AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Praha – 5. dubna
By se Michal Škurla a Zdeněk Holub rozhodli dát vale stopětadvacítkám, na dnešním úvodním podniku šampionátu republiky ČSMS nechyběli. Ani jeden z nich se však nevyhnul problémům. Motor Michala Škurly v deštivém odpoledni trucoval a třikrát nedovezl suveréna kolibří třídy k šachovnicové vlajce. Zdeněk Holub sice na úvod skončil až třetí, když měl patálie s řazením na startu, ale pak už šel od vítězství k vítězství, aby se nakonec postavil na nejvyšší stupeň vítězů. Ve finále A odvedl Patrika Mikela a Filipa Šifaldu, jemuž premiérové pódium zpestřilo oslavu jeho zítřejších desátých narozenin.
Žlutá pohroma
Dnešní den rozhodně neudělal žádnou ostudu aprílové pověsti měsíce dubna. Dopoledne bylo poměrně příjemné, avšak šedivé mraky po obědě dávaly najevo, že meteorologové měli se svou předpovědí zase jednou pravdu. Hodinu a půl před plánovaným začátkem skrápěl Prahu déš. Vzhledem k předchozímu suššímu období však pořadatelé kvalitě své dráhy věřili.
V jejich víře našli pevné spojence v osobách všech sedmi závodníků, kteří do české metropole dorazili na ostrý start letošní sezóny. Ředitel závodu Zdeněk Schneiderwind a rozhodčí Tomáš Topinka jim při rozpravě dali prostor na námitky, avšak neozvala se žádná. Trénink proběhl bez sebemenších zádrhelů, takže se mohlo jít na věc naostro.
Michal Škurla se pro další pokračování své stopětadvacítkářské kariéry rozhodl na poslední chvíli. Svůj žlutý motocykl ověnčený aureolou neporazitelnosti dolaďoval přímo na místě pod stanem, pod jehož střechou našla suchý azyl celá řada přítomných. Jeho otec Tomáš dokonce musel do dílny pro jinou rozetu. „To je poprvý, co ho vidím jet na kole,“ glosoval jeho počínání syn Michal.
Navzdory otcově nasazení měl však Michal Škurla pořádnou honičku, aby se na start rozjížďky s číslem jedna dostal před vypršením dvouminutového limitu. „Mladej‘ vyměnil kolečko na motoru a dal tam jinej‘ řetěz,“ vracel Tomáš Škurla svému synovi předchozí špičkování na téma startu cyklistické kariéry.
Ještě přímo na roštu musel Michala Škurlu roztáčet Zdeněk Schneiderwind a poté už vládce stopětadvacítek mohl začít úřadovat. Záhy ujel Patriku Mikelovi a Lukáši Kovaříkovi, jemuž se ovšem dostalo bláto z dráhy do karburátoru, což byl bohužel konec Pražanova účinkování v úvodním mistrovském podniku pod křídly ČSMS.
Vzápětí Zdeněk Holub nemohl dlouho zařadit, čehož využil chabařovický tandem Filip Šifalda – Václav Verner, aby se pevně usadil v čele. A že se stopětadvacítkové časy mění v neprospěch svých dosavadních ikon, naznačila rozjížďka s číslem šest. Michal Škurla odstoupil z vedoucí pozice na konci úvodního okruhu. „Chcíplo to,“ konstatoval s hlavou sklopenou kamsi pod nádrž svého motocyklu.
Kluzké stupně vítězů větší problém než kluzká dráha
Po odstoupení Michala Škurly zaznamenal Filip Šifalda své druhé vítězství za jásotu početného kontingentu chabařovických hrdel. Třetí dodal hned v rozjížďce s číslem osm, do níž ho musela na poslední chvíli zmobilizovat maminka Jiřina, tak se zakoukal na průběh mítinku. Ale vzhledem k odstoupení Lukáše Kovaříka zamířil k pásce zcela sám, takže se do křížku s dvouminutovým limitem nedostal.
Zdeněk Holub se rychle vydal na cestu nápravy svého úvodního zaváhání, by ho ve čtvrté jízdě ještě maličko zdrželo stávkující startovací zařízení. Po bleskové opravě se záhy ujal vedení před Patrikem Mikelem a Filipem Hájkem, jenž si už nenechal sebrat.
Důležitý kamínek do jeho dnešního osudu měla zasadit rozjížďka s číslem devět. Zatímco Michal Škurla vypálil do čela jako kanárkově žlutý blesk, Zdeněk Holub měl opět po vylétnutí pásky potíže s řazením. V prvním oblouku podjel Filipa Hájka a tím pádem bylo vítězství jeho, jelikož Michal Škurla zůstal na konci úvodního kola opět stát.
I když v rozjížďce s číslem dvanáct i s kuckajícím motorem dokázal uhlídat Filipa Šifaldu a jako jediný mu v základní části sebrat body, na finále A byl jeho bodový zisk hubený jako nešastná anorektička. Trápení velmistra kolibří třídy však nebylo ještě ani zdaleka u konce. Na dně poháru jeho hořkosti zbývalo ještě finále B.
V něm se Michal Škurla objevil na startu, avšak do vlastní jízdy se ani nerozjel. Ke svému nejlepšímu výsledku se rozjel chabařovický Václav Verner, který celá čtyři kola ukazoval výfuk Filipu Hájkovi. Tomu zatrnulo v cíli desáté jízdy, kdy se jho motor odmlčel. Plný obav se k němu sklonil a zjistil, že příčinou je zavřený kohoutek přívodu benzínu. Na čtyři miniaturní kolečka mu stačilo palivo v plovákové komoře.
Finále A se stalo jednoznačnou kořistí Zdeňka Holuba, by Patrik Mikel byl především ve dvou úvodních kolech hodně dotěrným protivníkem. Jako třetí protínal metu nejmladší účastník Filip Šifalda. Poslední překážkou trojice nejlepších byly paradoxně stupně vítězů. Déš neustával ani při vyhlášení a na kluzké sudy s logem Fuchs Oil Silkolene musel nejlepší trojici pomáhat Zdeněk Schneiderwind.
| C | B | A | TOT | ||
| 1. Zdeněk Holub, Praha | 1 3 3 3 | 6 | 16 | ||
| 2. Patrik Mikel, Březolupy | 2 2 3 3 | 4 | 14 | ||
| 3. Filip Šifalda, Chabařovice | 3 3 3 2 | 2 | 13 | ||
| 4. Václav Verner, Chabařovice | 2 3 2 2 | 3 | 12 | ||
| 5. Filip Hájek, Praha | 3 1 2 1 | 2 | 9 | ||
| 6. Michal Škurla, Praha | 3 E E 3 | E | 6 | ||
| 7. Lukáš Kovařík, Praha | ex – – – | – | 0 |
Poznámka: Lukáš Kovařík byl kvůli bahnu v karburátoru v rozjížďce s číslem jedna předjet o kolo
Foto: Antonín Škach
