Milan Špinka mohl jen litovat nepřízně štěstí

Budínek – 23. července
Nabitý počátek července prožil Milan Špinka. Od středy strávil čtyři dny jako předseda jury náročného maratónu šesti závodů zlaté trofeje FIM v kubatuře do 80 ccm. Z polských Chwalowic se v neděli přesunul do Brna, odkud letěl do Velké Británie koučovat český národní tým v kvalifikaci SWC.

„V podstatě to byl pech,“ povzdechne si Milan Špinka při vzpomínce na King’s Lynn, kdy k postupu do poslední šance na úkor ruského týmu scházel jediný bod. „Jak Lukáš spadnul z prvního místa, když mu prdnul primár. To byly hned tři body!“

Přitom podmínky byly nastavené dobře. „Byla dobrá parta,“ hodnotí Milan Špinka atmosféru v českých boxech. „Kluci si radili o nastavení. Ti dva domácí, Topas a Filip, vysvětlovali, kudy se to jede. Byli tam i Aďa a Štichi. Nic negativního v přípravě nebylo.“

Rusové nastoupili pouze ve čtyřech. „Nahrálo nám, že tři ruské hvězdy nejely,“ připouští český reprezentační kouč. „Taková příležitost může být až za dlouho. Ale nepřálo nám štěstí, ani rozhodčí. Za pád s Nichollsem Lukáš nemohl. Bylo to v nájezdu, volal jsem rozhodčímu, ale ten to nikdy nevezme zpátky.“

Bohužel vrátit se nedá nic. „Ten bod mě mrzí,“ lituje Milan Špinka. „Kdyby každý dělal pět bodů, celkem bychom měli pětadvacet a bylo to jasné. Bojujeme každý rok, ale tohle byla velká škoda. Při závodech musí mít člověk štěstí a to jsme neměli. Kdyby Lukášovi nespaď řetěz, kdyby nespad‘…“

Spoustu zážitků Milanu Špinkovi přineslo také tři dny závodění osmdesátek, keré pohánějí japonské motokrosové motory, v Chwalowicach. „To je střelba,“ popsal ho jedním dechem. „Tam se kluci naučí závodit. Já byl vždycky pro čtyřtakty, ale ta osmdesátka má třicet koní a točí sedmnáct tisíc otáček!“

Byla by tato koncepce možnou cestou i pro českou plochou dráhu? „Cesta není ani tak dvoutakt, jako síla motoru,“ přemítá Milan Špinka. „V Dánsku tomu šéfuje Erik Gundersen. Hodně jsme si povídali a on mi slíbil poslat celý jejich projekt. V Rybniku je malá dráha, koukal jsem, jak byli kluci disciplinovaní. Na nástupu nekecali, stáli bez pošuchování. Nikdo nevynechal trénink, odtrénovali kompletně, na co měli nárok.“

Foto: Milan Špinka

Dvojice lákají na první ligu

Březolupy – 22. července
V rámci oslav svého padesátiletého jubilea se budou Březolupy počátkem září pořádat mistrovství republiky dvojic. Zítřejší první liga nabízí první a poslední možnost svezení na jediném moravském ovále před jedním z magnetů sezóny. Proto ve startovní listině najdeme i Filipa Šiteru či Richarda Wolffa. Vůbec poprvé se v Březolupech představí stopětadvacítky v podniku ranku mistrovství republiky, přičemž leader průběžné klasifikace Michal Škurla absolvuje rovněž prvoligový závod.

Startovní listina:

AK Mitas Březolupy: 1 Martin Málek, 2 Martin Gavenda, 3 Michal Dudek, 4 neobsazeno
Grepl PDK Mšeno: 5 Jan Jaroš, 6 Michal Klein, 7 Filip Šitera, 8 Stanislav Pouznar
ZP Pardubice: 9 Václav Milík, 10 Tomáš Jůza, 11 Tomáš Suchánek, 12 Jaromír Otruba
PK Plzeň: 13 Daniel Hádek, 14 Richard Wolff, 15 Michael Hádek, 16 Jan Holub
AK Markéta Praha: 17 Ondřej Veverka, 18 Michal Škurla, 19 Zdeněk Holub, 20 Dominik Hinner

Mistrovství republiky 125 ccm:

1 Roman Mády, Plzeň
2 Lukáš Kovařík, Praha
3 Jakub Ondroušek, Chabařovice
4 Michal Škurla, Praha
5 Filip Hájek, Praha
6 Michaela Krupičková, Liberec
7 neobsazeno
8 Patrik Mikel, Březolupy

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

V Marmande se nesešlo všechno, jak mělo

Marmande – 13. července
Finálový seriál mistrovství světa na dlouhé dráze pokračoval minulou středu nočním závodem ve francouzském Marmande. Josef Franc, majitel stále divoké karty na celý šampionát, v něm skončil čtrnáctý. Zdeněk Schneiderwind, který jej doprovázel, sdělil pro magazín speedwayA-Z další podrobnosti.

„Netrefil se do dráhy s motorkou,“ říká Zdeněk Schneiderwind na adresu Josefa France. „Byla náročná, abnormálně rozbitá a nebylo to na stoprocentní. Pepe byl v Marmande poprvé po mnoha letech, když ještě jezdil se mnou, a měl tam závody, když to ještě zkoušel.“

Počáteční třetí místo však vzbuzovalo větší očekávání. „Ze dvojky odjel,“ líčí pražský trenér. „Ale tam je nejlepší šestka, potom šla jednička. Ale on jel dvojku – čtyřku – trojku a z pětky šel jednou. Všichni klapali do nájezdu, Pepe podržel, ale nebylo to ono.“

V současné době je Josef Franc čtrnáctý v průběžné klasifikaci šampionátu. „Jsem přesvědčenej‘, že se do toho dostane,“ neztrácí Zdeněk Schneiderwind optimismus. „V Marmande se nesešlo všechno, co se sejít mělo. Tady musí všechno fungovat na sto procent.“

Foto: Yohann Ferrero

Dnešní extraligovým vítězem je d隝

Mšeno – 21. července 9:00
Extraligové otázky, na něž mělo odpovědět dnešní utkání Mšena se Slaným, zůstávají nezodpovězeny i nadále. Kvůli nesjízdné dráze vinou vytrvalých dešů a nepříznivé předpovědi dalšího vývoje povětrnostní situace, byl mítink právě zrušen. Náhradní termín bude po dohodě obou soupeřů stanoven do 25. července, přičemž vzhledem k datumům semifinále play-off se utkání musí uskutečnit do 2. září.

Převládá opatrný optimismus

Mšeno – 20. července
Zítřejší extraligový duel Mšena a Slaného dlouho vypadal jako další pokračování spanilé jízdy domácího týmu na cestě k přímému postupu do finále. Jenže nyní se Mšeno musí obejít bez Grega Hancocka a Slaný je motivovaný poslední šancí zabušit na brány play-off. Oba manažeři deklarují vzájemný respekt, ale zároveň touhu po dvou tabulkových bodech.

Plán zvítězit se nemění
Čas na ploché dráze může ubíhat skutečně rychle. Přesvědčil se o tom i František Liebezeit. Ještě včera večer stavěl své plány na zítřejší závod okolo Grega Hancocka, avšak nakonec musel celou sestavu radikálně přestavět. „Neklaplo to, Greg nám to přislíbil, ale odložili Švédsko,“ povzdechl si. „Máme holt smůlu.“

Neúčast aktuálního leadera průběžné klasifikace seriálu velkých cen však neznamená přehodnocení mšenských ambicí. „Nijak,“ odpovídá mšenský kouč na jednoznačnou otázku, jak se změnily. „Vítězství. Oni mají lepší cizince, my zase lepší Čechy.“

Avšak startovní číslo sedm je volné a v nahlášené sestavě je jen jeden ze dvou povolených zahraničních posil. Není tedy možné, že se zítra v podvečer dočkáme nějakého překvapení? A to tím spíše, podnikl-li podobný tah už Petr Vandírek předloni ve Slaném? „Není to od nás žádná finta,“ odmítá František Liebezeit obdobný scénář. „Patryk Dudek a Maciej Janowski jedou o víkendu mistrovství světa. Martin Vaculík a Sebastian Ulamek mají klubové povinnosti. I Norberta Kosciucha jsme museli tahat ze dvou závodů z Anglie. Jede tam ve středu a v pátek, slíbil, že ve čtvrtek přiletí.“

Vedle Norberta Kosciucha budou ve mšenské partě už jen samí Češi – Filip Šitera, Jan Jaroš a junioři Michal Klein, Jan Holub a Michael Hádek. „Jedeme opravdu se slabou sestavou,“ komentuje František Liebezeit podobu svého týmu. „Musí nám zajet Češi. Chce to držet body a mohlo by to vyjít.“

Mšenský manažer ovšem nehází flintu do žita. „Padesát na padesát, nikdo nebude zítra favorit,“ tvrdí. „Slaňáci jedou existenčně, Milan Mach ještě může postoupit, má teoretickou šanci, která se mu nyní s námi vyrýsovala. Rozhodovat bude i dráha a ta bude určitě domácí.“

Poslední šance řešit rovnici pro play-off
Zatímco Mšeno žene vidina přímého postupu do finále, Slaný řeší existenční starosti. Po sérii čtyř proher se celku ze středočeského královského města play-off vzdálilo, nicméně poslední jiskřička naděje stále doutná. Existenční rovnice má ve své podstatě jednoduché řešení. Vyhrát zítra ve Mšeně a pak koncem srpna doma porazit Prahu alespoň o šest bodů. Olymp ovšem o necelý týden dříve musí prohrát i ve Slaném.

Při neúčasti Grega Hancocka v zítřejším klání se slánské vyhlídky opticky zvyšují. Přispěl snad Milan Mach slánským bosým karmelitánům, aby svými modlitbami ve svém kostele Nejsvětější trojice pomohli přivolat dešové mraky nad Švédsko? „V původním plánu jsem s Gregem nepočítal,“ připouští slánský kouč. „Jeho nasazení mě překvapilo. Myslel jsem, že tam budou Martin Vaculík a Sebastian Ulamek.“

Milan Mach navíc upozorňuje na volné místo ve složení svých zítřejších hostitelů. „Ještě mají možnost kohokoliv doplnit,“ připomíná, než se pustí do hodnocení svých ambicí. „Až zítra večer nastoupíme, teprve se uvidí. Výkony mých oveček nejsou žádná sláva, Gregovu neúčast neberu jako oslabení, navíc si myslím, že se místo něho ještě někdo objeví.“

Také on bude koučovat sestavě složené jen ze šesti členů. Pojistil si osvědčené polské posily Roberta Kosciechu a letos poprvé Adriana Miedzinskeho. Domácí část týmu by šlo označit za standardní, kdyby ovšem po boku Martina Málka, Michala Dudka, Romana Čejky a Eduarda Krčmáře už podruhé nechyběl Luboš Tomíček. „Posledně mě odmítl, nyní jsem ho nekontaktoval,“ vysvětlil Milan Mach.

A jaké by to tedy zítra večer ze slánského úhlu pohledu mohlo být? „Každý závod se začíná od nuly,“ filozofuje Milan Mach. „Do každého jdeme s tím, že ho chceme vyhrát. Letos se nám to ještě nepovedlo, zítra bude záležet na našich, jak pojede Martin, Roman, Michal a Eda.“

Historické okénko:
1. května 2002 – Výbuch dlouho odtikávající časované bomby

Poprvé se Mšeno dostalo do extraligy na poslední chvíli a doslova za pět minut dvanáct. Druhým místem v první lize v roce 2000 nesplnili podmínku pro účast v baráži, takže se v městečku pod hradem Kokořín chystali na další prvoligovou kampaň. Jenže na poslední chvíli se z extraligy 2001 odhlásily Březolupy a Mšeňáci vyslyšeli prosbu VV SPD, aby svou účastí zachránili podobu extraligových čtyřutkání.

Ve své historicky první extraligové sezóně Mšeňáci ovšem po sérii osmi čtvrtých míst skončili u samotného dna závěrečné tabulky. Mšenská časovaná bomba ovšem zatím jen tikala, tikala a tikala. Jenže na prvního máje 2002 prásk! Mšeno na své domácí dráze vyhrálo úvodní kolo tehdejšího extraligového ročníku. Favorizované Pardubice přitom porazilo o čtyři body.

Zbývající extraligová společnost na tom byla ještě hůře. Prvomájový termín přinesl termínové střety a pražská esa závodila jinde. Ke všemu Richard Wolff, tehdy hájící barvy Trelawny, zůstal kvůli zpoždění letadla viset na letišti v Německu a Martin Málek si z jediného svého startu za PSK Olymp Praha odvezl zlomenou klíční kost. Slanému zase nepomohly dva pády Zdeňka Tesaře a obrovská nula Lubomíra Batelky.

Navzdory trablům soupeřů ovšem nespadl Mšenu triumf do klína jen tak. Tomáš Topinka byl se svými patnácti body klíčovým faktorem úspěchu stejně jako jednadvacet bodů polského juniorského tandemu Rafal Szombierski – Roman Chromik. V dobrém světle se představil i Vladimír Višváder, který při svých čtyřech startech inkasoval čtyři body, zatímco Filip Musil v povinných dvou juniorských jízdách nebodoval vůbec.

Rozhodující byla i geniální strategie manažerské dvojice Petr Pázler – František Liebezeit, která Tomáše Topinku ve vestě náhradníka nasazovala se zničující účinností. Geniální byl především tah poslat ho už do šestnácté jízdy místo v minulosti uplatňované osmnácté, jelikož Vladimír Višváder v ní měl větší šanci bodovat než o sérii dříve.

V dalším kole v Pardubicích ovšem Mšeno o průběžné vedení přišlo, navíc v sezóně 2004 na dva roky muselo vyšší ligu opustit. Nyní však prožívá zlaté časy. Kromě jedné stříbrné a dvou zlatých medailí z posledních třech let o tom svědčí i fenomenální bilance celku na jeho vlastní dráze. Od roku 2008 pořádalo jedenáct extraligových závodů, v nichž se nejhorším výsledkem domácích stalo jedno jediné druhé místo.

Sestavy nahlášené dnes k 20:00:

Grepl PDK Mšeno: 1 Norbert Kosciuch, PL
  2 Filip Šitera
  3 Jan Jaroš
  4 Michal Klein
  5 Jan Holub
  6 Michael Hádek
  7 neobsazeno
 
AK Slaný: 8 Robert Kosciecha, PL
  9 Michal Dudek
  10 Martin Málek
  11 Adrian Miedzinski, PL
  12 Roman Čejka
  13 Eduard Krčmář
  14 neobsazeno

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel