AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Pardubice – 29. června
Radost, zklamání, překvapivé výsledky i fatální defekty. Tohle všechno nabídlo dnešní semifinále šampionátu jednotlivců v Pardubicích. Své by o tom mohl vyprávět Jan Holub. Před startem rozjížďky s číslem jedna mu vzplanul motocykl jasným plamenem kvůli zkratu v elektrickém okruhu. V sedle druhého stroje se ovšem musel sklánět pouze před Martinem Gavendou, zatímco Václav Milík ztratil body jen se mšenským juniorem. V dodatkové jízdě si však Václav Milík nenechal svůj triumf už vzít.
Horko v tropickém dni
Horké tropické odpoledne lákalo svým žárem spíše někam k vodě. Šestnáctka semifinalistů ovšem místo chladivého osvěžení prahla po semifinálové bitvě. Brány k postupu do finálové části mistrovství republiky jednotlivců a dalším benefitům s ním spojeným se totiž dnes ve Svítkově otevřely poprvé a naposledy.
Osazenstvo některých boxů se však chmuřilo už po tréninku. Ondřej Smetana se vrátil se zadřeným motorem a nad svým pohonným agregátem se skláněl rovněž Roman Čejka. „Upadly oba štelovací šroubky nad ventilem,“ líčil s vědomím, že svou příslušnost mezi elitní českou šestnáctku bude muset uhájit jen s jedním motocyklem.
Slavnostním nástupem závod většinou začíná, ale pro Tomáše Jůzu paradoxně skončil. Vyzkoušel si start a rázem bylo jasné, že je zle. „Ulítly mi štefty na motoru,“ hlásil nešastně, když odtlačil svůj ztichlý stroj zpátky do svého depa. „To už je letos třetí motor. Mám jednu motorku, ale pan Vozár říkal, že mi na ligu ve Mšeně půjčí motor. Ty moje jsou akorát do sběru. Zkusil jsem si teď na protilehlý rovince start, rána a odlítly štefty.“
Ani Pavol Pučko se při svém comebacku po nucené měsíční přestávce nevyhnul technickým trablům. „Včera jsem si šel spravit chu na trénink a zadřel hned po prvním kole,“ povzdechl si, aby ovšem jedním dechem dodal, že se na dnešek. „Bylo by škoda to nezkusit, když je semifinále.“
Pražského juniora čekala hned rozjížďka s číslem jedna a v ní Jan Holub s Václavem Milíkem, kteří se rozhodně chtěli počítat k absolutním favoritům podniku. Při jejich utkání se daly čekat jiskry, ale rozhodně ne ty ze zkratu v elektrickém okruhu mšenského závodníka. Jeho motocykl záhy vzplanul jasným plamenem.
„Cejtil jsem teplo na kombinéze, tak jsem z toho seskočil,“ připomněl Jan Holub skutečnost, že metyl hoří neviditelným plamenem. Požár bylo vidět, až když plameny zachvátily dečky. Hasič naštěstí promptně donesl hasící přístroj a za asistence Hynka Veverky požár uhasili. Popálený prst otce pražského závodníka byl naštěstí jediným zraněním z celého incidentu.
Jan Holub se mezitím objevil na ovále v sedle druhého motocyklu. A by pohotovou reakcí na let pásky se mohl pyšnit především Pavol Pučko, z prvního oblouku vyjel na čele Jan Holub s Václavem Milíkem v těsném závěsu. „Zatopil jen sám sobě,“ odmítal Václav Milík myšlenku, že mu Jan Holub navzdory požáru pořádně zatopil. Vzápětí však dodal pohled svýma očima. „Ujel mi už od startu, zkoušel jsem to, ale už s tím nešlo nic dělat.
Po nejlepší cestě do finále se v první sérii vydal i Eduard Krčmář, když stylem start – cíl triumfoval ve druhé jízdě. Vzápětí ho napodobil Jan Jaroš, zatímco Martin Gavenda v musel o druhou příčku urputně zápolit s Romanem Čejkou. Slánský junior v ní od nájezdu do druhého okruhu zaostával a kvůli poruše zapalování dokonce zůstal stát v půli nájezdu do depa. Trojbodovým inkasem rozehrál své působení i Jaroslav Petrák, když se v rozjížďce s číslem čtyři nejprve zbavil dotěrného Michala Dudka, aby už v prvním výjezdu objel vedoucího Ondřeje Veverku.
Panoptikum vzletů a pádů
Každý závod, z něhož se postupuje někam dál, nabízí desítky drobných příběhů. Z osudových zaváhání či nečekaných triumfů se postupová mozaika skládala také dnes. Z úvodní čtveřice vítězů svou neporazitelnost prodloužil pouze Eduard Krčmář. O jednoho soupeře přišel ještě před startem.
Romanovi Čejkovi zhasnul motor. V tropickém žáru ho tlačil k depu. Mechanik Jakub Růžička mu pomohl tlačit nahoru do depa. „Jsem nasranej‘,“ rozčiloval se slánský závodník, sotva si sundal přilbu. A nebylo divu, jeden motocykl stál nepojízdný v rohu, na druhém bylo třeba vyměnit cívku zapalování, což ovšem v dvouminutovém limitu nešlo stihnout.
Eduard Krčmář sice tady snadno rozmnožil své bodové konto, avšak v rozjížďce s číslem dvanáct se lapil do pásky. Jana Holuba v šesté jízdě odvedl Martin Gavenda, avšak mšenský borec se stále držel vysoko. V rozjížďce s číslem deset vyhrál před Janem Jarošem, který opět pilně laboroval s technikou. V osmé jízdě se dokonce vrátil z dráhy do depa. Úpravy mu však nebyly v souboji s Václavem Milíkem pranic platné.
Pardubičan skvěle odstartoval. A když ho Jan Jaroš předčil vnějškem první zatáčky, okamžitě se vnitřkem tlačil zpátky. Už na protilehlé rovince byl zpátky ve vedení, které si už nenechal vzít. A v rozjížďce s číslem dvanáct se osmi body vyrovnal Janu Holubovi. Eduard Krčmář se dostal ze hry kvůli pásce, jak už bylo řečeno. Zpočátku byl první Jaroslav Petrák, jenže Václav Milík ohraničil okamžiky jeho vedení první zatáčkou. Na začátku posledního kola se před pardubického matadora posunul i Martin Gavenda.
Ten se sedmi body držel vedoucího tria, avšak stejným bodovým ziskem se mohli chlubit rovněž Jan Jaroš a Pavol Pučko. Tomu ovšem nahrála smůla Michala Dudka. Slánský junior se konečně chytil až ve třetí sérii. V deváté jízdě suverénně vedl, jenže v předposledním kole ho nechal na holičkách motor. „V nájezdu to začalo brutálně zvonit a v nájezdu do chcíplo,“ líčil.
Vítězství spadlo do klína Pavlu Pučkovi a dva body se náramně hodily i do chudičké sbírky Romana Čejky. A to tím spíše, přestal-li jeho motocykl na kopci do depa opět jet. „Aby toho nebylo, pane kolego, málo, utrh‘ se šteft,“ pravil klidným hlasem jeho mechanik Antonín Polák.
Srandičky stranou, jde do tuhého
Po třech sériích už závodníkům s menším bodovým ziskem tvrdly rysy. Klíčový krok k postupu učinil Eduard Krčmář v rozjížďce s číslem třináct. Předchozí extempore s páskou eliminoval triumfem ve stylu start – cíl. Avšak i poražení Jan Jaroš a Pavol Pučko už byli jednou nohou ve finále.
Podobný optimismus ovšem nemohl hřát čtvrtého v pořadí Ondřeje Veverku. Na jeho pěti bodech se největší měrou podílelo vítězství z jedenácté jízdy, které v první zatáčce sebral Jaroslavu Hladkému. Nyní však tušil, že v poslední sérii může být zle. A vskutku bylo. Ve druhém kole rozjížďky s číslem dvacet Pražanovi, který se v prvním oblouku posunul před třetího Františka Irmiše, prasknul primární řetěz. Ztracený bod rozhodl, že nepůjde do rozjezdu o místo náhradníků, ale zůstane rovnou jako první nepostupující.
Existenční starosti se přihlásily také u boxu Romana Čejky. V rozjížďce s číslem čtrnáct se ho Jaroslav Petrák pokoušel odsoudil ke třetímu místu už v první zatáčce. Nepovedlo se, takže v dalším oblouku zaútočil vnitřkem, aby se dostal nejen před slánského juniora, ale také před vedoucího Jana Holuba.
Ten si podobné výstřelky nechtěl nechat líbit a v první zatáčce opět vedl. Předjížděcí manévr si ovšem musel zopakovat ještě jednou. Jaroslav Petrák se totiž v nájezdu do třetího okruhu znovu zjevil na první pozici, avšak Jan Holub nyní kontroval takřka okamžitě. Ob jednu rozjížďku později požádal Václav Milík svého mechanika Radima Janoucha o jeden zub lehčí převod. V relativně slabším obsazení triumfoval stylem start – cíl a udržel se na společném vedení s Janem Holubem.
K celkovému třetímu místu mířil Martin Gavenda a Michal Dudek z toho neměl pražádnou radost. Pražský Moravan ho v první zatáčce předjel, v čemž ho napodobil Ondřej Smetana. S ním se Michal Dudek vypořádal, ale pět bodů na kontě ho nutilo přemýšlet, kudy vede cestička do finále.
Hned po přestávce Martin Gavenda svou třetí příčku potvrdil, když v první zatáčce překonal Pavla Pučka. Spolu s ním se svezl i Jaroslav Hladký, který musel stále čelit nájezdům svého staršího klubového kolegy. Ještě pod šachovnicovou vlajkou se po něm ohlížel, jakoby nemohl uvěřit, že je skutečně před ním. Nebylo divu, zatímco Pavlu Pučkovi už místo mezi osmi postupujícími nemohl nikdo vzít, Jaroslav Hladký právě pronikl do finále jako první náhradník.
Vzápětí Jan Holub suverénním triumfem hodil rukavici Václavu Milíkovi. V úvodním výjezdu druhého okruhu Eduard Krčmář znatelně zpomalil, čehož briskně využil Michal Dudek. Ten se tak dostal na celkovou osmou příčku, což vedlo ke spekulacím o úmyslné pozici klubového kolegy. „O tom ti nic neřeknu,“ vyvracel podobné spekulace Eduard Krčmář.
V rozjížďce s číslem devatenáct se Jaroslav Petrák v úvodním výjezdu přehnal okolo Jana Jaroše. Oba skončili s jedenácti body těsně pod pódiem. Jenže to už se pozornost upírala na Václava Milíka. Pardubický junior se rychle prosadil do čela a vynutil si rozjezd o vítězství s Janem Holubem. Roman Čejka ho celá čtyři kola stínoval, což s definitivní platností rozhodlo, že letošní finále absolvuje v roli druhého náhradníka.
Kvalifikační otazníky už měly své odpovědi, když se na roštu řadili Jan Holub s Václavem Milíkem. Stejně jako v samotném úvodu předvedl lepší start mšenský borec. Pardubičan však na něho tentokrát v první zatáčce vyzrál a vítězství bylo jeho.
Hlasy z depa
„Bomba, jsem první,“ jásal Václav Milík. „Škoda toho bodu. Od startu mi Jéňa ujel, zkoušel jsem to, ale nešlo s tím nic dělat. Odjel na mě i v rozjezdu, pak jsem to dal na lajnu a k prknům a on už neměl kudy. Hlavně jsem ve finále, těším se moc, doufáme, že budu bojovat jako tady. Kdyby bylo patnáct, bylo by to ještě lepší.“
„Moc dobrý to nebylo, když to takhle hořelo,“ ukazoval Jan Holub na svůj ohořelý motocykl. „Kraák na cívce. Ani jsem nečekal, že pak takhle Vencovi vypálím rybník. Možná to bylo lepší, že to chytlo, ta druhá motorka jela o hodně líp. Je finále, to byl cíl!“
„Původně jsem šel vyhrát, ale nepovedlo se to,“ připouštěl Martin Gavenda. „Trošku jsem se trápil s nastavením. Bylo to dobré až ke konci.“
„Na prd, nejsem na bedně,“ byl Jaroslav Petrák trošku zklamaný. „Bramborový místo, to už je lepší bejt‘ pátej‘ než čtvrtej‘. Jsem ve finále, z toho mám radost. S Holubínem to byla pěkná jízda, ale prokoučoval jsem to. Myslel jsem, že byl nade mnou. On tam nebyl a já nedělám sviňárny. Tři jízdy jsem zkazil, s Holubem, Milíkem a pučkem. Jinak bych měl třináct bodů.“
„Dobrý, postoupil jsem,“ říkal Jan Jaroš. „Proto se sem jelo. Každou jízdu něco zkoušíme, ale bez úspěchu. Jednou jsem se musel vracet do depa, celej‘ závod zkoušíme a dělali jsme změny. Zatím ale nedokážu motor přizpůsobit, aby to bylo rychlý.“
„Šlo to, hlavně že jsem postoupil,“ odhalil Eduard Krčmář hlavní motivaci své dnešní účasti. „Škoda pásky, ale co se dá dělat?! Finále je přednější. Dostal jsem cejchu od Jéni a nic neviděl.“
„Dneska to docela šlo a po dlouhý době jsem si spravil chu,“ pochvaloval si Pavol Pučko. „Rozhodující byly ty dvě trojky. Marodil jsem, ale už jsem uzdravenej‘. Není to žádná složitá dráha, tady jde o to, aby motor držel. A ten držel moc, takže to bylo dobrý.“
„Pohoda, jenom pech s motorem,“ svěřoval se Michal Dudek. „V nájezdu to začalo brutálně zvonit a z výjezdu to chcíplo. Hlavní je postup, jsem spokojenej‘, ale mohlo bejt‘ deset bodů. Dráha byla v pohodě, s materiálem, líbila se mi.“
„Dneska se nedařilo,“ smutnil Roman Čejka. „Technika nechtěla fungovat. A já zkazil jednu jízdu. Dopad‘ jsem, jak jsem dopad‘. Nic moc. Náhradník! Ale stejně na prd. Snad bude příště líp!“
„Špatný, jsem jen náhradník,“ hodnotil Jaroslav Hladký. „Moh‘ jsem tam bejt‘, moh’ tam bejt‘ ten jeden bod. Ale nejelo to, tryska, karburátor, převod, pořád jsme něco měnili.“
„Měl bejt‘ postup, ale je to v hajzlu,“ láteřil Ondřej Veverka. „Jediná šance na postup, já dám za primáry pět tisíc a stejně je to v prdeli!“
1. Václav Milík, Pardubice |
2 3 3 3 3 |
14+3 |
2. Jan Holub, Mšeno |
3 2 3 3 3 |
14+2 |
3. Martin Gavenda, Praha |
2 3 2 3 3 |
13 |
4. Jaroslav Petrák, Pardubice |
3 2 1 2 3 |
11 |
5. Jan Jaroš, Mšeno |
3 2 2 2 2 |
11 |
6. Eduard Krčmář, Slaný |
3 3 T 3 1 |
10 |
7. Pavol Pučko, Praha |
1 3 3 1 1 |
9 |
8. Michal Dudek, Slaný |
2 1 E 2 2 |
7 |
9. Jaroslav Hladký, Praha |
2 0 2 0 2 |
6 |
10. Roman Čejka, Slaný |
1 – 2 1 2 |
6 |
11. Ondřej Veverka, Praha |
1 1 3 0 E |
5 |
12. Ondřej Smetana, Praha |
0 2 1 0 1 |
4 |
13. Zdeněk Holub, Praha |
1 0 1 2 0 |
4 |
14. František Irmiš, Mšeno |
0 T 1 1 1 |
3 |
15. Jaromír Otruba, Pardubice |
0 1 0 1 0 |
2 |
16. Tomáš Jůza, Pardubice |
– – – – – |
DNR |
res Stanislav Pouznar, Mšeno |
|
DNR |
Poznámka: Tomáš Jůza nestartoval kvůli poruše motoru, která se mu přihodila přizkoušce startu při nástupu.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)