Přelomové extraligové klání představí oba celky v plné síle

Mšeno – 17. července
Pardubice v letošní extralize nevyhrály prozatím jenom své domácí střetnutí s Prahou, ale v ostatních případech proměnily ambice svých soupeřů v hromádky popela. Pozítří je čeká odveta ve Mšeně, kde by mohly získat hned tři tabulkové body, jelikož k mání bude i bonus. Jejich sestava je variací na stejné téma. Pořádně silný tým budou mít i domácí, kteří se konečně touží odlepit ode dne tabulky a pokusit se zabušit na brány play-off. Petr Vandírek dnes večer ohlásil rovněž jméno Jana Jaroše, který naposledy závodil zkraje května, a který v sobotu testoval mšenskou dráhu i sám sebe po zranění kotníku.

Sestavy pro čtvrteční duel:

Grepl PDK Mšeno: 1 Michal Klein, 2 Filip Šitera, 3 Stanislav Pouznar, 4 Przemyslaw Pawlicki (PL), 5 Jan Jaroš, 6 Patrik Nagy (H – ACCR), 7 Greg Hancock
 
ZP Pardubice: 8 David Štěrovský, 9 Lukáš Dryml, 10 René Vidner, 11 Tomáš Suchánek, 12 Aleš Dryml, 13 Rune Holta (PL), 14 Václav Milík

Foto: Michal Kohout

S pevnýma nohama na zemi hodnotí Milan Špinka vystoupení nároďáku jako úspěch

Budínek – 17. července
Přímým nasazením Švédska rovnou do finále se situace s postupem do race-off pro český národní tým logicky usnadnila. Nicméně naši borci nezklamali ani v Malille. Samozřejmě před notoricky známým sebemrskačstvím některých českých fanoušků by na prahu patnáctého století zbělel závistí i masochistický pražský arcibiskup Jenštejn, avšak většina příznivců byla minulý čtvrtek na naši reprezentaci pyšná. Milan Špinka se magazínu speedwayA-Z svěřil, že patří mezi ně, by by samozřejmě postup do finále bral všema deseti.

Riskovat se musí
„Museli jsme se vracet z King’s Lynn, Vašek měl potlučenou ruku,“ vypráví Milan Špinka. „Přijeli jsme domů večer a ráno jsem přeskočil k Matějovi, který ráno přiletěl a dělal motorky.“ Na palubě jeho dodávky byly i motory od Ondřeje Veverky, které si vypůjčil Josef Franc, což se již záhy mělo významně projevit.

Český nároďák se v Malille sešel o tréninku. „Proběhl v pohodě,“ bilancuje Milan Špinka. „Vypadalo to, že Angličané nebyli moc rychlí. Ve skrytu duše jsem věřil, že bychom s nimi mohli jet. Opak byl pravdou, po osmi jízdách jsme měli osm bodů, Poláci devět a Angličani už šestnáct.“

Mítinku vládli Dánové, kteří v polovině základní části předčili Angličany o dva další body. A to už Neil Middleditch profitoval z vítězné jízdy Tai Woffindena v roli žolíka. Milan Špinka mohl litovat pádu Aleše Drymla ve třetí jízdě, na druhou stranu byl Josef Franc jediným, kdo v prvních sedmi jízdách projížděl vítězně cílem a nepatřil do dánského výběru.

„Byl tam Alešův pád, Lukášova nula, ale pak jsme sbírali body,“ ohlíží se český manažer za vstupem svého celku do závodu. „Po osmi jízdách ale bylo největší zděšení u Poláků. Přijeli sem jako favorité a vládli jim Dánové a Angličané. Když Buczkowski vyhrál devátou a Gollob potom jedenáctou, Marek Cieslak neváhal a dal Gollobovi jokera. Ten vyhrál a rázem měli jednadvacet bodů. Marek Cieslak byl pod tlakem, ale co měl při zranění Jarka Hampela a Janusze Kolodzieje dělat s polovinou týmu. Říkal mi, že si všichni v Polsku myslej‘, že když vyhráli čtyřikrát, že musí vyhrávat pořád.“

Nám však třetí série nevyšla. Matěj Kůs jí rozehrál nulou, kterou vzápětí dovezl i pětibodový Josef Franc, by byl zpočátku hodně vpředu. Souboj s Nickim Pedersenem ho ovšem poslal na poslední místo, když Dán nakonec dojel druhý.

V jedenácté jízdě byl Aleš Dryml diskvalifikován za najetí do pásky, které ovšem při nejlepší vůli vypadalo jako letmý start a to i z pohledu několika televizních kamer. Milan Špinka zamířil k telefonu v doprovodu obou bratří Drymlových, aby verdikt sudího reklamoval, ale neuspěl.

„Nakonec to bylo v televizi vidět,“ uznává Milan Špinka. „Opakovali to, viděli jsme to v boxech. Ála chtěl vyhrát a v takovejch‘ závodech musel riskovat. S kvalitními a vyrovnanými závodníky se musí riskovat o to víc. A teď to holt nevyšlo.“

Jediný bod pro český tým ve třetí sérii inkasoval Lukáš Dryml. V rozjížďce s číslem dvanáct pronikl spodní stranou první zatáčky ze čtvrté pozice na druhou. Tomasze Golloba nestihnul předjet. Polák mu navíc poslal v ústrety cejchu, po jejímž nárazu klesnul Pardubičan i za Nielse Kristiana Iversena.

Velká Británie pod českým tlakem
Riskantní strategii musel volit i Milan Špinka. Stejně jako při úvodním závodě v King’s Lynn si žolíkový útok načasoval do rozjížďky s číslem čtrnáct. Naději na dvojnásobný počet bodů vložil do rukou Josefa France, by ve třinácté jízdě zaznamenal svou druhou nulu v řadě.

„Risknul jsem to a dal ho tam,“ svěřuje se český kouč, který po svém rozhodnutí sledoval počínání Josefa France stejně dychtivě jako čeští fandové u televizních obrazovek. Pražan brilantně odstartoval, aby posléze zdárně odvracel veškeré útoky Macieje Janowskeho. „Měl jsem z jeho vítězství radost,“ netají se Milan Špinka. „Přibližovali jsme se soupeřům, ale už jsem viděl, že na postup do finále to není.“

V šestnácté jízdě se Lukáš Dryml opět prezentoval jako vynikající startér. Dopředu se však dostal Tomasz Gollob a tvrdý souboj s Nicki Pedersenem o druhé místo vyzněl opět ve prospěch dánského závodníka. Jenže hned po přestávce Aleš Dryml po souboji s Leonem Madsenem triumfoval stylem start – cíl. „Ztráceli jsme jedenáct bodů, ale najednou to bylo o šest,“ komentuje Milan Špinka.

Poslední šanci českých závodníků, aby svůj postup do race-off podtrhli průnikem na třetí místo, sebral Chris Harris v rozjížďce s číslem osmnáct. V roli taktické rezervy se do čela dostal současně s vylétnutím pásky, zatímco Matěj Kůs startující od mantinelu neměl šanci proniknout dopředu včas.

„Úspěch byl, že jsme se do run-off po letech dostali,“ bilancuje Milan Špinka. „Po letech, když se nám v mistrovství světa družstev v posledních letech nedařilo, je to impuls, že by se dalo jít dál. Kluci do toho dali všechno, nikdo to nebral na lehkou váhu, děkuju celýmu týmu. Samozřejmě by bylo nejlepší jet ve finále, ale když budu chodit pevnýma nohama po zemi, je náš výkon dobrej‘ úspěch.“

Zastánci změny rozpisu směrem ke čtyřčlenným družstvům hovoří o výhodě, jelikož je snadnější najít čtyři skvělé závodníky než pět. „V pěti máš zase víc možností s náhradníkem,“ kontruje Milan Špinka. „Tady můžeš jen s jokerem nebo taktickou rezervou. Ale v současné době by byl pátej‘ jezdec u nás problém, Vašek Milík měl tu ruku.“

Úvahy, že by se světové finále mohlo jet napřesrok u nás, což by nám přineslo výhodu přímého nasazení, nechtěl Milan Špinka komentovat. „Teď se uvažuje o dlouhé dráze, že by jelo devět mančaftů,“ říká. „Hlásí se Austrálie a Norsko a devátý tým y se našel. Jelo by se ve třech, tři dvojice v jedný jízdě. O tom jsme měli jednání už ve Francii. Pro nás by to bylo lepší už kvůli financování od státu, kde v soutěži musí být osm účastníků.“

Foto: Petr Makušev

Češi v akci 23

Uplynulý týden se nesl ve znamení světového poháru družstev, který ovlivnil i hlavní světové ligové soutěže. Navíc Velká Británie prožívá jeden z nejdeštivějších červenců, jenž poznamenal nejen tenisový Wimbledon a formuli jedna v Silverstone, ale i plochou dráhu. Tradiční pondělní kompilační přehled magazínu speedwayA-Z proto bude tentokrát velmi stručný.
Nepočítáme-li samozřejmě pondělní světový pohár v King’s Lynn, první čeští závodníci se na Britských ostrovech měli představit až ve čtvrtek. Jenže duel domácí Redcaru s Leiecestem padl na vrbu dešti. Matěj Kůs byl stejně tou dobou ve Švédsku na race-off. Stejně tak musel Sheffield oželet služby Josefa France v domácím utkání proti Scunthorpe, které prohrál 43:47.

V pátek vyrazil Berwick do Edinburghu, který ho porazil vysoko 56:36. Luboš Tomíček vyjel hostům čtyři body s jedním bonusem, když ho jednou přibrzdil defekt. Plymouth měl hostit Glasgow, avšak hlavní slovo měl opět d隝.

Filip Šitera se tak objevil v akci až v sobotu, kdy jeho Glasgow prohrál v Leicesteru 39:53. Mšenský závodník inkasoval čtyři body s jedním bonusem. Matěj Kůs se do sestavy Redcaru vrátil dvěma body s jedním bonusem při výjezdu Medvědů do Workingtonu, kde domácí řádili 53:39. Berwick doma těsně prohrál se Sheffieldem 46:47. Za domácí měl Luboš Tomíček čtyři body s jedním bonusem, zatímco Josef Franc ve stejný den zářil na dlouhé dráze v Marmande.

Včerejší den ve Velké Británii patřil především mítinku zvanému Premier League Fours, což je utkání čtyřčlenných týmů. Z českých závodníků se představil pouze Matěj Kůs, jehož Redcar ovšem vypadl hned v prvním semifinále. Pražan v něm měl dva body. Celkové prvenství si nakonec odvezl Berwick.

Po týdenní přestávce se opět jela polská liga. Martin Vaculík měl dvanáct bodů v utkání, v němž jeho Tarnow doma porazil 50:40. Druhá liga má před finálovou částí takřka měsíční přestávku. V Opole ji vyplnili bodovaným tréninkem, na nějž však Eduarda Krčmáře nepozvali. V Krakowě se měl zase konat volný závod za účasti Ondřeje Smetany, který však pořadatelé v sobotu odvolali.

Foto: Wojta Zavřel

Jan Holub se sám dopsal na seznam favoritů

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 14. července
Jako ten třetí vzadu si v boji o titul letošního juniorského mistra rozhodně nechtěl připadat Jan Holub. Václav Milík sice ve třetím závodě nestartoval kvůli naražené dlani, avšak s Eduardem Krčmářem si plzeňský závodník poradil v rozjížďce s číslem osm. V jedenácté jízdě ho potrápil ještě jeho jmenovec Zdeněk, ale ani on nezabránil Janu Holubovi zkompletovat patnáctibodové maximum, jež ho vyneslo na čelo průběžné klasifikace. Druhý skončil Eduard Krčmář a na stupně vítězů v české juniorce se poprvé postavil Michal Škurla. Pražský závodník ovšem příliš oslavovat nemohl. Jeho otce zdržely pracovní povinnosti a on musel na mopedu dojet z Markéty až domů ke Slapské přehradě.

Škrtá se také ze seznamu favoritů
Jakoby nestačily omluvy zraněných Václava Milíka, René Vidnera a Víta Janouška, díky nimž mítink přišel o kvalifikační rozjížďku. Do Liberce se nedostavil ani Roman Čejka, jehož comeback po zlomenině klíční kosti z juniorského mistrovství světa byl ohlášen, ani Stanislav Pouznar, omluvený ze zdravotních důvodů.

Do závodu se tím pádem pustilo čtrnáct závodníků, ale bohužel výše uvedené omluvy postihly rovněž seznam favoritů. Po dvou sériích se na čele hřál neporažený Jan Holub, který už měl skalp svého nejvážnějšího rivala přivěšený na svém opasku.

Zatímco v posledních dvou extraligových podnicích si Jan Holub stěžoval na bolesti zad, po pavlovickém ovále se pohyboval s lehkostí pírka z opeřence, jenž dal jeho rodině příjmení. V rozjížďce s číslem dvě brilantně odstartoval ze čtvrté dráhy. Záhy minul Daniela Hádka a pustil se za Michalem Škurlou, jež se usadil ve vedení.

Ve druhém okruhu se mu ho podařilo podjet v zatáčce po startu. V osmé jízdě jsme pak s napětím očekávali jeho souboj s Eduardem Krčmářem. Rozhodly její první metry. Zatímco Jan Holub letěl dopředu jako blesk, Eduard Krčmář se zdržel soubojem s Ondřejem Smetanou. Než Pražana v prvním oblouku objel, bylo postavení plzeňského závodníka až příliš pevné.

„Dneska to je o startech a to mi teď s Edou pomohlo,“ říkal v depu po svém návratu. Eduard Krčmář se s tím ztotožnil. „Zkurvil jsem start,“ odhalil příčinu své první, a dnes nakonec i poslední porážky. Slánský závodník ovšem nebyl sám, kdo se po dvou pětinách mohl chlubit pěti body.

Zdeněk Holub jakoby dnes zapomněl na své středeční svítkovské trápení, by měl první jízdu poněkud snadnější. Vyhrál jí stylem start – cíl, ale v rozjížďce s číslem šest letěl dopředu nejrychleji Michal Škurla. A jejich pětibodový zisk hned vzápětí vyrovnal Patrik Nagy.

Toho ve třetí jízdě předčil Eduard Krčmář v půlce úvodního oblouku. Jenže v rozjížďce s číslem sedm přišla řada i na Maďara, aby se postavil na startovní rošt s méně zkušenými soupeři. I když se mu motocykl po vylétnutí pásky vzepjal na zadní, první příčku udržel.

Žádný rozjezd se nekoná
Po přestávce se ovšem maďarský závodník s českou licencí smiřoval s další porážkou. I když se snažil ze všech sil, byl to Michal Škurla, kdo si připisoval tři body. Hrot průběžné klasifikace se ostřil i nadále. Eduard Krčmář konečně vyladil nastavení motocyklu dle svých představ. Jako první se o tom přesvědčil Daniel Hádek, který slánského borce v první zatáčce nestihl.

Jak Michal Škurla, tak Eduard Krčmář měli po osmi bodech. A pouze Jan Holub měl po třech startech o bod více, by se shodou okolností se na třetí vítězství nadřel dnes nejvíce. Sice předvedl dokonalý start, avšak Zdeněk Holub po něm okamžitě vyrazil vnějškem prvního oblouku. Plzeňan hrozící nebezpečí odvrátil v samém zárodku, avšak jeho pražský jmenovec si nedopřál klidu, dokud ho v nájezdu do druhého oblouku nepodjel.

Pánem situace byl však nakonec Jan Holub, který se na protilehlé rovince druhého okruhu vrátil zpátky do čela. „Zaplapánbůh jsem to tam protáh‘ a vyšlo to,“ oddechl si ve svém depu. Rozjížďce s číslem čtrnáct vládl od vylétnutí pásky až k šachovnicové vlajce, zatímco Patrik Nagy v první zatáčce stačil objet pouze Davida Štěrovského a Zdeňka Růžičku.

Pronásledovatelé Jana Holuba zůstávali i nadále s odstupem jednoho bodu, aby přitom nutili další závodníky slevovat ze svých ambicí. Eduard Krčmář odvedl ve třinácté jízdě Zdeňka Holuba, Michal Škurla si o tři rozjížďky později vyšlápnul na Ondřeje Smetanu.

Jeho konto bytnělo prozatím především trojkami v lehčích jízdách, zatímco v osmé jízdě dokázal brzdit Eduarda Krčmáře na jeho cestě za Janem Holubem jen v první zatáčce. Nyní se však evidentně rozhodl inkasovat vítězství aktivněji. Z prvního výjezdu směřoval dopředu vedle pravice Michala Škurly, který byl ovšem v nájezdu do druhé zatáčky tvrdší. Vítězství si nenechal sebrat ani v poslední zatáčce, kdy se na něho Ondřej Smetana hnal z vnějšku protilehlé rovinky.

Z oblohy se mezitím začal snášet poměrně hustý d隝, avšak stejně jako jeho předchůdce hodinu před začátkem se naštěstí brzy odešel realizovat někam jinam. Jan Holub tak mohl triumfovat nejen v rozjížďce s číslem sedmnáct před stále se lepšícím Michalem Kleinem, ale i v celém dnešním závodě. Patnáctibodové maximum přineslo další bonus v podobě průběžného vedení, samozřejmě zohledníme-li škrtání jednoho nejhoršího výsledku. To je sice logické, ale oficiální materiály tak kupodivu nečiní.

V devatenácté jízdě se s definitivní platností rozhodlo o obsazení stupňů vítězů. Eduard Krčmář se vůbec nepáral s Michalem Škurlou a jejich pořadí v cíli se později promítlo na místech za suverénním Janem Holubem. Vůbec poprvé v letošní juniorce nemusel být vypisován rozjezd.

O skvělou tečku se však postarala rozjížďka s číslem dvacet. Dlouho vedl Patrik Nagy, na němž si Zdeněk Holub vylámal zuby. V první zatáčce třetího kola se navíc stal obětí Ondřeje Smetany. Toho však maďarský borec v předposlední zatáčce vylekal natolik, že se nakonec z vítězství radoval Zdeněk Holub. A Ondřej Smetana klesl na třetí místo.

Hlasy z depa
„Dobrá dráha, ta tomu pomohla,“ zářil Jan Holub po svém patnáctibodovém maximu. „Bez problémů byly i záda, uvidím, jak dlouho, když přežily dnešek. Bylo to hodně o startech, to mi pomohlo s Edou. Se Zdeňkem jsem neodjel, ale zaplapánbůh jsem to protáh‘ a vyšlo to. Na titul zatím nebudu spoléhat, ale bylo by to fajn.“

„Hlavně byla jiná dráha než minule,“ vysvětloval Eduard Krčmář ztrátu jednoho bodu. „A na první dvě jízdy jsme nesladili motorku. Jeden start jsem zkurvil, pak jsem vyhrával, bylo to super. Letělo to jako svině a ujížděl jsem všem. Šampionát ještě rozhodně není ztracenej‘, jedu dál. Teď vyhrát ve Mšeně a bude to super.“

„Dneska dobrý, první bedna v junioráku,“ bilancoval Michal Škurla. „Ale kdybych teďka porazil Edu, bylo by to ještě lepší. Nejdůležitější jízda dne a já jsem posral start…“

„Pěkný, dobrý,“ shrnul Zdeněk Holub své pocity. „Čtvrtý místo je nejhorší, ale jsem spokojen. Na bednu mi jeden bod chyběl. Holubína jsem trápil, ale byl rychlejší. Má to víc v ruce než já. Budu se snažit ho příště porazit a nedat mu to zadarmo.“

„Hlavně ta poslední jízda,“ želel Ondřej Smetana rozjížďky s číslem dvacet. „Děda si asi nedal ´panáka (smích). Na hovno jsem odstartoval, pak ale bojoval a cejtil se i na první místo. Ale Patrik Nagy se přetočil a kouknul se dozadu. Myslel jsem, že bude padat a v tu chvíli mě oba podjeli. Je to škoda, mohla bejt‘ bedna. Byl jsem od ní kousek, snad příště, už se těším do Mšena.“

„Na hovno, nešlo mi to,“ láteřil Daniel Hádek. „Je to na hovno, ta dráha mi nesedí. Po tý lajně jsem neodstartoval. Motor je raketa, je to držák a hlavně se nerozlítne. Malý dráhy mi ale nejdou, ještě když to skáče. Letos stejně nebudu tenhle výsledek počítat, soustředím se na extraligu, je to o zkušenostech.“

1. Jan Holub, Plzeň 3 3 3 3 3 15
2. Eduard Krčmář, Slaný 3 2 3 3 3 14
3. Michal Škurla, Praha 2 3 3 3 2 13
4. Zdeněk Holub, Praha 3 2 2 2 3 12
5. Patrik Nagy, H – Mšeno (ACCR) 2 3 2 2 2 11
6. Ondřej Smetana, Praha 3 1 3 2 1 10
7. Daniel Hádek, Plzeň 1 2 2 3 0 8
8. Michal Klein, Mšeno 1 1 2 2 2 8
9. David Štěrovský, Pardubice 2 0 1 1 3 7
10. Michaela Krupičková, Pardubice 0 3 1 1 2 7
11. Michal Průcha, Slaný 1 2 0 1 1 5
12. Zdeněk Růžička, Mšeno 2 1 1 0 0 4
13. Dominik Hinner, Praha 1 1 0 0 1 3
14. Filip Hájek, Praha 0 0 1 0 1 2

Průběžné pořadí šampionátu:

  SLA PLZ LIB TOT
  13.4. 23.5. 14.7.  
1. Jan Holub, Plzeň NS 13 15 28
2. Eduard Krčmář, Slaný 13 (13) 14 27 (40)
3. Michal Škurla, Praha (8) 13 13 26 (34)
4. Václav Milík, Pardubice 13 13 NS 26
5. Zdeněk Holub, Praha 11 (10) 12 23 (33)
6. Patrik Nagy, H – Mšeno (ACCR) 11 (5) 11 22 (27)
7. Ondřej Veverka, Praha 11 11 NS 22
8. Daniel Hádek, Plzeň (6) 11 8 19 (25)
9. Ondřej Smetana, Praha (7) 8 10 18 (25)
10. Roland Benkö, H 13 NS NS 13
11. Michal Klein, Mšeno (3) 4 8 12 (15)
12. Roman Čejka, Slaný 11 NS NS 11
13. Michal Průcha, Slaný (1) 5 5 10 (11)
14. Dominik Hinner, Praha 3 7 (3) 10 (13)
15. David Štěrovský, Pardubice 2 (2) 7 9 (11)
16. Michaela Krupičková, Divišov NS NS 7 7
17. Zdeněk Růžička, Mšeno 0 NS 4 4
18. Stanislav Pouznar, Mšeno 4 NS NS 4
19. Vít Janoušek, Liberec 2 1 NS 3
20. Filip Hájek, Praha NS NS 2 2
21. René Vidner, Pardubice NS 0 NS 0

Poznámka: jeden nejhorší výsledek se škrtá

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Revoluce v týmu přinesla Dánům zlato

Malilla – 14. července
Dánský manažer Anders Secher se odhodlal k odvážnému kroku, když pro finále světového poháru k ostříleným borců povolal mladé juniory. Sázka na omlazený tým mu ovšem vyšla dokonale a červenobílí Seveřané po čtyřech letech znovu usedli na trůn. Nicki Pedersen krok svého manažera označil za revoluci, která do týmu přinesla nový duch, a připustil, že sám nechápe, jak se svými krajany mohli o tři body porazit Australany.

„Zničehonic tým, který jsme měli sedm let, už nefungoval,“ ztotožnil se Nicki Pedersen s postupem svého manažera, který povolal dvacetiletého Michaela Jepsena Jensena a sedmnáctiletého Mikkela B. Jensena, nejmladšího borce vůbec ve finále světového poháru. „Týmový duch, který jsme si mysleli, že máme, se někam vytratil.“

Najednou se objevil úplně jiný dánský tým. „Nevím, kde se to vzalo, ale tohle byl docela zábavný týden,“ připustil Nicki Pedersen. „Každý z nás byl úplně bez předsudků, mluvilo se otevřeně o nastavení. Noví kluci nám přinesli novou sebedůvěru a hlavně nikdo nemusel porazit toho druhého.“

Nicki Pedersen byl však poněkud zaskočený, že jeho tým dokázal porazit favorizované Australany, jimž velké šance připisovali nejen bookmakeři. „Jsou bezesporu dobrý tým,“ vyjádřil se na adresu protinožců. „O tom není sporu, Darcy je největší talent, co kdy plochá dráha měla. Skutečně proboha nevím, jak jsme je nakonec porazili. Myslím, že to byl týmový duch, byli jsme hodně sebevědomí.“

1. Dánsko   39
Nicki Pedersen 3 3 1 1 1 9
Niels Kristian Iversen 2 2 3 3 1 11
Michael Jepsen Jensen 2 3 1 3 2 11
Mikkel B. Jensen 1 2 1 2 2 8
 
2. Austrálie   36
Jason Crump 3 3 2 2 0 10
Darcy Ward 2 2 2 1 – 7
Davey Watt 1 1 0 1 0 3
Chris Holder 3 2 3 1 6* 1 16
 
3. Rusko   30
Emil Sajfutdinov 1 1 3 3 6* 3 17
Grigorij Laguta 2 1 E 2 E 3 8
Artjom Laguta 0 0 1 2 2 5
Roman Považnyj 0 F – 0 – 0
 
4. Švédsko   24
Andreas Jonsson 3 6* 0 0 3 12
Fredrik Lindgren 1 1 2 3 2 0 9
Peter Ljung 0 E 0 – 1 1
Thomas H. Jonasson 0 0 3 0 X 3

Foto: tiskový servis IMG World

Pavol Pučko dojel opět pátý

Montegiorgio – 14. července
Druhé kolo poháru FIM ve flat tracku včera hostila italská dráha v Montegiorgiu, která přinesla triumf Fabrizio Vesprinimu. Za někdejším italským plochodrážním reprezentantem protnuli metu Tom Woolley, Daniele Moschini a Emanuela Marzotto. Stejně jako v Praze byl Pavoi Pučko pátý, když za sebou nechal i Aidana Collinse. Finále mělo tentokrát dva Čechy u startu. Vedle Pavla Pučka, který si drží pátou pozici průběžné klasifikace, se sem probil i Jan Vondrášek. Ten byl nakonec devátý.

Ilustrační foto: Wojta Zavřel