AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Kopřivnice – 19. února
I když počasí nešlo označit jinak než jako hnusné, hráz a zamrzlou hladinu Větřkovické přehrady zaplnily davy divákům a drtivou většinu z nich neodehnal domů ani protivný déš. V záplavě vody zvítězili Radek a Lukáš Hutlovi a stáhli náskok Osečné v průběžné klasifikaci na čtyři body. Severočeští ledaři doplatili na povolený plyn Jana Peciny, avšak Lukáš Volejník v rozjezdu o druhé místo odvedl takřka neporazitelného Charly Ebnera mladšího. Na stupně vítězů chyběl kousíček Klauzovým. Syn Petr želel svého pádu v bezmála vyhrané rozjížďce s číslem jedenáct, ale na bojovnosti mu neubralo ani vykloubené rameno.
Uplakaná neděle
V kopřivnických ulicích stály hluboké louže vody, které kola projíždějících automobilů rozstřikovaly metry daleko. Teploměr ukazoval bezmála pět stupňů nad nulou a šedivé mraky hrozily deštěm. Kolona ledařů parkovala své dodávky v místech, kde v létě normálně stojí ještě voda.
Kopřivničtí organizátoři se v půlce týdne museli vypořádat se sněhovou kalamitou. „Ve čtvrtek jsem si už myslel, že si přivezu sněhovou frézu,“ vyprávěl Jaromír Lach. „Sníh už nebylo ani kam dávat.“ Nyní se však větším nepřítelem stávala voda. Na hladinu přehrady, kde bývá až patnáctimetrová hloubka, se začaly snášet první dešové kapky.
Bezprostředně po svém příjezdu musel Petr Moravec improvizovat s připraveným rozpisem. Původní plán dvou semifinálových skupin vzal za své, když na Moravu nechtěl přijet Martin Kníže. A jeho kolega Vladimír Višváder uvázl se svým obstarožním Renaultem kdesi u Olomouce a dorazil až hodinu po začátku.
Země se slehla i po Miroslawu Daniszewskem, jenž byl naposledy k vidění včera v hamerském depu. V depu se chystal i Lukáš Hromádka, avšak chybějící kryty kol jeho staršího motocyklu se ukázaly jako problém. „Nejde jenom o bezpečnost jeho, ale hlavně těch ostatních,“ vysvětloval Petr Moravec zákaz startu pro místního borce.
Na slavnostním nástupu se tedy ukázalo sedm týmů, ovšem dva tvořily pouze jednotlivci. Zájem diváků byl přesto neuvěřitelný a stolek výběrčích vstupného nabídl podívanou, při níž by jejich kolegové z klasických stadiónů pouze bledli závistí. Fronta diváků se klikatila ve čtyřstupu až kamsi dolů k parkovišti a to už borci vyráželi vstříc rozjížďce s číslem jedna.
Jan Pecina a Lukáš Volejník dorazili ráno na Větřkovickou přehradu vyzdobení nejen maskami z včerejšího maškarního bálu v Osečné, ale především aureolou vítězů dvou předchozích klání. Směšné gumové obličeje odložili do své dodávky, avšak punc neporazitelnosti si rozhodně chtěli udržet.
Josef Kreuzberger, který při absenci Miroslawa Daniszewskeho musel sbírat body sám, se s vedoucí úlohou osečenského páru rozhodně nechtěl smířit. Avšak jeho nájezd odplatili Jan Pecina s Lukášem Volejníkem tvrdou odvetou, při níž se rakouský nosáč dostal takřka mimo tra. Další pětibodové maximum Severočeši inkasovali v rozjížďce s číslem pět, v níž se další osamělý mohykán Markus Birn poslušně zařadil za jejich výfuky.
Ve třetině podniku Jan Pecina a Lukáš Volejník na čele průběžné klasifikace osiřeli, jelikož se jejich protivníci navzájem obírali o body. Ebnerovic dvojice ve druhé jízdě porazila druhý pár Osečné maximálním poměrem 5:1, i když Martin Běhal v cíli zaostal za hlavou rakouské rodiny jen o onen pověstný vlásek. Dalším soupeřem Rakušanů byli Hutlovi.
Přeloučané se předtím v rozjížďce s číslem tři vítězně vypořádali s dalším rodinným podnikem. Lukáš Hutla se rychle ujal vedení a jeho otec se záhy posunul za jeho záda. Jan Klauz ovšem uvolnil prostor svému synovi, který si nedal pokoje, dokud v předposlední zatáčce nepronikl na druhé místo před Radka Hutlu.
„Slyšel jsem ho vedle sebe,“ popisoval Radek Hutla svůj souboj s Petrem Klauzem. „Odstartovali jsme vedle sebe, já se dostal na vnitřek a šlo to. Bylo to ale řidítko vedle řidítka.“
Ztráta Středočechů v průběžné klasifikaci tím pádem nebyla tak propastná, jelikož v sedmé jízdě hladce porazili Markuse Birna.
V rozjížďce s číslem šest se mladší Charly Ebner záhy dostal před Lukáše Hutlu. Radek Hutla 
byl poslední, avšak v nájezdu do třetího kola udolal staršího Charly Ebnera. Smírný výsledek je dostal na stejnou úroveň s Klauzovými, zatímco Rakušané měli na svém kontě o jeden bod více.
Opět rozjezd
Nade všemi čněli Jan Pecina a Lukáš Volejník, který své postavení posílili maximálním vítězstvím nad svými klubovými kolegy v rozjížďce s číslem osm. Na jednu stranu měli jako jediní patnáct bodů, ale zároveň také všechny snadnější soupeře za sebou. Vzápětí Josef Kreuzberger uzmul jeden bod rodině Ebnerových, by se jeho snaha o předjetí svého mladšího krajana nesetkala s úspěchem. Pak si Hutlovi vylepšili konto na úkor osamělého Markuse Birna, jemuž zhasnul motor přímo na startovním roštu a maršálové ho museli roztlačit.
Déš už byl opravdu protivný a voda na ledě působila závodníkům nemalé problémy. „Je větší zima, než když mrzlo,“ uvědomoval si Jan Klauz. „Mně se voda dostává dovnitř skrz zip u boty,“ přidal se Lukáš Volejník, aby se vzápětí celý stan rozesmál glosou Martina Běhala: „Tak si ho zapni!“
O pár minut později však jedenáctá jízda rozehřála všechny přítomné víc než červený svařák s hvězdičkou badyánu plavající uvnitř plastového kelímku. Lukáš Volejník a Janem Pecinou se vydali za další pětkou i v duelu s Klauzovými. Avšak dravý Petr Klauz najížděl do posledního kola na čele. Ve výjezdu z poslední zatáčky však upadl.
„Sežralo mi to přední kolo,“ líčil závodník, který si při pádu pochroumal rameno. Jeho otec Jan se však postaral o zlomení monopolu prvního osečenského páru, když ho šachovnicová vlajka odmávala jako druhého. V rozjížďce s číslem dvanáct Josef Kreuzberger na protilehlé rovince zbavil Lukáše Hutlu vedení. V prvním oblouku druhého kola byl však Přeloučan zpátky, navíc Rakušana o dvě kola na stejném místě podjel i jeho otec Radek.
Za daných okolností nastupovali Hutlové proti Osečné v patnácté jízdě pouze s jednobodovou ztrátou. Dopředu šel Lukáš Volejník. Jan Pecina mezitím podjel druhého Lukáše Hutlu, ale hned ve druhé zatáčce vyjel ven. Marně naprázdno kroutil plynovou rukojetí. „Povolil se 
plyn,“ vítal svého věrného mechanika Luboše Pytlouna, aby dodal vysvětlení i pro zbytek světa. „Není čas na motorku, pořád lítáš, organizuješ závody a něco děláš!“
Mezitím se Lukáš Hutla vrátil zpátky do čela, zatímco Lukáš Volejník nakonec podlehl i Radku Hutlovi. „Jel jsem za Lukášem,“ vysvětloval Lukáš Volejník první maximální prohru svého týmu v letošním šampionátu vůbec. „Nakopalo ho to v kaluži. Nechtěl jsem bláznit a najednou se tam objevil Radek. O deset centimetrů tam byl dřív.“
Radek Hutla svým rozhodným manévrem dostal svůj tým do čela průběžné klasifikace. Nahoru se však sápali i další. Klauzovi ve třinácté jízdě odvedli Roberta Růžičku, když povolená matice řazení nedovolila Martinu Běhalovi použít druhý rychlostní stupeň. Ebnerovi v rozjížďce s číslem čtrnáct dokonale vyřídili Markuse Ebnerovi a Klauzovi ob jednu jízdu později inkasovali další pětibodové maximum na úkor Josefa Kreuzbergera.
Střetnutí Osečné a Ebnerovými v rozjížďce s číslem osmnáct proto směle sneslo přídomek rozhodující. Lukáš Volejník skvěle odstartoval, avšak v první výjezdu ho nakopla díra. Charly Ebner mladší jeho potíží využil a dostal se do čela. Útočné ambice jeho otce však osečenský tým úspěšně neutralizoval. Své účinkování v dnešním závodě zakončil třiadvaceti body.
Zdálo se, že Hutlovi v rozjížďce s číslem dvacet musí ke svému vítězství splnit již jen formalitu čtyř kol. A vskutku z první zatáčky vyjeli Přeloučané jako první. Na začátku druhého okruhu ovšem vedení říkalo pane Martinu Běhalovi. Muž v bílé kombinéze v sedle zeleného motocyklu využil problémů s vodou v karburátoru Lukáše Hutly a neomylně zamířil za skvělým vítězstvím, by se jeho pronásledovatelé snažili zvrátit běh událostí ve svůj prospěch.
Radek Hutla se nakonec protáhl pro vítězství doslova v hodině dvanácté. „Posral jsem to,“ sypal si Martin Běhal popel na hlavu. „Ten poslední vingl jsem si myslel, že to mám v kapse. A pozdě jsem přidal plyn!“ Radek Hutla svým předjetím rozhodl otázku vítěze. Kdyby za Martinem Běhalem zaostal jen o jediný centimetr, chystal by se na rozjezd s Osečnou.
Ten však leadery průběžné klasifikace stejně neminul. Klauzovi hráli v poslední jízdě proti Ebnerovým prim. I když se otec Jan ve druhém kole propadl na poslední místo, syn Petr byl jediný, kdo dnes uštědřil Charly Ebnerovi mladšímu porážku. Středočechům nakonec chyběl ke stupňům jediný bod, ale přitom definitivně sfoukli naději Rakušanů na triumf. Místo něj musel Charly Ebner junior bojovat o stříbro s Lukášem Volejníkem.
Bývalý silničář zvládl nejlépe start a pak už na čele neudělal sebemenší chybu. Mladý Rakušan útočil, ale teprve druhý pořádný kopanec od dráhy na začátku třetího kola mu definitivně sebral vítr z plachet.
Hlasy z depa
„Dneska to bylo zajímavý, akorát zmrzlý,“ říkal Lukáš Hutla. „Pravou nohu bych si moh‘ uříznout v koleni. Všechno bylo v pohodě, akorát v poslední jízdě mi vlítla voda do karburátoru a přestalo to jet.“
„Přijeli jsme obhájit druhý místo, ale tohle jsme nečekali,“ připouštěl Radek Hutla. „Ale na měkkým ledě nám to jede dobře. Sice to uchcává, ale do toho nájezdu to můžeš podržet.“
„Po včerejšku dobrý, ten byl bídnej‘,“ porovnával Lukáš Volejník. „Ale zase byly nervy, zase rozjezd. Tak jsem to Charlymu vrátil, jak nám to dal v osmnáctý jízdě. Máme náskok, spokojenost, ale to počasí je pekelný. Dráha ale byla pěkná, připravená perfektně.“
„Viděl jsem to v pohodě,“ smál se Jan Pecina. „Věděl jsem, že vyhrajeme. Na menší dráze to nebylo tak rychlý, ale dráha dobrá. Škoda, že se posralo počasí, bylo dost vody.“
„Chybička se vloudila,“ popisoval Petr Klauz svůj nešastný pád v rozjížďce s číslem jedenáct. „Sežralo mi to přední kolo a vyhodilo mi to rameno. Dal jsem ho zpátky, ale cejtím vazy. A tak se půjdu podívat na doktora.“
„Nasávalo to vodu a přestávalo to jet,“ řešil Jan Klauz potíže s přemírou vody. „Než se to vypláchne, nejede to. Ale je mi hrozná zima.“
„Musíme se zlepšovat,“ komentoval Martin Běhal svůj letošní výkonnostní progres. „Jestli to tak půjde dál, bude to dobrý. Jak jsem sem dneska nechtěl jet, jsem nakonec rád, že jsem přijel.“
| 1. |
Radek Hutla |
1 1 3 3 2 1 |
11(2) |
26 |
| |
Lukáš Hutla |
3 2 2 2 3 3 |
15(2) |
|
| |
| 2. |
Jan Pecina |
3 3 3 3 E 2 |
14 |
23 |
| |
Lukáš Volejník |
2 2 2 1 1 1 |
9(4)+3 |
|
| |
| 3. |
Charly Ebner, A |
2 0 1 2 0 1 |
6(3) |
23 |
| |
Charly Ebner ml., A |
3 3 3 3 3 2 |
17+2 |
|
| |
| 4. |
Petr Klauz |
2 3 F 3 3 3 |
14 |
22 |
| |
Jan Klauz |
0 2 2 2 2 0 |
8(3) |
|
| |
| 5. |
Martin Běhal |
1 2 1 E 3 2 |
9 |
13 |
| |
Robert Růžička |
0 1 0 1 2 0 |
4(1) |
|
| |
| 6. |
Josef Kreuzberger, A |
1 3 2 1 1 3 |
11 |
11 |
| |
| 7. |
Markus Birn, CH |
1 1 1 1 1 2 |
7 |
7 |
| |
Lukáš Hromádka |
|
– |
|
Poznámka: Lukáš Hromádka nebyl připuštěn do závodu, jelikož jeho motocykl neprošel technickou přejímkou.
Průběžné pořadí seriálu:
| |
Růžená |
Mělice |
Kopřivnice |
TOT |
| |
4.2. |
12.2. |
19.2. |
|
| 1. SK Osečná: Jan Pecina, Lukáš Volejník |
12 |
12 |
10 |
34 |
| 2. Team Hutla: Markus Jell, Lukáš Hutla, Radek Hutla |
8 |
10 |
12 |
30 |
| 3. Team Klauz: Petr Klauz, Jan Klauz |
10 |
7 |
7 |
24 |
| 4. Josef Kreuzberger, Franz Mayerbüchler, Miroslaw Daniszewski |
6 |
8 |
5 |
19 |
| 5. Team Ebner: Charly Ebner, Charly Ebner ml. |
7 |
– |
8 |
15 |
| 6. Markus Birn, Martin Glarner, Josef Diviš |
5 |
6 |
4 |
15 |
| 7. SK Osečná II: Martin Běhal, Robert Růžička |
2 |
4 |
6 |
12 |
| 8. Grepl PDK Mšeno: Vladimír Višváder, Martin Kníže |
4 |
5 |
– |
9 |
| 9. Rob Irving, Kevin Rovand |
1 |
– |
– |
1 |
| NC Miroslaw Daniszewski, Piotr Hejnowski |
3 |
– |
– |
3 |
Poznámka: dvojice Miroslaw Daniszewski-Piotr Hejnowski nemůže být klasifikována, protože závodník může bodovat pouze pro jedno družstvo.
Foto: Petr Makušev
„Zatím to vypadá dobře,“ popisuje Miroslav Topinka aktuální situaci v Růžené. „Ale středa bude rozhodující. Dneska je na tom sníh, ale ten by se dal dát dolů. Dokud bude v noci mrznout, půjde to.“ 
