SGP se příští rok vrátí do Stockholmu

Londýn – 13. června
Seriál SGP se příští rok vrátí do Stockholmu. Promotérská organizace BSI Speedway totiž minulý pátek podepsala pětiletý kontrakt, který jí opravňuje pořádat plochou dráhu v nové Friends Areně. Ta bude otevřena letos v říjnu a v listopadu ji čeká mezinárodní křest v podobě fotbalového zápasu mezi Švédskem a Anglií.

Foto: tiskový servis IMG World

Jedna z klíčových hodin letošní extraligy začne odbíjet zítra úderem osmnácté

Slaný – 12. června
Slaný a Pardubice toho v letošní extralize mají vskutku hodně společného. Oba týmy doposud mají bilanci dvou odjetých závodů. Oba je přemohl pouze pražský Olymp, by Středočeši si pro porážku přijeli do Břevnova, zatímco Východočeši s týmem z české metropole prohráli ve svém Svítkově. Oba mají na kontě jediné vítězství, když na svých domácích oválech předčili personálně oslabené Mšeno. Zítra se však Slaný a Pardubice střetnou na dráze nad středočeským královským městem v duelu, který může ledacos napovědět, kdo se vydá ve stopách doposud nepřemožitelné Prahy na nejlepší cestu k play-off.

Hvězdy musí být v dobré konstelaci a obloha bez mraků
Už pár dnů před oficiální uzávěrkou soupisek Milan Mach neoficiálně tvrdil, že na zítřejší duel s Pardubicemi vyrukuje se stejnou sestavou, která mu bezmála po dvou letech přivezla první tabulkové body v domácím utkání se Mšenem. A dnes odpoledne byla jeho slova oficiálně potvrzena.

„Sestavil jsem ji dle filozofie, že vítězná sestava se nemění,“ říká slánský manažer. „Ale bohužel jsem ji musel měnit, protože se zranil Roman Čejka. Michal Průcha tak zažije svůj debut, což považuji za oslabení, ale doufám, že kluci podají bojovný výkon tak, abychom měli dobrý závod s dobrým výsledkem.“

Milan Mach se pokusil své personální trable řešit na diplomatickém poli, když předložil návrh na zavedení rider replacement či obnovit hostování z jiných klubů, ale neuspěl. A tak se slánský tým před domácím publikem představí pouze se šesti muži. Zahraničními oporami budou staří známí Robert Kosciecha a Sebastian Ulamek, domácí část tvoří Martin Málek, Michal Dudek a dva povinní junioři Eduard Krčmář a Michal Průcha.

Volná sedmička však vzbuzuje otázky, proč slánský kouč nevyužil služeb svých cizinců s licencí AČR nebo na druhého náhradníka nepovolal silnějšího borce, s nímž by mohl nakládat operativněji. „Myslím, že tohle je lepší,“ má slánský kouč jasno, „Připadá mi to, že s tím Sebou můžu být operativní až dost.“

Slánský kouč má však obavy zcela jiného druhu. „Bojím se počasí,“ vraští čelo. „Včera hodně pršelo. Dnes odpoledne jsem vymetal louže. Snad už nebude pršet, ale jestli bude zítra dopoledne pršet víc, mám z toho strach.“

Zatím se však všechno připravuje na večerní duel. A Milan Mach se magazínu speedwayA-Z svěřil s výsledkem svého propočtu závodu. „Když jsem byl optimista, vyšlo mi, že jsme o dva body vyhráli,“ usmívá se nad svými strategickými úvahami. „Když budou hvězdy v dobré konstelaci, mohli bychom o ty dva body vyhrát. S Pardubicemi jsme na tom zatím stejně, ale teď nás osud už rozdělí.“

Fifty-fifty v sestavách
Pardubice při minulém extraligovém závodě nastoupily cestu transparentnosti, když jména pro duel se Mšenem oznámily už v pátek před středečním závodem. Stejný záměr měly i tentokrát, avšak situaci jim zkomplikovaly následky pádu Lukáše Drymla. Definitivní ano na pozvání do zítřejší pardubické sestavy zaznělo z jeho úst až dnes.

„Měl otřes mozku,“ vysvětluje Lubomír Vozár. „Dnes zkoušel trénovat a šlo mu to.“ Protože se Pardubice zavázaly v základní části využívat služeb svých kmenových závodníků, zbývalo vyřešit otázku cizince. Po jednom vynechaném závodu se do týmu vrací Angličan Ben Barker.

„Rune Holta jede v Polsku odložený závod,“ komentuje jeho nominaci pardubický manažer. „Ben Barker je bojovník na tyhle malé dráhy.“ Lubomír Vozár však jedním dechem sdělil smutnější zprávu, že jeho tým bude muset lovit v zahraničních vodách i v dalších extraligových duelech. „Co jsem mluvil se Štichim, bude až v září,“ odhaluje novinky o zdravotním stavu Hynka Štichauera.

Složení hostí je tedy jasné. Vedle juniorů René Vidnera a Davida Štěrovského figurují v základní sestavě oba bratři Aleš a Lukáš Drymlovi a Tomáš Suchánek, zatímco Ben Barker a Václav Milík obléknou náhradnické vesty.

„Můžu improvizovat,“ vysvětluje Lubomír Vozár své taktické kroky v otázce náhradníků. „Ale Milan Mach tam má Ulamka. Bude to vyrovnané, bude záležet na štěstí, aby nebyly defekty a pády.“ Na rozdíl od minulého týdne, kde nechal závod rozehrát juniorskou dvojicí, bude pardubický kouč útočit zostra už od rozjížďky s číslem jedna, kde nastoupí Lukáš Dryml. Ovšem Milan Mach, který jako domácí viděl pardubickou sestavu předem, proti němu pošle Roberta Kosciechu.

„Vždy říkám, že nebudu tipovat,“ drží se Lubomír Vozár své zásady, „Ale seděl jsem nad programem a je to takové fifty fity. Bude to vyrovnané, záleží, jak zajede Tomáš Suchánek na Martina Málka, jak Ulamek, jak Venca na Eduarda Krčmáře.“ A jak se pardubický kouč dívá na odhad svého slánského protějšku, že utkání skončí dvoubodovým triumfem domácích? „Já si zase myslím, že vyhrajeme my,“ směje se. „Ale kdo ví, jak to bude, má tam pršet ještě dopoledne.“

Historické okénko:
Slaný, 20. září 1993: d隝 odložil závod, nikoliv slánské stříbro

Jak jsme už několikrát v naší historické podrubrice psali, na počátku devadesátých let si fenomenální postavení v československé extralize udržovala Praha, by vyměnila Rudou hvězdu za pojmenování PSK Olymp Praha. Jediným rovnocenným soupeřem jí mohly být pouze Pardubice, které však jejím trůnem otřást nedokázaly.

Sezóna 1993, jež se po rozdělení federace nesla poprvé ve znamení ryze českých šampionátů, měla stát na počátku éry klubů, které byly za svazarmovské éry pokládány za ty menší. Kurz jim udával Slaný. Už roku 1991 si pojistil služby Romana Matouška. Tehdy byl ovšem legendární bouřlivák naší plochodrážní scény dodatečně vyloučen na základě porušení pravidel o přestupu, avšak hned v následující sezóně byl jeho přestup z Prahy do Slaného legislativně finalizován.

Manažer Milan Mach však zbrojil i nadále a v třiadevadesátém si dohodl hostování slibných juniorů Antonína Švába a Jiřího Štancla. Pravidla byla totiž v otázce hostování borců mladších jednadvaceti let poměrně benevolentní a to i napříč spektrem extraligových klubů.

Za těchto okolností mohl Slaný myslet hodně vysoko. Kromě závodů proti Praze, jenž ani v třiadevadesátém neměla ještě sestoupit z extraligového piedestalu, jak doma tak venku, prohrál pouze počátkem června v Pardubicích. Východočeši také vítězili ovšem s výjimkou domácího klání s Olympem.

Za těchto okolností měly Pardubice dorazit v pátek 10. září do Slaného, avšak utkání spláchnul d隝. Náhradní termín byl promptně stanoven na pondělí o deset dnů později. Milan Mach si pojistil Romana Matouška působícího za kanálem La Manche a domluvil hostování Antonína Švába a Jiřího Štancla. Josef Laštovka přivezl standardní sestavu, ovšem bez zraněného Václava Milíka.

Nástup Slaného byl zdrcující. Tandemy Antonín Šváb – Robert Král, Jiří Štancl – František Liebezeit a Roman Matoušek – Václav Buranda udeřily třemi triumfy 5:1. Pardubice, jimž se navíc zranil ještě dlouhovlasý Marián Jirout, nedokázaly nápor domácích zachytit. Vrcholem snahy hostů se stalo šest remíz. Vítězně byl v cíli pouze jedenkrát Pavel Karnas, s deseti body a dvěma bonusy nejlepší muž pardubické sestavy.

Výsledek 59:31 dostal Slaný v průběžné tabulce před Pardubice, které sice měly čtrnáct tabulkových bodů, avšak skóre ze vzájemných duelů se Slaným hovořilo výrazně v jejich neprospěch. Jedinou jejich nadějí udržet si stříbro, bylo počátkem října porazit Prahu na její Markétě. Tož se ovšem ukázalo jako pustá teorie, i když vestu s půlkoněm oblékl i světový finalista juniorského šampionátu Piotr Baron z Polska a celek posílil i Aleš Dryml starší.

Slaný mohl oslavovat stříbro, které se ovšem jen tak nemělo opakovat. O dva roky později zabředl do ekonomických problémů a v sezóně 1996 dokonce spadl do nižší ligy. To by bylo ovšem jiné vyprávění, takže si raději připomeňme zajímavost ze slánské sestavy z třiadevadesátého. Milan Mach měl tehdy na povel dva ze svých současných konkurentů. František Liebezeit, dnešní kouč trojkoaličního týmu jezdil za Slaný při prvním ze svých třech comebacků. V jednom případě za Slaný hostoval i Tomáš Topinka, současný manažer pražského Olympu, který měl před devatenácti lety z extraligy dvě medaile. Stříbrnou se Slaným a zlatou s Olympem, jehož byl kmenovým členem.

Oficiálně nahlášené sestavy:

AK JAZ servis Slaný: 1 Robert Kosciecha, PL
  2 Martin Málek
  3 Michal Průcha
  4 Eduard Krčmář
  5 Michal Dudek
  6 Sebastian Ulamek, PL
  7 neobsazeno
 
ZP Pardubice: 8 Lukáš Dryml
  9 Tomáš Suchánek
  10 David Štěrovský
  11 René Vidner
  12 Aleš Dryml
  13 Ben Barker, GB
  14 Václav Milík

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Michal Kohout

Sankt Johann byl opravdu smolný

St. Johann im Pongau – 2. června
Seriál kvalifikačních závodů mistrovství světa jednotlivců začal první červnovou sobotu v rakouském St. Johann im Pongau. Na dráze, kde se jako na jedné z mála ve střední Evropě střídá klasická škvárová dráha s ledovými specialisty, usilovalo o postup do semifinále i české duo Martin Gavenda a Tomáš Suchánek.

Ze Skotska nic neletí
Závodu předcházel trénink, který ale stihl jen Suchánek, jenž figuroval v původní startovní listině. V té měla mít Česká republika jedno zastoupení. Po odřeknutí účasti ruského závodníka se nám však naskytlo další místo. Na ně se původně počítalo s Josefem Francem, ale ten závodil ještě v pátek večer v Edinburghu, odkud se přes veškeré pokusy nepodařilo zajistit letecké spojení do nedalekého Salzburgu, či Mnichova. Volba tak padla na Martina Gavendu, který se o své nominaci dozvěděl až ve čtvrtek večer a páteční trénink tak musel oželet. Handicap byl o to větší, že na dráze pod alpskými kopci dosud nikdy nestartoval. Tomáš Suchánek se tu svezl při posledním ročníku rakouské ligy před více než deseti léty

Konkurence se sešla na první kolo více než silná, k ozdobě startovní listiny patřili čerstvou účastí ve finále GP ozdobený Jonasson, světový šampion z dlouhé dráhy Kylmäkorpi, hvězdný Slovinec Žagar, Chorvat Jurica Pavlic, či Adrian Miedziñski, kterého zdobí světové tituly družstev vybojované s polskou ekipou. Naši v této společnosti nepatřili do okruhu favoritů, v případě Tomáše Suchánka ale nakonec nebyla postupová devítka vůbec nedosažitelnou metou.

První série přinesla oběma našim borcům po bodu. Od Tomáše Suchánka se určitě čekalo víc, ale všem vypálil rybník domácí junior Daniel Gappmaier, který se výtečném startu usadil na čele a bezchybnou jízdou nedal šanci ani Thomasi Jonassonovi, ani našemu reprezentantovi. Martina Gavendu pak donutil přivřít plynovou rukoje Polák Miedziñski, když skvěle odstartující Patrick Hougaard byl v tu chvíli už o kus vpředu.

Ve druhé sérii Martin Gavenda neodstartoval právě dle představ a elitní trio Madsen, Kylmäkorpi, Jonasson moc vyhlídek na bodový příděl nedovolovalo. Tomáš Suchánek jezdil po startu druhý, ale pak spadl z první pozice jeho klubový kamarád z Pardubic Ben Barker. „Nechápal jsem co tam Benji dělá, byl v pohodě vepředu a najednou zahučel pod manák“, vzpomínal po závodech v depu náš jezdec. Angličan sice bleskově vstal, zpod nafukovací bariéry vytáhl i svůj stroj, jenže nezafungoval tzv. „chcípák“, který motor vypne, takže k naší smůle musel sudí jízdu zastavit. V opakovačce nejlépe odstartoval Slovinec Gregorič, ale Tomáš ho ve třetím kole objel, šlo o vůbec první předjetí v závodě.

Opět zadřený motor!
Třetí série svedla naše závodníky dohromady a byla jednou z osudových jízd Tomáše Suchánka. Ten ze žluté pozice od prken slušně odstartoval, ale pak ho ve vzájemném souboji v první zatáčce Simon Gustafsson vyhnal až do hlubiny k mantinelu. Viditelně ztratili oba a z jejich souboje profitoval Martin Smolinski, který třemi body položil základ svého pozdějšího postupu. Švéd se ještě stačil dostat před Martina Gavendu, pardubický závodník přijel bez bodu. Nedobře ale dopadla jízda i pro Gustafssona, kterému odlétnuvší kámen zlomil prst a ze závodů odstoupil.

Čtvrtá série znamenala pohromu našich barev, ani jeden ze závodníků s českou vlajkou na vestě si nepřipsal body, když o výsledku se rozhodovalo už na startu. Nejprve se Tomáš Suchánek marně snažil dotáhnout na Pavlice, před nímž jezdili Miedziñski a zcela vpředu Kylmäkorpi. O jízdu později dopadl stejně Martin Gavenda, který čtyři kola marně atakoval domácího Daniel Gappmaiera.

Tomáš Suchánek si svoje nejlepší vystoupení schoval na poslední jízdu, bohužel ani v ní nezvýšil své bodové konto. Po už tradičně ne zrovna ideálním startu se Tomáš výborně zorientoval v tlačenici první zatáčky a odjel z ní za vedoucím Madsenem. Přes tvrdé ataky Mateje Žagara držel slovinskou hvězdu za sebou, ale zadřený motor na konci třetího kola podtrhl smolné vystoupení. „Škoda, myslím, že už by mi nebyl udělal. Mohl jsem mít alespoň těch šest bodů a být náhradník, takhle je to v háji. Už po několikáté jsem zadřel po pár závodech“, rekapituloval Tomáš Suchánek po závodech. Martin Gavenda pak uzavřel svoje účinkování dalším třetím místem za Pavlicem a domácím Simonem, které znamenalo celkové patnácté místo.

Palmu vítězství si odnesl Leon Madsen. Sympatický a věčně dobře naladěný dánský mladík začal závod s nulou, následně se už ale čtyřikrát museli soupeři dívat na jeho záda, a protože stejný výsledek předvedl i v dodatkové jízdě s dlouhodrážním šampionem Joonasem Kylmäkorpim, ozdobil se po zásluze zlatým věncem. Na stupních vítězů jim sekundoval Patrick Hougaard, který v další dodatkové jízdě porazil Juricu Pavliče.

Foto: Zdeněk Flajšhanz

Generálka na Prahu se odehraje v Plzni

Plzeň – 11. června
Již tuto sobotu se pojede na plochodrážním stadionu v Plzni další závod Czech Flattrack Serie, a to opět s mezinárodní účastí. Vedle pravidelných jezdců Jana Vondráška, Romana Janošáka, Aleše Exlera nebo Marcela Oravce se na dráze objeví Jan-Willem Jansen nebo Tom Van Ness z velmi zkušeného flattrack teamu Dutch Brothers. Vodu bude jistě – jako vždycky – velmi čeřit Pavol Pučko, který po minulé hostovací sezoně disponuje čtyřtaktem Husaberg, což z něj dělá jednoho z horkých favoritů minimálně na stupně vítězů.

Dvanáct motocyklů na dráze, finále na deset kol, žádné přední brzdy… To je Flat Track!

Začátek 13:00, vstupné 100,-Kč

Češi v akci 18

Týden, který včera skončil, nabídl na českých oválech podívanou na tři závody. V Praze se mistrem juniorů ČSMS stal Polák Emil Pulzcynski, v Pardubicích domácí rozdrtili Mšeno v extralize a na malé dráze na Markétě vyhrál Michal Škurla další kolo stopětadvacítkové šampionátu ČSMS. O víkendu měla napilno reprezentace. Josef Franc rozehrál finálový seriál světového šampionátu skvělým druhým místem ve finské Forsse, Ondřej Smetana postoupil do evropského finále juniorů a Michaela Krupičková těsně přišla o medaili ve zlatém poháru FIM na travnaté dráze v kubatuře do 125 ccm. Na pódium však vystoupil juniorský nároďák, by v evropském semifinále v Opole jen zaskakoval. O působení českých závodníků na dalších zahraničních oválech si přečtete v dalším díle tradiční pondělní kompilace magazínu speedwayA-Z.
Prší, prší, jen se leje
Pondělní program na Britských ostrovech byl poměrně bohatý. Naši závodníci, ostatně jako celý týden, se dostali do akce pouze v rámci Premier League. Josef Franc se přímo ze zrušeného semifinále mistrovství Evropy na travnaté dráze v Bielefeldu přesunul do Scunthorpe. Pro svůj Sheffield získal sedm bodů a ten v utkání ligového poháru porazil domácí 40:50.

Ligový match Workingtonu a Berwicku skončil kvůli odjezdu sanitky už po třinácté jízdě za stavu 36:27 pro domácí, který se samozřejmě do tabulky nepočítá. Luboš Tomíček v barvách hostujících Banditů měl prozatím u svého jména čtyři body.

Filipu Šiterovi se do Newcastle příliš nechtělo, protože byl potlučený z předcházející kolize se svým kolegou Joshem Grajczonkem. Domácí dominovali a porazili Glasgow 62:31, přičemž Filip Šitera měl na svém kontě jediný bod. „Blbá dráha,“ vysvětlil potlučený český závodník, jehož druhý den čekal noční let do Čech na středeční pardubickou extraligu.

Koncem týdne ve Velké Británii pršelo a spoustu utkání bylo nutno odvolat. Ve čtvrtek se konalo jediné a Redcar v něm na své domácí dráze ujel remízu s Rye House. Matěj Kůs exceloval a se čtrnácti body byl nejproduktivnějším mužem celého utkání.

V pátek zamířil Redcar do Ipswiche, který zvítězil 46:44. Matěj Kůs skóroval devíti body s jedním bonusem. Duel Somerset vs. Berwick byl odvolán kvůli špatnému stavu dráhy po předchozích deštích. Berwick závodil až v sobotu v Rye House, odkud si odvezl prohru 59:39. Luboš Tomíček na něj nebude vzpomínat nejlépe, jelikož nula z každé ze čtyř jízd mu nepřinesla žádný bodový zisk.

Naši výpravu za českými závodníky v Anglii mělo být ukončeno v Glasgow, kam měl přijet Workington. Jenže opět pršelo, takže závod byl přeložen na následující neděli.

Matěj Kůs přichází
Zkraje týdne vyrazil Slovák Martin Vaculík na své obligátní skandinávské turné. V úterý ve švédské Vetlandě pomáhal čtrnácti body porazit Piraternu 51:39 v tamní Elit Serien. Z vítězství se radoval také druhý den v dánské lize. Jeho Holsted při výjezdu do Slangerupu zvítězil 44:40. Martin Vaculík měl šest bodů se dvěma bonusy, přičemž o další zisk ho připravil pád.

Čtvrtek byl v Německu volným dnem, což naši sousedé využili také k pořádání závodů. Dobře obsazeného a také skvěle placeného mítinku German Open se měl zúčastnit rovněž Václav Milík. Jenže když vyslyšel volání pořadatelů, omluvil se ze sestavy národního týmu pro Opole a minulý čtvrtek odeslal přihlášku, dozvěděl se, že se přihlásil pozdě a musel zůstat doma.

Zato jeho pardubický kolega Aleš Dryml exceloval při volném klání na travnaté dráze v Altripu. V úvodní rozjížďce sice skončil až předposlední, ale tři další triumfy ho neomylně poslaly na nejvyšší stupínek pódia nad Herberta Rudolpha a Glena Phillipse. Aleš Dryml zvítězil ještě ve zvl᚝ hodnocené jízdě Zlatý Říman, v níž metu za jeho zády protnuli Glen Phillips a Dirk Fabriek.

V pátek polská Wanda Krakov ohlásila, že v rámci posilování týmu přichází Matěj Kůs. „Matěj se nám přihlásil počátkem týdne,“ uvádí manažer družstva Michal Finfa v tiskovém prohlášení. „S vedením klubu jsme o tom přemýšleli a dospěli k názoru, že tento závodník pro nás bude přínosem.“

Pražanův debut ve druhé polské lize se odehrál včera v Opole. Ve své první jízdě v páru s Tobiasem Kronerem na hlavu porazili domácí Michala Mitka a Adama Czechowicze. Matěj Kůs měl nakonec šest bodů, Václav Milík čtyři s jedním bonusem a Krakow opouštěl slezskou dráhu jako vítěz se skóre 44:46.

V Polsku se letos poprvé objevil také Martin Málek. Jeho Krosno vyrazilo do Rawicze, ale duel byl předčasně ukončen kvůli dešti po třinácti jízdách za stavu 53:24. Březolupský závodník měl v té chvíli čtyři body. V extralize nemohl chybět Martin Vaculík. K domácímu triumfu nad Gdaňskem v poměru 63:27 přispěl jedenácti body.

Náš přehled měl ukončit duel jadranské ligy v Goričanu, k němuž se v sobotu dostavil slovenský tým ve složení Ján Halabrín, Martin Gavenda, Fritz Wallner, Patrik Nagy a Samo Kukovica. Jenže proti se postavil d隝 a jury mítink zrušila hned na svém prvním zasedání. Slovenské návrhy na dvouhodinový odklad či přeložení na neděli zůstaly oslyšeny. Chorvaté prozatím nenabídli žádný náhradní termín, proto Slováci trvají na svém kontumačním vítězství.

Foto: Wojta Zavřel, Michal Kohout a Jiří Havlíček

V Žarnovici sa hrala maďarská a česká hymna

Žarnovica – 3. júna
V nede¾u 3. júna sa do Žarnovice po dlhých siedmych rokoch vrátili opä plochodrážni veteráni. Speedway Club Žarnovica totiž oživil tradíciu organizovania týchto pretekov, ktorá bola na tomto jedinom slovenskom plochodrážnom štadióne v rokoch 2000 až 2005. Okrem spomínaných pretekov mohlo asi 1000 divákov vidie aj exhibičné jazdy domácich zapálencov, ktorí pravidelne trénujú na svojich plochodrážnych špeciáloch počas žarnovických tréningov. Sprievodným programom podujatia bola samozrejme aj výstava automobilových, či motocyklových veteránov.

Ešte nieko¾ko hodín pred podujatím neveštilo počasie nič príjemné. Našastie sa aj to umúdrilo a už pred obedom vykuklo slniečko spoza mrakov, pričom tak vydržalo presne do konca pretekov. Zmeny sa nediali len na oblohe, ale aj v štartovnej listine. Do Žarnovice totiž nedorazil avizovaný majster Rakúska z rokov 2000 a 2001 Walter Nebel, namiesto ktorého nasadili organizátori až troch jazdcov bez licencie, ktorí sa striedali no ich body sa do konečného poradia nezapočítavali. Išlo o Jozefa Rolinca, Petra Cvangu a Tomáša Kisa.

Po nástupe jazdcov, ktorý býva v Žarnovici vždy s určitou dávkou slávnostnosti, sa mohli rozhorie boje o body. A že nešlo len o nejaké exhibičné jazdy, ukázala už ich prvá séria. V nej začal víazstvá zbiera jeden z favoritov 66-ročný Francesco Barbetta. Avšak tento stroj na body sa trochu zasekol v deviatej a sedemnástej jazde a nakoniec ho to stálo postup do finále. Inak to už bolo u jediného českého zástupcu, 44-ročného Františka Liebezeita. Ten vyhrával jednu jazdu za druhou a skloni sa musel až v poslednej jazde základnej časti pred 62-ročným domácim borcom Jánom Danielom.

Ján Daniel, ktorý mal v h¾adisku asi najväčšiu podporu, udivoval svojim výkonom snáď všetkých okrem seba. Deň pred pretekmi totiž prehlásil, že mu srdce bije ako 18-ročnému chalanovi, čo potvrdzoval aj na dráhe. Aj napriek tomu, že patril medzi tých jazdcov, čo osedlali starší typ Jawy stojáka, prehral iba svoju druhú jazdu, keď sa pred neho dostala po štarte dvojica Anton Wannasek a László Meszáros. Prvý menovaný taktiež patril do okruhu favoritov.

Tento 59-ročný veterán, vlastniaci stále licenciu a vlani dokonca strieborný v Majstrovstvách Rakúska jednotlivcov, nahradil nieko¾ko dní pred pretekmi v práci zraneného Schrammela. V základnej časti pretekov si počínal výborne. Skloni sa musel len pred Františkom Liebezeitom a potom v dvanástej jazde aj pred domácim Jánom Mesiarikom. Avšak tu to bolo skôr z technických príčin, nako¾ko mu vo výjazde z poslednej zákruty vypovedal službu motor, čo využil domáci borec, ktorý na neho dotieral celé tri kolá a predbehol ho.

Ján Mesiarik, ktorý osedlal plochodrážny stroj po dlhých 22 rokoch, dokázal na víazstvo premeni svoju druhú jazdu, následne vyhral ďalšie dve, aby sa v poslednej svojej jazde základnej časti musel skloni pred Ján Danielom a Františkom Liebezeitom. V prvej jazde ho porazil László Meszáros. Ten predvádzal jazdu z výjazdu zákruty pri hlavnej tribúne v štýle Armanda Castagnu, kedy nadšení diváci videli iba jeho motocykel a pravú nohu. V základnej časti však našiel iba dvoch premožite¾ov v osobách Antona Wannaseka a Franitška Liebezeita a bezpečne postúpil do finále. To bolo nad sily prekvapujúco aj veteránskemu špecialistovi a ikone takýchto pretekov Dušanovi Višváderovi zo Zohora, ktorý predvádzal veteránskemu oku lahodiace štarty. Rovnako finále bolo nad sily ďalšieho Zohoráka, ¼uboša Ďuricu.

Po dvadsiatej jazde nasledovalo ve¾ké počítanie bodov a potom ešte dve finálové jazdy. Tie sa rovnako ako ostatné jazdy základného rozpisu išli na tri kolá. V prvom finále do 55 rokov sa stretli František Liebezeit, Ján Mesiarik, Silvano Soatin a Andreas Kehr. Po štarte sa odohrával súboj medzi prvými dvomi menovanými, pričom mierne navrch mal český zástupca jazdiaci vnútrajškom dráhy. V druhej zákrute došlo k menšiemu kontaktu medzi dvomi kamarátmi z čias vojenskej služby v RH Praha, čo neustál Ján Mesiarik a otestoval si pád do nafukovacích mantinelov.

Na dráhu prišla po neho aj sanitka, no našastie po vyšetrení bol o chví¾u už v depe. Rozhodca medzitým nariadil štart druhého finále jazdcov nad 55 rokov. Po štarte sa dopredu dostal Ján Daniel za ve¾kého nadšenia divákov, no z výjazdu bol o niečo rýchlejší László Meszáros. Ján Daniel sa však nevzdávala a atakoval svojho súpera až do tretieho kola, kde v prvej zákrute neustál na pomerne mokrej dráhe jej vonkajšok a porúčal sa k zemi. Meszáros si tak nikým neohrozovaný mohol dojazdi po víazstvo pred Antonom Wannasekom a Imre Fogasom.

Druhý štart finále do 55 rokov opä ovládol František Liebezeit. Tentoraz na neho už nedotieral Ján Mesiarik, ktorý síce otrasený z pádu, no predsa nastúpil do jazdy a uhájil tak svoje druhé miesto.

Na stupňoch víazov potom hrali najprv českú hymnu a nakoniec aj maďarskú. Víaz kategórie starších jazdcov László Meszáros nezabudol ani na najvyššom stupni víazov poďakova Jánovi Danielovi za pomoc, keď mu ten pomohol opravi štrajkujúci motocykel deň pred pretekmi. Pekného gesta sa žarnovickému trénerovi dostalo aj v depe, kde bol maďarskou výpravou kamarátstvom potvrdený a pozvaný do Gyuly na preteky veteránov, ktoré plánujú organizova budúci rok.

      FIN FIN
      do 55 +55
1. František Liebezeit, CZ 3 3 3 3 2 14 1.  
2. Ján Daniel, SK 3 1 3 3 3 13   F
3. Anton Wannasek, A 2 3 2 3 3 13   2.
4. Laszlo Meszaros, H 3 2 3 2 3 13   1.
5. Ján Mesiarik, SK 2 3 3 3 1 12 2.  
6. Imre Fogas, H 1 2 2 2 3 10   3.
7. Franceso Barbetta, I (ACCR) 3 3 0 2 0 8    
8. Silvano Soatin, I 1 1 2 1 2 7 4.  
9. Andreas Kehr, A 1 2 1 2 0 6 3.  
10. Luboš Ďurica, SK 0 0 2 1 2 5    
11. Dušan Višváder, SK 2 1 1 0 1 5    
12. Giuseppe Furlan, I 0 2 0 1 1 4    
13. Toni Schreiner, A 1 1 1 0 1 4    
14. Angelo Melotto, I 0 0 1 1 0 2    
15. Helmut Dürneder, A 0 0 0 0 0 0    

Foto: Juraj Maďar