Krško vidělo stoprocentní český postup

Krško – 7. května
První kvalifikační kolo kvalifikace o SGP 2012 vidělo slovinské Krško a z českého úhlu pohledu to bylo pohled příjemný. Lukáš Dryml skončil po vítězném rozjezdu s Piotrem Protasiewiczem na třetím místě. A z pátého místa postoupil i Matěj Kůs. Závod vyhrál Adrian Miedzinski, když v další dodatkové jízdě porazil Matěje Žagara.

1. Adrian Miedzinski, PL 3 3 2 3 2 13+3
2. Matej Žagar, SLO 3 3 3 1 3 13+2
3. Lukáš Dryml, CZ 1 3 2 3 2 11+3
4. Piotr Protasiewicz, PL 2 3 3 0 3 11+2
5. Matěj Kůs, CZ 2 2 3 3 E 10
6. Simon Gustafsson, S 3 2 2 1 1 9
7. David Ruud, S 2 2 1 2 2 9
8. Denis Gizatulin, RUS 3 1 3 1 1 9
9. Norbert Magosi, H 0 1 1 3 3 8
10. Aleksander Čonda, SLO 1 1 F 2 3 7+3
11. Mathieu Tresarrieu, F 2 2 1 2 0 7+2
12. Daniel Nermark, S 1 1 2 2 1 7+E
13. Matija Duh, SLO E 0 1 0 2 3
14. Aleksej Charčenko, RUS 0 0 1 1 1 3
15. Hnery van der Steen, NL 1 0 0 0 0 1
16. Lukas Simon, A ex 0 0 0 0 0
res Samo Kukovica, SLO   DNR
res Denis Štojs, SLO   DNR

Němci následovali Čechy do hlavní části WTC

Landshut – 7. května
Kvalifikační kolo světového poháru družstev v bavorském Landshutu vidělo vcelku hladké vítězství domácích Němců, kteří stejně jako Češi postoupili do hlavní části turnaje. V těsném finiši skončili druzí Američané na úkor Finů.

1. Německo   47
Martin Smolinski 3 2 3 3 3 14
Christian Hefenbrock 3 0 3 3 1 10
Frank Facher 3 1 1 3 3 11
Mathias Schultz 2 1 2 1 1 7
Tobias Kroner 1 0 0 1 3 5
 
2. USA   39
Greg Hancock 1 2 3 2 1 3 12
Ricky Wells 1 2 0 1 1 5
Ryan Fisher 2 3 1 2 3 3 14
Tyson Burmeister 1 3 1 1 2 8
Mike Buman 0 0 0 – – 0
 
3. Finsko   38
Joonas Kylmäkorpi 2 3 3 1 E 9
Tero Aarnio 2 0 3 2 2 9
Juha Hautamäki 1 1 2 2 2 8
Kalle Katajisto 0 0 1 0 – 1
Kauko Nieminen 3 2 2 2 2 11
 
4. Ukrajina   26
Andrej Kobrin 0 1 2 0 0 2 5
Stanislav Ogorodnik 0 – 0 – 0 0
Kiril Cukanov 0 3 2 0 3 1 9
Aleksander Loktajev 3 3 0 0 – 6
Jaroslav Poljuchovič 2 1 2 1 0 0 6

Roman Čejka přišel o postup až v rozjezdu

Güstrow – 7. května
Semifinále evropského šampionátu do devatenácti let nabízejí pouhá čtyři postupová místa. Právě o to poslední se na maličké dráze v Güstrowě rozjížděl Roman Čejka, ale nakonec naneštěstí skončil až šestý. Bezkonkurenčně si počínal Piotr Pawlicki, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Kacper Gomolski a Danny Maassen. Jaroslav Hladký skončil čtrnáctý.

1. Piotr Pawlicki, PL 3 3 3 3 3 15
2. Kacper Gomolski, PL 3 3 2 3 3 14
3. Danny Maassen, D 2 3 3 2 3 13
4. Kai Huckenbeck, D 2 2 1 3 2 10+3
5. Szymon Wozniak, PL 3 1 2 1 3 10+2
6. Roman Čejka, CZ 1 1 3 3 2 10+1
7. David Bellego, F 1 3 1 2 2 9
8. Andre Mochner, D 2 2 2 1 1 8
9. Ashley Morris, GB 0 E 3 2 1 6
10. Brendan Johnson, GB 2 2 1 1 – 6
11. Michele Castagna, I 0 1 2 2 1 6
12. Xyvier Muratet, F 3 0 0 0 2 5
13. Oskar Fajfer, PL 1 2 X – – 3
14. Jaroslav Hladký, CZ 1 0 1 0 0 2
15. Nils Hesse, D 0 1 0 0 1 2

Nesmyslný systém přičítání bodů poškodil oba Čechy

Morizes – 1. května
Dva současní nejlepší jezdci Sportovního centra mládeže v kubatuře 125 ccm Michal Škurla a Michaela Krupičková vyrazili v prvomájovém víkendu do vzdáleného francouzského Morizes. Zde v rámci evropského šampionátu jezdců ve věkové kategorii 10 až 15 let mohli poměřit své jezdecké umění s mladíky z jiných zemí na dráze o délce úctyhodných 520 metrů.

Směr do finále A
Na startu se objevilo mimo naší dvojice dalších 24 závodníků z Francie, Německa, Nizozemska a Velké Británie. Již dopolední tréninkový program ukazoval, že startovní pole bude až na několik výjimek velice vyrovnané a lze očekávat zajímavé souboje na dráze.

Když jsem se po prvním odjetém tréninku zeptal Michala Škurly, který mimochodem jezdil zcela suverénně a motocykl šel na první pohled jako hodinky, na jeho pocit z dráhy, odpověděl mi: „Jede to, ale chce to asi o zub víc“. Michaela Krupičková zase reagovala po odjetí prvního tréninku slovy: „Dráha dobrá, ale tvrdá jako prase. Vůbec to nechce klouzat a není to nakropený.“

Další kolo tréninku bylo obdobné. Zkoušelo se, jak nejlépe naladit motocykly, pomáhali i přítomní zástupci Shupa kteří na závod motocykly připravovali. Na všech ale bylo vidět značné napětí ve tváři a očekávání.

Samotný závod začal pro naše jezdce výtečně. Michaela Krupičková svůj první start proměnila v plný bodový zisk stylem start – cíl. Michal Škurla v rozjížďce s číslem tři ve vyrovnaném souboji nakonec podlehl v posledním půlokruhu pozdějšímu vítězi Sandro Wassermannovi a na své konto si připsal čtyři body.

Další čtyřku na konto připsal v rozjížďce číslo sedm. Obdobný osud potkal v rozjížďce číslo devět i Michaelu Krupičkovou, která výtečně jedoucího Sandro Wassermanna marně stíhala po celá tři kola. Ale i tak byl zisk čtyř bodů výrazným posunem kupředu. V následující jízdě ukázal Michal Škurla své startovní číslo 17 na zádech všem a připsal si plný počet bodů.

Základní rozjížďky zakončila ve třinácté jízdě opět Michaela Krupičková ziskem čtyř bodů. Naše dvojice tak postupovala do finále A se shodným počtem třinácti bodů na kontě, které dávaly naději pro celkové výborné umístění. Finálová rozjížďka nakonec ukázala, že se na startu sešli opravdu jen ti nejlepší.

Vítěz z béčka lepší účastníků áčka
Michaela Krupičková odstartovala perfektně na druhou pozici, Michal Škurla ale malinko zaspal, což nakonec pro něho bylo osudné. V nájezdu do první zatáčky při pokusu dostat se do výhodné pozice jej dva soupeři přivřeli ve středu dráhy a Michal musel malinko ubrat.

Ačkoliv se pak snažil po celý zbytek rozjížďky dostat do lepší pozice, již se mu to nepodařilo a tak připsal pouze jediný bod. Míša se po průjezdu první zatáčky usadila na třetí pozici a bojovala jako lev. Přesto ale v posledním výjezdu neodolala tlaku Daniela Spillera a na pásce o necelou polovinu motocyklu nakonec projela jako čtvrtá. Celkový zisk patnácti bodů nakonec znamenal velice pěkné páté místo. Michal se čtrnácti body nakonec obsadil místo šesté.

Do celkového pořadí ale promluvil ještě poměrně nesmyslný systém sčítání bodů daný propozicemi pro tento závod z finálových jízd. Vítěz finále „B“, který po základních kolech skončil až za našimi jezdci, nakonec poskočil v celkovém pořadí až na čtvrté místo.

Po skončení závodu bylo ve tvářích naší dvojice vidět trochu smíšené pocity. Zatímco Michaela Krupičková byla z v předvedeného výkonu i výsledku celkem spokojená, Michal Škurla na druhé straně neskrýval zklamání. Sám mi přiznal, že očekával o něco více.

Finálovou jízdu mi okomentoval slovy: „Odstartoval jsem na prd, a když mě tam v prvním oblouku zavřeli, už to nešlo dotáhnout. Ale já jim to tu za pár tejdnů vrátím na trávě. Maj‘ se na co těšit“.

Vítězem se stal Sandro Wassermann, který finálovým vítězstvím nasbíral devatenáct bodů. O dalším pořadí na stupních vítězů pak rozhodoval rozjezd loňského vítěze Jordana Dubernarda s Danielem Spillerem , který nakonec pro sebe rozhodl Němec a obsadil tak celkové druhé místo. Třetí skončil domácí Jordan Dubernard. Místo čtvrté patřilo Lukasovi Feinhageovi, který na ně poskočil díky vítězství v již zmiňovaném finále „B“.

Pro naše jezdce to byla ale výborná zkušenost a zároveň potvrzení toho, že i na dráze delší, než kterou doma stabilně jezdí, dokážou odvést výborné výsledky a umí se prosadit. Hned po návratu, prakticky bez možnosti jakéhokoliv odpočinku oba zamířili na další kolo domácího šampionátu na dráze plzeňských Borů.

Foto: Václav Buřič

V Mariánských Lázních se pojede jen v sobotu

Mariánské Lázně – 6. května
Teprve včera padlo definitivní rozhodnutí, že se v Mariánských Lázních pojede mistrovství republiky také letos. Kvůli termínové kolizi s pouákem v nedalekém Plattlingu a také kvůli úsporným opatřením před světovým finále se o titul mistra republiky uskuteční v sobotu a bude včleněn do mítinku evropské série veteránů.

Rozpis šampionátu republiky na dlouhé dráze by měl být vytvořen pro dvanáct startujících. Z českých borců bude chybět Karel Kadlec, který preferuje veteránské klání, a Antonín Klatovský. S největší pravděpodobností se v západočeském depu neobjeví ani Michael Hádek. Pakliže bude zdráv, nastoupí v chorvatském Goričanu v kvalifikačním kole juniorského mistrovství světa, kam byl operativně po svém zranění přeložen z Neustadtu, který se jede o týden dříve.

Potvrzeni jsou Zdeněk Schneiderwind, Josef Franc, Aleš Dryml, Pavel Ondrašík a Richard Wolff. Navzdory limitovaným peněžním prostředkům bychom měli vidět i kvalitní zahraniční konkurenci. Zájem o start projevili Marcel Dachs, Martin Smolinski či Andy Appleton, jemuž loni proklouzl titul doslova mezi prsty.

Program začíná tréninkem v 9:00 a závodit se začne úderem 13:00. Dalším závodem na kilometrovém oválu bude červnové finále mistrovství světa a v příštím roce by se tu měl uskutečnit challenge.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Karel Kadlec si dal předsevzetí vydržet do padesátky

Plzeň – 6. května
O historii je známo, že se opakuje. Když se Karel Kadlec zhruba před deseti lety vracel do závodního kolotoče, plánoval především veteránské závody na dlouhé dráze. A nakonec skončil jako platný člen reprezentace. Stejné to bylo i letos, kdy je jeho hlavním bodem programu evropská série veteránů. Jenže včera přišla prosba Petra Moravce, zda by v neděli nenahradil zraněného Michaela Hádka v mistrovství světa v Mühldorfu. A plzeňský nezmar kývl na souhlas.

Expresní pozvání nevadí
„Povídalo se o tom už ve středu večer, ale to bylo ještě v závorce,“ vypráví Karel Kadlec, co předcházelo reprezentační pozvánce. „Nevěřil jsem tomu. Míša si to zkoušel o tréninku, a protože má dlouhou rád, myslel jsem, že pojede. Až ráno mi Petr Moravec zavolal, že jedu. Motorku mám připravenou, jsem profesionál a není to pro mě problém takhle narychlo. Včera jsem si koupil licenci, podíval se na extraligu, udělal si služební cestu a sjednal pár kšeftů.“

Karel Kadlec startoval v mistrovství světa na dlouhé dráze loni, ale do sestavy národního týmu se už nevešel. „Nikam se necpu,“ reaguje. „Myslel jsem, že už v reprezentaci nepojedu. Míšu to baví, pomáhám mu, sehnal jsem mu závody. Díky tátovi fandím i Alešovi, poradil jsem jim i na tréninku v Mühldorfu. kdyby se dal nároďák Pepíček, Aleš, Michal, Ondrašík, možná Wolff a Schneiderwind, je to hodně lidí na výběr. Není to jak dřív, když nebylo z čeho vybírat.“

Hlavním závodnickým chlebem osmačtyřicetiletého borce bude evropská série veteránů. „Je to letos moje priorita,“ říká. „Loni jsem tam byl na pátým místě. Letos bych si to chtěl zlepšit. Jednou tam čtyřicetiletý kluci a já jsem ještě o osm let starší. Chtěl bych jet ty veterány plus další závody, aby se mi vrátily nějaký peníze, protože veteráni jsou zadarmo a jezdíš po celý Evropě.“

Absence v mistrovství republiky
Jeho zaměření na veteránský seriál ho však vyřadí z letošního mistrovství republiky. Vzhledem k finančním důvodům se totiž bude v Mariánských Lázních závodit pouze v sobotu, kdy boj o český titul doprovodí klání starších pánů.

„Chtěl jsem to jet,“ uvádí Karel Kadlec na téma své účasti v šampionátu republiky. „Ale kvůli penězům pojede jen dvanáct jezdců bez finančních náhrad. Dřív se třeba Appletonovi nebo Tebbemu platilo, ale letos ne. Bude tam sedm našich a zbytek se zaplní ostatníma klukama. Dalo se to na sobotu k veteránům, v neděli jedeme s Pepíčkem v Plattlingu. Dvakrát doktor, dvakrát kropička, dvakrát údržba by narušilo peníze, co se Míra Musil snaží připravit na Grand Prix. To je pak tři neděle po mistráku.“

Absolvovat dva závody najednou není možné? „Jel jsem to jednou v Norsku,“ kroutí Karel Kadlec odmítavě hlavou. „Lítal jsem z motorky na motorku. Myslel jsem, že jejich mistrák ošulím, ale najednou jsem vyhrál tři jízdy a dostal se do finále A. dvě áčka za sebou bylo moc a už jsem nemoh‘. V Norsku jsem to ale musel jet kvůli startovnýmu, teď jsem dal přednost veteránům, který se počítaj‘ do seriálu.“

Minulý týden se Karel Kadlec objevil v úvodním kole českého přeboru, ale krátkou dráhu nechce brát jen jako doplněk ke dlouhé. „Občas bych se svez‘, ale kde?,“ ptá se. „V zimě jsem nevěděl, jestli vůbec pojedu. Čas, peníze, všechno je proti závodníkům. Kolik stojí nafta a cesty. Všechno táhnu ze svýho, se změnou zaměstnání ubyli sponzoři. Ale snad se bude blejskat na lepší a lepší časy. Ne, že bych tuten závod v Pardubicích jel dobře, ale na to, že jsem na tom rok neseděl, jsem měl dobrej‘ pocit. Bál jsem se, že s novým vejfukem nebudu moct zatočit, ale šlo to.“

Konec kariéry je tedy prozatím v nedohlednu? „Něco jsem si předsevzal,“ odpovídá Karel Kadlec. „Chtěl bych to do padesátky vydržet, tak ještě dva roky budu otravovat (smích).“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel