Mies – 11. září
Trend, kdy FIM zasahuje více do přidělování divokých karet se kromě Grand Prix v Toruni, kde jel Darcy Ward, projevil rovněž při finále juniorského mistrovství světa v Pardubicích. Mezinárodní motocyklová federace sice potvrdila Václava Milíka, ale druhou divokou kartu přidělila Dánovi Mikkelu B. Jensenovi.

„Prý rozhodlo, jak jeli v Balakovu,“ komentuje Petr Moravec e-mail, který dorazil z Mies. „V Dánsku dali druhou divokou kartu Angličanovi a tak jsem poslal žádost o divokou kartu pro Václava Milíka do Gniezna. Je to současný trend, z pravidel se odstranilo, že pořadatel má nárok na divokou kartu, nyní je to na FIM.“

Michael Hádek se tím pádem představí v Pardubicích v roli náhradníka stejně jako Jan Holub.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 10. září
Michael Hádek v dnešním posledním závodě české juniorky sice prohrál s Rolandem Benkö, avšak jinak šel od vítězství k vítězství. Naproti tomu Václav Milík sice třikrát vyhrál opakovanou pátou jízdu, ale nakonec projel cílem druhý kvůli defektu pneumatiky. Když ho v patnácté jízdě odvedl ještě Michal Škurla, bylo o titulu Michaela Hádka definitivně rozhodnuto. Stopětadvacítky, jež byly přerušeny kvůli tmě po pádu Michala Dvořáka, se staly kořistí Richarda Geyera, ovšem Michal Škurla už nemůže být předstižen. Bohužel byly v permanenci sanitky a do nemocnice kromě slánského stopětadvacítkáře odvezly ještě Ondřeje Veverku, Dominika Hinnera a Patrika Mikela. Nejhůře dopadl Dominik Hinner, který si zlomil kost v předloktí.

Nešastná rozjížďka s číslem pět
Pětatřicet rozjížděk celkem čekalo dnes na libereckou pořadatelskou partu. Začátek v šestnáct hodin vzbuzoval trošku obavy s ohledem na padající soumrak, ale kvalifikace pro juniorku startovala za plné sluneční palby. Její první dvě rozjížďky ovládli Maďaři. Patrik Nagy triumfoval v té první, Roland Benkö ve druhé, přičemž vedení neztratili ani na vteřinu.

Zbývající česká čtyřka zamířila do rozjížďky s číslem tři. Stanislav Pouznar si zapomněl brýle a závadu na své výstroji si uvědomil, když z časového limitu zbývala jediná minuta. Stihnul se vrátit včas, aby odstartoval jako pánbůh. Už v úvodním výjezdu měl na své pronásledovatele k dobru bezmála deset metrů.

Poslední místo v hlavní šestnáctce si na poslední chvíli zajistili Michal Klein. V závěrečné zatáčce navedl svůj motocykl pod Davida Štěrovského a projel pod ním jako nůž máslem. Pardubičan stejně jako třetí Mšeňák Zdeněk Růžička museli plnit úlohu náhradníků.

Počátek hlavního klání byl prost jakýchkoliv překvapení. „Chtěl by dneska vyhrát,“ řekl mechanik Antonín Polák, když se přišel podívat, jak se Romanu Čejkovi povede v rozjížďce s číslem jedna. Se žlutým povlakem na své přilbě perfektně odstartoval a ve druhé zatáčce nepustil před sebe Eduarda Krčmáře. Ten se cpal razantně dopředu, avšak Roman Čejka byl neméně důrazný. Eduard Krčmář navíc s prasklým jazýčkem sedla neuhlídal ani druhé místo, o něž ho ve druhém okruhu připravil Roland Benkö.

Václav Milík se vydal za snížením své dvoubodové ztráty na pozici leadera šampionátu skvělým startem ve druhé jízdě. Nepustil před sebe Patrika Nagyho, útočícího vnějškem první zatáčky. A záhy zmizel svým pronásledovatelům, kteří rozpoutali melu. Z ní nejvíc profitoval Pavol Pučko. Michael Hádek však ve čtvrté jízdě odrazil Pardubičanův dálkový útok vítězstvím stylem start – cíl. Mezi neporažené se mezitím ve třetí jízdě zařadil i Jan Holub.

Rozjížďku s číslem pět nejlépe rozehrál Ondřej Veverka, jenže Václav Milík se dral dopředu vnějškem, aby si už v úvodní výjezdu mohl říkat vedoucí jezdce. Ve druhém kole se však Ondřeji Veverkovi vzepjal motocykl, Pražan se smekl a upadl. Dominik Hinner se ve snaze vyhnout se kolegovi vletěl rovnou do nafukovacích mantinelů.

Akce posádky sanitky, dnes první, avšak bohužel ne poslední, byla dílem okamžiku. Dominik Hinner si stěžoval na naražené zápěstí a vyšetření v nemocnici později odhalilo frakturu jedné z kostí. „Milda na venku, já na lajně,“ vyprávěl o incidentu Ondřej Veverka. „Najednou svíce. Říkám si, je to dobrý, kluci jedou. Najednou slyším sténání, otočím se a tam Domíno. To mě na tom sere. Já mám jen naraženou pánev, ten Domíno je horší.“

Lek‘ jsem se Benka, jak se přetočil,“ líčil Dominik Hinner. „Chtěl jsem ho objet. Veve se klouzal po zemi, kouknul sem se před sebe a viděl před sebou nafukovačky. Měl jsem to hned položit, ale v nejdůležitějším okamžiku jsem se rozhod‘ blbě.“ Do nemocnice zamířil i Ondřej Veverka, jemuž zničehonic vyskočil otok nad pánví ve velikost sevřené pěsti.

Pátá jízda jakoby se nemohl zbavit svého prokletí ani nadále. Červená světla blikala i při repete, naštěstí jen kvůli upadlému deflektoru Davida Štěrovského. Pardubický náhradník, jenž zastoupil Dominika Hinnera, byl vyloučen a mohlo se startovat potřetí. Dopředu se opět dostal Václav Milík, který vodil Rolanda Benkö až do třetího kola. V něm Maďar využil měknoucí pneumatiky vedoucího závodníka a zmocnil se třech bodů, které Václav Milík vybojoval de facto už potřetí v řadě. A pak, že je nešastné číslo třináct!

Jediná prohra pana mistra
Hodinky ukazovaly už půl šesté a přitom prakticky většina dnešního programu byla teprve před námi. Zpoždění nechtěně zvýšil i samotný rozhodčí. Jaroslav Líbal poslal závodníky pryč od roštu šesté jízdy, jelikož si myslel, že odjíždí sanitka. Nedorozumění se naštěstí vysvětlilo, protože odjíždějící modře blikající vůz byla jiná ambulance, která dorazila pro zraněné Pražany.

V rozjížďce s číslem šest prodloužil sérii své neporazitelnosti Michale Hádek, když záhy odkázal útočícího Pavla Pučka do patřičných mezí. Stejně si vzápětí počínal Jan Holub, by ho na sklonku druhého kola předčil Eduard Krčmář. Na metě byl však dřív Jan Holub, když také jemu sebral tři body unikající tlak ze zadní pneumatiky. Oba borci ve mšenských vestách osaměli na čele průběžné klasifikace.

Do osmé jízdy odstartoval nejlépe Roman Čejka. Avšak Michal Dudek za sebou nejprve nechal Michala Škurlu, aby posléze atakoval svého mladšího klubového kolegu. A ve druhé zatáčce druhého kola mu definitivně sebral první místo. Třetí série startovala o více než půlhodiny později, jelikož se lékař musel věnovat Patriku Mikelovi, který upadl v šesté jízdě stopětadvacítek. Protože blížící se tmu nešlo zadržet, jury rozhodla, že pětistovky pojedou teď až do konce, zatímco pomalejší stopětadvacítky počkají.

V rozjížďce s číslem devět inkasoval Jan Holub už třetí triumf, jehož úhelným kamenem se opět stal perfektní start. „Nejspíš nějaká náhoda,“ komentoval se smíchem, že se zbavil své letité bolesti. Vzápětí Václav Milík přistřihnul křidélka Michalu Dudkovi. Slaňák se navíc v první zatáčce propadl až za Ondřeje Smetanu. A aby se vrátil na druhou příčku, musel se ve výjezdu ze druhé zatáčky sakramentsky snažit. Ani Michael Hádek, ani Roman Čejka ve svých jízdách nezaváhali a ozdobili své skóre dalšími trojkami.

Překvapení nachystala až třináctá jízda. Zdeněk Holub před ní litoval, že má na svém účtu jen dvě body, které získal porážkou Davida Štěrovského a Michala Kleina. Nyní však zaskočil trio favorizovanějších závodníků perfektním startem. Roland Benkö a Michael Hádek však před něho šli již v první zatáčce. „Nasral mě, že mě odved‘,“ uvedl Michael Hádek později na adresu maďarského závodníka. By se snažil, musel se smiřovat s prohrou, jelikož jediné předjetí, které jsme viděli, zajistil Michal Dudek. Na poslední chvíli sebral bod Zdeňku Holubovi, nicméně šance na poslední mistrovské pódium v životě se mu už vzdálila.

Ztráta Michaela Hádka ovšem neměla žádný dopad na stav šampionátu, jelikož Václav Milík přišel v patnácté jízdě o další bod. Pardubičanovi nevyšel start. V první zatáčce objel všechny jenom ne Michala Škurlu. „Byl jsem rychlejší, jel dobrou stopu a občas o něm i věděl,“ líčil Pražan, který opět skákal z pětistovky na stopětadvacítku, své vítězství.

Jan Holub mezitím vyhrál čtrnáctou jízdu, Roman Čejka zase nepoznal přemožitele v té šestnácté. Šampionát byl víceméně rozhodnut, závod vedl neporažený Jan Holub. Michael Hádek a Roman Čejka měli o bod méně, zatímco Roland Benkö a Václav Milík měli po deseti. Roland Benkö však vykročil směle k pódiu, když triumfoval ve slabší sedmnácté jízdě.

Potom se mezi vítěze zapsali Michal Škurla a Eduard Krčmář. První se radoval, druhý o poznání méně. „Chtěl jsem bednu,“ přiznával otevřeně své zklamání. Za nastávajícího šera tu však byla prestižní rozjížďka s číslem dvacet. Václav Milík skvěle odstartoval. Michael Hádek vyřešil mezitím zbývající dva a v nájezdu do druhé zatáčky proklouzl pod Václava Milíka.

„Když jsem viděl Milíčka pod sebou, nevěřil jsem tomu,“ komentoval Michael Hádek vítězství nad svým celoročním soupeřem, které korunovalo jeho dnešní vítězství i mistrovský titul. „Ale když jsem viděl, jak to dává na prkna, dal jsem mu to tam!“ Roman Čejka protnul metu před Janem Holubem a Maďaři se v depu začali radovat. Roland Benkö totiž skončil jako druhý, zatímco závod vyvrcholil tříčlenným rozjezdem o třetí místo.

Rozjezd opanoval Václav Milík. Roman Čejka chtěl mermomocí opět na stupně vítězů, když už na ně čekal tak dlouho. V první zatáčce Pardubičana objel, avšak Václav Milík byl znovu pánem situace už v následujícím nájezdu. „Venda tam proplul jako myška,“ vysekl mu pochvalu poražený Roman Čejka.

Pohled na nádherný balón jedinou odměnou
Stopětadvacítky jely v Liberci už potřetí v řadě. Jejich předposlednímu mistrovskému klání vévodilo neuvěřitelných jedenáct jme ve startovní listině. Mítink však poznamenalo mnoho pádů. Ten se nevyhnul ani suverénu pavlovického oválu Patriku Mikelovi. Po úvodním triumfu nad Jakubem Ondrouškem si při útoku na Michaelu Krupičkovu brnknul o její zadní kolo. Skončil v nemocnici, necítil se dobře a motala se mu hlava, ale naštěstí z kolize vyvázl bez vážnějších následků.

Pád přibrzdil také Jakub Ondrouška, takže dvojici pozůstalých favoritů Michala Škurlu proháněl jedině Richard Geyer. Němec v rozjížďce s číslem čtyři, která se opakovala kvůli pádu Michala Dvořáka, dvakrát odvedl Michala Škurlu. Ten však předtím v rozjížďce s číslem dvě dokázal korunovat své útoky na Michaelu Krupičkovou předjetím na protilehlé rovince posledního okruhu.

Už se pořádně setmělo, když měly stopětadvacítky vyvrcholit svou poslední sérií. Michaela Krupičková prolétla cílem jako blesk, ale slánský debutant Michal Dvořák upadl těsně před šachovnicovou vlajkou. Byl v bezvědomí a sanitka ho odvezla do nemocnice, naštěstí už jako posledního svého nedobrovolného pasažéra.

Tam už byla prakticky neproniknutelná a s mítinkem byl amen. Pětistovkáři si na pódiu rozebrali své ceny a vedle startovního roštu se pyšně nafukoval nádherný balón. Plameny plnící jeho útroby osvětlovaly scénu a lákaly diváky s platnou vstupenkou k letu do dvacetimetrové výše nad pavlovický stadión. Richard Geyer, Michaela Krupičková i Michal Škurla ho mohli také obdivovat. Čekali totiž na vyhlášení své kubatury. Ale marně, takže pohled na nebeský stroj jim byl jedinou odměnou.

Hlasy z depa
„Jsem spokojenej‘, jen mě nasral ten Maďar, že mě odved‘,“ svěřoval se Michael Hádek. „Odjeli jsme stejně, ale on to ze čtyřky protáh‘ v materiálu. Teď jsem s Vencou nevěděl, co vymyslet, prdnul jsem to pod něj a vyšlo to. Na starý kolena mám titul. Ani si neuvědomuju, že jsem mistr, to mi dojde až po pátým pivu (smích). Měl jsem víc štěstí než rozumu. Kdybych byl připravenej‘, neměl bych defekt ve Mšeně a bylo to jasný. Na začátku sezóny jsme se vsadili o sud piva, jeden bude u Holoubka, druhej‘ u Milíčků. Platí oni, paráda, ale musí to bejt‘plzeňská dvanáctka!“

„Smíšený pocity, to tam napiš,“ nebylo Václavu Milíkovi vůbec do řeči. „Snažil jsem se, až mě z toho porazil Michal Škurla. Snad příští rok, až odejde Haďas! Ale i kdyby tam byl, tak bych vyhrál já! Neposral bych ani jeden závod!“

„je to škoda, moh‘ jsem bejt‘ zase na bedně,“ krčil rameny Roman Čejka. „V rozjezdu jsem tam byl, ale Venda tam proplul jako myška. Hezky jsem si zajezdil. Největší chybu jsem udělal ve svý druhý jízdě. Nechal jsem se předjet od Michala Dudka. Ten bod mi mně píchnul.“

„Mohlo bejt‘ maximum,“ připomínal Jan Holub své čtyři vítězné jízdy zakončené závěrečnou nulou. „Ale stejně by mi to bylo prd platný v celkovým pořadí. Takže mám bronz. Uvidíme, jak to vyjde příští rok. Dneska mi to sedlo, dobře se jelo. Měl jsem pěkný starty, to byla nejspíš nějaká náhoda (smích).“

„Praskly dva jazýčky pod sedlem,“ nebyl Eduard Krčmář zrovna ve výřečné náladě. „Mohlo to bejt‘ lepší, chtěl jsem bednu, ale nevyšlo to. Měl jsem smůlu, druhou jízdu jsem jel na prázdný gumě. Byl jsem před Jéňou, najednou jsem se přetočil a nakonec mě málem předjel i Pouznar.“

„Normální pocity,“ odpovídal Michal Dudek na dotaz, jak se cítí po poslední juniorce své kariéry. „Každej‘ den není posvícení. Závody nevyšly. Jednou se dařilo, jednou se nedařilo. Takovej‘ je život, jednou budeš mít smůlu, jednou štěstí.“

„Začátek závodu nic moc,“ bilancoval Michal Škurla. „Na konci jsem to ale zmák‘. Šlo to pěkně od startu. S Vencou jsem byl rychlejší, měl dobrou stopu a občas o něm věděl.“

Kvalifikace:

	I.	II.	III.
1. Patrik Nagy, H	1.
2. Roland Benkö, H		1.
3. Stanislav Pouznar, Mšeno		E	1.
4. Michal Klein, Mšeno	2.		2.
5. David Štěrovský, Pardubice		2.	3.
6. Zdeněk Růžička, Mšeno	3.		4.

Hlavní závod:

1. Michael Hádek, Mšeno	3 3 3 2 3	14
2. Roland Benkö, H	2 3 2 3 3	13
3. Václav Milík, Pardubice	3 2 3 2 2	12+3
4. Roman Čejka, Slaný	3 2 3 3 1	12+2
5. Jan Holub, Mšeno	3 3 3 3 0	12+1
6. Eduard Krčmář, Slaný	1 2 2 1 3	9
7. Michal Dudek, Slaný	2 3 2 1 1	9
8. Pavol Pučko, Praha	2 2 1 2 2	9
9. Michal Škurla, Praha	1 1 0 3 3	8
10. Ondřej Smetana, Praha	0 1 1 2 2	6
11. Stanislav Pouznar, Mšeno	0 1 0 1 2	4
12. Patrik Nagy, H	1 0 1 1 1	4
13. Zdeněk Holub, Praha	0 0 2 0 1	3
14. Ondřej Veverka, Praha	2 X – – –	2
15. David Štěrovský, Pardubice (res)	ex 1 0 R	1
16. Dominik Hinner, Praha	1 F/R – – –	1
17. Michal Klein, Mšeno	0 0 0 F 0	0
18. Zdeněk Růžička, Mšeno (res)	R 0 0	0

Poznámka: v rozjížďce s číslem pět byl David Štěrovský vyloučen za ztrátu deflektoru

Konečné pořadí seriálu:

	SLA	PLZ	DIV	MŠE	PHA	PCE	LIB	TOT
	23.4.	25.5.	16.7.	20.8.	23.8.	29.8.	10.9.
1. Michael Hádek	14	13	14	(12)	13	15	14	83(95)
2. Václav Milík	13	15	14	(8)	13	12	12	79(87)
3. Jan Holub	13	12	12	14	12	(10)	12	75(85)
4. Roman Čejka	(8)	11	12	13	12	12	12	72(80)
5. Michal Dudek	10	11	13	8	(5)	9	9	60(65)
6. Eduard Krčmář	10	9	(6)	9	9	10	9	56(62)
7. Pavol Pučko	13	8	8	–	9	8	9	55
8. Ondřej Veverka	8	9	9	10	10	6	(2)	52(54)
9. Ondřej Smetana	4	(1)	4	8	9	8	6	39(40)
10. Michal Škurla	–	–	5	9	5	6	8	33
11. Daniel Hádek	–	7	9	8	9	–	–	33
12. Zdeněk Holub	6	5	(2)	5	6	5	3	30(32)
13. Roland Benkö	4	1	–	–	–	8	13	26
14. Patrik Nagy	–	–	–	7	2	6	4	19
15. Stanislav Pouznar	3	3	2	(0)	3	–	4	15
16. Dominik Hinner	2	6	5	–	–	–	1	14
17. Michal Klein	(0)	3	1	3	1	1	0	9
18. Jaroslav Hladký	3	DNR	4	–	–	–	–	7
19. Zdeněk Vrba	7	–	–	–	–	–	–	7
20. Zdeněk Růžička	–	2	0	2	2	0	0	6
21. David Štěrovský	–	–	–	2	0	2	1	5
22. René Vidner	2	–	–	–	–	–	–	2

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Richard Geyer, D	3 3 3	9
2. Michal Škurla, Praha	3 2 3	8
3. Michaela Krupičková, Liberec	2 3 3 (3)	8
4. Igor Kopiec, PL (ACCR)	1 3 2 (2)	6
5. Roman Mády, Plzeň	2 1 2	5
6. Lukáš Kovařík, Praha	1 1 2	4
7. Filip Hájek, Praha	1 2 1 (1)	4
8. Patrik Mikel, Praha	3 X –	3
9. Jakub Ondroušek, Chabařovice	2 X 1	3
10. Daniel Halamka, Slaný	X 2 0	2
11. Michal Dvořák, Slaný	X X 1 (F)	1

Poznámka: závod byl ukončen po pádu Michala Dvořáka v desáté jízdě s ohledem na tmu a do celkového pořadí byly započteny výsledky devíti rozjížděk.

Průběžné pořadí seriálu:

	SLA	PLZ	SLA	PHA	PCE	BŘE	LIB	LIB	LIB	TOT
	24.4.	4.5.	21.5.	14.6.	13.7.	23.7.	6.8.	14.8.	10.9.
1. Michal Škurla	12	(8)	11	12	11	10	12	10	8	86 (94)
2. Michaela Krupičková	10	9	9	9	(6)	12	8	8	8	72 (78)
3. Patrik Mikel	10	3	NS	7	11	10	12	12	3	68
4. Richard Geyer	NS	12	9	11	9	NS	NS	NS	9	50
5. Jakub Ondroušek	2	4	5	5	NS	6	5	8	3	38
6. Roman Mády	1	NS	0	2	3	4	6	4	5	25
7. Lukáš Kovařík	7	(0)	2	2	4	3	2	1	4	25
8. Filip Hájek	NS	NS	NS	NS	1	3	2	4	4	14
9. Felix Wittiber	5	NS	NS	NS	3	NS	1	NS	NS	9
10. Igor Kopiec	NS	NS	NS	NS	NS	NS	NS	NS	6	6
11. Daniel Halamka	NS	NS	NS	NS	NS	NS	NS	NS	2	2
12. Michal Dvořák	NS	NS	NS	NS	NS	NS	NS	NS	1	1

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Liberec – 9. září
Zítřejší závěrečný závod mistrovství republiky juniorů v libereckých Pavlovicích proběhne pod patronátem jednoho z nejslavnějších československých plochodrážníků Jana Vernera. Ten předá pohár, který bude putovní, takže se legendární závodník znovu zapíše do podvědomí fanoušků. Protože po závodech bude pro diváky připraven létající balón, bude stoupat vzhůru nejen jeho hvězda, ale i všichni, na které se dostane.

Liberec – 8. září
Bitva o juniorského krále české plochodrážní scény vyvrcholí pozítří odpoledne pod libereckým Ještědem. Na čele průběžné klasifikace figuruje Michael Hádek s náskokem dvou bodů před Václavem Milíkem. By ho Pardubičan musí porazit a navíc potřebuje, aby leader šampionátu dojel ještě jednou minimálně druhý, Michael Hádek rozhodně ještě neslaví. A to tím spíše, figuroval-li ještě na začátku minulého týdne o bod pozadu za Václavem Milíkem.

„Neřeším to,“ odpovídá Michael Hádek bez obalu, jak vnímá svou výchozí pozici před rozhodujícím libereckým podnikem. „Chystám se na to, jako na každej‘ jinej‘ závod. Je škoda, že nemám větší náskok. Takhle se nepovede jedna jízda nebo se něco pokazí a je to v prdeli.“

A co na to Václav Milík, který se minulé pondělí na vlastní kůži přesvědčil, jak lze o pozici leadera přijít? „Jdu na lov hadů,“ směje se a vybavuje si, že právě v Pavlovicích loni dosáhl první patnáctibodové maximum své kariéry. „Chtělo by to zase. Připravím se, vyspím se a nachystám motorky. Jako na každej‘ závod, buď to vyjde, nebo ne. Posral jsem si to ve Mšeně a v Pardubicích. Škoda, snad to vyjde a bude důvod, co oslavovat.“

Statistika nám nabízí zajímavý pohled na vzájemná střetnutí obou uchazečů o titul. Michael Hádek v šesti doposud uskutečněných závodech nechyběl ani jednou na stupních vítězů, přičemž jeho nejčastějším umístěním je druhé místo. Václav Milík naproti tomu dokázal zvítězit třikrát a nadto se může pochlubit aktivnější bilancí ze vzájemných rozjížděk. Díky dvěma rozjezdům oba proti sobě nastoupili osmkrát, přičemž Pardubičan byl v cíli před svým sokem pětkrát.

Jak Václav Milík, tak Michael Hádek budou v sobotu hledět především na rozjížďku s číslem dvacet. V ní totiž narazí nejen sami na sebe, ale společnost jim budou tvořit Jan Holub a Roman Čejka. Adrenalin navíc dodá i skutečnost, že tito dva právě tady musí vyřešit svůj interní duel o celkový bronz. Jan Holub se může prozatím pochlubit trojbodovou převahou, která rozhodně nemůže dodat žádný pocit jistoty.

Zkrátka a dobře, scénář sobotního závodu rozhodně nabídne dramatickou zápletku, jelikož úroveň našich nejmladších závodníků stále stoupá. V plánu je i kvalifikace, která by se měla konat hned po tréninku. Odpadne pouze v případě, kdy se nedostaví dva závodníci, přičemž pro přidělení volných startovních čísel bude potom rozhodující aktuální pořadí. O doprovodný program se postarají stopětadvacítky, jejichž počet se díky třem slánským debutantům dostal na neuvěřitelných jedenáct.

Vzájemná bilance obou pretendentů titulu v letošním MR:

	Michael Hádek	Václav Milík	vítěz vzájemné jízdy
23.4. – Slaný:	1. (14 bodů)	2. (13 bodů)	Václav Milík
25.5. – Plzeň:	2. (13 bodů)	1. (15 bodů)	Václav Milík
16.7. – Divišov:	2. (14 bodů)	1. (14 bodů)	Václav Milík/Václav Milík*
20.8. – Mšeno:	3. (12 bodů)	7. (8 bodů)	Michael Hádek
23.8. – Praha:	2. (13 bodů)	1. (13 bodů)	Michael Hádek/Václav Milík*
29.8. – Pardubice:	1. (15 bodů)	2. (12 bodů)	Michael Hádek

Poznámka: v Divišově a v Praze se oba borci střetli i v rozjezdu.

Startovní listina:

kvalifikace:	Patrik Nagy, H
	Roland Benkö, H
	Stanislav Pouznar, Mšeno
	Michal Klein, Mšeno
	Zdeněk Růžička, Mšeno
	David Štěrovský, Pardubice
hlavní závod:	1 druhý z kvalifikace
	2 Ondřej Smetana, Praha
	3 Eduard Krčmář, Slaný
	4 Roman Čejka, Slaný
	5 Václav Milík, Pardubice
	6 Pavol Pučko, Praha
	7 Zdeněk Holub, Praha
	8 vítěz kvalifikace
	9 Dominik Hinner, Praha
	10 čtvrtý z kvalifikace
	11 Jan Holub, Mšeno
	12 Michal Dudek, Slaný
	13 Ondřej Veverka, Praha
	14 Michael Hádek, Mšeno
	15 třetí z kvalifikace
	16 Michal Škurla, Praha
	17 pátý z kvalifikace
	18 šestý z kvalifikace

Mistrovství republiky 125 ccm:

1 Michal Dvořák, Slaný

2 Jakub Ondroušek, Chabařovice

3 Lukáš Kovařík, Praha

4 Patrik Mikel, Praha

5 Michal Škurla, Praha

6 neobsazeno

7 Michaela Krupičková, Liberec

8 Igor Kopec, Slaný

9 Roman Mády, Plzeň

10 Daniel Halamka, Slaný

11 Richard Geyer, D

12 Filip Hájek, Praha

Foto: Wojta Zavřel