Osečenští závodníci budou usilovat o hattrick

Kopřivnice – 16. února
Česká ledová dráha konečně naplno využívá příznivých klimatických podmínek a čeká ji rušný víkend. Po sobotním úvodním kole šampionátu jednotlivců se ledaři přesunou východním směrem. Třetí díl mistrovství republiky je na programu na Větřkovické přehradě poblíž Kopřivnice, kam se plochá dráha vrací po třech a půl letech.

Dosavadní průběh ledařských družstev byl poměrně zamotaný, avšak Jan Pecina s Lukášem Volejníkem svými dvěma triumfy ustavily alespoň jednu konstantu. V Mělicích napravil Lukáš Volejník chyby ze závěrečných dvou jízd a vedle dalšího zlatého věnce se prvnímu páru Osečné dostalo mnohem důležitější odměny v podobě šestibodového náskoku na čele průběžné klasifikace.

Případný další triumf by je hodně posunul na mistrovský trůn, z něhož je loni po rozjezdu v Růžené sestřelili Andrej Diviš s Petrem Klauzem. Jenže podobné aspirace mají minimálně tři další týmy. Rodinné tandemy Hutlových a Klauzových a Miroslaw Daniszewski s Josefem Kreuzbergerem měli nejvyšší stupínek pódia na dohled už v Mělicích, kdyby jim ovšem Lukáš Volejník nevypálil rybník v rozjezdu.

Nyní je však jasné, že se podobný infarktový závěr nebude opakovat. Ve startovní listině sice figuruje osm týmů, nicméně zažijeme premiéru úspornějšího KO rozpisu známého ze škvárového šampionátu dvojic. Skupiny budou po čtyřech, ve čtveřicích semifinálových jízd se křížově střetnou první s druhými a také třetí se čtvrtými a mítink vyvrcholí čtveřicí umisovacích jízd. Ty dokonale vyloučí jakoukoliv pochybnost o závěrečném pořadí a bodový klíč 4-3-2-0 předem vylučuje možnost smírného výsledku.

Jezdecké obsazení všech týmů je už divákovi dokonale povědomé. Jediná změna nastává u dvojice, v níž už dvakrát startoval Markus Birn. Po Švýcarově boku je nahlášen Lukáš Hromádka. Toho ovšem čeká nabitý víkend, jelikož by se o víkendu chtěl ve Smržovce také pokusit o obhajobu svého mistrovského titulu v jízdě na saních.

Ledařské závody na Větřkovické přehradě:

3. ledna 1993 mítink zahájila kvalifikace, v jejichž dvou jízdách dominovali Václav Hutla se svým synem Radkem. Z tehdejší startovní listiny bude v neděli přítomen ještě Jan Klauz, jenž před devatenácti lety skončil s třináctkou na své čakovické vestě patnáctý. S maximálním bodovým ziskem triumfoval Antonín Klatovský starší a na stupně vítězů se dostali ještě domácí Jaromír Lach a Stanislav Dyk.
 
8. února 1997 by kopřivnický klub zapisoval ledařské mítinky na Větřkovické přehradě a dokonce i ve Hlučíně i v následujících letech, ledaři se vrátili až po čtyřech letech. Sobotnímu klání dominoval Holanďan Tjitte Bootsma, jehož o body připravil tehdy ještě pramálo známý Franz Zorn. Po rozjezdu skončil druhý Jaromír Lach, zatímco třetí příčka patřila Stanislavu Dykovi.
 
9. února 1997 v neděli zpečetil Tjitte Bootsma svůj titul druhým vítězstvím, i když mu jeden bod uzmul Martin Paták. Stanislav Dyk stál jako jediný na pódiu ve Větřkovicích i potřetí, avšak předtím musel v rozjezdu porazit Antonína Klatovského. Tehdy se k jeho jménu ovšem musel začít přidávat přídomek starší, jelikož na ledových oválech začal jeho stejnojmenný syn. Smůlu měl Jaromír Lach, jehož Stanislav Dyk v další dodatkové jízdě připravil o bronzovou medaili v závěrečné klasifikaci. Když závodníci opouštěli depo, nastal soumrak českých ledů. Svítání přišlo až o dlouhých osm let později dnes už legendárním podnikem v Divišově. Do Kopřivnice se ledaři vrací poprvé, poslední mítinkem na klasické dráze se stal Memoriál Michala Matuly v září 2008.

Startovní listina:

skupina A: SK Osečná 1 Jan Pecina
    2 Lukáš Volejník
 
  PL/A 3 Miroslaw Daniszewski, PL
    4 Josef Kreuzberger, A
 
  PDK Mšeno 5 Vladimír Višváder
    6 Martin Kníže
 
  Ebner Team 7 Charly Ebner, A
    8 Charly Ebner ml., A
 
 
skupina B: Hutla Team 9 Radek Hutla
    10 Lukáš Hutla
 
  Klauz Team 11 Petr Klauz
    12 Jan Klauz
 
  CH/CZ 13 Markus Birn, CH
    14 Lukáš Hromádka
 
  SK Osečná II 15 Martin Běhal
    16 Robert Růžička

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Jiří Havlíček a Jan Janů

Roman Čejka oceňuje kontrakt s Krosnem

Ledce – 16. února
Roman Čejka v uplynulé sezóně debutoval v krosenských barvách ve druhé polské lize. Letos se v tomto směru nic nemění, protože slánský junior bude opět vozit vlka na vestě. Magazínu speedwayA-Z se svěřil, že se bude snažit ze všech sil.

„Že podepíšu Krosno, jsem věděl už od konce sezóny,“ říká Roman Čejka. „Při posledním závodě v Pile jsme se o tom bavili s trenérem a dalšíma lidma z Krosna. A když jsem řek‘, že na sto procent, byli moc rádi. Já nakonec taky. Byla to pro mě velká zkušenost jezdit v Polsku s takovejma jezdcema. Hodně mi to dalo.“

Roman Čejka se ovšem nechce zastavit. „Když mě pozvou v následující sezóně na ňákej‘ závod, věřím, že se to bude zase zlepšovat,“ konstatuje slánský závodník. „Doufám, že budu dělat víc bodů než v minulý sezóně. Chtěli bychom bejt‘ někde výš v tabulce. Soupisku máme docela nabitou, tak uvidím, jak to všechno bude. Já se určitě budu snažit a udělám pro to, co jen budu moct. A docela se tam těším, poznal jsem tam hodně skvělejch‘ lidí, na který se zase hrozně těším.“

Foto: Wojta Zavřel

Češi už potřebují dva závody

Hamr na Jezeře – 16. února
Boom českých ledů, který v současné době prožíváme, působí přece jenom starosti pořadatelům ledařských závodů. Závod od závodu produkuje dalšího Čecha, který usedne za řidítka ohřebované speciálu. Na druhou stranu je potřeba revanšovat se zahraničním partnerům za pozvání na jejich závody. Jenže co dělat, je-li na závod jednotlivců devatenáct uchazečů, z nichž třináct má na logu licence českého lva?

Startovní listina českého šampionátu jednotlivců, jehož první závod odstartuje pozítří po obědě v Hamru na Jezeře, má přímo nasazených patnáct borců. Hlavními magnety divácké pozornosti jsou oba bratři Klatovští a samozřejmě Franz Zorn. Nepočíme-li táborskou stadiónovou exhibici v březnu 2000, startoval hvězdný Rakušan u nás pouze jednou, když před šesti lety ozdobil startovní listinu v Českých Budějovicích.

O poslední volné místečko bude vypsána kvalifikace. Ta přináší jména čtyř závodníků, z nichž tři jsou Češi. Právě skutečnost, že se domácí budou muset o svůj národní šampionát poprat v kvalifikačním procesu, zatímco cizinci jsou v hlavním závodě, vzbuzuje nemalý údiv. A to tím spíše, pakliže paralela s domácí juniorkou přináší zcela odlišnou filozofii. Tady můžete být leaderem průběžné klasifikace a přitom musíte podnik co podnik dávat přednost přímo nasazeným českým závodníkům.

„Na rozdíl od juniorského šampionátu nikdo tuto výjimku nepožadoval,“ reaguje Petr Moravec na otázku, proč čeští závodníci musí do kvalifikace a cizinci nikoliv. „Jsou to pravidla, která si všichni schválili na společné schůzi jezdců a pořadatelů před sezónou a naopak někteří se výrazně zasazovali o to, aby se mistrák obsazením výrazně zkvalitnil.“

Nominace je tedy přesně v souladu s reglementy, které stanoví, že ji stanoví řídící orgán soutěže ve spolupráci s pořadatelem konkrétního závodu, který má právo vypsat kvalifikační jízdy. „Postupovalo se přesně podle těchto článků,“ říká Petr Moravec. „Pořadatelem je SK Osečná, ti projevili přání o zařazení některých jezdců do startovní listiny. Rozdělení našich jezdců proběhlo na základě výsledků v mistrovství světa a v mistrovství republiky družstev na ledě tak, aby však každý měl šanci startovat. Myslím, že startovní listina je toho důkazem.“

Jedinou kvalifikační jízdou totiž sobotní pořad pro nenasazené závodníky nekončí. Absolvují mini závod o Pohár SK Osečná, který jim garantuje pět startů s výkonnostně rovnocennými soupeři. Navíc není vyloučeno, že se k nim nemůže připojit další borec z hlavního podniku.

Avšak české rozpisy by mohly nabídnout alternativu se závodem pro dvacet jednotlivců, který se používal v předloňském přeboru. „Proč šestnáct, je to systémem soutěže,“ reaguje Petr Moravec. „Pokud by byla jistota, že toto bude jen jediný závod, bylo by možné udělat změnu. Ale stále je ve hře druhý podnik v Růžené a tak to prostě takhle musí být.“

Startovní listina:

1 Lukáš Volejník, Osečná
2 Jan Pecina, Osečná
3 Miroslaw Daniszewski, PL
4 Franz Zorn, A
5 Lukáš Hutla, Hutla Team
6 Josef Kreuzberger, A
7 Jan Klauz, Klauz Team
8 Antonín Klatovský, Divišov
9 Jan Klatovský, Divišov
10 Vladimír Višváder, Mšeno
11 Petr Klauz, Klauz Team
12 Charly Ebner, A
13 Radek Hutla, Hutla Team
14 Martin Běhal, Osečná
15 Charly Ebner ml., A
16 vítěz kvalifikace
17 druhý z kvalifikace
18 třetí z kvalifikace

Pohár SK Osečná:

16 Markus Birn, CH
17 Robert Růžička
18 Josef Diviš
19 Martin Kníže, Mšeno

Poznámka: vítěz rozjížďky s číslem jedna postoupí do hlavního závodu, ostatní jsou náhradníci. Ti mohou pokračovat v závodě o Pohár SK Osečná, pakliže se nestanou stálými účastníky závodu mistrovství republiky.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Miroslav Kohout

Obchodní nabídka Tomáše Suchánka

Staré Čivice – 16. února
Tomáš Suchánek nabízí odfuky oleje vlastní výroby, které jsou na přiložených fotografiích. Cena je Kč 1050,- nebo € 40 při odběru nad deset kusů je možná sleva. Objednávky jsou možné prostřednictvím e-mailu tom.suchanek@tiscali.cz či mobilu 777053321 nebo 775122743. Dodací lhůta je čtrnáct dnů.

Foto: Tomáš Suchánek

Patrik Nagy vnímá českou licenci jako prostředek ke svému progresu

Mšeno – 16. února
Loni mělo Mšeno extraligový celek kompaktně vyvážený ve všech ohledech. Avšak nyní jsou plzeňští závodníci páteří domácí části sestavy DaK Moto Divišov a Mšeno má zpátky bolavý trn ve své juniorské patě. Specialistům na obhajobu extraligových vítězství ho bude pomáhat tahat nejen Dominik Hinner, avšak také dvacetiletý maďarský závodník Patrik Nagy. Ten se magazínu speedwayA-Z svěřil, proč se rozhodl závodit s českou licencí.

„Svoje první kola na plochodrážním motocyklu jsem obkroužil v roce 2010,” pouští se Patrik Nagy do vyprávění o svých prvních zkušenostech se sportem levých zatáček. „A tehdy jsem se rozhodlo zkusit to vážně.”

Jméno Robert Nagy zůstává stále povědomé mnoha českým fanouškům, kteří si pamatují na jeho působení v našich klubech. S vestami Březolup a Slaného absolvoval dohromady sedmnáct extraligových podniků, přičemž jeho average se pohyboval pokaždé okolo hranice dvou bodů na jízdu. V sezóně 2002 však při mistrovství světa ve Mšeně utrpěl komplikované fraktury nohou, a by jeho kariéra kulminovala roku 2009, v české lize se už neobjevil.

„Otec byl také plochodrážní závodník a tak mě může hodně pomoct díky svým zkušenostem,” říká Patrik Nagy na jeho adresu. „Naučil mě všechno, protože nemáme ani klub, ani dráhu, kde bych mohl pravidelně jezdit a trénovat. Takže loni byla moje první sezóna a já musel bojovat s mladšími závodníky, kteří začali závodit dříve než já. Bez tréninku to nebylo jednoduché a já se musel všechno naučit při závodech.”

Maďarská plochá dráha však rozhodně příležitostmi neoplývá. „Zúčastnil jsem se kvalifikačního kola mistrovství světa juniorů,” vypočítává. „Startoval jsem v chorvatsko-slovinsko-maďarském juniorském šampionátu, kde jsem celkově skončil šestý, a také v několika volných závodech.”

V srpnu se představil rovněž českým divákům, když ve snaze zvýšit si počet závodů naskočil do našeho juniorského šampionátu. „Byl jsem šastný, že jsem dostal příležitost závodit v České republice,” oceňuje svou loňskou zkušenost. „Byl to skvělý způsob, jak se zlepšit. Hlavně mě potěšila pozvánka na Zlatou stuhu a potom i na Zlatou přilbu. Myslím, že na tohle budu vždycky pyšný, když si na tyto závody vzpomenu.”

Díky české plochodrážní škole ovšem přišel o své první pódium při mezinárodním závodě. V rozjezdu při prvním kole MACEC Cupu v Opole mu ho sebral zkušený Jaroslav Petrák. „Ten mítink byl úžasný,” říká jednoznačný, by v něm skončil na nevděčné čtvrté příčce. „Dráha byla vynikající už při tréninku. A se čtvrtým místem jsem byl spokojený, protože to byl můj prozatím nejlepší výsledek vůbec.”

Nicméně loňské sněhy záhy roztají a boje na oválech začnou nanovo, což si uvědomuje také Patrik Nagy. „S loňským rokem jsem spokojený,” bilancuje. „Ale letos se chci dostat ještě výš.”

Česká licence je skvělým prostředkem naplnění jeho ambicí. „Závody v Čechách pro mě budou užitečné, je u vás mnohem více závodů, mnohem více závodníků a to je nejlepší způsob pro pokrok,” vysvětluje svůj krok, jenž s sebou ovšem nese i negativa. „Samozřejmě nejsem šastný, že přijdu o závody světových a evropských šampionátů, ale jsem si jistý, že jsem si vybral dobře. V extralize mohu závodit s největšími jmény a to bude obrovská zkušenost. Kromě toho by bylo dobré dostat pozvánky na volné závody a také do polské ligy.”

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel a Eva Palánová