Archiv pro měsíc: Červenec 2011

ME Juniorských družstev do 19 let

V národním týmu budou jen čtyři

Praha – 29. července
Semifinále evropského šampionátu do devatenácti let v ukrajinském Červenogradě přineslo problémy nejen Polákům. Ti na základě rozhodnutí pořadatele přeložit závod ze soboty na neděli večer dokonce stáhli svůj tým, aby jezdeckými absencemi nenarušili průběh tamních lig. Milan Špinka zase musel řešit personální otázku.

Zakopaný pes je nejen ve věkovém limitu do devatenácti let, avšak také v nižší věkové hranici, jenž je stanovena na šestnáct let. „Jedeme bez pátého,“ svěřil se Milan Špinka magazínu speedwayA-Z. „Ostatní nejsou ještě vyjetí.“

V hledáčku reprezentačního kouče byl původně Jaroslav Hladký, avšak ten se v předvečer českých devatenáctek rozhodl skončit se závodní kariérou. „Ondřej Smetana a Ondřej Veverka ještě nemají zkušenosti,“ přemítá Milan Špinka nad svými vyhlídkami. „Jsou mladí, copak mají najeto?! Je problém, že nemůžeš sehnat pátého. Ale jedeme tam závodit, žádná flinta do žita!“

Pakliže zůstane šampionát ve stejných intencích zachován rovněž napřesrok, podobné patálie by Milan Špinka neměl řešit. „Doroste Eda, doroste Škurlík, doroste Haďas,“ těší se.

Složení českého národního týmu pro semifinále ME do 19 let – Červenograd, 7. srpna:

Václav Milík
Roman Čejka
Ondřej Veverka
Ondřej Smetana

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR Juniorů

Boj o juniorský titul pokračuje dálkově

Mšeno – 29. července
Juniorský šampionát čeká zítra jeho čtvrté kolo ve Mšeně. Na čele průběžné klasifikace je Václav Milík s náskokem jednoho bodu před Michaelem Hádkem a pěti před Janem Holubem. Čerstvý šampión do devatenácti let si však pod majestátní siluetou Bezdězu měl bodově polepšit.

Michael Hádek totiž vyrazil do vzdáleného francouzského La Reole, kde se zúčastní semifinále evropského šampionátu na trávě. Sice si mohl vybrat německý Hertingen, avšak zdejší svérázný ovál vyžaduje pro úspěch více jezdeckých zkušeností.

Michael Hádek si proto své místo vyměnil s Karlem Kadlecem. V juniorském šampionátu si tak díky reprezentačnímu startu vybere jeden nejhorší výsledek, který se každému jezdci škrtá. Protože by se s věkovou kategorií do jednadvaceti let chtěl konečně rozloučit titulem, nezbývá mu, než pravidelně sbírat body.

A to se mu vzhledem k minimální ztrátě kromobyčejně daří. Navíc Václav Milík nebude mít na růžích ustláno. O vyrovnanosti české juniorské špičky se naposledy přesvědčil v Divišově. Pro svůj triumf musel bojovat jako lev a navíc kromobyčejně využít zkušeností. Pořadatelé totiž nemuseli upravovat dráhu, takže by si Jan Holub nestěžoval na přelitou pozici na startovním roštu. A také motor Michala Dudka mohl v ostrém tempu vydržet ještě dvě kola navíc.

Jenže to jsou ona podmiňovací slůvka kdyby. Na ně se sice na ploché dráze nehraje, jelikož se nedají zohlednit do bodového zisku, nicméně dotvářejí dramatický kolorit české juniorky. Václav Milík má dozajista plán natáhnout se pro patnáct bodů, jenže prsty jedné ruky by mu nestačily na spočítání konkurentů, kteří mu jeho plán budou chtít zhatit.

A tak má mšenský mítink prozatím jedinou chybičku. Ke kompletní šestnácte startovní listiny mu schází jedno jméno. Vedle Michaela Hádka a zraněných Davida Štěrovského a Michala Průchy se divákům nepředstaví ani Jaroslav Hladký. Borec, který si za své počínání ve stopětadvacítkách předloni vysloužil titul Rytíř motocyklového sportu, se stal už třetím závodníkem Markéty, jenž letos překvapivě pověsil kombinézu na hřebík.

Startovní číslo čtyři měl původně mít polský závodník Lukasz Sowka, jehož čeští diváci znají z loňských pouáků ve Slaném a v Liberci. Sotva však Petr Moravec, šéf VV SPD, oficiálně zveřejnil podobu zítřejší startovní listiny, neuplynulo ani deset minut od jeho dalšího e-mailu.

„Manažer Lukasze Sowky mi právě oznámil, že se jeho závodník nemůže z technických důvodů zúčastnit,“ stálo v něm. „Vězte, že startovní číslo čtyři je zatím volné. Ale pokusím se nějakého jezdce do startovní listiny ještě doplnit.“

Startovní listina:

1 Zdeněk Růžička, Mšeno
2 Daniel Hádek, Plzeň
3 Eduard Krčmář, Slaný
4 neobsazeno
5 Michal Dudek, Slaný
6 Pavol Pučko, Praha
7 Zdeněk Holub, Praha
8 Michal Klein, Mšeno
9 Dominik Hinner, Praha
10 Michal Škurla, Praha
11 Václav Milík, Pardubice
12 Ondřej Veverka, Praha
13 Roman Čejka, Slaný
14 Jan Holub, Mšeno
15 Stanislav Pouznar, Mšeno
16 Ondřej Smetana, Praha

Foto: Wojta Zavřel

Ostatní závody

Svítkov patřil mopedům

Pardubice – 23. července
V sobotu 23. července 2011 se jel na pardubickém plochodrážním stadionu třetí díl letošního seriálu závodu mopedů – Speedway stadion cup. Oproti předchozím dvěma ročníkům, kdy byl závod uspořádán pouze pro upravené mopedy, byl letošní závod vypsán pro dvě kategorie mopedů. Do hlavní kategorie závodních speciálů bylo přihlášeno 37 strojů, zatímco do kategorie originálních mopedů nastoupilo osm strojů.

Závod speciálů se jel na dvacet základních jízd systémem každý s každým, po kterých následovaly celkem čtyři jízdy dvou semifinálových skupin. Ze semifinále vzešlo patnáct účastníků velkého finále a patnáct malého finále, kdy vítěz malého finále měl právo startovat ve finále velkém.

Již při základních jízdách jsme byli svědky mnoha krásných soubojů a předjíždění nejen na špici závodního pole. Především souboje až na cílovou pásku Jindřicha Ulčáka s Erikem Mikuláškem a Alešem Nešetřilem dokázaly přivést do varu nejen celé závodní depo, ale i dvě stovky diváků na tribuně.

O velké pozdvižení se postaral svým pádem ve výjezdu z popkovické zatáčky Ondřej Mezsároš, do jehož stroje narazil Jaroslav Havlas. K tomuto pádu musel být přivolán doktor se sanitním vozem, ale nakonec jezdci odešli do depa po svých přímo z dráhy, respektive z ošetřovny.

V semifinálových jízdách už nebylo mnoho prostoru pro chyby, o čemž se přesvědčil Luboš Strouhal. Do semifinále nastupoval na průběžném desátém místě v závodu, ale pád a nedojetí do cíle první semifinálové jízdy pro něj znamenal konec v závodě.

O něco více štěstí měl velmi dobře jezdící Roman Hrůša. Před semifinálovými jízdami se již chtěl odhlásit ze závodu pro poruchu spojky, nakonec však se svým týmem dokázal spojku na poslední chvíli vyměnit, vyjet si účast v malém finále, zvítězit v něm a startovat ve velkém finále. Zde bohužel Roman předvedl jediný pád velkého finále ve chvíli, kdy se pohyboval okolo osmého místa a zbyla tak na něj v uvozovkách pouze šestnáctá příčka.

Vítězem závodu speciálů se nakonec stal Jindřich Ulčák spoléhající na svůj výkonný stroj. Druhý projel cílem Michal Sokol před Alešem Nešetřilem, Erikem Mikuláškem a Lukášem Holubem.

V závodu originálních mopedů jsme byli svědky poměrně jasného vítězství Igora Václavíka před Michalem Pechánkem a Pavlem Medem.

Za zmínku jistě stojí i účast jediné ženy v závodě Venduly Salfické. V konečném pořadí jí patřila velice pěkná 23. příčka.

Závěrem bych rád poděkoval všem pořadatelům za obrovské nasazení a obětavost a také sponzorům, bez kterých by nebylo možné závod uspořádat.

Speedway stadion cup sponzorovali: PARAMO a.s., Comming Chrudim s.r.o, Materia s.r.o., Pardubice, Pivovary Staropramen a.s., Total inferno Chrudim, Sportovní centrum Svítkov,
www.doplnkynamoto.cz, restaurace Zlatá přilba, DOLAMOTO Štěpánov, Autolaky Vladimír Polák, Květiny, dárková keramika – Heřman Pavel, Pardubice.

Foto: Petra Drahošová a Wojta Zavřel

MČR Juniorů

David Štěrovský se už nechce na závody jen dívat

Pardubice – 28. července
Mezi diváky včerejšího českého šampionátu do devatenácti let byli také David Štěrovský a Michal Průcha. Oba závodníci v něm měli účinkovat, avšak fraktury jejich levých rukou, jim vystavily stopku. Místo sádry však už oba nosí ortézy a pardubický junior by se mohl už příští středu objevit v sedle.

Původní plán Davida Štěrovského kalkuloval dokonce už se zítřejším odjezdem do Mšena. Po tréninku chtěl zvážit svou účast při sobotním čtvrtém díle české juniorky. Z tohoto záměru ovšem nakonec sešlo.

David Štěrovský se tak za řidítky plochodrážního speciálu objeví nejdříve příští středu po konzultaci s renomovaným lékařem Tomášem Brožem, jenž jeho aktivní účast při pardubickém tréninku definitivně povolí či zakáže.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

MČR Juniorů do 19 let

Václav Milík s lehčími převody a skvělými starty přestal vidět své vyhlídky bledě

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 27. července
Václavu Milíkovi pořádně zatrnulo, když se v rozjížďce s číslem dvě při objíždění Marco Gaschky dostal nebezpečně blízko nafukovacím vakům první zatáčky. Nicméně krizovou situaci ustál, v depu pozměnil převod a pak už jen vítězil. Němec přišel o body díky pádu, takže spolu s pardubickým závodníkem zůstával ve hře o titul mistra do devatenácti let už jen Eduard Krčmář. ten v šestnácté jízdě přišel o bod s Marco Gaschkou. Jeho souboj s Václavem Milíkem v poslední rozjížďce skončil pádem. Při repete musel Slaňák na druhý motocykl a Václav Milík mu ujel. Marco Gaschka skončil třetí, když se v rozjezdu vypořádal s Danielem Hádkem. Mladý Plzeňan se postaral o největší senzaci, podobně jako Michal Škurla a Ondřej Smetana.

Ouvej, ouvej
Sotva Roman Čejka sjel na ovál k rozjížďce s číslem dvě a dojel ke startovnímu roštu, otočil se jako na obrtlíku a vracel se zpátky k depu. Dva vztyčené prsty dávaly jeho otci a mechaniku Antonínu Polákovi neklamně najevo, že jejich závodník potřebuje náhradní motocykl. „Praskla hadička od metylu,“ hlásil jim zpoza přilby.

Start Romanu Čejkovi nevyšel. Než dostal přední kolo ze vzduchu dolů na zem, byl záhy až třetí za Michalem Škurlou a Ondřejem Smetanou. Avšak v žádném případě se nehodlal s daným stavem smířit. Vnějškem druhého oblouku se hnal na druhé místo. Ondřej Smetana ho opouštěl jen velice nerad. Chvilku si držel spodní stopu, avšak v konečném důsledku musel před náporem sánského závodníka kapitulovat.

Pakliže si Roman Čejka myslel, že to nejhorší má za sebou, těžce se mýlil. Dnes měl totiž ústa pouze na jadrné kletby, ruce na teatrální gesta a oči pro pláč, pakliže by se za slzy nestyděl. Postupně musel odstavit svůj GM, speciálně připravený k dnešnímu závodu. Ale ani náhradní agregát JRM nevydržel v pekelném žáru až do konce. Suma sumárum, ani jedno vítězství a celkové deváté místo, které je daleko za aspiracemi i reálnými limity možností slánského juniora.

Zatímco Roman Čejka inkasoval úvodní dva body, Michal Škurla se radoval ze svého úvodního triumfu. Porážkou Romana Čejky evidentně zaskočil i sám sebe. Stále připomínal, že nepočítáme-li tréninkový Memoriál Jiřího Hurycha, jede dnes teprve druhý oficiální podnik v sedle pětistovky. Letošní devatenáctky se vůbec měly stát festivalem skvělých výkonů nejmladších plochodrážníků.

Do rozjížďky s číslem tři nejlépe odstartoval Ondřej Veverka. Jenže Daniel Hádek si evidentně usmyslel, že tři body budou tentokrát jeho. Jeho vnější oblouk v první zatáčce byl přece jen až přespříliš velkorysý. Plzeňan musel slevit, aby se nedostal do křížku s nafukovací bariérou. Na sklonku druhého kola se přece jen prodral do čela.

Vítězství však uniklo Václavu Milíkovi. V sobotu v Březolupech testoval nové spojky a teprve po pondělním tréninku ve Svítkově se chtěl rozhodnout, zda na jeho strojích zůstanou i pro dnešní mítink. „Trénoval jsem tady jak‘ vzteklej‘,“ potvrdil, že se návrat k elementům JRM nekonal. „NEBíčka jsou citlivější než Jawy, takže je to trošku sázka do loterie.“

Ve čtvrté jízdě mu od startu unikl Němec Marco Gaschka, vedle svého krajana Hannese Gasta a dobře známého Maďara Rolanda Benköa třetí cizinec ve startovním poli. Pardubičan útočil vnějškem první zatáčky, dostal se ale do děr, v nichž se jeho útočným ambicím definitivně vysypal střelný prach. „Měl jsem těžkej‘ převod a skočilo to na prkna,“ vysvětloval.

Jeho otec Václav a mechanik Radim Janouch měl jasno. Václav Milík s lehčím převodem záhy v šesté jízdě zmizel z dohledu Ondřeje Smetany, jenž se dnes učil s GM, které v pražském klubu vyfasoval po Jaroslavu Hladkém. Naštěstí pro jeho zlaté ambice se jeho přemožitel z první série zařadil na seznam chybujících závodníků.

V rozjížďce s číslem sedm nejlépe odstartoval Ondřej Veverka, jehož ovšem v prvním oblouku na čele vystřídal Michal Škurla. Marco Gaschka jel až za nimi a musel se drát dopředu. Na začátku druhého kola předčil Ondřeje Veverku, ale Michal Škurla na svém vedení rozhodně trval. Němcovy nájezdy skončily pádem v první zatáčce posledního kola.

Repete vyhrál Michal Škurla stylem start – cíl. Jeho šest bodů vzápětí vyrovnal Eduard Krčmář. Společně se svým otcem odhalili příčinu, proč modrobílé motocykly byly v Divišově tolik pomalé, avšak odmítli ji zveřejňovat s ohledem, že se jedná o záležitost spíše silvestrovského charakteru. V rozjížďce s číslem jedna neměl slánský junior konkurenci, nyní si však na něho vyšlápl Daniel Hádek.

Ten se v úvodním oblouku na chvilku mihnul na prvním místě, avšak Eduard Krčmář se ukázal jako rychlejší. A v dalším průběhu jízdy si nájezdníka dokázal uhlídat. Plzeňan ke všemu udělal v posledním okruhu chybu. Roland Benkö se posunul před něho, avšak Daniel Hádek ho ještě před šachovnicovou vlajkou stačil překonat.

Drama až za dvacátou jízdu
Na začátku třetí série se pohár Ondřeje Veverky začal plnit hořkostí. Oprava spojky se protáhla přes přestávku na úpravu dráhy. K roštu to nestihnul během dvou minut a rozhodčí Pavel Kubeš tradičně neodpouštěl vůbec nic. Pražanovo zdržení paradoxně odskákal rovněž Roland Benkö. Na ovále byl sice včas, ale když na digitální časomíře naskočila čtveřice nul, nestál u pásky. Pohled na osamoceného Ondřeje Smetanu nebyl divácky příliš atraktivní, ale jeho strůjce si pod vidinou třech bodů stěžovat nemohl.

Rozjížďka s číslem deset přinesla další trápení Romanu Čejkovi. Ten prve podlehl Zdeňku Holubovi. Nyní mu Eduard Krčmář přivezl na dráhu druhý motocykl, ale zase se s ním vrátil zpátky do boxu svého kamaráda. Možná to byla chyba, jelikož Roman Čejka to boje o vítězství vůbec nezasáhl.

Nejlepší start předvedl Daniel Hádek, jenže v první zatáčce se prosadil Marco Gaschka. Nakonec zůstal první, i když Plzeňan útočil ze všech sil. Vzápětí si Václav Milík dopřál poměrně pohodové vítězství před Dominikem Hinnerem a Zdeňkem Růžičkou. Eduard Krčmář se na svou trojku, díky níž osaměl na čele průběžné klasifikace nadřel jen o kapánek víc. Stačilo v první zatáčce překonat Zdeňka Holuba, jenž se blýsknul perfektním startem. Vítězná šňůra Michala Škurly praskla, když se suverén stopětadvacítek nedokázal probít před Zdeňka Holuba.

Václav Milík rozehrál vítězně rovněž druhou sérii, když v rozjížďce s číslem třináct neopustil vedoucí příčku ani na okamžik. Daniel Hádek na sklonku druhého kola sebral druhé místo Michalu Škurlovi. Další dvojici rozjížděk nebylo souzeno, aby rozhodovaly o prvních příčkách, nicméně shodou okolností byly obě velice dramatické.

Ondřej Veverka opouštěl rošt jako poslední a zdálo se, že ani ve čtvrté sérii nevystoupí ze sudu plného černočerné smůly. A to ani, když na protilehlé rovince byl před mšenským nováčkem Zdeňkem Růžičkou. Saze v Pražanovu vzplály jasným plamenem až v posledním okruhu. V nájezdu do něho po dlouhé naháněčce minul Stanislava Pouznara, aby vnitřkem posledního oblouku sebral Zdeňku Holubovi už prakticky jisté druhé dnešní vítězství.

V patnácté jízdě se Roman Čejka v prvním oblouku cpal před Rolanda Benköa, ovšem předjetí mu nebylo souzeno. O poznání dychtivěji všichni vyhlíželi šestnáctou jízdu. Její gros spočívalo v otázce, zda Eduard Krčmář zůstane neporažený i nadále nebo se stane obětí Marco Gaschky.

Zpočátku vše nasvědčoval první alternativě. Eduard Krčmář odstartoval v duchu svých nejlepších tradic. Jenže v první zatáčce se prosadil Marco Gaschka. „Posral jsem si to sám,“ nešetřil slánský závodník sebekritikou. Zato Němec byl na koni. Po přestávce hladce vyhrál sedmnáctou jízdu.

Nebýt jeho pádu z rozjížďky s číslem sedm, byla by tajenka se jménem šampióna právě s největší pravděpodobností vyřešena. Jenže kdyby babička měla varlata, byl by to dědeček a my jsme museli čekat až do konce. Marco Gaschka měl záhy jasno, že bude muset na ovál vyjet ještě jednou. V osmnácté jízdě jeho bodový zisk vyrovnal Daniel Hádek.

Velkým obloukem, který mu dnes už jednou přinesl postup, v první zatáčce objel Zdeňka Holuba, který v poslední zatáčce podlehl i Ondřeji Smetanovi. V dodatkové jízdě mohl být i Roland Benkö, jenž v první zatáčce osmnácté jízdy připravil o třetí triumf Michala Škurlu, ale nešastná zápletka s dvouminutovým limitem byla velkou překážkou.

Klíčová rozjížďka s číslem dvacet začala bez Ondřeje Veverky. Na startovním roštu bezmocně odtlačil motocykl s porouchanou spojkou na trávník. A do depa ji museli odnést v náručí. Nejlépe odstartoval Václav Milík, avšak útok Eduarda Krčmáře skončil pádem. „Ani jsem se ho nedotk‘,“ zapřísahal se Pardubičan. „Sundal mě zadním kolem,“ viděl situaci Slaňák. „Jel pořád rovně, já měl jsem složíno a on teprve zatočil.“

K repete mohli oba, avšak Eduard Krčmář musel přeskočit do sedla rezervního stroje. Po vylétnutí pásky oba záhy minuli Romana Čejku, který od šachovnicové vlajky přijel s kouřem z výfuku, za který by se nemusel stydět ani zaoceánský parník. Václav Milík byl vpředu, aby se záhy radoval z titulu.

Eduard Krčmář skončil jako vicemistr, zatímco o bronzu rozhodoval zmiňovaný rozjezd. Za delší konec provazu zatáhl Daniel Hádek. Držel ho až do druhého okruhu, kdy v nájezdu do druhé zatáčky zaútočil Marco Gaschka spodem. Posunul se až na stupně vítězů, zatímco Plzeňan si stěžoval na bolavé chodidlo. „Vzal mi kolem nohu, jak mi to tam dal!“

Hlasy z depa
„Vyhrál jsem, ale po první jízdě jsem na to koukal bledě,“ komentoval Václav Milík svůj první individuální mistrovský titul. „Měli jsme to blbě převodovaný. Byly tam díry, ale já měl těžkej‘ převod a skočilo to na prkna. Pak jsme dali slabší převod a šlo to. Dařily se mi starty a vyhrál jsem. Edy jsem se ani nedotk‘, dal jsem to před něj jako každej‘. Pak si vzal druhou motorku, já měl lepší start a už nebylo o čem. Je to hodně dobrej‘ úspěch, teď ještě dokončit jednadvacítky. Dokončit je s úspěchem a jsem spokojenej!“

„Moh‘ jsem bejt‘ první, kdyby mě Václav v prvním nájezdu nesundal,“ litoval Eduard Krčmář svého pádu v rozjížďce s číslem dvacet. „A druhá motorka nebyla připravená. Čekal jsem, že budu první, ale zvingloval jsem motorku, Václav mě ujel a já mám ještě dvojku pokutu. S tím Němcem jsem to zkazil sám, ale říkal jsem si, že to s Václavem dám. Teď Mšeno a pak jedu do Bydhoště na trénink.“

„Začátek byl dobrej‘, ale dělal jsem stejně chyby,“ svěřoval se Daniel Hádek. „Moh‘ jsem mít víc. Je to první sezóna a tak je čtvrtý místo dobrý.“

„Překvapil jsem i sám sebe,“ netajil se Michal Škurla. „Tolik bodů jsem vůbec nečekal, tohle byl přece můj druhej‘ oficiální závod na půllitru. Dařilo se, bylo to dobře nastavený, nemůžu si stěžovat. Spokojenost, pátý místo je bomba.“

„Jel jsem úplně poprvý na GM,“ bilancoval Ondřej Smetana. „A jede to úplně jinak. Nemoh‘ jsem si na to zvyknout, má jiný jízdní vlastnosti. Na konci už to šlo a věděl jsem, jak na to. Bylo to lepší a byla dobrá dráha. Mohlo to bejt‘ lepší, ale jsem spokojenej‘.“

„Jsem těžce zklamanej‘,“ nezastíral Roman Čejka. „Dneska se nedařilo. Tady jsem měl bejt‘ na bedně! Věřil jsem si, ale prostě to nevyšlo. Hlavně technika, odešlo GM, který bylo nově udělaný. A v poslední jízdě mi odešla i Jawa. Jsem těžce zklamanej‘, snad to vyjde na dalších závodech a bude se kurva už dařit! Poslední závody se nedaří, nevím, kde děláme chybu.“

„Zase spojka v prdeli,“ láteřil Ondřej Veverka, když mu z dvacáté jízdy přinesli motocykl v rukou. „Poprvý jsem píchnul, pak mi promydlila spojka. Poslední devatenáctky v životě, ňňňň…“

1. Václav Milík, Pardubice 2 3 3 3 3 14
2. Eduard Krčmář, Slaný 3 3 3 2 2 13
3. Marco Gaschka, D 3 X 3 3 3 12+3
4. Daniel Hádek, Plzeň 3 2 2 2 3 12+2
5. Michal Škurla, Praha 3 3 1 1 2 10
6. Ondřej Smetana, Praha 1 2 3 1 2 9
7. Roland Benkö, H 1 1 M 3 3 8
8. Zdeněk Holub, Praha 0 3 2 2 1 8
9. Roman Čejka, Slaný 2 2 1 2 1 8
10. Ondřej Veverka, Praha 2 2 M 3 – 7
11. Dominik Hinner, Praha 2 1 2 0 0 5
12. Hannes Gast, D 1 1 0 1 2 5
13. Zdeněk Růžička, Mšeno F 0 1 0 1 2
14. Stanislav Pouznar, Mšeno M 0 F 1 1 2

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Extraliga

Odložený duel může přinést obrovskou bitvu nebo se stát pouhou formalitou

Mšeno – 27. července
Mšeno si velkou část svých domácích závodů naplánovalo na období letních prázdnin. Pro náhradní termín jeho extraligového duelu se Slaným se tudíž našel až čtvrtek 1. září. Den před limitem pro pořádání závodů základní části můžeme být svědky bitvy o pořádání finále či záchranu do play-off, avšak také formální podívané na zápolení celků, jejichž budoucnost už narýsovala předchozí tři utkání.

Vyvrcholení základní části extraligy:
středa 10. srpna – Pardubice vs. Mšeno: utkání o finále
Jeden z vrcholů extraligové sezóny může napovědět dějiště finálového závodu. Pakliže Mšeno vyhraje, dostane se na osm tabulkových bodů. Stejný počet může inkasovat rovněž Praha, avšak musela by vyhrát oba své výjezdy do Mšena i Slaného. Mšeno by přitom musela porazit o více než pět bodů, protože v případě rovnosti rozhoduje skóre ze vzájemných utkání. K vítězství v základní části by navíc musela doufat, že Mšeno prohraje doma i se Slaným.

Podobnou víru musí vyznávat i Pardubice, jestliže přespříští středu Mšeno doma porazí. Pro ně jde o poslední závod základní části soutěže, tudíž by na osmi bodech skončily. K překonání Mšena by vedle jeho porážky ve Svítkově o více než dva body potřebovaly, aby Mšeno alespoň v jednom z domácích klání skončilo poraženo. Když se tak nestane, pojede se finále 28. září na ovále obhájce dvou posledních titulů.

čtvrtek 25. srpna – Mšeno vs. Praha: utkání o semifinále
Na konci srpna už budeme znát výsledek klíčového duelu Pardubic se Mšenem. Za těchto okolností přijede Praha do městečka pod Kokořínem bojovat o svou budoucnost v play-off. O podmínkách, aby ona pořádala finále, již byla řeč.

Pro řešení otázky semifinále bude rozhodující, zda Pardubice skončí základní část se stávajícími šesti nebo v případě vítězství nad Mšenem s osmi tabulkovými body. Pražané zatím mají čtyři a dva závody k dobru. K překonání Pardubic a upořádání semifinále na Markétě jim stačí vyrovnat tabulkový zisk, jelikož vzájemné skóre z obou utkání činí 90:93 v pardubický neprospěch.

středa 31. srpna – Slaný vs. Praha: utkání o záchranu
Zatímco Mšeno i Pardubice mají jasné, že je play-off už v žádném případě nemůže minout, Praha je v situaci, kdy může postoupit přímo do finále, ale také skončit s Černým Petrem vyřazeného celku.

Vedle případné prohry se Mšenem by musela ztratit rovněž utkání ve Slaném. Slaný by ovšem současně musel Pražany porazit o více než šest bodů a navíc zvítězit i druhý den ve Mšeně. Vzhledem k dosavadnímu nulovému zisku, mají ve Slaném jistotu, že v případě svého postupu rozhodně nebudou pořádat ani semifinále, ani finále. Ušetřené finanční prostředky mohou tudíž investovat do případných zahraničních posil.

čtvrtek 1. září – Mšeno vs. Slaný: utkání s otazníky
A jsme konečně u odloženého duelu, jehož konání minulý čtvrtek zhatil kromobyčejně vytrvalý d隝. Za daných okolností se může v závislosti na výsledku třech předchozích utkání změnit v urputný boj Mšena o vítězství v základní části nebo o druhé místo, které by pro semifinále přineslo výhodu domácí dráhy. Není ani vyloučeno, že půjde už jen o formální střetnutí vítěze základní části s vyřazeným týmem.

Klidně můžeme být svědky i podívané stylu loňského mšenského výjezdu do Plzně, dle něhož by si domácí mohli dovolit pustit do závodu výhradně české závodníky a ušetřit finance na finále. Ale ruku na srdce, i kdyby nakrásně Slaný tímto způsobem vyřadil Prahu, v semifinále by Pardubice byly favoritem a Mšeno by ve finále tak či tak mělo silného protivníka.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)