Vladimír Vopat končí na pozici pražského kouče

Třebusice – 31. ledna
Jelikož české extraligové kluby až na řídké výjimky dávají podpisu smluv se svými zahraničními akvizicemi v zásadě stejný díl jako sovětští partyzáni svým diverzím vůči okupantům, byla by většina informací o jezdeckém kádru z větší části spekulace. Anebo v lepším případě porušení daného slibu mlčenlivosti, což je atribut každého slušného novináře. Nicméně jedna věc o extralize 2012 je jisté ještě před půlnoční uzávěrkou soupisek. Pražský Olymp povede do boje nový kouč.

Po dvou sezónách totiž na této pozici končí Vladimír Vopat. „Z časových a pracovních důvodů,“ vysvětlil magazínu speedwayA-Z muž, který do pražského historického portfolia dodal stříbro a bronz.

Zejména předloňský post vicemistra byl obrovským úspěchem, a to tím spíše rozehrál-li svou kampaň třemi prohrami na své domácí dráze. „Mohlo to být lepší,“ zůstává Vladimír Vopat skromným. A připomíná úžasná semifinále play-off, o něž však naše vyšší soutěž bohužel přišla. „Předloni jsme porazili Pardubice u nich, loni nám to na Markétě vrátili.“

Vladimír Vopat koučoval Olymp celkem v sedmnácti extraligových a třech přátelských kláních, v nichž zaznamenal devět vítězství a jednu remízu. „Svému nástupci přeji, aby byl úspěšnější,“ uzavírá své působení v manažerské roli.

Jeho nástupcem by se měl stát Tomáš Topinka.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Hutla Team musí po St. Johannu hodně testovat

St. Johann – 28. ledna
Zatímco Radek Hutla startoval v semifinálovém závodě světového šampionátu v ruské Luchovici, jeho syn Lukáš zamířil vstříc své premiéře v mistrovství světa do St. Johannu. Na cestě, o níž se po rezignaci Antonína Klatovského dozvěděl doslova pět minut před dvanáctou, ho doprovázel děda Václav. A ten se magazínu speedwayA-Z svěřil s technickým martýriem, které na ně pod vrcholky Alp čekalo.

„Po příjezdu ze Švédska Radek potvrdil, že se nový motocykl hodně podařil,“ vypráví Václav Hutla. „Hned jsem začal pracovat na druhém pro Lukáše. 22. prosince jsem ohnul první trubky na rám, byla pohoda. Po známých problémech s počasím a hlavně změnami v nominacích jezdců do mistrovství světa doslova na poslední chvíli po zranění klíčových reprezentantů se Lukino ocitl jako nasazený do kvalifikace v St. Johannu.“

V ten moment odstartoval závod s časem. „Dobrý,“ hodnotí Václav Hutla vnukovu nominaci a pokračuje ve svém líčení. „Ale poslední svezení na Poháru starosty Hamru v březnu, nová motorka se dodělávala hodinu před odjezdem. Na válci motorové brzdy jsem prohnal motor z loňského Radkova motocyklu, který testoval na soustředění ve Švédsku a předal se slovy ‚jede to jako kráva, nic s tím nedělej‘. Skoukli jsme ventilové vůle a rozvodový řetízek. Seřídil jsem spojku s tím, že trénink bude o dvou minutách na dráze. No, to jsem se skoro trefil, akorát to bylo dvakrát. Naložili jsme jako náhradní loňskou Radkovu motorku, co kdyby…“

Prozíravost je tu na místě, jak se Hutlovi přesvědčili po příjezdu do Rakouska. „No, a je tu trénink,“ dostává se Václav Hutla na počátek potíží. „A problém. Nemaká odpružení, motorka skáče jak kamzík, vine se jak víno. Jízda na nic. U nás nemrzlo a pružící jednotka nějak v mrazu nemaká. Ráno něco vymyslíme. ‚Vyzkoušej starou motorku‘. No, trochu zmatku a na sytič to opravdu nejede. A je po tréninku. A nevíme nic.“

Místo relaxace na závod starosti. „Ráno jsme se našli dílnu, vyměnili olej v jednotce za řidší a vypadalo to dobře,“ popisuje Václav Hutla, který sám usedl za řidítka ohřebovaného speciálu při březnovém pouáku v Hamru na Jezeře. „Mimochodem podobný problém měl Lukáš Volejník, tomu pro změnu nechodila přední vidlice laděná u specialisty.“

Večer šel Lukáš Hutla na věc. „No, a je tu závod,“ dostává se Václav Hutla k popisu vnukovy akce.“ První Lukášova jízda – Koltakov, Zorn, finalista švédské ligy Olsson. Tady se opravdu nic nečekalo. Po prvním kole, kde Lukinovi ani moc neujeli, sprcha. Motor vynechává, nejede. V depu diagnostikována možná závada, vyměněna svíčka. Nula.“

A to byl bohužel teprve začátek. „Druhá jízda, ve druhém kole motor zakoktá v momentě útoku na vedoucí jezdce ze třetího místa, zase nula,“ krčí Václav Hutla rameny. „Třetí jízda, nasazen náhradní motocykl, opět ve druhém kole koktání… Výměna trysky. Čtvrtá jízda, jeden bod díky náskoku z prvního kola, dál motorka nejede. Pátá jízda, změna převodu a zapalování, perfektní start. Skoro dvě kola vodil finalistu Fina Järfa, ale pak motorka přestala jet.“

Průběh závodu ve St. Johannu nutí Přeloučany k zamyšlení. „Takže rekapitulace,“ uzavírá Václav Hutla. „Dvakrát ze třetího místa, jednou z prvního. Oba motocykly přestaly jet stejným způsoben v průběhu druhého kola. Nechápu, ale dávám nové zapalování. Uvidíme. Teď můžeme zkoušet.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Arktický mráz je českým ledařům v patách

AKTUALIZOVÁNO – PRVNÍ INFO Z RŮŽENÉ

Pardubice – 30. ledna
Ruská zima jakoby byla v patách Jana Peciny a Radka Hutly na jejich cestě domů z Luchovice, jelikož předpověď počasí slibuje arktické mrazy. Rtu teploměru pod nulovým dílkem stupnice pana Celsia dostává do pohotovosti rovněž pořadatelské týmy. Vše nasvědčuje, že o víkendu svým prvním dílem odstartuje mistrovství republiky družstev v Růžené. Jan Pecina po kontrole hamerského rybníka chce závod pořádat až v sobotu 18. února a mezitím budou v neděli 12. února na programu Mělice.

Šampionát odstartuje tuto sobotu úderem třinácté hodiny v Růžené. „Máme přes dvacet centimetrů ledu a žádný sníh, který už nám v předešlých letech nadělal spoustu problémů,“ říká Miroslav Topinka z organizačního týmu.

Kromě budování závodní dráhy pracuje na startovní listině. V ní se představí deset dvojic, ve kterých se objeví deset Čechů, dva Rakušané, dva Švýcaři, dva Poláci a dva Angličané. „Jména dodáme, jakmile všichni potvrdí svou účast,“ dodává Miroslav Topinka.

Kromě klasických ledů se na vysočině nad Táborem objeví v akci i šroubkaři. „Vzhledem k absenci sněhu plánujeme druhý vnitřní ovál pro případné šroubky,“ svěřuje se Miroslav Topinka. „Toto ale záleží na tom, zda seženeme závodníky.“

Aleš Dryml podepsal kontrakt s Pilou

Pardubice – 30. ledna
Koncem minulého týdne se objevila zpráva, že Aleš Dryml podepsal smlouvu s polským Ostrowem. Úřadující český šampión se však magazínu speedwayA-Z svěřil, že jedná se dvěma kluby. Očekával uzavření jednání v pátek, nakonec však k finalizaci došlo až dnes dopoledne, kdy Aleš Dryml podepsal smlouvu s Pilou. Jeho mladší bratr by se měl stát závodníkem Czestochowé.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Rozjetí diváci u mšenského hattricku byli největší odměnou

Štětí – 30. ledna
Důvěrně známý hlas Miloslava Čmejly bývá z reproduktorů slyšet především ve Slaném a Mšeně, ale uznávaný spíkr se objevuje i jinde a to nejen v souvislosti se sportem levých zatáček. Nicméně plochá dráha je jeho srdci stejně nejbližší, o čemž nás přesvědčí on sám osobně.

„No, když opomenu, že jsem během krátké doby stihl tři ledvinové koliky a kámen ještě nevyšel, tak se snažím být s vnoučaty,“ říká štětský spíkr. „Protože mám u mikrofonu občas i legendy, jako je žokej Váña nebo plochodrážníci, mistři světa Müller, Barth, Riss nebo Hancock, tak jsem si i tuto zimu pozval, než budou ledy, do Štětí také legendu, z branže hudební, mistra Václava Hudečka. Měl obrovský úspěch, asi proto, že něco umí, ale je po Váňovi a Saudkovi další, který odmítl svezení na plochodrážní mašině. Já se mu při pohledu na jeho ruce ani nedivím. Ale že se plochá jezdí, moc dobře ví.“

Za osmadvacet let Miloslav Čmejla moderoval bezpočet závodů všech úrovní. A mnohokrát zpoza svého mikrofonu vyhlašoval mistr republiky, Evropy i světa. „Statistiku si nevedu,“ krčí rameny nad otázkou, kolik jich vlastně dohromady bylo. „Odhaduji, že mistrů republiky jsem vyhlásil asi sedmdesát. Vloni také toho slovenského. Mistrů Evropy asi pět. Mistrů světa pět – Simon Wigg, Jesper B. Jensen, Tommy Dunker, Gerd Riss a Joonas Kylmäkorpi. Ve Slaném jsem jako stálý spíkr mohl vyhlásit juniorského mistra světa Lukáše Drymla, ale vyšší mocnosti to znemožnily. Stejně tak jako v sezóně 2005, kdy jsem vyhlásil v jednom roce osm mistrů republiky a chyběl mi ten poslední juniorský, který se jel na Markétě. Nakonec jsem zjistil, že se svět nezbořil. Lendl také nevyhrál wimbledon a život jde dál.“

Stejně jako každý závodník má své cíle a ambice, rovněž moderátor má své sny. „Před lety jsem jako spíkr toužil moderovat zlatou přilbu,“ komentuje toto téma Miloslav Čmejla. „Splnilo se mi to v roce 2010 v Žarnovici na Slovensku, kde jsem vyhlásil vítěze Matěje Kůse. Chci tímto klubu dodatečně moc poděkovat za tuto možnost. Moc si toho vážím, stejně jako toho, že mě na závody na Slovensko na silniční okruhy zve moderovat legenda sedmdesátých let Peter Baláž.“

Miloslav Čmejla zpovídal u mikrofonu mnoho známých osobností, ale hodně si váží těch z plochodrážní branže. „Závěrem roku to byl v Pardubicích při vzpomínkové jízdě Antonín Kasper,“ pouští se do výčtu. „Bylo to nesmírně emotivní, hlavně u pomníku, když se pan Kasper klaněl v přilbě svým bývalým rivalům, kteří tam nechali životy. Obrovský dojem ve mě zanechali pánové Váňa a Pirk, i když každý z jiného soudku. Velmi si vážím také společných chvil s Gregem Hancockem. Na prvním místě a slovenský prezident Gašparovič, kterého jsem měl u mikrofonu, nech promine, u mě je a asi to tak zůstane to, že jsem mohl několikrát přes mikrofon vyzpovídat největší legendu Ivana Maugera. Kdyby mi v letech 1970-1990 někdo řekl, že jednou budu vícekrát hostit v rozhovoru tohoto člověka, asi bych mu řekl, že se zbláznil.“

Loni vyhlašoval mistry na ledové a dlouhé dráze, šampióne jednotlivců, juniorských družstev a stopětadvacítek, ale jako dvorního hlasatele Mšena se mu v duši nejvíc zaryl třetí mistrovský titul v extralize před domácím publikem. „Všichni, každý byl něčím specifický a kvalitní,“ reaguje na otázku, kdo z šampiónů na něho udělal největší dojem. „ Ale pravda je, že hattrick je hattrick a já jsem měl úžasný pocit, když jsem viděl, jak se mi povedlo rozjet diváky. To je ta největší odměna.“
Loni se Miloslav Čmejla pustil do spisování své autobiografie. „Mám hotovo zhruba sedmdesát procent,“ svěřuje se. „Rád bych ji měl hotovou v květnu nebo červnu. Budou to hlavně vzpomínky a zážitky a hodně fotografií.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a achív Miloslava Čmejly

Češi v akci 01

Zkraje roku se čeští závodníci dostali do akce pouze v Argentině a na Novém Zélandě. Do střední Evropy sice přišly mrazy a tak se vedle trojice semifinálových závodů konal také jeden pouák, zatímco dva další závody musely být zrušeny.
V pátek se měl konat švýcarský šampionát ve FLimsu, k němuž byli pozváni také Robert Růžička, Jan Klauz, Vladimír Višváder a Martin Kníže, přičemž poslední dva měli mít svou premiéru v sedle ledařského speciálu. Avšak podnik byl ve středu zrušen, stejně jako nedělní závod dvoučlenných družstev na stejném místě.

V sobotu odstartovalo mistrovství světa na ledové dráze, jemuž se magazín speedwayA-Z věnuje na jiném místě. Podívaná v Sanoku pokračovala i v neděli tradičním Sanok Cupem. Stal se prakticky výhradní doménou ruských závodníků. Na stupních vítězů skončili Nikolaj Krasnikov, Dmitrij Koltakov, jenž se sem přesunul ze St. Johannu, a Danil Ivanov. Nejlepším nerusky mluvícím borcem byl veterán Per Olov Serenius, jenž shodou okolností v Rakousku vyhořel. Jan Klatovský obsadil osmé a Petr Klauz čtrnácté místo.

V Argentině pokračoval tamní otevřený šampionát, kde závodník na rozdíl od ostatních národních mistrovství potřebuje inkasovat alespoň pět bodů, aby dostal finanční náhradu. Matěj Kůs tuto podmínku v obou uskutečněných závodech splnil.

V úterý se jelo tradičně v Bahia Blanca a na stupně vítězů se dostali Norbert Magosi, Emiliano Sanchez a Matěj Kůs. V sobotu série pokračovala premiérově v Colonia Baron. Norbert Magosi tu zaznamenal třetí triumf v řadě. Za ním protnuli finálovou metu opět Emiliano Sanchez a Matěj Kůs.

Právě s Matějem Kůsem podepsala kontrakt polská Pila, avšak pražský závodník ze druhé straně zeměkoule své angažmá prozatím nekomentoval. Jan Holub potvrdil svůj středeční podpis s Tarnowem, zatímco Aleš a Lukáš Drymlovi informace o svých smlouvách zveřejněné na polském internetu odmítli.