Praha – 18. dubna
Filip Šitera musí odcestovat do Velké Británie. Mšeno tudíž za něho hledalo náhradu pro zítřejší úvodní kolo první ligy. Našlo ji v osobě slánského juniora Eduarda Krčmáře. Ten byl dopsán na jeho soupisku a zítra bude mít startovní číslo dvacet.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Nižší divize byla prakticky ve všech ročnících české ligové historie, i když se pokaždé nejmenovala 1. liga. Ta se pozítří na pražské Markétě vrací na scénu. Magazín speedwayA-Z přináší nejen kompletní soupisky pětice účastníků, ale vůbec poprvé historický přehled všech soutěží, které aspirují na označení nižší liga.
Historické ohlédnutí:
Pakliže celá řada historických otázek spojených s naší plochou dráhou zůstává prozatím stále nezodpovězena, potom nižší soutěže v tomto ohledu hrají suverénní prim. Celostátní přebor družstev, první oficiální dlouhodobé zápolení na kolektivní bázi u nás, měl dvoustupňovou podobu už při svém prvním ročníku v sezóně 1956. Šlo o soutěž na bázi tehdejších krajů, která nerespektovala klubovou příslušnost. Oba stupně se jmenovaly třídy a 2. třída měla čtyři účastníky – Brněnský, Českobudějovický, Ústecký a Královéhradecký kraj.

V dějinách zůstalo skryto už premiérové klání. A my se jen můžeme dohadovat, zda květnovému duelu Brna s Ústím nad Labem v Krnově, předcházelo ještě nějaké jiné utkání. Pakliže ne, byli by prvními vítězi brněnští závodníci, kteří zvítězili 59:48. Dohadovat se můžeme rovněž v otázce vítěze.

Nemůžeme uplatnit ani nepřímou pomůcku těžící se skutečnosti, že se vítěz nižší třídy napřesrok objevil v té vyšší. Ze sedmapadesátého se totiž ve vyšší soutěži zachovalo jen pár výsledků a na jejich základě není možné sestavit ani konečnou tabulku, ani seznam účastníků. Rok 1957 však přináší nesporně prokázaného vítěze 2. třídy, kterým se stali plochodrážníci KAMK Ostrava.

Stejně si můžeme pomoci i v dalších letech. V sezóně 1958 zvítězil KAMK České Budějovice, roku 1959 KAMK Ústí nad Labem, vzápětí KAMK Hradec Králové a v jednašedesátém po reorganizaci krajů Severomoravský KV. Prokazatelně se nižší soutěž konala i v sezóně 1962. Dochované výsledky jsou stejně kusé jako v předchozích letech, ale protože na sklonku sezóny bylo mistrovství republiky družstev zrušeno, nelze určit vítěze podle postoupivšího týmu.

Utkání se jezdila stylem dvojutkání, která však probíhala jednokolově bez odvetu. Tento systém se dá spolehlivě prokázat ve všech ročnících vyjma roku 1960. V Divišově se 8. května střetla čtyři družstva – RH Praha II, Karlovy Vary, Hradec Králové a Praha-venkov – stylem čtyřutkání na šestnáct jízd. Na druhou stranu 30. října se Slovensko střetlo s Brnem stylem dvojutkání. Avšak v programu není sebemenší zmínka, že se jedná o mistrovský závod. Hypotéze o pouáku by nahrával nejen pozdní termín, což ovšem v oněch letech nemuselo být důkazem ničeho, ale i větší frekvence podobných střetnutí.

Opusme však záhadologické pole a postavme se raději na pevnou zem doložených faktů. S rokem 1963 byla po ligových utkáních veta. Až roku 1967 obnovil jejich myšlenku populární motoristický časopis Svět motorů. Vypsal soutěž o svůj pohár, která rozdělila družstva do třech skupin. Zatímco áčko a béčko svými vítězi daly základ pro finále, céčko plnilo jakousi úlohu druhé ligy, nebo z něho nešlo postoupit nikam. Vítězem se stal AMK Březolupy.

Počínaje rokem 1968 se u nás liga jezdí pravidelně a v prvních letech její existence měla dvoustupňovou podobu. Avšak druhá liga zůstala roku 1968 po odstoupení Plzně nedokončená a o rok později se zřejmě nekonala vůbec. V sedmdesátém byla ale zpátky a o rok později následovala vyšší ligu směrem k utkání čtyř čtyřčlenných družstev. Zároveň s jejím přejmenováním na extraligu zdědila jméno první liga.

Soutěž se poprvé rozdělila na dvě skupiny, odkud se nejlepší setkali v prolínací soutěži s horšími extraligovými celky o postup do vyšší soutěže. Od roku 1972 se mezi prvoligové skupiny a kvalifikaci o extraligu vložily ještě skupiny C a D, které představovaly jakési velké a malé finále 1. ligy. Další zásah do podoby soutěže přinesl rok 1976 a první liga byla sjednocena do jednoho seriálu. V další sezóně přibyla ještě druhá liga jako třetí soutěž s provázanou kvalifikací o patro výše.

Další reorganizace potkala první ligu v sezóně 1987. Zanikla druhá liga, v první lize se jely dvě skupiny, odkud se postupovalo do finále. To určilo postupující pro semifinále mistrovství republiky družstev, z nichž vzešli finalisté, když semifinalisty a finalisty doplnily extraligové týmy. Systém vydržel do konce roku 1990. V následující sezóně se k ním vrátila dvojutkání, avšak první liga jela dle této formule jen dvě sezóny a od třiadevadesátého byla čtyřutkání zpět.

V termínovém kalendáři vydržela první liga až do konce sezóny 2006. Její vítěz Mšeno vyzvalo poslední extraligový tým Pardubice k baráži. Na dráze skončila mšenským triumfem, po diskvalifikacích to bylo nerozhodně. Jediným řešením se stalo rozšíření extraligy na pět celků, takže v nižší lize neměl kdo závodit.

Náhradou se stala tříčlenná družstva. V letech 2007 – 2009 jejich šampionát střídal pravidelně přeborový, mistrovský a zase přeborový statut. Loni vznikl přebor jednotlivců/družstev, kde pro oddělenou klasifikaci každého družstva brali body dva nejlepší jednotlivci. Ten plnil úlohu nižší divize i fakticky, protože po sezóně byla vyhlášeno celkové pořadí družstev, kde na pět extraligových týmů navázalo pět družstev z přeboru.

Porovnávat je jako sčítat hrušky s jablky:
Nižší soutěž, a už nesla název II. třída, 2. liga, 1. liga, přebor či mistrovství tříčlenných družstev a konečně přebor jednotlivců/družstev, má za sebou vskutku dlouhou a bohatou historii.

Hledat suverény statistických přehledů by však bylo poněkud ošidné. Úvodní ročníky nerespektovaly kluby a na oválech zápolily reprezentační výběry jednotlivých krajů. V devadesátých letech zase sestoupivší extraligový tým bral prvoligový rok jako Kainovo znamení, jehož se chtěl samozřejmě rychle zbavit. Navíc se v nižší lize objevovaly béčka účastníků extraligy a s projevy personální krize v ní startovali stejní závodníci.

O vítězích proto nejlépe promluví následující tabulka, která je v takové šíři publikována vůbec poprvé.

1. liga 2011:
Prvoligové závody letos přinášejí nový rozpis. Utkání se bude skládat z dvaceti rozjížděk. Souboje dvojic přibližují soutěž extralize, avšak na rozdíl od ní, se závodníci nebudou střídat, ale pár bude stejný od začátku až do konce. Změnit ho může jedině zásah manažera.

Každý závodník totiž může absolvovat jednu jízdu navíc za jiného svého kolegu a to nezávisle na pořadí v průběžné klasifikaci. Pro ostatní strategické taktizování jsou klíčové rozjížďky s čísly pět, deset a patnáct, kdy mají všechny startující týmy za sebou stejný počet startů.

Pokud po nich tým ztrácí šest bodů, má jeho kouč možnost použít taktickou rezervu v další následující jízdě svého družstva. Přitom musí mít na paměti, že každého závodníka může takto zmobilizovat pouze jednou, a že nikdo nesmí vyjet na ovál více než šestkrát.

Již pozítří na pražské Markétě uvidíme, zda novinka nadchne. Vyrovnané sestavy dozajista slibují skvělý boj. Avšak na druhou stranu signalizují, že kluby budou v rámci výsledku preferovat co nejsilnější sestavy na úkor pravidelného závodění pro začínající borce a závodníky výkonnostního středu. Ruku v ruce s redukovaným přeborem jednotlivců může jít o krok zpátky, protože v první lize nemůže startovat každý, kdo projeví zájem.

Soupisky účastníků soutěže 1. liga – Přebor ČR družstev: