Richard Wolff dostal nečekaný dárek k pětatřicetinám

Mariánské Lázně – 10. června
V neděli odpoledne úderem čtrnácté hodiny odstartuje v Mariánských Lázních letošní sedmidílný seriál závodů mistrovství světa na dlouhé dráze. Právě zde loňské mistrovství světa končilo, vítězství z tohoto závodu obhajuje Stephan Katt, titul světového šampióna pak Fin Joonas Kylmäkorpi.

Do západočeského lázeňského města přijíždí sedmnáct nejlepších jezdců této disciplíny, kteří si účast vybojovali buď přímo umístěním v elitní sedmičce loňského mistrovství světa nebo následně v kvalifikační části kde se také radovalo sedm nejlepších.

Trojice jezdců pak obdržela takzvané divoké karty. Shodou okolnosti šlo o první tři jezdce mistrovství světa roku 2009, všichni tři Gerd Riss, Stephane Tresarrieu a Dirk Fabriek podstatnou část loňské sezóny vzhledem ke zranění neabsolvovali. Do Mariánských Lázní však přijedou jenom dva. Zranění nohy osminásobného mistra světa Gerda Risse se ukázalo jako natolik vážné, že bude muset oželet i letošní sezónu.

FIM následně jeho divokou kartu na celý seriál přidělilo našemu Josefu Francovi. Ten se zaskvěl právě v loňském finále kde obsadil páté místo a jeho výkon přítomné přední činovníky FIM, kteří do Mariánských Lázní míří velmi často, nadchl natolik, že dostává tuto skvělou příležitost.

Chybět na startu však bude další česká naděje v této disciplíně. Poté, co Aleš Dryml obsadil v letošním mistrovství České republiky třetí místo za Němcem Smolinskim a Josefem Francem, připravoval se na roli české divoké karty.

Tu má právo přidělit pořadatel každého finále na jediný závod. Aleš však měl před čtrnácti dny těžký pád a i když lékaři dělali maximum, posadit se na motocykl jedoucí rychlostí až 160 km/h mu nedoporučili. „Bohužel zdravotní stav se lepší každým dnem, ale hybnost ruky je zatím omezena a s tímto handicapem bych nemohl bojovat o co nejlepší umístění a nemá cenu se jenom zúčastnit,“ řekl Aleš Dryml.

Příležitost tak dostává další jezdec v pořadí českého šampionátu Richard Wolff. Ten tak dostal nečekaný dárek ke svým nedělním pětatřicátým narozeninám.

Vedle mistrovství světa uvidí diváci vložený závod o Pohár AČR. Pojede se systémem dvojic, které vytvoří páry Erik Eijbergen – Roman Tomany, Stefan Drofa – Sjoerd Rozenberg a Mathias Flick – Kaijo Baning.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Richard Wolff postoupil na osmnáctku

Mariánské Lázně – 10. června
Po včerejší rezignace Aleše Drymla na účast v prvním finále mistrovství světa na dlouhé dráze v Mariánských Lázních se s divokou kartou představí Richard Wolff. VV SPD ctil při své nominace pořadí mistrovství republiky, ovšem v otázce druhého náhradníka musel improvizovat.

Na post prvního rezervisty se posunul nezničitelný Karel Kadlec, avšak republikový šampionát už nemohl nabídnout řešení pro toho druhého. Žádný jiný český závodník se na sklonku května v akci v západočeských lázních už neobjevil.

Michael Hádek startovní číslo dvacet odmítl. Z první ligy ve Svitavách se totiž přesune rovnou na východ do Krosna k utkání druhé polské ligy. V Mariánských Lázních tak bude startovat Pavel Ondrašík.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Po zítřku už bude jediný leader

Svitavy – 10. června
Dva doposud uskutečněné prvoligové mítinky přinesly dva vítěze. Na čele průběžné tabulky tak jsou Plzeň a Pardubice, přičemž je mezi nimi rozdíl jediného bodu. Už zítra to však bude minulostí, protože naše nižší soutěž pokračuje ve Svitavách.

Oba leadeři se budou muset obejít bez svých opor. Pardubický Václav Milík se vypravil na 1400 kilometrů dlouhou cestu do rumunské Braily, kde ho čeká kvalifikační kolo mistrovství Evropy. Plzeňský Richard Wolff se zase bude připravovat na svůj dočasný návrat do finálové série mistrovství světa na dlouhé dráze, kde dostal divokou kartu po Aleši Drymlovi. Západočechům bude scházet také Zdeněk Simota.

Ve třech nastoupí i Březolupy, kde se místo Michala Dudka objeví čerstvý inženýr Martin Málek vracející se po hektickém období státnic a rekonvalescence zraněné nohy. Oporou Mšena bude Jan Jaroš, zatímco Pražané staví opět na juniorech.

Startovní listina:

ZP Pardubice: 1 Jaroslav Petrák, 2 Jaromír Otruba, 3 Tomáš Suchánek, 4 Tomáš Jůza
Mitas Březolupy: 5 Martin Gavenda, 6 Roman Čejka, 7 Martin Málek
PK Plzeň: 9 Jan Holub, 10 Michael Hádek, 11 Daniel Hádek
Grepl Mšeno: 13 Jan Jaroš, 14 Stanislav Pouznar, 15 Ondřej Smetana, 16 Michal Klein
Markéta Praha: 17 Ondřej Veverka, 18 Dominik Hinner, 19 Jaroslav Hladký, 20 Zdeněk Holub

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Pražanům ke zlomení své mšenské kletby chyběly čtyři body

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 9. června
Naděje na vyrovnané klání, které předcházely extraligové klání Prahy a Mšena, vzaly rychle za své. Hosté permanentně zvyšovali svůj náskok až na čtrnáct bodů. Avšak v půlce závodu nastal zvrat. Tempo začali udávat Pražané, kteří po triumfu 5:1 v předposlední jízdě ztráceli už jen dva body. Sebastian Ulamek však na závěr pojistil vítězství Mšena, navíc Matěj Kůs zastavil ve třetím kole s prázdnou pneumatikou. I čtvrtý vzájemný duel skončil mšenským triumfem.

Do propasti se nepadá věčně
Petr Vandírek opustil počátkem prosince pozici mšenského manažera kvůli vytížení ve své dopravní firmě. Dnešní utkání na pražské Markétě si však nemohl nechat ujít. Proto už nad ránem vyrazil s nákladem z Prahy směr Humpolec a Česká Třebová. A pak už jen otočil svůj bílý Mercedes Sprinter vstříc hlavnímu městu.

Duel Olympu se Mšenem, obou finalistů loňského ročníku, lákal především vyrovnaností. František Liebezeit se netajil lítostí, že se Tomáš Topinka objevil na pražské šestce po dvou otřesech mozku krátce za sebou pouze v roli diváka. Avšak jeho předchůdce ve mšenském manažerském křesle celku věřil. „Viděl bych to, že vyhrajeme o deset bodů,“ neskrýval své přesvědčení, zatímco vedl svou dodávku v rychlém pruhu hradecké dálnice. „Pokud nikdo nebude dělat hlouposti.“

Úvodní fáze střetnutí proměnily jeho prognózu v realitu. Martin Vaculík při svém debutu s mšenskými barvami v rozjížďky s číslem jedna záhy ujel Matěji Kůsovi. Filip Šitera, nevyspalý po nočním přesunu z Anglie, hladce zmizel Zdeňku Simotovi. V závěrečných fázích jízdy zkoušel pár nájezdů na Matěje Kůse, avšak cestu k předjetí nenašel.

Juniorská jízda mšenské vedení ještě zvýšila. Dopředu vyletěl Ondřej Veverka jako balistická střela. V první zatáčce se však přetočil. Zbývající trojice se mu dokázala vyhnout, avšak pražský závodník po nedokončené piruetě upadl. „Zavřel mě Had, tak jsem to vykouzlil,“ komentoval svůj pád.

Mezitím Michael Hádek s Janem Holubem dovezli do mšenských boxů pět bodů, protože Jaroslav Hladký je už nemohl ohrozit. Pražané pozvedli hlavy v rozjížďce s číslem tři. Nejlepší start převedl Matěj Kůs. Ale před Josefa France se dostal Filip Šitera, který útočícího pražského závodníka zavřel v prvním výjezdu.

Josef Franc v dalším oblouku klesl i za Jana Jaroše, ale neklesal na mysli. V posledním výjezdu se zničehonic zjevil zleva pod mšenským závodníkem a veškeré své úsilí napřel k nejkratší cestě k cílové rovince. Šachovnicová vlajka v rukou Stanislava Klenovce je přivítala takřka současně, avšak Pražana přece jen o zlomek sekundy později.

Vladimír Vopat s nadějemi sledoval první výjezd Grzegorze Walaska na pražský ovál. Avšak František Liebezeit jeho strategii už včera prohlédl a přichystal mu kombinaci Sebastian Ulamek – Martin Vaculík. Mšenský Polák odstartoval před tandemem Grzegorz Walasek – Zdeněk Simota, avšak Martin Vaculík se brzy prodral mezi Pražany. Zdeňku Simotovi nešla upřít snaha o odvetu, ale za samotné snažení se žádné body nedávají.

„Ještě nevím, je brzo,“ odrážel pražský kouč otázky, zda ho průběžný stav 8:16 přinutí k rozpoutání žolíkové ofenzívy. Mšeno ovšem pokračovalo ve stupňování tlaku. Pátou jízdu rozehrál nejlépe Josef Franc, avšak po chybě v prvním výjezdu mu vedení sebral Michael Hádek. A Jan Jaroš snadno zpacifikoval Ondřeje Veverku.

Šestou jízdou se uzavřelo dnešní vystoupení Zdeňka Simoty. Vylepšení svých dvou nul se rozhodl vyřešit usednutím na svůj druhý motocykl. Jenže ten se vůbec nerozjel. „Nejede to,“ zvednul hlavu závodník z hloučku sklánějící se v depu nad jeho motocyklem. „Nechce se to točit.“ Na dráze prozatím Martin Vaculík směřoval ke svému druhému triumfu ve stylu start – cíl. Za zády měl Filipa Šiteru, který si mohl hlavu ukroutit, jak se stále otáčel, kudy jede útočící Matěj Kůs. „Ty vole, ten je úplně všude,“ nechal se slyšet mšenský závodník, jenž ovšem dva body ostrážil.

Tlak produkuje protitlak
Za stavu 11:25 už nebylo na co čekat, nicméně povýšení Grzegorze Walaska na žolíka v jeho vlastní sedmé jízdě zaskočilo mnohé. Po bitvě se však generálskými epoletami chlubí kdekdo, faktem zůstává, že Vladimíru Vopatovi ubíhal čas proklatě rychle. Jenže Mšeňákům ještě rychleji.

„Má žlutej‘ povlak,“ vyskočil náhle František Liebezeit jako čertík na pružince, když spatřil oba své závodníky na startovním roštu sedmé jízdy se žlutými barvami na přilbách. Okamžitě zmobilizoval Milana Čermáka, který působí v roli mechanika Jana Jaroše, ke sprintu s bílou pokrývkou v ruce. Sotva tam však doběhl, dvouminutový limit vypršel.

I při druhém vzájemném souboji se Sebastian Ulamek ukázal lepší Grzegorze Walaska. Ten bral dvojitou dávku bodů, jeden přidal Josef Franc, takže Praha vyhrála svou první rozjížďku. Žolíková výhoda však byla tam tam a Grzegorz Walasek už nemohl být použit jako taktická rezerva. Zdeněk Simota byl definitivně ze hry, takže Vladimíru Vopatovi nezbylo nic jiného, než zvednout Michala Mitka z náhradnické lavičky.

Svým druhým rychlým startem však všechny zaskočil Ondřej Veverka. Martin Vaculík ho chtěl v prvním oblouku slupnout jako malinu, avšak pražský junior ho tvrdě vytlačil ven. Michal Mitko toho využil k postupu na druhou příčku, avšak v nájezdu do druhé zatáčky se bojovný Martin Vaculík posunul před oba Pražany.

Na sklonku druhého kola ztratil Ondřej Veverka třetí příčku ve prospěch Jana Holuba. Oči všech přítomných se ovšem upíraly na duel o první místo. V nájezdu do třetího kola otřásl Michal Mitko mýtem, že se na Markétě nedá předjíždět. Martin Vaculík, kolem něhož se přehnal jako japonský super vlak, by o tom mohl vyprávět.

V deváté jízdě se Grzegorz Walasek nechal inspirovat svým krajanem a v ve druhém okruhu se v zatáčce u depa poměrně drze vecpal pod Sebastiana Ulamka. Jenže Filip Šitera v prvním oblouku po startu za sebou nechal Matěje Kůse, aby ho opět za sebou dovedl až do cíle. A druhá remíza v řadě stále držela mšenský náskok na impresivních dvanácti bodech.

V pražských boxech nadále panovaly starosti. Josef Franc si do desáté jízdy bral svůj druhý motocykl. „Trvalo nám dvě jízdy, než jsme dopasovali motorku a pak přestala jet,“ vysvětloval. Útěchou mu mohla být nesjetá pneumatika, kterou zdědil po Zdeňku Simotovi. Obavy však byly zbytečné. Josef Franc triumfoval s nadhledem anglického lorda.

Michal Mitko znovu předváděl neuvěřitelné věci. V první zatáčce se vnějškem přenesl před Jana Jaroše i Martina Vaculíka. A když se slovenský závodník v předposledním oblouku vnitřní stopou přece jen dostal na druhou příčku, Polákovi trvalo jen rovinku, aby se v dalším nájezdu vrátil zpátky.

Rozhodla až rozjížďka s číslem patnáct
Maximální triumf pražských závodníků upravil skóre na 27:35. „Vidíš, říkal jsem ti to,“ připomněl František Liebezeit reportérovi magazínu speedwayA-Z připomínku z úvodu závodu, že si dnes nasazení žolíka nevyzkouší. Jenže čas hrál ve prospěch jeho týmu, jak ukázala jedenáctá jízda. I když Grzegorz Walasek ve čtvrtém vzájemném klání ujel Sebastianu Ulamkovi už při vylétnutí pásky, on v kombinaci s Michaelem Hádkem nedal šanci Ondřeji Veverkovi.

Po nerozhodném výsledku odpověděla Praha dalším vítězstvím v rozjížďce s číslem dvanáct. Grzegorz Walasek znovu vodil všechny od startu až do cíle. Filip Šitera se pevně usadil na druhé příčce, jenže jeho kolega Jan Jaroš v prvním oblouku upadl. I když se dokázal vrátit zpátky do sedla, na stíhání Ondřeje Veverky už neměl kdy.

Matěj Kůs cestou na startovní rošt třinácté jízdy bleskurychle přeskočil na druhý motocykl. Ten ho rychle vynesl do čela, jenže Sebastian Ulamek ho předčil ještě před úvodním nájezdem. Josef Franc však v prvním oblouku briskně podjel Jana Holuba.

Pátý nerozhodný výsledek zadělal na závěrečné drama. Šest bodů ztráty před dvojicí nominovaných jízd nebyl zrovna malý, avšak v žádném případě nepřekonatelný náskok. A to tím spíše, dokázali-li z něho Pražané v rozjížďce s číslem třináct ukrojit pořádný kus jako mlsné dítě z lákavého narozeninového dortu.

Josef Franc opět dokonale vystihnul okamžik startu. Michal Mitko v úvodním oblouku minul Filipa Šiteru, jak kdyby ho potkal, jak se v plochodrážním žargonu říká. Zařadil se za svého kolegu a Mšeňák byl proti jejich taktické jízdě bezmocný. Michael Hádek zůstal po startu vzadu. „Dvakrát se mi poved‘ start, ale pak už jsem byl zase ten Hádek, co ho znáte,“ povzdechl si.

Pražané stáhli svou ztrátu už na pouhopouhé dva body a obrovská čtrnáctibodová propast, která je dělila od Mšena, byla před poslední rozjížďkou stejně vzdálená jako druhohory. Josef Franc si čestným kolem vychutnal svůj triumf, aby se pak při návratu do depa zastavil s Matějem Kůsem. Ten mířil na rošt patnácté jízdy a rady, které mu jeho starší kolega hulákal pod přilbu, mu mohly náramně přijít vhod.

K vítězství by Pražané potřebovali zajet 5:1, skóre 4:2 by znamenalo remízu, jakýkoliv jiný výsledek prohru. Stejně ovšem kalkulovali i ve mšenských boxech. S vylétnutím pásky vypálil do čela Sebastian Ulamek. Pevně se usadil na vedoucí příčce a nedal Grzegorzi Walaskovi sebemenší prostor pro útok.

Matěj Kůs se držel před Martinem Vaculíkem, jenže remíza na dva tabulkové body Pražanům nestačila. Když na sklonku druhého kola Matěj Kůs zpomalil a v nejbližší zatáčce zajel na trávu s prázdnou zadní pneumatikou, jeho vyřazení neznamenalo zemětřesení v konečném výsledku.

Hlasy z depa
„Vyhráli jsme, jsem rád,“ líčil Martin Vaculík svůj extraligový debut s vestou Mšena. „Ale předpis v Čechách je špatný, že se jede jen na dvě hrany. Testoval jsem motory, měl jsem s nimi problém. Hledám, laboruji, zkouším. Dnes jsem měl motor na hlubokou dráhu, ne na tvrdou. Dneska byla betonová.“

„Dobrý, vyhráli jsme,“ použil Filip Šitera svou obvyklou vítěznou frázi. „Včera večer jsem jel v King’s Lynn a spal asi tři čtvrtě hodiny. Nebyly lety, musel jsem letět z Gatwicku. Měli jsme silnej‘ začátek, pak nás honili, ale udělali jsme to dramatický do konce. Hlavní ale přijde ve finále. Ideální by bylo postoupit tam rovnou z prvního místa.“

„Překvapivě výborný,“ komentoval Michael Hádek své vystoupení na ovále, který rozhodně neřadí mezi své oblíbené. „Týhletý dráze, kde maj‘ obrubníky na lajně, nikdy nepřijdu na chu. Dvakrát se mi povedly starty, ale pak už jsem byl zase ten Hádek, co mě znáte.“

„Ten povlak by to dneska nezachránil,“ vrátil se Jan Jaroš k událostem rozjížďky s číslem sedm. „Nechci se o závodě moc bavit, potřebuju si to srovnat v hlavě. Prostě blbej‘ den, tak to v plochý dráze chodí. Jede se dál, musíme zamakat.“

„Viděl jsi to,“ odtušil Josef Franc. „Zkraje jsme podlehli tlaku, konec se nám ale vyved‘. Mně trvalo dvě jízdy dopasovat motorku. Pak po třetí jízdě přestala jet. Začalo to zpomalovat, vydrželo to do cíle, ale určitě s tím něco bude. Skočil jsem na druhou. Chyběl kousíček… Zejtra letím do Newportu a pak Mariánky.“

„Píchlá guma,“ nebylo do řeči Matěji Kůsovi. „Ani jednou jsem tam po startu nebyl.“ Vzápětí už opět seděl na motocyklu. A zatímco ostatní balili a vyklízeli boxy, on pilně kroužil testovací kolečka po opuštěném ovále.

1. Grepl PDK Mšeno     48
Filip Šitera 1 2 2 1 2 1 9(2)
Jan Jaroš 1 1 M 0 0   2(1)
Martin Vaculík, SK 3 1 3 2 1 1 11
Sebastian Ulamek, PL 3 3 2 2 3 3 16
Jan Holub 2 – 1 – 0   3(2)
Michael Hádek 3 3 1 0 7(1)
Ondřej Smetana     DNR
 
2. PSK Olymp Praha     44
Matěj Kůs 2 3 1 0 2 E 8
Josef Franc 0 2 1 3 1 2 9(3)
Zdeněk Simota 0 0 E – –   0
Grzegorz Walasek, PL 2 4* 3 3 3 2 17
Ondřej Veverka F 0 0 0 1   1
Jaroslav Hladký 1   1
Michal Mitko, PL 3 2 3 8(1)

Aktuální extraligová tabulka:

  závody skóre body
1. Pardubice 3 150:128 4
2. Mšeno 2 95:90 4
3. Praha 3 135:142 2
4. Slaný 2 83:103 0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Aleš Dryml rezignoval na divokou kartu

Pardubice – 9. června
Ve svítkovských boxech se při včerejším juniorském šampionátu objevil také Aleš Dryml. Chtěl se podívat na mladé závodníky, avšak počasí se postavilo proti. Zároveň se magazínu speedwayA-Z svěřil, že s největší pravděpodobností bude muset rezignovat na svou účast při nedělním mistrovství světa v Mariánských Lázních. Dnes krátce po poledni tuto informaci bohužel potvrdil.

„Motorky jsou ready, ale na dívání,“ říkal včera večer na téma svého startu na divokou kartu v západočeských lázních. „Žebro a plíce v pohodě, ale rameno nerozjhebám tak rychle. Motorky připravený, naleštěný, ale Aleš není ready. Hlava by chtěla, ale tělo si řeklo ne.“

Příští sobotu však figuruje ve startovní listině kvalifikačního mítinku o SGP 2012 v Divišově. „Na dlouhý dráze je to lehčí než na krátký,“ povzdechl si. „Na krátký je motorka jako divoká koza. Musíš to chytat rukama. to jsem zažil už zhruba před deseti lety, když jsem měl taky problém s ramenem.“

Aleš Dryml na své rekonvalescenci pilně pracuje. „Neležím doma na divanu,“ poznamenal. „Pořád něco dělám, dvakrát denně jsem v bazénu, bolí to, ale pomalu se to rozhejbává. Je to ještě tejden a půl,uvidím. Divišov není nejlehčí dráha, konkurence je velká, když nebude šance na postup, taky se na to vybodnu.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Na Václava Milíka čeká Evropa

Pardubice – 9. června
Hynek Štichauer nebude jediným českým závodníkem, který se v sobotu představí v kvalifikačním kole evropského šampionátu v rumunské Braile. Česká federace dostala nabídku dalšího místa. Systém volby dle umístění v mistrovství republiky a dalších šampionátech dorazil až k Václavu Milíkovi, z jehož úst teprve zaznělo ano pro cestu na Balkán.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)