D隝 spláchl naději na lázeňské challenge

Praha – 8. června
Dvakrát v rozpětí jednoho jediného týdne závodil Richard Wolff na francouzských oválech. V Artigues de Lussac vybojoval postup do finále evropského šampionátu, zatímco v Tayacu mu místo v zářijovém challenge v Mariánských Lázních uniklo. Oba mítinky však měly jednoho společného jmenovatele. A tím byl předčasný konec.


„Cejtil jsem se hodně dobře,“ vypráví Richard Wolff o svém rozpoložení před cestou do Artigues de Lussac. „Luboš Tomíček mi udělal motor speciálně na tuhle dráhu, jsou to takový Pardubice. Nastavení motorky mohlo bejt‘ malinko o bod lepší. Kromě první jízdy jsem všechny jízdy prohrával jen o koňskou dýlku.“

O ní byl v cíli dříve nejprve Stephane Tresarrieu ve čtvrté a poté Theo di Palma v osmé jízdě, v rozjížďce s číslem dvě skončil Richard Wolff nejen za vítězným Dirkem Fabriekem, ale i za Keijo Bünningem. Potom ovšem zhasla světla na stadiónu a pořadatelům se je nepovedlo opravit.

„Výsledek moh‘ bejt‘,“ komentuje Richard Wolff předčasný konec. „Ale postup je, i když to mohlo bejt‘ příjemnější. Mrzí mě, i že Andy Appleton šel na hubu a udělal si koleno. Spolu si pomáháme, takže mě to mrzí.“

Pražský závodník, jehož od letošní sezóny už nevídáme na klasických oválech, se může chystat na finále evropského travnatého šampionátu v Eenrumu. „Je to sedmisetmetrová dráha,“ přemítá. „Snad nebude dlouhodobě pršet. Už jsem tam objednával nocleh, ještě jsem tam podepsal jeden závod ve Staphorstu, pojedu si tam zatrénovat. A Sjoerd Rozenberg mi nabíd‘, že si u něj na baráku můžu udělat motorky.“

Zato minulou sobotu nezačalo kvalifikační kolo světového šampionátu v Tayacu zrovna optimálně. „Trénink byl v pohodě, motorka dopasovaná,“ líčí Richard Wolff. „Ale v první jízdě jsem jel k pásce a zjistil jsem povolenej‘ plyn. Zkusil jsem to podotáhnout rukou. Zkoušel jsem dojet, kdyby to zastavili, abych si vzal druhou motorku, ale dojel jsem na zero.“

Potížím však zdaleka nebyl konec. „Upravil jsem plyn, ale prasknul šteft na spojce,“ popisuje pražský závodník. „Na dlouhánu je to všechno zakrytovaný a spojka mi shořela. Hned jsem skočil na druhou motorku a udělal další dvě trojky. Už to bylo dobrý, ale při mistrovství světa potřebuješ každou jízdu a nemůžeš si dovolit nulu.“

S devíti body dohromady hleděl Richard Wolff vstříc semifinálové jízdě s odhodláním. „Honil jsem se s Fabriekem,“ vrací se ještě k rozjížďce s číslem dvanáct. „Motorka jela, chtělo to odject druhý místo v semifinále a postup bych dal.“

Jenže na semifinále vůbec nedošlo. „Přišla bouřka,“ krčí Richard Wolff rameny. „Fakt slejvák. Jak byla dráha nagumovaná, pozabíjeli bychom se tam. A d隝 znamenal neúspěch postupu do Mariánek.“

Ilustrační foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Po roční pauze je český závodník opět regulérním účastníkem finále juniorského mistrovství světa

Červenograd – 2. června
Ukrajinský Červenograd je letos častou štací pro české plochodrážní reprezentanty. Minulou sobotu se na zdejším ovále poprali Václav Milík a Jan Holub o postup do finálové série juniorského mistrovství světa. Do postupové sedmičky se nakonec vměstnal pardubický závodník, avšak Milan Špinka se magazínu speedwayA-Z svěřil, že závod nabídnul pořádně dramatický thriller.

„Nervy byly,“ připouští manažer české reprezentace, by už ví, že v případě Václava Milíka měl závod šastný konec. „Ale Vašek na to měl.“ Pardubický junior se mezi favority pasoval už v rozjížďce s číslem jedna, v níž projel cílem jako vítěz před Dánem Mikkelem Michelsenem.“

Jenže vítězná šňůra se mu přetrhla již ve druhé sérii. „Pak tam byl bod a ve třetí rundě zase bod,“ ujímá se Milan Špinka role vypravěče. „Ke konci se to mlelo a čtyři lidi s devíti body se rozjížděli.“

V těchto chvílích byl už jistým vítězem Maciej Janowski, jenž prohrál pouze v rozjížďce s číslem sedm se svým krajanem Przemyslawem Pawlickim. Ten se nakonec v dodatkové jízdě o druhé místo vypořádal s Aleksanderem Loktajevem. Z postupu se mohl radovat i Mikkel Michelsen.

Po dvou jedničkách Václav Milík zabral a v závěrečných dvou pětinách navýšil své konto o čtyři body za dvojici druhých míst. V rozjezdu mu dělali společnost Piotr Pawlicki, jehož sem dostala až tři závěrečná vítězství navazující na úvodní defekt a následnou nulu, Damian Adamczak a Niklas Porsing.

„Dán to psychicky nezvlád‘,“ vrací se Milan Špinka k rozhodujícím fázím. „Jel o život, už z první zatáčky do Vaška vlít‘. Ten to ustál, byl před ním, ale Dán to ve druhé zatáčce dal pod něj a sundal ho.“ Logicky byl vyloučen a tím rozjezd ve třech ztratil svůj kvalifikační smysl, jelikož počet účastníků korespondoval s volnými posty ve finále.

Ani Jan Holub nezačal špatně, když v rozjížďce s číslem dvě protnul metu hned za vítězným Maciejem Janowskim. „Jéňa se nějak trápil,“ říká Milan Špinka na jeho adresu. „On ale začala sezónu později. Bylo to znát, není ještě tak rozjetej‘.“

Nepočítáme-li divoké karty, posledním českým zástupcem ve finále juniorského mistrovství světa byl předloni Matěj Kůs. „Jeden závodník ve světovém finále je dobrý výsledek,“ bilancuje Milan Špinka. Pardubického borce čeká náročné cestování počínaje Lonigem přes Lendavu, Coventry, Tarnow a Pardubice až po dva listopadové mítinky v Bahia Blanca.

Právě cesta na druhý konec zeměkoule vzbuzuje největší otazníky. „Já tam nejedu,“ odmítá Milan Špinka škarohlídské poznámky na téma týdenní dovolené v Argentině. „Vašek dostane od FIM dvě letenky a bednu na tři sta kilo. Po závodě v Pardubicích i flashku, na níž budou informace o Bahia Blanca.“

Ilustrační foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Když se dva perou, třetí se směje…

Praha – 7. června
…v tomto duchu bych pojmenovala včerejší závod mistrovství republiky stopětadvacítek na krátké dráze pod gescí pod ČSMS. Do Prahy přijelo devět závodníků. Svojí mistrovskou premiéru měl malý Milan Dobiáš, který v úterý oslavil svoje deváté narozeniny a tak se už mohl poprvé účastnit podniku ranku šampionátu republiky, gratulujeme.

Hned první jízda naznačila, že závody budou velmi zajímavé. Celé dvě kola Filip Hájek vodil Patrika Mikela a Václava Vernera. Filip Hájek, ale neudržel svoji výbornou pozici a v zatáčce upadl a jízda byla zastavena a opakovala se již bez vyloučeného Pražana. Opakovačku pak hladce vyhrál Patrik Mikel.

Další zajímavá jízda byla s číslem šest, kdy se na startovní rošt postavila chabařovická stáj Václav Verner, Adam Fencl a Filip Šifalda a všichni čekali, jak si tohle trio povede. Nejlépe odstartoval Václav Verner. Adam Fencl v první zatáčce atakoval Filipa Šifaldu, ale ten útok ustál a pokračoval v jízdě, ale Adama to rozhodilo.

Ve výjezdu padá, rychle se zvedá a pokračuje dál. Brzy soupeře dohnal, mezitím souboj o první místo gradoval a jako první protnul cílovou pásku malý Filip Šifalda! Další adrenalinová jízda měla číslo jedenáct. Utkali se v ní Patrik Mikel, Kryštof Rybář a opět Filip Šifalda.

Nejlépe odstartoval Patrik Mikel, ale Kryštof Rybář chtěl Patrikův skalp a vyvrcholilo to ošklivým pádem těchto dvou adeptů. Rozhodčí Tomáš Topinka z této jízdy vyloučil Patrika Mikela. A poslední rozjížďka základního rozpisu byla také ve znamení pádu a vyloučení, Adam Fencl upadl z druhého místa, když proháněl Michala Škurlu, a byl následně vyloučen.

Finálová jízdy byly smůlovaté pro Filipa Hájka, který najížděl na dráhu do finále B, ale zjistil závadu na vidlicích motocyklu. Tatínek to musel rychle a v limitu opravit, ale Filip Hájek po startu s Václavem Vernerem a Filipem Šifaldou, v první zatáčce upadl a musel přiběhnout i doktor. Naštěstí si Filip Hájek narazil jen pravý bok, ale do opakované jízdy už nenastoupil a spokojil se tak se šestým místem.

Ve finále A stávkoval a vůbec neodstartoval motocykl Patrik Mikela a tak to dnes stačilo v uvozovkách jen na třetí místo. Pro dnešní vítězství si přijel opět Michal Škurla a druhou příčku vybojoval s naraženými zády Kryštof Rybář.

Další závody kolibříků budou příští neděli v Chabařovicích také jako mistrovství republiky, ale tentokrát pod lokem Autoklubu ČR. Začátek je od jedenácti hodin.

Foto: Jiřina Šifaldová