Věroslav Kollert je opět na plochodrážních oválech

Mníšek – 31. května
Když poprvé ve Slaném po motokrosovém stylu zatleskal nohama nad řidítky plochodrážního motocyklu, diváci se mohli zbláznit. Avšak funkcionáři už měli menší radost, stejně jako když se pokusil osvěžit standardní rutinu nástupu blbinkami na freestylovém kole. Závodní kariéru věčného baviče, který dokázal objet kolo s libereckých Pavlovicích s neprůhledným černým pytlem na hlavě jen podle pokynů svého otce z rozhlasu, přerval krutý distanc za klukovinu s kouřením trávy. Co Tomáš Enge ve formuli 3000 svého času odskákal vyloučením z vítězného závodu v Budapešti, liberecký plochodrážník odnesl krutým dvouletým distancem. Nyní se však Věroslav Kollert na plochodrážní ovály vrátil.

Když musel pověsit svou plochodrážní kombinézu na hřebík, dostal se mezi kaskadéry, kde se jeho bavičský talent mohl rozvinout naplno. Po zranění se formovala nová parta Streets Owners, která dala dohromady nová čísla zvedající diváky ze sedadel. Přišel polský promotér a diváci mohou vidět Věroslava Kollerta v akci také na plochodrážních stadiónech v Lublinu, Ostrowě, Rawiczi či Leszně.

Naplněné tribuny jsou naplněné nadšeným diváky, kteří vytvářejí každému vystoupení báječnou kulisu každému vystoupení. Dvě hodiny napětí jsou plné jízd po dvou kolech, skoky na motocyklu, ohňovými efekty, bouračkami a divokým předjížděními. Rozesmáté tváře kaskadérů po perfektně provedením čísle dává najevo, že v jejich týmu panuje dobrá nálada.

„Musím poděkovat všem, kteří na mě nezapomněli,“ vzkazuje Věroslav Kollert z Polska, kde ho tamní funkcionáři už několikrát přemlouvali k návratu na ovály. „Zábavu, co předvádím, je i odměna za jejich potlesk.“

Pakliže Streets Owners stihnou na podzim vrátit včas do České republiky, je možné, že se objeví i při Závěrečné na stadiónu v Liberci.

Foto: GRS Liberec

Žarnovica pozýva na súboje minulosti

Žarnovica – 30. mája
V najbližšiu nede¾u, 3. júna, bude Žarnovica dejiskom súbojov minulosti plochej dráhy. Na štart Medzinárodných pretekov veteránov, ktoré organizuje Speedway Club Žarnovica, sa totiž postavia bývalí pretekári, či starší páni, ktorí si svoje sny o jazdení na plochej dráhe plnia v neskoršom veku. Nede¾né popoludnie bude patri nielen súpereniu na dráhe, ale aj spomínaniu na časy minulé prostredníctvom výstavy automobilových a motocyklových veteránov.

Preteky veteránov nie sú pre Žarnovicu žiadnou novinkou. Už v roku 1989 počas Zlatej prilby SNP sa na štart postavili v rámci exhibície anglickí veteráni doplnení Jaromírom Lachom jazdiacim na ESe. Skutočné meranie síl veteránov však videla Žarnovica až v roku 2000. Preteky vtedy ovládol jeden z najlepších slovenských plochodrážnikov vôbec, Ján Daniel, ktorý si tak daroval pekný darček k svojej pädesiatke. Preteky veteránov sa dočkali pokračovania aj v nasledujúcich rokoch. Počas nich sa v rokoch 2003 a 2004 prvýkrát predstavili na žarnovickej dráhe aj sajdky. Lákadlom pre divákov bola aj skutočnos, že sa na ovály vtedy vrátil okrem Jána Daniela aj Pavol Tonhauzer. Slovenské farby v týchto pretekoch hájili aj pretekári zo Zohora, či už bratia Višváderovci alebo ¼uboš Ďurica a Jozef Slezák. Diváci, ktorí si na štadión pravidelne našli cestu v peknom počte pohybujúcom sa od 500 v roku 2005 až do 1500 v roku 2000, boli svedkami mnohých zaujímavých súbojov. Pretekári sa potom spokojní vracali do svojich domov a radi sa o ďalší rok vracali na žarnovický štadión. V roku 2005 sa však odjazdili posledné preteky veteránov a zdalo sa, že tejto tradícii v Žarnovici odzvonilo.

Speedway Club Žarnovica sa však už vo svojich začiatkoch rozhodol, že preteky veteránov oživí. Veď jeho členmi je aj nieko¾ko bývalých pretekárov. Dlane začali svrbie už pred dvomi rokmi Jána Daniela, ktorý rozmýš¾al zorganizova preteky veteránov, keďže vtedy oslavoval 60-tku a túžil si da rovnaký darček ako tomu bolo desa rokov predtým. Nakoniec však z toho zišlo. S riešením problému Jána Daniela prišiel o dva roky neskôr SC Žarnovica.
Štartovná listina pretekov sa však nerodila ¾ahko. Spočiatku vládlo medzi bývalými žarnovickými jazdcami nadšenie a kde kto sa ozýval so záujmom ukáza sa ešte na dráhe. Nakoniec sa však ich počet zredukoval a slovenské farby budú háji dvaja pretekári zo Žarnovice a dvaja zo Zohora. Okrem spomínaného Jána Daniela sa na preteky pripravuje aj 43-ročný Ján Mesiarik, ktorý na sklonku osemdesiatych rokov hájil aj farby RH Praha, pokým ho od plochej dráhy nedostalo ažké zranenie. Návrat na ovály plánoval aj Vladimír Tomka, ktorý si celkom s¾ubne počínal aj na tréningoch, avšak nakoniec si to rozmyslel. Zo Zohora samozrejme nebude chýba zástupca plochodrážneho klanu Višváderovcov, Dušan, ktorý je čerstvým pädesiatnikom. Okrem neho sa na štart postaví aj ¼uboš Ďurica.

Najpočetnejšiu zostavu do Žarnovice vysiela Rakúsko. Dvojnásobný šampión Rakúska z rokov 2000 a 2001 Walter Nebel opráši svoju kombinézu a bude v Žarnovici štartova po 12-ročnej prestávke. Na štart sa postaví aj Toni Schreiner, ktorý do Žarnovice jazdí často, čo by divák, či ešte v minulom roku ako mechanik Pavla Pučka. Ďalšie rakúske mená už nie sú to¾ko známe a v Žarnovici ešte neboli k videniu: 52-ročný Richard Schrammel, 50-ročný Andreas Kehr a 53-ročný Helmut Dürneder.

Pomerne početná zostava dorazí do Žarnovice už v sobotu pred pretekmi z Talianska. Na dráhe nebude chýba ani jeden skutočný skvost svetovej plochej dráhy a momentálne najstarší aktívny plochodrážnik na svete. Reč je o Francescovi Barbettovi, ktorý okrem pretekov veteránov jazdí aj dlhú plochú dráhu s českou licenciou. Tento 66-ročný plochodrážnik je dobre známy aj zo Žarnovice. Veď práve tu zvádzal súboje najmä s Jánom Danielom a Pavlom Tonhauzerom počas pretekov veteránov v minulosti. Prvýkrát štartoval v Žarnovici v roku 2001, kedy obsadil piate miesto, hneď za Jánom Danielom. O rok na to zvíazil v kvalitne obsadenej kategórii štvorventivlových strojov pred Pavlom Tonhauzerom. V roku 2003 bol v tejto kategórii druhý za Tonhauzerom, ale pred Jánom Danielom. Zatia¾ naposledy štartoval na našej dráhe v roku 2005, kedy síce štyri jazdy vyhral, ale v jednej mal pád a v poslednej došiel na poslednom mieste, čo mu vynieslo piate miesto. Aj 55-ročný Silvano Soatin nie je žarnovickým nováčikom. V roku 2001 tu totiž obsadil šieste miesto, čo zopakoval aj v roku 2004 a v roku 2005 si polepšil o jedno miesto. 50-ročný Giuseppe Furlan štartoval v Žarnovici tiež dvakrát. V roku 2004 a 2005. Nováčikom z talianskej výpravy je len Angelo Melotto, 49-ročný veterán.

Silnú zostavu, síce nie početne, ale kvalitatívne, posiela do Žarnovice aj Maďarsko. Veď ktorý fanúšik si nespomenie na výborného teraz už 59-ročného Lászlá Meszárosa, víaza posledných pretekov veteránov v roku 2005 v kategórii dvojventilov? Rovnako v rokoch 2003 a 2004 patril medzi najlepších, keď v prvom prípade bol lepší od neho jedine Američan Greg Comstock a v druhom prípade Ján Daniel. Druhým maďarským pretekárom, ktorý do Žarnovice zavíta, je Gábor Farkas, ktorý v Žarnovici štartoval ešte ako aktívny jazdec v roku 1979 v predkole Majstrovstiev sveta jednotlivcov. Okrem týchto pretekov v Žarnovici viac neštartoval. Diváci sa môžu teši v akom svetle sa predstaví po dlhej 33-ročnej prestávke.

Poslednou krajinou, ktorá vyšle do Žarnovice svojho jazdca je Česká republika. Zohna českého veterána na preteky je doslova umením. Podobne ako preteky veteránov nie sú na výslní v Po¾sku, či v ďalších krajinách východnej Európy, ani v Čechách v súčasnosti niet viac ako jedného, či dvoch veteránov. Aj napriek ve¾kej snahe a oslovovaniu bývalých jazdcov organizátormi sa podarilo na preteky dohodnú iba jediného českého pretekára. No viacerí pris¾úbili účas na prípadných budúcoročných pretekoch veteránov. Len čas ukáže, či sa s¾ub stane skutočnosou… V Žarnovici tak zaveje česká vlajka jedine vďaka Františkovi Liebezeitovi, manažérovi spoločného tímu DaK Moto Liebezeit Divišov, ktorý štartuje v českej Extralige a ktorého farby háji aj Martin Vaculík. František Liebezeit svoju plochodrážnu kariéru ukončil v roku 2007.

Začiatok pretekov je naplánovaný na 12.30 hod. pričom súbežne s nimi bude prebieha na štadióne aj spomínaná výstava automobilových a motocyklových veteránov.

Foto: Martin Búri

Pražský válec se dál valí českou extraligou

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 29. května
Tomáš Topinka dovedl pražský Olymp ke třetímu extraligovému triumfu v řadě, když na své domácí dráze porazil koaliční celek DaK Moto Plzeň – Divišov. Hosté však v úvodu převzali iniciativu a úvodní čtyři jízdy strávili v čele. Počátek jejich horších časů jakoby předznamenal incident z rozjížďky s číslem sedm, v níž rozhodčí Pavel Váňa natvrdo uplatnil další z úžasňoučkých pravidel, že změna proti rozpisu musí být hlášena předem. Do absolutní absurdity tento reglement staví fakt, že Matej Žagar nebyl odkázán do depa ze startovního roštu, avšak byl vyloučen po svém vítězném průjezdu cílem. Síla pražského celku byla nabíledni, a by si František Liebezeit rozhodně nezadal v otázce strategických kouzel s vyhlášeným Tomášem Topinkou, domácím v zisku dalších dvou bodů do tabulky zabránit nemohl.

Černý kůň skáče do čela
Trojkoaliční tým si v tiskových materiálech pořadatele vysloužil označení černého koně. A hned rozjížďka s číslem jedna ukázala, že umí skákat hodně vysoko. Tomáš Topinka předhodil na silného Kjastase Puodžukse juniorskou dvojici. Na začátku duelu toho nebylo mnoho, co ztratit, navíc si jeho junioři odbyli povinný start. Avšak drtivou prohru 1:5 přece jen nečekal.

Kjastas Puodžuks měl totiž za svými zády Daniela Hádka, zatímco Zdeněk Holub s Michalem Škurlou, jež letos zjara provází pověst o pronikavém zlepšení, tentokrát zaostali vzadu. „Chtěl jsem si vyzkoušet druhou motorku,“ kroutil hlavou Zdeněk Holub. „A moc jsem na ní neodstartoval.“

Ani další rozjížďky prozatím neotočily vývojem utkání ve prospěch domácí. Ve druhé jízdě se o to postaral Matej Žagar. Po bezchybném startu neztratil vedoucí příčku ani na okamžik a pod šachovnicovou vlajkou proburácel před silným pražským tandemem Rafal Okoniewski – Josef Franc. Garantem smírného výsledku rozjížďky s číslem tři se stal Kjastas Puodžuks.

Lotyš se na čela usadil současně s letem pásky a vrcholem úsilí Matěje Kůse a Ondřeje Veverky se stalo obrání Jana Holuba o poslední bod. Nicméně pražský nápor měl teprve ještě přijít. Ve čtvrté jízdě všechny zaskočil Zdeněk Holub, když předvedl dokonalý start.

Bjarne Pedersen záhy umlčel veškeré hlasy, které pochybovaly o jeho zdravotním stavu či odhodlání po včerejším hrozivém pádu se Scottem Nichollsem během britské Elite League v Coventry. Nyní jistil Zdeňka Holuba, aby z prvního výjezdu převzal vedení. Zdeněk Simota a Daniel Hádek byli rázem ti druzí.

Zdeněk Simota ovšem zasypával pražského juniora před sebou jedním nájezdem za druhým. V nájezdu do druhého kola se odvážně pustil úzkou skulinkou, kterou mu Zdeněk Holub nechal mezi svou pravicí a mantinelem. A tou se protáhl na druhé místo. Daniel Hádek však neviděl cíl. „Chcíplo mi to, když jsem se přetočil ve výjezdu,“ vysvětloval, proč ve třetím okruhu zůstal stát. „Asi byl nenaladěnej‘ karburátor. Ale hlavně je to na hovno se startama, ty mně nejdou.“

Okamžiky trojkoaličního družstva ve vedení byly sečteny v páté jízdě. Rafal Okoniewski a Josef Franc úřadovali už od samotného začátku, když Jana Holuba a Michaela Hádka ze sebou nechali již v prvních metrech. „Fando, dej tam někoho jinýho, a to nekazím,“ obracel se na svého kouče Michael Hádek, který se stále nemůže srovnat po své divišovské piruetě a zranění nohy z dlouhé dráhy v bavorském Plattlingu.

Jenže František Liebezeit rozhodně nechtěl stahovat kalhoty, protože za stavu 16:14 byl brod doopravdy ještě hodně daleko. Kjastas Puodžuka navíc ovládl rozjížďku s číslem šest a to opět ve stylu start – cíl. Daniel Hádek v duchu svých předchozích kritických slovech na adresu svých startovních manévrů však zůstal viset za Ondřejem Veverkou a Zdeňkem Holubem. K poslednímu volnému bodu jej nedostal ani srdnatý nájezd vnějškem poslední zatáčky.

Reglement přináší pohromu
V rozjížďce s číslem sedm zůstal ve svém depu sedět Jan Holub, jehož místo na startovním roštu zaujal Matej Žagar. Slovinský závodník se znovu dostal rychle do čela, zatímco Bjarne Pedersen s Matějem Kůsem obrali o body pouze Zdeňka Simotu. Konečné slovo měl ovšem Pavel Váňa. Slovinec byl dodatečně vyloučen, protože ho František Liebezeit opomněl v duchu regulí předem ohlásit. Postaral se o premiéru diskvalifikace dle bodu, nad nímž nelze než kroutit hlavou. Nasazení trojkoaličního náhradníka bylo jinak plně v souladu s řády, navíc odpověď, proč se jízda s nenahlášeným závodníkem vůbec odstartovala, zůstává evidentně v hlavě arbirtra.

Remíza se verdiktem z věže rázem stala pražským triumfem. Domácí odskočili hostům už o šest bodů, ale jejich kouč zažíval před osmou jízdou horké chvilky. Josef Franc ještě v depu přesedlal na druhý motocykl. Navíc startovní proceduru přerušila blikající světla. „Já ho nahlásil včas,“ divil se Tomáš Topinka. Situace se záhy vysvětlila, protože sudí byl stále ještě zaměstnán telefonickým rozhovorem s Františkem Liebezeitem, jenž se stále nemohl smířit, že se závody dají prohrávat nejen na dráze, ale i na bílých stránkách reglementů.

Osmá jízda navíc vedení domácích ještě prohloubila. Ondřej Veverka jezdil velkorysou vnější stopou, zatímco Josef Franc ho jistil z druhého postu, i když bratři Hádkovi měli tentokrát k útoku příliš daleko. Hned vzápětí Rafal Okoniewski s Bjarne Pedersenem už v úvodních fázích přestřihli vítěznou šňůru Kjastase Puodžukse.

Za stavu 34:20 nebylo, na co čekat. František Liebezeit poslal Mateje Žagara do rozjížďky s číslem deset v úloze žolíka. Jenže Tomáš Topinka, který se svým bratrem Miroslavem měl ve svých pověstných deskách hned několik rozpracovaných strategických alternativ, se hrozbu pokusil odvrátit hned v zárodku.

Zdeněk Holub, který se na kopečku v depu už v doprovodu svého otce chystal na startovní rošt, poslal zpátky do boxu. Z něho promptně povolal Rafala Okoniewskeho, jenž navíc vzhledem k návratu z předchozí jízdy dostal další dvě minuty navrch k dobru.

Po vylétnutí pásky Matej Žagar drsně objel Matěje Kůse a už v první zatáčce byl v čele. Rafal Okoniewski ho ve výjezdu nestihl. Jan Holub sice zaostal vzadu, ale hodně dlouho vrčel za zadkem Matěje Kůse. Ten se však nenechal znepokojit a třetí příčku před Plzeňanovým náporem uhájil sice těsně, ale přece.

Když není vítězství souzeno
Ze čtrnácti bodů trojkoaliční ztráty bylo rázem jedenáct. A nápor hostí pokračoval i v rozjížďce s číslem jedenáct, kdy Josef Franc opět předvedl rošádu s motocyklem. Jan Hlačina vzal tu, na které vyjel na ovál, zatímco Zdeněk Schneiderwind přivezl náhradní stroj. „Vždycky jsem se to snažil pošolíchat,“ svěřoval se pražský závodník. Nyní neměl vůbec špatný start, ale nakonec dojel do cíle jako poslední.

Na čelo pronikl Bjarne Pedersen, který pronikl vnitřkem úvodního výjezdu pod Mateje Žagara, když vyvážel Josefa France. Slovinec však umožnil Kjastasi Puodžuksovi, aby i on podjel Pražana. A pak se mohl sám pustit do stíhání Bjarne Pedersena. Jenže Dán mu pokaždé strčil svůj deflektor přímo do dráhy, kterou se sunul na první příčku.

Ale přišlo třetí kolo. V zatáčce u depa očekával Bjarne Pedersen, že se slovinský nájezdník objeví opět po jeho pravici. Ten vskutku očekávaný manévr naznačil, avšak takřka současně zlomil motocykl pod svého dánského protivníka. Byl rychlejší a mohl být právem oslavován jako strůjce trojkoaličního vítězství 4:2.

Jenže devět bodů pražského náskoku bylo k nepřekonání. Navíc Tomáš Topinka nechal odpočívat Josefa France, jehož zastoupil náhradník Rafal Okoniewski. Ten mu zabrnkal na nervy, když musel uvádět ztichlý motocykl do chodu necelých dvacet sekund před uplynutím dvouminutového limitu. Nejlépe sice odstartoval Kjastas Puodžuks, avšak na rovinku vyjel jako první Bjarne Pedersen. V úvodním výjezdu se před Lotyše posunul i Rafal Okoniewski, který posléze nemilosrdně přibil Kjastase Puodžukse na mantinel při jeho pokusu dostat se vnějškem poslední zatáčky alespoň ke dvěma bodům.

Hostům nebyl úspěch evidentně souzen. I když Matej Žagar v rozjížďce s číslem třináct znovu triumfoval stylem start – cíl, z první zatáčky vyletěl jako střela Ondřej Veverka. Zdeněk Simota nestačil zírat. „Nevím, kde se tam vylíh‘,“ uvedl na adresu pražského juniora. „Zrovna jsem objel Kůsáka a ve výjezdu tam byl on!“

Matěj Kůs si v dojezdovém kole zkoušel odstartovat, ale díky jednomu vystřídání a teď i nule, dobře věděl, že mu nominované jízdy zůstanou uzavřeny. Nepoddal se ovšem nepřízni osudu a po závodě pilně kroužil testovací kolečka. Ale zpátky k dnešnímu utkání. Pražský Olymp byl po třinácti jízdách už jistým vítězem, ale Tomáš Topinka se zaměřil i na zisk bonusového bodu v odvetě.

Josef Franc se vrátil do vítězné fazóny ve čtrnácté jízdě. Zdeněk Simota pronikl mezi ním a Ondřejem Veverkou na druhé místo, avšak Jan Holub zůstal stát s poruchou motoru. Závod uzavřel Matej Žagar, který dnes prohrál jen s absurditou řádů, dalším velikánským sólem. Bjarne Pedersen a Rafal Okoniewski ovšem zabránili Kjastasovi Puodžuksovi bodovat.

Hlasy z depa
„Ztratil jsem důvěru během závody a byl odstaven,“ komentoval Josef Franc své vystřídání náhradníkem. „Nejelo nám to. Skočil jsem vždycky zpátky na motorku, co jsem jel v první jízdě. A to byla ta, na který jsem tady jel Grand Prix. Vždycky jsem si to zkusil pošolichat. Bylo to zasloužený a vydřený vítězství. Veve nás dnes vytáh‘ z bryndy.“

„Konečně jsem na sto procent spokojen ej‘,“ zářil Ondřej Veverka. „To je snad poprvý, co ti něco takovýho říkám. Motorku mi mecháno Maiki Gregor naladil na sto procent. Fungovalo to a já jsem spokojenej‘.“

„První jízdu jsem jel na druhý motorce,“ svěřoval se Zdeněk Holub. „Chtěl jsem si ji vyzkoušet. A moc jsem neodstartoval. Ale jinak dobrý.“

„Jsem celej‘ nějakej‘ hin,“ postěžoval si Zdeněk Simota. „vracel jsem se z Maďarska a moc nespal. Nemoh‘ jsem to doladit, dráha je tu jiná, než tu bejvala. Vypadá to tvrdý, ale docela to drží. Porazil mě i Veverka! Příště to snad bude lepší.“

„Nevím,“ krčil rameny Jan Holub. „Někde se stala nějaká chyba. Doufám, že se to může jedině napravit.“

„Nemám, co dodat,“ nebylo do řeči ani Michaelu Hádkovi. „Hlavně kdyby bylo víc závodů na krátkej‘ dráze. Bída a utrpení, co víc ti k tomu mám říct?!“

1. PSK Olymp Praha     53
Michal Škurla 0 – – –   0
Matěj Kůs 2 – 2 1 0   5(2)
Zdeněk Holub 1 1 1 – –   3(1)
Bjarne Pedersen, DK 3 3 2 2 3 2 15(1)
Josef Franc 1 2 2 0 – 3 8(3)
Rafal Okoniewski, PL 2 3 3 2 2 1 13(2)
Ondřej Veverka 1 2 3 2 1 9(1)
 
2. DaK Moto Plzeň – Divišov     40
Kjastas Puodžuks, LAT 3 3 3 1 1 1 0 12
Jan Holub 0 1 – 0 0 E 1
Daniel Hádek 2 E 0 0 –   2(1)
Zdeněk Simota 2 1 0 – 1 2 6
Michael Hádek 0 R 1 – –   1
Matej Žagar, SLO 3 ex 6* 3 3 3 18

Poznámka: Matej Žagar byl z rozjížďky s číslem sedm, kterou vyhrál, vyloučen, protože jeho start místo Jana Holuba nebyl předem nahlášen dle regulí.

Aktuální extraligová tabulka:

  závody skóre body
1. Praha 3 155:121 6
2. Slaný 2 89:96 2
3. Mšeno 1 44:48 0
4. Pardubice 1 40:50 0
5. Dak Plzeň Divišov 1 40:53 0


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel a Michal Kohout

Soustředění probíhalo i v Pardubicích

Pardubice – 28. května
V pondělí proběhlo soustředění vybraných jezdců SCM při Autoklubu v AČR Slaný na stadionu Zlaté přilby Pardubice pod vedením trenérů Františka Kaliny a Lubomíra Vozára. Soustředění se zúčastnili nominovaní jezdci Michal Škurla, Michaela Krupičková, Patrik Mikel a Roman Mády. Dále se zúčastnil první polský jezdec, který bude startovat na zlatém poháru FIM 125 ccm, Igor Kopic, který v loňském roce startoval i v závodech šampionátu republiky.

Účelem tohoto soustředění byla hlavně příprava motocyklů Shupa, jejich doladění za účasti techniků vyrábějících tyto motocykly. Touto cestou chci poděkovat pracovníkům firmy Shupa za vzornou spolupráci při zajištění závodních techniky na tento závod zlatého poháru FIM, který se jede příští sobotu v německé Vechtě.

Průběh soustředění proběhl ke spokojenosti obou stran a tak si lze přít, aby vybraní jezdci dosáhli minimálně výsledků, kterých dosáhli předchozí jezdci v minulých letech a tak aby byli opět mezi nejlepšími jezdci motocyklového sportu v AČR.

Foto: Petr Křikava

Zdroj: Petr Křikava – SCM AČR

V Divišově přistával vrtulník

Divišov – 27. května
Podle nadpisu by si mohl někdo myslet, že se na divišovském oválu stalo něco
vážného, ale není tomu tak. Přistání černého vrtulníku bylo jako zpestření pro
již přítomné účastníky jednodenního soustředění, které naplánovalo SCM. Jan
Trojánek zajistil perfektně připravený stadión a s úsměvem na tváři všechny
přivítal. Součástí dne mělo být i školení s následným testem pro závodníky, ale
Pavel Váňa nedorazil, tak se toho ochotně ujal trenér SCM František Kalina.

Podle programu od třinácti hodin trénovala jak královská kubatura, tak kolibříci. Michaela Krupičková a Michal Škurla vyzkoušeli dvěstěpadesátky.

Až do sedmnácté hodiny všichni pilně trénovali a po tréninku měly stopětadvacítky i bodovaný
trénink, kde jsme byli svědky bojů tělo na tělo i piruety v provedení Patrika Mikela.

Na závěr soustředění si dva chabařovičtí závodníci Václav Verner a Adam Fencl poprvé
vyzkoušeli sílu zapůjčeného motocyklu od Michala Kleina. Z kubatury 500 ccm
byli oba nadšení!

Také potomek Františka Liebezeita, Denis, se evidentně nemůže dočkat,
až osedlá svůj první plochodrážní speciál.

Foto: Jiřina Šifaldová

Finále juniorských družstev je kompletní

Abensberg – 28. května
Druhé semifinále juniorského mistrovství světa v Abensbergu se stalo jednoznačnou kořistí Švédska, které doprovodilo do finále Australany, vítěze ze včerejšího Lakeside. Další postupovou příčku k přímo nasazeným Polákům obsadili Rusové, kteří se v dálkovém souboji s Dány ukázali o šest bodů lepší.

1. Švédsko 55 Dennis Andersson 11, Anders Mellgren 11, Mathias Thornblöm 14, Anton Rosen 10, Pontus Aspgren 9
2. Rusko 51 Andrej Kudrjašov 12, Sergej Karačincev 5, Vladimir Borodulin 13, Viktor Kulakov 5, Vitalij Bjelousov 16
3. Německo 23 Kai Huckenbeck 6, Marcel Helfer 8, Michel Hofmann 1, Andre Mochner 6, Valentin Grobauer 2
4. Finsko 21 Timo Lahti 10, Niko Siltaniemi 4, Mika Loppi 6, Jiri Nieminen 1