Shupa posílá do Francie tři tovární děla

Praha – 26. dubna
Pohár mládeže na travnaté dráze v kubatuře 125 ccm ve francouzském Morizes bude mít na startu také dvojici českých reprezentantů. Jak Michal Škurla, tak Michaela Krupičková budou mít k dispozici poslední model motocyklu Shupa. Magazín speedwayA-Z přináší podrobnosti o továrním speciálu včetně snímků z jeho testování v Divišově.

Motor má ve svých útrobách nový kovaný klikový hřídel na plný objem 129 ccm. Výhodou motocyklu se sníženou hmotností je i nově odstupňovaná třístupňová převodovka, karburátor na metanol či zapalování s regulací předstihu.

V depu v Morizes bude připraven i třetí náhradní motocykl, který bude navlas stejný jako oba ostré speciály Michala Škurly a Michaely Krupičkové. Michal Škurla při čtvrtečním testování v Divišově byl jen o sekundu na kolo pomalejší než Pavol Pučko v sedle pětistovky.

Foto: Martin Šůs

Teorii dalo trošku fušku stát se realitou

Lonigo – 17. dubna
Konec dobrý, všechno dobré. Staré české pořekadlo sedí na vystoupení českého národního týmu v kvalifikačním kole SWC v Lonigu. Naši borci nakonec dokázali dostát své pověsti favorita a po vítězství postoupit do hlavní části turnaje. Reprezentační kouč Milan Špinka se ovšem magazínu speedwayA-Z svěřil, že si užil nervy, avšak stále věřil ve vítězství.

„Teorie byla taková, že jsme měli zvítězit,“ vrací se Milan Špinka na začátek závodu. „Ale závod začal pádem Lukáše. Potom jsme měli pořád třetí dráhu a venek tam nejede. Každá dráha je něčím specifická a Lonigo je specifické tím, že tam jede lajna. Trošičku negativem jsou nové výfuky, ne všichni to měli naladěné.“

Největšími soupeři českého týmu se stali Slovinci, avšak naši v dramatické koncovce strhli vítězství na svou stranu. „Jak jsme měli červenou a žlutou dráhu, bylo to podstatně lepší,“ komentuje Milan Špinka. „Kdo odjel a udržel si lajnu, byl tam. Dráha byla i dost rozbitá. Byly to nervy. Začátek blbej‘, v první jízdě pád a když píšeš nulu, je to blbý, ale konec dobrej‘.“

Pocity tedy musely být ohromné. „Když se vyhraje, je to vždycky dobré,“ svěřuje se český kouč a připomíná další pokračování světového poháru. „Jede se v červenci, máme čas dát to do kupy. Je to dost daleko, doufám, že se kluci rozjedou. Uvidíme, nedá se nic říkat dopředu, všechno budu řešit až před tím.“

Foto: Petr Moravec

Mistři dvou předcházejících sezón vítězí i s novými vestami

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 24. dubna
Úvodní kolo šampionátu juniorských družstev se dnes ve Slaném stalo kořistí obhájců dvou předchozích titulů Michaela Hádka a Jana Holuba, kteří letos oblékají vesty Mšena. Suverénem klání se ovšem stal neporazitelný Václav Milík. Michael Hádek se na něho po závodech zlobil kvůli bodyčeku po startu finálové jízdy, avšak Pardubičan se omlouval, že rozhodně nešlo o žádný zlý úmysl. Třetí skončili domácí Slaňáci, když patálie mechanického charakteru přibrzdily Pavla Pučka. Loňskému mistru patřil i doprovodný mistrovský závod stopětadvacítek. Michal Škurla neztratil jediný bod. Po vzájemném rozjezdu se na stupně vítězů postavili ještě Michaela Krupičková a Patrik Mikel.

Mnoho tlaku škodí
Pěkně zostra po tréninku a bez nástupu odstartoval letošní šampionát juniorských družstev. Jak Pražané, tak Slaňáci chtěli v rozjížďce s číslem jedna urvat co největší dávku bodů. Start vyšel nejlépe Romanu Čejkovi. Za něho se dostal Pavol Pučko, na něhož v prvním oblouku útočil Michal Dudek.

Jenže jeho nájezd nepřinesl kýžené ovoce. Právě naopak. Slánský závodník vyjížděl na protilehlou rovinku jako poslední. A ve druhé zatáčce upadl. Okamžitě blikala červená světla a Michal Dudek správně tušil diskvalifikaci. Repete vyhrál Roman Čejka s náskokem rovinky před pražskými závodníky.

Domácí mohli litovat bodové ztráty. A to tím spíše, dokázali-li ve složení Roman Čejka – Eduard Krčmář na hlavu porazit Ondřeje Smetanu se Stanislavem Pouznarem. Šlo o první a na dlouhou dobu i poslední triumf maximálním poměrem. Ve druhé jízdě Václav Milík záhy po vylétnutí pásky minul Michaela Hádka. A ten v kombinaci s Janem Holubem nevymysleli žádné odvetné opatření ve vztahu k pardubickému juniorovi.

Další remízy se Pardubice dočkaly v rozjížďce s číslem čtyři, ve které Václav Milík s naprostou suverenitou odvedl Pavla Pučka s Ondřejem Veverkou. Stejně jako ob jízdu dříve, René Vidner zůstal stát ještě v průběhu úvodního kola. Příčina byla vskutku kuriózní. „Hodně tvrdá guma,“ říkal nešastně. „Asi se posral měřák.“

Jenže chyba nastala hned u dvou manometrů. „Dám nula pět,“ líčil neuvěřitelnou událost závodníkův otec. „Ale nezmáčk‘ jsem gumu. Oba dva měřáky jsou v prdeli. Měřili jsme to Vaškovým, ten ukazoval dobře, ale naše ukazovaly míň. Jsem vůl, že jsem tu gumu nezmáčk‘, než jel Rencek na start.“

Nešastné pražské Velikonoce
Rozjížďka s číslem pět poslala do akce opět obhájce titulu z dvou předcházejících sezón. Soupeřem jim byli domácí a Milan Mach nahradil Romana Čejku Eduardem Krčmářem. Michal Hádek ho po vylétnutí pásky zavezl takřka až na trávu, jenže Michal Dudek se mezitím dostal do čela. Eduard Krčmář nakonec neviděl cíl. „Dostal jsem cejchu, až mě začaly pálit oči,“ vyvrátil podezření na defekt.

Michal Dudek však své vítězství třímal pevně v rukou a Michael Hádek s Janem Holubem připisovali druhou remízu. „Odfrk‘ na nás,“ vysvětloval v depu starší ze mšenské dvojice. Své poslední dvě vystoupení v základní části však proměnili v pětibodové zisky. Se svými mladšími klubovými kolegy neměli v osmé jízdě prakticky žádnou práci. Ovšem zdrcující porážka Pražanů v další jízdě patřila k něčemu, co by se před závodem očekávat nedalo.

Leč borci z české metropole na letošní velikonoční neděli nebudou vzpomínat rádi. Po dvou remízách nechal Zdeněk Schneiderwind stát Ondřeje Veverku a do duelu s druhým párem Mšena vyslal Zdeňka Vrbu. Pavol Pučko však na vedoucí příčce nestrávil ani tři kola. „Nevím,“ krčil rameny, když v boxu se svým otcem okukoval motocykl. „Vadlo to hrozným způsobem. Ztrácel jsem a mělo to sílu jako šlapací kolo. Motor nebo zápalko.“

Pro vítězství se ochotně natáhl Ondřej Smetana, když těžil ze zaváhání Ondřeje Veverky v první zatáčce. Prohra Prahy se mšenským béčkem 2:4 patřila k dalším nečekaným výsledkům dnešního odpoledne. Střetnutí s Michaelem Hádkem a Janem Holubem v rozjížďce s číslem devět však vypadalo na začátek lepších časů pražské Markéty. Ondřej Veverka totiž vypálil do čela. Pavol Pučko však v prvním oblouku přišel o třetí příčku, aby v tom druhém upadl.

„Asi rupnul rám, motorka nešla vůbec ovládat,“ dával na srozuměnou, proč si v první zatáčce počínal jako opilý kormidelník. „Vyčítaj‘ mi, že jsem měl odtáhnout motorku pryč, když jel Veve první. Ale já jsem z motokrosu zvyklej‘ rychle pryč. Tam se jízda nezastavuje.“ Pražský pech pokračoval, nebo při repete si Mšeňáci Ondřeje Veverku už dokázali ohlídat.

Stejní vítězové v jiných vestách
Vítězství Mšena II nad Prahou bylo jedinou aktivní bilancí mladého týmu za celé dnešní odpoledne, takže do semifinále se dostala Praha. Čtvrté místo po základní části jim však přihrálo do cesty Michaela Hádka s Janem Holubem. Závodníci obou párů si na startovním roštu prohodili místa. Mšeňáci začali úřadovat ihned s vylétnutím pásky a Pražané mohli balit.

Druhý semifinálový duel přinesl svým způsobem repete sedmé jízdy. V ní se Václav Milík dostal před Romana Čejku ještě v úvodním nájezdu. Pardubičan přesně to samé provedl svému slánskému soupeři i tentokrát. René Vidner zůstal stát, jelikož si neotevřel kohoutky přívodu paliva.

Avšak remíza Slanému na finále nestačila. Při stejném bodovém zisku přišla ke slovu pomocná kritéria a pěti vítězstvím Václava Milíka nešlo konkurovat. Finále nabídlo střet Pardubic s Michaelem Hádkem a Janem Holubem, kteří prakticky už mohli slavit vítězství i při svém debutu ve mšenských vestách. Na Pardubice měli k dobru už čtyři body.

Rozjížďka s číslem třináct začala bodyčkem, když Václav Milík záhy za startovní čárou vrazil do Michaela Hádka. „Ohnul mi hák,“ láteřil mšenský borec o chvíli později před cestou na stupně vítěz. Avšak pardubický závodník si sypal popel na hlavu a popíral, že šlo o zlý úmysl. „Stoupnul jsem si do šikmý koleje,“ vysvětloval. „Jak jsem odstartoval, zvedlo se to a najel jsem do něho.“

Václav Milík šestým vítězstvím uzavřel své dnešní osmnáctibodové maximum, avšak remíza poslala na nejvyšší stupeň Michaela Hádka s Janem Holubem. Letošní juniorská družstva tedy začala triumfem šampiónů. Ale na samotném prahu soutěže je na závěry samozřejmě ještě příliš brzy.

Žluté nebezpečí trvá
Počet přihlášek, který balancoval na hranici minima nezbytného pro přiznání mistrovského statutu podniku, dával najevo, že se klasický šampionát stopětadvacítek dostal na další personální křižovatku své historie. Nejmladší generace je limitována věkovým limitem deseti let. A starší borci, pakliže je plochodrážní kolibřík už neomrzel, preferují seriály na malých drahách.

Jediným představitelem závodníka okolo patnácti let, který v šampionátu zůstal, je Michal Škurla. Ten dal dnes jednoznačně najevo, že se svým kanárkově žlutým motocyklem hodlá atakovat titul rovněž letos. Nicméně podobné choutky má také Michaela Krupičková, jíž se společně s Patrikem Mikelem připisují největší ambice na otřesení trůnem pražského závodníka.

V rozjížďce s číslem jedna podjela Michala Škurlu hned v prvním výjezdu. Avšak Pražan v nájezdu do druhého kola zalehnul a jeho motocykl dokázal vyvinout vyšší rychlost. Seznam jeho potíží se uzavřel dříve, než se stačil vůbec rozvíjet.

V rozjížďce s číslem tři Michal Škurla odvedl Patrika Mikela. Ob další jízdu to samé provedl Michaele Krupičkové, aby na samotný závěr vystřihnul další start – cíl s Patrikem Mikelem. Ten sice zůstal po vzadu, avšak v první zatáčce se dokázal přenést přes Felixe Wittibera.

Rázem měl s Michaelou Krupičkovou společného nejen přemožitele, ale i stejnou cifru v bodovém zisku. V dodatkové jízdě hrála prim liberecká závodnice. Smolařem se stal Jakub Ondroušek, jenž přišel o dvě lehčí jízdy vinou poruchy motoru. Lukáš Kovařík měl tím pádem o kapánek snazší cestu ke čtvrté pozici.

Hlasy z depa
„Milíček je pěkný prase,“ vracel se Michael Hádek k jejich kolizi po startu rozjížďky s číslem třináct. „Ohnul mi hák, jak do mě drobítko víc šouchnul. Nenaděláš nic, zase jsme vyhráli. Hodně jsem se dneska nadřel, Milík má komplet, Dudlík jede a Dudlík na nás odfrk‘.“

„Bylo to těžší, než jsme čekali,“ komentoval Jan Holub úroveň konkurence. „Začátek nic moc. Milík lítal, Dudlík taky. Nakonec dobrý, vítězství je důležitý. Snad to půjde i dál, uvidíme.“

„Stoupnul jsem si do šikmý koleje,“ vysvětloval Václav Milík, co se stalo na startu poslední jízdy. „Jak jsem odstartoval, zvedlo se to a najel jsem do Haďase. Kompletka a domů, to je krása. Včera by to bylo lepší, ale potěší to. Budu se snažit tohle dělat do konce sezóny. Když to půjde, budu jedině rád.“

„Neměl jsem štěstí,“ smutnil René Vidner. „Nejdřív dvakrát ta guma, v semifinále jsem si nepustil metyl. Příště snad bude líp, budu věřit.“

„První jízda, odřená prdel a začalo mě bolet koleno,“ bilancoval Michal Dudek. „Konečně jsme porazili Hada s Holubem. Kdybych neupad‘, bylo by to lepší. Třetí místo není špatný, uvidíme v dalších závodech, doufám, že se bude dařit.“

„Závody dobrý,“ svěřoval se Eduard Krčmář. „Nedařilo se mi, vyhrát zkusíme příště. Se Mšeňákama jsem dostal cejchu, začaly mě pálit oči, nic jsem neviděl a radši se na to vysral. Tím vápnem je to suchý. Ale příště v Plzni to bude lepší.“

„Nic moc,“ hodnotil dnešní závod Ondřej Veverka. „Škoda opakovanýho startu. A škoda tý jízdy, kde jel Vrbič a Pučkinovi to kleklo. Tyhle dvě chyby nás stály bednu. Bude příště. Snad.“

„Všechno špatně,“ vnímal Pavol Pučko svět okolo sebe v černých barvách. „ Jel jsem stejný nastavení, co včera, ale nefungovalo to. Skočil jsem na druhou motorku a tam to vadlo metr od metru. A ta poslední jízda, asi rupnul rám, nevím. Motorka nešla ovládat, lehce jsem s tím hvízdnul o zem. Hlavně, že jsem celej‘.“

    SF1 SF2 FIN TOT
1. Grepl PDK Mšeno I.         24
Michael Hádek 2 2 3 3 3   2 15
Jan Holub 1 1 2 2 2   1 9(6)
 
2. ZP Pardubice         20
Václav Milík 3 3 3 3   3 3 18
René Vidner E E 0 2   E 0 2
 
3. AK Slaný         17
Roman Čejka 3 2 – 2     7(1)
Michal Dudek X – 3 1   2   6(1)
Eduard Krčmář – 3 R –   1   4(1)
 
4. Markéta Praha         10
Pavol Pučko 1 2 E X     3(1)
Ondřej Veverka 2 1 – 1 1     5(1)
Zdeněk Vrba – – 2 – 0     2
 
5. Grepl PDKMšeno II.         7
Ondřej Smetana 1 3 – 1       5
Stanislav Pouznar 0 1 1 –       2
Michal Klein – – 0 0       0

Aktuální tabulka:

  malé body velké body
1. Mšeno I. 24 5
2. Pardubice 20 4
3. Slaný 17 3
4. Praha 10 2
5. Mšeno II. 7 1

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Michal Škurla, Praha 3 3 3 3 12
2. Michaela Krupičková, Liberec 2 3 2 3 10+3
3. Patrik Mikel, Praha 3 2 3 2 10+2
4. Lukáš Kovařík, Praha 2 1 2 2 7
5. Felix Wittiber, D – Chabařovice 1 2 1 1 5
6. Jakub Ondroušek, Chabařovice 1 1 E – 2
7. Roman Mády, Plzeň 0 0 1 0 1

Průběžné pořadí seriálu:

  SLA TOT
  24.4.  
1. Michal Škurla, Praha 25 25
2. Michaela Krupičková, Liberec 22 22
3. Patrik Mikel, Praha 18 18
4. Lukáš Kovařík, Praha 16 16
5. Felix Wittiber, D Chabařovice 14 14
6. Jakub Ondroušek, Chabařovice 12 12
7. Roman Mády, Plzeň 10 10

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Michael Hádek radil dobře

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 23. dubna
Michael Hádek, coby nejzkušenější závodník dnešního úrovního kola českého juniorského šampionátu, nešetřil radami v boxech ostatních závodníků. Sdílnost se mu vyplatila, protože Michal Dudek a Pavol Pučko dokázali porazit Václava Milíka. Pardubický junior však Michaela Hádka porazil, avšak k vítězství mu chyběl jediný bod na Plzeňana. O stříbrný věnec však musel svádět bitvu s Janem Holubem a Pavlem Pučkem, v němž byl úspěšný a dal jasně najevo, že posledné volné místečko v reprezentaci pro mistrovství světa je ve správných rukou.
Začátek lepších časů
Přílivem nových mladíků a vyrovnáním výkonnosti již etablovaných borců dostává česká juniorka opět dramatický náboj. Nikdo nemá nic jisté a nikdy nemusí být vůbec nic ztraceno. Dnešní podnik toho byl více než pádným důkazem. Návrat výtečných časů z prvních let aktuálního milénia signalizoval i návrat kvalifikace.

Ta se ve Slaném jela poprvé od května 2009. O čtyři volná místa v hlavním závodě se ucházela šestice závodníků včetně těch, kteří rozhodně pomýšleli na udržení se v hlavní dvanáctce. A to ještě ze startovní listiny vypadl Zdeněk Růžička. Další závodník ze mšenské líhně se zranil při čtvrtečním tréninku.

Zatímco se účastníci kvalifikace chystali do boje, přímo nasazení borci si vesměs nenechali jejich počínání ujít, aby viděli, jak se mění dráha. „Měl jsem tam devětapadesátku,“ přemítal Václav Milík. „Ale musím to změnit, hrozně to mydlí od startu a ve výjezdu jsem přetočenej‘.“

Trénink se neobešel bez pádů, o čemž se přesvědčil i Michael Hádek, jenž se na poslední chvíli dokázal vyhnout Ondřeji Smetanovi. „Všimnul jsem si ho na poslední chvíli,“ vyprávěl. „Bylo tam snad jen deset čísel.“

Pády se nevyhnuly ani kvalifikaci. Zatímco Milan Čermák byl z první jízdy vyloučen za najetí do pásky, Zdeněk Holub předvedl ukázkovou svíci. „Bolí mě prdel,“ svěřoval se, zatímco osamocený Dominik Hinner mířil na ovále vstříc své účasti v hlavním závodě. Vzápětí ho stylem start – cíl napodobil Eduard Krčmář.

Poslední příležitost získat dvě volná místa neproměnil nejprve Milan Čermák. V prvním oblouku třetí jízdy upadl a byl natolik potlučený, že rezignoval i na místo druhého náhradníka. Repete se stalo kořistí maďarského závodníka Rolanda Benköa, jehož předcházela pověst favorita umocněná ještě obrovským mercedesem. Druhý protnul metu Zdeněk Holub, zatímco Michal Klein zůstal náhradníkem.

První série nepřinesla žádná překvapení na úkor favoritů. V úvodní jízdě triumfoval Václav Milík stylem start – cíl, když ho Roman Čejka nestihnul v zahajovací zatáčce. Stejně suverénně si vzápětí počínal Michael Hádek a díky jeho suverenitě debutoval Eduard Krčmář v juniorce ziskem dvou bodů.

Rozjížďka s číslem tři viděla skvělé počínání Pavla Pučka. Pražský závodník se dostal do čela už v úvodních metrech. Roland Benkö se za jeho zády propadnul nejen za Michala Dudka, který ho objel v zatáčce po startu, ale počátkem třetího okruhu se stal obětí také René Vidnera. Jako poslední rozehrál závod vítězstvím Jan Holub.

Zašmodrchaný uzel na čele průběžné klasifikace
Obhájce titulu rozšířil své bodové konto o další tři body hned po přestávce. Pakliže Rolanda Benköa předcházela pověst favorita, tady o ní okamžitě přišel. Druhé místo mu uzmul pravidelně se lepšící Zdeněk Vrba. Také Michael Hádek se chlubil primátem neporaženého závodníka také po druhé pětině. Pakliže Ondřej Veverka pomýšlel na jeho skalp, musel revidovat své ambice a hájit druhou příčku před stupňujícími se nájezdy Reného Vidnera.

V rozjížďce s číslem sedm dal Pavol Pučko opět rázně najevo, že se slánského závodu nechce jen zúčastnit. Rychle se dostal do čela a odrazil zničující nájezd Romana Čejky vedený vnějškem první zatáčky. Eduard Krčmář inkasoval bod, avšak prasklý zadní díl rámu přidělal starosti nejen jemu, ale také jeho otci. V depu museli připravit náhradní JRM, aby nakonec zpojízdnili ostřejší GM.

První z dnešních nečekaných výsledků nabídla rozjížďka s číslem osm. I když Václav Milík předvedl fantastický start, v první zatáčce se ujal vlády Michal Dudek. „Nestih‘ jsem ho do výjezdu,“ líčil pardubický závodník ztrátu jednoho bodu.

Jako druhý se z puncem neporazitelnosti loučil Pavol Pučko. V deváté jízdě se s ním Michael Hádek vůbec nepáral. Vystřihnul start jako z plochodrážní příčky, nekoukal ani napravo, ani nalevo a upaloval dopředu. když se v nájezdu do druhého kola ohlédl, pražský závodník byl bratru deset metrů za ním. „Jak má Pučkin GM, je rychlej‘ jak hovado,“ nešetřil Michael Hádek chválou na adresu Pavla Pučka. „Bylo to nakropený a nešlo to,“ viděl on jejich duel z druhé strany barikády. „Haďas jim dal flašku, že to na mě pokropěj‘ (smích). Z výjezdu se mi do zrychlilo, ale najednou tma!“

Situace na hrotu průběžné klasifikace se zamotávala víc a víc. Michal Dudek jednoznačně triumfoval v desáté jízdě. A hned na to si první letošní vítězství připsal Roman Čejka, když v úvodním oblouku minul Rolanda Benköa. „Čekal jsem, že bude lepší,“ vzkázal na jeho adresu slánský závodník. „Líp odstartoval, ale hnedka jsem ho dohnal a předjel.“

V rozjížďce s číslem dvanáct se Václav Milík přičinil, aby Michael Hádek osaměl na průběžném čele, aniž by musel na dráhu. Pardubičan rychle zareagoval na pohyb pásky, aby v první zatáčce zavřel Jana Holuba na vnitřní čáru. „Přehazoval jsem převod,“ popisoval obhájce titulu, co předcházelo jeho dnešní první prohře. „Něco jsem zkoušel a neodjel, klasickej‘ problém.“

Zato Václav Milík měl pádné důvody ke spokojenosti. „Dobře, že jezdím poslední jízdy, není to prochcaný,“ uvědomoval si výhodu svého startovního čísla čtyři. S osmi body byl po třech sériích společně s Pavlem Pučkem, Michalem Dudkem a Janem Holubem těsně za doposud neporaženým Michaelem Hádkem. „Dudu dostal rychlost po venku,“ vracel se ještě pardubický junior ke své jediné ztrátě. „Nestačil jsem ho vyvézt. Kdo je první, volí si stopu a on byl rychlej‘ jako sviňa. Teď by to chtělo Hada…“

Ani Michael Hádek nemá maximum
Čtvrtou sérii odstartovaly dvě diskvalifikace za najetí do pásky. Prvním postiženým se stal Stanislav Pouznar, druhým Ondřej Smetana. „Hrozně to táhne, hned jsem byl v pásce,“ vysvětloval. Pro další vývoj závodu a jeho výsledek v lepší polovině jeho výsledkové tabulky však byl více určující jednoznačný triumf Eduarda Krčmáře, který se vrátil zpět do sedla GM. A samozřejmě i duel Jana Holuba a Pavla Pučka v rozjížďce s číslem čtrnáct.

Jihočech ve mšenské vestě se ukázal rychlejší hned od startu, zatímco nájezd Pavla Pučka se v úvodním oblouku minul účinkem. Patnáctá jízda se opakovala kvůli pádu náhradníka Michal Kleina ve druhé zatáčce a přinesla senzaci. Při obou startech se Zdeněk Vrba usadil před Romanem Čejkou. Tři body však nakonec inkasoval debutující Zdeněk Holub.

Schumelilo se to v posledním kole. Slánský závodník už od druhého okruhu nervózně pokukoval po motoru. Po vyloučení Michala Kleina zastupující Reného Vidnera kvůli jeho zadřenému pohonnému agregátu se však plouhal do cíle s jedinými ambicemi nenechat se předjet od rychlejších protivníků o kolo a urvat alespoň jediný bod.

„Spojka,“ odhalil zdroj svých patálií, když ve svém boxu předal motocykl starostlivě se tvářícímu Antonínu Polákovi. „Povolil se šroub na unašeči a když nefunguje spojka, motorka nejede.“ Drama patnácté jízdy však ještě nemělo skončit. V posledním výjezdu prasknul vedoucímu Zdeňku Vrbovi primární řetěz!

Rozjížďka s číslem šestnáct ovšem měla vyprodukovat drama zbrusu odlišného charakteru. Václav Milík toužil po skalpu Michaela Hádka. A vskutku, v první zatáčce se mu vnitřní stopou podařilo sebrat mu vedení. „Měl jsem mu dát větší loket, možná by klapnul,“ komentoval Michael Hádek situaci v první zatáčce se smíchem. „Ale ne, vážně, poved‘ se mu start a blbě se tady předjíždí.“

Poslední série měla rozhodnout o všem. Nicméně i borci aspirující na nižší příčky se v jejích úvodních jízdách činili. Ondřej Smetana připravil o vítězství Stanislava Pouznara, zatímco zklamaný René Vidner neviděl cíl vinou zasekávajícího se plynu. Roland Benkö ukončil své vystoupení tristně. Byl vyloučen za dvě minuty, když nestačil vyměnit kolo s neoznačenou pneumatikou, kterou si díky neznalosti pravidel nechal obout na svůj poslední start. A Eduard Krčmář o chvilku později triumfoval stylem start – cíl.

Dvacet jízd nestačilo
S mnohem větší netrpělivostí ovšem diváci očekávali poslední dvě rozjížďky. V té s číslem devatenáct Michael Hádek startující z dráhy těsně u mantinelu záhy zmizel Janu Holubovi a Michalu Dudkovi. Všichni napjatě očekávali dvacátou jízdu, v níž mělo rozmístění závodníků na stupních vítězů nabýt hmatatelnější obrysy.

Páska letěla nahoru stejně briskně jako Václav Milík dopředu. Leč v první zatáčce skončil poslední Ondřej Veverka na zemi. Blikala červená světla, ale postižený Pražan dostal ještě jednu šanci při repete. Po restartu to byl on, kdo ve svých rukou třímal nejdelší konec provazu.

„Mně se v opakovačce nemůže nikdy povýst start,“ posteskl si Václav Milík po závodě. Ale nyní měl před sebou všechny tři závody. Srdce lva mu však nedovolilo kapitulovat. Na konci úvodního okruhu jel už třetí a Zdeněk Vrba se musel dívat na jeho výfuk. Velká bitka zuřila i na čele. Na konci druhého kola vystřídal Pavol Pučko na čele Ondřeje Veverku.

Jemu však byl souzen ještě jeden propad. Ve druhé zatáčce třetího kola se kolem Pražana přehnal Václav Milík. Svým předjížděcím manévrem vyrovnal bodový zisk Pavla Pučka a Jana Holuba, zatímco Michael Hádek se už mohl těšit, jak zamává z nejvyššího stupně pódia.

„Snad už se koulí,“ filozofoval na téma možného titulu, který vzhledem ke svému datu narození může získat letos poprvé a zároveň naposledy v kariéře. Tok jeho myšlenek však přerušil příchod Pavla Pučka, který si do jeho boxu přišel vypůjčit pneumatiku pro nadcházející dodatkovou jízdu.

„Naštěstí byla sjetá, jinak bych ji nepůjčil,“ tropil si žerty. Avšak Pražan si na Michaela Hádka stěžovat rozhodně nemohl, nebo za jeho třináctibodovým ziskem stály i jeho rady.

Po startu rozjezdu se dopředu dostal Jan Holub. Václav Milík a Pavol Pučko mu viseli na deflektoru, avšak Pražan ve druhé zatáčce upadl. Sice se zvedl, avšak v té chvíli mu vidina sama sebe na stupních vítězů proletěla kolem očí do ztracena. Zato Václav Milík bojoval dál. Ve druhém kole v zatáčce u depa vedoucího Mšeňáka objel a stříbrný věnec mu mohl začít říkat pane.

Hlasy z depa
„Poradil jsem Michalovi Dudkovi a Pučkinovi a oni porazili Milíčka,“ pochlubil se Michael Hádek. „Akorát mně nikdo neporadí. Jsem spokojenej‘ jako želva a želva je spokojená jako teď já. Úplnej‘ mazec, čekal jsem, že budu vejš‘, ale zase až takhle?! Milíčkovi jsem měl dát větší loket, možná by klapnul (smích). Ale ne, vážně, poved‘ se mu start a blbě se tady předjíždělo.“

„Ztratil jsem, kde se to nedalo čekat,“ krčil rameny Václav Milík. „Nejdřív jsem nestih‘ Dudu do výjezdu. Na Pučkina jsem odlít, ale pak se tam někdo rozbil a mně se v opakovačce nemůže povést start. V rozjezdu jsem projebal start. Chtěl jsem to dát na venek, chytnul rychlost a šel ven s Pučkinem. Pak ten Holubín, ještě jsem ho předjel. Maximální radost. Druhý místo je lepší než třetí a první třeba vyjde příště, každej‘ den není posvícení.“

„Bedna sice byla, ale až třetí,“ říkal Jan Holub. „S Vencou jsem přehazoval převod, něco jsem zkoušel a neodjel. Klasickej‘ problém. S Hadem to samý, neodjel jsem. V rozjezdu jsem měl dobrej‘ start, ale pak jsem si to zkazil sám. Uvidíme, jak to půjde dál. Je třeba pravidelně sbírat body a když tohle bude nejhorší výsledek, vůbec by mně to nevadilo.“

„Dneska se mi to líbilo, všechno fungovalo,“ pochvaloval si Pavol Pučko. „Až s Haďasem to bylo nakropený a nešlo to. V další jízdě to bylo podobný. V poslední jízdě to šlo, ale v opakovačce jsem uknul lehce do Milíka a on mi to dal zpátky v tom rozjezdu. To je závodnický, ale příště ho uknu znova. Líp by se počítaly body za první místa, ale celý závody jsem si pěkně užil, bylo to dobrý. Bedna by byla lepší, ale co se dá dělat?!“

„Závody super, až na dvě jízdy,“ bilancoval Eduard Krčmář svůj debut. „Ve druhý jízdě mi prasknul zadeček. Druhá motorka nejela vůbec, hejbali jsme s předstihem, ale nejelo to stejně. Tu jednu jízdu jsem jel na Jawě a pak jsme dali dohromady zase GM. Po startu jsem tam byl, ale málem zboural nafukovačky. Deset punktů je dobrejch‘.“

„Jsem nasranej‘, nezastíral Michal Dudek. „Škoda posledních dvou jízd. Říkám mechanikům, že to moc točí, a zmenší předstih, ale nekoukli se na to, že se jede hned po úpravě. A Veverka mi pak dá! Ztracený ještě nic není, je to první závod. Kdyby se tenhle škrtal, bylo by to dobrý, ale znáš to, je to buď a nebo. Jednou se zadaří a jednou ne.“

„Už bych tu bednu měl konečně odpanit,“ zamýšlel se Roman Čejka nad skutečností, že mu vavřínové věnce stále unikají. „Technika taky dneska zklamala. V poslední jízdě jsem si ale za tu nulu moh‘ sám. Posral jsem start. Jinak to bylo v pohodě. Nevadí, jedeme dál. V tý předposlední jízdě byla škoda defektu. Zrovna v jízdě, kde jsem měl udělat nejvíc bodů.“

„Měl jsem problém s nastavením motorky,“ připouštěl Ondřej Veverka. „Dráha byla tvrdá a mydlila. Ve třetí jízdě jsem vyměnil motorku, bylo to dobrý, akorát ta poslední jízda byla tragická, komická a nevím co všechno. Nebylo to nejhorší, ale uvidíme. Musím zopakovat tu poslední jízdu a dotáhnout ji do konce.“

Kvalifikace:

  01 02 03
1. Dominik Hinner, Praha 1.    
2. Eduard Krčmář, Slaný   1.  
3. Roland Benkö, H   2. 1.
4. Zdeněk Holub, Praha X   2.
5. Michal Klein, Mšeno   3. 2.
6. Milan Čermák, Mšeno T   X

Hlavní závod:

1. Michael Hádek, Mšeno 3 3 3 2 3 14
2. Václav Milík, Pardubice 3 2 3 3 2 13+3
3. Jan Holub, Mšeno 3 3 2 3 2 13+2
4. Pavol Pučko, Praha 3 3 2 2 3 13+1
5. Eduard Krčmář, Slaný 2 1 1 3 3 10
6. Michal Dudek, Slaný 2 3 3 1 1 10
7. Roman Čejka, Slaný 2 2 3 1 0 8
8. Ondřej Veverka, Praha 2 2 1 2 1 8
9. Zdeněk Vrba, Praha 1 2 2 2 0 7
10. Zdeněk Holub, Praha 0 0 1 3 2 6
11. Ondřej Smetana, Praha 0 1 0 T 3 4
12. Roland Benkö, H 0 1 2 1 M 4
13. Stanislav Pouznar, Mšeno 1 0 0 T 2 3
14. Jaroslav Hladký, Praha 1 ex 1 0 1 3
15. Dominik Hinner, Praha 0 0 0 1 1 2
16. René Vidner, Pardubice 1 1 0 – E 2
17. Michal Klein, Mšeno (res) 0 0 X 0 0

Poznámka: Milan Čermák odstoupil z postu druhého náhradníka, Jaroslav Hladký byl v rozjížďce s číslem sedm, kde skončil poslední, vyloučen za ztrátu deflektoru.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Ročenka bude v přímém prodeji ve Slaném

Česká Třebová – 23. dubna
Slánský juniorský víkend nabídne příležitost spatřit v akci závodníky hned ze třech šampionátů, ale také možnost zakoupit si novou publikaci Česká plochodrážní ročenka 2011. Stále je také možnost zaslat ji poštou. Zájemci by neměli s objednávkou váhat příliš dlouho, protože brožurka zmizí většinou velice rychle. Představu si můžete udělat i z fotografie, která jasně deklaruje, kolik kusů předchozích vydání je stále ještě k mání.

Motory ve Slaném neumlknou ani v neděli

Slaný – 22. dubna
Sobotní juniorka a večerní zábava nebude všechno, co o nadcházejícím víkendu nabídne Slaný plochodrážnímu fanouškovi. V neděli tady odstartuje mistrovství republiky juniorských družstev. Už tradičně ho doprovodí mistrovské stopětadvacítky, jichž se nakonec ve slánském depu sejde sedm.

Startovní listina:

Slaný: 1 Roman Čejka, 2 Michal Dudek, 11 Eduard Krčmář
Markéta Praha: 3 Pavol Pučko, 4 Ondřej Veverka, 12 Zdeněk Vrba
Pardubice: 5 Václav Milík, 6 René Vidner
Mšeno I: 7 Michael Hádek, 8 Jan Holub
Mšeno II: 9 Ondřej Smetana, 10 Stanislav Pouznar, 15 Milan Čermák

Mistrovství republiky 125 ccm:

1 Michal Škurla, Praha
2 Jakub Ondroušek, Chabařovice
3 Michaela Krupičková, Liberec
4 Roman Mády, Plzeň
5 Lukáš Kovařík, Praha
6 Felix Wittiber, D
7 Patrik Mikel, Praha

Foto: Antonín Škach