Slaný – 26. září
Poprvé se při Zlaté stuze jel vložený závod v sezóně 2004 a zajistily ho stopětadvacítky. Od té doby se kubatura doprovodného klání zvyšuje. Předloni to byly dvěstěpadesátky, letos se o první pohár pardubické primátorky střetnou patnáctiletí mladíci v sedle pětistovek. Eduard Krčmář, který vyhrál během Zlaté stuhy se čtvrtlitrem, by se nebránil pokračování vítězné série.

Rok 1996 byl mimořádně úrodný na vycházející talenty české plochodrážní scény. Dnes patnáctileté teenageři vystrkují úspěšně růžky ve všemožných šampionátech. Jelikož je ovšem Zlatá stuha zapsána v mezinárodních kalendářích FIM a UEM, nemohou v ní startovat. Obě mezinárodní federace mají věkovou hranici šestnácti let.

Bylo by však škoda nepochlubit se českým plochodrážním mládím. Řešení je vložený Pohár primátorky města Pardubic, v němž se střetne pět českých závodníků mladších šestnácti let. Formule závodu je jednoduchá, v pěti rozjížďkách proti sobě nastoupí každý s každým.

„Těším se,“ netají se Eduard Krčmář. „Bude to dobrý, že jedeme my patnáctiletý pro sobě. Hlavně abychom se líbili divákům a udělali pěkný závody. Já se budu snažit, abych byl na bedně.“

Vložené závody při Zlaté stuze:
Zlatá stuha se od svých počátků vypracovala na třetí nejstarší český volný závod, když delší tradici mají jen Zlatá přilba a Tomíčkův memoriál. Sama o sobě už nabídla vložené mítinky, by šlo doposud o rozjížďky slabších kubatur.

Poprvé se tak stalo 25. září 2004. Tehdejší král stopětadvacítek Pavol Pučko, jenž ještě závodil s českou verzí svého křestního jména Pavel, zvítězil ve všech třech rozjížďkách. Shodou okolností nikdo ze soupeřů, kteří se za ním seřadili v pořadí Radim Chod, Martin Wasyliw, Petr Vaic a Ladislav Kratochvíl, dnes už nezávodí.

Předloni se na pořad Zlaté stuhy dostaly dvěstěpadesátky. Eduard Krčmář vysílal jasné signály, co jeho konkurenty čeká v následujících dvou letech při Zlatém poháru FIM ve Slaném a Norrköpingu. Ve všech pěti jízdách deklasoval tři Němce a jednu Němku a postavil se na nejvyšší stupínek.

Pohár primátorky:

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Březolupy – 25. září
Mezi individuální mistry republiky se Václav Milík zapsal jen jednou, když s patnáctibodovým maximem triumfoval ve finále v Březolupech na počátku září roku 1991. Včera se na jediný moravský ovál vrátil už jako jedenáctinásobný šampión, když svůj poslední primát získal o den dříve v Kroměříži.

Zasvěcení jistě tuší, že se otec pardubického juniora prosadil ve své druhé disciplíně, v orbě. „Dvakrát to bylo před plochou dráhou,“ vypočítává své úspěchy za volantem traktoru. „Když jsem skončil s plochou, je to teď podevátý za sebou. Soupeři mě už nemaj‘ rádi, začínám je srát, ale jen tak se mě nezbavěj‘.“

Na rozdíl od ploché dríhy vám v úsilí vyorat rovnou brázdu nepomůže silný motor. „Tajemství úspěchu je v umění,“ souhlasí Václav Milík starší. „Je to o hlavě a o rukách. Není to o motoru.“

Příští rok se Václav Milík kvalifikoval na mistrovství světa, které se bude konat v Chorvatsku.

Foto: Karel Herman