Dražba vest ze Zlaté přilby podpoří Leigha Adamse

Pardubice – 4. října
Sympatický Australan Leigh Adams, mimochodem spolu s Ole Olsenem a Jiřím Štanclem nejúspěšnější jezdec Zlatépřilby, ukončil v roce 2010 svoji skvělou kariéru. Během ní vybojoval mnoho vítězných závodů a měl to velké štěstí, že se mu vyhýbala vážnější zranění. Štěstěna ho opustila ve chvíli, kdy pověsil kombinézu na hřebík.

Při tréninkové jízdě na enduru měl pád a jeho zranění je klasifikováno jako velmi vážné. Leigh Adams se svým osudem statečně bojuje a určitě nechce zůstat připoután na invalidní vozík. Jeho osud vyvolal velkou vlnu solidarity, ke které se přidal i AMK ZP Pardubice a jeho příznivci.

Při letošní Zlaté přilbě nosili jezdci závodu o Zlatou přilbu vestu se startovním číslem na kterém je fotografie Leigh Adamse. Tyto vesty vyrobené společností M-S-P se stávají předmětem dražby, která bude vedena na internetových stránkách klubu www.zlataprilba.cz v sekci diskuse.

V této diskusi může každý z vás napsat startovní číslo a částku, kterou nabízí za danou vestu. Základní cena je 500 Kč a podmínkou je internetová adresa. Vyhraje nejvyšší nabídka v den uzávěrky, který je čtvrtek 20. října ve 24:00.

Pokud ji dotyčný vítěz oslovený na vítězné adrese v určeném čase neuhradí, vestu vydraží druhá nejvyšší nabídka. Soupis všech vydražitelů a výše vydražené částky budou zveřejněny na internetové stránce AMK ZP Pardubice. Veškeré finanční prostředky získané z této aukce obdrží Leigh Adams.

Příklad příhozu:
Číslo 1, částka 600 Kč, adresa amk.zp@wo.cz.

Ve hře je sedmatřicet vest od čísla 1 po R1. Ve všech účinkovali jezdci ve víkendovém závodě o Zlatou přilbu 2011.

Foto: Pavel Fišer

V Praze dnes úřadoval Matěj Kůs, Pardubičané a mechanická epidemie

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 3. října
Matěj Kůs dnes ve druhém díle šampionátu republiky jednotlivců prohrál jen s Tomášem Suchánkem a nakonec se ozdobil pohárem za první místo. Tomáš Suchánek skončil druhý, když v rozjezdu porazil Aleše Drymla, zatímco Filip Šitera po nepovedeném startu záhy zůstal stát. V průběžném pořadí zůstal leaderem Aleš Dryml, když Matěj Kůs ztráci už jeden jediný bod. Mítink byl poznamenán velkým počtem defektů. Václav Milík litoval prasklé hadičky přívodu metylu, Zdeněk Simota zase dvakrát spadlých obou řetězů. Vrcholem však byla prokletá smůla obou Moravanů. Martin Gavenda okusil přetržený řetěz, ulomenou polovinu ozubení spojky a závodu na zapalování. Martin Málek zase proměnil dva motory v hromádku šrotu a z druhé příčky průběžné klasifikace spadl na devátou.

I motory mají své dny
Konec prvního finále v Divišově v půlce srpna nezastihl obhájce titulu Matěje Kůse zrovna v hovorné náladě. V předposlední jízdě měl už patnáctibodové maximum prakticky ve svém náručí, avšak pád po vlastní chybě katapultoval do čela Aleše Drymla. Kapitán extraligových Pardubic dnes dorazil na Markétu jako leader průběžné klasifikace, avšak jeho dvoubodový náskok začal roztávat hned v rozjížďce s číslem jedna.

Filip Šitera po divišovské fraktuře klíční kosti nemohl promlouvat do boje o zlato přímo, avšak tentokrát vystřelil dopředu jako raketa z ruských kauší. Zaskočil dokonce i mistra startů Tomáše Suchánka, jenž po závodech otevřeně přiznával: „Trošku jsem zaspal.“ Aleš Dryml se kolem svého klubového kolegy přehnal v první zatáčce.

Jenže Filip Šitera před ním neuhnul z naplánované ideální stopy ani o jediný milimetr a Aleše Drymla zbrzdili i Tomáš Suchánek, který se nechtěl smiřovat s prohrou. Když se mšenský borec vrátil do depa, na terásce nad druhou zatáčkou uznale poplácával ladiče Bohumila Brhela po ramenou. Zato k Matěji Kůsovi se zpráva o bodové ztrátě Aleše Drymla donesla zprostředkovaně.

Obhájce titulu se věnoval svému motocyklu. Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu, avšak divišovským pódiem namlsaný Martin Málek toužil po dalších vavřínech. Jeho super nadlidské úsilí přineslo ovoce ve druhém oblouku druhého okruhu. Březolupský závodník se dostal pod Matěje Kůse a předjetí bylo dílem okamžiku.

Vítězství ovšem nebylo Martinu Málkovi dopřáno. V posledním kole zastavil, když jeho vypiplaný GM mohl dělat radost už jen obchodníkovi s kovovým šrotem. Matěj Kůs se vrátil do čela a šachovnicová vlajka v rukou Stanislava Klenovce ho přivítala jako prvního. Jenže už druhá série vrátila čelo průběžné klasifikace celého šampionátu do stavu po Divišovu.

V rozjížďce s číslem pět Zdeněk Simota vyrazil prodloužit svou vítěznou sérii, kterou rozehrál těsně před přestávkou, když v nájezdu do druhé zatáčky třetího kola připravil o triumf Eduarda Krčmáře. Jenže Matěj Kůs mu už po pár metrech přistřihnul křidýlka. Oba však v první zatáčce vyšouchnul Tomáš Suchánek.

Aleš Dryml už své druhé vystoupení proměnil v triumf. Cesta k němu však byla srovná asi tak jako horská serpentina. Start se opakoval kvůli neregulérnosti. Pardubičan toho využil k výměně motocyklu. Jeho mechanici koncertovali, Oldřich Řezníček přivezl nový stroj, Jiří Havlíček mezitím odklidil starý. Posléze však v první zatáčce upadl Pavol Pučko, jenž nakonec skončil v nemocnici s otřesem mozku. Teprve napotřetí mohl Aleš Dryml celá čtyři kola úřadovat na čele.

V rozjížďce s číslem osm se naplnil pohár hořkosti Martina Málka. Souboj s Janem Holubem v úvodním oblouku zvládl lépe a vyletěl na protilehlou rovinku jako pružinový čertík z krabičky. Ještě však neskončilo druhé kolo a opět stál. Kdyby kolem jeli sociálně slabší občané s kárkou na sběr, mohli by nakládat ještě horké zbytky i druhého pohonného agregátu, tentokrát divišovské provenience. Jeho majiteli zbyly oči pro pláč. To je sice poněkud vousaté klišé, avšak slzy Martina Málka byly tentokrát pravé. Inu, vidina na mistrovský trůn neodchází z hlavy zrovna snadno.

Čelo zná jen jediného leadera
Po dvou sériích byl na čele průběžné klasifikace osamělý Václav Milík. Pardubický junior triumfoval ve velkolepém stylu hned v rozjížďce s číslem dvě. Se stejnou suverenitou si počínal rovněž o čtyři jízdy později. Nabroušená kosa mladého Pardubičana našla svůj osudový kámen až ve dvanácté jízdě.

Po vylétnutí pásky se na vedoucí pozici usadil Zdeněk Simota. Václav Milík se v nájezdu do druhého kola protáhl malou škvírou mezi mantinelem a Janem Jarošem. Na stíhání vedoucího borce ovšem bylo už pozdě. Jenže Zdeněk Simota nedorazil do cíle, protože ve třetím okruhu ztratil v zatáčce u depa hned oba řetězy. Václav Milík dědil jeho triumf a i nadále se chlubil svou ojedinělou neporazitelností.

Na záda mu ovšem dýchali další pronásledovatelé. V rozjížďce s číslem deset, v níž Michal Dudek stihnul dvouminutový limit jen o pár vteřinek, se Matěj Kůs vypořádal s Filipem Šiterou. „Byl jsem rychlejší než on,“ komentoval svou prohru mšenský borec, jemuž už prve sebral jeden bod Václav Milík. „Ale zabrzdil mě. Jsou to závody, já bych mu udělal to samý!“

Stejně jako Matěj Kůs se vzápětí na osm bodů dostal i Aleš Dryml. V jedenácté jízdě nepustil vedení z rukou ani na sebekratší okamžik. Martin Málek podporovaný heroickým nasazením celého osazenstva svého depa, které v polních podmínkách osadilo třetí motor do rámu, svedl vítěznou bitvu o dva body s Ondřejem Veverkou.

Žádný jasnovidec se dnes na Markétě neprojevil, takže nikdo nemohl tušit, že šlo o první, ale zároveň poslední zisk, které mu hvězdy měly dopřát. „Šest bodů v prdeli a šedesát tisíc v hajzlu,“ lamentoval jeho mechanik Vladimír Šíma, když ho přišel vyprovodit ke čtrnácté jízdě. Obrovitý muž však záhy k oněm cifrám musel další hodnoty přihazovat.

Filip Šitera si hlídal čelo před Zdeňkem Simotou a Martinem Málkem. Na ně se vnitřkem druhé zatáčky sápal Jaroslav Petrák. Jenže v tom Zdeňku Simotovi prasknul řetěz. Odstupoval doprava, avšak ve výjezdu nešastně zkřížil dráhu Martina Málka a oba upadli. Z věže rozhodčích je skvělý výhled, avšak úhel pohledu poněkud Pavla Kubeše zmátl. Vyloučil Jaroslava Petráka v domnění, že právě on shodil řetěz Zdeňka Simoty.

„Prý jsem mu ho shodil zadním kolem,“ říkal Jaroslav Petrák, když neuspěl při telefonní reklamaci své diskvalifikaci. „Byli jsme metr od sebe, jak jsem se ho mohl dotknout?! A je to první přetrženej‘ řetěz, kterej‘ někdo shodil.“ Za pravdu mu dalo nejen video natočené z tribuny, avšak i skutečnost, že Zdeněk Simota nestihnul dvouminutový limit repete. „Byli jsme se tam podívat,“ zněl z hlasu Jaroslava Petráka určitý pocit zadostiučinění. „Nestačil to spojit, proto nestih‘ ty dvě minuty.“

S pokrouceným rámem už dál nepokračoval ani Martin Málek. Moravané dnes dopadli jako pověstní sedláci u Chlumce. Mechanický mor se držel i Martina Gavendy, který z pěti jízd jen dvakrát dojel do cíle. „Upadla nám půlka ozubení spojky,“ divil se jeho otec Jaroslav, když obhlížel synův stroj po rozjížďce s číslem devět.

Divišovské skopičiny nebyly na programu
V opakované rozjížďce s číslem čtrnáct nakonec dělali Filipu Šiterovi společnost pouze oba mladí náhradníci. Nebylo divu, že se mšenský závodník hravě zmocnil třech bodů. Rovněž akcie Tomáše Suchánka získávaly na hodnotě. Ve třinácté jízdě sebral Janu Jarošovi čelní pozici už vnějškem první zatáčky.

Michael Gregor a sám Magnus Zetterström odváděli skvělou práci v boxech Matěje Kůse při nastavení motocykl, kterým pražský závodník nahradil ten původní z úvodu dnešního mítinku. V rozjížďce s číslem patnáct ukázal výfuk Aleši Drymlovi a Václavu Milíkovi. „Nechápu, co se stalo,“ divil se Aleš Dryml. Vedle útoků na Matěje Kůse se sám musel bránit útokům Václava Milíka.

Tomu nakonec zachránila poslední bod velká vzdálenost od čtvrtého Eduarda Krčmáře, kterého zdržel lehký pád v první zatáčce. „Praskla mi hadice od metylu,“ zdůvodňoval pardubický junior své zpomalení. „Myslím, že jinak bych Aleše předjel.“

Takhle však do poslední pětiny nastupoval s deseti body stejně jako Aleš Dryml, Tomáš Suchánek a Filip Šitera, zatímco Matěj Kůs měl v kolonce u svého jména prozatím číslovku jedenáct. O obsazení pódia se začalo rozhodovat hned v sedmnácté jízdě.

Tomáš Suchánek v ní odvedl Václava Milíka, jemuž už bylo jasné, že dnes na něho žádný pohár. Jeho starší klubový kolega o to více litoval nevydařeného úvodního startu, protože od té doby neznal jiný výsledek než vítězství. Takhle musel kalkulovat s rozjezdem, do něhož mu přihrála prvního soupeře už rozjížďka s číslem osmnáct.

Neobešla se však bez potíží. Páska se zvedla jen na levé straně a potom byl Jan Jaroš diskvalifikován za zdržování startu. Filip Šitera se však nakonec dočkal vítězství, které srovnalo jeho bodovou bilanci s Tomášem Suchánkem. Jako třetí do jejich společnosti přibyl Aleš Dryml, s přehledem zvítězivší v rozjížďce s číslem devatenáct.

Matěj Kůs si dnes odpustil své divišovské skopičiny a cílem dvacáté jízdy projel jako vítěz. Tím pádem se mohl chystat na cestu na nejvyšší stupínek a z dvoubodové převahy Aleše Drymla ukrojil celou polovinu.

V rozjezdu si Aleš Dryml chtěl otestovat nastavení motocyklu, avšak přetržený řetěz se postavil proti. Pardubičan musel nastoupit s jiným stroje. Tomáš Suchánek po rychlém startu dal najevo, že nechce prohrát ani tentokrát. Aleš Dryml objel Filipa Šiteru, který záhy ztratil motivaci k dalšímu boji a zastavil. Bitva obou pardubických borců zuřila až do cíle, avšak změnu v pořadí nepřinesla.

Hlasy z depa
„Těžký závod,“ nechal se slyšet Matěj Kůs. „Teprve, když jsem vyměnil motorku, posunulo se to dopředu. Se změnou mi hodně pomoh‘ Zorro a celkový vítězství patři mýmu mechanikovi Maikimu. Prohra se Suchošem byla ještě na tý první motorce. Pracuju na titulu.“

„Škoda první jízdy, trošku jsem zaspal,“ litoval Tomáš Suchánek své jediné dnešní prohry. „Trošku jsem včera oslavoval a dneska jsem taky spokojenej‘. Druhý místo a postoupil jsem celkově z pátýho místa na třetí. Jsem spokojenej‘, všechno fungovalo, jak mělo. Bez defektů, žádný problémy. A teď mám čas se připravovat na Mšeno. Určitě půjdu po titulu, když je to takhle rozjetý.“

„V první jízdě zaplabůh za druhý místo,“ vyprávěl Aleš Dryml. „Z tý trojky tam nebyla žádná kolej. Byl jsem rád za dva body, skočil na druhou motorku, měl jsem problém se spojkou. Pak přišla jízda z modrý. Nechápu, co se stalo. Byl jsem o motorku vzadu! V rozjezdu jsme zkoušeli jiný naladění. Na třetí motorce mi prasknul řetěz. Zkusil jsem druhou, odjela pěkně. Takže do Mšena, konečně se pořádně vyspím.“

„K ničemu to nepomůže,“ vysvětloval Filip Šitera, proč zastavil v rozjezdu. „Kdybych odstartoval, dojel bych. Ale takhle máš stejně bodů. Lepší než v Divišově. To víš sám jak. Snažím se udržet v osmičce pro finále příští rok a pro mistrovství světa a Evropy. Neházím flintu do žita. Dnes stačilo odstartovat a držet si lajnu. Ve Mšeně jsem doma, tam budu chtít vyhrát, když se to nepodařilo dneska. S Milíkem jsem neodjel, s Kůsákem jsem byl rychlejší, ale zabrzdil mě. Jsou to závody, já bych mu udělal to samý.“

„Škoda hadice, měl jsem to dobře rozjetý,“ pokrčil Václav Milík rameny. „I na toho Álu, zavřel jsem ho k prknům. Pak jsem to dal na venek, udělal špičku a došel mi metyl. Myslel jsem, že bych ho předjel. Po prvních třech jízdách jsem to viděl dobře. Motorka byla dobře nastavená. Byla rychlá, ale neumím ještě startovat. Takže ve středu jdu trénovat do Pardubice starty, abych je napiloval a pak to snad bude lepší. Takže ve Mšeně!“

„Už ztrácím hodně bodů,“ komentoval Zdeněk Simota svoje vyhlídky. „Spadnul mi řetěz, nevím, jestli jsem měl křivo rozetu. Motorka se žvejkla a spadlo to. Jak se oba řetězy sekly, motorka trošku poskočila. Myslel jsem si, že do mě Jarda vrazil, ale možná ne. Nevím, jak byl daleko.“

„Nevím, jak to nazvat,“ váhal Martin Málek. „V první jízdě to byl jeden motor GM. Je to totálka, vysypal jsem z něho hromádku šrotu. Ve druhé jízdě to byla moje nejlepší Jawa. A úplně stejná závada a zase zbyla jen hromádka šrotu. Mezitím jsme stihli přehodit třetí motor, co jsem měl v záloze. Nejpozitivnější věc, poprvé a naposledy v celém závodě jsem viděl šachovnicový prapor. Ve čtvrté jízdě jsem najel hodně na venek. Někomu jsem se musel uhnout a mezitím spadl Zdendovi řetěz. Už jsem měl málo času na to zareagovat. Brnknul jsem si a skončil na zemi. Pokřivil jsem motorku a odstoupil jsem. Té práce už bylo dost, potřetí přehazovat motor… Ještě nevím, jestli přijedu do Mšena. Jestli je šance se dostat do osmičky.“

„Sralo se to od řetězu přes spojku až po zápalko,“ vypočítával Martin Gavenda. „Co ti mám říct?! Vysrat se na to!“

1. Matěj Kůs, Praha 3 2 3 3 3 14
2. Tomáš Suchánek, Pardubice 1 3 3 3 3 13+3
3. Aleš Dryml, Pardubice 2 3 3 2 3 13+2
4. Filip Šitera, Mšeno 3 2 2 3 3 13+R
5. Václav Milík, Pardubice 3 3 3 1 2 12
6. Jan Holub, Mšeno 0 3 2 2 2 9
7. Jan Jaroš, Mšeno 2 2 1 2 ex 7
8. Zdeněk Simota, Praha 3 1 E M 2 6
9. Eduard Krčmář, Slaný 2 2 1 0 1 6
10. Roman Čejka, Slaný 0 0 0 3 2 5
11. Michal Dudek, Slaný 2 1 1 E 1 5
12. Jaroslav Petrák, Pardubice 1 1 2 ex 1 5
13. Zdeněk Holub, Praha (res) E 2 1 3
14. Ondřej Veverka, Praha 1 0 1 1 0 3
15. Martin Málek, Březolupy E E 2 F/R – 2
16. Martin Gavenda, Praha 1 1 E E 0 2
17. Ondřej Smetana, Mšeno (res) 0 1 1 2
18. Pavol Pučko, Praha 0 F/R – – – 0

Poznámka: oficiálním důvodem diskvalifikace Jaroslava Petráka v rozjížďce s číslem čtrnáct bylo shození řetězu Zdeňka Simota. Jana Jaroš byl v rozjížďce s číslem osmnáct vyloučen za zdržování startu.

Průběžné pořadí šampionátu:

  DIV PHA TOT
  13.8. 3.10.  
1. Aleš Dryml, Pardubice 14 13 27
2. Matěj Kůs, Praha 12 14 26
3. Tomáš Suchánek, Pardubice 11 13 24
4. Václav Milík, Pardubice 9 12 21
5. Filip Šitera, Mšeno 6 13 19
6. Jan Jaroš, Mšeno 12 7 19
7. Jan Holub, Mšeno 6 9 15
8. Zdeněk Simota, Praha 9 6 15
9. Martin Málek, Březolupy 13 2 15
10. Eduard Krčmář, Slaný 4 6 10
11. Roman Čejka, Slaný 5 5 10
12. Michal Dudek, Slaný 4 5 9
13. Martin Gavenda, Praha 7 2 9
14. Jaroslav Petrák, Pardubice 3 5 8
15. Zdeněk Holub, Praha 2 3 5
16. Ondřej Veverka, Praha NS 3 3
17. Pavol Pučko, Praha 3 0 3
18. Ondřej Smetana, Praha 0 2 2

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Michal Kohout

Aleš Dryml chce jít po titulu

Praha – 3. října
Aleš Dryml byl na včerejší tiskové konferenci po Zlaté přilbě poněkud posmutnělý. Třetí místo v malém finále rozhodně neuspokojilo jeho závodnický apetit. Pokud se týká jeho ambicí pro dnešní druhé finále šampionátu jednotlivců, má zcela jasno.

„Pokusím se jít po titulu,“ říká bez obalu. Přitom k němu má po divišovském závodě nejblíže. Martin Málek ztrácí jeden bod, Matěj Kůs a Jan Jaroš dva a Tomáš Suchánek už tři body. „Uvidíme, ale titul je můj cíl. Musím ho získat. Ale po Praze je ještě jeden závod, stačí jedna špatná jízda, jeden defekt a body jsou pryč. Ale chyby se nesmí stávat. Žádnej‘ defekt, nula se nedá k ničemu připočítat.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Martin Málek by byl rád za pódium

Praha – 2. října
By se Tomíčkův memoriál už tři roky jezdí na začátku září, pardubický super víkend bude mít opět pondělní pokračování na pražské Markétě. Na programu je druhý ze tří finálových závodů šampionátu jednotlivců. Martin Málek dnes v Pardubicích vypadl už ve vylučovací skupině, ovšem zítra by rád zopakoval své umístění na pódiu z prvního finále v Divišově.

„Zítra doufám, že mi to pojede lépe než dneska,“ svěřoval se Martin Málek dnes odpoledne ve svítkovských boxech. „A že starty budou ještě lepší. Bedna by byla pěkná, ale bude víc adeptů než v Divišově. Uvidíme, druhý závod se jede dva měsíce od prvního a na jiné dráze. Kdybych zopakoval bednu, byl bych hrozně rád.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Metyl do cíle vystačil

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 2. října
Předloni se Rune Holta dostal do startovní listiny na poslední chvíli místo Tai Woffindena. Dnes to s jeho účastí bylo obdobné, protože zastoupil Jasona Crumpa, jehož měli pořadatelé v hledáčku. Tím ovšem pro Nora s polským občanstvím podobenství se Zlatou přilbou neskončila. Opět se dostal až do finálové jízdy. V ní se rychle dostal do čela, aby posléze úspěšně odrážel nápor Antonio Lindbäcka až na cílovou čáru. Těsně před ní mu došel metyl, ale krásnou trofej z jeho hlavy už nikdo nesundal. Nejlepší z našich závodníků byli Aleš Dryml a Tomáš Suchánek, jejichž pou vyřazovacím závodem se zastavila až v malém finále.

Smůla měla vrch
Babí léto se překonávalo. A stejně jako včera se sluníčko usilovně snažilo vynahradit svou prázdninovou nepřízeň. Léta, kdy pardubický víkend provázelo psí počasí, byla zapomenuta. Na sluníčko se rtu teploměru nestyděla přehoupnout i přes třicítku. Šortky a tričko bylo tím nejlepším oblečením a na tribunách se lidé slunili. Víno, které stánkaři nakupili na svařák, zůstávalo v zašpuntovaných lahvích, nanejvýš se konzumovalo studené.

Skvělé počasí stálo za nejlepší diváckou návštěvností posledních let. Třináct a půl tisíce diváků pořadatelé napočítali ještě v éře federálního státu. Pokud přišli fandit českým barvám, museli škrtat své favority už bohužel ve vylučovacích skupinách.

Z té první vypadl Dino Kovačič už včera, když si při nezaviněné kolizi s Lasse Bjerrem zlomil ruku. Repete zvládl nejlépe Tobias Busch, který se prosadil rovněž v úvodní jízdě dnešního programu. S deseti body postoupil, zatímco Stanislaw Burza druhým místem napravil včerejší překročení dvouminutového limitu.

Martin Málek, jediný český zástupce ve skupině, protínal metu jako čtvrtý. Sobotní druhé místo mu však stále dávalo slušné naděje. V rozjížďce s číslem devět však opět doplatil na nepovedený start. A Jaroslav Petrák byl jediný, koho dokázal během čtyř kol uštvat. „Už to nebyla taková tragédie jako loni, ale vyhořel jsem na startech,“ vysvětloval celkové čtvrté místo. Lasse Bjerre v prvním oblouku překonal Stanislawa Burzu a s osmi body šli oba do čtvrtfinále.

Ve druhé vylučovací skupině plnil Tomáš Suchánek úspěšně roli favorita. V sobotu hrál velké sólo, avšak v nedělní první rozjížďce s číslem šest hrál prim Manuel Hauzinger. Zatímco Timo Lahti odpadl, Tomáš Suchánek se posunul na druhou pozici. Přesto, že měl Pardubičan postup v kapse, nastoupil na start i potřetí.

A hrál prim od startu až do cíle. Spolu šel dál i Manuel Hauzinger. Zato šance Michaela Hádka definitivně zhasla. Sice skončil třetí před Manuelem Hauzinger, ale jeho předchozí triumf byl zbraní silného kalibru. Rakušan měl nakonec o jeden bod více než náš borec. „Mínus,“ komentoval Michael Hádek své účinkování. „První jízdu jsem jel na jawce, z GM šly špony.“

Ve třetí skupině si o čtvrtfinále řekl Filip Šitera. Včera se Piotr Pawlicki dostal do čela před Piotra Pawlickeho, zatímco mšenský borec dokázal ukořistit druhé místo. V rozjížďce s číslem sedm však položil slušný základ postupu, když ho předčil pouze Piotr Pawlicki. V rozjížďce s číslem jedenáct mohl překvapit ještě Zdeněk Simota.

Ten byl po včerejším prvním startu docela vpředu, avšak záhy klesnul na čtvrté místo. Neděli začal nulou, proto musel nyní stůj co stůj zvítězit. Náročnou misi se mu dařilo plnit. Po vylétnutí pásky se vskutku usadil na první příčce. Jenže Roberto Haupt jedoucí za ním si to ve druhém oblouku namířil rovnou do nafukovaček.

Z repete vypadl nejprve Mads Korneliussen, když se dostal do křížku s páskou. Další obětí se však bohužel stal Zdeněk Simota, který se prakticky ani nerozjel. „Je to v prdeli,“ nebral si servítky. „Nejdřív spadnul ten Haupt, teď se rozepla vzadu spojka na řetězu.“ Nebylo divu, triumf nevisel vysoko. Takhle vedle neporaženého Piotra Pawlickeho šel do čtvrtfinále Mads Korneliussen a Filip Šitera, který se za vedoucím Norbertem Magosim příliš hnát nemusel.

Dva české závodníky v sobě zahrnovala i čtvrtá vylučovací skupina. Ovšem i tady zaúřadovala smůla. Své by o tom mohl vyprávět Matěj Kůs. Ve včerejší rozjížďce s číslem čtyři po rychlém startu klesl za Aleksandra Loktajeva a Przemyslawa Pawlickeho. Unikající vzduch z pneumatiky před něho poslal i Mathiase Schultze.

Jan Holub začal s nulou a stejný výsledek bohužel zaznamenal také v rozjížďce s číslem osm. Matěj Kůs se s Przemyslawem Pawlickim a Aleksanderem Loktajevem pral o vedení. Když se Polák v úvodní zatáčce druhého kola dostal daleko ven, on se spodem dostal na druhou příčku. Přišel o ní až po útoku polského juniora v posledním nájezdu.

Proto také on nastupoval do rozjížďky s číslem dvanáct bez Przemyslawa Pawlickeho a Aleksandra Loktajeva s myšlenkou na pět bodů. Leč dopředu vypálil Mathias Schultz, který si vítězství a tím pádem i třetí postupové místo nenechal vzít. „Udělal jsem pár špatnejch‘ rozhodnutí,“ nezastíral Matěj Kůs.

Zlatá přilba v žáru téměř tropického sluníčka
Zatímco vyřazení začínali balit krám, pro postoupivší a přímo nasazené závod teprve začínal. První čtvrtfinálová skupina začala překvapením. Tobias Busch dokonale odstartoval a přivedl vláček přímo nasazených favoritů v pořadí Rune Holta, Magnus Zetterström a Martin Vaculík až k šachovnicové vlajce.

Mnohem větší vliv na pořadí skupiny měla rozjížďka s číslem sedmnáct. Tobias Busch s Madsem Korneliussenem upadli hned v první zatáčce. Když oba dostali příležitost při repete, stejná situace se opakovala takřka jako přes kopírák. S tím rozdílem, že tentokrát se do jejich pádu bohužel připletl také Magnus Zetterström.

Druhá kolize byla už vážnější. Mads Kornelliusen se držel za levé předloktí, Magnus Zetterström si odřel prst až na kost. Oba Seveřané už nepokračovali, Magnus Zetterström, jenž minulý měsíc vydřel pardubický postup do finále extraligy, dorazil z nemocnice zpátky do Svítkova taxíkem až v půli semifinálových bojů.

Při třetím opakováním se prosadil Rune Holta, když v prvním oblouku objel Timo Lahtiho. Před Fina záhy pronikl Martin Vaculík, který úspěšně odrážel jeho nápor až do cíle. O čtyři rozjížďky později vyhrál Rune Holta podruhé. Záhy minul Timo Lahtiho, jemu k postupu nepomohlo ani druhé místo před Martinem Vaculíkem. Stejně bodů jako oni dva měl i Tobias Busch, avšak finský závodník měl horší pomocná kritéria.

„Na slunci je třicet stupňů, motorka potřebuje dejchat a otryskování je jiný,“ přemítal Aleš Dryml, přímo nasazený do druhé skupiny. „Dneska je vedro a podmínky jsou stížený pro lidi a pro motor je to to samý.“ Pardubický favorit rozehrál svůj čtvrtfinálový boj třetím místem, zatímco před ním Aleksander Loktajev ohlídal Lasse Bjerreho.

První vyhrání ovšem z kapsy vyhání a Aleksander Loktajev v dalších dvou rozjížďkách jen paběrkoval. Zato Lasse Bjerre položil základní kámen k semifinále vítěznou rozjížďkou s číslem osmnáct. Aleš Dryml vyjel z první zatáčky jako druhý. Vzápětí klesl za Hanse N. Andersena, aby ho ale na začátku druhého kola znovu podjel. Dán se ale ve dvaadvacáté jízdě serval o prvenství s Alešem Drymlem. Zpočátku měl vrch Pardubičan, v cíli byl dříve Hans N. Andersen. Do semifinále oba dva doprovodil ještě jeho krajan Lasse Bjerre.

Darcy Ward se ztratil v reji nočního města po nepovedeném juniorském mistrovství světa. Na startovním čísle tři ho zastoupil Patrik Nagy, avšak při své premiéře v nejstarším plochodrážním závodě světa žádnou velkou díru neudělal. Třetí čtvrtfinálovou skupinu naplno ovládl Kenneth Bjerre. Ve druhé zatáčce patnácté jízdy zbavil Mathiase Schultze vedení, aby o čtyři rozjížďky později triumfoval stylem start – cíl.

I když měl deset bodů a jasné vítězství v kapse přijel na startovní rošt i do třetice na rozdíl od Piotra Pawlickeho, jehož v obou předchozích případech přivítala šachovnicová vlajka na druhém místě. Třetí postupové místečko si pro sebe urval Antonio Lindbäck. Tlačil se dopředu až do druhé zatáčky, v níž vyhnal na venek Kennetha Bjerreho.

Tři ze čtyř českých čtvrtfinalistů se setkali ve čtvrté skupině. Ve velkém stylu začal Tomáš Suchánek. Na pohyb pásky zareagoval nejrychleji Fredrik Lindgren, avšak domácí borec vyjel z první zatáčky na prvním místě před Przemyslawem Pawlickim. Mladý Polák před startem rozjížďky s číslem dvacet honem přeskočil na druhý motocykl. V jejím sedle však skončil čtvrtý, když Davey Watt a Fredrik Lindgren posílili své vyhlídky prvním, resp. druhým místem.

Tomáš Suchánek vyjel ze skrumáže první zatáčky jako třetí. Zbylí dva Češi už byli bez nadějí. Filip Šitera ani ve čtyřiadvacáté jízdě neviděl cíl. „Na dráze se udělal černej‘ pás, měl jsem slabou motorku, málem mi na něm zhasla,“ vysvětloval. Zato Václav Milík se alespoň na poslední chvíli blýsknul.

Z červené pozice bleskově odstartoval. V první zatáčce se okolo něj prohnal Przemyslaw Pawlicki. A vzápětí také Tomáš Suchánek. Jeho mladší klubový kolega mu ve druhém oblouku vrazil do zadního kola a propadl se až na čtvrté místo. Na začátku druhého kola byl opět druhý, když za sebou nechal Fredrika Lindgrena i Tomáše Suchánka.

Vítězem skupiny nakonec byl Przemyslaw Pawlicki s devíti body. Tomáš Suchánek měl o jeden bod méně, Davey Watt a Fredrik Lindgren hned o dva. Ovšem v Australanův prospěch výrazně hovořilo vítězství v rozjížďce s číslem dvacet.

Jeden má přilbu podruhé, ostatní musí opět čekat
První semifinálová skupina proběhla bez české účasti. Avšak česká část ochozů vesměs zformovala spontánní koalici s příznivci Martina Vaculíka. V pětadvacáté jízdě však mohly obě národnosti svorně zaklít. Martin Vaculík zůstal stát na startovním roštu.

Na čele mezitím úřadoval Rune Holta před Antonio Lindbäckem. Ten si však postupovou cestu vzápětí zkomplikoval pádem v rozjížďce s číslem sedmadvacet. Rune Holta zvítězil podruhé a stal se prvním finalistou. Martin Vaculík prodloužil život své naději, když dojel do cíle hned za ním.

V devětadvacáté jízdě by ale potřeboval zvítězit. Jenže stejný záměr pojal rovněž Davey Watt, který vystřelil dopředu jako raketa. Za sebou měl Hanse N. Andersena, avšak Dán se po nechtěném wheelie propadl dozadu. Druhé místo zdědil Antonio Lindbäck, který ochotně chňapl po posledním místečku pro velké finále.

Stejně suverénně jako si Rune Holta počínal v první skupině, vyhrál Piotr Pawlicki tu druhou. Stala se nevídaná věc, když obě dvě úvodní rozjížďky skončily s naprosto shodným výsledkem. Za vítězným polským juniorem se jeho soupeři seřadili do pořadí Kenneth Bjerre, Tomáš Suchánek, Lasse Bjerre, Aleš Dryml a Tobias Busch.

Vítězný Piotr Pawlicki už napotřetí zůstal v depu. Vedení se ujal Kenneth Bjerre. A když se jeho mladší bratr Lasse prokousal před Aleše Drymla za něho, pustil ho před sebe na první příčku. Tím pádem postoupili oba, protože Lasse Bjerre měl i tak víc bodů, i kdyby Tomáš Suchánek nezůstal ve druhém kole stát se zadřeným motorem.

„Závod pro mě skončil,“ netajil se Aleš Dryml zklamáním, že jeho dráha neskončila až mezi nejlepšími šesti. „V tomhle závodě je úkol dostat se vždycky dál a dál. Měl jsem perfektní starty v semifinále, ale jako kdyby mě někdo držel za zadek.“

Po startu malého finále pardubického kapitána vyhnal Martin Vaculík. Aleš Dryml se hnal dopředu, vyvezl ho ven, ale mezitím se do čela posunul Hans N. Andersen. V půlce jízdy vyřešil Martin Vaculík svůj duel s Alešem Drymlem ve svůj prospěch. A hned se pustil do vedoucího Dána.

V šestém kole to z jeho úhlu pohledu vypadalo hodně nadějně, ale nakonec byl slovenský borec nucen spokojit s druhým místem. Hned za ním protnul metu Aleš Dryml jako nejlepší český závodník. Čtvrtý byl Tomáš Suchánek, jenž se od čtvrtého kola musel vypořádat s vibracemi v motoru.

Jedině Rune Holta se z celé finálové šestice mohl chlubit, že si nádhernou trofej už nechal posadit na svou vlastní hlavu. Nyní však nejlépe odstartoval Kenneth Bjerre. Antonio Lindbäck a Rune Holta ho však záhy odsunuli za sebe a Dánovo účinkování skončilo defektem ve třetím okruhu.

Z prvního výjezdu už měl vrch Rune Holta, jehož cestu za druhou pardubickou přilbou nezkřížily ani útoky Antonio Lindbäcka, ani vyschlá nádrž. Metou projížděl bez metylu, ale jako vítěz. Na tiskové konferenci se pochlubil, že od svého předchozího vítězství pokročil s polštinou, s níž přítomným sdělil, že s jazykem své nové země nemá vůbec žádný problém.

Ostatní mohli tradičně nechat oči na blyštivé hlavní ceně. Moderátor Vítek Formánek zaskočil Piotra Pawlickeho, jenž po odpadnutí Kennetha Bjerreho zdědil jeho třetí příčku, který zálibně hladil přilbu. „Chtěl jsem hlavně mistrovství světa juniorů,“ reagoval Polák na dotaz, jak se mu legendární trofej líbí. „Ale mám ještě spousta let před sebou…“

Hlasy z depa
„Hned od začátku to dnes bylo těžké,“ svěřoval se Rune Holta na tiskové konferenci. „Dělal jsem to nejlepší, co jsem mohl. Ve finále jsem špatně odstartoval a musel si najít si místo, abych se dostal před Lidbäcka. Motorka se mi zastavila až v poslední zatáčce, kdy mi došel metyl. Šest kol je přece jen hodně. Neměl jsem tu původně startovat, ale nebyl jsem dnes dost dobrý pro Toruň. Dali mi možnost odjet do Pardubic. A ukázal jsem, kdo je tady nejlepší, i když rozhodnutí klubu samozřejmě respektuji.“

„Start nestál za nic,“ netajil se Antonio Lindbäck. „Můžu být rád za druhé místo. Chtěl jsem vyhrát, ale vyhrál ten lepší.“

„Poprvé jsem jel Zlatou přilbu,“ rozhovořil se Piotr Pawlicki. „Dalo by se říct, že jsem si ve finále držel třetí místo. Chtěl bych poděkovat sponzorům a rodině. Chtěl jsem udělat co nejlepší výsledek a dostat se až do finále, což se povedlo s pódiem navíc.“

„Zase malý finále, z toho jsem zklamanej‘,“ posteskl si Aleš Dryml, ledva v depu sundal přilbu z hlavy. „Loni to bylo super. Letos jsem měl perfektní starty. Ale bohužel ve výjezdu jsem stál. Potřebuješ, aby tam motorka zvadla a postrčila tě dopředu, ale byla moc silná. Nic jsme ale nevymysleli. V semifinále jsem jel na slabší motorce, ale ani nevzdechla. Nejlepší pocit je, když vyhraješ, druhý, třetí místo je zklamání, to řekli i kluci na tiskovce. O přilbu se snažím každej‘ rok, ale ten úhel pohledu je špatnej‘. Po semifinále, jak se to vyvíjelo, jsem viděl, že nemám šanci. A závod pro mě skončil.“

„Škoda, že mi v semifinále odešel motor,“ želel Tomáš Suchánek. „Teď v malým finále mi to od čtvrtýho kola začalo vibrovat. Jsem spokojenej‘ s malým finále, ale věřil jsem si na velký. Do motoru nevidíš. Dráha mi vyhovovala, sice se to pak vymydlilo a venek nejel, ale nějak mi to nevadilo.“

„Poslední jízda byla dobrá,“ vyprávěl Václav Milík. „Odstartoval jsem, škoda, že to tak nebylo ty předešlý dvě jízdy. To jsem měl starty na hovno, absolutně v prdeli. Snad příští rok. Musím napilovat starty i na suchým.“

„Měl jsem slabou motorku,“ svěřoval se Filip Šitera. „Jako když se to zadírá. Na dráze se udělal černej‘ pás, málem mi to tam zhaslo. Jel jsem 53jku, ale musel bych jet tak o tři zuby nahoru.“

„Už to nebyla taková tragédie jako loni,“ nebral Martin Málek své brzké vyřazení příliš tragicky. „Dneska jsem vyhořel na startech. Hned v první jízdě a pak to úpravě nebylo nejideálnější. Třeba zase za rok. Motorky jely, z toho jsem spokojený.“

„Dneska to bylo špatný,“ smutnil Jan Holub. „Trošku mi nesedla dráha. Snad za rok. Uvidím, ale tady je to vždycky těžký.“

„Byla to moje chyba,“ sypal si Matěj Kůs popel na hlavu. „Motorka jela dobře. Udělal jsem ale pár špatnejch‘ rozhodnutí. Škoda píchlý gumy, ale pak jsem měl dvě jízdy, abych to nahradil. Ale nic jsem neukázal a celej‘ den byl zklamání.“

1. vylučovací skupina    
1. Tobias Busch, D 5 5 – 10
2. Lasse Bjerre, DK X 3 5 8
3. Stanislaw Burza, PL M 4 4 8
4. Martin Málek, CZ 4 2 2 6
5. Matija Duh, SLO 2 0 3 5
6. Dino Kovačič, SLO F/R – – 0
res Jaroslav Petrák, CZ 3 1 1 5
 
2. vylučovací skupina    
1. Tomáš Suchánek, CZ 5 4 5 10
2. Timo Lahti, FIN 4 E 4 8
3. Manuel Hauzinger, A F 5 2 7
4. Michael Hádek, CZ 3 2 3 6
5. Aleksander Čonda, SLO 2 3 1 5
6. Alessandro Milanese, I 1 1 0 2
 
3. vylučovací skupina    
1. Piotr Pawlicki, PL 5 5 – 10
2. Filip Šitera, CZ 3 4 4 8
3. Mads Korneliussen, DK 4 3 T 7
4. Norbert Magosi, H 1 1 4 5
5. Roberto Haupt, D 0 2 X 2
6. Zdeněk Simota, CZ 2 0 E 2
 
4. vylučovací skupina    
1. Aleksander Loktajev, UA 5 5 – 10
2. Mathias Schultz, D 3 2 5 8
3. Przemyslaw Pawlicki, PL 4 4 – 8
4. Matěj Kůs, CZ 2 3 4 7
5. Jan Holub, CZ 0 0 3 3
6. Nikolas Covatti, I 1 1 E 2
res Jaroslav Petrák, CZ – – 2 2
 
 
1. čtvrtfinálová skupina    
1. Rune Holta, PL 4 5 5 10
2. Tobias Busch, D 5 2 2 7
3. Martin Vaculík, SK (PZM) 2 4 3 7
4. Timo Lahti, FIN 0 3 4 7
5. Magnus Zetterström, S 3 F/R – 3
6. Mads Korneliussen, DK 1 F/R – 1
res Jaroslav Petrák, CZ – 1 1 2
 
2. čtvrtfinálová skupina    
1. Lasse Bjerre, DK 4 5 3 9
2. Hans N. Andersen, DK 1 3 5 8
3. Aleš Dryml, CZ 3 4 4 8
4. Aleksander Loktajev, RUS 5 1 1 7
5. Andrej Karpov, UA 2 2 2 4
6. Manuel Hauzinger, A 0 E 0 0
 
3. čtvrtfinálová skupina    
1. Kenneth Bjerre, DK 5 5 4 10
2. Antonio Lindbäck, S 3 3 5 8
3. Piotr Pawlicki, PL 4 4 – 8
4. Mathias Schultz, D 2 1 3 5
5. Stanislaw Burza, PL 1 2 1 3
6. Patrik Nagy, H 0 0 0 0
 
4. čtvrtfinálová skupina    
1. Przemyslaw Pawlicki, PL 4 2 5 9
2. Tomáš Suchánek, CZ 5 3 3 8
3. Davey Watt, AUS 2 5 1 7
4. Fredrik Lindgren, S 3 4 2 7
5. Václav Milík, CZ 0 1 4 5
6. Filip Šitera, CZ 1 R R 1
 
 
1. semifinálová skupina    
1. Rune Holta, PL 5 5 – 10
2. Davey Watt, AUS 3 2 5 8
3. Antonio Lindbäck, S 4 2 4 8
4. Przemyslaw Pawlicki, PL 1 3 3 6
5. Martin Vaculík, SK (PZM) E 4 1 5
6. Hans N. Andersen, DK 2 1 2 4
 
2. semifinálová skupina    
1. Piotr Pawlicki, PL 5 5 – 10
2. Kenneth Bjerre, DK 4 4 4 8
3. Lasse Bjerre, DK 2 2 5 7
4. Tomáš Suchánek, CZ 3 3 E 6
5. Aleš Dryml, CZ 1 1 3 4
6. Tobias Busch, D 0 0 2 2
 
 
malé finále    
1. Hans N. Andersen, DK    
2. Martin Vaculík, SK (PZM)    
3. Aleš Dryml, CZ    
4. Tomáš Suchánek, CZ    
5. Przemyslaw Pawlicki, PL    
6. Tobias Busch, D    
 
 
velké finále    
1. Rune Holta, PL    
2. Antonio Lindbäck, S    
3. Piotr Pawlicki, PL    
4. Lasse Bjerre, DK    
5. Davey Watt, AUS    
6. Kenneth Bjerre, DK   E

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Jiří Havlíček

Tomáš Suchánek figuruje mezi vítězi

Pardubice – 1. října
Letošní Zlatá přilba začala čtveřicí úvodních vylučovacích jízd tradičně už dnes. Mezi čtveřici vítězů se z našich závodníků zapsal Tomáš Suchánek brilantním výkonem v rozjížďce s číslem dvě. Před ním byl Martin Málek druhý za Tobiasem Buschem. Filip Šitera skončil ve třetí jízdě třetí, ostatním se vedlo hůře. Matěje Kůse připravil o větší bodový zisk defekt zadní pneumatiky.

Sobotní výsledky vylučovacích skupin:

I Tobias Busch, Martin Málek, res Jaroslav Petrák, Matija Duh; Dino Kovačič F/R, Stanislaw Burza M
II Tomáš Suchánek, Timo Lahti, Michael Hádek, Aleksander Čonda, Alesandro Milanese; Manuel Hauzinger F
III Piotr Pawlicki, Mads Korneliussen, Filip Šitera, Zdeněk Simota, Norbert Magosi, Roberto Haupt
IV Aleksander Loktajev, Przemyslaw Pawlicki, Mathias Schultz, Matěj Kůs, Nikolas Covatti, Jan Holub

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)