Mšeno – 31. srpna
Když Milan Mach a Petr Vandírek dnes dopoledne nahlašovali své sestavy pro svůj zítřejší duel, který v červenci spláchnul d隝, nikdo nemohl tušit, jak se vyvine dnešní střetnutí Slaného s Olympem. Nyní je již jasné, že o podobě play-off je rozhodnuto. Nicméně oba týmy přijedou na Kokořínsko s úmyslem postarat se o důstojnou podívanou, by na jejich diametrálně odlišném postavení v tabulce se už nedá nic změnit.

Vítězné ambice jako na každý jiný závod
Mšeno jde letos od vítězství k vítězství a Petr Vandírek rozhodně neskrývá chu ověnčit svůj tým aureolou neporazitelnosti. „Chtěl bych všechno vyhrát,“ říká. „Ve Mšeně se neprohrálo už třetí rok. Zítra můžeme jet v klidu a bez nervů, ale chtěli bychom vyhrát.“

I kdyby nakrásně mšenská triumfální šňůra deseti vítězství na domácí půdě praskla, pořádání finále jim už nemůže uniknout. Přesto s ohledem na své fanoušky jdou úřadující extraligoví mistři do duelu se Mšenem naplno a s obvyklou sestavou, v níž nechybějí Sebastian Ulamek a Martin Vaculík. „Jsou tam, protože chceme vyhrát,“ konstatuje mšenský kouč. „Zveme hosty celou sezónu a teď se na to nemůžeme před domácím publikem vykašlat.“

V týmu ovšem bude chybět zítra Filip Šitera. „Na vlastní žádost zůstal v Anglii,“ vysvětluje Petr Vandírek. „Umožnili jsme mu to.“ Ke slovu se tak dostane Ondřej Smetana, jenž bude stejně jako Jan Jaroš, Stanislav Pouznar a Martin Vaculík v základní části. Juniorské duo tvoří opět Michael Hádek a Jan Holub, když Sebastian Ulamek nastoupí jako náhradník.

„Slaný nazbrojil na dnešek a k nám to vezme jedním vrzem,“ začíná Petr Vandírek hovořit o možné vývoji zítřejšího klání. „Pomohli jsme jim i tím termínem. Mají to při cestě, to je můj názor. Myslím si, že vyhrajeme, ale ty nervy budou klidnější než v Pardubicích nebo doma s Prahou. Ale jak začnou závody, myslím si, že to bude stejně jiné…“

Poslední šance vyhrát
Po dnešní prohře na domácím stadiónu s pražským Olympem nastoupí Slaný zítra letos v extralize naposledy. „Čísla jsou jiná, lidé stejní a ambice také,“ má Milan Mach jasno. „Jedeme odjet závod. Nechci říkat z povinnosti, ale i kdybychom vyhráli, není nám to už nic platné.“

Sestava na rozlučku se základní částí dokonale kopíruje nasazení z dneška a to i v otázce rozložení juniorů a Adriana Miedzinskeho na postu náhradníka. Jak se vyjádřil slánský kouč, není důvod ke změnám a navíc není ani, kdo by narychlo do slánské sestavy naskočil.

„Nejedeme s žádným bojovným nasazením,“ přiznává Milan Mach. „Jedeme o čest, jiná strategie nemá cenu.“

Historické okénko:
Chabařovice, 23. července 1991: remízou s Pardubicemi zadělaly Chabařovice na extraligový bronz
Remíza je poměrně raritní výsledek v systému dvojutkání. Od jeho předloňské renesance se obě družstva nerozešla smírně ještě ani jednou. Dnešní utkání je poslední příležitostí, aby oba manažeři mohli hovořit o klasické plichtě. Pakliže totiž v semifinále nebo finále budou obě družstva mít po patnácti rozjížďkách stejný počet bodů, musí ke slovu přijít rozjezd.

Remíz nebylo mnoho ani v předcházejících obdobích, kdy se liga jezdila stylem střetnutí dvou družstev. Jedno senzační viděly severočeské Chabařovice na sklonku července právě před dvaceti lety. Chabařovice tehdy jezdily v extralize druhým rokem a jezdecky profitovaly z příchodu Karla Průši, Pavla Kotena a Zdeňka Holuba.

Tým vedl Karel Voborník, který přišel s myšlenkou používat skvělého Karla Průšu na pozici náhradníka. Dvojutkání z let 1991 – 1995 sice znala taktickou rezervu, když byla mezi soupeři větší mezera než šest bodů, avšak tímto právem byli nadáni pouze závodníci s lichými čísly. Náhradník ovšem mohl počínaje rozjížďkou s číslem čtyři nastoupit pětkrát, přičemž ho omezovala pouze nemožnost, aby jeden závodník startoval ve třech jízdách po sobě jdoucích.

Taktika Karla Voborníka slavila triumf i v domácím duelu s Pardubicemi. Během dvou jízd si hosté vypracovali čtyřbodový náskok, ale pak se ke slovu dostal Karel Průša. Během celého utkání ho dokázal porazit jen Pavel Karnas a nakonec i Václav Milík, jehož neporazil nikdo. V polovině klání byl nerozhodný stav, ale vzápětí Pardubice ulétly o šest bodů.

To byl signál pro Karla Voborníka. Zdeněk Holub a Robert Ráliš, kmenový závodník prvoligového Liberce, jenž díky liberálním pravidlům o hostování v jednadevadesátém oblékl vesty všech extraligových celků kromě Prahy, vyjeli jako taktické rezervy. Po rozjížďce s číslem třináct přesto Chabařovice prohrávaly 37:41.

V předposlední jízdě byl ovšem Pavel Karnas diskvalifikován za najetí do pásky. A Karel Průša se Zdeňkem Holubem odvedli Gašpara Forgáče. Utkání bylo rázem vyrovnané. Vzápětí šel Karel Průša na start ještě jednou. Václav Milík mu nedal šanci, ale Robert Ráliš mu perfektně kryl záda a společně uhlídali Jana Schinágla.

Remíza s hvězdnými Pardubicemi byla senzačním výsledkem, který zastínila až porážka Olympu o dva roky později. Chabařovice doma zlobily i později. Kupříkladu v sezóně 1994 zaznamenala mistrovská Plzeň jednu ze svých dvou proher právě na ústeckém předměstí. Sezóna 1991 však byla pro Chabařovice nejúspěšnější, protože jim přinesla historickou extraligovou bronzovou medaili.

A ještě jedna skutečnost z extraligového duelu Chabařovice vs. Pardubice z jednadevadesátého stojí za připomenutí. Druhým náhradníkem hostů byl Jaroslav Petrák. Sice se ani jednou nedostal ke slovu, avšak jako jediný z celé startovní listiny je aktivním závodníkem ještě po dvaceti letech.

Sestavy nahlášené dnes k 16:00:

Grepl PDK Mšeno:	1 Jan Jaroš
	2 Stanislav Pouznar
	3 Ondřej Smetana
	4 Martin Vaculík, SK (SMF)
	5 Michael Hádek
	6 Jan Holub
	7 Sebastian Ulamek, PL
AK Slaný:	8 Robert Kosciecha, PL
	9 Luboš Tomíček
	10 Martin Málek
	11 Michal Dudek
	12 Eduard Krčmář
	13 Roman Čejka
	14 Adrian Miedzinski, PL

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Lubomír Hrstka

Slaný – 31. srpna
Když dnes Zdeněk Simota urval v duelu se slánskými Robertem Kosciechou a Adrianem Miedzinskim v rozjížďce s číslem čtrnáct dva body, bylo jasné, že je Slaný venku z play-off. Vzápětí Josef Franc a Renat Gafurov inkasovali pět bodů na úkor osamoceného Romana Čejky. Skáceli vidinu remízy, ale také garantovali Pražanům vítězství a definitivně určili podobu nadstavbové části soutěže.

Praha totiž díky dvěma tabulkovým bodům srovnala krok s Pardubicemi, ale vzhledem k lepší bilanci skóre ze vzájemných utkání, obsadila druhé místo v základní části. To jí přináší výhodu domácího prostředí pro semifinále, na které dorazí Pardubice.

Vítěz přijede do Mšena, aby se v něm utkal o titul s místními borci, zatímco pro Slaný končí letošní extraliga zítra končí.

Podoba play-off extraligy:

15.září – Praha	semifinále: Praha vs. Pardubice
28.září – Mšeno	finále: Mšeno vs. vítěz semifinále

Foto: Michal Kohout

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 31. srpna
By první fáze existenčního extraligového klání mezi Slaným a Olympem vyznělo pro domácí, počínaje rozjížďkou s číslem šest vedli hosté. Milan Mach osnoval protiofenzívu, žolíkovým vítězstvím se Pražanům přiblížil, ale s výjimkou Adriana Miedzinskeho a Romana Čejky mohli jeho svěřenci hovořit o dnešním utkání s negativními pocity. Slaný zůstává nadále bez vítězství a play-off je pro něho už definitivně pasé bez ohledu na zítřejší výsledek.

Praha sebrala Slanému vedení
Dnešní střetnutí se očekávalo s napětím, jelikož mohlo rozhodnout o dalším směřování extraligy. Jak Slaný, tak Praha stále živily šance na postup do play-off a tím pádem i titul. Na druhou stranu, klidně mohly z dalších bojů vypadnout, k čemuž měl blíž permanentně prohrávající Slaný. Zatímco Slaňáci zmizeli před nástupem do dílny Eduarda Krčmáře k bojové poradě, Vladimír Vopat přiznával, že je podivuhodně klidný. „Ale až půjdeme z nástupu, stejně budu nervózní,“ dodával.

V rozjížďce s číslem jedna však neměl k nervozitě vůbec žádný důvod. Zdeněk Simota s nově připraveným motorem od tunera Luboše Tomíčka se dostal do vedení sledovaný Matějem Kůsem. A Robert Kosciecha s Martinem Málkem hráli druhé housle. Polákovi se však druhořadá role příliš nelíbila. Útočil, dokud se mu v předposlední zatáčce nepodařilo dostat na druhou příčku. „Nechal jsem se hloupě předjet,“ nevymlouval se Matěj Kůs za ztrátu dvou bodů.

V juniorské jízdě se však všechno otočilo. Roman Čejka a Eduard Krčmář hladce pronikli do čela. Ondřej Veverka v první zatáčce atakoval vnější stopou mladšího Slaňáka, avšak marně. Slaný byl rázem vedoucím celkem a své postavení konsolidoval hned vzápětí, by Josef Franc a Matěj Kůs odpálili z roštu jako střely.

Robert Kosciecha však byl tvrdší než tvrďák. Zaútočil spodní stranou prvního oblouku a na rovince přišpendlil Josefa France na prkna tak nesmlouvavě, že klesl na poslední pozici a ze závěrečné zatáčky zajel rovnou do depa. Adrian Miedzinski, jenž dle strategie Milana Macha z pozice náhradníka zastupoval hlavně Michala Dudka, využil situace k posunu ze čtvrté na druhou příčku. A když Matěji Kůsovi začal unikat vzduch ze zadní pneumatiky, na sklonku třetího okruhu mu sebral vedení.

Zatímco se Pražan vracel do depa po svých, domácí pozitivně kvitovali skóre 11:7. Avšak všechno se mělo změnit a to velice brzy. Renat Gafurov proměnil svůj první dnešní výjezd na slánský ovál ve velké sólo. Zdeněk Simota pokazil start, avšak ve druhém okruhu se mu podařilo vklínit mezi Luboše Tomíčka a Martina Málka.

„Máš tam Miedzinskeho,“ varoval Vladimír Vopat Josefa France před rozjížďkou s číslem pět. Maličký bojovník ho obdařil jedním ze svých neopakovatelných pohledů a jen odtušil: „No, a?!“ O pár minut později už úřadoval na čele. Jeden ze svých skvělých startů předvedl rovněž Ondřej Veverka. Adrian Miedzinski se před něho posunul až ve výjezdu z druhé zatáčky, zatímco Eduard Krčmář nyní vyšel bodově naprázdno.

Stav duelu byl vyrovnaný a vše nasvědčovalo, že smírná bilance přežije rovněž rozjížďku s číslem šest. Matěj Kůs se usadil na první příčce, ale Zdeněk Simota zůstal opět vzadu. Ve druhé zatáčce objel Roberta Kosciechu, avšak před sebou měl ještě Martina Málka. Matěj Kůs ho brzdil, aby se jeho pražský kolega mohl dostat dopředu. Nakonec jim to vyšlo. Olymp přivezl pět bodů a začal se svým hostitelům vzdalovat.

V sedmé jízdě sice Adrian Miedzinski v úvodním výjezdu minul vedoucího Josefa France. Takřka zároveň však Renat Gafurov poskočil před Luboše Tomíčka. V půlce mítinku byl stav utkání 19:23.

Domácím vyšel jedině žolík
O překvapivý tah se v rozjížďce s číslem osm postaral Vladimír Vopat. By měl Zdeněk Simota z jeho týmu společně s Matějem Kůsem nejvíc bodů, zůstal nyní ve svém boxu. A do akce se chystal polský náhradník Grzegorz Zengota. „Zdeněk maká,“ komentoval pražský kouč své rozhodnutí. „Ale potřebuju, aby se Grzegorz rozel v lehké jízdě, proto Zdeněk zůstal stát.“

Jeho záměr vyšel více než dokonale. Nadto Ondřej Veverka opět skvěle odstartoval a po nárazu do Martina Málka se společně s Grzegorzem Zengotou usadili ve vedení. A Roman Čejka s Martinem Málkem s tím nemohli vůbec nic dělat. Ztráta Slaného poskočila na osm bodů a Milan Mach reagoval bleskurychle žolíkem. „Mají tam sice Zengotu a Gafurova, ale není, na co čekat,“ uvědomoval si, když nechal stát Luboše Tomíčka a místo něj poslal Adriana Miedzinskeho pro dvojnásobnou bodovou dávku.

Adrian Miedzinski pronikl do čela bez jakýchkoliv těžkostí a uhájil ho navzdory všem nájezdům Renata Gafurova. Robert Kosciecha jen podtrhl svůj nepříliš optimální den a uhlídal jen Grzegorze Zengotu. Slaný snížil svůj odstup na tři body, leč Praha udeřila již v rozjížďce s číslem deset.

Josef Franc vystřihl bezchybný start. Zdeněk Simota objel v první zatáčce Romana Čejku, jenže ten mu to už ve výjezdu vrátil i s úroky. „Trošku jsem ho zavřel,“ usmíval se slánský junior v depu, zatímco Zdeněk Simota filozofoval. „Mám na něj smůlu, už mě to sere,“ říkal. „Motal se tam jako vítr v bedně.“ Martin Málek podtrhl dnešní účet čtvrtou nulou. Pražský náskok zrostl na pět bodů a Milan Mach už ve své zbrojnici neměl prakticky žádný střelný prach.

Důkazem se stala hned rozjížďka s číslem jedenáct. Renat Gafurov odsunul Luboše Tomíčka na druhé místo hned v prvním výjezdu. Eduard Krčmář vrátil Ondřeji Veverkovi předchozí porážku, jenže po remíze následovala hned zničující porážka. Josef Franc a Matěj Kůs se vůbec nepárali s Lubošem Tomíčkem a Romanem Čejkou.

Před třináctou jízdou se Robert Kosciecha na ovále dlouho bavil se svými mechaniky, kteří mu přivezli druhý motocykl, aby nakonec zůstal sedět na tom původním. Šachovnicová vlajka ho přivítala na třetím místě, zatímco Adrian Miedzinski před ním uhájil vedoucí příčku před dotírajícím Renatem Gafurovem.

Překonat sedm bodů ve dvou nominačních jízdách bylo pro Slaný těžké, avšak teoreticky nikoliv nemožné. Do rozjížďky s číslem čtrnáct poslal náhradníka Adriana Miedzinskeho. Proti jeho plánu nasadit ho vzápětí ještě jednou, se postavil samotný závodník, který s poukázáním, že už je utkání ztraceno, dal najevo, že se mu posedmé na ovál už nechce.

Čtrnáctou jízdu však vyhrál, jenže Zdeněk Simota hodně pomohl pražské věci, když přijel do cíle před Robertem Kosciechou. Grzegorz Zengota vysekl druhou nulu a také on svým dílem přispěl ke spuštění polské vlajky na půl žerdi. Olymp však už nemohl prohrát a navíc i k remíze by Slaný potřeboval zvítězit 5:0.

Ale ouvej, k takovému výsledku je zapotřebí hned dvou závodníků. A Adrian Miedzinski skutečně na ovál už nevyjel. Protože šlo o jízdu, do které se kvalifikoval, nemohl ho nahradit nikdo jiný. Ani v roli taktické rezervy, jelikož domácí neztráceli šest bodů. Luboš Tomíček se proto musel od roštu zpátky do depa.

„Mám novou hranu, klidně půjdu zvenku,“ říkal Josef Franc při volbě dráhy pro patnáctou jízdu, kdy při poslední přestávce nebylo ještě rozhodnuto o osudu utkání. Nyní spolu s Renatem Gafurovem nedali Romanu Čejkovi ani náznak šance. Triumfem 5:1 podtrhli pražské vítězství, které jim definitivně určilo semifinále proti Pardubicím na Markétě.

Hlasy z depa
„Dobrý, jenom škoda první jízdy,“ bilancoval Josef Franc. „To bylo týmový nedorozumění a zavření od Kosciechy byla už jen třešnička na dortu. Funguje to, přišli jsme na to, jak to nastavit. V pondělí jsem jel ve Workingtonu na GM a dělal čtrnáct bodů. Spokojenost, teď mi to v Anglii nešlo. Už v sobotu v Berwicku to na mě padlo. Byl jsem vyšavenej‘, pak Evropa na trávě. Trávu ještě nemám najeto. Dnes jsem spokojenej‘, budeme mistři!“

„Mám dva motory od Luboše Tomíčka,“ vyprávěl Zdeněk Simota. „Funguje to, snad se to vrací k lepšímu. V pár jízdách byly ale horší starty. Potom jsem zezadu bojoval, ale mám smůlu na Romana Čejku, už mě to sere (smích). Odstartoval a motal se tam jako vítr v bedně. Dobrý, že jsme bodovali, nikdo neměl výpadek a postoupili jsme. Jedu hned do Birminghamu na rozlučku Phila Morrise, pak se vracím, v pátek večer budu doma a v sobotu jedu dvojice v Březolupech.“

„První jízdy je škoda,“ hodnotil Matěj Kůs. „Nechal jsem se hloupě předjet. Pak škoda té gumy, co jsem píchnul z prvního místa. Myslím si, že jsme všichni jeli dobrej‘ závod. Konečně jsme vyhráli, ještě by to chtělo vyhrát v sobotu v Březolupech a v pondělí v Praze.“

„Dobrý,“ vyjádřil se Ondřej Veverka ke svým výkonům. „Srovnal jsem si chu po Pardubkách. Je dobrý, že máme semifinále v Praze, do Pardubic bych snad ani nejel (smích)!“

„Sedm bodů, to je dobrý,“ svěřoval se Roman Čejka. „Dělal jsem, co jsem moh‘. Prostě jsme prohráli, bohužel. Máme dobrý jezdce, ale buď to nesedí nebo nemají den. Mně dráha tady nesedí, není tam materiál a nemá se to, za co chytit. Je to jen o startu, což je špatný.“

„Je to škoda, před poslední jízdou jsme prohrávali o šest bodů a mělo to bejt‘ naopak,“ říkal Luboš Tomíček. „Já bych byl spokojenej‘, kdybych měl o tři body víc. Když Polák vyhoří, je to těžký. Od Roberta Kosciechy se očekávalo o šest bodů víc, kdyby je měl, vyhráli jsme. Chtěl bych poděkovat Slanýmu, že jsem se moh‘ svýzt, ale je problém, že z Anglie jezdím sám autem.“

„Něco bych řekl, ale to se nepíše,“ povzdechl si Martin Málek. „Dneska je to nejčernější den v letošní sezóně. Nechápu to, dráha byla perfektní. Všechno super, ale nestartovalo to. A takové chudé skóre jsem neměl ani nepamatuju. Tak zlé jsem to nečekal. Po tom pádu se cítím docela dobře, mám jen omezenou hybnost krční páteře, ale hlava je dobrá.“

„A tam jdou ty slavný hvězdy,“ reagoval Michal Dudek na otázku, proč se nechystá na stupně vítězů. „Já jsem nejel, proč bych chodil na bednu?!“

1. PSK Olymp Praha			51
Matěj Kůs	1 2 3 – 2		8(1)
Josef Franc	R 3 2 3 3	3	14
Zdeněk Simota	3 1 2 – 1	2	9(1)
Renat Gafurov, RUS	3 1 2 3 2	2	13(2)
Ondřej Veverka	1 1 2 0 0		4(1)
Pavol Pučko	0		0
Grzegorz Zengota, PL	3 0	0	3
2. AK Slaný			42
Robert Kosciecha, PL	2 1 0 1 1	1	6
Michal Dudek	– – – – –		DNR
Martin Málek	0 0 1 0 0		1
Luboš Tomíček	2 0 – 2 1	.	5
Eduard Krčmář	2 0 – 1 –		3(2)
Roman Čejka	3 1 2 0	1	7
Adrian Miedzinski, PL	3 2 3 6* 3	3 –	20

Poznámka: nasazení Luboše Tomíčka do rozjížďky s číslem patnáct bylo v rozporu s řády.

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	skóre	body
1. Mšeno	5	251:208	10
2. Praha	6	279:254	6
3. Pardubice	6	286:269	6
4. Slaný	5	198:263	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Praha – 31. srpna 10:45
Deset, čtyřicet a padesát. Těmito procentuálními hodnotami včera Vladimír Vopat označoval vyhlídky, zda se dnes na doposud prázdném startovním čísle čtrnáct objeví Nicki Pedersen, Michal Mitko či Grzegorz Zengota. Před malým okamžikem se pražský kouč svěřil magazínu speedwayA-Z, že bude mít v týmu muže, který loni za pět minut dvanáct obrátil českou extraligu vzhůru nohama.

Soupeři ovšem podobný scénář očekávali již včera, když na naši federaci dorazilo startovní povolení Grzegorze Zengoty. „Podal včera výborný výkon ve Švédsku,“ vysvětil Vladimír Vopat své rozhodnutí. „Je vidět, že se po zranění dal už dohromady.“

Takřka přesně před rokem dokázal Grzegorz Zengota na plzeňských Borech připravit Aleše Drymla v poslední zatáčce posledního kola poslední jízdy. Díky tomu Plzeň o bod předčila Pardubice a řešení postupujících pro play-off se zdramatizovalo.

„Loni dělal důležité body v důležitých utkáních,“ vzpomíná pražský kouč nejen na pardubický výjezd do Plzně, ale také na semifinálový duel Západočechů ve Mšeně. Zároveň připomíná, že polský závodník je ještě na cestě ze Skandinávie. „Jede ještě ze Švédska, stát se na cestě může cokoliv,“ svěřuje se.

Postavení Slaného, který je odhodlán porvat se o svou záchranu, se maličko zkomplikovalo. „Myslel jsem si to, Nicki má jet dneska v Anglii,“ říká Milan Mach, že ho angažmá Grzegorze Zengoty příliš nezaskočilo. Jedním dechem však dodává, že se svých ambicí vůbec nesleví. „Nic se nemění.“

Slánská cesta do play-off ovšem není prosta křivolakých zákrut, jelikož dle kuloárních zpráv proti nim zítra Mšeno nasadí svou obvykle silnou sestavu se dvěma cizinci.

Foto: Jiří Brummer st.