Divišov – 29. srpna
Když včera Troy Batchelor s Josefem Francem díky svému triumfu 5:1 v rozjížďce s číslem patnáct na poslední chvíli otočili vývojem utkání s Pardubicemi v pražský prospěch, postarali se o posunutí řešení postupové tajenky. Pardubicím by k finálové účasti stačilo vítězství, k němuž ještě o dvě jízdy dříve směřovaly. Nyní ovšem není jasné vůbec nic kromě toho, že Mšeno a Slaný jsou vyřazeni.

Kdyby Olymp včera prohrál, dostal by se do přímého ohrožení od trojkoalice. Nyní je však na nejlepší cestě k vítězství v základní části, v níž ho čeká už jenom domácí klání se Mšenem. Poslední klání mají na programu i Pardubice, které přesně za týden přivítají doma trojkoalici.

DaK Moto Plzeň-Divišov jede zítra v Divišově proti Mšenu. Včerejší výsledek pro něho znamená jasný vzkaz. Aby trojkoaliční ambice přežily do příštího týdne, musí nad Mšenem zvítězit. V tom případě si připíše do tabulky hned tři body, které dají týmu motivaci zkusit si ve Svítkově vyšlápnout na domácí.

Rouška tajemství ze zítřejších sestav doposud nespadla úplně,ale je už jisté, že domácí budou mít Mateje Žagara, jenž se potloukl v neděli při polské lize. „Jedeme s tím nejsilnějším, co máme,“ svěřil se magazínu speedwayA-Z František Liebezeit. „Matej Žagar bude a teď se rozhodujeme mezi Kjastasem Puodžuksem a Patrykem Dudkem.“

Mšeno by nemělo mít Grega Hancocka, avšak ani jeho cizinci doposud nejsou známi. „Ještě nevím,“ vyjádřil se na toto téma Petr Vandírek, když včera sledoval extraligu na pražské Markétě.

Na cestě do play-off:
Zatímco Mšeno a Slaný už definitivně nemohou myslet na postup do play-off, Pardubice, Praha a DaK Moto Plzeň-Divišov nemá v současné době nic jisté. Nejtěžší výchozí pozici má právě trojkoalice, jejíž výhodou je ovšem skutečnost, že do konce základní části pojede ještě tři závody.

V žádném případě si však nemůže dovolit ztrácet body. Po zítřejším domácím podniku v Divišově jí čeká prubířská zkouška příští středu, kdy zajíždí do pardubického Svítkova. Pokud v něm domácí zvítězí, připíší si bonusový bod a play-off je nemine. Naproti tomu trojkoaliční ambice se budou odvíjet od zítřejšího výsledku, který se ovšem nedá předjímat.

Možnosti extraligových družstev v dalším průběhu extraligy:

	zbývající závody:	z toho odvety:	možný bodový zisk:
Praha	1	2	13+2+1=16
Pardubice	1	1	12+2+1=15
DaK Plzeň-Divišov	3	3	6+6+3=15
Slaný	1	1	6+2+1=9
Mšeno	2	2	1+4+2=7

Poznámka: poslední sloupec tabulky vyjadřuje součet doposud získaných bodů s body včetně bonusů, které může celek získat do konce soutěže.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 28. srpna
Extraliga se opět postarala o umlčení kritických hlasů svých kritiků dalším nesmírně dramatickým kláním. Po dvou úvodních remízách pronikly do čela průběžné klasifikace Pardubice. By se Tomáš Topinka se svými svěřenci snažil o zvrat, hosté si udržovali mírný dvoubodový vrch až do osmé jízdy. Po dvou vítězstvích odskočili na osm bodů, avšak Rafal Okoniewski nemohl v rozjížďce s číslem jedenáct plnit úlohu žolíka, protože tato změna nebyla Lubomíru Vozárovi nahlášena. Olymp se dvěma triumfy vrátil na dvoubodovou ztrátu, avšak po čtrnácté jízdě srovnal se svými hosty krok. Troy Batchelor, jemuž by za jeho srpnové výkony měli Pražané na Markétě vystavět pomník v nadživotní velikosti, s Josefem Francem ovšem zametli s Benem Barkerem a Tomášem Suchánkem 5:1. Dva body s bonusem navíc dostaly Pražany do čela průběžné tabulky.

Pardubický nástup
Aby Pardubice dnes potvrdily postup do finále, potřebovaly si z Markéty odvést vítězství. Kdyby však své hostitele předčily alespoň o jedenáct bodů, bonus navíc by je pasoval na vítěze základní části. Jenže pražský Olymp rozhodně nechtěl přijmout úlohu outsidera. A to tím spíše, když mu vítězství garantovalo tři body do tabulky, které by byly dostatečně hojivou náplastí na rány utrpěné v Plzni a ve Slaném.

Mítink začal nerozhodně. Když se René Vidner v rozjížďce s číslem jedna konečně objevil u pásky, bylo po dvouminutovém limitu a on se mohl vrátit do depa bez boje. Václav Milík však odvedl Zdeňka Holuba s Michalem Škurlou. Před druhou jízdou Aleš Dryml přímo na dráze přesedl na druhý motocykl, ale záhy se ukázalo, že o změnu k lepšímu nešlo.

Dopředu vyrazil Troy Batchelor, pardubická dvojka Ben Barker jela v závěsu za ním, zatímco Luboš Tomíček uzavíral řadu. V nájezdu do druhé zatáčky se však Troy Batchelor spodem protáhl pod Troyem Batchelorem do čela.

Australan v pražských službách se marně snažil ve výjezdu o odvetu. Nakonec pardubického Angličana pokořil jeho vlastní zbraní. Ve druhém okruhu protáhl nájezd do druhé zatáčky a otevřel si sám vrátka k vítězství.

Mezitím si Václav Milík připravil druh motocykl. „První motorka se nechtěla chytat,“ vysvětloval svůj postup. Druhý stroj ho však dostal do vedení, které jistil Lukáš Dryml. Ve skvělé párové spolupráci na hlavu porazili domácí tandem Josef Franc – Zdeněk Holub.

Pardubice skočily do čela o čtyři body, z nichž však polovinu museli odepsat již v rozjížďce s číslem čtyři. Vedení se ujali Matěj Kůs a Michal Škurla. Ten se však ve druhé zatáčce stal obětí útoku Tomáše Suchánka po spodní straně.

„Je to nervák,“ nechal se slyšet Josef Franc před závodem. „Po měsíci pauzy si připadám, jako kdyby mi bylo patnáct a jel jsem svůj první závod.“ Pátá jízda ale dala najevo, že pražský závodník může i po dlouhé přestávce směle soupeři o post české jedničky svého družstva.

Start jej vynesl do čela před Lukáše Drymla. Remíza však stav utkání ponechala na dvoubodové převaze hostů, když Aleš Dryml v úvodním oblouku objel Luboše Tomíčka. Ten se po druhé nule v řadě definitivně dostal pryč ze strategických plánů Tomáše Topinky. Tomu nezbylo, než začít svá taktická kouzla.

Drtivá ofenzíva místo remíz
Zdeněk Holub a Michal Škurla se pro šestou jízdu stylizovali do role zasvěcených diváků, zatímco jejich místa na startovním roštu zaujali náhradníci Troy Batchelor a Rafal Okoniewski. Navzdory výbornému startu Troye Batchelora však pražský útok skončil na nedostatku střelného prachu.

Ben Barker se totiž vyřítil z úvodního výjezdu jako druhé před Rafalem Okoniewskim. Ve druhém oblouku atakoval Australana vnějškem, aby se za zlomem zatáčky bleskově přesunul na vnitřek a ve výjezdu převzal vedení.

Neúnavný Troy Batchelor útočil až do cíle, avšak Ben Barker si tři body nenechal vzít. Remízou skončily také další dvě rozjížďky v pořadí. Ta sedmá přitom zpočátku vyznívala pro domácí. Matěj Kůs měl pohotovou reakci na let pásky, jíž se mohl rovnat už jenom Josef Franc.

Jenže v první zatáčce se před Matěje Kůse dostal nejen jeho klubový kolega, ale také Tomáš Suchánek. Pražan ztrácel i dál, když ho ve druhém oblouku podjel Lukáš Dryml. Josef Franc ale na čele vystavěl neprostupnou hráz. I když Tomáš Suchánek užuž zvedla ve finiši ruku ve vítězném gestu, Josef Franc byl pod šachovnicovou vlajkou přece jen o chvilku dřív.

V rozjížďce s číslem osm zvítězil Rafal Okoniewski ve stylu start – cíl. Úhelným kamenem jeho triumfu se stalo vyvezení dravého Václava Milíka v úvodním výjezdu. Aleš Dryml nebyl dnes spokojený se svým motocyklem. „Připadá mi, jakoby mě někdo držel za zadek,“ komentoval své třetí třetí místo, by za zády klubového kolegy. Na Michala Škurlu to však stačilo.

Ke smírnému výsledku spěla rovněž rozjížďka s číslem devět. Matěj Kůs se usadil v čele, zatímco tandem Tomáš Suchánek – Václav Milík mezi sebe nepustil Zdeňke Holuba. Jenže ze zadní pneumatiky Matěje Kůse unikal vzduch. „Byl jsem rychlej‘, ale píchnul jsem,“ nechal se slyšet později. Jeho potíží nemohl nevyužít Tomáš Suchánek, jenž mu v předposlední zatáčce sebral vítězství.

Matěj Kůs uhájil druhé místo. Když se vracel do depa s prázdným kolem, světelná tabule mu svítila na cestu s průběžným skóre 25:29. Hned vzápětí však udeřily Pardubice naplno. Lukáš Dryml se od roštu vrátil nechat si seřídit spojku, aby se po vylétnutí pásky neohroženě usadil ve vedení. Václav Milík v první zatáčce objel Josefa France, aby o minutu později vedly Pardubice již o osm bodů.

Žolík nebyl nakonec potřeba
Pro jedenáctou jízdu se Lubomír Vozár rozhodl místo Aleše Drymla poslat do boje Bena Barkera. Žolíkový útok Tomáše Topinky se dal očekávat stejně jako soumrak, který se pomalu snášel na pražské Petřiny. A vskutku, místo Luboše Tomíčka se chystal Troy Batchelor, zatímco Rafal Okoniewski střídal Matěje Kůse. Polský závodník přitom měl plnit úlohu žolíka.

Místo letu pásky se však rozblikala červená světla. „Nenahlásil jsem jokera Vozárovi,“ uvědomil si Tomáš Topinka svou chybu. Běžel k telefonu, jelikož rozhodčí Jaroslav Líbal chtěl Troye Batchelora vyloučit. Nakonec však své rozhodnutí změnil a ponechal ho u roštu.

„Nenahlásil mi ho,“ potvrdil mezitím Lubomír Vozár. „A to jsme ještě takoví frajeři, že jsem to ohlásili rozhodčímu už před jízdou, ne až po ní jako oni se Žagarem!“ Pražská cizinecká legie však přesto začala vývojem duelu otáčet i bez dvojnásobných bodů.

Troy Batchelor odstartoval před Rafalem Okoniewskim, zatímco Ben Barker je v první zatáčce stačil pouze rozdělit. Rafal Okoniewski však prahnul po odvetě až do konce a na metě mu chyběl skutečně jenom kousíček.

Ani do dvanácté jízdy neměli zasáhnout Matěj Kůs a Luboš Tomíček, kteří byli vystřídáni dvojici pražských zahraničních náhradníků. Lukáš Dryml očekával, že místo René Vidnera nastoupí Václav Milík. Už si domluvili, jak na domácí vyzrají, když přišel Lubomír Vozár s informací, že René Vidnera vystřídá Ben Barker. A tak se Lukáš Dryml promptně dohodl na taktice s ním a v duchu svých koncentračních praktik se otočil čelem ke zdi.

Leč Rafal Okoniewski s Troyem Batchelorem bez větších problémů odvedl pár hostujícího týmu. „To jsem posral,“ nebral si Lukáš Dryml servítky nad svou nulou. Pražská ofenzíva se prozatím zastavila na dvoubodovém odstupu od Prahy. A rozjížďka s číslem čtrnáct tento stav zakonzervovala.

Josef Franc vystřelil dopředu. A by ho v úvodní zatáčce objel Tomáš Suchánek, on se spodem vrátil zpátky do čela. Pardubičan útočil i nadále, ale vedoucí Pražan si dokázal udržet optimální trajektorii na vnitřku dráhy. Aleš Dryml skončil počtvrté za sebou čtvrtý a bylo mu jasné, že se v nominačních jízdách už neobjeví.

Těžkou volbu měl před dvojicí posledních jízd Lubomír Vozár. Nakonec se přece jen rozhodl v rozjížďce s číslem patnáct vystřídat nejlepšího muže základní části Benem Barkerem. „Viděl bych to, že když jsem udělal vejvar, měl bych v tý finálový jízdě bejt‘,“ litoval Václav Milík. Nepřesvědčil ho ani argument, že patnáctou jízdu dostane zaplacenou.

Pardubičané své rozhodnutí nezměnili ani, když s nimi jejich hostitelé ve čtrnácté jízdě srovnali krok. Troy Batchelor hrál velké sólo, zatímco Rafal Okoniewski se v první zatáčce vetřel mezi Lukáše Drymla a Bena Barkera. Za stavu 42:42 začínal závod svou poslední jízdou víceméně nanovo.

Pražané dobře věděli, že jedou o postup do play-off. Troy Batchelor a Josef Franc dokonale opanovali situaci. Ben Barker je sice zasypával jedním útokem za druhým, ovšem marně. Pardubicím zůstaly absolutně prázdné ruce, zatímco domácí mohli jásat nad trojbodovým počinem do tabulky.

Hlasy z depa
„Měsíc jsem nezávodil,“ připomínal Josef Franc. „Byl to nervák, jako kdybych tady byl v patnácti letech a jel první závod. Pauzu jsem cejtil psychicky i fyzicky. Je nádherný, že jsme měli takhle štěstí, a že jsem nic nezkurvil. Přidal jsem se do týmu, to je taky štěstíčko.“

„Dneska to byly pěkný závody,“ popisoval Michal Škurla. „Vyhráli jsme, to bylo super. Já docela dobrý, ale mohlo by to bejt‘ lepší. Starty dobrý, v pohodě, z tý trojky to ale bylo vymydlený a nešlo odstartovat.“

„Moc mi to nešlo,“ meditoval Zdeněk Holub. „Ale bylo to dobrý. Nevím, proč mi to nešlo, ale vyhráli jsme a to je super. Musím se víc snažit.“

„Závody určitě dobrý,“ nevybočil zpočátku ze superlativů ani Václav Milík. „Zkoušeli jsme o tréninku jinak nastavenej‘ motor. V první jízdě se to nechtělo chytat, tak jsem vzal druhou motorku a ta na tuhle dráhu padla. Jela dobře, ale chtěl jsem jet poslední dvě finálový jízdy, ale oni taktizovali. Třeba bych tam nebodoval, ale tím, že jsem udělal vejvar, bych to viděl, že bych v tý finálový jízdě měl bejt‘.“

„Dobrý, ale zklamal jsem se v jedný jízdě,“ vyprávěl Lukáš Dryml. „Jízdy byly dobrý, ale když neuhlídáš start, je to těžký. Na začátku byla dráha měkčí, pak to ztvrdlo a stala se z toho jednokolejka. Něco nám chybělo. Škoda, že jsme prohráli, ale myslím, že Divišov doma porazíme.“

„Kromě těch startů to bylo dobrý,“ svěřoval se Tomáš Suchánek. „Nevyšel mi ani jeden. Dneska jsem na ně nebyl mistr. Ke konci to bylo suchý a už mi to nejelo. Škoda toho závěru. Je to pech takhle prohrát, co naděláš, jsou to závody, ale doma rozbijeme Divišov. Uvidíme, jak to dopadne, jsou to Pardubice a tam to jede každýmu.“

„Nechci ti nic říct,“ nebylo Aleši Drymlovi vůbec do řeči. „Zdálo se mi, že mě někdo drží za zadek. Bylo to pomalý, teď musíme doma vyhrát. A to byl můj motor z Rawicze, přišel ze servisu.“

1. PSK Olymp Praha			47
Zdeněk Holub	2 0 – 0 0		2
Josef Franc	1 3 3 1 3	2	13(1)
Michal Škurla	1 1 – 0 0		2(1)
Matěj Kůs	3 0 2 – –		5
Luboš Tomíček	0 0 – – –		0
Troy Batchelor, AUS	3 2 3 2	3 3	16(1)
Rafal Okoniewski, PL	1 3 1 3	1	9(1)
2. ZP Pardubice			43
René Vidner	M – 0 – –		0
Lukáš Dryml	3 2 1 3 0	2	11(1)
David Štěrovský	– 0 – – –		0
Tomáš Suchánek	2 2 3 0 2	0	9
Aleš Dryml	1 1 1 – 1		4(4)
Ben Barker, GB	2 3 2 1	0 1	9
Václav Milík	3 2 2 1 2	–	10(2)

Poznámka: Rafal Okoniewski nemohl jet v rozjížďce s číslem jedenáct jako joker, jelikož nebyl nahlášen manažeru soupeře.

Celkové skóre vzájemných duelů obou soupeřů:

Praha vs. Pardubice:

97:83

bonusový bod si připsala Praha

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Praha	7	339:302	13
2. Pardubice	7	335:306	12
3. Dak Plzeň Divišov	5	233:224	6
4. Slaný	7	305:340	6
5. Mšeno	6	256:296	1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Praha – 28. srpna
Večerní extraligové utkání mezi Prahou a Pardubicemi na pražské Markétě může, ale také nemusí potvrdit finálový postup Pardubic. Domácí však mohou zkomplikovat cestu do play-off nejen svým hostů, ale také trojkoalici a v případě své další prohry i sami sobě. Není divu, že Tomáš Topinka, by nepostrádá patřičné sebevědomí, hovoří o těžkém utkání. A Lubomír Vozár, aby si dopřál patřičné dávky relaxace, si včera v podvečer raději vypnul svůj mobilní telefon.

Prohra by nesvědčila o oprávněnosti finálového postupu
Po famózním trháku zjara přišla pro pražský Olymp dlouhá přestávka, po níž celek z hlavního města vstoupil do úplně jiné extraligové řeky. Soupeři si vyzkoušeli taktiku, která ruku v ruce se super silnou sestavou byla silnou pražskou zbraní. Když se přidaly personální trable a smůla, dočkal se Olymp porážek v Plzni a ve Slaném. A od prohry ve Mšeně se zachránil doslova v hodině dvanácté.

„Bude to těžký závod, to je jasný, to víme,“ uvědomuje si Tomáš Topinka, že by dnešní porážka od Pardubic mohla mít katastrofální důsledky. „Pardubice jsme na jaře porazili, ale to jsme byli v lepší formě. Kam se ztratila, nemám tušení. Neřek‘ bych, že máme smůlu, ale nevychází nám to. Ve Slaným byla chyba v české části sestavy. Aby udělali dvanáct bodů ze čtyřiačtyřiceti, to je špatně.“

Jediná změna, kterou pražský kouč oproti minulé středě učinil, bylo vystřídání Martina Gavendy uzdraveným Josefem Francem. „Trénoval i včera,“ říká Tomáš Topinka na adresu svého klíčového závodníka. „Těžko říct, jak na tom po zranění bude. Cejtí se dobře, vypadá dobře, uvidíme.“

Tomáš Topinka poskládal tým opět, aby junioři Zdeněk Holub a Michal Škurla nastoupili už v rozjížďce s číslem jedna. V základní části figurují i další Češi Josef Franc, Matěj Kůs a Luboš Tomíček. Troy Batchelor s Rafalem Okoniewskim budou na pražské šachovnici důležitými figurami s ohledem na náhradnická čísla na zádech svých vest.

„Cizinci jeli dobře,“ vrací se manažer Olympu do Slaného. „Jen to v poslední jízdě nedotáhli, ale to utkání jsme prohráli jako tým. Nebudu zastírat, že dnes chceme vyhrát. Pokud prohrajeme, je to špatně. Minimum je bonusovej‘ bod, to je povinnost. Když ani ten nebudeme mít, do finále nepatříme.“

Tajemství desek Tomáše Topinky však i protentokrát zůstává cizím očím skryto jako jehla v kupce sena. A tradičně se nedočkáme ani tipu. „Já netipuju, to víš,“ směje se. „Byl bych rád, kdybychom vyhráli. Jsme doma a máme vyrovnanej‘ tým. Myslím,že to budou vyrovnaný závody, Pardubice jsou silný a prohrály jenom v květnu s náma.“

Lepší výchozí pozice
Pakliže by dnes Pardubice vyhrály, nebylo by v lidských silách je o postup do play-off připravit. A pokud by navíc své hostitele předčily o jedenáct bodů a inkasovaly i bonusový bod, staly by se s největší pravděpodobností vítězem celé základní části. Ohrozit by je mohla jedině trojkoalice, ovšem jedině v případě, že by ve svých třech utkání triumfovala a pokaždé si připsala i bonus. Jedno z oněch utkání je ovšem na programu příští týden ve středu ve Svítkově. A v něm by Pardubičané museli podlehnout o patnáct bodů.

Na druhou stranu vítězství v základní části není zas až tak důležité jako v loňské sezóně, kdy otevíralo finálové brány bez nutnosti absolvovat ošidné semifinále. Letos má vítěz jedinou výhodu, že si může zvolit, zda chce první finálové kolo absolvovat doma či venku. Většina manažerů v tom zase až tak obrovskou přednost nespatřuje.

Důležitý je samotný postup a v tomto směru mají Pardubice upper hand nad svými rivaly, jak výstižně říkají Angličané. Případná dnešní prohra by rozhodně Lubomíra Vozára, jehož tým prohrál pouze v květnu doma s Prahou, rozhodně nerozplakala. Mnohem větší starosti by způsobila v táboře DaK Moto Plzeň-Divišov. Trojkoaliční celek má totiž mnohem větší naději postoupit do play-off přes Prahu, než přes Pardubice, na něž ztrácí o dva body více.

Názor Lubomíra Vozára by byl nesporně zajímavý, ale magazín speedwayA-Z se od včerejšího podvečera z jeho mobilního telefonu dozvěděl jedinou věc. „Volaný účastník je nedostupný,“ mlel automatický hlas pořád dokola a se stejnou nezúčastněnou pravidelností radil opakovat volání později.

Také Pardubice musely udělat ve svém kádru jednu změnu. Rune Holta, který do týmu zapadl stejně skvěle jako klíč do dozického zámku, má zítra povinnosti ve Švédsku. Z okruhu možných zástupců vyšel nejlépe Ben Barker. Právě jeho Rune Holta nahradil po sérii nekonzistentních výkonů Angličana, který se s bílým koníkem na vestě objevil díky zranění Hynka Štichauera.

Historické okénko:
Praha, 4. října 1994: Pražané si nenechali stříbro vzít
Utkání Prahy a Pardubic jsou v české extralize běžná. Zatímco Olymp nebo potažmo dříve Rudá hvězda patřila k účastníkům vyšší ligy odedávna, Pardubice se po svém comebacku v sezóně 1972 postupně etablovaly do role jediného družstva, které bylo schopné Pražany z nejvyššího trůnu tu a tam sesadit.

Až v sezóně 1994 se Plzeň svým prvním titulem postarala, aby se z podobných vět stalo pusté klišé. O fenomenální sezóně Západočechů v čele s nezapomenutelným Simonem Wiggem již magazín speedwayA-Z několikrát psal a to nejen v této podrubrice. Plzeň dokázala pražský Olymp porazit nejen v dubnu na Borech, ale i při červencové odvetě na Markétě.

Pražané přišli o titul díky horšímu skóre ze vzájemných duelů s Plzní, ale v posledním extraligovém závodě neměli jasné ani stříbro. Mohly je o ně připravit Pardubice, shodou okolností jejich dnešní soupeř. Na rozdíl od Olympu se totiž východočeský tým mohl pyšnit porážkou mistrovské Plzně, kterou jí uštědřil v červnu ve Svítkově, by Simon Wigg prohrál jen s Pavlem Karnasem.

Pardubickou pozici před říjnovým výjezdem na Markétu však komplikovala nejen porážka z Borů, ale zejména vysoká domácí prohra s Olympem. Aby Východočeši získali stříbro, museli by Olymp porazit o sedmnáct bodů.

Proti podobnému scénáři se ovšem už v rozjížďce s číslem jedna postavili Bohumil Brhel s Pavlem Ondrašíkem. Zásluhou Jana Schinágla, Václava Milíka, Vladimíra Kaliny a Pavla Karnase se ztráta hostů snížila na čtyři body. Nezlomila je ani porážka Václava Milíka,kterou mu v deváté jízdě uštědřil Antonín Kasper, neporažený muž celého klání. Po deseti jízdách vedl Olymp jen o dva body, vzápětí Vladimír Kalina s Janem Schináglem dostali Pardubice o dva body do čela.

Antonín Kasper s Pavlem Ondrašíkem však ve dvanácté jízdě utkání vyrovnali a Petr Vandírek se Zdeňkem Schneiderwindem jím vzápětí otočili znovu ve prospěch Olympu. Domácí vyhráli 48:42 a po ztrátě titulu si udrželi stříbro.

Josef Lukšík starší se svými přáteli sbalil transparent s nápisem „Mistři z Plzně zdraví týmy bojující o druhé místo“ a extraliga 1994 se stala minulostí. Vzpomínky na soutěž, v níž kromě Pardubic porazily mistrovský celek už jenom Chabařovice, které nakonec spadly do první ligy, přetrvávají. Při dnešních poměrech zní naprosto neuvěřitelně, že se v sestavách šesti extraligových týmů tehdy objevilo přesně sedmdesát závodníků, z nichž jen sedmadvacet byli junioři a pouze dva cizinci.

Oficiálně nahlášené sestavy:

PSK Olymp Praha:	1 Zdeněk Holub
	2 Josef Franc
	3 Michal Škurla
	4 Matěj Kůs
	5 Luboš Tomíček
	6 Troy Batchelor, AUS
	7 Rafal Okoniewski, PL
ZP Pardubice:	8 René Vidner
	9 Lukáš Dryml
	10 David Štěrovský
	11 Tomáš Suchánek
	12 Aleš Dryml
	13 Ben Barker, GB
	14 Václav Milík

Bonusové východisko:
V květnu si Olymp odvezl ze Svítkova vítězství o deset bodů. Aby získal bonusový bod, stačí mu prohra o devět bodů, zatímco Pardubičané musí vyhrát o jedenáct bodů.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Lubomír Hrstka

Praha – 27. srpna
Zítřejší duel o vítězství v základní části extraligy se dle předpokladů nese v duchu sestav pozměněných comebacky. Tomáš Topinka bude mít v sestavě svého Olympu opět Josefa France, zatímco pardubický Lubomír Vozár byl nucen vystřídat Rune Holtu Angličanem Benem Barkerem, jarní náhradou za zraněného Hynka Štichauera.

Sestavy zítřejšího utkání:

PSK Olymp Praha:	1 Zdeněk Holub, 2 Josef Franc, 3 Michal Škurla, 4 Matěj Kůs, 5 Luboš Tomíček, 6 Troy Batchelor (AUS), 7 Rafal Okoniewski (PL)
ZP Pardubice:	8 René Vidner, 9 Lukáš Dryml, 10 David Štěrovský, 11 Tomáš Suchánek, 12 Aleš Dryml, 13 Ben Barker (GB), 14 Václav Milík

Foto: Wojta Zavřel