Oba Češi skončili mimo pásmo postupu

Červenograd – 15. května
Václav Milík skončil v dnešním kvalifikačním kole v ukrajinském Červenogradě dvanáctý a stejně jako čtrnáctý Pavol Pučko je z dalších bojů v juniorském mistrovství světa vyřazen. Triumfoval Piotr Pawlicki, jenž až v polovině týdne dostal potvrzeno, že bude startovat místo zástupce Nového Zélandu.

1. Piotr Pawlicki, PL 3 2 3 3 2 13+3
2. Vadim Tarasenko, RUS 3 3 2 3 2 13+2
3. Andrej Lebeděv, LAT 2 3 3 1 3 12
4. Bartosz Zmarzlik, PL 2 ex 3 3 3 11
5. Vitalij Bělousov, RUS 3 2 3 2 1 11
6. Aleksander Loktajev, UA 3 1 1 3 2 10+3
7. Szymon Wozniak, PL 1 3 1 2 3 10+2
8. Kiril Cukanov, UA 1 1 2 2 3 9
9. Dawid Lampart, PL 2 0 2 2 2 8
10. Denis Nosov, RUS 1 2 2 1 0 6
11. Ivan Lisik, RUS 0 3 1 0 0 4
12. Václav Milík, CZ 0 2 0 1 1 4
13. Steve Worrall, GB F 1 1 1 1 4
14. Pavol Pučko, CZ 2 T 0 0 0 2
15. Stanislav Ogorodnik, UA 0 1 0 0 1 2
16. Ivan Plešakov, UA 1 0 0 0 0 1
17. Vitalij Lysak, UA (res) 0 0
res Pavel Kondratjuk, UA   DNR

Michaela Krupičková kromě motocyklu osedlala i živého koně

Chabařovice – 14. května
V sobotu do Chabařovic dorazila kompletní sestava mladých plochodrážníků v celkovém počtu dvanácti. Tolik závodníků je porzatím rekordem Mini Cupu a ani jeho předchůdce Markéta Cup již dlouho tolik borců neevidoval. Na severu Čech se uskutečnily dva mítinky seriálu. Po dopoledním vítězství Michaely Krupičkové se Michal Škurla vrátil do své obvyklé role, ale průběžné vedení třímá ve svých rukou liberecká závodnice.

Hned v úvodním tréninku si Lukáš Kovařík vyzkoušel tvrdost chabařovické dráhy a se slzami v očích ukazoval bolavý loket, ale po rychém ošetření se nakonec na startovní rošt první jízdy statečně postavil.

Následovaly další pády. Hned v rozjížďce s číslem tři, kdy zatáčku nezvládl Patrik Mikel a byl z jízdy vyloučen. Trochu nečekaně osmé jízdě spanilé počínání Michala Škurly nemělo obvyklý trojbodový efekt. Pražan vyjel z dráhy a nerovná travnatá plocha zapříčinila konec a nulový bodový zisk. Tvrdost tohoto sportu také okusil nejmladší účastník tohoto Cupu, Roman Herzina, který z hrozivě vypadajícího pádu nakonec vyvázl jen s naraženým bokem.

A ve finále jízdě A došlo k vyloučení Zdeňka Holuba za agresivní jízdu, jelikož po několika útocích na Michaelu Krupičkovou se mu ji na třetí pokus podařilo sestřelit. Následovala krátká pauza na oběd a odpoledne startoval druhý závod Speedway Mini Cupu.

Tentokrát se přitvrdilo, a vylučovalo se i za vyjetí z dráhy a na to hned doplatil v rozjížďce číslem dva Patrik Mikel a opět byl bez bodu. Velkou smůlu měl Jakub Ondroušek, který v jízdě s číslem patnáct upadl z prvního místa. Ztratil tak cenné tři body, což ho stálo účast ve finále A.

Velmi zajímavou se stala finálová jízda B, kde si vybojovali své postavení Jakub Ondroušek, Patrik Mikel a Filip Šifalda. Vypadala to jako na houpačce. Původní zdání souboje Jakuba Ondrouška s Patrikem Mikelem, vzalo za svéale, když třikrát o sobě dal vědět mladý Filip Šifalda. Ukázal svým soupeřům záda, to mu bohužel nevydrželo, a zkušenějším dravcům nakonec podlehl.

Všichni závodníci byli po zásluze odměněni poháry a malými pozornostmi od sponzorů a cukrovou vatou z pouti. Na závěr se dostavili na stadion dva krásní koníci a někteří si vyzkoušeli i jízdu v sedle, jako napříkad Michaela Krupičková, která by ale živého koně za motorku nevyměnila.

A jako třešnička na dortu byla již zmiňovaná pou, kam se všichni s radostí rozutekli. Avšak našetřené korunky se rychle rozkutálely, takže nezbývalo nic jiného, než se po fajnovém dni vydat na cestu zpět ke svým domovům.

dopolední závod:

    D C B A TOT
1. Michaela Krupičková, Liberec 3 3 3 3       6 18
2. Jakub Ondroušek, Chabařovice 2 3 3 2       4 14
3. Zdeněk Holub, Praha 3 3 2 3       U 11
4. Michal Škurla, Praha 3 F 3 3     3   12
5. Patrik Mikel, Praha F 2 3 3     2   10
6. Filip Šifalda, Chabařovice 3 1 2 2     1   9
7. Felix Wittiber, D – Chabařovice 2 2 1 2   3     10
8. Lukáš Kovařík, Praha 2 2 2 2   2     10
9. Roman Herzina, Chabařovice 1 3 1 F   1     6
10. František Klier, Mšeno 1 1 2 1 3       8
11. Zdeněk Halasz, Chabařovice 1 2 1 1 2       7
12. Filip Hájek, Praha 2 1 1 1 1       6

odpolední závod:

    D C B A TOT
1. Michal Škurla, Praha 3 3 3 3       6 18
2. Michaela Krupičková, Liberec 3 3 3 3       4 16
3. Zdeněk Holub, Praha 2 3 3 2       F 10
4. Jakub Ondroušek, Chabařovice 3 3 2 F     3   11
5. Patrik Mikel, Praha L 2 3 3     2   10
6. Filip Šifalda, Chabařovice 3 1 2 2     1   9
7.Felix Wittiber, D – Chabřovice 2 2 2 2   3     11
8. Lukáš Kovařík, Praha 2 2 2 1   2     9
9. Filip Hájek, Praha 2 1 1 3   1     8
10. František Klier, Mšeno F 1 2 2 3       8
11. Roman Herzina, Chabařovice E ex ex 1 2       3
12. Zdeněk Halasz, Chabařovice 1 2 1 1 1       6

Poznámka. Roman Herzina byl v rozjížďkách s čísly sedm a dvanáct vyloučen za předjetí o kolo

Průběžné pořadí seriálu:

  PHA CHA CHA TOT
  7.4. 14.5. 14.5.  
1. Michaela Krupičková 16 18 16 50
2. Michal Škurla 17 12 18 47
3. Jakub Ondroušek 12 14 11 37
4. Patrik Mikel 14 10 10 34
5. Zdeněk Holub 10 11 10 31
6. Lukáš Kovařík 10 10 9 29
7. Filip Šifalda 10 9 9 28
8. František Klier 8 8 8 24
9. Felix Wittiber NS 10 11 21
10. Zdeněk Halasz 8 7 6 21
11. Filip Hájek NS 6 8 14
12. Roman Herzina NS 6 3 9
13. Miroslav Drahota 7 NS NS 7

Foto: Jiřina Šifaldová a Lubomír Hrstka

Od vašeho vítězství vás možná dělí již jen necelých dvanáct hodin

Česká Třebová – 15. května
Na vítěze Grand Prix České republiky budeme muset čekat ještě bezmála dva týdny, ale právě vy můžete vyhrát ještě před dnešní půlnocí. Stačí jen správně odpovědět na soutěžní otázku společné soutěže AK Markéta Praha a magazínu speedwayA-Z. Ta končí dnes přesně ve 23:59 a majitel dvou vstupenek do sektoru B, které se prodávají v předprodeji po Kč 1700,-, bude vylosován hned během pondělního dopoledne.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Australský šampión měl v přívalech deště štěstí

Göteborg – 14. května
Nepříjemným návštěvníkem švédské velké ceny se stal d隝, který celý večer skrápěl dočasnou dráhu na stadiónu Ullevi. Její stav a viditelnost se adekvátně snižovala. Nakonec musel být mítink předčasně ukončen po rozjížďce s číslem šestnáct, kdy na svém kontě měli nejvíce bodů Chris Holder a Greg Hancock.

Skóre obou činilo deset bodů, avšak australskému jezdci nahrával výsledek rozjížďky s číslem jedenáct, v níž dojel k šachovnicové vlajce před Gregem Hancockem. Navíc mu pomohl také pád Antonio Lindbäcka ze třetího místa šestnácté jízdy, protože švédský borec do té doby neznal nic než vítězství.

„Musíte mít štěstí,“ komentoval Chris Holder své vítězství. „Nemůžete vyhrávat bez něho. Minule jsem ho v Leszně neměl a skončil dole, ale nyní jsem vyhrál, protože Antonio nic neviděl.“

Kromě deště byl dalším stínem Grand Prix Švédska hrůzostrašný pád Jasona Crumpa. V desáté jízdě dopadl na rameno. Chris Holder byl mezi prvními, aby se podíval na stav svého krajana, jehož odvážela sanitka do nemocnice. „Vlastně toho moc neřekl,“ svěřoval se později na tiskové konferenci. „Byl plný bolesti, držím mu palce, aby to nebylo špatné!“

Rentgenové vyšetření naštěstí neporkázalo žádnou frakturu ramene, které bylo vráceno do správné polohy. „Neviděl jsem nic,“ popsal Australan okolnosti svého pádu. „V takových podmínkách je obtížné cokoliv zachraňovat a předtím než jsem to věděl, byl jsem na zemi.“

Na čele průběžné klasifikace se udržel Tomasz Gollob, jehož však bodově dotáhl Greg Hancock. Emil Sajfutdinov a Nicki Pedersen jsou za nimi v těsném závěsu, zatímco Chris Holder se po švédském triumfu dostal na pátou příčku.

1. Chris Holder, AUS 10
2. Greg Hancock, USA 10
3. Antonio Lindbäck, S 9
4. Janusz Kolodziej, PL 9
5. Emil Sajfutdinov, RUS 8
6. Thomas H. Jonasson, S 8
7. Jason Crump, AUS 6
8. Tomasz Gollob, PL 6
9. Fredrik Lindgren, S 6
10. Andreas Jonsson, S 5
11. Jaroslaw Hampel. PL 5
12. Nicki Pedersen, DK 4
13. Chris Harris, GB 4
14. Kenneth Bjerre, DK 2
15. Rune Holta, PL 1
16. Artjom Laguta, RUS 1
17. Simon Gustafsson, S 1
18. Dennis Andersson, S 0

Průběžný stav seriálu:
1. Tomasz Gollob 24, 2. Greg Hancock 24, 3. Emil Sajfutdinov 22, 4. Nicki Pedersen 21, 5. Chris Holder 19, 6. Jaroslaw Hampel 17, 7. Freddie Lindgren 17, 8. Janusz Kolodziej 17, 9. Kenneth Bjerre 12, 10. Jason Crump 11, 11. Chris Harris 11, 12. Andreas Jonsson 11, 13. Rune Holta 10, 14. Antonio Lindbäck 10, 15. Thomas H Jonasson 8, 16. Damian Balinski 4, 17. Artjom Laguta 1, 18. Simon Gustafsson 1.

Foto: tiskový servis IMG world

Josef Franc potvrdil v Bavorsku svou dlouhodrážní formu

Mühldorf – 8. května
Oslnivá závodní forma Josefa France po jeho loňském úspěšném návratu na dlouhé ovály nevychladla ani letos, když vstupoval do kvalifikačního procesu mistrovství světa. Úvodní ze dvou závodů zajišujících vždy šestici nejlepších jezdců postup do zářijového Challenge ve francouzském St. Colomb de Lauzun byl na programu uplynulou neděli v bavorském Mühldorfu.

Ve vyrovnaném startovním poli figurovala i tři česká jména. Krom Josefa France oblékli reprezentační vestu ještě Pavel Ondrašík a Karel Kadlec, na poslední chvíli povolaný coby záskok za zraněného Michaela Hádka. Domácí spoléhající především na Sirga Schützbacha a nezničitelného, letos již dvaapadesátiletého, Bernda Dienera dostali nečekanou posilu v podobě místní hvězdy a pravidelného účastníka Grand Prix Herberta Rudolpha. Ten se do závodu posunul z původní pozice náhradníka, když nedorazil ohlášený Cameron Woodward. Německé barvy hájili ještě Manfred Knappe, Marcel Dachs a coby zástupce něžného pohlaví Nadine Frenk. Ta se společně se svou sestrou Julií pohybuje po plochodrážních oválech již dobrých osm let a rostoucí forma jí vynesla až do prestižní německé reprezentace. Kráčí tak ve šlépějích své starší a slavnější nizozemské kolegyně Nynke de Jong, která však bohužel již pověsila svou závodnickou kombinézu na pomyslný hřebík. Nizozemci vyslali do Mühldorfu těžký kalibr v podobě dvojice Dirk Fabriek – Jannick de Jong, kterou doplnil Jeffrey Woortman. Podceňovat rozhodně nešlo ani britskou dvojici Chris Mills a Paul Cooper, zejména druhý jmenovaný již ochutnal účast v seriálu Grand Prix a po loňském ošklivém zranění se pomalu vrací do formy. Z Australanů se omluvil Cameron Woodward, v poli tak zůstal osamocen Rodney Mc Donald. Startovní listinu doplnili Jérome Lespinasse z Francie, zasloužený matador plochých drah Ukrajinec Vladimir Trofimov a nová finská dlouhodrážní hvězdička Aki-Pekka Mustonen. Na šest místeček znamenajících postup do dalších bojů si tak brousilo zuby nejméně osm až deset silných jezdců.

S takovými počty si vůbec nelámal hlavu Josef Franc, když krátce po startu první jízdy vystřelil do čela před Dienera a Fabrieka, postupně si vybudoval slušný náskok a kolem šachovnicového praporku prolétl bezpečně první. To Pavlu Ondrašíkovi se nedařilo vůbec, špatně startoval a marně se pouštěl do stíhacích jízd ze zadních pozic. Ze svého místa si sice mohl nejlépe prohlédnout ladné křivky Nadine Frenk, cenou za to však byla kulatá nula na jeho kontě. Přesto pomalu sbíral body a také díky defektu Chrise Millse v závěrečné jízdě základního rozpisu jich měl na kontě alespoň sedm, což o jediný bod nestačilo na postup do semifinálových jízd. To Karel Kadlec, který se letos rozhodl soustředit především na evropskou sérii veteránů, pojal závod spíše jako možnost svézt se s kvalitními soupeři. Vybojoval celkově jeden bod a byl spokojen. Mohlo to být ještě o trochu lepší nebýt vyloučení z jízdy číslo čtyři, před jejímž startem se marně pokoušel uvést do chodu svůj motocykl.

Trošku na nervy zabrnkal svým příznivcům Josef Franc ve své druhé jízdě. Po nepodařeném startu najížděl do první zatáčky na posledním místě, ve výjezdu navíc schytal pořádnou cejchu, která ho prakticky zastavila. Český jezdec však prokázal lví bojovnost a s dravostí sobě vlastní se na konci protilehlé rovinky přehnal přes Paula Coopera, aby o jedno kolo později zdolal i jeho krajana Millse. V dalších jízdách už neponechal nic náhodě a soupeřům nedal nejmenší šanci. Sedmnáct bodů na jeho kontě ho po odjetí základní části bezpečně řadilo na třetí příčku za neporaženého Rudolpha a neméně suverénního Mustonena. Mezi postupovou šestku měli v tu chvíli nejlépe namířeno ještě Sirg Schützbach, Jannick de Jong a Bernd Diener.

Naopak mezi šestkou, která nenašla cestu do semifinálových jízd, zůstali kromě české dvojice i oba Britové, což bylo zejména u Paula Coopera nemilým překvapením. K radosti domácího publika se dařilo Nadine Frenk, která si vůbec nic nedělala ze zvučných jmen a s deseti body na kontě hleděla vstříc semifinále.

Překvapením však neměl být zdaleka konec. Semifinálová jízda vůbec nevyšla Schützbachovi, který přes veškerou snahu neurval ani bod. Vidina prakticky jistého postupu se náhle rozplynula jako obláček dýmu. Naopak plný bodový zisk nečekaně vynesl na finálovou metu do té doby dost nevýrazného Fabrieka. Světový medailista tak zachránil svou kůži doslova na poslední chvíli. Jinak se na postupových pozicích nic nezměnilo. Ve druhém semifinále Rudolph porazil France a do finálové jízdy vstupoval neporažen, s nimi se kvalifikovali Mustonen, de Jong, Diener a již zmiňovaný Fabriek.

Do finálové jízdy odstartoval nejlépe Franc, v prvním kole odrazil útoky Rudoplha a začal si budovat mírný náskok. Jako pokropený živou vodou však ve finále zajel Dirk Fabriek. Ze čtvrtého místa se rychle probil dopředu, bez větších obtíží za svá záda odsunul i Rudolpha a zanedlouho začal dotírat na našeho jezdce. Najížděl stopu těsně u mantinelu a v zatáčkách balancoval takřka na hranici pádu. Závěrečný nápor však Franc dokázal ustát a proletěl cílem jako první.

Po sečtení bodů si zlatý věnec pověsil na krk Herbert Rudolph o bod před Francem. Třetí příčku obsadil finský rychlík s chlapeckou tváří Ape Mustonen.

Hlasy z depa:
Karel Kadlec: “Bylo to těžký, navíc jsem neměl dobrý rozlosování do jízd. Jeden bod dobrý, ale mohlo to bejt lepší, škoda tý čtvrtý jízdy. Nemohl jsem nastartovat, jel jsem dvě jízdy po sobě a díky tomu novýmu vejfuku se motor hrozně přehříval. Vyměnili jsme svíčku, ochladili to a pak už to šlo.”

Pavel Ondrašík: „No, očekávání byly určitě vyšší, motorka na to měla, ale mě se nějak nedařilo odstartovat, tak abych tam s nima byl, řikám, je to asi ve mně.”

Josef Franc: „Super, na to, že jsme teprve včera dostavěli motorku a byl to letos můj vůbec první závod na dlouhý. Děkuju za velkou pomoc oběma Schneiderwindům a Honzovi Hlačinovi. Vůbec mi nešly starty, je to jiný než na krátký, to už jsem stačil poznat. V tý pátý jízdě jsem měl špatnou reakci, rozhodčí to pustil moc rychle, nebyl jsem na to připravenej.”

Foto: Jiří Bayer a Zdeněk Flajšhanz

V Landshutu se radovali domácí

Landshut – 7. května
Druhým kvalifikačním kolem v německém Landshutu pokračovalo druhou květnovou sobotu mistrovství světa družstev. V tomto závodě měli původně startovat i naši reprezentanti. Ti si ale vyměnili svoje místo s Američany a startovali už o tři týdny dříve v Lonigu, odkud si v dramatickém závodě zabezpečili postup do červencové hlavní části šampionátu.


Neméně zajímavé bylo i kvalifikační kolo v bavorském Landshutu. V závodě konaném tradičně pod umělým osvětlením byli považováni za mírné favority domácí reprezentanti, kteří opravdu nakonec protrhli smůlu posledních sezón a po dlouhých šesti letech mohli slavit postup z kvalifikace. Jejich cesta do hlavního turnaje ale nebyla vůbec jednoduchá. Finové, Američané a v první polovině večera i Ukrajinci jim dokázali hodně znepříjemnit život. Domácí ekipa i většina fanoušků na stadionu si tak mohla s ulehčením oddychnout až dvě jízdy před koncem, kdy tříbodový příděl Franka Fachera znamenal definitivně náskok potvrzující místenku do dalších bojů v dánském Vojensu. Hlavním tahounem vítězů byl Martin Smolinski, který jako správný kapitán nejen hecoval a tmelil tým v depu, ale vybojoval 14 bodů na dráze, čímž se stal nejlepším jezdcem večera. Úspěšně mu sekundovali i Christian Hefenbrock s Frankem Facherem, slušný bodový příděl dodal i Mathais Schultz. Naopak trochu nečekaně slabší den měl Tobias Kroner, který až vítězstvím v závěrečné sérii vylepšil svoji bodovou bilanci. Hlavní devizou Němců ale byla vyrovnanost, družstvo nemělo na rozdíl od svých soupeřů výraznější slabinu.

Druzí Američané v závěrečném finiši o bod přeskočili Finy. Jejich největší osobností byl tentokrát čtrnáctibodový Ryan Fisher, který se stejně jako Greg Hancock objevil na startu šestkrát. Právě od Hancocka se určitě čekalo trochu víc, exmistr světa a jediný stálý jezdec seriálu Grand Prix ve startovním poli doplatil především ve svých prvních rozjížďkách na slabší starty, které se na tvrdé dráze špatně doháněly. Zámořskému týmu ale chyběl k lepšímu výsledku hlavně kvalitní pátý jezdec, protože devatenáctiletý junior Mike Buman přijel spíš získávat zkušenosti. Zajímavostí bylo i to, že radami své krajany depu podporoval také
legendární Shawn Moran, který se v Evropě objevuje jen velmi zřídka. Vždy dobře naladěná superhvězda osmdesátých a devadesátých let nás před závodem s úsměvem ujišovala, že má na naši zemi jen ty nejlepší vzpomínky. Určitě nijak nepřeháněl, když zde sbíral tituly mistra světa (Mariánské Lázně 1983) i Evropy (junioři ve Slaném 1981).

Třetí Finové přišli o stříbrnou příčku až v závěrečné jízdě po defektu aktuálního mistra světa na dlouhé dráze Joonase Kylmäkorpiho. Jejich bodově nejlepším závodníkem byl Kauko Nieminen s jedenácti bodovými příspěvky. Nenápadné, ale spolehlivé výkony se slušným bodovým ziskem podali i Tero Aarnio a Juha Hautamäki. Závod se příliš nevydařil mladému Kalle Katajistovi, který přispěl do bodového zisku družstva jediným bodem a po pádu ve čtvrté sérii se už na dráze neobjevil.

V sympatickém světle se i přes konečný bodový odstup představili čtvrtí Ukrajinci. Družstvo tvořili s výjimkou Jaroslava Poljuchoviče samí junioři, a by byl jejich bodový odstup nakonec poměrně velký, nezanechali vůbec špatný dojem. Hlavními oporami byli Kiril Cukanov a Aleksandr Loktajev, oba dva původem z ruského Balakova. Prvního z nich potěšily dvě výhry nad šampiónem Hancockem a trochu želel defektu ve čtvrté sérii. Loktajev měl výborný vstup do závodu, ale po dvou tříbodových ziscích už dál připisoval jen samé nuly. Ke cti sedmnáctiletého závodníka slouží, že se na nic nevymlouval, odmítnul zákulisní teorie o potížích s technikou a sám tvrdil, že na vině nebyly jeho motocykly, ale ruce. Ukrajince tak mohla hodně mrzet neúčast zraněného Andreje Karpova, protože lze právem předpokládat, že v případě startu jejich nejlepšího závodníka by do konečného pořadí promluvili podstatně výrazněji.

Foto: Zdeněk Flajšhanz