Jan Holub a Michael Hádek se vsadili, kdo získá letošní titul juniorského mistra republiky. Samozřejmě každý z nich tipoval sám sebe. Nicméně bylo by chybou zužovat okruh kandidátů na pouhé dva borce. Magazín speedwayA-Z se zamýšlí nad seznamem přihlášených závodníků a ohlíží se do historie juniorského mistrovství, jehož historickým tabulkám vévodí Josef Franc se třemi zlatými medailemi.
Historické ohlédnutí:
Pojem junior byste v československém motoristickém sportu našli už před druhou světovou válkou. Označoval však začátečníka, který si ke svému přechodu mezi seniory musel nejprve vyjet patřičný počet bodů. Tento systém zanikl v první polovině padesátých let. Roku 1969 se konal juniorský přebor ČSSR. Šlo však o předkvalifikaci do mistrovství republiky jednotlivců, přičemž věková hranice byla stanovena na třicet let. Některé prameny se zmiňují i o druhém ročníku, nicméně žádné bližší hodnověrné informace se nedochovaly.

Nicméně věková kategorie do jednadvaceti let se hlásila ke slovu. Jiří Jirout vyhrál 22. září 1973 juniorský předzávod před Zlatou přilbou ČSSR, který ovšem ještě nenesl název Zlatá stuha. Na sklonku října vedl Antonín Kasper soustředění závodníků mladších jednadvaceti let v Čakovicích. Během dvou dnů se konaly tři závody a na nejvyšší stupeň vítězů se postupně postavil liberecký Josef Rybář, březolupský Stanislav Kučera a žarnovický Ján Danihel.

V sezóně 1974 se uskutečnil premiérový ročník mistrovství republiky juniorů, čímž tehdejší Československo o tři roky přeběhlo mistrovství Evropy FIM. Premiérový mítink 30. dubna v Kopřivnici se stal kořistí Jiřího Jirouta, jenž po pádu v rozjížďce s číslem čtyři neznal už nic jiného než vítězství. Pardubický závodník trávící vojenskou službu v pražské Rudé hvězdě se nakonec ozdobil titulem už na sklonku června v Břeclavi, aniž by musel absolvovat poslední kolo v Žarnovici.

Mistrovství republiky juniorů, a už s přídomkem ČSSR, ČSFR či ČR, patří k nejstarším domácím plochodrážním šampionátům. Starší jsou pouze jednotlivci, družstva a ledy a do pádu komunistického režimu i mistrovství Slovenska, které si dokázalo na rozdíl od svého českého protějšku udržet jakousi autonomii, by plnilo kvalifikační roli pro mistrovství republiky jednotlivců.

V úvodních dvou letech se juniorský šampionát konal jako seriál závodů. Sezóna 1976 zažila vznik systému, který na našich oválech vydržel celých dvacet let. Do finálového seriálu vedla cesta ze dvou semifinálových skupin, v nichž byl rovněž větší počet závodů. V jednaosmdesátém se poprvé konala předkvalifikace. Později se odsunula na podzim předcházející konkrétní sezóně a ve svých nejlepších letech přivedla do dep až bezmála šest desítek nových adeptů plochodrážního řemesla.

Počínaje sezónou 1997 se systém juniorského šampionátu vrátil k podobě seriálu závodů. Případný přetlak ve startovní listině se od roku 2003 řeší kvalifikací předcházející konkrétnímu podniku. Jedinou změnou bývá prakticky jen počet nezapočítávaných výsledků, jenž se v posledních letech ustálil na jednom.

Není čas na lámání rekordů:
Věkový limit jednadvaceti let je neměnný, takže nedává juniorským závodníkům šanci na překonávání rekordů v počtu získaných zlatých medailí. Jedinou šancí je snižování věku, která od původních sedmnácti dostala přes šestnáct na současných patnáct let.

A tak není divu, že se v listině mistrů setkáváme s mnoha jmény. Teprve nezapomenutelný Antonín Kasper dokázal roku 1981 svůj titul z předchozího roku obhájit. V dalším roce už v domácí juniorce nestartoval. Podobná situace panovala i o dvě desítky let později. Bratři Drymlovi se šampionátu nikdy nezúčastnili. Mladší Lukáš je mistr světa v jednadvacítkách a Evropy v devatenáctkách, avšak na domácí scéně zlato logicky nemůže vlastnit.

Hattrick se povedl až Josefu Francovi, jenž se stal juniorským šampiónem v letech 1998, 1999 a 2000. Se třemi tituly suverénně vévodí historickým tabulkám a jeho mladší následovníci k němu mohou prozatím jen vzhlížet. Vedle Antonína Kaspera (1980 a 1981) se mezi juniorské mistry dvakrát zapsali Pavel Ondrašík (1995 a 1996), Tomáš Suchánek (2002 a 2003), Miroslav Fencl (2001 a 2004), Filip Šitera (2006 a 2007) a Matěj Kůs (2008 a 2009).

Jednu zlatou medaili v portfoliu svých úspěchů mají Jiří Jirout (1974), Štefan Eliáš (1975), Luboš Tomíček st. (1976), Pavel Karnas (1977), Josef Jůza (1978), Jaroslav Drahoš (1979), Petr Kubíček (1982), Petr Vandírek (1983), Ivan Pacák (1984), Bohumil Brhel (1985), Jan Holub prostřední (1986), Vladimír Kalina (1987), Gašpar Forgáč (1988), Bořivoj Hádek (1989), Jiří Hurych (1990), Jan Fejfar (1991), Tomáš Topinka (1992), Jiří Štancl mladší (1993), Marián Jirout (1994), Richard Wolff (1997), Martin Málek (2005) a Jan Holub nejmladší (2010).

Za bezmála čtyři desítky let se našli jen dva synové, kteří dokázali napodobit své otce a zapsat se mezi juniorské mistry republiky. Prvním byl Marián Jirout, jenž v Chabařovicích v červenci 1994 vyhrál dvacet let po svém otci Jiřím. Druhým se stal až loni v říjnu v Praze Jan Holub, jenž triumfoval bezmála čtvrtstoletí po Janu Holubovi prostředním.

V ostatních případech byl slabší buď otec nebo syn, případně předek nestihnul v juniorce startovat jako v případě Jiřího Štancla. Dvojitý zápis unikl Vaculíkovým. Zdeno podlehl v Kopřivnici roku 1975 v rozjezdu Štefanu Eliášovi, synovi Martinovi vzalo předloni primát jen zranění.

Mistrovství republiky juniorů 2011:
Pakliže byste se zeptali Michaela Hádka, zda by chtěl ve svých jednadvaceti letech juniorský titul, dozajista by vám odpověděl charakteristickým ‚no, jejej, tuten rok bych ho chtěl‘. Ve středu po test matchi Pardubic se Mšenem uzavřel sázku s Janem Holubem. Kdo prý nevyhraje letošní juniorku, zaplatí sud dvanáctky.

Jenže oba Plzeňané, kteří letos tráví sezónu v mšenských barvách, zapomínají na další borce. Především Václav Milík se zjara prezentuje jako buldozer schopný převálcovat kohokoliv. Jsou tu i Slaňáci, Roman Čejka, Michal Dudek, za nimiž v žádném případě rozhodně nebude příliš zaostávat Eduard Krčmář. Konkurenci přitvrdí Pražané Pavol Pučko a Ondřej Veverka a další. Ze stopětadvacítek se valí nová vlna patnáctiletých mladíků s vysokými ambicemi a schopnostmi vytvořit z juniorského šampionátu nesmírně lákavou podívanou.

Cesta za titulem šampióna ovšem nebude žádnou procházkou růžovým sadem. Závodníky čeká celkem osm závodů na všech typech drah a pouze jediné zaváhání se promíjí, protože se opět bude škrtat jeden nejhorší výsledek. Výhodou jsou i skvěle načasované termíny, když každý měsíc nabídne jeden podnik. S výjímkou července samozřejmě, kdy se bude závodit hned dvakrát.

Aranžmá letošní juniorky tedy vypadá více než dobře. Za těchto okolností nezbývá než se těšit na poslední dubnovou sobotu, která ve Slaném vše odstartuje. Katalyzátorem kvalitní podívané se bezesporu stane i poslední volná reprezentační vesta pro mistrovství světa, pro níž je jediným kritériem úspěch na slánském ovále.

Přihlášení závodníci do MR juniorů 2011:

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel, Karel Herman a Josef Štěpánek