Slaný – 10. března
V dětství se kamarádil s Romanem Čejkou, jehož děda ho vzal někdy před devíti lety na plochodrážní trénink do Slaného, aby mu nebylo líto, že on musí zůstat ve Smečně sám bez svého přítele. Čas letěl, on odložil stopětadvacítku a etabloval se mezi českou juniorskou špičkou. Nyní však stojí na prahu své seniorské kariéry. V exkluzivním rozhovoru s magazínem speedwayA-Z se Michal Dudek ohlíží za svým posledním juniorským rokem se světovou medailí na dohled, avšak zároveň vzhlíží k nové kapitole své plochodrážní kariéry.
speedwayA-Z: „Dosáhl jsi přelomový věk českého závodníka, skončil jsi juniory a přecházíš o věkovou kategorii výše. Cítíš se skutečně jako senior?“
Michal Dudek: „To se necejtím, cejtím se pořád stejně, jako když jsem byl junior. Dělám to samý, dělám ten samej‘ sport. Jezdil jsem i s těma dospělejma, takže je to pořád stejný. Mohlo to v juniorech bejt‘ občas lepší, myslel jsem, že bych moh‘ dokázat i jiný výsledky. Občas jsem měl na víc, chtěl jsem bejt‘ aspoň jednou mistr, aspoň v těch juniorskejch‘ družstvech, ale bylo to tak asi daný. Nepovedlo se, dopadlo to takhle. Mění se pro mě jen to, že skončily juniorský závody. Nebude jich tolik, musím se snažit bejt‘ nejlepší. Jezdci tam budou ty samí, ale já budu víc s těma lepšíma než s těma, co začínaj‘. Musím se snažit dokázat víc, než jsem dokázal teď. Spíš to bude obtížnější udělat ten výsledek v závodech se seniorama. Jsou tu velký jednotlivci, extraliga. O mistrovství světa pochybuju, na to jsou jiný. Nechám to osudu, jak se to povede. Nechám tomu volnej‘ průběh, osud se rozhodne sám, jak to bude. Dá se říct, že bych mu moh‘ jít naproti, ale je to jedno s druhým.“
speedwayA-Z: „Když se začneme ohlížet za tvou poslední juniorskou sezónou, určitě by ji ozdobila medaile z mistrovství světa juniorských družstev. A ta byla v Balakově už takřka na dohled, že?“
Michal Dudek: „Jak jsme byli v Rawiczi, nepovedlo se to. Když si to tak vezmu, ze semifinále jsme nepostoupili. Nedařilo se nám, nepovedlo se to, ale pak mi volal Milan Špinka, co dělám třetího září. Říkám, že nevím, a on, že jedu finále v Balakovu, že to ostatní týmy odvolaly. Dostali jsme se tam náhodou, skončily čtvrtý, ale i tam jsem říkal klukům, že jsme tam neměli, co dělat, když jsme vypadli. Medaili jsme drželi, ale pak každej‘ zkurvil jednu jízdu. Já ved‘ a klesl na čtvrtý místo, ostatní měli taky 
něco, akorát Venca nás podržel. Dělal hodně bodů, jel rozjezd s Loktajevem, ale nevyšlo to. Chtěli jsme dovézt třetí místo, aby na nás koukali jinak. Dánové si zezačátku ani neškrtli a najednou zničehonic začali jet. O Rusákách se nemá cenu bavit, to byli leadeři. Ukrajince jsme mohli dát. Sice to bude znít blbě, ale jsem spokojenej‘, že jsme tam byli a já jel finále mistrovství světa juniorskejch‘ družstev. Za to jsem spokojenej‘, medaile by byla větší bonus a jelo by se domů líp. I tady by se o tom vědělo, že jsme něco pro reprezentaci udělali, byli na mistrovství světa a přivezli medaili. Prostě to tak bylo, jak jsme si to rozjeli, začali jsme si věřit, že na to máme. A asi jsme to chtěli moc, začali dělat chyby a tím se to pokazilo. Skončil jsem juniory, ale tahle parta v Balakově mi přišla jako nejlepší za celou kariéru, jen jeden kolega řek‘ něco, co lidem z týmu doma uškodilo, ale to je osobní a netýká se to jízd, jenom tý naší party. Vzpomínky na to budu mít určitě dobrý, tohle byla nejlepší jezdecká parta, akorát ta medaile nevyšla. Mrzí mě, že jsem skončil juniory a s touhle partou už nebudu jezdit. Jedině jako divák.“
speedwayA-Z: „Úspěchem by bezesporu byl i titul v domácích juniorských družstvech. Jak to že vyrovnaná slánská trojice nestačila na spojení Michael Hádek – Jan Holub?“
Michal Dudek: „To je o štěstí. Já, Roman Čejka, Haďas, Holubín jsme na stejný úrovni. Jednou jeden předjede druhýho a naopak. Jeden tým udělá pět bodů, jinak jsou zase lepší oni. Od toho se odvíjí i další jízdy. Můžeme porazit je, ale neporazíme ostatní. Pořád se to motá dokola. Do loňský sezóny jsme nastupovali, že jsme ten titul chtěli. Nepovedlo se, zoologická zahrada měla zase víc štěstí. Haďas jednou nejel, ale pak jeli všichni, zase ty jednou nedojedeš, zadřeš motor, nepustíš metyl. Čekali jsme od toho víc, doufám, že kluci ten titul letos udělaj‘. Bude mě mrzet, že tam nebudu s nima, ale co se dá dělat?! Věřím, že Roman s Edou jsou silnej‘ mančaft a i Michal něco udělá. Bylo by to dobrý i pro klub, věřím tomu.“
speedwayA-Z: „Oproti předloňskému třetímu místu jsi loni v české juniorce o dvě pozice klesl. Jak jsi se svou poslední sezónou v něm spokojený?“
Michal Dudek: „Spokojenej‘ jsem nebyl, předloni jsem skončil třetí, ale loni jsem to celý posral. Nedařilo se. Nechci to svádět na techniku. Měl jsem problém s motorama, ale bylo to i na mě. Čekal jsem, že to bude lepší. Kdybych byl druhej‘, v pohodě, ale že jsem skončil až pátej‘, se mi vůbec nelíbí. Záleží, jak ti to sedne, mám rád dráhy jako Mšeno nebo Pardubice, kde je materiál, a kde můžeš předjíždět. V Divišově se mi dařily starty. Mně, kterýmu se start ve třech závodech povede dvakrát. Ale tady v Divišově se to dařilo. Ale ta nejhlavnější jízda. Milík, Holub, Hádek a já. Jeden jel lajnu, 
druhej‘ venek, další střed a nešlo je uhlídat. Skončil jsem třetí, ale věřil jsem si, že bych moh‘ vyhrát. Nepovedlo se, nedá se nic dělat. Příště už žádný nebude, už jenom jednotlivci, s těma juniorama jsem to promarnil a budu se na ně už jenom koukat, jak jim to jde.“
speedwayA-Z: „Extraliga anno domini 2011 Slanému vůbec nevyšla podle představ. Jak si vysvětluješ skutečnost, že jste ani jeden závod nevyhráli?“
Michal Dudek: „V každým závodě jsme byli druhý (smích). Ale prostě se nedařilo. Jak každej‘ něco očekával, nepovedlo se. Roli hrajou peníze, ostatní si koupili dobrý jezdce. Neříkám, že my měli špatný závodníky. Ale na Mšeno s Hancockem jsme neměli. Počítal jsem, že bychom mohli dát aspoň Prahu. Slabej‘ tým jsme neměli, ale je to o štěstí. V Praze, jak jsme jeli s Emilem, upad‘ Robert Kosciecha. Hned ztrácíš body, otočí se to. Párkrát jsme vedli, ale jak když řekneš ‚teď‘, se to otočilo. Každej‘ bod tam hraje roli. Nepovedlo se, spousta lidí měla představy, že by to mohlo bejt‘ dobrý, ale nepovedlo se. Milan Mach byl zklamanej‘, my závodníci taky. Doufáme, že letos už něco uděláme.“
speedwayA-Z: „První ligu jsi absolvoval s vestou Březolup. V čem byl zakopaný pes, že na vás Pardubice a Praha vyzrály?“
Michal Dudek: „Je to o štěstí. Je jedno, jestli jsme jezdili jen ve třech, to bylo vidět i ve Svitavách a Březolupech, že i ve dvou se dá udělat bedna. Když jsem byl v Březolupech poprvý, dělal jsem snad jen dva body, podruhý třináct. Martinovi nebylo dobře a vzdal to, my to s Martinem Gavendou dojeli ve dvou a vyhráli. Je to o štěstí, jakej‘ má kdo den, jak sedne dráha. První liga je super soutěž, pro každýho stejná. I pro seniory je to víc závodů, jezdí to i junioři, že jsou to závody navíc. Každej‘ závod je dobrej‘, aby ses zlepšoval. Jsem rád, že mě Březolupy oslovily i letos, je to plus pro mě, jinak by žádný závody nebyly. I když se mi loni ta sezóna nepovedla, určitě to bude dobrý a chělo by to udělat lepší výsledek. A pohybovat se na těch bednách, aby se pro klub něco dokázalo. Když mě oslovili, aby to mělo smysl a nezklamali jsme pana Mizeru. A ukázali mu, když nás oslovil, že na to máme.“
speedwayA-Z: „V českém přeboru jsi mohl mít titul, obzvláš když jsi vyhrál v prvním závodě v Pardubicích. Stačilo málo, samozřejmě málo v uvozovkách, vyhrát ještě jeden závod a měl jsi zlato doma ve Smečně.“
Michal Dudek: „Jeden závod, jasný. Do Pardubic jsem jel, abych postoupil do jednotlivců. Dopadlo to, jak to dopadlo. Vyhrál jsem. Nečekal jsem to a měl radost. Šance vyhrát celkově byla už ve Mšeně, byl tam Filip, nepovedlo se to. Jel jsem rozjezd o druhý místo. ved‘ jsem a pak Holubína trefil do helmy kousek z mýho karteru. Byl to můj nejlepší motor, s kterým jsem jel devatenáctky v Teterowě a skončil čtvrtej‘. A pak na něm v Debrecenu postoupil do finále. Potom jsem ho odložil a jel ho až loni, než ve Mšeně odešel do věčnejch‘ loviš. Nejdřív jsem myslel, že prasknul řetěz. Motor byl od oleje. Pak jsem koukal a viděl, že ojnice kouká z karteru. Liberce byla škoda, že jsem nejel, ale měl jsem domluvený něco jinýho. Ne, jako závody, ale jinou akci. Nechtěl jsem to odkládat. Taky jsem se dozvěděl, že bych ani nejel na vyhlášení mistrů, kdybych byl první. V Praze jsem jel, že bych to moh‘ vyhrát. Skončil jsem tam třetí, ale zas‘… V jedný jízdě mi prasklo spojkový lanko a druhá motorka nebyla ohřátá. Dopadlo to, jak to dopadlo. Zastavil jsem u pásky, když tam byla nula. Když bude ta možnost letos, je jasný, že pojedu, i když se to dá říct, že je to sranda, jsou to závody. Je to zadarmo, 
ale jsou to závody, a když budu mít šanci jet, pojedu.“
speedwayA-Z: „Jako jeden z mála českých závodníků jsi letošní sezónu už zahájil na saských šroubcích. Jak se ti Speedway-on-ice v režii Ronnyho Weise líbila?“
Michal Dudek: „Je to prostě něco, co se mi líbí. Ronny to má suprově připravený, co řekne, to platí, má to promyšlený. Akorát v tom Polsku maj‘ stejný podmínky. Tady má jeden pět set šroubků, druhej‘ šest set, další dvě stě. Ronny má sice míň šroubků, ale zase jsou dost dlouhý. To kolo tam hraje strašnou roli. Je tam sedmdesátka rozeta, ale letí na to, že je to nehorázný. Je jedno, jestli má někdo takovej‘ motor nebo jinej‘, je to stejně jen o kole. A hlavně šroubky musej‘ bejt‘ ostrý. Když se mi obrousej‘, kolo nebere, jak má, hrabe a klouže. Já to beru jako srandu, že jsem s motorkou v kontaktu. Jestli budu první nebo poslední, je jedno. Jsem rád, že jsem si moh‘ zajezdit, když to bude příští rok, pojedu zase. Ronny se ozval a říct mu ne, znamená zavřít ti dveře. Loni do Drážďan mě nejdřív nechtěl, ale den předem mi volal, že mu někdo odřek‘. A letos to samý, přítelkyně se ho ptala, jestli bych moh‘ přijet a on, že má plno. Pak mi volal v půlce týden a ptal se, jestli můžu přijet. Když jsem mu ukázal, že přijedu, když řekne, tak se mnou příští rok počítá. Dobrej‘ trénink, zase 
zkušenosti, je to jiný než klasická plochá dráha. Všechno je naopak. Na startu sedíš úplně vzadu a nedáváš ani čtvrt plynu, aby se kolo vůbec chytlo. Je to menší, jezdí se na jiným povrchu. Když jsem na ty dráhy koukal poprvý, říkal jsem si, že se tam ani ve třech nevejdeme, ale vejdou se tam i dvě auta. Je to paráda, baví mě to.“
speedwayA-Z: „Nová sezóna už zaklepala na dveře. Ty jsi ji zahájil už na šroubkách, nicméně ty jde přece jen vnímat spíše jako trénink na škvárové mítinky. Co dalšího jsi v zimě podnikal a jaké cíle sis ve své prvním seniorském roce vytkl?“
Michal Dudek: „Prostě něco jako snažit se dokázat něco v jednotlivcích, pomoct týmu v extralize. Přemejšlet, jít do toho s rozvahou, ale dělat hodně bodů. Příprava byla šroubky a posilovna. Motorky se daly dohromady postupně, já jsem na to trošku flink. Dělám to sám, doufám, že Zdeněk Uhl bude mít čas a bude se mnou jezdit. Ty známosti dělaj‘ hodně. Teď jsme byli v Polsku u Maliniaka a vyměnil jsem kompletně design. Jel jsem tam s úmyslem vybrat si, projížděl katalog a hned na první pohled mě zaujala kombinace ve stylu, co má Karol Zabik. Budou černo-zeleno-stříbrný barvy. Hrozně se mi líbí, na ostatním mi nezáleží. Kupovali jsme novej‘ motor GM. Zkusíme to a uvidíme.“
Michal Dudek děkuje:
„Nejvíc budu děkovat tátovi. To je největší sponzor. Pořád se točí s kamiónem, aby byly peníze. Nemít jeho, nejezdil bych nebo neměl tu techniku. Pak děkuju městu Smečno, potom rodině Langových, kteří mi pomáhaj‘. Panu Brandejsovi, potom rodině, ty mě v tom podporujou. Zdeňkovi Uhlovi a AK Slaný komplet.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel, Antonín Škach a Eva Palánová
