Jan Jaroš překvapil triumfem i sám sebe

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 23. srpna
Semifinále šampionátu republiky ČSMS přineslo strhující podívanou, při níž se o obsazení stupňů vítězů rozhodovalo až ve dvojici dodatkových jízd. Na nejvyšší stupeň se nakonec postavil Jan Jaroš, čímž překvapil i sám sebe, protože se po otřesu mozku se mšenské extraligy stále necítil dokonale ve své kůži. Předtím musel ještě porazit Eduarda Krčmáře, který před odjezdem na sobotní finále juniorského šampionátu Evropy musel do svého rámu namontovat motor, jenž používá během zimy na šroubky. Přesto však prohrál jen dvě jízdy, v nichž želel nepovedených startů. Martin Gavenda ve druhém rozjezdu vyzrál na Slovince Makse Gregoriče, jehož v rozletu zbrzdil pád v rozjížďce s číslem třináct.

Prolamovači blokády, která vlastně nebyla
Panenský šampionát se v české ploché dráze nerodí každý rok. Tomáš Topinka proto musel řešit, jaký klíč zvolit, když mistrovství republiky jednotlivců pod hlavičkou ČSMS ještě nemělo žádného předchůdce. Startovní listina se rodila s problémy, o čemž magazín speedwayA-Z přinášel pravidelné informace.

Jména účastníků postupně přibývala a ubývala. Jako poslední ze závodu zmizeli mšenští junioři. „Pan Grepl nám start nezakázal,“ vysvětloval Michal Klein, který dnes dorazil na pražskou Markétu v civilním oblečení, aby pomáhal Janu Jarošovi jako mechanik. „Ale řekl nám, že můžeme jet jenom na svojí technice.“

Účast svým závodníkům výslovně nezakázaly ani Pardubice. I když se všichni čtyři původně přihlášení závodníci postupně omluvili, ani jeden neuvedl obstrukce ze svého klub. Není těžké si představit, že slůvka Zlatá přilba a Zlatá stuha by v případném nátlaku byla silnými argumenty, jenže jako funkcionáři, tak závodníci se dušovali, že k ničemu podobného nedošlo.

A pokud by Pražané respektovali přání Plzně, aby její závodníky kontaktovali výhradně přes klubový e-mail, minimálně Zdeněk Simota a Jan Holub by dnes v pražských boxech nechyběli. Striktní ne by se tak týkalo pouze divišovské Michaely Krupičkové.

„Jsem rád, že zvítězil sport nad politikou,“ říkal Tomáš Topinka po tréninku. „Chtěl bych poděkovat panu Křikavovi a všem dalším manažerům, kteří svým závodník start v našem závodě nezakázali.“ Po všech uzávěrkách více než týden po oficiální uzávěrce mohl pražský kouč, v jehož kompetenci dnešní závod byl, počítat s osmnácti jmény. Nakonec nedorazil Steven Mauer, díky čemuž byla benjamínkovi Filipu Hájkovi přidělena náhradnická vesta, zatímco Dominik Hinner, Michal Průcha a Karel Kadlec si volná místa v hlavní šestnáctce rozebrali bez kvalifikace.

Po dvou sériích jízd měl závod jediného leadera, kterým byl Luboš Tomíček. Pražský závodník se na svou cestu do čela průběžné klasifikace vydal v rozjížďce s číslem čtyři, v níž uletěl Maksi Gregoričovi. V páté jízdě na Luboše Tomíčka čekal Eduard Krčmář, který si hned v rozjížďce s číslem jedna hravě poradil s Martinem Gavendou, Romanem Čejkou a Patrikem Nagyem. Slánský junior se však nyní musel dívat na záda Luboše Tomíčka, který na protilehlou rovinku vyjel s pětimetrovým náskokem.

Pět bodů Eduarda Krčmáře hned vzápětí vyrovnal Maks Gregorič, když odvedl Michala Dudka. Martin Málek v rozjížďce s číslem tři jezdil dlouho třetí, aby se v nájezdu do třetího kola posunul dopředu před Ronnyho Weise, jenž vzápětí odpadl pro mechanickou závadu. Jan Jaroš, který v oné druhé jízdě předčil Ronnyho Weise už v první zatáčce, přišel o punc neporazitelnosti v osmé jízdě. V ní se skvělým startem blýskl Patrik Nagy, zatímco Jan Jaroš musel krotit Ondřejem Smetanu útočícího vnějškem první zatáčky.

Drama se zašmodrchává
Z vítězů první série dokázal na šňůrku svých vítězství navázat druhou šňůrku pouze Luboš Tomíček. Martin Málek a Jan Jaroš skončili druzí a na pětibodové hranici je dotáhli Eduard Krčmář a Maks Gregorič. Ovšem nejhůře se z úvodních výjezdů vedlo Zdeňku Holubovi. Ten si vítězství v rozjížďce s číslem čtyři uhájil, když tvrdě zazdil útočícího Michala Dudka na mantinel.

„To se nedělá,“ láteřil slánský závodník a ukazoval bílé stopy od mantinelu na své kombinéze. „Nalít‘ do mě a šel jsem na prkna!“ Zdeněk Holub se ovšem hájil. „To samý mi udělal on včera ve Slaným,“ říkal. V páté jízdě však nejenže svůj triumf nezopakoval, ale nedosáhl na body vůbec.

I když postup do říjnového finále mělo pojištěno hned jedenáct závodníků, boj o stupně vítězů hořel s neztenčenou intenzitou. Eduard Krčmář se v rozjížďce s číslem devět dočkal triumfu stylem start – cíl. Z okruhu pětibodových však ve třetí sérii dokázal zvítězit již jen Jan Jaroš, který si se stejnou suverenitou jako slánský mladík počínal v rozjížďce s číslem jedenáct. V ní si však život zkomplikoval Maks Gregorič. Po nepovedeném startu v první zatáčce útočil na druhého Romana Čejku, avšak propadl se až na chvost za Ondřeje Smetanu.

Slovincova stíhací jízda skončila pádem v první zatáčce třetího kola. Z dráha se stačil odklidit včas, takže ruka sudího Tomáše Topinky nemusela stisknout tlačítko červených světel. Ve dvanácté sérii protáhl Luboš svou neporazitelnost Luboš Tomíček, jehož by se dění za jeho zády jakoby vůbec netýkalo.

Martin Málek se hnal vnějškem úvodního oblouku dopředu, avšak Michal Dudek se mu nekompromisně postavil do cesty. A než svého mladšího kolegu z extraligy neméně tvrdě vyhnal ve druhé zatáčce ven z ideální stopy, bylo na stíhání Luboš Tomíčka již pozdě. Zatímco on a Maks Gregorič body ztratili, Martin Gavenda stoupal průběžnou klasifikací směrem vzhůru.

Moravský Pražan začal druhým místem ve druhé jízdě, aby se posléze trápil v rozjížďce s číslem šest. Po prachbídném startu zachránil alespoň jediný bod, když protáhl nájezd do druhé zatáčky, aby v ní podjel Michala Škurlu. V rozjížďce s číslem deset ovšem překonal Ronnyho Weise již v první zatáčce.

„Sral jsem se s nastavením motorky,“ omlouval svůj vlažnější úvod. „A tak jsem teď všechno udělal obráceně.“ Že nešlo o změnu dočasnou, ukázal hned další Moravanův start v rozjížďce s číslem čtrnáct. Jan Jaroš byl v prvním nájezdu dříve, ale Martin Gavenda mu nedopřál klidu až do cíle. Luboš Tomíček do jejich bitvy nemohl zasáhnout, protože se kvůli zadřenému motoru ani nerozjel. Druhý motocykl neměl připravený, takže mu nezbylo, než předčasně vyklidit box.

Osmnáctá jízda zajistila druhý rozjezd
Boj o stupně vítězů se odstoupením Luboše Tomíčka ještě více zašmodrchal. A to tím spíše, pakliže Eduard Krčmář poznal ve třinácté jízdě svou druhou porážku. Maks Gregorič se sice takřka dostal do křížku s dvouminutovým limitem, avšak po vylétnutí pásky se usadil na čele před slánským závodníkem. „Start na hovno,“ vysvětloval Eduard Krčmář. „Šel jsem ze žlutý, byly tam koleje a pak už nešlo moc předjíždět.“

S deseti body dýchal na záda Janu Jarošovi, který měl na čele průběžné klasifikace jen o jeden bod více. V rozjížďce s číslem sedmnáct však jejich skóre bylo srovnáno po vzájemném duelu, který Eduard Krčmář ovládl už od startu. Bylo jasné, že se oba střetnou v rozjezdu o zlato. Zbývalo jen vyřešit otázku, kdo je na stupně vítězů doprovodí jako třetí.

Z kádru uchazečů, který se rozšířil po odstoupení Luboše Tomíčka, vypadl jako první Michal Dudek, který právě v sedmnácté jízdě skončil až třetí. Klíč k řešení bronzu nabídla hned rozjížďka s číslem osmnáct, jejíž průběh si všichni přítomní promítali v paměti ještě dlouho po jejím skončení.

Start vynesl do vedení Zdeňka Holuba, který přitom mohl hovořit o obrovském štěstí. Po odjezdu z depa si nevšimnul zavřeného kohoutku přívodu metylu. Palivo z karburátoru mu ovšem došlo ještě na roštu, takže promptní náprava se stala dílem okamžiku.

Pražský junior v první zatáčce vyvezl vnějškem útočícího Martina Málka na mantinel. Tím pádem za jeho záda pronikl Martin Gavenda. Všichni tři závodníci od sebe udržovali minimální vzdálenosti, což dávalo tušit, že bitvu nepokládají za uzavřenou. A vskutku.

Ve druhé zatáčce třetího kola se Martin Málek posunul spodní stranou na druhé místo, avšak v následujícím oblouku byl Martin Gavenda zpátky druhý. Na rovince nabral rychlost, snažil se opět protáhnout nájezd do poslední zatáčky. Jenže se dostal do koleje, která ho nasměrovala rovnou do Zdeňka Holuba.

Ten se z bodyčeku vzpamatoval velmi rychle, a by se z dané situace snažil vytěžit maximum i Martin Málek, Zdeněk Holub protnul metu o chloupek před ním. To už se však Martin Gavenda mohl radovat ze zisku třech bodů. „To jsem vůbec nechtěl,“ odmítal Martin Gavenda myšlenku, že by se Zdeňka Holuba snažil odstavit záměrně. „Do Holubína mě postrčila kolej.“ Pražský junior jeho omluvu přijal, i když připouštěl, že ho překvapivý nájezd zaskočil. „Slyšel jsem ho, ale vůbec ho tam nečekal,“ líčil. „Najednou tam přilít a uk‘ do mě.“

Martin Gavenda si svým manévrem pojistil stupně vítězů. Maks Gregorič sice vyrovnal jeho jedenáct bodů, když triumfoval v rozjížďce s číslem dvacet ve stylu start – cíl. V rozjezdu o třetí místo měl však moravský borec navrch už při startu. Ve druhé zatáčce bleskově přejel zevnitř na střed, čímž se svého slovinského pronásledovatele zbavil jednou provždy. Ještě předtím se v další dodatkové jízdě rozhodlo o vítězi. Jan Jaroš měl lepší start než Eduard Krčmář, navíc Slaňákům nájezde vnějškem první zatáčky zmařil hned v zárodku.

Hlasy z depa
„Nemyslím, že by to bylo tím, že jsem se nepřevlík‘,“ žertoval Jan Jaroš nad otázkou magazínu speedwayA-Z, zda není jeho triumf zapříčiněn tím, že se dnes v průběhu závodu nepřevlékl do své staré modré kombinézy jako obvykle. „Nebyl k tomu důvod. Díky tátovi, pomoh‘ mě s nastavením motorky. Byl jsem nejrychlejší, cejtím se ale ještě potlučenej‘ po tom otřesu mozku ze Mšena. Celej‘ závod jsem se hledal, zkoušel nastavení, takže jsem sám překvapenej‘, jak to dopadlo. Ale semifinále přece vyhrávám vždycky (smích)!“

„Motor ze šroubků šlapal,“ smál se Eduard Krčmář. „S tím Lubošem jsem na hovno odstartoval a nedalo se moc předjíždět. Se Slovincem jsem šel ze žlutý, byly tam hluboký koleje a potom mi nevyšlo ho předjet. Škoda toho rozjezdu, neodstartoval jsem, ale druhý místo je dobrý.“

„Začátek byl na hovno,“ rozhovořil se Martin Gavenda. „Sral jsem se s nastavením motorky. Po dvou jízdách jsem udělal všechno obráceně a bylo to úplně jiný. V osmnáctý jízdě jsem chtěl, pořád jsem se snažil předjet Zdendu. Byl jsem rychlejší, dal jsem to na venek. Bylo to nachcaný, podjel mě Martin Málek. Pak jsem nabral rychlost, chytil kolej a ta mě postrčila do Holubína. To jsem vůbec nechtěl. V rozjezdu jsem měl už všechno pod kontrolou.“

„Dobrý, akorát jsem to sral,“ sypal si Zdeněk Holub popel na hlavu. „Dudek mi to samý udělal včera ve Slaným, ale spíš jsem to posral v poslední jízdě. Tři a tři čtvrtě kola perfektní, ale pak tam přilít Gavoš. Slyšel jsem ho, ale vůbec ho tam nečekal. Najednou tam přilít‘ a uknul do mě. Ale dnes byl hlavní postup.“

„Viděl jsem to dobře,“ odpovídal Martin Málek. „Hlavně jsem měl nový motor a potřeboval ho odzkoušet. Perfektně jsem si ho zkusil. Na poslední jízdu jsem skočil na druhou motorku, abych to porovnal. Bylo to vcelku únavné, dneska mám za šest dnů pátý závod. Ale bylo to dobré, dneska jsem si to užil.“

„Bylo to dobré, jelo se v pohodě, až na Holuba,“ nemohl Michal Dudek stále zapomenout na rozjížďku s číslem tři. „Prej‘ jsem mu to samý udělal ve Slaným, ale nejsem si toho vědomej‘. To se nedělá, nalít‘ do mě a šel jsem na prkna. Bejt‘ tam nezkušenej‘ jezdec, je rozsekanej‘. Ale hlavní je postup.“

1. Jan Jaroš, Mšeno 3 2 3 3 2 13+3
2. Eduard Krčmář, Slaný 3 2 3 2 3 13+2
3. Martin Gavenda, Praha 2 1 3 2 3 11+3
4. Maks Gregorič, SLO 2 3 F 3 3 11+2
5. Luboš Tomíček, Praha 3 3 3 E – 9
6. Zdeněk Holub, Praha 3 0 1 3 2 9
7. Martin Málek, Březolupy 2 3 2 1 1 9
8. Michal Dudek, Slaný 2 2 1 3 1 9
9. Michal Škurla, Praha 1 0 2 2 3 8
10. Roman Čejka, Slaný 1 2 2 E 2 7
11. Patrik Nagy, H – Mšeno (ACCR) 0 3 0 1 2 6
12. Ronny Weis, D – Slaný (ACCR) E 1 2 2 1 6
13. Michal Průcha, Slaný 1 1 1 1 0 4
14. Ondřej Smetana, Praha T 1 1 0 1 3
15. Karel Kadlec, Kadlec 1 0 E 1 0 2
16. Filip Hájek, Praha (res) 0 0 0 0 0 0
17. Dominik Hinner, Praha M – E – – 0

Poznámka: o dvou místech ve startovní listině měla rozhodovat kvalifikace ve složení: Dominik Hinner, Michal Průcha, Karel Kadlec a Filip Hájek. Protože nedorazil nasazený Steven Mauer, kvalifikace odpadla a Filip Hájek plnil úlohu náhradníka.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Podoba večerního závodu je stejně klidná jako rtuová kulička

Praha – 23. srpna
Snad ještě žádný závod české plochodrážní historie nepřinesl tolik vzruchu jako večerní semifinále šampionátu jednotlivců ČSMS na pražské Markétě. Stejně tak se mění startovní listina, avšak horká atmosféra by už měla začít vychládat.

„Nezakazuji žádným našim závodníkům startovat, ale a Petr Ondrašík plní svoje slova,“ zní stručné prohlášení Leopolda Klímy, předsedy AK Plzeň. Má na mysli žádost svého klubu, aby Praha jednala s jejími závodníky výhradně prostřednictvím vedení.

„Ano, je to pravda,“ uznává Tomáš Topinka toto opomenutí. „Ale ve švédské nebo polské lize také nejednáme s vedením klubu.“ Nicméně věcná argumentace plzeňského šéfa a pražského manažera dává naději, že mediální válka mezi zastánci AČR a ČSMS nebude pokračovat. Všichni by měli zakopat válečné sekery, podat si ruce a v zájmu české ploché dráhy zasednout ke kulatému stolu.

Tomáš Topinka musel ze startovní listiny škrtnout další jména. Avšak oficiálním důvodem každého závodníka není jeho vztah vůči ČSMS. A nadto většina klubů AČR svým jezdcům účast výslovně nezakázala, pouze je seznámila se svým negativním postojem. A tak Tomáš Suchánek nepřijede kvůli svému tenisovému lokti, René Vidner a David Štěrovský mají technické problémy se svými motocykly, Jaromír Otruba musel prodat své Vito a Luboše Tomíčka bolí noha. Naproti tomu Tomáš Topinka získal další závodníky, takže definitivní podoba startovní listiny bude známa v nejbližších hodinách

Seznam startujících závodníků:

Eduard Krčmář, Slaný
Ronny Weis, D (ACCR)
Martin Gavenda, Praha
Steven Mauer, D
Jan Jaroš, Mšeno
Martin Málek, Březolupy
Michal Dudek, Slaný
Michal Škurla, Praha
Ondřej Smetana, Praha
Michal Klein, Mšeno
Zdeněk Holub, Praha
Stanislav Pouznar, Mšeno
Maks Gregorič, SLO
Patrik Nagy, H (ACCR)
Dominik Hinner, Praha
Karel Kadlec, Kadlec
Michal Průcha, Slaný

Slaný si dnes před domácím publikem zachoval skvělou tvář

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 22. srpna
Pakliže by dnes nějaká sázková kancelář vypsala sázky na extraligový duel mezi Slaným a Prahou, pořádně by si namastila kapsy. Domácí se usadili na čele už po rozjížďce s číslem jedna a neopustili ho až do konce, by Tomáš Topinka tahal ze svého magického klobouku jedno strategické kouzlo za druhým. Žolík mu vyšel dokonale, ovšem svěřenci Milana Macha průběžné vedení neopustili. Před dvojicí posledních jízd ztrácel Olymp jediný bod, avšak ani Troy Batchelor s Rafalem Okoniewskim dvakrát nestačili na slánské borce. Pokud by Slaný tímto stylem bodoval od jara, finále by mu neuteklo, avšak v tomto případě přišel středočeský útok až příliš pozdě.

Pražanům pomohl až úspěšný žolík
Tvář Tomáše Topinky, který si jako jediný nenechal na zápěstí připnout pásku označující povolení vstupu do boxů, se zachmuřila ještě, než rozjížďka s číslem jedna mohla začít. Páska se prohnula nápor předních kol. Rozblikala se červená světla a vzápětí i bílé vylučovací světlo korespondující s barvou povlaku Zdeňka Holuba.

„Trošku jsem si uk‘, ale asi když už tam byl někdo jinej‘,“ komentoval situaci postižený závodník, jemuž nezbylo než se posunout dozadu na trestnou čáru. Druhý pokus o start ztroskotal na závadě startovacího zařízení. Teprve napotřetí vše klaplo. Domácí dvojice Roman Čejka – Eduard Krčmář vystřelila dopředu. Michal Škurla už před prvním nájezdem měl jen pramalé šance, o potrestaném Zdeňku Holubovi ani nemluvě.

Úvodní jízda, kterou manažeři vesměs pojímají jako juniorskou, i když tato instituce z řádů již zmizela, vesměs nemívá na další vývoj utkání žádný vliv. Avšak dnes se Slaňáci nechtěli svého vedení pustit, by by je hosté tloukli násadami od lopat přes zaaté prsty. Start druhé jízdy je opět vynesl do čela. V prvním oblouku byl nejdřív Adrian Miedzinski sledovaný Martinem Málkem.

Troy Batchelor, jež přímo na dráze přesedl na druhý motocykl, ovšem pronikl na druhou příčku už v prvním výjezdu. Dopředu se sápal rovněž Matěj Kůs. Jenže Martin Málek neúnavně mařil jeho pokusy, dokud nepřišla poslední zatáčka. V ní Pražan najel spodem, vyvezl Martina Málka na venek, aby protnul metu jako třetí.

V rozjížďce s číslem tři zopakoval Roman Čejka svůj předešlý skvělý start. Martin Gavenda s Michalem Škurlou si v první zatáčce nerozuměli. Chtěli zavřít Michala Dudka, ale zavřeli jen sami sebe navzájem. Přitom uvolnili cestu slánskému závodníkovi, aby se zařadil za záda svého vedoucího kolegy. „Neví, že se nevyváží,“ říkal Martin Gavenda na adresu svého klubového kolegy. „Je to škoda, stálo nás to body.“

V tom měl moravský závodník, který se už na ovále dnes neobjevil, naprostou pravdu. V rozjížďce s číslem čtyři se zdálo, že se Pražané konečně vydají do útoku, když od startu jako první odjeli Luboš Tomíček a Zdeněk Holub. Navíc Eduardu Krčmářovi nevyšel útok vnitřní stranou první zatáčky.

Jenže slánských věcí se ujal Piotr Swiderski, vděčný za nabídnutou šanci na závodění. Ve druhé zatáčce objel Zdeňka Holuba, aby se z jedné vody načisto pustil do Luboše Tomíčka. Ten byl tvrdším oříškem na rozlousknutí a vzdoroval až do závěrečného okruhu. V jeho první zatáčce ho Piotr Swiderski přece jen podjel.

Eduard Krčmář rezignovaně sundal v poslední zatáčce zablácené brýle, aby si pak přijel pro nulu. V boxech jeho týmu však bylo k zoufalství daleko. Zato Tomáš Topinka sklapnul své tlusté desky, jejichž obsah je stejně utajovaný jako plány na novou stíhačku. „Co dál?,“ obrátil se na svého bratra Miroslava. S podobným vývojem ve svých strategických plánech evidentně nepočítali.

Osm bodů ztráty dávalo Pražanům možnost zaútočit žolíkem. Vyrovnané klání by repete takové příležitosti nemuselo nabídnout, proto se rozhodli jí využít. Možnost zdvojnásobit své body dostal Troy Batchelor. Vedle Matěje Kůse zůstal v depu i Martin Gavenda, jenž uvolnil své místo náhradníkovi Rafalu Okoniewskemu. Na pražský útok reagoval Milan Mach povoláním Adriana Miedzinskeho místo Michala Dudka.

Pražané však nyní nezaváhali ani vteřinku. Dostali se dopředu, a by na ně Adrian Miedzinski vytrvale dorážel, osm bodů bylo jejich. Skóre 17:16 navíc slibovalo, že dnešní drama není u konce ani náhodou.

Slaný zůstává stále v čele
Sotva Troy Batchelor projel cílem jako vítězný žolík, chystal se na start další rozjížďky. Tentokrát ho svým rychlým startem zaskočil Eduard Krčmář. Australan však dostál své pověsti bojovníka. Pokaždé, když se slánský junior otočil, uviděl ho v bitevní vzdálenosti. Ve třetím okruhu se v první zatáčce užuž posunul do čela. Jeho chvíle přišla až v posledním kole, kdy se na stejném místě dostal vnitřkem před domácího závodníka.

Utkání však zůstávalo na stejném stavu, jelikož Roman Čejka udržel třetím místem remízu a Michal Škurla ke všemu ve třetím kole upadl. V sedmé jízdě však Slaný udeřil. Piotr Swiderski odstartoval jako z partesu, zatímco Michal Dudek objel v první zatáčce oba Pražany. Zatímco Luboš Tomíček zůstával poslední, Rafal Okoniewski si nedopřával klidu.

V první zatáčce se objevil zprava vedle Michala Dudka, jehož zaskočil natolik, že útočníka začal zavírat až ve chvíli, kdy bylo pozdě. Domácí tým uskočil o tři body a z jeho úhlu pohledu mělo být ještě lépe, i když se Eduard Krčmář v rozjížďce s číslem osm skočil do pásky. Pavel Kubeš ho odeslal na trestnou čáru a přitom vyloučil Matěje Kůse za nahřívání pneumatiky protáčením zadního kola. „Nekomentoval bych to,“ zůstával Matěj Kůs stoicky klidný. „Prostě rozhod‘, že mě vyloučí.“

Jakoby Eduardu Krčmářovi nestačily patálie s páskou, před restartem přijel zpátky ke vratů do depa. V rukou poškozené brýle, silným hlasem mobilizoval svůj tým, aby mu přinesli náhradní. „Spadly mi na zem a povolila se guma,“ vysvětloval později. Naštěstí Roman Čejka byl pohotový a přinesl mu svoje.

K vítězství stylem start – cíl zamířil Adrian Miedzinski. Eduard Krčmář dostihl Zdeňka Holuba krátce po startu, avšak pražský junior kladl tuhý odpor. Přesto se Slaňákovi podařilo ho objet v první zatáčce druhého kola a tím pádem upravit skóre duelu na 29:22.

Pražané reagovali dalším útokem. K deváté jízdě přijeli oba cizinci, když na lavičce depa zůstali sedět Luboš Tomíček a Michal Škurla. Troy Batchelor a Rafal Okoniewski nyní začali úřadovat hned od startu, po němž zmizeli z dohledu Piotra Swiderskeho a Romana Čejky. Ofenzíva Olympanů však nepokračovala a změnila se jen na dvě nic neřešící remízy.

Rafal Okoniewski sice s přehledem vyhrál rozjížďku s číslem deset, avšak Zdeňku Holubovi se v první zatáčce nepovedlo dotáhnout svůj nájezd na Eduarda Krčmáře a Michala Dudka do úspěšného konce.

Vzápětí do čela odstartovali Luboš Tomíček a Matěj Kůs. Piotr Swiderski však vnitřkem první zatáčky pronikl mezi ně. U jednoho předjetí však nezůstalo. Ve třetím okruhu na stejném místě podjel i vedoucího Luboše Tomíčka. Martin Málek dojel potřetí s nulou. A ta sdílného závodníka proměnila v nemluvu. „Dnes ti nic neřeknu,“ odmítal pokusy o rozhovor a dokonce se u toho i mračil.

Rozhodla poslední jízda
Po jedenácti rozjížďkách zůstával Slaný stále v čele. Jeho tříbodový náskok měl narůst hned v rozjížďce s číslem dvanáct. Martin Málek uvolnil své místo u roštu ve prospěch Adriana Miedzinskeho, zatímco místo Martina Gavendy přijel na rošt Troy Batchelor. A stejně jako v rozjížďce s číslem dvě se potvrdilo, že na Australana platí jedině domácí polský náhradník.

Po nejrychlejším startu Adriana Miedzinskeho vyjel na protilehlou rovinku jako první Troy Batchelor. Jenže Polák se vnější stopou druhé zatáčky na první příčku vrátil. Australan útočil, na konci druhého okruhu byl už blízko předjetí, aby nakonec musel vzít zavděk druhým místem. Piotr Swiderski dojel třetí, zatímco Michal Škurla neviděl cíl vinou přetrženého primárního řetězu.

Pražský útok ovšem neskončil. Do třinácté jízdy nasadil Tomáš Topinka Rafala Okoniewskeho místo Luboše Tomíčka, čímž mimoděk způsobil rozkol v týmu. „Už mě jednou nechal stát,“ stěžoval si Luboš Tomíček. „Potom jsem jel s Matějem a Topas říkal, kdo z nás bude lepší, pojede s Rafalem.“

Jenže nyní musel Luboš Tomíček zůstat sedět ve svém boxu, zatímco k roštu mířil Matěj Kůs. „Prostě jsem to tak cejtil,“ vysvětloval Tomáš Topinka a svému rozhořčenému závodníkovi nabízel smír. „Jedeme jako tým.“

Tandem Rafal Okoniewski s Matějem Kůsem po rychlém startu vytvořili dokonalou dvojici. Roman Čejka měl druhou půli mítinku po poznání horší té první a Michal Dudek si v závěru stěžoval na problémy s karburátorem. A nyní neměli proti pražské dvojici pražádnou šanci.

Před dvojicí nominačních rozjížděk zůstával Slaný ve vedení o jediný bod. Bylo jasné, že pro český tým Olympu závod už skončil, jelikož se Tomáš Topinka bude opírat jen o Troye Batchelora a Rafala Okoniewskeho. A jedinou změnou bude prohození jejich pozic na startovním roštu.

Milan Mach spoléhal na dvě rozjížďky Adriana Miedzinskeho. V patnácté jízdě logicky ponechal Piotra Swiderskeho, ve čtrnácté Eduarda Krčmáře, když polský náhradník zastupoval Romana Čejku.

Rozjížďka s číslem čtrnáct však rozuzlení dnešní bitvy pouze přesunula na svou další sestřičku. Adrian Miedzinski vládl od startu až do cíle, zatímco nájezd Troye Batchelora v první zatáčce nevyšel. Pražané však na body nepustili Eduarda Krčmáře.

Po čtyřech minutách drama konečně gradovalo. Za jásotu domácí části tribun se po vylétnutí pásky dostali dopředu Piotr Swiderski a Adrian Miedzinski. Rafal Okoniewski byli rázem ti druzí. Slaný nemohl utkání vyhrát oslnivěji než maximálním 5:1. Nicméně Pražané z duelu vytěžili bonusový bod. A by odjížděli ze středočeského královského města na štítě, právě onen bonusový bod s definitivní plaností zavřel slánskou bránu do play-off.

Hlasy z depa
„Dobrý, akorát první dvě jízdy jsem se nesrovnal s motorkou,“ vyprávěl Eduard Krčmář. „Čekal jsem, že vyhrajeme. Zazávodil jsem si i z handicapu. Jel jsem to poprvý, dal jsem to na venek, porazil ho a dobrý. Z play-off jsme vypadli, ale ještě máme další sezóny před sebou. Uvidíme příští rok.“

„V pátek byl trénink a dráha byla taková matná,“ svěřoval se Michal Dudek. „Neměl jsem z toho dobrej‘ pocit. Ale ujezdili to a bylo to dobrý. Akorát se mi v předposlední jízdě rozesral karburátor, to bylo na prd.“

„Viděl jsem to jako smůlu,“ hodnotil závod Matěj Kůs. „V první jízdě mi táhla strašně spojka,ale pak se mi podařilo předjet Martina. Musel jsem skočit na druhou motorku a nakonec jel jen tři jízdy. Vyloučení bych nekomentoval, prostě rozhod‘, že mě vyloučí.“

„Nevím, co říct,“ krčil rameny Luboš Tomíček. „Tomáš mě vyndal z jedný jízdy, pak řek!, kdo dojede líp, pojede další jízdu. Dojel jsem líp já, ale on přišel, že pojede Matěj. Jde o to, že Tomáš najednou zničehonic během roku kope za Markétu, když se s nima chtěl soudit. Se svou pověstí by neměl hazardovat. Jinak gratuluju Slanýmu, byli lepší.“

„Asi neumí jezdit dvojice,“ vyjadřoval se Martin Gavenda na téma nedorozumění s Michalem Škurlou ve své jediné jízdě. „Neví, že se nevyváží. Je to škoda, díky tomu nás Slaňáci podjeli. Byly by to další body. Navíc jsem v tréninku ujistil, že se motor asi přidírá, tak jsem musel jet na druhý motorce.“

„Hodně špatně,“ odpovídal Michal Škurla, jak to dnes viděl. „Neměl jsem den a neuměl nastavit motorku.“

1. AK JAZ servis Slaný     49
Roman Čejka 3 3 1 0 0 7(1)
Michal Dudek 2 – 1 1 1   5(2)
Michal Průcha – – – – –   DNR
Piotr Swiderski, PL 3 3 1 3 1 3 14
Martin Málek 0 0 – 0 –   0
Adrian Miedzinski, PL 3 1 3 3 3 2 15(1)
Eduard Krčmář 2 0 2 2 2 0 8(2)
 
2. PSK Olymp Praha     44
Michal Škurla 1 0 F – E   1
Martin Gavenda 1 – – – –   1
Zdeněk Holub 0 1 – 1 0   2(1)
Luboš Tomíček 2 0 – 2 –   4
Matěj Kůs 1 – ex 1 2   4(3)
Troy Batchelor, AUS 2 6* 3 3 2 1 0 17(1)
Rafal Okoniewski, PL 2 2 2 3 3 2 1 15(2)

Poznámka: Matěj Kůs byl v rozjížďce s číslem osm vyloučen za nahřívání pneumatiky protáčením zadního kola

Celkové skóre vzájemných duelů obou soupeřů:

Praha vs. AK Slaný: 96:90 bonusový bod si připsala Praha

Aktuální extraligová tabulka:

  závody skóre body
1. Pardubice 6 292:259 12
2. Praha 6 292:259 10
3. Dak Plzeň Divišov 5 233:224 6
4. Slaný 7 305:340 6
5. Mšeno 6 256:296 1


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Boj o play-off dostane dnes večer opět konkrétnější obrysy

Slaný – 22. srpna
Patnáctou jízdou dnešního vzájemného střetnutí, nekončí letošní extraligový program ani pro Slaný, ani pro Prahu. Domácí bude čekat ještě jeden, hosty dokonce dva závody. Avšak na play-off už dnes v podvečer bude moci pomýšlet už jenom vítězný tým. A navíc, pokud to bude Slaný, bude muset vyjet i bonusový bod navíc.

Závod pro Roberta Kosciechu
V otázce ambicí pro play-off má Slaný těžší pozici. Nejenže musí spoléhat na zaváhání Prahy a DaK Moto Plzeň-Divišov, avšak musí vyhrát před domácím publikem nejen dnes, ale také v půli září, kdy do středočeského královského města přijede trojkoalice. A aby těch podmínek nebylo málo, musí v obou případech inkasovat bonusový bod. Přitom na Markétě a na Borech prohrál poměrně vysoko, takže si Milan Mach musí připadat jako pohádkový Jiřík, když se dozvěděl o úkolech, jejichž splnění mu do náruče přihraje spanilou Zlatovlásku.

„Uvidíme,“ krčí slánský kouč rameny. „Myslím si, že je potrápíme. Chtěli bychom vyhrát jako v každém závodě. Bohužel nám to ale není dáno.“ Zatímco hlavnímu hrdinovi v pohádce pomáhala vděčná zvířátka, Milan Mach se vedle svých strategických schopností bude muset spoléhat jen na své závodníky.

Nešastný výjezd do pardubického Svítkova bohužel skončil zraněním Roberta Kosciechy po útoku Lukáše Drymla. Zatímco pardubický závodník vysvětloval kolizi skutečností, že ho natáhla kolej, která už ve Svítkově zapříčinila víc pádů, Milan Mach je přesvědčený o jeho zlém úmyslu. Těžko v takové situaci dělat sudího, každopádně slánský manažer musel improvizovat se sestavou.

Roberta Kosciechu nahradí Piotr Swiderski, jenž v české extralize debutoval loni o prázdninách, kdy Slaný hostil Pardubice. „Robert je zraněný, chtěl jsem dát šanci dalšímu jezdci, protože chci, aby Piotr jezdil,“ vysvětlil Milan Mach svou volbu. Někdejší šampión českých juniorských družstev z dob, kdy v něm ještě hostovaly polské celky, bude mít startovní číslo čtyři. V základní sestavě figuruje vedle juniorů Romana Čejky a Michala Průchy a českého seniorského tandemu Michal Dudek – Martin Málek.

Zatímco Tomáš Topinka v poslední době dává na náhradnické posty cizince, Milan Mach nominoval na šestku Adriana Miedzinskeho. Druhým rezervistou dnes bude Eduard Krčmář. „Nevím, jestli je to horší nebo lepší taktika,“ odhaluje Milan Mach dvířka do třinácté komnaty svých strategických plánů. „Ale myslím, že tam budu Edu hodně dávat.“

A co takhle si tipnout, jaký bude výsledek. „Ne,“ odpovídá Milan Mach rezolutně. „Vždycky jsem tipoval a nevyšlo to. Tak dnes nebudu a třeba nám to vyjde. Přál bych si to, protože dnes pojedeme i za Roberta Kosciechu!“

S apetitem na tři body do tabulky
Po dvouměsíční přestávce má pražský Olymp napilno. Minulý týden ho extraliga nezastihla v takovém lesku, s nímž se s ním v květnu loučila. Plzeň opouštěli Pražané s porážkou a mnoho nechybělo, aby je na štítech odnášeli také druhý den ze Mšena. Přitom vedle nich a Pardubic dala svůj zájem o finále play-off rovněž trojkoalice, takže Praha musí vítězit už jen pro cenný pocit jistoty, řečeno slovy jedné hloupoučké televizní reklamy.

„Neměním sestavu,“ říká Tomáš Topinka nad svým týmem, jehož startovní čísla dal k dispozici domácím včera pět minut před vypršením čtyřiadvacetihodinové lhůty. „Jediná změna je, že tam je jeden Polák za jiného Poláka.“

Tím má na mysli Rafala Okoniewskeho. „Rafal je bojovník srdcem,“ vysvětluje přítomnost borce, který mu nebyl minulý týden k dispozici kvůli svému startu ve finále polského šampionátu. „Konkrétně v těch Pardubicích, když uknul do pásky, utěšoval jsem ho, že určitě to třetí místo dá. On mi odpověděl ‚koukej‘ a bylo to 5:1.“

V dnešním pražském týmu nechybí ani jeho hrdina ze Mšena Troy Batchelor, což by tedy mohlo signalizovat, že se Grzegorz Walasek stává v našem hlavním městě personou non grata. „Neříkám, že není bojovník,“ hájí ho Tomáš Topinka. „Možná měl blbej‘ tejden. Ale takhle jsme to rozhodli. Rafal nás dvakrát nezklamal. Doufám, že ani teď nezklame.“

V základní sestavě pražského Olympu dnes figurují jenom Češi – povinní junioři Michal Škurla a Zdeněk Holub a senioři Luboš Tomíček, Martin Gavenda a Matěj Kůs. Cizinecká legie oblékne vesty náhradníků. „Jak jinak?,“ kontruje pražský kouč protiotázkou. „Nemáme takového juniora, abych ho tam mohl dát. Myslím, že je to rozumně udělaný.“

I když Tomáš Topinka vyznává jinou taktiku než Milan Mach, v otázce tipu je se svým slánským protějškem zajedno. „Nikdy jsem netipoval,“ směje se. „Zase si to napíšu předem do tabulky, abych měl plánek, ale to ti stejně zase neukážu. Snad to dopadne, jak předpokládám. Nechceme prohrát, už je to napínavý až dost. A není třeba to dělat napínavější ještě víc!“

Historické okénko:
Slaný, 21. srpna 2002: Antonín Kasper se ve Slaném rozloučil s českou extraligou

Před deseti lety se Česká republika vzpamatovávala z tisíciletých povodní. Její následky se projevily i na české extralize. Její druhá půle měla odstartovat ve Mšeně, avšak mítink musel být z půle srpna přeložen až na říjen. Že to nebylo samoúčelné, se mohli přesvědčit i lidé, které v jejich bydlištích rozvodněné řeky neohrožovaly. Pakliže se vypravili do Slaného po teplické dálnici, museli poblíž Ouholic snižovat rychlost kvůli podemletému mostu.

Vodní přívaly, ale tentokrát z nebes, pokazily i slánskou extraligu. Když totiž trojboj Pardubic, Prahy a Slaného byl v nejlepším a spěl k úžasnému vyvrcholení ve čtveřici nominovaných rozjížděk, otevřela se obloha a za doprovodu dlouhých bílých blesků se na ovál snesly hektolitry dešové vody.

Mítink s mítinkem byl rázem amen, Pardubice uhájily své těsné vedení před Prahou. Naplánovaný rozhodující útok Slaného se nekonal, zatímco Mšeno bylo tehdy pouze cosi jako třetí rezerva u vétřiesky.

Mítink ovšem vešel do historie jako poslední extraliga Antonína Kaspera. Ten se na prahu své čtyřicítky rozhodl ukončit svou dlouhou a bohatou kariéru. V sezóně 2002 své loučení ozdobil rovněž titulem mistra republiky. Ve Slaném přispěl Olympu osmi body, což ho zařadilo na pomyslné druhé místo klubového žebříčku, jelikož více dobyl jen neporažený Bohumil Brhel.

Poslední extraligový triumf legendárního závodníka přišel v rozjížďce s číslem devět. Do ní bleskově odstartoval Mariusz Puszakowski ve slánské vestě. V první zatáčce sice ustál útok pardubického Lukáše Drymla, jenž se pokoušel vecpat pod něho. Přitom však neuhlídal vnější stranu a právě tudy pronikl Antonín Kasper do čela.

Borec, od jehož předčasného skonu uplynulo koncem července šest let, se v sezóně 2002 s českým publikem rozloučil při Tomíčkově memoriálu. Jeho umění však čeští diváci měli možnost obdivovat ještě jednou, když na podzim 2005 vyslyšel přání libereckého Věroslava Kollerta a objevil se při jeho Posledním nalévání.

Oficiálně nahlášené sestavy:

AK JAZ servis Slaný: 1 Roman Čejka
  2 Michal Dudek
  3 Michal Průcha
  4 Piotr Swiderski, PL
  5 Martin Málek
  6 Adrian Miedzinski, PL
  7 Eduard Krčmář
 
PSK Olymp Praha: 8 Michal Škurla
  9 Martin Gavenda
  10 Zdeněk Holub
  11 Luboš Tomíček
  12 Matěj Kůs
  13 Troy Batchelor, AUS
  14 Rafal Okoniewski, PL

Bonusové východisko:
Slaný v dubnu na pražské Markétě prohrál 52:41. Aby dnes získal bonus, musí Pražany porazit alespoň o dvanáct bodů. Naproti tomu Olymp si připíše bod navíc, i když prohraje o deset bodů.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Jezdecký zájem nutí pořadatele uvažovat nad kvalifikací

Praha – 22. srpna
Celkem dvaadvacet potvrzených přihlášek napočítal Tomáš Topinka včera večer, když vymýšlel podobu rozpisu pro zítřejší semifinále šampionátu republiky jednotlivců pod gescí ČSMS. Pražský kouč se za těchto okolností musí zabývat myšlenkami na kvalifikaci, která by definitivně určila podobu startovní listiny od jedničky do dvacítky.

Trojkoalice se svým bojkotem šampionátu ČSMS zůstala sama, zatímco ostatní kluby svým závodníkům start nezakázaly, ale pouze ho maximálně nedoporučily. Zájem závodníků je přitom obrovský, i když horentní sumy se budou rozdělovat až v říjnovém finále. A to ještě vypadli Krzysztof Nowacki, který se v Holandsku musí podrobit lékařskému vyšetření, a Jaromír Otruba, jehož nechal na holičkách jeho automobil.

„Další otazník visí nad René Vidnerem, který má rozbitý motor,“ říká Tomáš Topinka. „Chtěl po mě vědět termínovou uzávěrku, kdyby stihnul opravu. Pokud přijede všech dvaadvacet závodníků, uděláme kvalifikační jízdu ve čtyřech o dvě místa ve startovní listině a o dvě místa náhradníka.“

Doposud potvrzení účastníci semifinále mistrovství republiky ČSMS:
Eduard Krčmář (Slaný), Ronny Weis (D – ACCR), Martin Gavenda (Praha), Steven Mauer (D), Jan Jaroš (Mšeno), Luboš Tomíček (Praha), Martin Málek (Slaný), Michal Dudek (Slaný), Michal Škurla (Praha), Ondřej Smetana (Praha), Michal Klein (Mšeno), Roman Čejka (Slaný), Tomáš Suchánek (Pardubice), Zdeněk Holub (Praha), Stanislav Pouznar (Mšeno), Maks Gregorič (SLO), Patrik Nagy (H – ACCR), Dominik Hinner (Praha), Karel Kadlec (Kadlec), David Štěrovský (Pardubice), Filip Hájek (Praha) a René Vidner (Pardubice).

Foto: Wojta Zavřel

Zítřejší vítězové budou psát extraligovou budoucnost

Slaný – 21. srpna
Vítězství je zítra důležité pro oba aktéry extraligového střetnutí. Pakliže domácí vyhrají a získají navíc bonus, jejich naděje na postup do play-off přežije minimálně ještě tento víkend. Vítězství hostujících Pražanů by je naproti tomu postavilo do pozice vyrovnaného soupeře pro Pardubice, s nimiž budou na pražské Markétě příští týden bojovat o vítězství v základní části. Sestavy obou rivalů prošly oproti jejich předchozím duelům jen jednou změnou na obou stranách barikády.

Sestavy zítřejšího klání:

AK JAZ servis Slaný: 1 Roman Čejka, 2 Michal Dudek, 3 Michal Průcha, 4 Piotr Swiderski (PL), 5 Martin Málek, 6 Adrian Miedzinski (PL), 7 Eduard Krčmář
 
PSK Olymp Praha: 8 Michal Škurla, 9 Martin Gavenda, 10 Zdeněk Holub, 11 Luboš Tomíček, 12 Matěj Kůs, 13 Troy Batchelor (AUS), 14 Rafal Okoniewski (PL)

Foto: Wojta Zavřel