AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Pardubice – 30. září
Jako na nádraží při čekání na pořádně opožděný vlak si dnes mohli připadat fanoušci ve slušně nabitých ochozech při čekání na začátek Zlaté stuhy. Nově navezený materiál se na svítkovské dráze nespojil se starým, takže úderem sedmnácté hodiny měly na dráze pré traktory s grejdrem. Základní části tradičního juniorského klání dominoval neporažený Václav Milík, jenž se ve finále musel sklánět pouze před Tai Woffindenem. Vložené klání o Pohár primátorky pro závodníky mladší šestnácti let opanoval Eduard Krčmář.
Světla nepřestala svítit na zářícího Václava Milíka
Precizně připravený časový harmonogram vzal za své. Nový materiál se nespojil s původním a Christer Bergström svolal operativní zasedání jury. Trénink pro zítřejší světový juniorský šampionát byl přerušen. Na ovál vtrhly mechanismy. A všem divákům bylo jasné, že si mohli spěch ušetřit.
Zlatá stuha měla začít slavnostním nástupem ve čtvrt na šest. Místo toho až o hodinu později pokračoval trénink mistrovství světa. O další půlhodinku později se teprve účastníci Zlaté stuhy vrátili do depa z nástupu. Čekal je ještě jejich trénink, takže první jízda startovala až těsně před půl osmou.
Jakoby toho pořadatelé neměli málo s úpravou dráhy, vynořil se další problém. Spousta stánků pod tribunou i v předpolí areálu musela přejít na noční provoz. Odběr elektrické energie rázem naskočil. Zatímco žárovka v reklamě ČEZ na druhé straně oficiálního programu stále zářila, hrozilo reálné nebezpečí přetížení sítě a výpadku dodávky proudu do přilehlých oblastí města. Radek Hutla, který měl stánkový prodej opět pod svým palcem, rázně naordinoval úsporná opatření.
Ta fungovala mnohem lépe než státní zásahy do ekonomiky, takže elektrická energie kabely proudit nepřestala. Stejně jako stožáry se světly mohl v polovině mítinku zářit Václav Milík. V rozjížďce s číslem dvě neopustil vedoucí příčku ani na okamžik. V šesté jízdě ho očekával Tai Woffinden, horký kandidát celého klání, jenž prve neméně suverénně zvítězil v rozjížďce s číslem pět.
Angličan reagoval bleskurychle na pohyb pásky. Avšak Václav Milík se v první zatáčce probil za jeho záda. Na začátku druhého kola upadl Marco Gaschka. Byl samozřejmě diskvalifikován, navíc už do dalšího vývoje klání nezasáhl. Repete nabídlo prakticky stejný obrázek. Tai Woffinden na čele, Václav Milík hned za ním.
Jenže pardubický junior si tentokrát načasoval svůj útok na Brita mnohem dříve. Už na protilehlé rovince pronikl do čela. Tai Woffinden ihned kontroval, avšak Václav Milík nepolevil ve svém tlaku. A na začátku druhého okruhu se mohl sám sebe titulovat jako vedoucí jezdec. „Bylo to hrubý,“ vyprávěl později o strhujícím souboji.
V polovině základní části se Václavu Milíkovi nemohl rovnat vůbec nikdo. Tai Woffinden byl v průběžné klasifikaci hned za ním. Sedm bodů měl ještě Marcel Helfer. Lasse Bjerre po úvodním triumfu marně v páté jízdě stíhal Jana Holuba s Romanem Čejkou. Slawomir Musielak se zase nedostal do střetu s Tai Woffindenem, jelikož jeho skvělý start vyvrcholil pouze gejzírem jisker, jak mu ještě v úvodním nájezdu prasknul řetěz. Ve druhé sérii už zvítězil, avšak když defekt v posledním oblouku sebral triumf Krystianu Pieszczkovi.
Čeští borci oddělení tlustou černou čárou
Účast šesti českých juniorů by šlo rozdělit tlustou čárou jako podle pravítka. Pod ní by byli rozhodně Ondřej Veverka a Michal Dudek. Oba řešili jeden technický rébus za druhým. Pražan si v rozjížďce s číslem dvě musel doběhnout pro bod se ztichlým motorem. Ve druhé sérii mu však čtvrté místo sebral Ashley Morris, protože mu řetěz jako na potvoru prasknul těsně před cílovou metou.
A co Michal Dudek, který dnes absolvoval svůj poslední mítink mezi juniory? „V první jízdě se překroutil plyn,“ líčil. „A v další jízdě to samý. Šoupátko v karburátoru drží lanko a vytrhly se šrouby. Karburátor se zavřel a nejelo to.“ Technickým problémům se nevyhnul ani náhradník Ondřej Smetana, jenž ve druhé polovině zaskakoval za Marca Gaschku. Cíl rozjížďky s číslem čtrnáct neviděl vinou přetrženého řetězu.
Do horní poloviny pomyslného seznamu však rozhodně patřili Jan Holub s Romanem Čejkou. Mšenský Jihočech s obavami sledoval počínání grejdrů, avšak v konečném důsledku byl mile překvapen. Ve třetí jízdě ho však v rozletu přistřihl horší start. Usilovně však bojoval, aby v předposlední zatáčce konečně sebral Patriku Nagymu třetí místo.
Vzal si však ponaučení. Rozjížďka s číslem pět už žádné jeho zaváhání neviděla. Pevně se usadil v čele před Romanem Čejkou, jenž na úvod dojel hned za Tai Woffindenem. A Lasse Bjerre nestačil jen zírat. „To jsem nečekal,“ neskrýval Jan Holub v cíli.
Michael Hádek by se rád dostal přes onu tlustou čáru načmáranou černým lihovým fixem. Avšak brzdily ho starty. „A jsem se stavěl na hlavu nebo překousával řidítka, nešlo to,“ glosoval své dnešní počínání. Na úvod mu ujel Lasse Bjerre, pak jen přihlížel souboji Václava Milíka s Tai Woffindenem. Bylo třeba bít na poplach, nechtěl-li ve své poslední Zlaté stuze skončit mezi nepostupujícími.
Ale ouha. V rozjížďce s číslem jedenáct ho odvedl Aleksander Čonda. Mnohem horší pohroma však dopadla v rozjížďce s číslem šestnáct. Na cestu do semifinále potřeboval alespoň dva body, avšak na existenční boj mu rozpis nemohl do cesty přihrát silnější soupeře. Vpředu úřadovali Tai Woffinden a Krystian Pieszczek. Michael Hádek opouštěl rošt jako poslední. Stihnul uštvat Ondřeje Veverku, avšak onen rozhodující bod mu sebral třetí v cíli Slawomir Musielak. S ním měl stejně bodů, avšak Poláka zvýhodnilo vítězství v osmé jízdě. Jak byla řeč, k němu mu pomohl defekt jeho krajana. Inu, nevyzpytatelné bývají cesty plochodrážního osudu.
Roman Čejka a Jan Holub si ovšem postup nenechal uniknout, by do lepší desítky dorazili o poznání ekonomičtější třídou než Václav Milík. Ten udržel svůj čistý štít i ve druhé půli. V rozjížďce s číslem deset odjížděl jako čtvrtý. Ve druhé zatáčce však spodem minul Brendana Johnsona a Romana Čejku. Atakoval i vedoucího Krystiana Pieszczeka,ale na jeho předjetí si musel počkat až do prvního oblouku druhého kola. Nakonec Pardubičan ve čtrnácté jízdě zahrál velké sólo, když už na rovinku vjížděl s náskokem třech motocyklů.
Česká vlajka na pódiu nechyběla
Do druhé části mítinku se dostala plná polovina česky mluvících účastníků, nicméně semifinále drasticky probralo jejich řady. Bohužel se všichni tři dostali do jedné jízdy. I když Roman Čejka, který bedlivě sledoval tabuli v depu, přijel už na start té první. Informační šum se záhy vyřešil a kolečka s čísly se na tabuli dostala na správná místa.
Lasse Bjerre už po výprasku od české dvojice ani jedenkrát nezaváhal. Ve vítězné sérii pokračoval i nyní. Pro postup si v poklidu dojeli rovněž Marcel Helfer a Krystian Pieszczek, jenž tolik překvapil triumfem v červnovém Memoriálu Jiřího Hurycha v Chabařovicích.
Druhé semifinále se muselo opakovat kvůli pádu Aleksandera Čondy v první zatáčce. Zrovna ve chvíli, kdy vedl Václav Milík. Při repete s celou pěticí však nezaváhal Tai Woffinden. Václav Milík se usadil na druhé příčce. Roman Čejka byl za ním, avšak ve druhé zatáčce se stal obětí drsného nájezdu Aleksandera Čondy. Okamžitě spadl až za Jana Holuba a navzdory velké snaze se z posledního místa už nezvedl.
Před finále chodil Tai Woffinden s napolo nasazenou přilbou po depu jako lev v kleci. Iveta Milíková, sestra jeho největšího soupeře, zase tvrdila, že se stejně jako před každou předchozí jízdou svého bratra modlí. Skeptické hlasy rázem umlčela, když hbitě odrecitovala celý otčenáš.
Síla modlitby však byla tentokrát slabší. Tai Woffinden rychle pronikl do čela, zatímco Václav Milík byl druhý. Angličan mu ovšem nedopřál sebemenší možnost k útoku. „Kdybych odstartoval o půl metru líp, nestih‘ mě,“ vystihl klíčový moment pardubický závodník. I druhé místo před Lasse Bjerrem však naplnilo jeho duši spokojeným pocitem.
Nejlepší výhled na finálovou jízdu měli medailisté vloženého závodu O pohár primátorky města Pardubice. Nápad umožnit patnáctiletým závodníkům bojovat před zaplněnými tribunami všichni kvitovali jako povedený.
O vítězi rozhodly prakticky úvodní jízdy. Hned v rozjížďce s číslem jedna upadl Michal Škurla. Jeho otec Tomáš musel požádat o pomoc Radka Smetanu. Zničený motocykl přinesli v rukou a opřeli ho o zídku sjezdu na dráhu. „Je na odpis, vidle v prdeli, rám v prdeli,“ chytal se Tomáš Škurla za hlavu.
Jeho syn nestihnul repete, v němž neviděl cíl ani Zdeněk Holub. Posléze kvůli závadě na spojce odstoupil Daniel Hádek. Eduard Krčmář vyhrával jednu jízdu za druhou a vítězství měl v kapse prakticky už po třech startech. Na druhé místo si zpočátku dělal čáku Zdeněk Holub, avšak lepší závěr přes něho přenesl Michala Škurlu.
Hlasy z depa
„Paráda,“ zářil Václav Milík. „Po základu to vypadalo dost dobře. Nechali jsme tam stejný převody až do konce. Kdybych ve finále odstartoval o půl metru líp, nestih‘ mě. Předtím mně vzal ruku, bylo to hrubý, ale ve finále jsem se k němu nedostal. Jsem spokojenej‘. První místo by bylo lepší, ale co se dá dělat?! Třeba příští rok.“
„Škoda, starty vypadaly pěkně, ale pak to nevyšlo v semifinále,“ hodnotil Jan Holub. „Čejen to tam povez‘ a já to po venku nestih‘, byl jsem pomalej‘. Do finále mi chyběl kousek, ale nečekal jsem, že vyhraju jednu jízdu. Čekal jsem, že udělám tři body, když jsem viděl, že tu dráhu upravujou. Předtím jsem na ní nejel, nestačil jsem odtrénovat, ale vypadalo, že tam něco bude.“
„Stejná dráha, jako když jsme tady jeli extraligu,“ kroutil Michael Hádek hlavou. „Jednokolejka, starty natvrdo. A jsem se stavěl na hlavu, překousával řidítka, nešlo to. Bída a utrpení. Od startu jsem byl poslední a pak nic nevymyslel.“
„V první jízdě motor, pak řetěz, ve třetí jízdě jsem jel na hovno a pak už přišel konec závodu,“ shrnul Ondřej Veverka své dojmy. „Vyšlo nás to na pěkný penízky, ale to jsou závody.“
„Poslední dva závody jsou dobrý,“ radoval se Eduard Krčmář. „Dostal jsem se z krize. Se Škurličem jsme udělali dvě dobrý jízdy. Jednu jsem už čekal, že půjdeme oba. Ale bylo tam místo. Nejedu velkej‘ závod, ale letos se mi pár závodů povedlo.“
| TOT | SF1 | SF2 | FIN | |||
| 1. Tai Woffinden, GB | 4 3 3 4 | 14 | 1. | 1. | ||
| 2. Václav Milík, CZ | 4 4 4 4 | 16 | 2. | 2. | ||
| 3. Lasse Bjerre, DK | 4 2 4 4 | 14 | 1. | 3. | ||
| 4. Marcel Helfer, D | 3 4 4 3 | 14 | 2. | 4. | ||
| 5. Aleksander Čonda, SLO | 4 2 4 1 | 11 | 3. | 5. | ||
| 6. Krystian Pieszczek, PL | 3 2 3 3 | 11 | 3. | E | ||
| 7. Victor Palovaara, S | 2 3 2 4 | 11 | 4. | |||
| 8. Jan Holub, CZ | 2 4 2 2 | 10 | 4. | |||
| 9. Roman Čejka, CZ | 3 3 2 3 | 11 | 5. | |||
| 10. Slawomir Musielak, PL | E 4 3 2 | 9 | 5. | |||
| 11. Michael Hádek, CZ | 3 2 3 1 | 9 | ||||
| 12. Dennis Pedersen, DK | 0 3 1 2 | 6 | ||||
| 13. Patrik Nagy, H | 1 1 1 1 | 4 | ||||
| 14. Nicolas Vincentin, I | E F E 3 | 3 | ||||
| 15. Lukas Simon, A | 1 0 0 2 | 3 | ||||
| 16. Ondřej Veverka, CZ | 1 0 2 0 | 3 | ||||
| 17. Ashley Morris, GB | 2 1 ex E | 3 | ||||
| 18. Markus Gaschka, D | 2 X – – | 2 | ||||
| 19. Brendan Johnson, GB | 0 1 1 0 | 2 | ||||
| 20. Michal Dudek, CZ | E 1 0 0 | 1 | ||||
| 21. Ondřej Smetana, CZ (res) | 0 1 | 1 |
Poznámka: Ashley Morris byl v jedenácté jízdě předjet o kolo.
Pohár primátorky města Pardubice:
| 1. Eduard Krčmář, Slaný | 4 4 4 4 4 | 20 |
| 2. Michal Škurla, Praha | F/R 2 2 3 3 | 10 |
| 3. Zdeněk Holub, Praha | E 3 3 1 2 | 9 |
| 4. David Štěrovský, Pardubice | 2 0 1 2 1 | 6 |
| 5. Daniel Hádek, Plzeň | 3 1 0 – – | 4 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
