Michael Hádek poskočil do čela

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 29. srpna
Michael Hádek se po skončení šestého podniku juniorského šampionátu přiznával, že nevěřil svým očím. Našel optimální nastavení motocyklu a vyhrával jednu jízdu za druhou. Jeho patnáctibodové maximum ho přeneslo do vedení, jelikož Václav Milík projížděl vítězně cílem jen dvakrát. Pardubična v rozjezdu o stříbrný věnec porazil Romana Čejku a nakonec zvítězil v nadstavbové Ceně Jiřího Marxe.

Překvapení jako pod vánočním stromkem
Sobotní studená fronta byla naštěstí jen epizodní záležitostí. Svítkovský stadión se dnes opět koupal v teplých paprscích zářivého slunečního kotouče. Program měl začít kvalifikací, ale nakonec nepřijel Stanislav Pouznar. Své místo v hlavním závodě uvolnil Daniel Hádek, který s horečkami zůstával upoutaný na lůžko.

Po tréninku, který přinesl pád Rolandu Benköovi, se startovalo hned na ostro. Rozjížďka s číslem jedna přinesla obrovské překvapení. Václav Milík se ještě po návratu z nástupu hřál na čele průběžné klasifikace s dvoubodovým náskokem. A rozhodně by si nedokázal představit, že by jeho převaha zhubla v relativně lehké jízdě.

Jenže úvodní start mu vůbec nevyšel. Dopředu letěl Patrik Nagy. Během druhého kola ho předčil Ondřej Smetana, jehož konec prázdnin zastihnul v dobré formě. Václav Milík následoval jeho příkladu s ohledem na předjetí maďarského závodníka, ale bylo mu souzeno, aby se po zbývající dvě kola díval na Pražanova záda.

„Byl jsem přemotivovanej‘,“ hledal Václav Milík příčiny své prohry. „Měl jsem zatmíno, jsem blázen. Zasedával jsem to, v hlubině to ale kopalo a přetáčel jsem se.“ Z úzkého okruhu čtyř favoritů nebyl ovšem sám, kdo mohl dnes během úvodní pětiny litovat. Jan Holub se do rozjížďky s číslem čtyři prakticky ani nerozjel. Na dotaz po příčině si vyměnil významný pohled se svým dědečkem, sedícím na druhém konci lavičky v jeho boxu. „Za blbost se platí,“ odpověděl o chvilku později s lehce provinilým úsměvem. „Nepustil jsem si metyl.“

Překvapení na úvod však mohlo být ještě více. V rozjížďce s číslem dvě se ujal vedení Ondřej Veverka, zatímco ani Roman Čejka, ani Eduard Krčmář startující z vnějších drah ho v prvním oblouku nestihli. Až ve druhé zatáčce se Romanu Čejkovi podařilo proniknout vnitřní stranou dopředu. A Ondřej Veverka, byl nakonec rád za jeden bod. „Hrozně to prskalo, bylo to udušený a nezahlo to,“ vysvětloval, proč se proploužil cílem jen chvilku před Michalem Kleinem. „Musím dát větší předstih.“

Potíže měl i Michael Hádek. V rozjížďce s číslem tři sice triumfoval stylem start – cíl, jenže v osmé jízdě na něho odstartoval Eduard Krčmář. Plzeňan ve mšenské vestě na neho zaútočil vnějškem první zatáčky. Jenže mladičký Slaňák ukázal drápy a nekompromisně ho vyvezl ven.

Michaela Hádka ovšem chu na tři body nepřešla, a to tím spíše, byl-li Václav Milík o jeden bod za ním. Počkal si do třetího kola. V zatáčce u světelné tabule se mihnul jako blesk okolo Eduarda Krčmáře. Ten ho stáhnul, ale Michael Hádek si už svůj triumf nenechal sebrat.

„Na venku je málo materiálu,“ nechal se slyšet v depu. „Nadřel jsem se jako vůl a nažral se cejchy jako magor.“ Vyplatilo se, s šesti body se mu prozatím mohl vyrovnat pouze Roman Čejka. Tomu zase zkomplikoval život Michal Dudek, jenž po triumfu ve čtvrté jízdě chtěl svou neporazitelnost protáhnout i do druhé série.

Po vylétnutí pásky se usadil v čele, avšak Roman Čejka protáhnul nájezd do druhé zatáčky a spodem převzal vedení. Michal Dudek na začátku třetího okruhu přišel i o druhé místo. „Řetěz,“ odtušil v depu, sotva seskočil z tandemu Michala Škurly. „Primár ohnul hřídel na spojce, zkřivil koš a ohnul osičku zadního kola.“

Oholená bradka pardubického kouče za to nemůže
Na začátku třetí série oba leadeři přidali na svá konta další triumf. Roman Čejka to měl ale o poznání složitější. Roland Benkö se vrátil do depa, aby se z něho vynořil v sedle druhého motocyklu. Po vylétnutí pásky se ujal vedení, zatímco Romanu Čejkovi nezbylo, než útočit.

Maďar ovšem nechtěl opustit vedoucí příčku stejně snadno jako ve čtvrté jízdě, kdy mu dva body sebrala prázdná zadní pneumatika. Roman Čejka vsadil na překvapivý útok. A ve třetím kole to v první zatáčce vrazil rovnou pod něho. „Co se s ním budu srát,“ říkal, když se vrátil do depa jako vítěz. „Čekal jsem, až udělá chybu. Jel trošku ven. Vím, že to po lajně jede. Vyvezlo mě to a byl jsem tam.“

Michael Hádek vzápětí s lehkostí vyhrál nad Ondřejem Veverkou. Ten se právě v desáté jízdě dočkal svého dnešního nejlepšího výsledku, což ho později inspirovalo ke šmoulovskému prohlášení: „Nemám rád Pardubice!“ Boj o další pozice za zády obou vedoucích suverénů se komplikoval.

Co se Eduardu Krčmářovi nepovedlo dotáhnout do konce s Michaelem Hádkem, přišlo v rozjížďce s číslem jedenáct. Slánský junior se znovu prezentoval jako skvělý startér, o čemž by mohl sáhodlouhou litanii složit tentokrát Václav Milík. A dělal, co dělal, nezbylo, než se smířit s už druhou porážkou dnešního podvečera. V patnácté jízdě však Václav Milík hravě odvedl Rolanda Benkö, Ondřeje Veverku a Michala Škurlu.

Dopředu se cpal rovněž Jan Holub. V rozjížďce s číslem dvanáct nenašel soupeře. O dvě jízdy později nejlépe odstartoval Patrik Nagy. Eduard Krčmář se na něho sápal, ale po ataku Jana Holuba klesl na poslední příčku až za Pavla Pučka. „Když to tebe někdo kopne a srovná tě to do prken, co s tím máš dělat?,“ láteřil po závodech slánský junior. Jan Holub se nakonec ve druhém kole probil do čela.

Na hrotu průběžné klasifikace se ovšem neměnilo vůbec nic. Michael Hádek svým triumfem ve třinácté jízdě sebral Michalu Dudkovi další ze šancí postavit se na pódium. Roman Čejka ho napodobil v rozjížďce s číslem šestnáct. A všichni už netrpělivě očekávali střetnutí top čtyřky celého šampionátu v předposlední jízdě.

Kvůli zmiňované nule na vavřínové věnce nedosáhl Eduard Krčmář, by v rozjížďce s číslem sedmnáct udržel na uzdě své stejně dravé vrstevníky Ondřeje Smetanu, Michala Škurlu a Zdeňka Holuba. Ale to už přišla ona zmiňovaná rozhodující devatenáctá jízda, která svým obsazením lákala již před čtvrt rokem, než podnik spláchl d隝.

Michael Hádek také nyní dal okázale najevo, že se o své trojky nehodlá dnes dělit vůbec s nikým. Po perfektním startu zůstal v čele i po průjezdu první zatáčkou. „Asi bych ho udělal, kdybych si o něj nebrknul,“ přemítal Jan Holub po závodech. „Už jsem se viděl, jak se budu válet v nafukovačkách!“

To se naštěstí nestalo, avšak Václav Milík mu rázem sebral druhé místo. „Na Haďase jsem neodstartoval a už jsem ho nepředjel,“ krčil rameny pardubický borec. „Co se pan Vozár oholil, jedu jako střelená svině,“ přišel Michael Hádek se svéráznou hypotézou o příčině svého zlepšení. Zato Roman Čejka překombinoval nastavení předstihu a musel se rozjíždět o druhé místo s Václavem Milíkem.

Ten ho ovšem suverénně odvedl už od startu. A stejně dravě si počínal v Ceně Jiřího Marxe, z níž postupně na semifinálové úrovni vypadli i Michael Hádek s Romanem Čejkou. V první zatáčce finále Václav Milík zmažil nájezd Eduarda Krčmáře a tak z nejvyššího stupínku zamával dnes alespoň v nadstavbovém klání.

Hlasy z depa
„Už vedu,“ jásal Michael Hádek. „Ani nevěřím vlastním očím. Už mě to jede a startuje, zatím je to paráda. To je tím, že se pan Vozár oholil (smích). Co to udělal, jedu jako střelená svině. Věřil jsem, že to bude zašlapanější, ale trefil jsem se do nastavení a vyhrál díky motoru. Když to půjde v Liberci, proč by neměl dopadnout titul?!“

„Memoriál byl parádní, závod míň,“ zažíval Václav Milík rozporuplné pocity. „V první jízdě jsem byl přemotivovanej‘. Jsem blázen, měl jsem zatmíno. Zasedával jsem to, v hlubině to ale kopalo a přetáčel jsem se. Pak mi taka poradil, ale zase… Převody a s Edou jsem udělal dvojku. Na Haďase jsem neodstartoval. Tady to bylo hodně o startu a už jsem ho nepředjel. V Liberci doufám, že se to vyvrbí v můj prospěch. Haďas to jede poslední rok, nepřál bych mu nic špatnýho. On má jen tenhle rok, já tři, ale samozřejmě chci vyhrát.“

„Dneska to šlo,“ radoval se Roman Čejka. „Super, vyhrával jsem. Až v poslední jízdě jsem byl poslední. Šachoval jsem s předstihem a šoupnul to moc. Bylo to mimo čísla na klice a motorka nejela. Zkusil jsem to já sám, to jsou ty zkušenosti. Aspoň jsem dohnal Holoubka. Teď v memoriálu jsem jel na druhým místě, ale najednou přilít‘ Maďar. Nevím ani, kde se tam vzal, prostě mu to vyšlo.“

„Škoda první jízdy, ale poslední taky,“ bilancoval Jan Holub. „Myslím si, že bych Haďase udělal, kdybych si o něj nebrnknul. To byl rozhodující moment, už jsem se viděl, jak se budu válet v nafukovačkách. Naštěstí to nedopadlo. V Liberci je poslední závod. Myslím si, že jsem trošku bez šance, ale v juniorskejch‘ družstvech titul určitě bude.“

„Co k tomu říct?,“ začal Eduard Krčmář líčit své pocity otázkou. „Dobrý a na hovno. Škoda nuly z jedný jízdy. Když to tebe někdo kopne a srovná tě to do prken, co s tím máš dělat? Srovnalo me to rovně, byl jsem nasranej‘ a už to jelo. Škoda, mohla bejt‘ první bedna v jednadvacítkách. Těším se do Liberce.“

„Zezačátku pohoda,“ vyprávěl Michal Dudek. „Tři body. Byla taktická, hluboká dráha. Druhá jízda se ale nepovedla. Primár ohnul hřídel na spojce, zkřivil koš a ohnul osičku zadního kola. Pak už to nějak nešlo. Ale jsou přede mnou jiný závody.“

„Dneska dobrý,“ byl Ondřej Smetana spokojený. „A první jízda byla úplně nejlepší. Šlo mi to, hlavně start byl dobrej‘. Škoda nuly, měl jsem udělat ještě tak dva body a byl bych šastnej‘. Teď je forma, jde to nahoru. Příští rok to bude ještě lepší, snad bude i bedna.“

„Ještě jsem nachcípanej‘,“ vysvětloval Pavol Pučko svůj výkon. „A ještě dlouho budu, jak to sledduju. Nemám čas se doléčit. Buď na tom sedím nebo se máchám s wapem. Jsem dobrej‘ tak do druhý jízdy, ale pak nemůžu. Jsem hned zadejchanej‘, ale na poslední jízdy se povedlo vychytat motorku.“

„Nemám rád Pardubice,“ odtušil Ondřej Veverka. „Na prd. Nejsel jsem dneska dobře. Nejhorší výsledek se škrtá, doufám, že to bude ten dnešní.“

1. Michael Hádek, Mšeno 3 3 3 3 3 15
2. Václav Milík, Pardubice 2 3 2 3 2 12+3
3. Roman Čejka, Slaný 3 3 3 3 0 12+2
4. Jan Holub, Mšeno E 3 3 3 1 10
5. Eduard Krčmář, Slaný 2 2 3 0 3 10
6. Michal Dudek, Slaný 3 E 1 2 3 9
7. Ondřej Smetana, Praha 3 2 0 1 2 8
8. Roland Benkö, H E 1 2 2 3 8
9. Pavol Pučko, Praha 2 2 1 1 2 8
10. Michal Škurla, Praha 1 2 2 0 1 6
11. Patrik Nagy, H 1 E 1 2 2 6
12. Ondřej Veverka, Praha 1 1 2 1 1 6
13. Zdeněk Holub, Praha 2 1 0 2 0 5
14. David Štěrovský, Pardubice 0 0 1 1 0 2
15. Michal Klein, Mšeno 0 0 0 E 1 1
16. Zdeněk Růžička, Mšeno E X F 0 0 0

Poznámka: z účastníků kvalifikace se omluvil Stanislav Pouznar, z přímo nasazených Daniel Hádek – kvalifikace byly proto zrušena.

Průběžné pořadí seriálu:

  SLA PLZ DIV MŠE PHA PCE TOT
  23.4. 25.5. 16.7. 20.8. 23.8. 29.8.  
1. Michael Hádek 14 13 14 (12) 13 15 69(81)
2. Václav Milík 13 15 14 (8) 13 12 67(75)
3. Jan Holub 13 12 12 14 12 (10) 63(73)
4. Roman Čejka (8) 11 12 13 12 12 60(68)
5. Michal Dudek 10 11 13 8 (5) 9 51(56)
6. Eduard Krčmář 10 9 (6) 9 9 10 47(53)
7. Pavol Pučko 13 8 8 9 8 46
8. Ondřej Veverka 8 9 9 10 10 (6) 46(52)
9. Ondřej Smetana 4 (1) 4 8 9 8 33(34)
10. Daniel Hádek 7 9 8 9 33
11. Zdeněk Holub 6 5 (2) 5 6 5 27(29)
12. Michal Škurla 5 9 5 6 25
13. Patrik Nagy 7 2 6 15
14. Roland Benkö 4 1 8 13
15. Dominik Hinner 2 6 5 13
16. Stanislav Pouznar 3 3 2 (0) 3 11
17. Michal Klein (0) 3 1 3 1 1 9
18. Jaroslav Hladký 3 DNR 4 7
19. Zdeněk Vrba 7 7
20. Zdeněk Růžička 2 0 2 2 0 6
21. David Štěrovský 2 0 2 4
22. René Vidner 2 2

8. Cena Jiřího Marxe:

    SF1 SF2 FIN
1. Václav Milík, Pardubice 1.   1.
2. Eduard Krčmář, Slaný 2.   2.
3. Roland Benkö, H   1. 3.
4. Jan Holub, Mšeno   2. 4.
5. Michael Hádek, Mšeno 3.    
  Roman Čejka, Slaný   3.  
7. Ondřej Smetana, Praha 4.    
  Michal Dudek, Slaný   4.  

Foto: Wojta Zavřel

Soutěž o vstupenky skončila

Česká Třebová – 29. srpna
Soutěž AK Markéta Praha a magazínu speedwayA-Z skončila svým posledním kolem, jenž se vzhledem k hodně chybným odpovědím ukázalo jako nejtěžší. Ze správných odpovědí byli vylosováni tři vítězové, pro něž bude připraveno po jedné vstupence na tribunu A. Srdečně jim gratulujeme a dodáme, že správné řešení zadání znělo, že Ivan Mauger vyhrál Tomíčkův memoriál čtyřikrát a jeho hattrick z let 1971 – 1973 nenapodobil nikdo.

Vítězové třetího kola:

Petra Tučímová, Velký Osek
Martin Rada, Kladno
Kiril Janačkov, Hostivice

Vytažené vypínání zapalování sestřelilo Tomáše Suchánka z pódia

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Žarnovica – 28. srpna
Po dvou prázdninových utkáních jadranské ligy pořádaných nováčky ze Speedway Clubu se slovenští diváci dočkali slavné Zlaté přilby SNP organizované ostříleným AMK. Putovní trofej nakonec skončila v rukou Kamila Brzozowskeho. Tomáš Suchánek držel ve svých rukou třetí místo, avšak na počátku předposledního kola zůstal stát.

Českým závodníkům se daří
Vztahy mezi oběma žarnovickými kluby jsou v zásadě stejně idylické jako mezi Židy a Araby na Blízkém východě. Skutek Speedway Clubu z minulého týdne si však jen stěží najde početný zástup sympatizantů. Když AMK nesplnil jejich požadavky, pád dnů před žarnovickým vrcholem zmizely z mantinelů nafukovací bariéry. Ty jsou sice v jejich vlastnictví, nicméně byly pořízeny s finanční pomocí města, jehož slávu Zlatá přilba SNP šíří bezmála padesát let. „Oba kluby by měly spolupracovat,“ vyjádřil se Ján Daniel, kouč slovenského týmu v jadranské lize. „A takové žabomyší spory neprospějí ploché dráze.“

Počátek letošního ročníku byl poněkud bouřlivější. Speedway Club si stěžoval, že mu zmizely plakáty na jejich mistrovství Slovenska, Poláci zase protestovali proti starým výfukům na motocyklech Martina Málka a dalších závodníků. Nové tlumiče sice nejsou na Slovensku povinné, ale v jejich prospěch nakonec rozhodla poznámka ve zvláštních ustanoveních, že se jede dle reglementů FIM.

Z úhlu pohledu českého fanouška nemohl mítink začít lépe. Jan Holub vyhrál úvodní rozjížďku ve stylu start – cíl. Vzápětí ho napodobil Tomáš Suchánek. Už při sobotní první lize ve Svitavách neskrýval svou touhu znovu se zapsat do listiny vítězů závodu, v němž triumfoval již roku 2004.

Nyní si na protilehlé rovince vyzkoušel start a průjezd zatáčkou pod plným plynem. Vzápětí se pekelně soustředil a už při vylétnutí pásky ujel Martinu Málkovi. Ten se z následků svého sobotního pádu oklepal jako kočka, by připouštěl, že se při podpisu reverzu ve svitavské nemocnici příliš nešířil o svých záměrech na poslední prázdninovou neděli.

Tomáš Suchánek prošel skvěle rovněž dalšími jízdami a o jeho postupu do semifinále nebylo sebemenších pochyb. Podobně si počínal rovněž Jan Holub. V osmé jízdě sice protínal metu jako předposlední, avšak suverénní triumf v rozjížďce s číslem jedenáct prudce zvýšil hodnotu jeho akcií.

Zato Martin Málek a Martin Gavenda se na svou účast ve druhé polovině mítinku nadřeli o poznání více. Martin Gavenda však v patnácté jízdě vystřelil jako zátka ze šampaňského a cílem proburácel jako vítěz před Tomášem Suchánkem. Martin Málek sice o rozjížďku předtím inkasoval bod až po odstoupení Roberto Haupta, nicméně i osm bodů dnes na postup stačilo. Z českých závodníků se tak do druhé části nedostal pouze Jaromír Otruba, který ovšem na střední Slovensko cestoval původně jen jako druhý náhradník.

Páté kolo přineslo konec nadějím na pódium
V prvním semifinále byl rychlejší než Tomáš Suchánek pouze Kamil Brzozowski. Z českého čtyřlístku si Pardubičan zajistil postup sám. Nejblíže k finále měl Jan Holub, když ve druhém semifinále projel cílem za Marcinem Jedrzejewskim a překvapením celého odpoledne Nicolasem Covattim.

Poslední šanci pro sebe využil Kiril Cukanov. Martin Málek postoupil do finále jako druhý, když překonal Jana Holuba. „Dost velkej‘ pech,“ povzdechl si mšenský junior. „To mě docela naštvalo. Martina jsem ani neslyšel, najednou tam byl a zvenku mě objel. Je to škoda, těšil jsem se do finále, že by to mohlo vyjít.“

Cestu mezi nejlepších šest nenašel ani Martin Gavenda. Když se nedostal dopředu po vylétnutí pásky, zklamaně zastavil ještě v úvodním okruhu. Na finále se však mohli připravovat dva čeští závodníci.

Kamil Brzozowski ovšem vybral pozici na startovním roštu dobře. S modrým povlakem vystřelil do čela, aby vedení nedal z rukou ani na okamžik. Zatímco na Martina Málka zbyla nejvzdálenější startovací dráha, Tomáš Suchánek volil jako třetí a zvednul zelený terč. „Lajna byla úplně na hovno,“ vysvětloval své pohnutky. „Celej‘ závod to nekropili, nikdo tam neodjel a pětka byla dobrá.“

V první zatáčce však Tomáš Suchánek své rivaly neobjel. Když ovšem Kiril Cukanov ve druhém oblouku zaváhal a propadl se až na chvost, poskočil na třetí příčku za Nicolase Covattiho a suverénního Kamila Brzorowskeho.

Na začátku pátého kola se ovšem jeho motocykl zastavil. „Vypadlo mě vypínání,“ hlásil ve svém depu. „Muselo bejt‘ strašný na kraji, není možný, aby to vypadlo. Smůla, ale co se dá dělat. Je to na hovno, celej‘ závod pohoda a ve finále to takhle posrat.“

A tak se nejlepším českým závodníkem letošní ZP SNP stal Martin Málek, jenž byl v cíli čtvrtý. „Docela makačka po včerejšku,“ svěřoval se magazínu speedwayA-Z. „Z toho si uvědomuju jen, že jsem se probral v nemocnici. Chodil jsem už předtím po depu, ale při smyslech byl až tam.“

Jeho účast dlouho visela na vlásku a posádky dodávek se závodníky a jejich doprovody byly u vjezdu do areálu na jeho možnou absenci upozorňovány. „Dneska jsem se trápil, fyzicky i na dráze. Hlavně starty jsem měl pomalé. Jsem rád, že jsem se dostal do finále. I to pro mě bylo velký úspěch.“

Nemožnost volby dráhy byla pro finálový výsledek přímo určující. „Venek nebyl na starty moc šastný,“ souhlasil Martin Málek. „Nevyšlo to, třeba zase za rok. Jsem ale rád i za to čtvrté místo.“

    TOT SF1 SF2 OPR FIN
1. Kamil Brzorowski, PL 4 4 2 4 14 1.     1.
2. Nicolas Covatti, ARG (FMI) 3 4 4 2 13   2.   2.
3. Marcin Jedrzjewski, PL 3 3 4 4 14   1.   3.
4. Martin Málek, CZ 3 1 3 1 8   E 2. 4.
5. Kiril Cukanov, UA 2 2 3 2 9 3.   1. 5.
6. Tomáš Suchánek, CZ 4 3 3 3 13 2.     E
7. Jan Holub, CZ 4 1 4 3 12   3. 3.  
8. Norbert Magosi, H 4 4 2 3 13 E   4.  
9. Matija Duh, SLO E 4 4 3 11   4. E  
10. Martin Gavenda, CZ 1 3 1 4 9 4.   R  
11. Samo Kukovica, SLO 2 2 2 1 7        
12. Lukas Simon, A 2 0 0 4 6        
13. Fritz Wallner, A E 1 3 2 6        
14. Alessandro Novello, I 3 1 1 1 6        
15. Mattia Carpanese, I 1 3 0 1 5        
16. Roberto Haupt, D 2 2 1 0 5        
17. Ronny Weis, D 0 2 2 0 4        
18. Roland Benkö, H 1 0 T 2 3        
19. Jaromír Otruba, CZ 1 0 0 0 1        

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Junioři slibují drama nejen v otázce zakonzervované bitvy o titul

Pardubice – 29. srpna
Je to paradoxní, ale poslední dvě zastávky českého juniorského šampionátu nepřinesly v otázce boje o titul prakticky vůbec nic. To ovšem hraje do karet Václavu Milíkovi, jenž vede o jediný bod před Michaelem Hádkem, zatímco Jan Holub číhá jako třetí vzadu. Dnes večer by ovšem mohla být situace úplně jiná, jelikož juniorka pokračuje odloženým kolem v Pardubicích.

Podnik ve Mšeně se nevyvedl ani Václavu Milíkovi, ani Michaelu Hádkovi, jenž ho upřednostnil před světovým šampionátem družstev na dlouhé dráze. Oběma se coby nejhorší výsledek prozatím do průběžné klasifikace nezapočítává. Minulé úterý v Praze se zase oba pretendenti mistrovského trůnu rozešli smírně a rozjezd o první místo nemá vliv na situaci na celkové pořadí.

Jan Holub si vítězství ve Mšeně neutralizoval v Praze a vrátil se zpátky na čtyřbodový odstup od leadera. Včera v noci, když s dědečkem Janem a přítelkyní Terezou, mířil se svou bílou dodávkou do Pardubic rovnou ze slovenské Žarnovice, myšlenka na útok na dvojici závodníků před ním mu rozhodně nebyla cizí.

Chleba se bude lámat opět v rozjížďce s číslem devatenáct, která svede dohromady nejlepší čtveřici aktuální klasifikace. Kromě zmiňovaných třech v ní bude i Roman Čejka, který dvěma umístěními na pódiu přeskočil svého staršího klubového kolegu Michala Dudka.

Do závodu se přihlásilo celkem osmnáct závodníků, takže po oficiálním tréninku se bude konat kvalifikace na tři rozjížďky. Vůbec poprvé nastoupí pohromadě dvojice obou maďarských závodníků.

Startovní listina:

kvalifikace: Patrik Nagy, H
  Stanislav Pouznar, Mšeno
  Michal Klein, Mšeno
  Zdeněk Růžička, Mšeno
  Roland Benkö, H
  David Štěrovský, Pardubice
 
hlavní závod: 1 Ondřej Smetana, Praha
  2 vítěz kvalifikace
  3 Václav Milík, Pardubice
  4 Daniel Hádek, Plzeň
  5 Ondřej Veverka, Praha
  6 Roman Čejka, Slaný
  7 třetí z kvalifikace
  8 Eduard Krčmář, Slaný
  9 druhý z kvalifikace
  10 Michal Škurla, Praha
  11 Pavol Pučko, Praha
  12 Michael Hádek, Mšeno
  13 Jan Holub, Mšeno
  14 Michal Dudek, Slaný
  15 Zdeněk Holub, Praha
  16 čtvrtý z kvalifikace
  17 pátý z kvalifikace
  18 šestý z kvalifikace

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Martin Smolinski je mistrem Evropy

Skegness – 28. srpna
Martin Smolinski se v britském Skegnessu stal mistrem Evropy na travnaté dráze. Na stupních vítězů mu dělali společnost Jannick de Jong a Andy Appleton. Aleš Dryml skončil třetí ve finále C, takže mu pattří třináctá příčka, a Josef Franc skončil osmnáctý.

1. Martin Smolinski, D 18
2. Jannick de Jong, NL 10
3. Andy Appleton, GB 15
4. Glenn Phillips, GB 10
5. Mark Stiekema, NL 15
6. David Howe, GB 20
7. Jeffrey Woortmann, NL 9
8. Mitch Godden, GB 14
9. Richard Hall, GB 15
10. Theo Pijper, NL (FFM) 10
11. Stephan Katt, D 8
12. Rodney McDonlad, GB 8
13. Aleš Dryml, CZ 5
14. Stephane Tressairue, F 4
15. Richard Speiser, D 4
16. Christian Hülhorst, D 7
17. Erik Eijbergen, NL 4
18. Josef Franc, CZ 4