Opole – 7. ledna
Vítězstvím Slawomira Drabika skončil osmý ročník šroubkařského mítinku v hale v polském Opole. Zkušený rutinér, jenž v minulosti oblékal v české extralize vesty Mšena a Slaného, ve finálové jízdě pokořil Andrzeja Czaju, Szymona Kielbasu a Mateusze Kowalczyka. Šroubků v Polsku se poprvé zúčastnil Roman Čejka, který ovšem skončil bez bodu dvanáctý. Jaké to bylo, řekne čtenářům magazínu speedwayA-Z on sám.


„Byla to pro náš tým velká zkušenost,“ komentuje Roman Čejka sobotní mítink. „Netušili jsme, co nás čeká, ale nakonec to byla sranda (smích). Na stadión jsme přijeli dost brzo. Čekali jsme dlouho, ale najednou přijeli všichni. Od tý doby jsme měli hodně práce. Museli jsme přezouvat kolo, protože každý dostává stejný, aby to bylo spravedlivý. Asi půlhodinová práce. Dobrý, v pohodě.“

Avšak nastaly problémy. „Nafoukli jsme kolo, paráda,“ líčí slánský junior. „Všechno jsme zase nandali zpátky a úplnou náhodou jsme zkontrolovali to kolo. A bylo ušlý! Nevím, z jakýho důvodu. Museli jsme to zase rozebrat, duši jsme neměli, tak jsem ji sháněl. Naštěstí mi ji půjčil jeden polskej‘ mechanik. Znova jsme to dali dohromady. Potom rychle roztlačit motorku a ohřát.“

Patáliím ovšem nebyl zdaleka konec. „Motorka nejela!,“ svěřuje se Roman Čejka. „Tak jsme to několikrát strkali. Nakonec chytla, ale blblo to. Vyměnili jsme svíčku, nic! Potom zapalování. Nic! Pak nás napad‘ karburátor. Nějak od oka jsme to naštelovali a chytlo to! Strkali jsme to tam asi půl hodky.“

To už ale začínaly závody. „Jel jsem první jízdu, na kterou už byli připravení zbývající tři jezdci na startu,“ vypráví Roman Čejka. „A mně to naštěstí akorát chytlo, tak jsem se rychle oblík‘, skočil na to a udělal zerko. Jako všechny zbylý čtyři jízdy. Čtyři nuly, pěkná audina (smích). Vůbec jsme na to nebyli připravený, nevěděli, co nás čeká, ale zvládli jsme to. A příště bude lepší, když mě teda pozvou. Ale rád bych se tam zase svez‘…“

Foto: Wojta Zavřel