Svitavy – 27. srpna
Martin Málek, který upadl v tréninku na dnešní osmý prvoligový závod, skončil ve svitavské nemocnici s otřesem mozku. Příliš dlouho se v ní ovšem nezdržel. Podepsal reverz a dle svého stavu se ráno rozhodne, zda vyrazí na žarnovickou Zlatou přilbu SNP. V ní však bude chybět Pavol Pučko. Pražan ve své poslední jízdě měl problémy s motorem a ještě ve svitavském depu se rozhodl, že na Slovensko nepojede.
Archiv pro den: 27.8.2011
Na stupně vítězů stačí dvoučlenné týmy
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Svitavy – 27. srpna
Svitavy dnes vítaly účastníky osmého prvoligového kola tropickým žárem, nicméně během jeho průběhu se obsluha stánku s občerstvením dočkala objednávek i na horký grog. Studená fronta dorazila i na česko-moravské pomezí, by déš byl naštěstí jen sporadický. Pardubice na domácí půdě bez větších potíží vyhrály a upevnily své postavení na čele tabulky. Vítězné tažení jim usnadnili i nejbližší pronásledovatelé, kteří absolvovali mítink jen s dvojicí závodníků. Plzeň vedle Zdeňka Simoty dorazila i bez nemocného Daniela Hádka, Březolupy připravil tréninkový pád o Martina Málka.
Pardubice musí vyhrávat, i kdyby nechtěly
Bohuslav Chvála, který se ve Svitavách už dlouhá léta stará o přípravu dráhy, je hospitalizován v nemocnici. Závodníci hned po příjezdu nevěřili svým očím. Příprava oválu se bez klíčového muže nepovedla. Martin Málek během tréninku upadl a musel být ošetřen v nemocnici s otřesem mozku.
Jaroslav Gavenda v té chvíli věděl, že musí závod absolvovat pouze se dvěma závodníky. Stejný osud sdílel i Vladimír Kosina. Daniela Hádka přepadly horečky, Zdeňka Simotu povolal Milan Špinka do reprezentace pro semifinále evropských dvojic a František Irmiš s ním do Berghauptenu cestoval jako mechanik. Telefonát od plzeňského kouče ho zastihl už na druhé straně hranic.
Pokusy závodníků o bojkot mítinku byly uhašeny v zárodku. Z mraků, které se od západu kupily do hrozivé výše, se krátce před šestnáctou hodinou snesl déš. Avšak pršet přestalo stejně rychle, jako začalo, by rtu teploměru sjela během pár minut dolů o více než dvacet dílků.
Za daného stavu nemohly Pardubice neplnit úlohu favoritů. Už v rozjížďce s číslem jedna triumfoval Tomáš Suchánek stylem start – cíl. Jaromír Otruba za sebou nechal Zdeňka Růžičku, aby v závěrečných kolech povážlivě stáhnul svůj odstup od Vladimíra Višvádera. Čtyři body dovezly Pardubice také ze čtvrté rozjížďky. Michael Hádek odstartoval prakticky stejně jako Václav Milík, avšak pardubický junior ho natlačil na venek. Jaroslav Petrák se po své pauze stále rozjíždí, proto bod ve tříčlenném obsazení byl pojistkou na cestě domácího celku do čela průběžné klasifikace.
Lépe než Pardubice ovšem do závodu vstoupila Plzeň. Michael Hádek s Janem Holubem suverénně odvedli Martina Gavendu v rozjížďce s číslem dvě. Ten v první zatáčce druhého okruhu upadl. „Udělal jsem nájezd do díry,“ vysvětloval. „A na venku mi to v tom suchém uklouzlo.“ Přesto se posbíral, aby protnul metu s jedním bodem.
Březolupům nebyl souzen plný bodový zásah ani v páté jízdě. Roman Čejka sice odstartoval jako balistická střela, jenže Ondřej Veverka se Zdeňkem Holubem vyrazili hned za ním. Až ve druhé zatáčce se Martinu Gavendovi podařilo vklínit mezi ně. Cestu pražských juniorů vzhůru v oblacích prachu sedmé jízdy zabrzdili suverénní Václav Milík s Tomášem Suchánkem. Marně se Pavol Pučko pokoušel dostat vnitřkem dopředu.
Jan Holub s Michaelem Hádkem a pak i Martin Gavenda s Romanem Čejkou využili své střety se Mšenem, aby konto svých celků zatížili po pěti bodech. Větší krajíc chleba ulomila rozjížďka s číslem devět, kdy Pardubice narazily na osamoceného Romana Čejku. Lubomír Vozár nechal stát Jaroslava Petráka a do boje vyslal Tomáše Suchánka.
Ten se společně s Václavem Milíkem ujal vedení, avšak Roman Čejka se vnitřní stranou prvního oblouku posunul na druhou příčku. „Chtělo to lepší převod,“ mudroval Tomáš Suchánek, jemuž slánský junior v březolupském žoldu uštědřil první ze dvou dnešních porážek.
Vzápětí musel Jan Holub na startovní rošt sám. Jednoznačně vyřešil Ondřeje Veverku se Zdeňkem Holubem, aby navzdory personálnímu handicapu dostal svou Plzeň o dva body za vedoucí Pardubice. Březolupy byly pozadu ještě o tři další body a Praha si na jejich úkor dělala čáku na premiérové pódium. Jenže dnešní mítink dospěl teprve do své úvodní půle.
Defekt zastavil létajícího suveréna
Rozjížďka s číslem jedenáct zažila triumf Tomáše Suchánka, který už záhy po vylétnutí pásky předčil Ondřeje Smetanu. Jaroslav Petrák však kvůli pádu v předposlední zatáčce musel opustit třetí místo. Pardubické zaváhání se samozřejmě hodilo do krámu Plzně, ale přišlo v nevhodnou chvíli. Vzápětí po něm totiž Roman Čejka s Martinem Gavendou nedali Janu Holubovi ani náznak šance.
Ke všemu ob jednu rozjížďku musel k duelu s Pardubicemi sám pro změnu Michael Hádek. Václav Milík už počtvrté triumfoval stylem start – cíl. Plzeňan bral alespoň dva body za druhé místo před Jaroslavem Petrákem.
V rozjížďce s číslem patnáct se Březolupáci namlsali na účet Ondřeje Veverky a Zdeňka Holuba. A v průběžné klasifikaci bylo všechno jinak. Pardubice stále vedly, ale o dva body za nimi byly už Březolupy. Plzeň na Moravany ztrácela další dva body, které měla naproti tomu k dobru na Prahu.
Plzeňané však inkasovali maximum z šestnácté jízdy, kterou ve své podstatě vyhráli dvakrát. Ve třetím kole upadl Zdeněk Růžička, ale Michael Hádek a Jan Holub kralovali před zraky Michala Kleina i při repete. Stejně nenasytně si počínali rovněž Tomáš Suchánek s Václavem Milíkem v rozjížďce s číslem sedmnáct.
Pavol Pučko a Michal Škurla nestačili zírat. A Lubomír Vozár mohl předčasně přijímat gratulace k vítězství. Plzni by už nyní na překonání pardubického zisku chyběla jedna jízda. Březolupy ji sice měly, ale zase jim scházel závodník. Martin Gavenda a Roman Čejka si dva zbývající starty museli rozdělit jedním dílem.
Remíza byla za daného stavu maximem. V osmnácté jízdě však nebyla zase tak jednoznačnou záležitostí. Nejlepší start si vystřihl Vladimír Višváder, jenže Martin Gavenda se vnějškem prvního oblouku posunul do čela. A přispěl tak svým dílem k nemnoha předjížděcím manévrům, jichž jsme byli dnes svědky.
Rozhodující krok ke druhému místu podnikli Jan Holub s Michaelem Hádkem v předposlední rozjížďce. Než se vydali na spanilou jízdu před pražskými juniory, museli čekat na Ondřeje Veverku, jenž se z dráhy vrátil zpátky do depa. „Prdnul mi jazýček u sedla, přitáhli mi to pásečkama a ještě jsem to stihnul,“ řekl.
Plzeň končila osmadvaceti body, zatímco Březolupy měly pětadvacet. Nezdálo se pravděpodobné, že by Roman Čejka ujel ve dvacáté jízdě remízu. Jenže stalo se. Slaňák opět perfektně odstartoval a Tomáš Suchánek stínovaný Jaromírem Otrubou se před ním musel sklánět už podruhé.
V první lize je v případě bodové rovnosti prvním kritériem vzájemný výsledek, avšak Březolupy a Plzeň si v tomto směru opravdu neměly, co vyčítat. Ke slovu proto musel přijít rozjezd. Pod zamračenou oblohou už byla skoro tma a auta na sousední výpadovce z Poličky by musela svítit, i kdyby jim to neukládala vyhláška.
Lidé, kteří vyrazili na závody oblečení do odpoledního tropického parna, se klepali zimou a zahřívali grogem či čajem. Roman Čejka odstartoval perfektně i nyní. Vodil Jana Holuba až na začátek posledního okruhu, kdy zůstal stát. „Odešel mi motor,“ odtušil smutně, když se vrátil do depa.
Hlasy z depa
„Až na tu dráhu dobrý,“ hodnotil dnešní závod Tomáš Suchánek. „Ta se nelíbila asi nikomu. Škoda dvou jízd. Jinak se jelo dobře, ale v těch dvou jízdách měli lepší starty jiní. Chtělo to lepší převod…“
„Dobrý,“ souzněl Václav Milík se svým klubovým kolegou. „Dráha vypadala zezačátku na hovno, ale když jsi jezdil s plynem a nebyl přetočenej‘, šlo to. Nemůžu si stěžovat. Komplet, to by chtělo i v pondělí.“
„Není to ono, potřebuju se do toho dostat,“ uznával Jaroslav Petrák. „Ten měsíc je znát. Škoda, že jsem neměl víc jízd, určitě bych se do toho dostal.“
„Kdo odstartoval, vyhrál,“ zněl recept na úspěch z úst Michaela Hádka. „Dráha mě nevadí, jedu si tady venky. Je to buď a nebo, jsou to závody a může se stát cokoliv.“
„Super závody,“ zářil Roman Čejka. „Těšil jsem se na tu bednu. Ale v posledním kole rozjezdu mi odešel motor. Smůla. Veď jsem s náskokem. Závod byl super, starty se dařily, vychytal jsem to.“
„Dneska mě to bavilo, jel jsem to jako na flat tracku,“ pochvaloval si Pavol Pučko. „Akorát to odnes‘ motor. Jak jsem teď přijel do cíle, začalo to klepat.“
„Tady to vůbec nemám rád a nesedí mi to tu vůbec,“ povídal Ondřej Veverka. „Prdnul mi jazýček u sedla, přitáhli mi to pásečkama a ještě jsem to stihnul.“
„Po tréninku jsme měnili zápalko z motorky na motorku,“ vyprávěl Vladimír Višváder. „Vůbec to nejelo. Záhadným omylem jsme dali předstih dvacet a já nemoh‘ udělat smyk. Až v poslední jízdě to bylo lepší. Člověk se učí pořád, je ještě mladej‘.“
„Mně se jelo dobře, akorát jsem měl mít o tři body víc,“ bilancoval Ondřej Smetana. „Dráha mě seděla, bavilo mě to. Akorát jsme dali jinou trysku. A měl jsem dobrý mechaniky, Rozrucha a Edíka.“
| 1. ZP Pardubice | 32 | |
| Tomáš Suchánek | 3 2 1 3 3 2 | 14(1) |
| Jaromír Otruba | 1 – – 1 | 2(1) |
| Václav Milík | 3 3 3 3 2 | 14(1) |
| Jaroslav Petrák | 1 – F 1 – | 2 |
| 2. PK Plzeň | 28 | |
| Jan Holub | 2 2 3 1 – 2 3 | 13(3)+3 |
| Michael Hádek | 3 2 3 2 3 2 | 15(1) |
| 3. AK Březolupy | 28 | |
| Martin Málek | – – – – | DNR |
| Martin Gavenda | 1 1 3 2 2 3 | 12(2) |
| Roman Čejka | 3 2 2 3 3 3 | 16(1)+E |
| 4. AK Markéta Praha | 18 | |
| Pavol Pučko | 3 1 3 1 | 8 |
| Michal Škurla | 2 0 1 0 | 3(1) |
| Ondřej Veverka | 2 2 1 1 | 6 |
| Zdeněk Holub | 0 1 0 0 | 1(1) |
| 5. Grepl PDK Mšeno | 14 | |
| Vladimír Višváder | 2 1 0 2 | 5 |
| Zdeněk Růžička | 0 0 – X 1 | 1(1) |
| Michal Klein | 0 0 1 1 | 2(1) |
| Ondřej Smetana | 1 1 2 2 – | 6 |
Aktuální prvoligová tabulka:
| malé body | velké body | |
| 1. Pardubice | 229 | 34 |
| 2. Plzeň | 213 | 28 |
| 3. Březolupy | 213 | 26 |
| 4. Mšeno | 183 | 23 |
| 5. Praha | 123 | 9 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Eva Palánová
Rozjetý český stroj zastavil v Holandsku až spadlý řetěz
Staphorst – 19. srpna
Jako rozjetý rychlík řádila česká reprezentační dvojice Franc – Wolff při semifinále mistrovství Evropy na travnaté ploché dráze v nizozemském Staphorstu. Prvně jmenovaný Josef Franc splnil roli favorita, vynikal zejména rychlými starty a s přehledem si zajistil postup mezi první čtyřku a tím i jistý lístek na Evropské finále. Richardu Wolffovi naopak starty vůbec nevycházely, dokázal si však jako jeden z mála poradit s těžkou dráhou a s ohromným nasazením vyhrával jeden souboj za druhým. Prakticky v každé jízdě se musel probíjet z úplného chvostu na přední příčky, což se mu dařilo více než dobře, a po třech odjetých sériích mu s dvanácti body patřila skvělá čtvrtá příčka, pak však zasáhla vyšší moc a defekt v poslední sérii udělal čáru přes rozpočet pražského závodníka.
Již odpolední trénink na 460 metrů dlouhé travnaté dráze ve Staphorstu ukázal, že postupové ambice si mohou oprávněně činit pouze zkušenější závodníci. By se nad pohledným areálem závodiště smálo Slunce a vytvářelo krásnou odpolední pohodu, na dráze se důkladně podepsalo deštivé počasí předchozího dne. Hluboká dráha ztěžklá deštěm úporně odolávala bohatému programu, který v sobě krom závodů ME a vložených jízd plochodrážních stopětadvacítek zahrnoval i v Holandsku tak oblíbené motokrosaře. Organizátoři však neponechali nic náhodě a odvedli výbornou práci. Start o devatenácté hodině, který po nedávném fiasku při závodě Grand Prix v Gronningenu vyvolával chmurné myšlenky, zažehnal pohled na mobilní umělé osvětlení kolem dráhy. Hluboké koleje, které na dráze pravidelně zanechávaly nájezdy motokrosových motocyklů, upravovalo do regulérního stavu po každé sérii až osm strojů.
Josef Franc toho od svého dlouhodrážního comebacku v loňském roce zatím příliš nenajezdil, přesto si díky svým výkonům v Grand Prix a letošní kvalifikaci MS získal u soupeřů již značný respekt. I ve Staphorstu byl spolu s Martinem Smolinskim a domácím Jannickem de Jongem představen jako jeden z hlavních favoritů závodu. Z tréninku si sice odnesl pošramocené rameno po nepříjemně vypadajícím pádu, s vylétnutím startovní pásky své první jízdy však rozptýlil všechny obavy. Po bleskovém startu si bez větších obtíží připsal svůj první triumf před Mitchem Goddenem a René Lehtinenem. To Richard Wolff se na svůj bodový příděl nadřel o poznání více. Start se mu vůbec nepovedl a o každou příčku musel srdnatě bojovat. Ve druhém kole si poradil s Dennisem Noordmanem, aby se vzápětí pustil do Torbena Praestgarda. Výsledkem bylo druhé místo za Jannickem de Jongem a 4 body na kontě.
Asi nejkrásnější jízdu předvedli oba čeští borci ve vzájemném duelu v páté jízdě. Franc šel opět po startu do čela, zatímco Richard Wolff se musel nejprve prokousat na třetí příčku, aby pak po dvě kola sváděl boj s Rene Lehtinenem. Finův skalp mu však nestačil a proto si v posledním kole vyšlápl i na vedoucího France. Po dvou odjetých sériích se čeští reprezentanti dělili o senzační druhé místo za neporaženým de Jongem. Smolinski si značně zkomplikoval situaci ve své druhé jízdě. Po rychlém startu složil v nájezdu do první zatáčky svůj stroj pod neudržitelným úhlem a v okamžiku ležel na dráze. Jeho motocyklu se však již nedokázal vyhnout Mitch Godden, výsledkem čehož byl hrůzostrašný pád, který se naštěstí obešel bez zranění. Smolinski byl z opakované jízdy vyloučen a vidina přímého postupu do finále se mu vzdálila.
Pády na hluboké a těžké dráze pronásledovaly i ostatní jezdce. K nejhorším patřil karambol hned tří závodníků, kteří se nesrovnali do první zatáčky deváté jízdy. Naštěstí ani tentokrát nemusel zasahovat sanitní vůz a trojice Klasson, Nyström a Paul Cooper mohla pokračovat v závodě.
Ve třetí sérii jízd potvrdil Pepe Franc svou formu a dalším triumfem se přiblížil finále. Richard sice ztratil dva body v souboji s Goddenem a stále se lepšícím domácím borcem Jeffrrey Woortmanem, přesto jej dosavadní skóre dvanácti bodů stále řadilo mezi první čtyřku.
Pohroma přišla v poslední sérii. Zatímco Franc třetím místem za Woortmanem a de Jongem jistil postup do finále, od Richarda Wolffa bojujícího se Smolinskim a Eijbergenem se štěstí odvrátilo. V momentě, kdy předjížděl nizozemského jezdce a bodově se už viděl mezi přímo postupovou čtyřkou, mu spadl řetěz a rázem bylo po nadějích.
Poslední šancí pro Richarda bylo umístit se mezi prvními dvěma ve finále B, ti mají podle nestandardního rozpisu evropského šampionátu právo utkat se s nejlepšími čtyřmi jezdci základní části ve finále A. Stejné plány jako český reprezentant však měli i ostatní účastníci B finále v čele se Smolinskim a ostříleným domácím dravcem Erikem Eijbergenem. Právě oni dva opanovali asi nejdůležitější jízdu závodu a uzavřeli tak našemu jezdci cestu do letošního finále evropského šampionátu.
Vyvrcholením závodů natažených vloženými jízdami a častými úpravami dráhy až do pozdních hodin bylo finále A. Josef Franc po celý večer vynikal brilantními starty, v posledních jízdách však jel na jistotu a do zatáček najížděl pomalu a opatrně. To jej stálo vítězství nejen v poslední jízdě základního rozpisu, ale i ve finále A. Tam předvedl opět excelentní start. Od mantinelu vystřelil jako raketa a vnějším obloukem se hnal do čela. V nájezdu do druhé zatáčky však ubral a přes něj se přehnali Smolinski s de Jongem. Náš jezdec se postupně propadal, aby nakonec rezignoval a stáhl se na poslední šestou příčku. Triumf si odnesl Smolinski před Jannickem de Jongem a Mitchem Goddenem.
Spokojenost i zklamání v českém depu byly vystřídány plány nad blížícím se světovým finále družstev. Nabitý závodní program Josefa France však místo přesunu do nepříliš vzdáleného Scheesselu odvál na britské ostrovy, aby tam pomohl svému týmu z Berwicku k vítězství nad hosty z Newcastle. Británie bude na pořadu dne i o nadcházejícím víkendu, respektive v neděli 28. srpna, kdy se na dráze ve Wainfleetu (Skegness) pojede finále mistrovství Evropy na travnaté dráze. Tam se po bok Josefa France postaví reprezentační kolega Aleš Dryml, který postoupil druhým místem z kvalifikace ve Francii.
Hlasy z depa:
Richard Wolff: „Starty mi nešly, něco se stalo se spojkou, nevim co. Bylo mi líto toho jednoho bodu, co jsem ztratil s Goddenem a to jsem ještě netušil, že přijde defekt – řetěz, a to bylo ve chvíli, kdy jsem předjížděl Eijbergena. V béčku to už nešlo, nebylo pořádně vidět na dráhu a Eijbergen jel takovou divnou stopu, pořád se mi tam pletl. Jinak takový dráhy mi vyhovujou, motorka jela super, ale v takovým závodě si nemůžeš dovolit defektovat.“
Josef Franc: „ Já to prostě neumím tyhle dráhy, ale jel jsem si sem pro postup, to finále už byl jen trénink.“
Foto: Jiří Bayer
Tomasz Gollob předával českému týmu pohár za první místo
Wawrow – 21. srpna
V pátek 19. srpna přivítal domácí polský team GUKS WAWRÓW hostující Speedwayclub Chabařovice na svém malém oválu měřícím asi 130 metrů. Od dvanácti hodin se konečně kluci dostali na dráhu a dvě hodiny nacházeli styl jak tuto dráhu přeprat. Nejvíce překvapil malý Roman Herzina, který vypadal, jako kdyby zde trénoval každý den. Odpoledne byl na programu Aquapark, kde se kluci pořádně unavili.
Sobota ráno patřila opět tréninku a odpoledne bylo pro SC Chabařovice připraveno pohoštění v zahrádkářské kolonii, kde na nás čekalo zhruba 150 lidí. S národní vlajkou a údivem jsme vcházeli mezi dav lidí, který nás přivítal potleskem, při kterém jsme měli doslova husí kůži. Samozřejmě, že středem pozornosti se staly naše přistavené motocykly, všichni se mohli vyfotografovat, osahat i povozit! Odcházeli jsme okolo dvacáté hodiny, ale vůbec se nám nechtělo! Fanynky nás doprovázely až k autům a chtěly vědět, kdy zase přijedeme.
No a po krátké noci nastal očekávaný den plný překvapení a dárečků, Jelikož se měl odjet závod mezi týmem z Čech a Polska. V devět hodin už bylo na stadiónu pěkně rušno, vyvěšovaly se národní vlajky a dokonce už zde byli i diváci. Je to úžasné, že i o takové malé špunty má někdo zájem, a že jejich úsilí má smysl! Pořadatelé dokonce umožnily ukázkové jízdy našemu nejmenšímu závodníkovi, na motocyklu teprve čtyřletému Davídkovi Gakschovi.
V deset hodin to mělo vypuknout, ale chybička se přeci jen vloudila, když pořadatel zjistil, že nejsou programy, ale v krátkém čase to stihl napravit a závod mohl začít. Před závodem proběhla výměna trikotů a kšiltovek na důkaz přátelství a mohlo se odstartovat. Hned první jízda nám ukázala, že to kluci berou vážně a došlo ke kontaktu při souboji o první místo – Kamila Nowackého a Jakuba Ondrouška. Náš závodník naštěstí tuto nebezpečnou situaci zvládl a s bušícím srdcem tuto jízdu dokončil na druhé pozici, ale rozhodčí tuto situaci posoudil jako nesportovní a Kamila Nowackého diskvalifikoval.
To nahrálo českému týmu, Kuba získal tři body a Kamil Nowacki se musel odporoučet za svou nekontrolovatelnou dravost bez bodu. Dalším překvapením byl malý Filip Šifalda, který jakoby připravoval tajný dárek v podobě skvělých jízd a počtu obdržených bodů – dvanáct spolu s Jakubem Ondrouškem, který měl také dvanáct bodů, se pak postavili na stupeň vítězů, aby převzali pohár a upomínkové předměty. Na tom není nic neobvyklého, kdyby samotný pohár nepředával mistr světa Tomasz Gollob osobně!
A další husí kůže na sebe nenechala čekat! To, že kluci vyhráli 48:42, i když jsem opomněla sdělit, že s pomocí dvou malých Poláků, kteří sami od sebe chtěli doplnit chabařovickou soupisku, a že je ještě přijel podpořit mistr světa, tak to mě opravdu dojímalo k slzám! Tomasz Gollob dokonce usedl na motocykl Shupa Filipa Šifaldy a dovolil udělat pár snímků. Tato věc by se komukoliv mohla zdát jako takzvaná třešnička na dortu, ale Chabařovice měly možnost si sníst i smetánku v podobě volných vstupenek na extraligový zápas domácího klubu STAL Gorzów a Lesznem. A to ještě to kotle, kde jsme zažili úžasnou atmosféru tohoto podniku!
Zhlédli jsme závod plný slavných jmen např. Pedersen, Hampel,Kolodziej,Batchelor, Žagar, Iversen, Andersen Hans a samozřejmě nesměl chybět Tomasz Gollob! Domácí vyhráli vysoko 55:34, ale to už je na jinou reportáž. Ve dvacet hodin jsme opouštěli VIP parkoviště s tolika emocemi a vědomím, že tento zážitek ze závodu nebudeme moci nikdy Wawrówu opětovat. Velmi děkujeme za vstřícnost a pohostinnost tohoto klubu.
Výměnný pobyt tedy skončil, ale věříme, že spolupráce klubů teprve začíná. Strašně moc se nám v Polsku líbilo, a proto máme domluvené další akce pro malé závodníky.
Foto: Jiřina Šifaldová