Rusové chtějí vyhrát ještě jednou

Bydhoš – 7. července
Velkým překvapením začal včera večer v Bydhošti světový pohár družstev. Emil Sajfutdinov v dramatické rozjížďce s číslem dvacet inkasoval jeden bod, který v konečném součtu dostal jeho zemi o bod před Poláky a dva před Dány, zatímco Američané skončili poslední. Na tiskové konferenci se strůjce ruského úspěchu svěřil s vírou, že za týden ve finále ve švédské Malille na jeho tým čeká stejný výsledek.

Poláci a Dánové musí soustředit své síly na čtvrteční race-off, kde jim společnost budou dělat týmy, které se zítra večer v King’s Lynn umístí na druhém a třetím místě. Poláci už dokonce ohlásili změnu v sestavě, kdy Grzegorze Walaska nahradí Krzysztof Buczkowski.

Rusové se však mohou připravovat na finále, kde mají prozatím jasného jediného soupeře a tím je hostitelské Švédsko. Tak daleko se ve světovém poháru dostali naposledy roku 2009, kdy rovněž vyhráli závod 1, ale medaile jim nakonec tehdy unikla.

„Jsme ve finále a jsme na něj připraveni,“ vzkázal Emil Sajfutdinov z tiskové konference. „Myslím, že tentokrát můžeme získat nějaké medaile. Dnes to bylo podobné jako v roce 2009. Byl to opravdu těžký mítink. Náš postup je skvělý pro ruskou plochou dráhu. Do Malilly nám přijede více fanoušků a to bude skvělé. Myslím, že to bude ten samý výsledek jako tady v Bydhošti. Chceme vyhrát a získat zlaté medaile a my je získáme!“

Přitom rozjížďka s číslem dvacet vešla do historie jako jedna z nejlepších ve dvanáctileté historie, kdy se o světový titul v soutěži družstev bojuje ve světovém poháru. I když už Američané byli v letošním ročníku bez šancí, Greg Hancock zvítězil před Tomaszem Gollobem. Emil Sajfutdinov se protáhl pro bod, čímž se vyhnul rozjezdu s Polskem o vítězství.

„Byla to velmi důležitá jízda a já získal bod, který jsme potřebovali,“ vyprávěl ruský závodník později. „Jsem za to velmi šastný. Všichni v týmu jsme vozili pravidelně body v každé jízdě, a proto byl tento závod takovým úspěchem.“

Kromě klíčového bodu zazářil Emil Sajfutdinov ještě v rozjížďce s číslem šestnáct, kdy jeho tým ztrácel šest bodů na Dány a manažer Oleg Kurguskin ho vyslal na ovál jako žolíka. Stylem start – cíl inkasoval šest bodů. „Těchto šest bodů nás zmobilizovalo pro zbytek závodu,“ svěřoval se. „Teď uvidíme, co se stane v Malille.“

1. Rusko   35
Emil Sajfutdinov 3 3 3 6* 1 16
Grigorij Laguta 2 2 1 0 1 6
Artjom Laguta 2 1 0 1 3 7
Roman Považnyj 0 2 1 1 2 6
 
2. Polsko   34
Tomasz Gollob 3 3 2 2 2 12
Grzegorz Walasek 1 F 0 1 0 2
Piotr Protasiewicz 2 1 1 2 3 9
Macaiej Janowski 0 2 3 3 3 11
 
3. Dánsko   33
Niels Kristian Iversen 3 3 2 0 2 10
Leon Madsen 1 0 3 3 1 8
Michael Jepsen Jensen 1 2 2 3 0 8
Mikkel B. Jensen 1 1 3 0 2 7
 
4. USA   23
Greg Hancock 3 3 2 4* 1 3 16
Billy Hamill 0 0 0 2 0 2
Ryah Fisher 0 1 0 0 1 2
Ricky Wells 2 0 1 – 0 3

Foto: tiskový servis IMG Worldwide

Poláci učili Seveřany

Holsted – 7. července
V posledním semifinále evropského šampionátu juniorů v Holstedu triumfoval Bartosz Zmarzlik před svým krajanem Lukaszem Sowkou. Teprve za dvojicí polských závodníků skončili Seveřané, jež hráli početní prim ve startovní listině, z nichž nejlepší byl po rozjezdu Nicklas Porsing.

1. Bartosz Zmrazlik, PL 3 3 3 3 3 15
2. Lukasz Sowka, PL 2 3 3 1 3 12
3. Nicklas Porsing, DK 3 1 1 3 3 11+3
4. Mikkel Michelsen, DK 2 2 2 3 2 11+2
5. Oliver Berntzon, S 0 3 3 2 3 11+1
6. Rasmus Jensen, DK 3 2 3 2 1 11+0
7. Fredrik Engman, S 3 0 2 3 0 8
8. Kasper Lykke Nielsen, DK 1 3 2 X 1 7
9. Nikolaj Busk Jacobsen, DK 0 2 0 2 2 6
10. Thomas Jorgensen, DK 1 T 1 2 2 6
11. Jacob Thorssell, S 2 X 2 X – 4
12. Ashley Morris, GB 1 2 0 1 0 4
13. Kenni Nissen, DK (res) 1 E 2 3
14. Andre Mochner, D 0 0 1 1 1 3
15. Jonas B. Andersen, DK 2 F/R – – – 2
16. Emil Grondal, DK (res) 1 0 0 1 2
17. Victor Palovaara, S 1 X 1 E – 2
18. Nils Hesse, D 0 0 0 0 0 0

Před 40 lety: po slánském pódiu přežil Miroslav Rosůlek svou vlastní smrt v Chomutově

Slaný – 15. dubna 1972
V sedmdesátých letech bylo výrazně obtížnější než dnes dostat se do šampionátu republiky jednotlivců. Uchazeč musel uspět ve vícestupňové kvalifikaci, aby mohl závodit v seriálu mezi absolutní československou špičkou. Stanout na pódiu v této společnosti na stupně vítězů byl ještě tvrdší oříšek k rozlousknutí. Miroslavu Rosůlkovi se podobný husarský kousek podařil před čtyřiceti lety, kdy na své domácí dráze ve Slaném skončil třetí. Šance na další pokračování vavřínové série ovšem vzala za své již druhý den v Chomutově, kde jeho mamince v nemocnici dokonce dali zprávu o jeho smrti.

Po rozjezdu třetí
V mistrovství republiky se Miroslav Rosůlek pohyboval již od devětašedesátého, tedy ve čtvrté kompletní sezóně jeho plochodrážní kariéry. V roce 1971 obsadil v seriálu desáté místo a musel do podzimní kvalifikace. V ní osm mužů spodní poloviny mistrovství republiky jednotlivců narazilo na osm postupujících z předkvalifikace. Do ní se dostalo nejlepších dvanáct z národní kvalifikace, předchůdkyně českého přeboru, a čtyři první z mistrovství Slovenska.

Miroslav Rosůlek v kvalifikaci dokázal uhájit svou příslušnost mezi elitní šestnáctkou tehdejšího Československa. „Přes zimu jsme se s Klokanem připravovali,“ nemůže nevzpomenout na svého velkého kamaráda Jana Klokočku, s nímž se natropili mnoho skopičin nejen v plochodrážních depech. „Tělocvična, Grand hotel a zase tělocvična, takhle střídavě probíhalo stmelení kolektivu. Na jaře bylo soustředění v Břeclavi, vedl ho Tonda Kasper a já postoupil do mistrovství světa.“

Zážitky z premiéry Miroslava Rosůlka ve světovém šampionátu však čtenářům magazínu speedwayA-Z přiblížíme při jiné příležitosti, i když s jeho nejlepším výsledkem v mistrovství republiky úzce souvisí. „Mistrák začal ve Slaným,“ drží se Miroslav Rosůlek tématu. „Všechno bylo špičkový. Byl jsem v psychický pohodě a sedělo mi to.“

Na asfaltové dráze to bylo samozřejmě znát. Po úvodním triumfu ho sice v rozjížďce s číslem šest porazil klubový kolega Zdeněk Majstr, avšak hrdina našeho vyprávění kontroval dalšími dvěma trojkami. V devatenácté jízdě vyhrál Jiří Štancl a Miroslava Rosůlka porazil ještě Jan Klokočka, dohánějící bodové manko po pádu v jedenácté jízdě.

Suma sumárum Jiří Štancl se se čtrnácti body vydal na zpáteční cestu na československý trůn, z něhož ho před rokem sesadil Václav Verner, a na němž měl zůstat sedět nepřetržitě až do roku 1981. Jan Holub, který jako jediný Jiřího Štancla dokázal v rozjížďce s číslem čtyři pokořit, skončil se dvanácti body. A přesně tolik měl na svém kontě i Miroslav Rosůlek.

„Rozjížděli jsme se s Honzou o druhý a třetí místo, on mě porazil a já skončil třetí,“ vybavuje si Miroslav Rosůlek okolnosti svého prvního vavřínového věnce v mistrovství republiky. „Po závodech byla bujará oslava. Dojel jsem domů do Knovíze, tam před hospodou stála šňůra lidí s roztaženýma rukama a zanesli mě dovnitř. Poseděl jsem s nima jen krátce, druhej‘ den se jel závod v Chomutově.“

Místo pódia cesta houkající sanitkou
Závody seriálu mistrovství republiky jednotlivců se konaly o víkendu. Po sobotním Slaným zamířil konvoj závodníků rovnou do Chomutova. „Tam byla hrozně rozbitá dráha,“ líčí Miroslav Rosůlek. „Moc se tam nejezdilo, bylo to rozsekaný a děravý. Ale já byl v pohodě a sedělo mi to. A závod jsem začal dobře.“

Rozjížďka s číslem tři uvítala v cíli jako prvního Miroslava Rosůlka, který se v jejím repete bez vyloučeného Václava Beera a zraněného Zbyňka Novotného, pomstil Janu Holubovi za porážku z předchozího dne. Vzápětí hrdinu našeho vyprávění odvedli Jiří Štancl s Václavem Vernerem. Ve dvanácté jízdě Miroslava Rosůlka porazil jen Zdeněk Majstr, s patnácti body suverén dne, v té třinácté byl před ním na metě pouze Milan Špinka.

„Do poslední jízdy jsem šel s osmi body,“ vrací se Miroslav Rosůlek o čtyři desítky let zpátky. V rozjížďce s číslem osmnáct mu dělali společnost Jan Verner, Petr Ondrašík a Stanislav Kubíček. Po vylétnutí pásky se na čele usadil Stanislav Kubíček. Miroslav Rosůlek jezdil druhý před Janem Vernerem, zatímco Petr Ondrašík měl pád.

„V posledním výjezdu v posledním kole jsem chytil díru,“ popisuje Miroslav Rosůlek vyvrcholení dramatu, v němž on sám měl sehrát takovou úlohu, v níž se herci nechávají střídat kaskadéry. „Motorka se zvedla na zadní, já se převrátil a zůstal ležet,“ pokračuje ve svém vyprávění. „Těsně za mnou jel Honza Verner. Už se nestačil vyhnout. Stihnul jen zvednout motorku na zadní, ale drcnul do mě spodkem. Byl z toho nešastnej‘.“

Pro Miroslava Rosůlka musela na ovál přispěchat sanitka. „Nic si z toho nepamatuju,“ říká. „Měl jsem otřes mozku a roztříštěnou lopatku. Odvezli mě to špitálu a do rána mě nechali ležet jen na dřevě. Neměl jsem nic pod sebou a s tou lopatkou jsem musel ležet na zádech. Nemoh‘ jsem mluvit, šeptem jsem si řek‘ chlapovi, co ležel vedle, o bažanta. Když mi ho podal, naplnil jsem ho, že i přetejkal.“

Příliš živý nebožtík touží po reprezentační vestě
Pravé martýrium na Miroslava Rosůlka ještě čekalo. „Pak přišel zřízenec,“ vzpomíná slánský závodník na rub plochodrážního řemesla. „Říkal, a se posadím. Nesral se se mnou a trhal se mnou, že jsem viděl hvězdičky. Pak dorazil primář a byl vykulenej‘, že sedím.“

Zpráva o pádu se dostala do Knovíze. Starostlivá maminka Rosůlková se vydala za svým synem a do Chomutova jí vezl Zdeněk Majstr. „V nemocnici na bráně se ptala, kde leží Rosůlek,“ sděluje Miroslav Rosůlek zážitek, při němž tehdy nikomu rozhodně nemohlo být do smíchu. „Vrátnej‘ koukal do knihy a řek‘ jí, že Rosůlek v noci zemřel.“

Nebohá žena na něho vytřeštila zraky a v pochopitelném šoku se vrátil do vozu. „Čenda Majstrů řek‘ šel sám,“ líčí domnělý nebožtík po čtyřiceti letech. „Řek‘ tomu vrátnýmu, že to není možný, že mě odvezli ze stadiónu jenom se zlomenou lopatkou. Vrátnej‘ se podíval ještě jednou a zjistil, že se předtím splet‘ o řádek.“

Miroslav Rosůlek měl ovšem zcela jiné starosti, než sepisovat poslední vůli. „Za tejden jsem měl jet v Rakousku mezinárodní závod,“ svěřuje se muž, který si v chomutovské nemocnici už dlouho nepobyl. „Ředitel Baterie Slaný pro mě poslal svoji šestsettrojku a převezli mě do Slanýho. Ležel jsem tady asi tejden. Rozcvičovali mně ruku. Ale já ji sám ani nezved‘, ale myslel jsem na závody. Člověk byl blbej‘, říkal si, že to dopadne dobře.“

Mítink v Rakousku byl logicky ztracený, ale Miroslav Rosůlek prahnul po mistrovství světa. Reprezentační vestu si vysloužil poprvé v kariéře při již zmiňovaném soustředění v Břeclavi, které zakončil kontrolní závod. A slánský závodník ho vyhrál před Jiřím Štanclem a Karlem Voborníkem.

Kvalifikační kolo světového šampionátu v Gorzowě bylo na pořadu dne pět týdnů po osudném pádu v Chomutově. A skončilo mnohem hůře. Miroslav Rosůlek se vrátil s frakturou ruky po kolizi s Rakušanem Josefem Scharlem. Sezóna byla ztracená, v mistrovství republiky musel oželet červnové podniky na pražské Markétě a na Dlouhé louce v Českých Budějovicích. Vrátil se až počátkem července u svitavské Tabačky, aby nakonec v závěrečné klasifikaci obsadil desátou příčku.

„Bylo to moc brzy, dnes by člověk uvažoval jinak,“ komentuje svůj rychlý comeback na ovály po chomutovském pádu a zároveň slibuje, že na svou nešastnou premiéru v mistrovství světa pro čtenáře magazínu speedwayA-Z zavzpomíná zase někdy příště.

Mistrovství republiky jednotlivců 1972 – 1. závod Slaný:
1. Jiří Štancl (RH Praha) 14, 2. Jan Holub (České Budějovice ) 12+3, 3. Miroslav Rosůlek (Slaný) 12+2, 4. Zdeněk Majstr (Slaný) 11, 5. Petr Ondrašík (RH Praha) 11, 6. Jan Klokočka (Slaný) 10, 7. Milan Špinka (RH Praha) 9, 8. Miloslav Verner (Pardubice) 9, 9. Jan Verner (RH Praha) 8, 10. Stanislav Kubíček (České Budějovice) 6, 11. Václav Beer (Slaný) 5, 12. Miloš Duda (Kopřivnice) 5, 13. Jaroslav Lucák (Plzeň) 3, 14. Josef Plíšek (Kopřivnice) 2, 15. Václav Verner (RH Paha) 2, 16. Zbyněk Novotný (RH Praha) 1, náhradníci Jindřich Dominik (Kopřivnice) a Karel Voborník (Slaný) oba DNR.

Celkové pořadí mistrovství republiky jednotlivců 1972:

    SLA CHO ČeB PHA SVI KOP BŘE TOT
    15.4. 16.4. 17.6. 18.6. 2.7. 5.8. 6.8.  
1. Jiří Štancl 20 15 17 11 15 11 17 84
  RH Paha (14) (11) (12) (11) (12) (11) (14)  
 
2. Petr Ondrašík 11 11 20 17 9 15 20 83
  RH Praha (11) (10) (14) (13) (8) (12) (15)  
 
3. Milan Špinka 9 13 15 20 20 10 15 83
  RH Praha (9) (11) (12) (14) (15) (10) (13)  
 
4. Zdeněk Majstr 13 20 9 13 10 17 8 73
  Slaný (11) (15) (8) (12) (9) (12) (8)  
 
5. Václav Verner 1 17 10 15 17 13 10 72
  RH Praha (2) (14) (9) (13) (13) (11) (8)  
 
6. Jan Holub 17 7 6 9 11 9 13 59
  Č. Budějovice (12) (7) (6) (8) (11) (10) (10)  
 
7. Miloslav Verner 8 4 8 10 13 20 6 59
  Pardubice (9) (4) (8) (8) (12) (13) (7)  
 
8. Jan Verner 7 9 11 8 7 2 4 42
  RH Praha (8) (9) (10) (8) (7) (3) (5)  
 
9. Jan Klokočka 10 0 7 7 8 6 9 41
  Slaný (10) (1) (7) (7) (7) (6) (8)  
 
10. Miroslav Rosůlek 15 8 NS NS 1 5 5 34
  Slaný (12) (8) (1) (4) (5)  
 
11. Stanislav Kubíček 6 10 13 0 3 1 0 33
  Č. Budějovice (6) (9) (12) (0) (4) (2) (1)  
 
12. Miloš Duda 4 5 1 4 6 7 3 26
  Kopřivnice (5) (6) (3) (4) (7) (7) (4)  
 
13. Josef Plíšek 2 3 0 3 NS 8 7 23
  Kopřivnice (2) (3) (1) (4) (9) (7)  
 
14. Jaroslav Volf NS NS 2 5 0 0 11 18
  Ústí nad Labem (4) (6) (0) (1) (8)  
 
15. Václav Beer 5 6 5 0 NS NS NS 16
  Slaný (5) (6) (6) (0)  
 
16. Zbyněk Novotný 0 1 4 2 5 3 2 16
  RH Praha (0) (1) (4) (3) (7) (4) (4)  
 
17. Jaroslav Lucák 3 0 3 6 2 NS NS 14
  Plzeň (4) (0) (4) (7) (3)  
 
18. Jindřich Dominik NS 0 NS 1 4 4 1 10
  Kopřivnice (1) (2) (4) (4) (3)  
 
19. Karel Voborník NS 2 NS NS NS 0 NS 2
  Slaný (2) (0)  

Poznámka: ze sedmidílného seriálu na oválech ve Slaném, Chomutově, Českých Budějovicích, Praze, Svitavách, Kopřivnici a Březolupech bylo započítáno pět nejlepších výsledků. Za umístění se dávaly mistrovské body dle klíče 20-17-15-13-11-10-9-8-7-6-5-4-3-2-1.

Foto: archív Miroslava Rosůlka

Série Speedway-on-Ice jde nahoru po všech stránkách

Míšeň – 6. července
Při tropických vedrech, která v současnosti panují, většina z nás nemyslí na led jinak než jako příjemné osvěžení do drinku nebo v podobě zmrzliny. Ronny Weis ovšem už plánuje další ročník své šroubkařské série Speedway-on-Ice, která se má čile k světu.

Novinkou letošního ročníku budou jednotné pneumatiky s hřebíky, které bude poskytovat sám organizátor. Ronny Weis jedná o možnosti návratu Drážďan, jinak se určitě pojede na známých drahách v Chemnitz, Geisingu, Grimmě a dvakrát ve Fretailu. Novinkou budou Niesky a Senftenberg.

„V současné době hledáme závodníky, kteří se s námi mohou kontaktovat i prostřednictvím sítě facebook,“ svěřil se Ronny Weis magazínu speedwayA-Z. V každém podniku se jich sejde opět dvanáct, chybět nebudou sajdkáry a tradičně automobily.

Foto: Eva Palánová

Pardubice odvrátily trojkoaliční hrozbu

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 5. července
První polovina extraligového duelu mezi DaK Moto Plzeň-Divišov a Pardubicemi byla vskutku vyrovnaná, jak se dalo předpokládat. Hosté se sice ve druhé jízdě ujali vedení, avšak domácí je v půlce závodu vystřídali. Jenže jejich handicapem se nakonec ukázala kolize mezi Martinem Vaculíkem a Rune Holtou ve druhé jízdě. Slovenský závodník měl problémy s lopatkou už po svém dánském pádu minulý týden. Nyní si ji musel chladit a dle svých slov cítil bolest jako od nožů. Přesto absolvoval ještě tři rozjížďky, avšak nakonec mítink nedokončil. Františku Liebezeitovi chyběl strategický hráč, a když poslal do boje Mateje Žagara jako taktika, musel jet žolíka Jan Holub v poslední jízdě. Naproti tomu Lubomír Vozár byl na koni a to nejen v otázce dvou silných náhradníků. Pardubice zvítězily o čtrnáct bodů a mohou směle prohlašovat, že překonaly jednu z překážek na cestě do play-off.

Domácí s handicapem zraněného Martina Vaculíka
Bouřkové mraky na nebi a pekelné dusno, před nímž nebylo kam utéct, dotvářely předzávodní kulisy závodu. František Liebezeit nechal reportéra magazínu speedwayA-Z nahlédnout do svého pracovního programu, kde mu vyšlo skóre 46:44. Lubomír Vozár ovšem jen kroutil hlavou a nechával své desky pevně zavřené. Snad litoval, že si Aleš Dryml odvezl svůj vítězný motor z race-off s sebou do Anglie na světový pohár družstev.

Pardubický kouč se rozhodl neuznávat kompromis hned od začátku. Václav Milík před závodem pomáhal Davidu Štěrovskému naladit karburátor, aby s ním hned po nástupu vyrazil na startovní rošt rozjížďky s číslem jedna místo René Vidnera. Závod odstartoval remízou. Václav Milík si už během třech okruhů vypracoval patnáctimetrový náskok na Daniela Hádka s Janem Holubem, zatímco David Štěrovský na body nedosáhl.

Útok Pardubičanů však pokračoval. Nejlepší start druhé jízdy vystřihl Aleš Dryml. V první zatáčce ho na čele vystřídal Rune Holta, avšak společně s ním se svezl i Martin Vaculík. Slovenský závodník si ovšem v nájezdu do druhé zatáčky škrtnul o zadní kolo Rune Holty a oba skončili v nafukovacích vacích.

Rune Holta odešel do depa po svých. „OK,“ odpověděl Františku Kalinovi, který mu spěchal v ústrety zjistit zdravotní stav svého závodníka. Martin Vaculík zůstával ležet. Na ovál musela sanitka, avšak vítěz poslední Grand Prix naštěstí dorazil do svého boxu pěšky. Z repete byl diskvalifikován, ale na svých ústech měl mnohem horší novinku.

„Něco mi střelilo v lopatce,“ hlásil. Jeho starostlivý otec Zdeno vedle dozoru nad motocykly i mechaniky se musel starat i o led, který by svým chladem tišil synovu bolest. Mezitím Rune Holta s Alešem Drymlem předvedli Zdeňku Simotovi přímo v praxi, jak se ideálním způsobem jezdí dvojice. Aleš Dryml se za vraty depa zastavil u svého mladšího bratra, který se chystal na rozjížďku s číslem tři.

Z přilby do přilby se nesly poslední rady, na něž Lukáš Dryml reagoval souhlasným přikývnutím. Jan Holub reagoval bleskurychle na let pásky, avšak vnějškem první zatáčky se před něho hnali Václava Milík s Lukášem Drymlem. Ten však uklouzl, ale udržel motor v chodu. Briskně skočil zpátky do sedla a jel dál, dokud v posledním kole nepoznal, že i ten poslední bod visí mnohem výše, než může dosáhnout.

„Jel jsem ve skupině a uklouz‘ na vodě,“ vysvětloval příčiny svého pádu. Václav Milík na čele stačil vzdorovat náporu Mateje Žagara jen na začátek třetího kola, v jehož úvodním oblouku se Slovinec posunul dopředu. První vítězství dostalo domácí o dva body za Pardubice, avšak ty odpověděly obdobnou mincí.

Daniel Hádek měl před startem čtvrté jízdy potíže se zhaslým motorem. Sám po dráze tlačil motocykl a nakonec se mu ho podařilo uvést zpátky do chodu. Po vylétnutí pásky však do vedení zamířili Tomáš Suchánek s René Vidnerem. I když je Michael Hádek v prvním výjezdu rozdělil, Pardubice upravily skóre na 10:14.

Rychle odvrácená ofenzíva trojkoalice
Na obzoru stály mraky a žár dával najevo, že středočeský městys se může každou chvíli začít otřásat pod náporem silné bouřky. V rozjížďce s číslem pět byl nejrychlejší na startu Aleš Dryml. Ještě před úvodním nájezdem ho ovšem překonal Matej Žagar. A Zdeněk Simota příkladu svého kolegy následoval ve výjezdu.

Za svými zády měl ovšem Lukáše Drymla. Ve druhém kole se mu ho v první zatáčce nepodařilo podjet, což ovšem neznamenalo neutralizaci Pardubičanova útočného potenciálu. Na začátku třetího okruhu nemohl neztrestat chybu Zdeňka Simoty, před něhož se v nájezdu do posledního kola vrátil také Aleš Dryml.

Zdeněk Simota vzápětí sundal brýle už na rovince u depa, kam zamířil, aniž by projel cílem. „Spojka,“ určoval diagnózu nemocného motocyklu. Nezbylo mu, než do dalšího průběhu závodu připravit rezervní stroj. Ztráta jeho bodů domácí mrzela tím spíše, dokázali-li Pardubice v dalších dvou rozjížďkách porazit.

Jan Holub řešil své problémy se zády bandáží a léky, avšak v šesté jízdě před sebe pustil Václava Milíka jen na krátký úsek mezi první zatáčkou a cílem úvodního kola. Daniel Hádek musel střežit Reného Vidnera jen do druhého okruhu, v němž pardubický junior zůstal stát. „Motor,“ krčil v depu rameny. „Asi propálenej‘ píst.“ Bez starostí ovšem nebyl ani Daniel Hádek. „Vidnerovi jsem dal, ale pak jsem si myslel, že mi uchází zadní kolo,“ přibližoval své obavy ze ztráty už prakticky jistého bodu.

V sedmé jízdě odstartoval nejlépe Martin Vaculík. Matej Žagar v prvním oblouku předjel Lukáše Drymla, poté převzal vedení a spolu se slovenský závodníkem dojeli na jediný vítězství poměrem 5:1, jehož trojkoalice dnes dosáhla. Na tabuli výsledků se objevily číslice 22 a 20. „Zkurvil jsem start,“ neskrýval Tomáš Suchánek. „Nepromydlil jsem, ale vylítlo t nahoru, že jsem to těžko stihnul.“

Jak rychle se domácí dostali do čela, tam o něj přišli. Zdeněk Simota se v sedle druhého motocyklu objevil, když z limitu zbývala zhruba půlminuta. A nakonec ze čtvrtého místa opět předčasně zmizel ve svém boxu. Aleš Dryml měl znovu nadmíru povedený start, avšak ani tentokrát mu nepomohl k vítězství. Na rovince vedl Rune Holta, avšak ve druhé zatáčce ho předčil i Martin Vaculík.

Slovenský závodník nejprve útočil vnějškem. Když ho Aleš Dryml začal zavírat, přesunul se na vnitřní stranu, aby tudy pronikl na druhou příčku. Poté bleskově zkrátil vzdálenost od Rune Holty, ale při svém nájezdu spodkem závěrečného oblouku na cílové metě o chloupek zaostal. Pod stále černější oblohou se Tomáš Suchánek s Václavem Milíkem bez větších problémů vypořádali s Janem Holubem a Michaelem Hádkem. A za stavu 25:29 byli domácí rázem zase ti druzí.

Čestná prohra
Do desáté jízdy vystřelili Lukáš Dryml s Václavem Milíkem rychlostí blesků, kterými vyhrožovalo černočerné nebe. Záhy se však rozsvítila červená světla a rozjížďka byla přerušena kvůli letmému startu. Na podruhé byl vpředu Matej Žagar, avšak oba Pardubičané nepustili k bodům Daniela Hádka.

Rozjížďku s číslem jedenáct opanoval Rune Holta stylem start – cíl. Aleš Dryml mířil od mantinelů rovnou za jeho zády, avšak Martin Vaculík byl po vnitřní stopě v úvodním výjezdu rychlejší. Zdeněk Simota se ale nedokázal povznést z poslední příčky.

Sotva se Martin Vaculík vrátil do depa, měl pro Františka Liebezeita špatnou zprávu. Sykaje bolestí, přenechal své zadní kolo Janu Holubovi a odstoupil ze závodu. Šestibodová ztráta umožnila trojkoalici vůbec poprvé taktizovat. A její kouč toho samozřejmě musel využít. Do dvanácté jízdy poslal Mateje Žagara jako taktickou rezervu místo Michaela Hádka.

Jenže Rune Holta s Lukášem Drymlem si se Slovincem pohráli jako kočka s myší. Po dokonalém startu předvedli špičkovou práci v páru a nedali Mateju Žagarovi se Zdeňkem Simotou ani náznak šance. Strategie Františka Liebezeita se vmžiku obrátila proti svému autorovi. Místo zvratu ve svůj prospěch domácí rázem ztráceli už deset bodů. A po odstoupení Martina Vaculíka se vynořila kardinální otázka, do čích rukou vložit žolíka.

Zato Lubomír Vozár byl v ideální pozici, aby definitivně zvrátil vývoj utkání ve svůj prospěch. Nepotřeboval mnoho, v zásadě mu stačila remíza z rozjížďky s číslem třináct. Proti podobně jednoznačnému závěru se postavil Matej Žagar, jehož bleskový start katapultoval do čela. Jan Holub se s ním ztotožnil a mezi Alešem Drymlem a Tomášem Suchánkem pronikl na druhou příčku za zadní kolo svého slovinského paráka.

Avšak v úvodního výjezdu vyjel jako druhý opět Aleš Dryml, který se projevil jako opravdový týmový kapitán. Otáčel se, hledal Tomáše Suchánka, brzdil Jana Holuba. Nedopřál si klidu, dokud se Tomáš Suchánek na počátku druhého okruhu vskutku neprobil na třetí příčku. První kapky, které na své trajektorii z nebes poháněné zemskou gravitací dopadaly na vyprahlou zem, mohly mít pro Pardubičany chu šampaňského.

I kdyby nakrásně domácí proměnili zbývající dvě jízdy ve svá velikánská sóla, hostům by stačil k triumfu už jeden jediný bodík, pakliže by jejich soupeř nekontroval žolíkem. František Liebeziet však prokázal, že umí nejen vyhrávat, ale dokáže pevně čelit i prohře. Na čtrnáctou jízdu povolal vedle Zdeňka Simoty i náhradnici Michaelu Krupičkovou.

„Odkud jedeš?,“ ptal se jí Lukáš Dryml, když se celá čtveřice seřadila před vraty z depa. „Takže mě necháš?,“ smála se v odpovědi dívka v zeleném. Jenže Lukáš Dryml se s Tomášem Suchánkem jali úřadovat hnedle po startu. Zdeněk Simota však prožil vnitřní výbuch sazí. Z výjezdu se řítil spodní stranou a zavřel Tomáše Suchánka na mantinel. A Michaela Krupičková přitom o chvíli později neměla daleko ke svému prvnímu extraligovému předjetí své kariéry.

Jenže Lukáš Dryml je stejně jako jeho bratr týmový hráč. Ve třetím kole zpomalil Zdeňka Simotu ve druhé zatáčce natolik, že se Tomáš Suchánek dostal zpátky na druhou příčku. Čtrnáct bodů ztráty už trojkoalice nemohla dohnat, přesto František Liebezeit povýšil Jana Holuba na žolíka. Zatímco Matej Žagar slavil triumf stylem start – cíl, pardubický tandem Rune Holta – Václav Milík přímo prakticky dokázal, že nula přičtená k nule je zase jenom nulou.

Pro Václava Milíka, který v posledním kole zadřel motor, šlo o konec se šastným koncem. „Jenom mě nasralo, že jsem nemoh‘ jezdit po zdaním, jak jsem zvyklej‘,“ nenechal si své neštěstíčko jen sám pro sebe. Lubomír Vozár ovšem nad takovými stesky jen mávnul rukou. Triumf nad soupeřem, který by mohl ohrozit jeho svěřence na cestě do finále, způsobil, že se konečně nechal přesvědčit, aby odhalil výsledky svých předzávodních prognóz.

Dveře do své manažerské kuchyně však čtenářům magazínu speedwayA-Z pootevřel jen na malou škvírku. „Vyšlo mi, že vyhrajeme,“ připustil, by přesná čísla naneštěstí pro historii, která se jednou přece jen zeptá, zmizela v propadlišti dějin. „O moc ne, o dva body.“

Hlasy z depa
„Vyhráli jsme, takže dobré,“ zářil Václav Milík. „Akorát jsme celej‘ závod laborovali s motorkou. Byl tady táta, ani jsem nevěděl, že přijel. Štelovali jsme převody a nedoštelovali to. Zajel jsem si finálovou jízdu, ale v posledním kole jsem to zadřel a nemoh‘ jsem jezdit po zdaním, jak jsem zvyklej‘. Musíme vyhrát celou extraligu. Hezky jsme se rozjeli, teď potřebujeme body, doufám, že to klapne a budeme mistři. Jen tak dál až do finále!“

„Vyhráli jsme krásně,“ svěřoval se Lukáš Dryml. „Já ale procházím velmi těžkým obdobím ve svým životě. Mám jistý citový problémy, trápím se delší dobu. Doteď jsem to snášel, ale tenhle tejden to na mě dolehlo. Mám rád svou rodinu a svý blízký. Co mě podporujou a držej‘ nad vodou. Moc jim za to děkuju. Mám problém se závoděním, s koncentrací, doufám, že spravedlnost bude na mý straně. A vrátím se nejen po sportovní stránce. Dneska jsem nezávodil, ale vozil se. V první jízdě jsem jel ve skupině a uklouz‘ jsem na vodě, snažil jsem se celej‘ závod dát se do kupy. S Runem jsme pak porazili Žagara. Byla to nejlepší jízda, ale není to v pořádku. Musím to napravit, je mi jednatřicet a musím zvážit, co dál v plochodrážní kariéře.“

„Vítězně,“ reagoval Tomáš Suchánek na obligátní otázku magazínu speedwayA-Z, jak dnešní závod viděl. „Všechno šlapalo, škoda nuly, zkurvil jsem start. Našel jsem si měkoučký místečko. Nepromydlil jsem, ale vylítlo to nahoru, že jsem to těžko stihnul. Nastavení bylo dobrý, play-off asi bude, ještě je porazíme doma a pak uvidíme.“

„Vyhráli jsme, spokojenost,“ nechal se slyšet Aleš Dryml. „Bylo jasný, že budou doma kousat, a že Vaculík se Žagarem budou rychlí, bylo taky evidentní. Martin se nakonec zranil. Úkol je splněn, spokojenost. Mně chyběla rychlost, starty byly super. Tým šlapal dobře, Rune je dobrej‘ parák a budeme doufat, že bude mít víc volnejch‘ termínů.“

„Měl jsem pád v Dánsku a dneska mi střelilo něco v lopatce,“ říkal Martin Vaculík. „Může to být naštípnuté nebo utrhnuté. S doktorem jsme konstatovali, že to chce magnetickou rezonanci co nejrychleji. Bolí to, je potřeba to vyšetření udělat. Když jedu, je to, jak když mě píchají nože.“

„Na prd,“ posteskl si Jan Holub. „Nevím, ale jsem hrozně pomalej‘. Už jsem z toho zoufalej‘. Jedno vítězství a pak samej‘ prd. Není to, co bejvalo. Mám svázáný záda a beru na ně prášky.“

„Prostě mi to nejelo,“ rozhodil Zdeněk Simota rukama. „Jedna motorka mi odešla, ta druhá je spíš na velkou dráhu a tady nefungovala. Chtělo to úplně jinou motorku. Na týhle můžeš dělat klikyháky a nejede to. Příště to bude lepší.“

1. ZP Pardubice     52
David Štěrovský 0 – – – –   0
Lukáš Dryml R 2 1 2 2 3 10(1)
René Vidner – 1 E – –   1
Tomáš Suchánek 3 0 3 – 1 2 9(2)
Aleš Dryml 2 1 1 1 2   7(2)
Rune Holta, PL 3 3 3 3 2 14
Václav Milík 3 2 2 2 1 1 11(3)
 
2. DaK Moto Plzeň-Divišov     38
Jan Holub 1 1 3 1 0 0* 6(1)
Matej Žagar, SLO 3 3 3 3 1 3 3 19
Daniel Hádek 2 0 1 – 0   3
Michael Hádek 2 – 0 – –   2
Zdeněk Simota 1 R R 0 0 1 2
Martin Vaculík, SK X 2 2 2   6(1)
Michaela Krupičková   0 0

Aktuální extraligová tabulka:

  závody skóre body
1. Praha 3 155:121 6
2. Pardubice 4 191:175 6
3. Slaný 5 217:243 4
4. Dak Plzeň Divišov 3 133:142 2
5. Mšeno 3 130:145 1


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Velikášské plány Michala Škurly stále vycházejí

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 5. července
Obligátní průběh měl dnešní čtvrtý díl šampionátu stopětadvacítek na krátké dráze po jurisdikcí AČR. Michal Škurla, by mu otec musel uvolněnou krabičku zapalování připevnit americkou páskou, a Michaela Krupičková sbírali jeden triumf za druhým. Setkali se až ve finále A, kde Pražan opět exceloval a již počtvrté v řadě neztratil ani jeden bod.

Předčasný začátek
Nabídnout stopětadvacítkářům akci před plnými tribunami se dnes v Divišově nepovedlo. I když klub avizoval start závodů kolibříků na pravé poledne, v tu dobu už bylo nepochopitelně osm jízd za námi. A to ještě haprovalo startovací zařízení a natahování pásky po rozjížďce s číslem sedm dalo závodu další čtvrthodinu zpoždění. Oprava se úplně nepovedla, Zdeněk Schneiderwind v roli startmaršála odstartoval závodníky v desáté jízdě na praporek, rozhodčí Pavel Váňa je zastavil červenými světly.

A tak kdo by skutečně dorazil na dvanáctou, viděl více než polovinu závodu. Jeho základní část se nesla opět v duchu nadvlády favoritů. Jak Michal Škurla, tak Michaela Krupičková vyhrávali jednu jízdu za druhou stylem start – cíl.

Dvěma triumfy se v půlce základní části mohl pochlubit také Kryštof Rybář. Ten druhý, kdy v rozjížďce s číslem pět získal ceněný skalp Adama Fencla, mu ovšem sebral rozhodčí za vyjetí z dráhy. Incident stál osečenského borce finále A, jelikož v deváté jízdě proti němu nastoupila Michaela Krupičková a v šestnácté Michal Škurla.

Filip Hájek zase přišel o vítězství v šesté jízdě kvůli pádu. Rychle se však vrátil zpátky do sedla a dobyl aspoň druhou příčku na úkor Františka Kliera. Václav Verner řešil zase problémy mechanického charakteru a ve dvou posledních rozjížďkách se ani neodlepil ze startovního roštu.

Za těchto okolností se stal třetím účastníkem finále A Adam Fencl. Na úvod se sice musel sklánět před Michalem Škurlou, aby vzápětí inkasoval tři body po diskvalifikovaném Kryštofu Rybářovi. Pak už však slavil jen vítězství.

Záchrana americkou páskou
Finále D nemohlo uspokojit bodový apetit Václava Vernera, by odvedl benjamínka šampionátu Milana Dobiáše. Podobně mohl smýšlet i Josef Novák. V deváté jízdě musel kvaltovat bez přestávky znovu na start, sotva projel cílem rozjížďky s číslem osm. V duelu s Michaelou Krupičkovou a Kryštofem Rybářem se prostě nevešel do první zatáčky. A tak odjel rovnou do svého depa.

Sedm bodů mu stačilo jen na finále C, které s přehledem vyhrál před Filipem Hájkem a Františkem Klierem. Filip Šifalda v béčku prokázal, že je opět na výkonnostní cestě vzhůru, by ho v jedenácté jízdě bodově přibrzdila trestná čára, na níž musel za předčasný kontakt s páskou. Nyní nekompromisně v první zatáčce podjel Kryštofa Rybáře.

Ten se však nenechal a ve druhém okruhu mu to ve výjezdu z prvního oblouku vrátil. Mike Jacopetti, syn přítelkyně ledaře Charly Ebnera, se zprvu tlačil dopředu, ale nakonec do vývoje jízdy nezasáhl.

Vítězná cesta Michala Škurly se mohla zastavit kvůli defektu, ale jeho otec Tomáš byl naštěstí ve střechu a problém včas identifikoval a odstranil. „Uvolnila se krabička zapalování, ale kontakty vydržely,“ odhaloval, že vítěz šestnácté jízdy se nemusel jmenovat Michal Škurla, nýbrž Kryštof Rybář. „Naštěstí jsme si toho všimli a omotali to přes sedlo americkou páskou.“

Michal Škurla pak po hladkém triumfu ve finále A mohl slavit svůj už čtvrtý triumf s osmnáctibodovým maximem. Michaele Krupičkové zůstala pozice korunní princezny, zatímco Adam Fencl v průběžné klasifikaci přeskočil Václava Vernera, i když oba mají stejně bodů.

    D C B A TOT
1. Michal Škurla, Praha 3 3 3 3       6 18
2. Michaela Krupičková, Divišov 3 3 3 3       4 16
3. Adam Fencl, Chabařovice 2 3 3 3       2 13
4. Kryštof Rybář, Osečná 3 L 2 2     3   10
5. Filip Šifalda, Chabařovice 2 2 2 2     2   10
6. Mike Jacopetti, A 1 3 3 2     1   10
7. Josef Novák, Pardubice 2 2 R 3   3     10
8. Filip Hájek, Praha 2 2 2 1   2     9
9. František Klier, Mšeno 1 1 2 2   1     7
10. Václav Verner, Chabařovice 3 2 E E 3       8
11. Milan Dobiáš, Chabařovice 1 1 1 1 2       6

Průběžné pořadí seriálu AČR:

  DIV CHA DIV DIV TOT
  8.5. 17.6. 30.6. 5.7.  
1. Michal Škurla 18 18 18 18 72
2. Michaela Krupičková 15 16 16 16 63
3. Adam Fencl 4 14 12 13 43
4. Václav Verner 11 13 11 8 43
5. Josef Novák 10 10 11 10 41
6. Kryštof Rybář 10 11 10 10 41
7. Filip Šifalda 10 10 8 10 38
8. Filip Hájek 9 9 10 9 37
9. Milan Dobiáš NS 8 9 6 23
10. František Klier NS NS 9 7 16
11. Lukáš Kovařík 8 7 NS NS 15
12. Igor Kopec NS 12 NS NS 12
13. Richard Geyer 11 NS NS NS 11
14. Mike Jacopetti NS NS NS 10 10
15. Celina Liebmann NS 10 NS NS 10
16. Roman Mády 7 NS NS NS 7
17. Patrik Mikel 0 0 NS NS 0

Foto: Eva Palánová