Archiv pro měsíc: Květen 2012

Extraliga

Slaný mohl po roce opět slavit

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 16. května
Oba aktéři dnešního extraligového klání prahli po vítězství se stejnou intenzitou, nicméně Mšeno nemohl zastihnout výjezd do Slaného v nepříznivější konstelaci. Jan Jaroš stále není k dispozici, navíc se potvrdilo, že Vladimír Višváder svůj konec škvárové kariéry myslí doopravdy vážně. Naproti tomu ve slánském družstvu konečně po dlouhých měsících klapalo všechno, jak mělo. A by Petr Vandírek předváděl strategická kouzla, domácí stále upevňovali vedení a na konci závodu se dočkali svého prvního triumfu po bezmála dvou letech.

Velkorysost leaderům netratí na skóre, natož pak na cti
Zatažená obloha nevěstila nic dobrého. A vskutku zhruba dvě hodiny před začátkem se z ní začaly snášet kroupy, které záhy vystřídal d隝. Pršet přestalo po nějakých padesáti minutách. Povětrnostní situace byla ovšem to poslední, co by Petra Vandírka trápilo. Jan Jaroš stále nemohl nastoupit kvůli odštípnuté kůstce na kloubu svého kotníku. Navíc nedorazil ani Vladimír Višváder, jenž ohlásil konec své škvárové kariéry. „Dneska je to těžký,“ povzdechl si mšenský kouč u vědomí, že Filip Šitera s Patrikem Nagyem budou náhradníky jen dle čísel na svých vestách.

V zasmušilé náladě se vydal na nástup, který spíkr Miloslav Čmejla zachránil, když v zácpě na silnici od Velvar raději vystoupil z auta a poslední kilometr došel po svých. Naproti tomu Milan Mach působil klidným a vyrovnaným dojmem. „Vychází mi to, že vyhrajeme o šest bodů,“ říkal optimisticky.

Rozjížďka s číslem jedna dostala Slaný do čela, avšak ruku na srdce. Asi jen málokdo by předpokládal, že si Robert Kosciecha a Eduardem Krčmářem neporadí se mšenskými juniory Michalem Kleinem. Jenže domácí jakoby se vítězstvími, jež jim byla celý loňský rok upírána, nemohli nabažit.

Do druhé jízdy nejrychleji odstartoval Sebastian Ulamek sledovaný Michalem Dudkem. Ten se snažil vyvážet Filipa Šiteru na venek, avšak mšenský závodník se stejně prodral na druhou příčku. Michal Dudek však nepolevil, v první zatáčce druhého kola jel zase chvíli jako druhý, avšak Filip Šitera byl pánem situace. A to až do konce jízdy, by na něho domácí závodník útočil až do cíle.

Třetí jízda přinesla další sólo Robertu Kosciechovi. Za jeho zády se ovšem seřadili hostující Filip Šitera s Piotrem Pawlickim. Jenže do druhého kola se Filip Šitera propadl na poslední příčku, aby nakonec v následujícím okruhu odstoupil definitivně. „Vypadalo to, jako kdyby se to zadřelo,“ hlásil ve svém boxu mechanikovi Vladimíru Kalinovi. Zevrubná prohlídka nakonec odhalila prasklou palivovou hadičku, kudu vytekl metyl.

Po třech prohrách konečně Przemyslaw Pawlicki zajistil Mšenu alespoň remízu, když po startu udeřil loktem do Sebastiana Ulamka. Ten však s Romanem Čejkou nepustil ke slovu Patrika Nagye. Osm bodů ztráty vyslalo jednoznačný signál Petru Vandírkovi, aby se pokusil o zvrat žolíkovým útokem, který ovšem vyprovokoval protiakci domácích. Místo Eduarda Krčmáře zmobilizoval Milan Mach náhradníka Sebastiana Ulamka.

„Przemek jede jako žolík a samozřejmě hned proti němu jede Seba,“ přemítal Petr Vandírek. „Ale to je dobře, jede už potřetí a pak to už budou mít vyplácanýho.“ Jenže Sebastian Ulamek vévodil rozjížďce s číslem pět od vylétnutí pásky až k šachovnicové vlajce. Mšenský joker byl za ním, ale mezi ním a jeho bratrem Piotrem jezdil Martin Málek. Piotr Pawlicki ho vytrvale atakoval. Poslední nájezd si načasoval do závěrečné zatáčky, ale v cíli mu na Moravana pár centimetrů chybělo.

A tak nasazení mšenského žolíka přineslo nerozhodný výsledek, avšak Slaňáci se nechtěli spokojit jen s osmibodovou převahou. Robert Kosciecha a Eduard Krčmář svým suverénním počínáním v duelu s Patrikem Nagyem a Vítem Janouškem v rozjížďce s číslem šest upravili průběžné skóre na 25:13. Navíc Milan Mach připomínal, že hraje férovou hru. „Teď místo Víta Janouška chtěli dát Filipa Šiteru, ale on už za něho jel,“ svěřoval se. „Protože hrajeme fair play, Vanďu jsem na to upozornil.“

Stejný postup jako jeho kouč zastával i Roman Čejka. Aby lépe viděl na dění v sedmé jízdě, postavil se u vjezdových vrat na válec, kterým se upravuje povrch dráhy. Přitom si všimnul, že Piotr Pawlicki má bílou přilbu a upozornil na to jeho otce. Piotr Pawlicki starší rychle zorganizoval nápravu, mechanik přikvačil se žlutou přilbou, kterou si polský junior bleskově nasadil.

Slaňáci si ovšem velkorysá gentlemanská gesta mohli dovolit s ohledem na vývoj utkání. Do rozjížďky s číslem sedm nejlépe odstartoval Sebastian Ulamek. V prvním oblouku ho objel Przemyslaw Pawlicki, avšak druhý z polských bratří zůstával na třetí příčce. By Martin Málek tentokrát nebodoval a Slaný vůbec první rozjížďku dnes prohrál, náskok desetibodový domácích šlo směle označit za komfortní. A to tím spíše, byl-li Petr Vandírek už bez žolíka ve svých rukou.

Slánský náskok redukuje až bonusová vidina
Právě omezené taktické možnosti mšenského kouče ruku v ruce s lepšími výkony české části slánské sestavy stály za dvojicí smírných výsledků. V osmé jízdě se Filip Šitera po předchozím defektu opět ujal vlády tahouna. Sice se v první zatáčce vůbec nepáral s útočícím Eduardem Krčmářem, jenže ten ve spolupráci s Michalem Dudkem nedal ani náznak šance Michalu Kleinovi. V rozjížďce s číslem devět se situace opakovala prakticky jako přes kopírák.

Przemyslaw Pawlicki proburácel pod šachovnicovou vlajkou s náskokem rovinky, přičemž jako první porazil Roberta Kosciechu. Jeho záda však spolehlivě kryl Roman Čejka. A Patriku Nagymu nepomohly k bodům ani rady otce Roberta, pro něž se vrátil ještě od startovního roštu. Mšenská ztráta zůstala zakonzervována na deseti bodech, navíc nastal čas pro úder domácích.

V desáté jízdě se Martin Málek dostal do vedení prakticky současně s letem pásky, aby posléze odvrátil veškeré útoky, jimiž ho Piotr Pawlicki častoval po celá čtyři kola. Eduard Krčmář jistil poslední bod, jenž byl ještě k mání, před Michalem Kleinem, ale po průjezdu cílem mu pořádně zatrnulo.

Zůstal stát na dráze a do depa se vrátil se ztichlým motocyklem po svých. „Prostě jsem projel cílem a nejelo,“ vyprávěl později, kdy už věděl, že do týmového rozpočtu nevznikne žádná díra. „Motor byl dobrej‘, ale stejně jsem skočil na druhou motorku. Pak to předělali a už to jelo.“

Nicméně otočme naše vyprávění zpátky k rozjížďce s číslem jedenáct. V ní úřadoval Przemyslaw Pawlicki stejně pilně jako kdysi svého času stařičký mocnář ve své vídeňské pracovně. Sebastian Ulamek se ho sice pokoušel podjet v první zatáčce, nicméně jeho pokus se nesetkal s úspěchem.

S Romanem Čejkou za zády však drželi v šachu Filipa Šiteru. Remíza ovšem vzala za své v závěru druhého kola, kdy Roman Čejka zůstal stát s přetrženým sekundárním řetězem. Vzápětí se Piotr Pawlicki dočkal svého prvního vítězství, na něž zadělal v první zatáčce. V ní venkem minul Michala Dudka, který opět skvěle reagoval na let pásky. Spolu se Romanem Čejkou vytvořil hráz neprostupnou Patriku Nagyovi, avšak v depu se skláněl nad motorem, který vydržel přesně tři jízdy.

Třináctá jízda přinesla Mšenu poslední naději, aby se maximálními triumfy mohlo pokusit překonat desetibodový náskok svého hostitele. Filip Šitera vystřelil dopředu jako blesk, avšak už v prvním výjezdu se musel dívat na deflektor Roberta Kosciechy. Předjetí se nepovedlo ani Przemyslawu Pawlickemu, jenž svého českého klubového kolegu vystřídal na druhé pozici.

„Vyhráli jsme, že?,“ ujišoval se Robert Kosciecha u Milana Macha, jemuž na odpověď stačilo souhlasné přikývnutí. Deset bodů ve dvou rozjížďkách nešlo překonat a Slanému stačil k definitivní jistotě jeden jediný bod. Nicméně Petr Vandírek myslel na budoucnost a mšenským mottem v nominovaných jízdách se stalo vytvořit si nejlepší platformu pro odvetu a bonusový bod za lepší skóre z obou vzájemných duelů.

A to se mšenskému kouči povedlo takřka stoprocentně. Čtrnáctou jízdu vyhráli Piotr Pawlicki s Filipem Šiterou, na jejichž štítě zůstali Eduard Krčmář s Martinem Málkem. Nakonec nejlépe odstartoval Sebastian Ulamek. Robert Kosciecha se v první zatáčce sápal pod Przemyslawa Pawlickeho, avšak ten se z výjezdu ukázal jako rychlejší.

Robert Kosciecha navíc ve druhém kole klesl na poslední příčku za Piotra Pawlickeho a nakonec neviděl cíl. Naproti tomu Przemyslaw Pawlicki převzal vedení. Mšeno opouštělo Slaný ve světle svých fenomenálních výkonů předcházejících sezón netradičně poraženo. Avšak čtyřbodový odstup dává velkou naději na bonusový benefit při odvetě.

Hlasy z depa
„Viděl jsem to dobře,“ zářil Eduard Krčmář. „Vyhráli jsme, bylo to suprový.osm bodů je dobrejch‘, ale chtěl bych udělat desítku. Teď už budeme jenom vyhrávat a nakonec budeme mistří.“

„Konečně jsme vyhráli,“ říkal Martin Málek s úlevou v hlase. „Mám z toho smíšené pocity, nejsem spokojený sám se sebou. Těžko se hledalo nastavení na dráhu, nemohl jsem se srovnat, aby to jelo. Bylo to hodně tvrdé a děravé, teď jsem dva dny makal na motoru a asi to dost překoňoval. Hodně se to vrtělo a musel jsem jet hodně těžké převody a stejně to nebylo ono. Hlavně že jsme vyhráli, ale chtělo to ode mě víc bodů.“

„Docela dobře se mi jelo,“ neskrýval Roman Čejka. „Trefili jsme nastavení a tak jsem jim i stačil. Ale měl jsem velkej‘ problém s řetězama. Praskaj‘ a padaj‘! Spadlo to v Divišově i v Pardubicích, přitom to vypadá rovný a v pohodě. Ale padá to a nevím proč. Ale jinak se mi to docela dneska líbilo.“

„Super, vyhráli jsme,“ radoval se Michal Dudek. „Měl jsem jen jednu motorku, přivezli mě druhej‘ motor z JRM. Ve třetí jízdě se ale utrhlo ložisko na vrchu. Tři jízdy a hotovo. Hlavně že jsme vyhráli, to je super.“

„Na hovno, prohráli jsme,“ netajil se Filip Šitera svou černou náladou. „Jednou mi zastavila motorka. Myslel jsem, že se to zadírá, ale zjistili jsme prasklou hadičku a vytek‘ metyl. Škoda, že jsme prohráli. Jsme mistři, čekalo se, že vyhrajeme, ale naštěstí jsme neprohráli o tolik.“

1. AK JAZ servis Slaný     48
Robert Kosciecha, PL 3 3 3 2 3 R 14
Martin Málek 1 1 0 3 0 E 5
Eduard Krčmář 2 – 2 2 1 1 8(2)
Roman Čejka 1 – 1 E 2   4(2)
Michal Dudek 1 – 1 – 1   3(2)
Sebastian Ulamek, PL 3 2 3 2 2 2 14
Michal Průcha     DNR
 
2. Grepl PDK Mšeno     44
Vít Janoušek 0 – 0 – –   0
Piotr Pawlicki, PL 2 0 1 2 3 3 1 12
Michal Klein 1 – – 0 0   1
Przemyslaw Pawlicki, PL 3 4* 3 3 3 2 3 21
Vladimír Višváder      
Filip Šitera 2 E 3 1 1 2 9(2)
Patrik Nagy, H (ACCR) 0 0 1 0 0   1

Poznámka: Vladimír Višváder ukončil kariéru a do Slaného nedorazil.

Aktuální extraligová tabulka:

  závody skóre body
1. Praha 2 102:81 4
2. Slaný 2 89:96 2
3. Mšeno 1 44:48 0
4. Pardubice 1 40:50 0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Extraliga

Druhé místo nikoho neuspokojí

Slaný – 15. května
Úpravy v extraligovém rozpise nedělají už ze sestav týmů a jejich strategie tolik průhlednou záležitost jako v posledních dvou letech. Navíc manažer domácích dostane do rukou přesnou sestavu hostí, než nahlásí svá vlastní startovní čísla. Není tedy divu, že hostující tým čeká s odkrytím karet do poslední možné chvíle. A zatímco ještě loni jsme byli zvyklí na zveřejnění startovní listiny i celý den předem, tentokrát se povolený čtyřiadvacetihodinový limit napíná až k prasknutí jako v případě dnešního středočeského derby Slaného se Mšenem.

Ruská posila nevyšla
Vítězná sestava se nemění, avšak Milan Mach neprovedl žádnou personální změnu v týmu, který si odvezl z pražské Markéty poměrně vysokou porážku. „Chtěl jsem měnit,“ připouští. „Plánoval jsem co nejsilnější sestavu. Ale vzhledem k ruské lize ti nejsilnější jet nemůžou. A tak zůstávám u osvědčené dvojice.“

Oním osvědčeným tandemem jsou dobře známí polští závodníci Robert Kosciecha a Sebastian Ulamek. Doplní je domácí senioři Martin Málek a Michal Dudek a zbytek slánského týmu je už výhradně juniorský – Eduard Krčmář, Roman Čejka a Michal Průcha.

Jednu změnu však Milan Mach přesto nachystal. Sebastian Ulamek poveze do dnešní bitvy náhradnické startovní číslo šest, což se v doposud uskutečněných extraligových kláních projevilo jako nesporná výhoda. „Někdy je to výhoda,“ přemítá slánský kouč. „Když máš dobrý základ a v něm dva dobré seniory.“

Tuto podmínku Slaný papírově plní takřka pokaždé, nicméně body se mu vyhýbají jako čert kříži. „Jako do každého závodu,“ hovoří Milan Mach o svých dnešních ambicích. „Jdeme udělat dobrý výsledek. Dlouho jsme nevyhráli. Moc bych si přál, abychom doma před vlastním publikem vyhráli. Mohlo by to dopadnout,ale znáš to, je to sport. Přinejmenším budeme druzí (smích), ale už bych rád byl zase první.“

Tři klíčoví muži
Zatímco pro Slaný je synonymem bohužel kulaoučká nula, Mšeno je opačným extrémem. Nyní však na specialisty na obhajobu extraligových titulů zvyklých hromadit vítězství dolehly starosti. Opět jim bude citelně chybět Jan Jaroš. V týmu Petra Vandírka nebude chybět pevný kámen mšenské pevnosti Filip Šitera. Dalšími členy sestavy jsou Vít Janoušek, Michal Klein, Vladimír Višváder a Patrik Nagy. Cizinecký kontingent obstarají polští bratři Piotr a Przemyslaw Pawličtí, debutující v české extralize.

„Není to výsledek po čtvrtku,“ odmítá Petr Vandírek myšlenku, že by se jednalo o důsledek přerušeného utkání s trojkoaličním nováčkem z minulého týdne. „už měsíc předem jsem tvrdil, že je chci ve Slaným zkusit. Podepsali jsme je zjara, jevili se dobře už loni a předloni, i když teď o víkendu dobře nezajeli.“

Dnes však Mšeno nebude mít na klíčovém náhradnickém postu cizince, nepočítáme-li Patrika Nagye na čtrnáctce. Vestu se startovním číslem třináct si oblékne Filip Šitera. „Nevím, jací budou oba Pawličtí,“ přibližuje mšenský kouč své motivy. „Takže je to na Filipovi. Měl by zaujmout pozici tahouna. Když tihle tři pojedou, bude to dobré.“

Petr Vandírek by se logicky rád dostal do čela tabulky, k čemuž samozřejmě napomáhá okleštěný program play-off. „Po těch posledních třech nebo vlastně čtyřech letech je pro Mšeno jakýkoliv jiný výsledek než vítězství neúspěch,“ tvrdí Petr Vandírek. „Tipnout je těžké. Když mi to tři dobře zajedou, bude to dobré, když jeden z nich bude pauzírovat, nastane problém.“

Historické okénko:
Slaný, 28. srpna 1997: debutující Rus posílil Březolupy
Dnes Milan Mach nedokázal pro utkání se Mšenem zajistit ani Grigorije Lagutu, ani Emila Sajfutdinova. Ten už slánskou vestu loni oblékl, avšak nebyl prvním ruským závodníkem v českých ligách. Tento primát nenáleží ani Igoru Kononovovi, který předloni úspěšně hájil barvy pražského Olympu pod taktovou Vladimíra Vopata.

Ruského plochodrážníka poprvé v extralize použil březolupský kouč Miloš Plzák. Moravský celek nasazoval cizince vcelku pravidelně od roku 1991 a borci typu Leszka Matysiaka či Heinricha Schatzera v jeho sestavě takřka zdomácněli.

Když se v sezóně 1996 extraliga znovu vrátila k systému čtyřutkání, které jí provázelo po většinu let její existence, Březolupy navzdory silnému českému kádru nepřestaly Březolupy stavět zahraniční posily. Na konci roku cinkaly stříbrem, by nově ustavené pravidlo o povinných dvou rozjížďkách obsazených juniorským závodníkem byl v jejich případě handicap.

Roku 1997 zahájily Březolupy ve velkém stylu. Po druhém místě v Březolupech a vítězství v Pardubicích se hřály na čele tabulky. Jenže ve Slaném a v Praze skončily až třetí. Na začátek druhé poloviny ve Slaném proto Miloš Plzák povolal Rinata Mardanšina.

Rus se sice v rozjížďce s číslem čtrnáct nevyhnul nule, avšak jinak prohrál jen se slánským Jiřím Štanclem. Byl nejlepšímu mužem svého celku, ale vyrovnat se mu mohl už jen Robert Král. Jaroslav Gavenda totiž po vyloučení za kolizi s pardubickým Radkem Smolíkem přišel o body. V konečném součtu nakonec Březolupům scházely čtyři body na Slaný,jemuž vedle Jiřího Štancla a Lubomíra Batelky dost pomohl Angličan Gary Stead. Ten využil dovolené u Štanclových k extraligovému startu. Bez zajímavosti není ani účast Petra Vandírka v barvách Plzně. Dnešní kouč Mšena tehdy inkasoval šest bodů, když mu vítězství v šesté jízdě sebrala porucha ve druhém kole.

Březolupům útok na titul nevyšel a nakonec skončily třetí. Mnohem horší však byla ztráta Mitasu v roli strategického partnera, takže se v osmadevadesátém moravský tým v extralize neobjevil. Rinat Mardanšin se už nikdy do extraligy nevrátil. Čtyřnásobný šampión své země a člen stříbrného týmu z mistrovství světa 1996 zemřel ve věku dvaačtyřiceti let během chirurgické operace v lednu 2005.

Oficiálně nahlášené sestavy:

AK Slaný: 1 Robert Kosciecha, PL
  2 Martin Málek
  3 Eduard Krčmář
  4 Roman Čejka
  5 Michal Dudek
  6 Sebastian Ulamek, PL
  7 Michal Průcha
 
Grepl PDK Mšeno: 8 Vít Janoušek
  9 Piotr Pawlicki, PL
  10 Michal Klein
  11 Przemyslaw Pawlicki, PL
  12 Vladimír Višváder
  13 Filip Šitera
  14 Patrik Nagy, H (ACCR)

Foto: Pavel Fišer, Wojta Zavřel, Michal Kohout a Jan Janů

Historie

Letos si připomínáme sedmdesáté výročí tragické smrti Františka Hladěny

Pardubice – 15. května
Při letošní jubilejní třicáté mezinárodní Veteran Ralley Pardubice, která se koná v sobotu 19. května, si určitě pardubická veřejnost i soutěžící za volanty a řidítky historických automobilů a motocyklů určitě připomenou legendu pardubického motocyklismu a motorismu vůbec, Františka Hladěnu, který dal městu Pardubice dva velké motocyklové závody, což bylo jeho velkým přáním. Jeho osobnost připomíná i výstava, která probíhá v informačním středisku vedle Zelené brány až do soboty 19. května

František Hladěna se narodil v Praze na Letné. Po studiích byl přijat tehdejším výrobcem motocyklů J.F.Koch ve dvacátých letech minulého století, později konstruktérem motocyklů Praga 500 ccm a 350 ccm. Krátce pracoval u firmy ITAR, výroba motocyklů v Praze.

Do Pardubic jezdil často za svým strýčkem Františkem Hladěnou, který měl v Pernštýnské ulici obchod a výrobu speciálních koňských sedel pro žokeje. Mladému Hladěnovi se v Pardubicích líbilo a tak si pořídil motodílnu v Pernerově ulici a převzal zastoupení motocyklů Scott, Ariel, Lewis a Grizzly. Výroba motocyklů Grizzly začala roku 1926 v autodílně Josefa Matyáše ve Familii (dnes Slovany) ve Spojilské ulici. Zde se stal František Hladěna zajížděčem těchto strojů.

Svůj první závod Zbraslav – Jíloviště jel na motocyklu značky Grizzly 250 ccm a dojel na druhém místě. V roce 1929 jel Hradeckou hvězdicovou a závod na Kunětickou horu. V témže roce byl Hladěna spoluzakladatelem společně s Adolfem Trnkou závodu motocyklů na travnaté dráze dostihového závodiště v Pardubicích. Hladě dal také tomuto závodu jméno Zlatá přilba Československa a zúčastnil se prvního ročníku, kde ve finále obsadil čtvrté místo na motocyklu značky Ariel.

V roce 1933 koupil pro sebe a mladičkého Hugo Rosáka, kterého podporoval, dva závodní speciály DKW 175 ccm a při 5. Zlaté přilbě porazil Rosák na tomto stroji těsně svého učitele. V roce 1932 prosadil František Hladěna také uspořádání ploché dráhy na škvárovém oválu fotbalového stadiónu S. K. Pardubice, prvního ročníku Memoriálu J. K. Lobkowicze. Opět spolupracoval s Adolfem Trnkou a také s Františkem Podlešákem z Lázní Bohdaneč, ředitelem tohoto závodu do roku 1938.

V roce 1934 jel František Hladěna závod Ostravský okruh, Ždírecký trojúhelník a Lochotín u Plzně. V témže roce vyhrává plochou dráhu v Liberci a v Mariánských Lázních.

V roce 1936 převzal zastoupení osobních a nákladních vozů značky Škoda v Pardubicích pro pardubický kraj. Zároveň zakládá v autodílně bratří Tycových v Dražkovicích (dnes Sýkora Mitsubishi) ŠKODA SERVIS, kde se prováděly garanční a servisní opravy těchto automobilů. Díky svým známostem vysílá v témže roce dva mladé jezdce Hugo Rosáka a Karla Rykra, oba z Rábů u Pardubic, do továrny Autfit Ogar Praha Strašnice, kde oba společně získávají zkušenosti od zkušeného závodníka Jana Lucáka. V roce 1938 získává oba závodníky tovární tým Jawa. Hugo Rosák při deváté Zlaté přilbě Československa obsadil ve finále páté místo na Jawě 250 ccm.

Druhá světová válka způsobila mnoho zla a neštěstí. V roce 1942 zahynul i František Hladěna, velký vlastenec, který se zúčastnil československého odboje a pomáhal parašutistům skupiny Silver A. na památku tohoto pardubického závodníka a propagátora motorismu v Pardubicích uspořádal ČSL AUTOKLUB Pardubice, později AMK Zlatá přilba Pardubice, od roku 1946 do roku 1973 sedm plochodrážních závodů s názvem Hladěnův memoriál. V nich byl několikráte tajemníkem jeho bývalý spolupracovník Adolf Trnka z Prahy. V roce 1946 při prvním Hladěnově memoriálu zvítězil jeho žák Hugo Rosák na Japu 500 ccm, který v roce 1947 vyhrál jubilejní desátou Zlatou přilbu Československa.

Díky dnes již dávné myšlence Františka Hladěny, který byl obklopen několika schopnými funkcionáři, vznikl v Pardubicích legendární závod o Zlatou přilbu, který se jezdí dodnes, a závod na škvárové ploché dráze Memoriál J. K. Lobkowicze, který se jel naposledy v roce 1948, další ročníky byly zakázány.

V letošním roce si připomínáme 99. výročí narození Františka Hladěny v Praze a sedmdesáté výročí jeho tragické smrti v roce 1942 v Pardubicích.

Ostatní závody

Češi v akci 14

DOPLNĚNO

Uplynulý týden byl na českých plochodrážních stadiónech doslova hektickou záležitostí. V zahraničí se ovšem čeští závodníci nedostali ke slovu tak často. Martin Málek přivezl náhradnický postup z evropského semifinále z Rovna a český tým byl v utkání jadranské ligy v Žarnovici slovenským družstvem rozdrcen doslova na prach. Těmto tématům se magazín speedwayA-Z věnuje systematicky v původních příspěvcích, takže nyní je čas na kompilaci z ostatních drah, jenž se vzhledem ke kraoučké dovolené na Slovensku dostává na řadu až o den později oproti svému klasickému pondělnímu termínu.
Pondělí 7. května mělo v britské Elite League přinést souboj Belle Vue proti Eastbourne, ale bylo odloženo na prozatím neurčený termín. Bratři Drymlovi tak před úterním finále šampionátu jednotlivců AČR a středeční domácí extraligou s Olympem zůstali doma.

Podobně dopadlo i utkání Swindon vs. Eastbourne ve čtvrtek, takže se Lukáš Dryml mohl přijet podívat do Mšena. A když už sledujeme divácké aktivity pardubických bratří, oba si v sobotu dopoledne nenechali ujít ani jadranskou ligu v Pardubicích.

Zato Josef Franc se pořádně nalétal. V pondělí byl v Ipswichi, kde domácí v utkání Premier League porazilo jeho Sheffield 54:42. Josef Franc skóroval sedmi body se dvěma bonusy. Druhý den se Pražan vrátil do Čech, absolvoval český šampionát a exceloval při SGP na pražské Markétě.

V neděli večer usedl na letadlo a od přistání měl hodinu, aby nastoupil za Sheffield ve výjezdním utkání Premier League v Sheffieldu. Domácí sice dominovali 54:38, avšak Josef Franc exceloval dvanácti body.

Čtvrteční střetnutí Premier League mezi Redcarem a Ipswichem bylo zrušeno a Matěj Kůs nemohl pomáhat Medvědům ani při jejich sobotní návštěvě Berwicku, jelikož plnil pramálo vděčnou úlohu náhradníka české velké ceny a v sestavě figuroval jako střídaný rider replacement. Na vysoké výhře Banditů 65:28 se Luboš Tomíček podílel pěti body se třemi bonusy, když jednou neviděl cíl kvůli defektu.

Odložený duel švédské nejvyšší ligy mezi Hammarby a Vetlandou viděl v akci rovněž Martina Vaculíka. Slovenský závodník v předvečer mšenské extraligy skóroval třemi body s jedním bonusem. Domácí prohráli těsně 44:46. Z vítězství svého celku se těšil i v neděli, by tragický osud Lee Richardsona oblékl do černého plochodrážní veřejnost po celém světě. Tarnow porazil doma Leszno 56:34 a slovenský závodník inkasoval osm bodů se dvěma bonusy.

Konečně se v lize našich severních sousedů dostal ke slovu český závodník. Václav Milík prožil debut jako hrom, když jeho Krakow porazil Pilu na jejím domácím stadiónu 49:41. Pardubický junior získal dvanáct bodů s jedním bonusem.

Protože se René Vidner kvůli změně rozpisu na pouhých pět závodníků nedostal do sestavy českého týmu pro dvojutkání českého družstva se Slováky, nebránil se pozvánce na společný juniorský šampionát Rakouska, Maďarska, Slovinska a Chorvatska. V sobotu v rakouském Natschbachu skončil se sedmi body sedmý, když na stupních vítězů stanuli Matič Ivačič, Dino Kovačič a Nejc Malešic.

Okamžitě po závodech se přesunul na další pokračování do Krška. V neděli ráno však byla dráha v hrozném stavu, předpověď počasí neslibovala nic pěkného a telefonáty s místními funkcionáři jakbysmet. Pardubický junior proto zamířil na cestu domů, aby ho zpráva o změně situace zastihla už na rakouském území.

A na závěr našeho dnešního ohlédnutí se musíme vrátit ještě do předminulé neděle do polského Wawrova. Výsledky z mezinárodního závodu stopětadvacítek ani dorazit nemohly, protože byl mítink kvůli dešti poničenému oválu zrušen.

Doplněk:
Nedělního mítinku v Kršku se zúčastnil Ondřej Smetana. Získal deset bodů, přičemž o další přišel díky diskvalifikaci za najetí do pásky, a skončil pátý. Sobotního klání v Natschbachu se nemohl zúčastnit s ohledem na pořadatelské povinnosti při SGP České republiky.

Foto: Wojta Zavřel a Michal Kohout

Polsko

Lee Richardson nežije

Wroclaw – 13. května
Krutá zpráva dorazil z Polska. Při nedělním výjezdu Rzeszowa do Wroclawi upadl Lee Richardson. Třiatřicetiletý Angličan byl převezen do nemocnice, kde podlehl vnitřnímu krvácení. Juniorského mistra světa 1999 si dobře pamatují také čeští fanoušci a to nejen ze seriálu Speedway Grand Prix. Několikrát startoval na Zlaté přilbě a pardubickou vestu oblékal i v extralize. Čest jeho památce!

Foto: Karel Herman