Ve druhé půli pražský Olymp nepřipustil ani náznak pochybností

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 21. června
Po remíze úvodní jízdy se v dnešním extraligovém klání třikrát změnil vedoucí tým. Počínaje rozjížďkou s číslem osm však se změnami na postu leadera jako když utne. Pardubičané měli problémy. Hynek Štichauer si nestihnul vyměnit správný povlak ve dvouminutovém limitu, Václav Milík řešil trable se zapalováním a Tomáš Suchánek přišel o dva motory. Po třech výhrách 5:1 Pražané konsolidovali své vedení, z něhož hosté znovu nemalý kousek ukrojili, avšak závěrečné dvě jízdy proběhly plně pod taktovkou domácích.

Na čele se střídají oba celky
Dopolední přeháňky se po obědě nezadržitelně sunuly východním směrem a česká metropole se koupala ve zlatých slunečních paprscích. Vladimír Vopat vyšel z boxu Michala Mitka, který při utkání se Mšenem tolik překvapil. „Jsem na něho zvědavej‘,“ uvedl na adresu mladého polského závodníka, „Jestli se chytne, vezmu ho i do Slaného a Mšena,“ připomínal, že po dnešním duelu čekají Pražany už jen dvě výjezdy.

V rozjížďce s číslem jedna však vše nasvědčovalo, že se polský junior na další české stadióny už nepodívá. V rozjížďce s číslem jedna sice odstartoval hned za Matějem Kůsem, avšak Stanislaw Burza se po něho nasunul už v první zatáčce. A Hynek Štichauer následoval jeho příkladu hned v dalším oblouku.

Václav Milík vyhrál juniorskou rozjížďku stylem start – cíl před Ondřejem Veverkou. Daniel Hádek při své extraligové premiéře připsal pardubickému týmu jeden bod na úkor Jaroslava Hladkého. Pardubice se ocitly ve dvojbodovém vedení, avšak hned vzápětí je na čele vystřídali Pražné. Michal Mitko si napravil reputaci, když perfektně kryl záda Josefu Francovi před útoky ze strany Tomáše Suchánka a Stanislawa Burzy.

Lukáš Dryml sledoval třetí jízdu s přilbou nasazenou na hlavě. Vrátil se prakticky rovnou z Anglie, kde v Coventry zatížil konto svého Eastbourne hned dvaceti body. „Uvidíme,“ komentoval pardubické vyhlídky před cestou na nástup a připomínal peripetie cesty přes kanál La Manche. „Spal jsem asi tři hodiny a dával si kafe, kafe, kafe…“

Při nastavení svého motocyklu vycházel ze svých zkušeností náhradníka české velké ceny, ale hned úvodní výjezd na dráhu ukázal, že v této oblasti bude třeba zapracovat. Po vylétnutí pásky se totiž dopředu dostalo domácí duo Renat Gafurov – Matěj Kůs. Lukáš Dryml ovšem nezapřel duši bojovníka. Ve druhém kole se v prvním výjezdu dostal pod Matěje Kůse a v akci připomínající blížící se začátek boje o krále letošní české ploché dráhy se posunul na druhou příčku.

Pražané zvýšili své vedení na čtyři body, aby další dva přidali v páté jízdě. Josef Franc podruhé triumfoval stylem start – cíl. Václav Milík s Tomášem Suchánkem jeli na remízu, jenže starší z pardubického dua musel na konci třetího kola zastavit se zadřeným motorem. Jeho bod zdědil Ondřej Veverka.

Pardubičané ale odmítali kapitulovat bez boje. Když Matěj Kůs zvládl nejlépe start rozjížďky s číslem šest, Stanislaw Burza a Hynek Štichauer byli ve střehu. Nepustili před sebe Michala Mitka a navíc se pardubický Polák vnitřní stranou úvodní zatáčky tlačil do vedení. O kolo později byl úspěšný. Ve třetím okruhu se v prvním oblouku dostal před Matěje Kůse také Hynek Štichauer, zatímco úřadující mistr republiky nakonec projel pod šachovnicovou vlajkou jako poslední.

Hned vzápětí proměnil Tomáš Suchánek jeden ze svých pověstných excelentních startů v hladké vítězství. Lukáš Dryml se po vylétnutí pásky loktoval s Josefem Francem. „Dali jsme si lokýtek, ale to se dalo čekat,“ líčil později Pražan. „Hned jsem byl poslední, ale to jsou závody.“

Lukáš Dryml jel třetí, ale s další prohrou s Renatem Gafurovem se nehodlal smířit. Ještě v úvodním kole byl ve výjezdu ze zatáčky u depa rychlejší. Rus však jeho dráhu na cílové rovince zablokoval, jenže to už se Lukáš Dryml nezadržitelně hnal vnějškem dalšího obloku na druhou příčku. Druhé maximální vítězství dostalo hosty opět do vedení a na digitální tabuli svítilo skóre 20:22.

Pražané už nechybují
„Dramatizujeme to,“ komentoval Vladimír Vopat vývoj střetnutí. „Dostaneme se do vedení a hned se to začne srát!“ Jenže Pardubice se jim v tomto ohledu záhy vyrovnaly. Hynek Štichauer stál u pásky, když byl upozorněn, že má na přilbě nevlečený bílý povlak. Z časového limitu zbývalo pouhopouhých patnáct sekund, když v boxech hostů odstartoval soukromý závod.

Daniel Hádek vezl správný žlutý povlak vstříc Hynku Štichauerovi, asistent pardubického kouče Martin Kratochvíl mu ho nasadil na hlavu, jenže to už svítilo žluté vylučovací světlo. Hynek Štichauer ho chvilku zkoušel nebrat na vědomí, avšak nakonec se musel s diskvalifikací smířit. „Systém je hodně hektickej‘,“ říkal. „Je tam jen jedna jízda pauza a mně zůstal na přilbě bílej‘ povlak.“

Mezitím osamocený Václav Milík statečně hájil pardubickou věc. V úvodním oblouku přišel o vedení ve prospěch Matěje Kůse, ale pevně se rozhodl, že výsledek rozjížďky s číslem osm ještě nebude pokládat za definitivní. Ve druhém nájezdu zůstal u vnitřní čáry a za půlkou zatáčky se mohl opět těšit z první pozice. A když byl pražský závodník ve druhém okruhu v zatáčce u depa vnějškem rychlejší, on kontroval okamžitě kontroval ve výjezdu po vnitřní straně.

Jenže na ve třetím kole zůstal Václav Milík stát. Bezmocné gesto směrem k depu, náznak kopance do motocyklu naštěstí záhy vystřídaly projev chladného rozumu a logické potřeby zachránit alespoň poslední zbývající bod. Václav Milík starší a Radim Janouch v depu identifikovali závadu na zapalování.

Pražané těžili z pardubických potíží a svůj návrat do čela přivítali dalšími maximálními triumfy. Renat Gafurov s Michalem Mitkem v deváté jízdě ujeli Stanislawu Burzowi s Lukášem Drymlem. A hned na to Josef Franc a Matěj Kůs, jenž už při své honičce s Václavem Milíkem seděl na svém druhém motocyklu, podobně naložili s Hynkem Štichauerem a Tomášem Suchánkem.

Pardubická ztráta se prohloubila už na deset bodů. Strategické modely v hlavě Lubomíra Vozára musely kalkulovat s žolíkem, nicméně pardubický kouč prozatím na otázky vedené tímto směrem negativně kroutil hlavou. V rozjížďce s číslem jedenáct zahrál Renat Gafurov sólo Lukáši Drymlovi a Václavu Milíkovi, na jejichž štítě zůstal pouze Ondřej Veverka. „Takový dělo od startu a pak je to úplně na hovno,“ komentoval Václav Milík nastavení svého stroje.

V rozjížďce s číslem dvanáct se přece jen zdálo, že se hostům začíná blýskat na lepší časy. Stanislaw Burza reagoval na pohyb pásky jako hladový vlk při pohledu na zajíce. Renat Gafurov ho minul ještě před prvním nájezdem, jenže Polák protáhnul nájezd do druhé zatáčky a vedení mu říkalo pane už natrvalo. Ondřej Veverka dlouho hájil třetí místo před Tomášem Suchánkem, aby mu podlehl ve druhém okruhu ve druhém oblouku.

Lubomír Vozár se v tom okamžiku rozběhl k přístřešku s telefonem. A každému, kdo ho zpozoroval, bylo jasné, že Lukáš Dryml nastoupí do třinácté jízdy jako žolík. Pardubický kouč přitom ještě netušil, že právě přišel o Tomáše Suchánka. „Rachotí v tom,“ ukazoval na svůj druhý motor, jímž nahradil ten, který zadřel v páté jízdě.

Žolíkový útok pardubických proměnil remízu ve vítězství. Lukáš Dryml úřadoval ve vedení od startu až do cíle, ale Václav Milík neohrozil domácí tandem Michal Mitko – Josef Franc. S pěti body náskoku ovšem Pražané neměli před závěrečnou dvojicí nominačních jízd vůbec nic jisté.

Poslední úprava dráhy byla dlouhá, takže Josef Franc stačil skočit do garáže pro novou duši, aby jí společně s mechanikem Janem Hlačinou osadil místo původní, kterou píchnul v rozjížďce s číslem třináct. Na roštu čtrnácté jízdy se místo Tomáše Suchánka objevil Hynek Štichauer, ale musel zpátky, protože hosté neztráceli šest bodů a nedisponovali právem užití taktické rezervy.

Václav Milík už stál u roštu místo Daniela Hádka, takže situace mohl zachránit jedině Jaroslav Petrák. Věčný náhradník si pod tlakem dvou minut nasadil přilbu s klidem anglického gentlemana. Michal Mitko s Josefem Francem ovšem věkově nevyrovnané pardubické dvojici zmizeli už s vylétnutím pásky a s definitivní platností rozhodli mítink v pražský prospěch.

Matěj Kůs na poslední rozjížďku obul zbrusu novou pneumatiku, kterou šetřil celý závod. Dlouho se s Renatem Gafurovem radil o strategii, která jim nakonec vyšla. Po vylétnutí pásky se dopředu dostal Rus. Lukáš Dryml se Stanislawem Burzou se po něm hnali, jenže odkryli střed první zatáčky. Matěj Kůs se jím posunul do čela a Renat Gafurov mu přikryl záda.

Hlasy z depa
„Dobrý, jsem spokojenej‘,“ radoval se Matěj Kůs. „Až když jsem změnil motorku po tý nule, začal jsem bodovat. Druhá motorka byla dobrá, ale nedokážu si poradit s nastavením na novej‘ tlumič výfuku. Není to ono.“

„Pěkný závody,“ svěřoval se Josef Franc. „Zkoušel jsem obě motorky. Obě dobrý, ale ta, co jsem měl na začátku a na konci, byla lepší. Píchli jsme a museli měnit duši. A ta nula? Nic, odpálil jsem dobře, ale dali jsme si s Lukášem lokýtek. Ale to se dalo čekat. Hned jsem byl poslední, ale to jsou závody.“

„Ne, nejlepší, ale nejdárkovatější,“ opravil Ondřej Veverka myšlenku, že šlo prozatím o jeho životní extraligový mítink. „Kromě první jízdy jsem všechno dostal. Ale dobrý, nejel jsem špatně, snažil se, i to štěstí bylo dobrý.“

„Škoda jedný nuly, nebylo to optimální,“ rozhovořil se Lukáš Dryml. „Měl jsem trošku špatný nastavení. Na body jsem se nadřel a bojoval. Chyběl nám brácha, ale podívej, to nebyly vyrovnaný týmový výkony. Na výjezdu je to málo, to se musí jet v nejsilnější sestavě, není tady domácí výhoda. Ztratili jsme body hloupostma, povlak, defekty a to jsou prohraný závody. Oproti ligám venku tady chybí těžkej‘ profesionální přístup. Já spal tři hodiny, dával si kafe, kafe a kafe a dělal maximum. Měl jsem to nastavený z Grand Prix, dneska byla docela slušná dráha a já to prostě měl špatně zpřevodovaný. Pak jsem to dotáh‘, ale v poslední jízdě jsem ztratil na startu a byli tam. Semifinále doma by bylo fajn, ale nesmí to skončit jako loni, kdy jsme odešli s prohrou. Nejsem ten, kdo by si bral servítky, brácha tady chybí. Jsem rád, že jsem udělal maximum po těžkým tejdnu v Anglii. Jedu za koně a do Pardubic vždycky rád přivezu dobrej‘ výsledek.“

„Špatný,“ nebylo Tomáši Suchánkovi vůbec do řeči. „Smolnej‘ den pro celej‘ tým. A nejvíc pro mě. Jednou jsem natvrdo zadřel. S druhým motorem se taky něco dělo, proto jsem nakonec ani nejel. Rachotilo v tom, ani by to možná neodjelo kolo. Dva motory v prdeli, takže drahá extraliga. Oba byly udělaný na Terenzano. Jeden odjel Terenzano, druhej‘ dvě extraligy a trénink v Terenzanu.“

„Povlak mě mrzí, ale byl to fofr,“ vrátil se Hynek Štichauer ke své diskvalifikaci v rozjížďce s číslem osm. „Systém je hodně hektickej‘. Je tam pauza jedna jízda. Vyčistil jsem si brejle, udělal nějaký změny na motorce a povlak jsem zapomněl vyměnit. Poučení pro příště, musím si dávat bacha. Ale stejně bychom rupli. Teď se připravím na Plzeň, když bude den, za postup bych byl rád.“

„Trošku jsem to zachraňoval,“ říkal Jaroslav Petrák. „Akorát to nevyšlo. Jak nejedeš celej‘ závod, nevíš, co to potřebuje.“

1. PSK Olymp Praha     53
Michal Mitko, PL 0 2 1 2 2 3 10(2)
Josef Franc 3 3 0 2 1 2 11(3)
Matěj Kůs 3 1 0 3 3 3 13
Renat Gafurov, RUS 3 1 3 3 2 2 14(1)
Ondřej Veverka 2 1 2 0 0   5(1)
Jaroslav Hladký 0   0
Zdeněk Simota     DNR
 
2. ZP Pardubice     40
Stanislaw Burza, PL 2 0 3 1 3 0 9
Tomáš Suchánek 1 E 2 0 1   5
Hynek Štichauer 1 0 2 M 1   4(2)
Lukáš Dryml 2 2 R 2 6* 1 13(1)
Daniel Hádek 1 – – – –   1
Václav Milík 3 2 1 1 0 0 7(1)
Jaroslav Petrák   1 1


Aktuální extraligová tabulka:

  závody skóre body
1. Mšeno 3 154:122 6
2. Praha 4 188:162 4
3. Pardubice 4 190:181 4
4. Slaný 3 115:162 0



Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)


Michal Průcha dostal ke svým patnáctinám nový motocykl

Slaný – 21. června
Rok 1996 byl pro českou plochou dráhu mimořádně úrodný. Narodilo se v něm totiž spousta borců, kteří letos slaví své patnáctiny a mohou tak odstartovat oficiální část své kariéry v sedle plochodrážní pětistovky. Jedním z nich je i slánský Michal Průcha, jenž ke svým dnešním narozeninám dokonce dostal nový motocykl.

Miloslav Čmejla svou tradici dodržel i porušil

Mariánské Lázně – 12. června
Miloslav Čmejla takéletos v Mariánských Lázních věnoval pohár na připomínku památky Zdeňka Kudrny. Tentokrát se o něj ovšem nebojovalo na dráze, protože si ho odvezl Zdeněk Schneiderwind. Magazín speedwayA-Z pátral, proč došlo k odklonu od nastoupeného trendu, kdy krásnou trofej získá nejúspěšnější český borec v závodě.

„Zdeňkovi jsem to dal z jednoduchého a logického důvodu,“ svěřoval se známý spíkr. „Tušil jsem, že Pepe bude zase nejlepší. A on už jeden pohár má. Zdeněk pověsil kombinézu na hřebík a nemohl by si ho vybojovat. Vážím si ho i toho, co dosáhl. Znal se i s Démonem a proto jsem mu ho při této příležitosti dal. Jsem přesvědčený, že je v dobrých rukou.“

Přehled pohárů na památku Zdeňka Kudrny od Miloslava Čmejly:

20.6.2009 Pavel Ondrašík nejlepší český jezdec při finále MS
16.5.2010 Josef Franc nejlepší český závodník v závodě MR
12.6.2011 Zdeněk Schneiderwind konec úspěšné kariéry

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)