Greg Hancock se stále drží na čele

Kodaň – 9. června
Trojnásobný světový šampión Jason Crump zajistili včera v dánské Kodani, že také pátá letošní vleká cena bude mít jiného vítěze. Sám přitom zaznamenal své první vítězství od Leszna v dubnu 2010, tedy po dvou letech a 46 dnech navrch.

Australan ve finálové jízdě porazil Fredrika Lindgrena, který se radoval z vítězství před čtrnácti dny v Göteborgu, a Grega Hancocka, jenž se udržel na čele průběžné klasifikace. Jeho nejbližším sousedem je přitom právě Jason Crump ztrácející pouhé dva body. Avšak s dalšími závodníky v závěsu zůstává bitva o titul mistra světa stejně otevřená jako obrovská vrata do stodoly.

„V současné době jsou čtyři, pět nebo šest závodníků, kteří mají na vítězství,“ komentoval Jason Crump situaci na čele seriálu velkých cen. „Freddie hodil v Göteborgu svůj klobouk do ringu a je pravděpodobně na nejlepší cestě se do boje o titul zapojit také.“

Mítink poznamenala děsivá kolize mezi Kennethem Bjerrem a Jaroslawem Hampelem hned v rozjížďce s číslem jedna. Zatímco Dán odešel do depa po svých, polskému závodníkovi byl ošetřen vymknutý kotník.

1. Jason Crump, AUS 18
2. Fredrik Lingren, S 15
3. Greg Hancock, USA 17
4. Chris Harris, GB 10
5. Emil Sajfutdinov, RUS 11
6. Bjarne Pedersen, DK 10
7. Nicki Pedersen, DK 9
8. Chris Holder, AUS 9
9. Andreas Jonsson, S 8
10. Peter Ljung, S 8
11. Michael Jepsen Jensen, DK 7
12. Kenneth Bjerre, DK 5
13. Mikkel B. Jensen, DK (res) 4
14. Hans N. Andersen, DK 4
15. Tomasz Gollob, PL 3
16. Antonio Lindbäck, S 3
17. Peter Kildemand, DK (res) 2
18. Jaroslaw Hampel, PL 0

Půrběžný stav seriálu:
1. Greg Hancock 75, 2. Jason Crump 73, 3. Nicki Pedersen 65, 4. Chris Holder 61, 5. Tomasz Gollob 52, 6. Fredrik Lindgren 52, 7. Emil Sajfutdinov 48, 8. Jaroslaw Hampel 46, 9. Andreas Jonsson 38, 10. Antonio Lindbäck 34, 11. Bjarne Pedersen 29, 12. Peter Ljung 29, 13. Chris Harris 27, 14. Kenneth Bjerre 25, 15. Hans N. Andersen 24, 16. Thomas H. Jonasson 11, 17. Josef Franc 9, 18. Przemyslaw Pawlicki 7, 19. Michael Jepsen Jensen 7, 20. Mikkel B. Jensen 4, 21. Peter Kildemand 2, 22. Jason Bunyan 1.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Josefa France předjel jen Joonas Kyllmäkorpi

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Forssa – 9. června
Skvělým způsobem zahájil Josef Franc své účinkování v letošní finálové sérii světového šampionátu na dlouhé dráze. Ve finské Forsse s naprostým přehledem postoupil do finále, v němž ho nakonec předčil pouze Joonas Kyllmäkorpi. Zdeněk Schneiderwind, který pražského závodníka na cestě doprovázel, sdělil magazínu speedwayA-Z své bezprostřední dojmy přímo z místa dění.

„Bomba,“ radoval se pražský trenér, sotva se Josef Franc vypravil do kanceláře pro finanční náhradu za druhé místo. „Pepe suprově startoval. Ve finále odlít‘ a dvě kola jezdil první, než ho Kylma předjel. Super, super.“

Zatímco se Josef Franc přesunul letecky do Velké Británie, jeho technický doprovod zůstává ve Skandinávii, jelikož příští víkend je na programu další závod v norském Forusu. „Jsme tady největším autem od MPM? Který nám půjčil Michal Stárek,“ kvituje Zdeněk Schneiderwind. „A ani Láďa Vopat nás nenechal ve štychu, když to vypadalo, že snad ani neodjedeme.“

1. Joonas Kyllmäkorpi, FIN 28
2. Josef Franc, CZ 26
3. Theo Pijper, NL (FFM) 20
4. Jörg Tebbe, D 26
5. Stephan Katt, D 20
6. Jannick de Jong, NL 16
7. Andy Appleton, GB 14
8. Glen Phillips, GB 14
9. Cameron Woodward, AUS 13
10. Martin Smolinski, D 13
11. Matthias Kröger, D 9
12. Aki Pekka Mustonen, FIN 7
13. Bernd Diener, D 5
14. Rene Lehtinen, FIN 5
15. David Howe, GB 4
16. Stephane Tresarrieu, F 3
17. Theo di Palma, F 1
18. Jerome Lespinasse, F 1
res Aarni Heikkilä, FIN DNR
res Simo Pulli, FIN DNR

Foto: Jiří Georgiev

Michaela Krupičková skončila těsně pod stupni

Vechta – 9. června
Angličan Zach Wajknecht se stal vítězem zlatého poháru FIM na travnaté dráze v kubatuře 125 ccm, když vyhrál finále A před dvojicí nizozemských závodníků Romano Hummelem a Buddy Prijsem. Michaela Krupičková skončila těsně za nimi čtvrtá. Finále B vyhrál Patrik Mikel před Michalem Škurlou, takže jim patří sedmé, resp. osmé místo. Plzeňský Roman Mády byl při své reprezentační premiéře sedmnáctý.

Foto: Petr Křikava

Ondřej Smetana zachránil postup v rozjezdu

Červenograd – 9. června
Ondřej Smetana už při úterním juniorském šampionátu ČSMS potvrdil, že se vrací do formy před podzimní frakturou ruku. Vzestupný trend pokračoval rovněž v semifinále evropského šampionátu juniorů v Červnogradu, odkud postoupil do finále, když předtím odstoudil Vladimira Tejgela v rozjezdu do role náhradníka. Zdeněk Holub skončil desátý. Zvítězil Kacper Gomolski, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Kiril Cukanov a Andrzej Lebeděvs.

1. Kacper Gomolski, PL 3 3 3 3 3 15
2. Kiril Cukanov, UA 3 3 1 3 3 13
3. Andrzej Lebeděvs, LAT T 3 2 3 3 11+3
4. Roland Benkö, H 3 3 2 2 1 11+ex
5. Ondřej Smetana, CZ 2 T 3 1 2 8+3
6. Vladimir Telgel, UA 1 2 0 2 3 8+2
7. Matič Ivačič, SLO 0 2 1 2 2 7
8. Pavel Kondrajuk, UA 1 2 2 0 2 7
9. Kamil Adamczewski, PL 3 ex 3 ex E 6
10. Zdeněk Holub, CZ 2 ex 3 0 1 6
11.Nicolas Vincentin, I 2 1 ex 3 ex 6
12. Dino Kovačič, CRO 2 2 ex 1 – 5
13. Jevgenij Kravčuk, UA 1 1 2 0 1 5
14. Žiga Radkovič, SLO F 1 1 2 1 5
15. Michele Castagna, I 1 ex 1 1 2 5

D隝 spláchl naději na lázeňské challenge

Praha – 8. června
Dvakrát v rozpětí jednoho jediného týdne závodil Richard Wolff na francouzských oválech. V Artigues de Lussac vybojoval postup do finále evropského šampionátu, zatímco v Tayacu mu místo v zářijovém challenge v Mariánských Lázních uniklo. Oba mítinky však měly jednoho společného jmenovatele. A tím byl předčasný konec.


„Cejtil jsem se hodně dobře,“ vypráví Richard Wolff o svém rozpoložení před cestou do Artigues de Lussac. „Luboš Tomíček mi udělal motor speciálně na tuhle dráhu, jsou to takový Pardubice. Nastavení motorky mohlo bejt‘ malinko o bod lepší. Kromě první jízdy jsem všechny jízdy prohrával jen o koňskou dýlku.“

O ní byl v cíli dříve nejprve Stephane Tresarrieu ve čtvrté a poté Theo di Palma v osmé jízdě, v rozjížďce s číslem dvě skončil Richard Wolff nejen za vítězným Dirkem Fabriekem, ale i za Keijo Bünningem. Potom ovšem zhasla světla na stadiónu a pořadatelům se je nepovedlo opravit.

„Výsledek moh‘ bejt‘,“ komentuje Richard Wolff předčasný konec. „Ale postup je, i když to mohlo bejt‘ příjemnější. Mrzí mě, i že Andy Appleton šel na hubu a udělal si koleno. Spolu si pomáháme, takže mě to mrzí.“

Pražský závodník, jehož od letošní sezóny už nevídáme na klasických oválech, se může chystat na finále evropského travnatého šampionátu v Eenrumu. „Je to sedmisetmetrová dráha,“ přemítá. „Snad nebude dlouhodobě pršet. Už jsem tam objednával nocleh, ještě jsem tam podepsal jeden závod ve Staphorstu, pojedu si tam zatrénovat. A Sjoerd Rozenberg mi nabíd‘, že si u něj na baráku můžu udělat motorky.“

Zato minulou sobotu nezačalo kvalifikační kolo světového šampionátu v Tayacu zrovna optimálně. „Trénink byl v pohodě, motorka dopasovaná,“ líčí Richard Wolff. „Ale v první jízdě jsem jel k pásce a zjistil jsem povolenej‘ plyn. Zkusil jsem to podotáhnout rukou. Zkoušel jsem dojet, kdyby to zastavili, abych si vzal druhou motorku, ale dojel jsem na zero.“

Potížím však zdaleka nebyl konec. „Upravil jsem plyn, ale prasknul šteft na spojce,“ popisuje pražský závodník. „Na dlouhánu je to všechno zakrytovaný a spojka mi shořela. Hned jsem skočil na druhou motorku a udělal další dvě trojky. Už to bylo dobrý, ale při mistrovství světa potřebuješ každou jízdu a nemůžeš si dovolit nulu.“

S devíti body dohromady hleděl Richard Wolff vstříc semifinálové jízdě s odhodláním. „Honil jsem se s Fabriekem,“ vrací se ještě k rozjížďce s číslem dvanáct. „Motorka jela, chtělo to odject druhý místo v semifinále a postup bych dal.“

Jenže na semifinále vůbec nedošlo. „Přišla bouřka,“ krčí Richard Wolff rameny. „Fakt slejvák. Jak byla dráha nagumovaná, pozabíjeli bychom se tam. A d隝 znamenal neúspěch postupu do Mariánek.“

Ilustrační foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Po roční pauze je český závodník opět regulérním účastníkem finále juniorského mistrovství světa

Červenograd – 2. června
Ukrajinský Červenograd je letos častou štací pro české plochodrážní reprezentanty. Minulou sobotu se na zdejším ovále poprali Václav Milík a Jan Holub o postup do finálové série juniorského mistrovství světa. Do postupové sedmičky se nakonec vměstnal pardubický závodník, avšak Milan Špinka se magazínu speedwayA-Z svěřil, že závod nabídnul pořádně dramatický thriller.

„Nervy byly,“ připouští manažer české reprezentace, by už ví, že v případě Václava Milíka měl závod šastný konec. „Ale Vašek na to měl.“ Pardubický junior se mezi favority pasoval už v rozjížďce s číslem jedna, v níž projel cílem jako vítěz před Dánem Mikkelem Michelsenem.“

Jenže vítězná šňůra se mu přetrhla již ve druhé sérii. „Pak tam byl bod a ve třetí rundě zase bod,“ ujímá se Milan Špinka role vypravěče. „Ke konci se to mlelo a čtyři lidi s devíti body se rozjížděli.“

V těchto chvílích byl už jistým vítězem Maciej Janowski, jenž prohrál pouze v rozjížďce s číslem sedm se svým krajanem Przemyslawem Pawlickim. Ten se nakonec v dodatkové jízdě o druhé místo vypořádal s Aleksanderem Loktajevem. Z postupu se mohl radovat i Mikkel Michelsen.

Po dvou jedničkách Václav Milík zabral a v závěrečných dvou pětinách navýšil své konto o čtyři body za dvojici druhých míst. V rozjezdu mu dělali společnost Piotr Pawlicki, jehož sem dostala až tři závěrečná vítězství navazující na úvodní defekt a následnou nulu, Damian Adamczak a Niklas Porsing.

„Dán to psychicky nezvlád‘,“ vrací se Milan Špinka k rozhodujícím fázím. „Jel o život, už z první zatáčky do Vaška vlít‘. Ten to ustál, byl před ním, ale Dán to ve druhé zatáčce dal pod něj a sundal ho.“ Logicky byl vyloučen a tím rozjezd ve třech ztratil svůj kvalifikační smysl, jelikož počet účastníků korespondoval s volnými posty ve finále.

Ani Jan Holub nezačal špatně, když v rozjížďce s číslem dvě protnul metu hned za vítězným Maciejem Janowskim. „Jéňa se nějak trápil,“ říká Milan Špinka na jeho adresu. „On ale začala sezónu později. Bylo to znát, není ještě tak rozjetej‘.“

Nepočítáme-li divoké karty, posledním českým zástupcem ve finále juniorského mistrovství světa byl předloni Matěj Kůs. „Jeden závodník ve světovém finále je dobrý výsledek,“ bilancuje Milan Špinka. Pardubického borce čeká náročné cestování počínaje Lonigem přes Lendavu, Coventry, Tarnow a Pardubice až po dva listopadové mítinky v Bahia Blanca.

Právě cesta na druhý konec zeměkoule vzbuzuje největší otazníky. „Já tam nejedu,“ odmítá Milan Špinka škarohlídské poznámky na téma týdenní dovolené v Argentině. „Vašek dostane od FIM dvě letenky a bednu na tři sta kilo. Po závodě v Pardubicích i flashku, na níž budou informace o Bahia Blanca.“

Ilustrační foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)