Slaný – 30. srpna
V české extralize rozhodně neplatí olympijské heslo, které preferuje pouhou účast před vítězstvím. Dva tabulkové body mají vysokou hodnotu v každém utkání. A navíc, jde-li o střetnutí týmů, pro něž je jejich další existence v soutěži vítězstvím podmíněna. Přesně do této kategorie spadá zítřejší duel Slaného a Prahy.
Může to být jedině lepší
Slaný musí vítězit pro svou záchranu. Aby v konečné tabulce základní části přeskočil pražský Olymp, musí ho zítra porazit alespoň o šest bodů. A pak potřebuje přetavit ve dvojbodový zisk také svůj čtvrteční výjezd do Mšena. Potom bude za vodou play-off a čeká ho semifinále v Pardubicích. Jenže lákavá teorie má jeden háček. Slaný letos nevyhrál jediné utkání.
„Stát se může všechno,“ nevzdává se Milan Mach předem. „Půjdeme do toho s tím, abychom vyhráli. Sezóna za moc nestála, nyní máme teoretickou šanci to před domácím publikem napravit. Bude to ale vyrovnané.“
Dva polští závodníci nejsou ve slánské sestavě rozhodně ničím novým. Zítra se ve startovní listině ovšem objeví na opačných koncích. Robert Kosciecha oblékne vestu s jedničkou, zatímco pro Adriana Miedzinskeho si Milan Mach přisoudil úlohu náhradníka.
„Většinou jsem neměl úplný mančaft,“ odmítá Milan Mach, že by se nechal inspirovat mšenskou strategií. „Proto to nešlo dřív. Chci to zkusit nyní. Je tam možnost jedné jízdy navíc.“ Nasazení Poláka na sedmičku umožňuje i comeback Luboše Tomíčka.
„Povolával jsem ho vždycky, akorát on nemohl přijet,“ vysvětluje slánský kouč jeho absence v předchozích závodech. S jeho osobou se dá vystopovat jedna paralela s celým klubem. Stejně jako Slaný má co napravovat i Luboš Tomíček. „Proti Praze jel dobře, pak už to nebylo ono a potom nepřijel,“ hodnotí Milan Mach v kostce jeho působení ve slánských barvách.
Vedle zmiňovaných závodníků nebude samozřejmě chybět ani Martin Málek, ani trojice domácích juniorů. Jejich nasazení prozrazuje, že Milan Mach o zítřejší strategii hodně přemýšlel. Michal Dudek je v základní čtveřici, Eduard Krčmář bude mít pětku, zatímco operativnější číslo šest poveze Roman Čejka. „Chci mít prostor na střídání a třeba dát Romana do hlavní sestavy,“ nechce Milan Mach příliš odkrývat své karty.
Spoléhat na těsnou prohru nikdo nechce
Pražský Olymp netouží po dobytí slánské dráhy jen kvůli definitivnímu odvrácení hrozby vyřazení z play-off. Dva tabulkové body nejen, že potvrdí jeho příslušnost mezi nejlepší trojicí, avšak umístí 
ho s konečnou platností na druhé místo tabulky základní části. A v neposlední řadě vyřeší otázku semifinálového kolbiště, nebo by v tom případě přijely přespříští čtvrtek na Markétu Pardubice.
„S vervou, pokorou a respektem,“ vypočítává Vladimír Vopat, s čím do zítřejšího klání půjde. „Chtěli bychom vyhrát, abychom jeli semifinále doma. Jsou to závody, šance je vždycky, reálná naděje taky. Zítra ve dvacet hodin si řekneme víc.“
Nahlášená sestava prozatím postrádá jedno jméno. „Nerad bych někoho jmenoval,“ odmítá pražský kouč jmenovat chybějícího závodníka. „Lidé by se třeba na něho přišli podívat, byli by zklamaní a já bych byl za blba.“ Naznačené indicie svědčí, že Praha zřejmě loví ve vysokých vodách, čemuž by nasvědčovala i volná pozice náhradníka. Nasazení esa s vidinou jedné jízdy navíc se mezi extraligovými manažery stává módou. A tak, či onak, Vladimír Vopat může dle reglementů v nahlášené sestavě provést jednu změnu, přičemž má čas až do zahájení přejímky.
Jistý je už ovšem ruský plochodrážník Renat Gafurov. A také česká část týmu, v němž figurují Matěj Kůs, Josef Franc, Zdeněk Simota a junioři Ondřej Veverka a Pavol Pučko. Ten se v extraligovém závodě objevuje, by se při včetší juniorce ještě necítil zcela zdravotně fit. „Vsadil jsem na nejsilnější juniory, co máme,“ svěřuje se Vladimír Vopat. „Ondra se mi líbil ve Mšeně, proto dostal přednost. Pokud bude problém, naskočí Pavel.“
Indicie pro zítřejší závody jsou nalinkované pěkně. „Bude to vyrovnané,“ uvědomuje si Vladimír Vopat. „Stačí nám prohrát o čtyři body, ale na to bych nespoléhal. Jednoduché to mít nebudeme, Slaný jede doma.“
Historické okénko:
Slaný, 24. září 2003 – Slaný chutnal Pražanům sladce, domácím hořce
Název středočeského královského města inspiroval novináře k titulkům pohrávajícím si s přídavnými 
jmény popisujícími chutě už tolikrát, že jakékoliv pokračování v tomto trendu zavání laciným klišé. Nicméně pro poslední zářijovou středu před osmi lety slůvko sladký nejlépe vystihuje pocity, které měli Pražané po zisku extraligového titulu.
Pražané se v předposledním utkání, které se o tři týdny dříve konalo v Pardubicích, dostali díky vítězství do čela průběžné tabulky. Slaňáci odjížděli ze Svítkova jako bez vavřínů se sklopenou hlavou. Kolize s Bohumilem Brhelem vyřadila jejich hlavní eso Wieslawa Jaguse ještě před tím, než stačil inkasovat vůbec nějaké body.
Milan Mach se svým asistentem Miroslavem Rosůlkem však nesložili zbraně. Sestavili optimální sestavu, jejímž úkolem se stalo porazit Pražany alespoň s pětibodovým rozdílem. Tehdy by oba kluby měly stejný počet tabulových bodů a pomocné kritérium bodů z jízd by rozhodlo ve prospěch domácích.
Jenže kolik na extraligových hodinách bije, si uvědomoval také Milan Špinka. Jeho pětice Bohumil Brhel, Josef Franc, Luboš Tomíček, Pavel Ondrašík a v roli náhradníka nasazený Antonín Šváb opanovali celý závod. „Jeli jsme tak, jak jsme měli jezdit celou sezónu,“ uvědomoval si Josef Franc po závodech. „Jedinou chybu, kterou byl můj vypadlý kabel na zapalování, jsme odstranili během dvou vteřin.“
Když mítink končil nadstavbovou Velkou cenou Královského pivovaru Krušovice, Pražané slavili titul. Tehdy nikdo nemohl tušit, že se na dlouhou dobu stane nedostižným milníkem. Slaňáci smutnili, nevyšlo jim vůbec nic a nakonec byli rádi za třetí místo v závodě před Mšenem. I oni se však dočkali cinkotu zlatých medailí v letech 2005 a 2006. A jistě není bez zajímavosti, že tehdejší kolegové Josef Franc a Luboš Tomíček nastoupí zítra proti sobě.
Sestavy nahlášené dnes k 17:30:
| AK Slaný: | 1 Robert Kosciecha, PL |
| 2 Michal Dudek | |
| 3 Martin Málek | |
| 4 Luboš Tomíček | |
| 5 Eduard Krčmář | |
| 6 Roman Čejka | |
| 7 Adrian Miedzinski, PL | |
| PSK Olymp Praha: | 8 Matěj Kůs |
| 9 Josef Franc | |
| 10 Zdeněk Simota | |
| 11 Renat Gafurov, RUS | |
| 12 Ondřej Veverka | |
| 13 Pavol Pučko | |
| 14 bude nahlášen dodatečně |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
