České Budějovice – 6. dubna
Doposud ho zaznamenal jen velice bedlivý plochodrážní fanoušek. Diváci ho viděli v akci při nadstavbovém závodě česko – polských her loni v září v Liberci. Letos posílil plzeňskou soupisku pro přebor a první ligu. Magazín speedwayA-Z se jihočeského borce, který vrací slavné příjmení na ovály, zeptal na podrobnosti.

Zejména starší generaci bude jeho příjmení evokovat spojení s budějovickým klanem Irmišů. „Ano jsem příbuzný,“ říká František Irmiš na přímý dotaz. „Děda František jezdil a trénoval plochou v Českých Budějovicích. Kdyby tu ještě byl, myslím, že bych jezdil už o hodně dřív. Táta ten to taky zkoušel, ale prý mu to moc nešlo, tak jezdil motokros v Dukle. Asi to na něj bylo moc rychlý (smích).“

Také František Irmiš získal první zkušenosti v terénu. „Jezdil jsem od čtyř let,“ vypráví. „Pak jsem se rozbil a nějakej‘ rok nejezdil. Táta pak přivezl zetku a já začal zase.“ Avšak nakonec v jeho motocyklových aktivitách převážila plochá dráha. „Líbí se mi, jak to jede,“ zní vysvětlení z jeho úst.

Cesta do sedla plochodrážního motocyklu odstartovala loni v únoru. Koupil stroj od Zdeňka Simoty, aby vedle tréninku sbíral zkušenosti jako mechanik Jana Holuba. V Liberci se představil v prvním závodě, by neoficiálního charakteru.

„Byla to dobrá zkušenost, ale pořád to nebylo ono, protože mi pořádně nikdo neřek‘, co s tim mám dělat,“ vypráví. „Přidat, to už jsem uměl, ale co dál? V tom mi pomohl až zas letos na jaře Simoák, ten mi řekl co s tím. A proč bych chtěl naskočit do závodního kolotoče? Chtěl bych se dostat co nejdál…“

V zimě jezdil čtyřiadvacetiletý Roman Irmiš na šroubcích a dnes má za sebou několik tréninků. S jakými ambicemi vstoupí do závodní sezóny? „Přes zimu jsme postavili novou motorku, na které bych chtěl jet,“ říká. „Něco jsem nacvičil, tak uvidíme. Plány a ambice, kvalifikovat se do republiky jednotlivců.“

František Irmiš děkuje:
“Poděkovat bych chtěl tátovi, kterej‘ mě do toho naverboval. Simoákovi, za velmi cenné rady a ženě, která mi pomáhala s přípravou motorek.“

Foto: Antonín Škach