V Mariánských Lázních se pojede jen v sobotu

Mariánské Lázně – 6. května
Teprve včera padlo definitivní rozhodnutí, že se v Mariánských Lázních pojede mistrovství republiky také letos. Kvůli termínové kolizi s pouákem v nedalekém Plattlingu a také kvůli úsporným opatřením před světovým finále se o titul mistra republiky uskuteční v sobotu a bude včleněn do mítinku evropské série veteránů.

Rozpis šampionátu republiky na dlouhé dráze by měl být vytvořen pro dvanáct startujících. Z českých borců bude chybět Karel Kadlec, který preferuje veteránské klání, a Antonín Klatovský. S největší pravděpodobností se v západočeském depu neobjeví ani Michael Hádek. Pakliže bude zdráv, nastoupí v chorvatském Goričanu v kvalifikačním kole juniorského mistrovství světa, kam byl operativně po svém zranění přeložen z Neustadtu, který se jede o týden dříve.

Potvrzeni jsou Zdeněk Schneiderwind, Josef Franc, Aleš Dryml, Pavel Ondrašík a Richard Wolff. Navzdory limitovaným peněžním prostředkům bychom měli vidět i kvalitní zahraniční konkurenci. Zájem o start projevili Marcel Dachs, Martin Smolinski či Andy Appleton, jemuž loni proklouzl titul doslova mezi prsty.

Program začíná tréninkem v 9:00 a závodit se začne úderem 13:00. Dalším závodem na kilometrovém oválu bude červnové finále mistrovství světa a v příštím roce by se tu měl uskutečnit challenge.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Karel Kadlec si dal předsevzetí vydržet do padesátky

Plzeň – 6. května
O historii je známo, že se opakuje. Když se Karel Kadlec zhruba před deseti lety vracel do závodního kolotoče, plánoval především veteránské závody na dlouhé dráze. A nakonec skončil jako platný člen reprezentace. Stejné to bylo i letos, kdy je jeho hlavním bodem programu evropská série veteránů. Jenže včera přišla prosba Petra Moravce, zda by v neděli nenahradil zraněného Michaela Hádka v mistrovství světa v Mühldorfu. A plzeňský nezmar kývl na souhlas.

Expresní pozvání nevadí
„Povídalo se o tom už ve středu večer, ale to bylo ještě v závorce,“ vypráví Karel Kadlec, co předcházelo reprezentační pozvánce. „Nevěřil jsem tomu. Míša si to zkoušel o tréninku, a protože má dlouhou rád, myslel jsem, že pojede. Až ráno mi Petr Moravec zavolal, že jedu. Motorku mám připravenou, jsem profesionál a není to pro mě problém takhle narychlo. Včera jsem si koupil licenci, podíval se na extraligu, udělal si služební cestu a sjednal pár kšeftů.“

Karel Kadlec startoval v mistrovství světa na dlouhé dráze loni, ale do sestavy národního týmu se už nevešel. „Nikam se necpu,“ reaguje. „Myslel jsem, že už v reprezentaci nepojedu. Míšu to baví, pomáhám mu, sehnal jsem mu závody. Díky tátovi fandím i Alešovi, poradil jsem jim i na tréninku v Mühldorfu. kdyby se dal nároďák Pepíček, Aleš, Michal, Ondrašík, možná Wolff a Schneiderwind, je to hodně lidí na výběr. Není to jak dřív, když nebylo z čeho vybírat.“

Hlavním závodnickým chlebem osmačtyřicetiletého borce bude evropská série veteránů. „Je to letos moje priorita,“ říká. „Loni jsem tam byl na pátým místě. Letos bych si to chtěl zlepšit. Jednou tam čtyřicetiletý kluci a já jsem ještě o osm let starší. Chtěl bych jet ty veterány plus další závody, aby se mi vrátily nějaký peníze, protože veteráni jsou zadarmo a jezdíš po celý Evropě.“

Absence v mistrovství republiky
Jeho zaměření na veteránský seriál ho však vyřadí z letošního mistrovství republiky. Vzhledem k finančním důvodům se totiž bude v Mariánských Lázních závodit pouze v sobotu, kdy boj o český titul doprovodí klání starších pánů.

„Chtěl jsem to jet,“ uvádí Karel Kadlec na téma své účasti v šampionátu republiky. „Ale kvůli penězům pojede jen dvanáct jezdců bez finančních náhrad. Dřív se třeba Appletonovi nebo Tebbemu platilo, ale letos ne. Bude tam sedm našich a zbytek se zaplní ostatníma klukama. Dalo se to na sobotu k veteránům, v neděli jedeme s Pepíčkem v Plattlingu. Dvakrát doktor, dvakrát kropička, dvakrát údržba by narušilo peníze, co se Míra Musil snaží připravit na Grand Prix. To je pak tři neděle po mistráku.“

Absolvovat dva závody najednou není možné? „Jel jsem to jednou v Norsku,“ kroutí Karel Kadlec odmítavě hlavou. „Lítal jsem z motorky na motorku. Myslel jsem, že jejich mistrák ošulím, ale najednou jsem vyhrál tři jízdy a dostal se do finále A. dvě áčka za sebou bylo moc a už jsem nemoh‘. V Norsku jsem to ale musel jet kvůli startovnýmu, teď jsem dal přednost veteránům, který se počítaj‘ do seriálu.“

Minulý týden se Karel Kadlec objevil v úvodním kole českého přeboru, ale krátkou dráhu nechce brát jen jako doplněk ke dlouhé. „Občas bych se svez‘, ale kde?,“ ptá se. „V zimě jsem nevěděl, jestli vůbec pojedu. Čas, peníze, všechno je proti závodníkům. Kolik stojí nafta a cesty. Všechno táhnu ze svýho, se změnou zaměstnání ubyli sponzoři. Ale snad se bude blejskat na lepší a lepší časy. Ne, že bych tuten závod v Pardubicích jel dobře, ale na to, že jsem na tom rok neseděl, jsem měl dobrej‘ pocit. Bál jsem se, že s novým vejfukem nebudu moct zatočit, ale šlo to.“

Konec kariéry je tedy prozatím v nedohlednu? „Něco jsem si předsevzal,“ odpovídá Karel Kadlec. „Chtěl bych to do padesátky vydržet, tak ještě dva roky budu otravovat (smích).“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Loňský rok se neopakuje

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 5. května
Pražský Olymp rozhodně letošní extraligu nezahájí sérií porážek na své domácí dráze. V utkání se Slaným si navzdory prohře v juniorské jízdě stále udržoval mírný vrch. Z vedení jej nesestřelil ani pohotový žolíkový útok Milana Macha. Emil Sajfutdinov a Luboš Tomíček sice dovezli maximum, avšak domácí stále vedli. Hosté je předstihli až v rozjížďce s číslem dvanáct, avšak Pražané nakonec zvrátili běh událostí ve svůj prospěch třemi závěrečnými vítězstvími.

Série čtyř remíz zakonzervovala pražské vedení
Město Velvary má v dějepisu nechvalně známou reklamu. Když se stavěl Karlův most a ze všech koutů Českého království posílali vajíčka na zpevnění malty, velvarští občané vypravili povoz s vejci uvařenými natvrdo. Tradice mnohdy přetrvávají, jak se o tom dnes přesvědčil Vladimír Šíma.

Slánský mechanik a pravá ruka Milana Macha se v jednom zdejším papírnictví zastavil pro fixy na označování pneumatik. „Ještě jednou jsem se ptal, jestli jsou bílé,“ líčil o pár hodin později v pražském depu. Jenže když balíček rozbalil, zjistil, že jsou černé. Situaci zachránil slánský startmaršál František Moulis, který promptně zajistil žluté fixy.

Oba manažeři neskrývali svůj respekt z protivníka a jejich duel začal nerozhodně. Luboš Tomíček ozdobil svůj první start se slánskou vestou nejlepším startem. Jeho kolega Emil Sajfutdinov, debutující nejen v barvách Slaného, ale také v české extralize vůbec, v první zatáčce objel Grzegorze Walaska. Ten se však hned ve výjezdu objevil zpátky na čela, aby ve druhé zatáčce zbavil Luboše Tomíčka vedení.

„Poprvý po dvou měsících jedu na velký dráze,“ svěřoval se Luboš Tomíček po návratu do svého depa. „Po třetím kole jsem to zabalil, protože jsem si myslel, že už je konec.“ Naštěstí pro Slaný byl čtvrtý Matěj Kůs už mimo bitevní vzdálenost.

Juniorská jízda poslala hosty na čelo průběžné klasifikace. Roman Čejka s Michalem Dudkem odstartovali svorně jako jeden muž. Jaroslav Hladký však evidentně nezapomněl včerejší duel při juniorských družstvech v Plzni a ve výjezdu se vnitřní stopou dostal na druhou příčku. Ještě před koncem úvodního okruhu byl ovšem Michal Dudek zpátky na druhé pozici.

Z nabytého vedení se Slaný netěšil ani pět minut. Josef Franc stínovaný Grzegorzem Walaskem odkázali v rozjížďce s číslem tři Emila Sajfutdinova a Martina Málka do role statistů. A pražský nápor pokračoval i nadále. A ke vší slánské smůle skončil Robert Kosciecha ve druhé zatáčce třetího kola na zemi. V úvodních fázích překonal Matěje Kůse a nyní vedl slibný nájezd na Nicki Pedersena. Repete proti osamocenému Luboši Tomíčkovi se proměnilo v jednoznačnou spanilou jízdu obou pražských závodníků.

Olymp vedl o čtyři body a jeho převaha se zakonzervovala v nadcházející sérii nerozhodných výsledků. Josef Franc v páté jízdě rychle unikl Martinu Málkovi s Michalem Dudkem, kteří si ohlídali Jaroslava Hladkého. Teprve při svém třetím startu v české extralize projel Emil Sajfutdinov cílem jako vítěz. V první zatáčce proletěl mezi Matějem Kůsem a Grzegorzem Walaskem jako střela, aby si záhy vypracoval náskok bratru třicet metrů. Ale Luboš Tomíček tentokrát vyšel naprázdno.

„To se může otočit,“ komentoval Vladimír Vopat průběžný stav utkání, který už v duchu prožíval sedmou jízdu. „Ale teď ne, Pepe jede parádně. A Grzegorz taky, parádně dvakrát za sebe poslal Emila.“ Pražský kouč však potvrdil rčení, jak obtížné je být doma prorokem. Robert Kosciecha brilantně odvedl Nicki Pedersena i s Josefem Francem, avšak Martinu Málkovi nepomohlo k bodům ani pekelné soustředění na lavičce depa.

Na startu rozjížďky s číslem osm zůstávala páska dlouho dole, dokud se nepohnul Luboš Tomíček, aby se vzápětí rozsvítilo žluté vylučovací světlo, svou barvou korespondující s barvou povlaku jeho helmy. „Pásky jsem se nedotk‘, pohnul jsem se na sto procent, ale nedotk‘ se. Jestli mi to ukážou na videu, budu rád,“ vnímal celou událost ze svého úhlu pohledu.

Restart vynesl dopředu Matěje Kůse, jehož zejména ve druhé půlce jízdy dotahoval Michal Dudek. Luboš Tomíček navzdory handicapu ještě v úvodním nájezdu jel před Jaroslavem Hladkým. Stav 26:22 se však měl již záhy změnit a to v rozjížďce čtyřech zahraničních es, v níž by se podobný vývoj předpovídal jen stěží.

Bitva až do poslední rozjížďky
Z mely první zatáčky rozjížďky s číslem devět vyšel nejlépe Nicki Pedersen. Grzegorz Walasek vyzrál na Roberta Kosciechu, zatímco pro Emila Sajfutdinova byl progres na třetí příčku maximem jeho snažení. Olymp rázem uskočil o osm bodů, což byl pro Milana Macha signál ke strategickému útoku. „Není na co čekat,“ komentoval své rozhodnutí vystřídat Martina Málka v desáté jízdě Emilem Sajfutdinovem a vybavit ho pravomocí žolíka.

„Letí to, letí,“ komentoval Josef Franc své dosavadní výkony. A také po startu desáté jízdy byl hodně vpředu. Z prvního výjezdu však na čele vyjeli Luboš Tomíček sledovaný Emilem Sajfutdinovem. Pražané byli rázem ze hry o vedoucí příčky a ve svých depech si později vysvětlovali, kdo komu vlastně překážel.

By by to veřejně nepřiznal v Milanu Machovi byla malá dušička, když s ubývajícími koly jezdil jeho žolík za létajícím Lubošem Tomíčkem, jehož přijel povzbuzovat opět autobus dětí ze základní školy v Brandýsku. Až v poslední zatáčce se Luboš Tomíček ohlédl a pustil svého ruského kolegu vstříc šesti bodům.

„Po Emilovi jsem koukal až do poslední chvíle,“ vyvracel sebemenší podezření, že by situaci neměl pod svou kontrolou. „Ale chtěl jsem to nechat až na poslední kolo.“ Slaný rázem dýchal Pražanům na záda s odstupem jediného bodu. „Už jsem tu brečel, když jsem se potkal s Aďou Rymelem, ale teď jsem se smál,“ komentoval Milan Mach zvrat ve vývoji utkání.

Nicki Pedersen však v jedenácté jízdy pražský celek opět podržel. Robert Kosciecha s Michal Dudek se museli vyrovnávat se skutečností, že tentokrát porazili jen Jaroslava Hladkého. Avšak i na mistra světa někdy dojde, což se dnes podruhé stalo už v rozjížďce s číslem dvanáct.

Ta začala pádem Zdeňka Vrby. Druhý pražský junior zaskakující za Jaroslava Hladkého neměl v první zatáčce moc místa a skončil v kotrmelcích. „Jako kdyby mě přední kolo někdo podebral,“ popisoval své bezprostřední dojmy. „Čaplo mě to, neví, buď mě někdo podebral nebo se to čaplo.“

A tak či onak, restart se musel obejít bez jeho přítomnosti. Emil Sajfutdinov zaknihoval suverénní triumf stylem start – cíl. Nicki Pedersen byl zejména v úvodním okruhu hodně důrazný, avšak ruská raketa neuhnula z ideální stopy ani o píď. Martin Málek dodal poslední bod a právě o něj se Slaný dostal zase do čela střetnutí.

Robert Kosciecha však v rozjížďce s číslem třináct nepoměnil ani jeden ze svých nájezdů na vedoucího Grzegorze Walaska v předjetí. A Josef Franc dokonale hlídal Michala Dudka, takže před dvojicí nominačních jízd na světelné tabuli svítilo skóre 41:40.

Omylem slánského kouče se Robert Kosciecha objevil na dráze už ve čtrnácté jízdě, avšak náprava v podobě výměny za Michala Dudka byla sjednána velice promptně bez laškování s dvouminutovým limitem. Po wheelie na startu však slánský junior nekorunoval nejlepší extraligový výkon své kariéry dalším bodem.

Na čele byli Josef Franc s Matějem Kůsem, avšak v úvodním výjezdu se mezi ně vklínil Luboš Tomíček. Svým kouskem udržel závod nerozhodnutý až do poslední chvíle. V rozjížďce s číslem patnáct by však Slaný musel přivézt triumf 5:1. Něco podobného by ovšem patřilo do říše fantazie.

Emil Sajfutdinov sice skvěle odstartoval, leč záhy se musel dívat na záda Nicki Pedersena a Grzegorze Walaska. Ve druhé zatáčce se objevil na druhé příčce, kde se zjevil bleskově jako kosmická loď vstupující z hyperprostoru v nějakém sci-fi filmu. Až na metu proháněl Nicki Pedersena. K předjetí nedošlo, a i kdyby na vítězství domácích by nic nezměnilo, avšak Slaný alespoň prohrál těsně a s veškerou ctí.

Hlasy z depa
„Po tragédii v Pardubicích je to něco jinýho,“ pochvaloval si Josef Franc. „Mám radost, že to fungovalo. Bojovali jsme a zaslouženě vyhráli. Startovalo to, bylo to super. Dvě jízdy na hovno, ale jedna nebyla mojí vinou.“

„Dnešek byl tragickej‘,“ povzdechl si Matěj Kůs. „Jdu makat na motorkách a jedu do Krška. Bylo těžký naladit tlumiče. Jsem rád, že jsem vyhráli, ale nebudu říkat, že jsem spokojenej‘. Je to na hovno, ale na vejfuky se nebudu vymlouvat.“

„Super dojmy se slánskou vestou,“ komentoval Luboš Tomíček svůj premiérový start v barvách nového klubu. „Je to nová výzva a hlavně uvolněnost. Člověk si jede zazávodit, ne že musí. Po dvou měsících je to můj první závod na velký dráze. Mám rád Markétu, teda Markétu jako dráhu, mám rád i Slaný, Pardubice budou horší, ale dnes to bylo super. A ta vesta mi sluší líp i ke kombinéze.“

„Mohlo to bejt‘ lepší,“ byl Michal Dudek přehnaně sebekritický. „Zklamal jsem Milana Macha. Ani jsem to neukázal, jak bych si to představoval. Je to zklamání, celou dobu závody, kde o nic nejde, jedu jako z partesu a teď nic neukážu.“

„Docela nezvyk na nový výfuky,“ tvrdil Martin Málek. „Úplně jiná plochá dráha, vůbec mě to nebaví. Musí se změnit styl jízdy a nastavení. Na takovéto dráze na tom závodím poprvé. A na hlubší dráze jsem se s tím trápil. Dneska se to už neotočí, možná příště.“

„Ostudu jsem neudělal,“ hodnotil Roman Čejka svou jedinou dnešní rozjížďku- „Svoji jízdu jsem vyhrál a jsem spokojenej‘. Udělal jsem pro svůj tým, co jsem moh‘.“

1. PSK Olymp Praha     49
Grzegorz Walasek, PL 3 2 2 2 3 1 13(2)
Josef Franc 3 3 1 1 1 3 12(1)
Matěj Kůs 0 3 1 3 R 1 8(1)
Nicki Pedersen, DK 2 2 3 3 2 3 15(1)
Jaroslav Hladký 1 0 0 0 –   1
Zdeněk Vrba 0 X   0
Zdeněk Simota     DNR
 
2. AK Slaný     44
Emil Sajfutdinov, RUS 2 1 3 1 6* 3 2 18
Martin Málek 0 2 0 – 1   3
Luboš Tomíček 1 1 0 1 2 2 7(3)
Robert Kosciecha, PL X 3 0 2 2 R 7
Michal Dudek 2 1 2 1 0 0 6(3)
Roman Čejka 3   3
Eduard Krčmář     DNR

Aktuální extraligová tabulka:

  závody skóre body
1. Pardubice 1 50:42 2
2. Praha 2 91:94 2
3. Slaný 1 44:49 0
NC Mšeno 0 0:0 0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)