Plochodrážní maratón měl šastný konec

St. Macaire – 18. června
Asi se nedá sobotní vystoupení čtveřice našich plochodrážních nadějí třídy 125 ccm ve francouzském St Macaire nazvat příhodněji. Michal Škurla, Michaela Krupičková, Zdeněk Holub a Patrik Mikel zařazení v SCM Slaný vyjeli v rámci plánovaného soustředění do dalekého St Macaire, kde se zúčastnili závodu Zlatá trofej FIM na travnaté dráze.

Místo trávy hlinité kluziště
Po strastiplné cestě na zaplněných francouzských silnicích na nás čekal pěkně připravený travnatý stadion s délkou dráhy úctyhodných 506 m, který tak trochu v očích budil respekt. Po nezbytném, ale poměrně krátkém odpočinku, začala další etapa.Rychle připravit, odzkoušet a doladit motory v rámci dopoledních tréninků, aby byly připravené na vlastní závod.

Již samotný trénink ukazoval, že tým SHUPA připravil stroje nadmíru dobře a že by vše mělo sedět. Hodně pomohli i přítomní pracovníci SHUPY, jejichž stánek s možností prodeje různých dílů budil pozornost řady přítomných týmů. Samotní jezdci si dobře připravené stroje pochvalovali, ale přesto bylo nutno tu i tam něco doladit, pozměnit a opravit.

Pro Zdeňka Holuba a Patrika Mikela byl úspěšný trénink moc důležitý, protože na travnaté dráze zkušenosti ještě nemohli získat. Jejich výkon ale předčil veškerá očekávání a rostl kolo od kola. To vše potvrdila další tréninková série se společnými starty, kdy naši jezdci velice dobře odjížděli a zaujímali vedoucí pozice.

Samotný závod začal ve večerních hodinách, kdy již po celodenním nabitém programu dráha nepřipomínala pěknou dopolední travnatou plochu, ale jakési hlinité kluziště, na kterém se dost podstatně měnily podmínky i díky počasí, které konec konců se všemi laškovalo po celý den tu dešovou přeháňkou a ihned následným pálivým sluníčkem.

Hned první rozjížďka do čela s přehledem vynesla Michaelu Krupičkovou a po bezchybné jízdě byly na jejím kontě první čtyři body. Hned v následující jsme měli dvojí zastoupení v podobě Patrika Mikela a Zdeňka Holuba. Patrik doslova fantasticky odstartoval a do první zatáčky vjížděl následován Zdeňkem na vedoucí pozici. Velmi dlouho pak sváděli oba boj s domácím Jordanem Dubernardem. I když nakonec vedení Patrik neudržel, statečně bojoval až do cíle.

Ve třetí rozjížďce nastupoval Michal Škurla proti nedávnému mistru Evropy Sandro Wassermanovi a neznámému Romano Hummelovi. Po projetí prvního kola se na čele usadil Wasserman, těsně následován dvojicí Škurla – Hummel, ze které byl v cíli nakonec o něco dříve R.Hummel. Ve čtvrté rozjížďce rozlosování svedlo k sobě Michaelu s Patrikem. Ve velice vyrovnané rozjížďce se na čele usadil Romano Hummel těsně následován Michaelou a Patrikem.

Ten však v polovině třetího kola najel do větší vrstvy materiálu , jen s vypětím udržel motocykl a než se mu jej podařilo zvládnout, byl předjet zbývajícími závodníky. I přes mohutný finiš se mu již nepodařilo několikametrovou ztrátu do cíle dohonit. V další jízdě si na své konto si plný počet bodů s přehledem připsal Michal Škurla, Zdeněk Holub pak body dva za třetí místo. Zdeněk se lepšil kolo od kola a bylo na něm vidět, že se stadionem doslova srostl.

Půlnoční lesk medailí
V šesté jízdě si připsala potřebné tři body pro finále A Michaela, když jen těsně podlehla v cílové rovině domácímu mistru Francie Jordanu Dubernardovi. Zdeněk Holub si připsal jeden bod.

Do závěrečných finálových bojů výrazně promluvila jízda s pořadovým číslem sedm. Do první zatáčky se vřítil Wenninger, kterého snažil s malou ztrátou venkem objet Wasserman, ale při pokusu o objetí zachytil za domácího Meirona Hermese. Oba skončili v krkolomném pádu, který si vyžádal velice dlouhý zásah zdravotnické služby, ale nakonec dopadl pro oba jezdce dobře. V závodě již ale ani jeden z nich pokračovat nemohl.

V poslední rozjížďce postačovaly tři body Michalovi k účasti ve finále A. Za neúčasti Wassermana ale Michal jízdu s přehledem vyhrál a finále A bylo zajištěno.

Na start finále B se postavili Zdeněk Holub a Patrik Mikel spolu s domácím Cayrem a druhou dívkou ve startovním poli – Nicolien Van der Kant. Zdeněk odstartoval jako raketa a s přehledem si jel pro vítězství v rozjížďce. Patrik po rovněž vydařeném startu dlouho bojoval o druhé místo, ale nakonec se i pod vlivem již značně rozbité dráhy a ubývajících sil postupně propadl na poslední místo.

Po příjezdu do depa bylo v jeho očích vidět slzičky, protože chtěl určitě získat víc. Přesto ale jeho vystoupení mezi v podstatě elitními jezdci dlouhé dráhy z domácí Francie a Německa, bylo výborné. Odnesl si ale tu největší zkušenost, jakou může získat jen v takovémto závodě s vynikajícím jezdeckým zastoupením.

Hodiny se již blížily k půlnoci, když do finále A nastupoval na dráze z nejvýhodnější, zelené mety, domácí favorit Jordan Dubernard, druhý favorit Romano Hummel volil dráhu žlutou, Michaela bílou, Michal si vybral dráhu červenou a na posledního postupujícího Weinningera zbyla dráha modrá.

První překvapení se odehrálo hned na startu, kdy neodjel domácí šampion Dubernard. Do čela šla rychle naše dvojice vedená Michalem, na kterou ze třetího místa dotíral Hummel. Michal si udržoval lehké vedení ještě v nájezdu do třetího kola. Zde ale začal útočit Holanďan a postupně se mu podařilo podjet Michaelu a následně se dostal i předjel Michala. Do posledního okruhu již vjížděl s náskokem délky možná o málo větší, než je motocykl.

V posledním kole se ale zvedli téměř všichni diváci ze svých židliček a dek. To totiž postupně začala na Michala útočit Míša a v její prospěch rozhodl až rozhodčí pan Kubeš, když vyhodnotil s dalšími dvěma rozhodčími průjezd cílovou metou na úkor Michala v její prospěch rozdílem necelých dvaceti centimetrů.

Velký úspěch byl na světě a pak již přišla jen a jen velká radost v očích celé naší skupiny. Zároveň se ale sluší z tohoto místa poděkovat všem účastníkům především za příkladnou reprezentaci SCM, klubů, přístup k tomuto závodu a zejména pak týmu pracovníků SHUPA Power, který připravil a nastavil stroje tak, že dokázaly takto obstát.

Foto: Václav Buřič

Ve druhé půli pražský Olymp nepřipustil ani náznak pochybností

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 21. června
Po remíze úvodní jízdy se v dnešním extraligovém klání třikrát změnil vedoucí tým. Počínaje rozjížďkou s číslem osm však se změnami na postu leadera jako když utne. Pardubičané měli problémy. Hynek Štichauer si nestihnul vyměnit správný povlak ve dvouminutovém limitu, Václav Milík řešil trable se zapalováním a Tomáš Suchánek přišel o dva motory. Po třech výhrách 5:1 Pražané konsolidovali své vedení, z něhož hosté znovu nemalý kousek ukrojili, avšak závěrečné dvě jízdy proběhly plně pod taktovkou domácích.

Na čele se střídají oba celky
Dopolední přeháňky se po obědě nezadržitelně sunuly východním směrem a česká metropole se koupala ve zlatých slunečních paprscích. Vladimír Vopat vyšel z boxu Michala Mitka, který při utkání se Mšenem tolik překvapil. „Jsem na něho zvědavej‘,“ uvedl na adresu mladého polského závodníka, „Jestli se chytne, vezmu ho i do Slaného a Mšena,“ připomínal, že po dnešním duelu čekají Pražany už jen dvě výjezdy.

V rozjížďce s číslem jedna však vše nasvědčovalo, že se polský junior na další české stadióny už nepodívá. V rozjížďce s číslem jedna sice odstartoval hned za Matějem Kůsem, avšak Stanislaw Burza se po něho nasunul už v první zatáčce. A Hynek Štichauer následoval jeho příkladu hned v dalším oblouku.

Václav Milík vyhrál juniorskou rozjížďku stylem start – cíl před Ondřejem Veverkou. Daniel Hádek při své extraligové premiéře připsal pardubickému týmu jeden bod na úkor Jaroslava Hladkého. Pardubice se ocitly ve dvojbodovém vedení, avšak hned vzápětí je na čele vystřídali Pražné. Michal Mitko si napravil reputaci, když perfektně kryl záda Josefu Francovi před útoky ze strany Tomáše Suchánka a Stanislawa Burzy.

Lukáš Dryml sledoval třetí jízdu s přilbou nasazenou na hlavě. Vrátil se prakticky rovnou z Anglie, kde v Coventry zatížil konto svého Eastbourne hned dvaceti body. „Uvidíme,“ komentoval pardubické vyhlídky před cestou na nástup a připomínal peripetie cesty přes kanál La Manche. „Spal jsem asi tři hodiny a dával si kafe, kafe, kafe…“

Při nastavení svého motocyklu vycházel ze svých zkušeností náhradníka české velké ceny, ale hned úvodní výjezd na dráhu ukázal, že v této oblasti bude třeba zapracovat. Po vylétnutí pásky se totiž dopředu dostalo domácí duo Renat Gafurov – Matěj Kůs. Lukáš Dryml ovšem nezapřel duši bojovníka. Ve druhém kole se v prvním výjezdu dostal pod Matěje Kůse a v akci připomínající blížící se začátek boje o krále letošní české ploché dráhy se posunul na druhou příčku.

Pražané zvýšili své vedení na čtyři body, aby další dva přidali v páté jízdě. Josef Franc podruhé triumfoval stylem start – cíl. Václav Milík s Tomášem Suchánkem jeli na remízu, jenže starší z pardubického dua musel na konci třetího kola zastavit se zadřeným motorem. Jeho bod zdědil Ondřej Veverka.

Pardubičané ale odmítali kapitulovat bez boje. Když Matěj Kůs zvládl nejlépe start rozjížďky s číslem šest, Stanislaw Burza a Hynek Štichauer byli ve střehu. Nepustili před sebe Michala Mitka a navíc se pardubický Polák vnitřní stranou úvodní zatáčky tlačil do vedení. O kolo později byl úspěšný. Ve třetím okruhu se v prvním oblouku dostal před Matěje Kůse také Hynek Štichauer, zatímco úřadující mistr republiky nakonec projel pod šachovnicovou vlajkou jako poslední.

Hned vzápětí proměnil Tomáš Suchánek jeden ze svých pověstných excelentních startů v hladké vítězství. Lukáš Dryml se po vylétnutí pásky loktoval s Josefem Francem. „Dali jsme si lokýtek, ale to se dalo čekat,“ líčil později Pražan. „Hned jsem byl poslední, ale to jsou závody.“

Lukáš Dryml jel třetí, ale s další prohrou s Renatem Gafurovem se nehodlal smířit. Ještě v úvodním kole byl ve výjezdu ze zatáčky u depa rychlejší. Rus však jeho dráhu na cílové rovince zablokoval, jenže to už se Lukáš Dryml nezadržitelně hnal vnějškem dalšího obloku na druhou příčku. Druhé maximální vítězství dostalo hosty opět do vedení a na digitální tabuli svítilo skóre 20:22.

Pražané už nechybují
„Dramatizujeme to,“ komentoval Vladimír Vopat vývoj střetnutí. „Dostaneme se do vedení a hned se to začne srát!“ Jenže Pardubice se jim v tomto ohledu záhy vyrovnaly. Hynek Štichauer stál u pásky, když byl upozorněn, že má na přilbě nevlečený bílý povlak. Z časového limitu zbývalo pouhopouhých patnáct sekund, když v boxech hostů odstartoval soukromý závod.

Daniel Hádek vezl správný žlutý povlak vstříc Hynku Štichauerovi, asistent pardubického kouče Martin Kratochvíl mu ho nasadil na hlavu, jenže to už svítilo žluté vylučovací světlo. Hynek Štichauer ho chvilku zkoušel nebrat na vědomí, avšak nakonec se musel s diskvalifikací smířit. „Systém je hodně hektickej‘,“ říkal. „Je tam jen jedna jízda pauza a mně zůstal na přilbě bílej‘ povlak.“

Mezitím osamocený Václav Milík statečně hájil pardubickou věc. V úvodním oblouku přišel o vedení ve prospěch Matěje Kůse, ale pevně se rozhodl, že výsledek rozjížďky s číslem osm ještě nebude pokládat za definitivní. Ve druhém nájezdu zůstal u vnitřní čáry a za půlkou zatáčky se mohl opět těšit z první pozice. A když byl pražský závodník ve druhém okruhu v zatáčce u depa vnějškem rychlejší, on kontroval okamžitě kontroval ve výjezdu po vnitřní straně.

Jenže na ve třetím kole zůstal Václav Milík stát. Bezmocné gesto směrem k depu, náznak kopance do motocyklu naštěstí záhy vystřídaly projev chladného rozumu a logické potřeby zachránit alespoň poslední zbývající bod. Václav Milík starší a Radim Janouch v depu identifikovali závadu na zapalování.

Pražané těžili z pardubických potíží a svůj návrat do čela přivítali dalšími maximálními triumfy. Renat Gafurov s Michalem Mitkem v deváté jízdě ujeli Stanislawu Burzowi s Lukášem Drymlem. A hned na to Josef Franc a Matěj Kůs, jenž už při své honičce s Václavem Milíkem seděl na svém druhém motocyklu, podobně naložili s Hynkem Štichauerem a Tomášem Suchánkem.

Pardubická ztráta se prohloubila už na deset bodů. Strategické modely v hlavě Lubomíra Vozára musely kalkulovat s žolíkem, nicméně pardubický kouč prozatím na otázky vedené tímto směrem negativně kroutil hlavou. V rozjížďce s číslem jedenáct zahrál Renat Gafurov sólo Lukáši Drymlovi a Václavu Milíkovi, na jejichž štítě zůstal pouze Ondřej Veverka. „Takový dělo od startu a pak je to úplně na hovno,“ komentoval Václav Milík nastavení svého stroje.

V rozjížďce s číslem dvanáct se přece jen zdálo, že se hostům začíná blýskat na lepší časy. Stanislaw Burza reagoval na pohyb pásky jako hladový vlk při pohledu na zajíce. Renat Gafurov ho minul ještě před prvním nájezdem, jenže Polák protáhnul nájezd do druhé zatáčky a vedení mu říkalo pane už natrvalo. Ondřej Veverka dlouho hájil třetí místo před Tomášem Suchánkem, aby mu podlehl ve druhém okruhu ve druhém oblouku.

Lubomír Vozár se v tom okamžiku rozběhl k přístřešku s telefonem. A každému, kdo ho zpozoroval, bylo jasné, že Lukáš Dryml nastoupí do třinácté jízdy jako žolík. Pardubický kouč přitom ještě netušil, že právě přišel o Tomáše Suchánka. „Rachotí v tom,“ ukazoval na svůj druhý motor, jímž nahradil ten, který zadřel v páté jízdě.

Žolíkový útok pardubických proměnil remízu ve vítězství. Lukáš Dryml úřadoval ve vedení od startu až do cíle, ale Václav Milík neohrozil domácí tandem Michal Mitko – Josef Franc. S pěti body náskoku ovšem Pražané neměli před závěrečnou dvojicí nominačních jízd vůbec nic jisté.

Poslední úprava dráhy byla dlouhá, takže Josef Franc stačil skočit do garáže pro novou duši, aby jí společně s mechanikem Janem Hlačinou osadil místo původní, kterou píchnul v rozjížďce s číslem třináct. Na roštu čtrnácté jízdy se místo Tomáše Suchánka objevil Hynek Štichauer, ale musel zpátky, protože hosté neztráceli šest bodů a nedisponovali právem užití taktické rezervy.

Václav Milík už stál u roštu místo Daniela Hádka, takže situace mohl zachránit jedině Jaroslav Petrák. Věčný náhradník si pod tlakem dvou minut nasadil přilbu s klidem anglického gentlemana. Michal Mitko s Josefem Francem ovšem věkově nevyrovnané pardubické dvojici zmizeli už s vylétnutím pásky a s definitivní platností rozhodli mítink v pražský prospěch.

Matěj Kůs na poslední rozjížďku obul zbrusu novou pneumatiku, kterou šetřil celý závod. Dlouho se s Renatem Gafurovem radil o strategii, která jim nakonec vyšla. Po vylétnutí pásky se dopředu dostal Rus. Lukáš Dryml se Stanislawem Burzou se po něm hnali, jenže odkryli střed první zatáčky. Matěj Kůs se jím posunul do čela a Renat Gafurov mu přikryl záda.

Hlasy z depa
„Dobrý, jsem spokojenej‘,“ radoval se Matěj Kůs. „Až když jsem změnil motorku po tý nule, začal jsem bodovat. Druhá motorka byla dobrá, ale nedokážu si poradit s nastavením na novej‘ tlumič výfuku. Není to ono.“

„Pěkný závody,“ svěřoval se Josef Franc. „Zkoušel jsem obě motorky. Obě dobrý, ale ta, co jsem měl na začátku a na konci, byla lepší. Píchli jsme a museli měnit duši. A ta nula? Nic, odpálil jsem dobře, ale dali jsme si s Lukášem lokýtek. Ale to se dalo čekat. Hned jsem byl poslední, ale to jsou závody.“

„Ne, nejlepší, ale nejdárkovatější,“ opravil Ondřej Veverka myšlenku, že šlo prozatím o jeho životní extraligový mítink. „Kromě první jízdy jsem všechno dostal. Ale dobrý, nejel jsem špatně, snažil se, i to štěstí bylo dobrý.“

„Škoda jedný nuly, nebylo to optimální,“ rozhovořil se Lukáš Dryml. „Měl jsem trošku špatný nastavení. Na body jsem se nadřel a bojoval. Chyběl nám brácha, ale podívej, to nebyly vyrovnaný týmový výkony. Na výjezdu je to málo, to se musí jet v nejsilnější sestavě, není tady domácí výhoda. Ztratili jsme body hloupostma, povlak, defekty a to jsou prohraný závody. Oproti ligám venku tady chybí těžkej‘ profesionální přístup. Já spal tři hodiny, dával si kafe, kafe a kafe a dělal maximum. Měl jsem to nastavený z Grand Prix, dneska byla docela slušná dráha a já to prostě měl špatně zpřevodovaný. Pak jsem to dotáh‘, ale v poslední jízdě jsem ztratil na startu a byli tam. Semifinále doma by bylo fajn, ale nesmí to skončit jako loni, kdy jsme odešli s prohrou. Nejsem ten, kdo by si bral servítky, brácha tady chybí. Jsem rád, že jsem udělal maximum po těžkým tejdnu v Anglii. Jedu za koně a do Pardubic vždycky rád přivezu dobrej‘ výsledek.“

„Špatný,“ nebylo Tomáši Suchánkovi vůbec do řeči. „Smolnej‘ den pro celej‘ tým. A nejvíc pro mě. Jednou jsem natvrdo zadřel. S druhým motorem se taky něco dělo, proto jsem nakonec ani nejel. Rachotilo v tom, ani by to možná neodjelo kolo. Dva motory v prdeli, takže drahá extraliga. Oba byly udělaný na Terenzano. Jeden odjel Terenzano, druhej‘ dvě extraligy a trénink v Terenzanu.“

„Povlak mě mrzí, ale byl to fofr,“ vrátil se Hynek Štichauer ke své diskvalifikaci v rozjížďce s číslem osm. „Systém je hodně hektickej‘. Je tam pauza jedna jízda. Vyčistil jsem si brejle, udělal nějaký změny na motorce a povlak jsem zapomněl vyměnit. Poučení pro příště, musím si dávat bacha. Ale stejně bychom rupli. Teď se připravím na Plzeň, když bude den, za postup bych byl rád.“

„Trošku jsem to zachraňoval,“ říkal Jaroslav Petrák. „Akorát to nevyšlo. Jak nejedeš celej‘ závod, nevíš, co to potřebuje.“

1. PSK Olymp Praha     53
Michal Mitko, PL 0 2 1 2 2 3 10(2)
Josef Franc 3 3 0 2 1 2 11(3)
Matěj Kůs 3 1 0 3 3 3 13
Renat Gafurov, RUS 3 1 3 3 2 2 14(1)
Ondřej Veverka 2 1 2 0 0   5(1)
Jaroslav Hladký 0   0
Zdeněk Simota     DNR
 
2. ZP Pardubice     40
Stanislaw Burza, PL 2 0 3 1 3 0 9
Tomáš Suchánek 1 E 2 0 1   5
Hynek Štichauer 1 0 2 M 1   4(2)
Lukáš Dryml 2 2 R 2 6* 1 13(1)
Daniel Hádek 1 – – – –   1
Václav Milík 3 2 1 1 0 0 7(1)
Jaroslav Petrák   1 1


Aktuální extraligová tabulka:

  závody skóre body
1. Mšeno 3 154:122 6
2. Praha 4 188:162 4
3. Pardubice 4 190:181 4
4. Slaný 3 115:162 0



Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)


Michal Průcha dostal ke svým patnáctinám nový motocykl

Slaný – 21. června
Rok 1996 byl pro českou plochou dráhu mimořádně úrodný. Narodilo se v něm totiž spousta borců, kteří letos slaví své patnáctiny a mohou tak odstartovat oficiální část své kariéry v sedle plochodrážní pětistovky. Jedním z nich je i slánský Michal Průcha, jenž ke svým dnešním narozeninám dokonce dostal nový motocykl.

Miloslav Čmejla svou tradici dodržel i porušil

Mariánské Lázně – 12. června
Miloslav Čmejla takéletos v Mariánských Lázních věnoval pohár na připomínku památky Zdeňka Kudrny. Tentokrát se o něj ovšem nebojovalo na dráze, protože si ho odvezl Zdeněk Schneiderwind. Magazín speedwayA-Z pátral, proč došlo k odklonu od nastoupeného trendu, kdy krásnou trofej získá nejúspěšnější český borec v závodě.

„Zdeňkovi jsem to dal z jednoduchého a logického důvodu,“ svěřoval se známý spíkr. „Tušil jsem, že Pepe bude zase nejlepší. A on už jeden pohár má. Zdeněk pověsil kombinézu na hřebík a nemohl by si ho vybojovat. Vážím si ho i toho, co dosáhl. Znal se i s Démonem a proto jsem mu ho při této příležitosti dal. Jsem přesvědčený, že je v dobrých rukou.“

Přehled pohárů na památku Zdeňka Kudrny od Miloslava Čmejly:

20.6.2009 Pavel Ondrašík nejlepší český jezdec při finále MS
16.5.2010 Josef Franc nejlepší český závodník v závodě MR
12.6.2011 Zdeněk Schneiderwind konec úspěšné kariéry

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Budoucnost letošní extraligy začíná zítra v Praze

Praha – 20. června
Základní část letošní extraligy se zítra v Praze přelomí do své druhé půle. Utkání Olympu a Zlaté přilby přitom může být dost určující pro další vývoje soutěže. Případné vítězství by domácí vzdálilo od posledního Slaného. Hostům by pomohlo v úsilí dotáhnout Mšeno, aby se pak o vítězi úvodní části rozhodlo mezi nimi ve Svítkově.

Ruská posila
Při modelu se sedmi závodníky v jednom týmu už ani pražský Olymp není schopen postavit konkurenceschopnou sestavu jen s využitím vlastních jezdeckých zdrojů, jako tomu bývalo ještě v nedávné minulosti. Na úterý ovšem připadají utkání švédské ligy, což Vladimíru Vopatovi zkomplikovalo život. V sobotu při mistrovství světa v Divišově netajil angažmá Michala Mitka, jenž příjemně překvapil při střetnutí se Mšenem, avšak na otázku po druhém cizinci nedokázal odpovědět.

Nakonec se s pražskou vestou objevuje Renat Gafurov, po Igoru Kononovovi druhý Rus, který kdy nastoupil za Prahu. „Je jediný z našich zahraničních hostů, kdo má volno,“ vysvětluje svou volbu pražský kouč, který magazínu speedwayA-Z prozradil další podrobnosti ze vzájemných námluv. „Už loni na Tomíčkově memoriálu jsme se domluvili, že ho dáme na soupisku a vše pak budeme řešit přes Matěje Kůse. A to je plusový výsledek Matějovy cesty do Murecku.“

Renat Gafurov se na semifinále mistrovství Evropy v Murecku přesunul rovnou po ose z dánské Esbjergu, takže do Prahy dorazil už dnes. Z českých seniorů se do sestavy vešli ještě Josef Franc a Matěj Kůs, zatímco Zdeněk Simota má co napravovat z pozice náhradníka. By Vladimír Vopat zvažoval hostování juniora z jiného klubu, kde se skloňovalo především jméno Michal Dudek, nakonec nahlásil Ondřeje Veverku a Jaroslava Hladkého.

„Otevřeně řečeno, myslím si, že oba mají šanci se ukázat,“ vysvětluje svou volbu. „Ondra zajel o víkendu slušně v Krosně a má možnost to potvrdit. Jarda si to zkusí dneska o tréninku. Nateklé to už nemá, snad to bude v pořádku. Oba mají chu.“

Pražané by už po prohrách v Pardubicích a doma se Mšenem potřebovali dvojbodový impuls do tabulky jako sůl. „Výsledek snad bude pozitivní pro nás,“ věří pražský kouč. „Je to hodně z klíčových utkání. Nebránili bychom se vyhrát a ještě kdyby to šlo, o devět bodů. O osm jsme s nimi prohráli u nich. Bude to těžké, ale každý závod je jiný.“

Žádný důvod k obavám
Zatímco nad Prahou se vznáší Damoklův meč vyřazení z play-off, Pardubice stále pomýšlejí na triumf v základní části. Na vedoucí Mšeno ztrácí dva tabulkové body. A pakliže by je dodaly zítra, s největší pravděpodobností by se o vítězi základní části rozhodovalo v jejich srpnovém domácím střetnutí se Mšenem.

Lubomír Vozár už měl v sobotu jasno, že se Aleš Dryml neobjeví ani v zítřejším klání na Markétě. A že ho v jeho výběru nahradí osvědčený Polák Stanislaw Burza, přičemž jiného cizince už povolávat nebude. „Říkal jsem, že nikoho dalšího už nebudeme mít,“ komentuje složení svého týmu. „Ale oni tvrdili,že budou mít jen Mitka a mají Gafurova. Asi se nás bojí, jenže teď se bojíme my (smích).“

Na skutečné obavy však Pardubice disponují kvalitním týmem. Stanislawa Burzu doplní trojice ostřílených kozáků Lukáš Dryml, Tomáš Suchánek a Hynek Štichauer. Jaroslav Petrák bude připraven ve své tradiční úloze, která mu zřejmě nikdy neodpáře náhradnické číslo z jeho vesty.

Pardubičanům se navíc povedl husarský kousek v otázce juniora. Po výtečných výkonech, které Daniel Hádek předvádí od svého květnového debutu v sedle pětistovky, si jeho služby zajistili pro extraligu. A nejmladší z rodu plzeňských Hádků se v české extralize poprvé představí právě zítra jako druhý junior vedle Václava Milíka. „Uvidíme,“ hodnotí jeho výhlídky Lubomír Vozár. „Posledně porazil Jaroslava Hladkého. Mohl by to zopakovat a Venca vyhrát všechno.“

Zeptáte-li se ovšem na možný vývoj pardubického výjezdu do Prahy, nechce se Lubomír Vozár pouštět na tenký led spekulací. „Nebudu tipovat,“ říká jednoznačně. „Bude to vyrovnané, každý závod je jiný, po závodech budeme chytřejší.“ A trochu optimismu si pardubický kouč na závěr přece jen neodpustil. „Postavili Gafurova na Lukáše, tak je to dobrý.“

Historické okénko:
9. listopadu 1991 – Závod roku se nekonal

Po Sametové revoluci se kromě celé československé společnosti měnila i podoba domácích plochodrážních soutěžích. Šampionát družstev, tehdy zahrnující extraligu a první ligu, se po dvaceti letech čtyřutkání opět v roce 1991 vrátil ke stylu střetnutí dvou týmů.

Papírovými favority extraligy 1991 se staly pražský Olymp a pardubická Zlatá přilba. Pražané své pověsti dostáli a šli od vítězství k vítězství, lhostejno zda na Markétě či v Chabařovicích, Březolupech, Svitavách či Slaném. Pardubice však klopýtly v Chabařovicích, kde červencové utkání skončilo nerozhodně 45:45. V srpnu se vracely s porážkou z Březolup, které se tehdy počínaly drát na extraligové výsluní.

Duely Olympu a Pardubic však byly všemi fanoušky očekávány jako vrchol sezóny. Ale ouha, závod v Praze plánovaný na 2. července musel být přeložen kvůli pohřbu Jiřího Hurycha. Náhradní termín byl stanoven na 12. října, ale znovu padl kvůli březolupskému Memoriálu Josefa Trojáka, který se ve stejný den konal za účasti televizních kamer.

Mezitím se 9. října mělo jet utkání Pardubice vs. Praha, avšak Pražané uplatnili požadavek, aby se dle kalendáře jelo nejprve v Praze. Kluby se dohodly na 13. říjnu, ale to bylo ještě před odložením pražského závodu kvůli Trojákově memoriálu. V Pardubicích nakonec 30. října domácí prohráli 33:57, čímž Praha definitivně získala titul.

Proti odvetě naplánované až na 9. listopadu se paradoxně postavila tehdejší plochodrážní komise dirigující československý sport levých zatáček. Vyhověla pardubickému protestu proti listopadovému termínu vzhledem k nařízení, aby extraliga skončila do konce října. Jeden z vrcholů sezóny se tím pádem před dvaceti lety nekonal.

Historik by ještě mohl dodat, že listopadový termín byl na dobu před dvaceti lety už hodně pozdní. V minulosti však máme mnoho příkladů, kdy se v jedenáctém měsíci na plochých drahách ještě závodilo. Absolutní rekord však drží finále Poháru Světa motorů, který v sezóně 1967 přinesl renesanci ligového závodění po pětileté pauze. Jeho první finále na Spořilově se konalo 2. prosince, druhé na pražské Markétě ještě o den později.

Sestavy nahlášené dnes k 18:00:

PSK Olymp Praha: 1 Michal Mitko, PL
  2 Josef Franc
  3 Matěj Kůs
  4 Renat Gafurov, RUS
  5 Ondřej Veverka
  6 Jaroslav Hladký
  7 Zdeněk Simota
 
ZP Pardubice: 8 Stanislaw Burza, PL
  9 Tomáš Suchánek
  10 Hynek Štichauer
  11 Lukáš Dryml
  12 Daniel Hádek
  13 Václav Milík
  14 Jaroslav Petrák

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Jiří Havlíček a Lubomír Hrstka

Renat Gafurov pojede českou extraligu

Praha – 20. června
Sestavy zítřejšího extraligového duelu mezi pražským Olympem a pardubickou Zlatou přilbou už nabraly konkrétní obrysy. Potvrdily se avíza o účasti Michala Mitka a Stanislawa Burzy. V barvách domácích se poprvé objeví Renat Gafurov, vestu s bílou polovinou koně se premiérově oblékne Daniel Hádek.

Sestavy zítřejšího duelu:

PSK Olymp Praha: 1 Michal Mitko (PL), 2 Josef Franc, 3 Matěj Kůs, 4 Renat Gafurov (RUS), 5 Ondřej Veverka, 6 Jaroslav Hladký, 7 Zdeněk Simota
 
ZP Pardubice: 8 Stanislaw Burza (PL), 9 Tomáš Suchánek, 10 Hynek Štichauer, 11 Lukáš Dryml, 12 Daniel Hádek, 13 Václav Milík, 14 Jaroslav Petrák

Foto: Wojta Zavřel