičkové. Stanislav Pouznar, jemuž připadla úloha nárazníku na ambice dívky v zeleném, však držel třetí místo zuby nehty. Michaela Krupičková se navíc v první zatáčce třetího kola přetočila a ztratila kontakt. „Mrzí mě to, ale snad dostanu ještě šanci,“ svěřila se.

Živá voda domácím nepomáhá
Za stavu 13:25 se na startovním roštu rozjížďky s číslem sedm shromáždili jenom samí cizinci. Vrch měl opět Matej Žagar, který dnes opět prokazoval, jaké terno s jeho angažmá trojkoalice udělala. Greg Hancock a Mads Korneliussen se seřadili za jeho zády. V úvodním oblouku druhého okruhu mezi ně pronikl Kjastas Puodžuks, avšak dánský borec byl zase před ním v nájezdu do třetího kola.

Pokus Zdeňka Simoty o letmý start do rozjížďky s číslem osm u Pavla Kubeše neprošel. Při repete se plzeňský borec dostal do čela regulérně, navíc s Janem Holubem za zády. „Z jedničky start hrozně vázne, je to pískovitý,“ líčil Filip Šitera, jenž spolu s Patrikem Nagyem dovezli jediný bod. Z oblohy se mezitím začaly snášet dlouhé provazce deště, které ve svém důsledku prakticky jen osvěžily vzduch po horkém dni. I když se zpočátku mohl zdát, že jde o živou vodu s ambicemi vzkřísit mšenské závodníky.

Mads Korneliussen s Gregem Hancockem totiž opanovali rozjížďku s číslem osm před Janem Holubem a Michaelem Hádkem, jenž nakonec neprojel pod šachovnicovou vlajkou. Od nejsilnějšího páru domácích v méně nabité jízdě se však něco podobného dalo očekávat a trojkoalice navýšila svůj náskok hned vzápětí.

Jan Jaroš, převlečený do staré modrobílé kombinézy, stál u vrat výjezdu na ovál jako první, avšak Patrik Nagy si nyní dával na čas. Z depa na dráhu vjel, když na rampě u pásky začalo blikat vylučovací světlo, které svým modrým odstínem korespondovalo s jeho přilbou. Kjastas Puodžuks odčinili předchozí nulu hladkým triumfem před Janem Jarošem, zatímco Daniel Hádek ukončil své dnešní účinkování jedním bodem.

Před jedenáctou jízdou se opět na krátkou dobu rozpršelo. Matej Žagar, který zastoupil Michaela Hádka, mířil ke svému motocyklu přichystanému u vrat se žlutým povlakem. František Liebezeit byl ovšem ve střehu a briskně ho poslal pro bílý. Slovinec posléze opět exceloval, zatímco Jan Jaroš s Madsem Korneliussenem nedali ani náznak šance Zdeňku Simotovi.

První a jediné prohry se Matej Žagar dočkal ve dvanácté jízdě. S vylétnutím pásky letěl dopředu Greg Hancock stínovaný Madsem Korneliussenem. Oba Mšeňáci si vzápětí své příčky prohodili, což se jim stalo osudným. Ve druhém okruhu se Matej Žagar dostal v zatáčce u depa na druhé místo.

Okamžitě vytrapoval po Madsi Korneliussenovi a do cílové rovinky vedl smělý útok, aby nakonec na metě zaostal o pár centimetrů. S dvanácti body ztráty mohlo Mšeno ještě doufat v zázrak, který ovšem jejich hosté nepřipustili. Zdeněk Simota s Janem Holubem letěli z roštu třinácté jízdy jako rakety. Jan Jaroš zůstal ve druhém kole stát, jeho bod podědil Michal Klein, ale v trojkoaličních boxech mohli začít slavit.

V sázce byl už jenom bonus pro srpnovou odvetu v Divišově, avšak domácí trojkoalici nepovolili prolomení čtrnáctibodové hranice, jež je ovšem sama o sobě úctyhodná. Greg Hancock teprve podruhé za dnešní večer předvedl své obvyklé sólo, avšak Kjastas Puodžuks a Zdeněk Simota nenechali Filipa Šiteru bodovat.

Závěr patřil Mateji Žagarovi, jenž neohroženě zamířil za svým pátým triumfem. Mads Korneliussen a Greg Hancock museli vzít za vděk skalpem Jana Holuba. „Škoda,“ litoval plzeňský junior své jediné dnešní nuly. „Ale je to přece jen patnáctá jízda!“

Hlasy z depa
„Jsem rád, že jsme vyhráli,“ svěřoval se Matej Žagar. „Před jedenácti lety jsem tady měl těžký pád. Dnes jsem šastný, bylo to o moc lepší. A publikum bylo super.“

„Závody dobrý, dráha super, vyšlo to,“ liboval si Jan Holub. „Určitě lepší než na začátku sezóny, kdy jsem měl zdravotní problémy. Jsem spokojenější než po poslední extralize, teď tam nějaký vítězství bylo. Uvidíme, jak to půjde dál, kdyby takhle, bylo by to suprový. Škoda poslední jízdy, ale tam by asi moc šancí nebylo.“

„Lepší než jak v Divišově,“ bilancoval Zdeněk Simota. „Vyhráli jsme a ve Mšeně! Tři tejdny jsem neseděl na motorce, teď je to najednou takový divný. Chce to závodit, závodit, závodit. Ale dneska určitě spokojenost.“

„Dobrý,“ odtušil Daniel Hádek. „Nestěžuju si, dělal jsem body a dobře jsem startoval. Dneska to byl dobrej‘ závod, konečně přišlo vítězství v extraligový jízdě. Rozhod‘ start, mám novou spojku a jede to. V Plzni budu chtít vyhrát dvěstěpadesátky a hlavně dát těm skopčákům na prdel.“

„Z pohledu diváka paráda,“ zachovával Michael Hádek svůj obvyklý sarkastický přístup. „Jezdil jsem, až lehl prach, co víc si přát?!“

„Ta nula mě mrzí,“ tvrdila Michaela Krupičková. „Doufám, že příště dostanu víc šancí.“

„Lituji porážky,“ svěřoval se Mads Korneliussen. „Ale to se stane, jsou to závody.“

„Jde to,“ odtušil Filip Šitera na téma svého zdravotního stavu. „Ale start z jedničky hrozně vázne, je to pískovitý. Myslel jsem, že rameno bude bolet víc. Už jsem si zvyk‘, že když něco začne jít, zkurví se to.“

1. DaK Moto Plzeň-Divišov			54
Michaela Krupičková	– – 0 – –		0
Kjastas Puodžuks, LAT	2 3 0 3 0	2	10(1)
Daniel Hádek	2 – 3 – 1		6(1)
Michael Hádek	0 – R – –		0
Zdeněk Simota	2 1 3 0 3	1	10(2)
Matej Žagar, SLO	3 3 3 3 2	3	17
Jan Holub	3 3 2 1 2	0	11(2)
2. Grepl PDK Mšeno			38
Michal Klein	1 1 – – 1		3
Jan Jaroš	F M – 2 2 E		4
Stanislav Pouznar	– – 1 – –		1(1)
Mads Korneliussen, DK	1 2 1 3 1 3	2	13(3)
Filip Šitera	1 – 1 – –	0	2
Patrik Nagy, H (ACCR)	0 0 2 0 M		2
Greg Hancock, USA	4* 2 2 1	3 1	13(2)

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Pardubice	5	239:220	9
2. Praha	3	155:121	6
3. Dak Plzeň Divišov	4	187:180	4
4. Slaný	5	217:243	4
5. Mšeno	5	213:247	1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel a Michal Kohout

Mšeno – 2. srpna
Když se počátkem května chystaly Mšeno a DaK Moto Plzeň-Divišov ke svému vzájemnému střetnutí, byly oba týmy dychtivé vstoupit do letošní extraligy co nejlépe. Po čtyřech rozjížďkách ovšem letěl ručník do ringu, takže na jejich měření sil dojde až dnes. Naše nejvyšší soutěž mezitím zestárla. Vládnou jí Praha a Pardubice a dnešní rivalové dokázali inkasovat body pouze na slánský úkor. Teoretická šance na postup do play-off, kde se začíná projevovat neuváženost zrušení semifinále, však stále ještě zůstává oběma týmům.

Naděje může umřít už večer
Mšeno sice letos ukázalo svou sílu, avšak po personálních ranách osudu, má na svém kontě jediný bod za domácí remízu se Slaným. Nicméně do konce mu zbývá odjet čtyři klání, z čehož jsou dvě odvetná, což může tabulkový počin trojnásobných šampiónů zvýšit na jedenáct bodů. Pakliže kupříkladu devítibodové Pardubice ve třech posledních závodech klopýtnou, zůstanou za Mšenem.

„Když vyhrajeme všechno, můžeme ještě ve finále být,“ počítá Petr Vandírek. „Ale musíme vyhrávat všechno.“ Jakoby si ovšem Mšeno nevybralo letos smůly ažaž, vrátil se Filip Šitera z Anglie se zlomeninou klíční kosti na stejném místě jako v loňské sezóně.

„Vrátil se nám Honza Jaroš, ale zase si Filip zlomí kličku,“ kroutí mšenský kouč hlavou. „Má to o čtyři milimetry posunuté. Chce jet, chce závodit, i když má úraz, což oceňuji.“ Filip Šitera má startovní číslo pět, ale než se definitivně rozhodne do závodu nastoupit, otestuje sám sebe v tréninku.

Že Mšeno rozhodně ještě nestáhlo roletu, svědčí i pozvání Grega Hancocka. Druhým cizincem bude Mads Korneliussen. Dán při svém červnovém debutu evidentně zapůsobil, že nebýt jeho závodu v britské lize, oblékl by mšenskou vestu i před čtrnácti dny proti Pardubicím. Zbytek sestavy je standardní. Hodně se očekává od Jana Jaroše a svým způsobem i od Patrika Nagye, zatímco hlavní misí Michala Kleina a Stanislava Pouznara bude především neztrácet body se svými vrstevníky.

Dvojice Patrik Nagy – Greg Hancock je tradičně na náhradnických postech. „Když už Grega platíme, a závodí, nebude sem přece jezdit jenom na výlety,“ přináší Petr Vandírek originální zdůvodnění své strategie, aby ovšem briskně přeladil na serióznější notu. „Když ho tam máš, je kam sáhnout. Uvidíme, jak Mads. Posledně jel dobře, i lidem se to muselo líbit. Připomíná mi Romana Matouška.“

Zatímco otázka po výkonu každého jednoho závodníka je svým způsobem neznámá, dokud nevyjede na ovál, v otázce svých ambicí má Petr Vandírek naprosto jasno. „Chceme vyhrát,“ říká jednoznačně. „To je všechno, co ti k tomu můžu říct. Je pravda, zrušení semifinále je škoda, ale my půjdeme rovnou do finále!“

S mírnou výhodou a osvědčenou strategií
František Liebezeit je se svým trojkoaličním týmem v podobné situace jako jeho dnešní soupeř, jehož shodou okolností vedl dlouhá léta on. S tím rozdílem, že na rozdíl od Mšena má o jeden bod v tabulce a jeden závod v termínovém kalendáři navíc. Otázku po strhujícím trháku s finálovou účastí ve finiši sice definitivně neodmítá, avšak stojí oběma nohama pevně na zemi.

„Dostat se do finále je teorie,“ tvrdí. „Budou rozhodovat bonusy a my jsme s rozhodujícími soupeři prohráli o moc. Vypustit ale nemůžeme nic.“ Proto DaK Moto Plzeň-Divišov zamíří v plné síle i do městečka na půl cesty mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví. Už jen proto, že zázraky se nedějí jen tak samy od sebe a je třeba jim vyrazit naproti.

Goričanská jednání Františka Liebezeita s Martinem Vaculíkem se nesla především v duchu účasti slovenského závodníka v šampionátu dvojic a nakonec vyústila v rezignaci týmu DaK Moto. Přestože se v domácím táboře obávali, že se Martin Vaculík dnes odpoledne objeví v mšenských boxech, zahraničními posilami budou Matej Žagar a Kjastas Puodžuks.

„Matejovi bude dráha jedno,“ připomíná František Liebezeit s lehkým úsměvem na rtech příčinu odvolání dnešního střetnutí v jeho původním květnovém termínu. „Kjastasovi věřím. Odvádí vždy to, co od něho čekám. Doufám, že to bude platit i ve Mšeně. S Matejem je to osvědčená dvojice.“

Lotyš figuruje na startovním čísle devět. V základní sestavě najdeme oba české seniory Michaela Hádka a Zdeňka Simotu, stejně jako juniorský tandem Michaela Krupičková – Daniel Hádek. Matej Žagar s Janem Holubem na náhradnických postech budou hlavními aktéry taktizování. „Myslím, že se to vyplatí,“ komentuje trojkoaliční kouč svou strategii.

A jak se dívá na možný vývoj večerního duelu? „Uvidíme,“ zní mnohoznačná odpověď. „Filip je zraněnej‘, uvidíme. Bude to vyrovnaný jako s Pardubicemi. Pokud se nestane to, co s Martinem Vaculíkem, mohli bychom to udržet na přijatelným výsledku.“

Historické okénko:
Kopřivnice, 14. března 1970: Viktoria Žižkov doplatila na nesjízdnou dráhu kontumací
Roku 1967 se Viktoria Žižkov, bezprostřední nástupce KAMK Praha-město z éry krajských reprezentací, navždy zapsala do české ligové historie. Pohár Světa motorů tehdy vrátil na naše stadióny ligová zápolení, by ještě bez mistrovského statusu, a žižkovský tým ve finále porazil RH Praha.

Jenže s povýšením ligy na úroveň mistrovství republiky roku 1968 to šlo s týmem z kopce. Antonín Kasper odešel jako první český závodník do britské ligy. Celek skončil v tabulce jako třetí, jenže v devětašedesátém se přidaly problémy s oválem na spořilovském stadiónu, na němž plochodrážníci byli stále méně trpěni ze strany fotbalistů.

Družstvo za celou ligu odjelo jenom dva závody, oba na drahách svých soupeřů. Prohrála na Markétě a v Pardubicích remízovala. Za celou sezónu to ovšem byl jediný bod do tabulky, nebo ostatní střetnutí byla kontumována v její neprospěch. Jako poslední celek musela do kvalifikace, kde se jejím soupeřem stala Kopřivnice, vítěz druhé ligy.

Kvalifikace probíhala dvoukolově, přičemž se mělo už v půlce března začínat na kopřivnické dráze. Její stav po zimě vzbuzoval obavy, proto žižkovský manažer Jan Neruda chtěl utkání posunout na pozdější termín. Na své straně měl i tehdejší řídící orgán, který ovšem změnil názor, když se na jeho zasedání dva dny před závodem kopřivnický šéf Rudolf Duda zaručil, že tra je v perfektním stavu.

Žižkovský tým se tedy objevil v Kopřivnici v den závodu okolo jedenácté dopoledne. Na dráze však našel spousta bláta a kaluží, přesto vyložili motocykly k tréninku. Po něm kapitán Antonín Kasper přednesl rozhodčímu, že dráha je naprosto nevyhovující, velmi nebezpečná, obzvl᚝ při startu. Připomněl slabinu kopřivnického obra v podobě zužujících se zatáček. Ke všemu pod vrstvou bláta byla zmrzlá klouzavá krusta a orientaci závodníků snižovaly hromady sněhu. Hosté proto odmítli startovat stejně jako přeložení podniku na druhý den, jelikož nebyla šance na pronikavou změnu.

Rozhodčí uznal, že je dráha nevhodná, avšak přitom paradoxně schopnou závodu. Přestože Jan Neruda žádal o kontumaci 30:0 ve svůj prospěch, stal se pravý opak a kontumačně vyhrála Kopřivnice. Ta o dva týdny později ve Slaném vyhrála odvetu a postoupila do vyšší soutěže, jež naposledy nesla název 1. liga. Viktoria Žižkov se z nižší ligy odhlásila. V následující sezóně našla konečně vlastní útočiště v Čakovicích, jejichž název si posléze osvojila, ale mezi absolutní elitu se už nikdy nevrátila.

Oficiálně nahlášené sestavy:

Grepl PDK Mšeno:	1 Michal Klein
	2 Jan Jaroš
	3 Stanislav Pouznar
	4 Mads Korneliussen, DK
	5 Filip Šitera
	6 Patrik Nagy, H (ACCR)
	7 Greg Hancock, USA
DaK Moto Plzeň-Divišov:	8 Michaela Krupičková
	9 Kjastas Puodžuks, LAT
	10 Daniel Hádek
	11 Michael Hádek
	12 Zdeněk Simota
	13 Matej Žagar, SLO
	14 Jan Holub

Foto: Wojta Zavřel