Saalfelden – 22. ledna
Rakouský Saalfelden je už řadu let tradičním pořadatelem semifinále mistrovství světa na ledové ploché dráze. Ovál uprostřed krásné scenérie alpských kopců vedle vesničky Lenzing zažil už spoustu bitev ohřebovaných speciálů a obvykle se pyšní i velice dobrou diváckou návštěvou. Ta se ale letos tak úplně nekonala. Ochozy sice prázdnotou nezívaly, ale oproti předchozím létům byl úbytek diváků viditelný na první pohled. Příčinou byla absence doslova a do písmene domácí superhvězdy Franze Zorna. Většina místních je zkrátka zvyklá přijít povzbudit svého slavného souseda. Ten se ovšem stačil kvalifikovat už před týdnem v nedalekém Sankt Johannu a nyní se ve stejné době účastnil polského Sanok Cupu.

Okruh postupových favoritů pro Grand Prix bylo třeba hledat už tradičně ve dvojici Rusů reprezentovanou tentokrát bratry Chomicevičovými a německy mluvícím duem Bauer – Simon. Všichni zmínění neponechali nic náhodě a s přehledem si zajistili místenku mezi ledařskou smetánkou. Vítězství si s plným bodovým ziskem odvezl Dmitrij Chomicevíč, kterého úvod sezóny zastihl ve velmi dobré formě a do Saalfeldemu přijel ověnčen titulem čerstvého mistra Ruska. Ten mimo jiné neobnáší nic menšího, než nutnost porazit fenomenálního a téměř bezchybného multišampiona Krasnikova. O druhém místě za Dmitrijovými zády musela rozhodnout až dodatková jízda, jedna z nejhezčích rozjížděk sobotního odpoledne. Ta se nakonec stala kořistí Vitalije Chomiceviče. Starší z bratrského dua je jediný ze startovního pole, který ví, jak chutná titul individuálního mistra světa. Start mu sice nevyšel podle představ, ale odvážným manévrem po vnějšku dráhy si nakonec vybojoval druhý stupínek po pravici sourozence. Spolu s nimi se na bednu dostal k radosti publika i domácí dravec Harald Simon, zatímco na Němce Günthera Bauera zbylo místo těsně pod. Smutný z toho určitě nebyl, víc než se soupeři se potýkal s teplotou a nachlazením, takže cílem dne byla jednoznačně kvalifikace do elitní série.

Hlavním otazníkem tak až do závěrečné série zůstávalo především poslední postupové místo. To si nakonec zaslouženě vybojoval Švéd Peter Koij. Malý bojovník s vizáží rockera byl překvapivě nejrychlejší už v tréninku. Přesto se, trochu i v duchu pravidla dobrý trénink – špatný závod a naopak, přisuzovaly větší šance spíš jeho krajanu Lindströmovi, Holanďanu Stellingwerfovi či domácímu mladíkovi Schwaigerovi. Koij se ale prezentoval velice rychlými starty, jízdou bez zbytečných chyb, či bodových ztrát a protože se v rozhodujícím vzájemném duelu s úspěchem ubránil četným atakům mezinárodně ostřílenějšího krajana Lindströma, mohl se oprávněně radovat z postupu mezi nejvyšší ledařskou klasu. V nepříliš často obměňované společnosti bude spolu s mladičkým Rusem Karačincevem a Finem Järfem další zcela novou tváří. Dlužno však dodat, že v případě Koije, nejde o žádného zelenáče, ale závodníka, který se příští jaro potká s Abrahámem. Na druhé straně ve srovnání se špičkovým párem svých krajanů Svensson – Serenius, jde na švédské poměry o téměř talentovaného začátečníka.

Přímý postup do Grand Prix tak poněkolikáté těsně unikl Per – Andersi Lindströmovi. Muž, který se do povědomí mnoha českých fandů zapsal hlavně boxerským extempore s Janem Klatovským před pár lety v Inzellu, sice dlouho živil své postupové ambice, ale nakonec hodně litoval už zmiňované prohry s krajanem Koijem. Nějakou dobu byl ve hře i sedmý Mario Schwaiger, jeho akcie ale výrazně klesly po mizerném startu ve třetí sérii, kdy ztrátu nedokázal dohnat a přišel o body právě s oběma švédskými rivaly na pátou příčku. René Stellingwerf byl handicapován zlomenou nohou z tréninku ve Švédsku, a když se přidaly i trable s technikou, díky kterým nestihl první jízdu dne, zhodnotil sympatický Holanďan v polovině závodu reálně situaci a dal šanci na svezení krajanu Schukkenovi v roli náhradníka.

Náš Jan Pecina rozhodně nezklamal a podal možná nejlepší výkon v mistrovství světa ve druhé části své kariéry (není příliš známé, že Jan Pecina je světový finalista v roku 1987, v devadesátých létech pak nezávodil – pozn. redakce). Ukázal kvalitu a značný díl bojovnosti, potrápil i hodně silné soupeře, například Lindström se o výhru nad ním strachoval do posledních metrů. Tvrdá práce v přípravě doprovázená i výrazným zhubnutím přináší výsledky.

I Lukáš Volejník určitě sám ví, že měl na lepší výsledek, než dva body, se kterými Saalfelden opouštěl. Sobota zkrátka nepatřila k jeho šastným dnům. Nelze mu upřít snahu a bojovnost, ale srážely ho problémy, které někdy k závodění provázejí. Ve třetí sérii ho zastavil nepříjemný pád, po něm následovaly problémy s technikou a poslední jízda na stroji vypůjčeném od Angličana Marka Uzzela. Při jeho věku i nadšení lze brát výsledek jako cennou zkušenost do budoucna.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Sanok – 21. januára
Kvalifikácia MS na ¾ade, ktorá sa išla v sobotu v po¾skom Sanoku, ponúkla množstvo zaujímavých súbojov, dramatických situácií, ale aj jednoznačné víazstvo šesnásobného ¾adového krá¾a, Nikolaja Krasnikova. Do sanockej kvalifikácie bol pôvodne nasadený len jeden český reprezentant, Antonín Klatovský, pokým Radek Hutla a Petr Klauz, plnili role náhradníkov. Nakoniec však do boja o body zasiahol od začiatku pretekov aj Radek Hutla, keď deň predtým kvôli problémom s motorom odstúpil Oleg Dosajev.

Pretekom predchádzali asi polhodinové prezentácie sponzorov podujatia, v štýle ako to dokážu na plochej dráhe len Poliaci. V rámci toho, totiž na dráhu vyšli aj autobusy, výrobok jedného z najväčších sanockých sponzorov, medzi ktorými nechýbala ani u nás známa harmonika. Potom sa už mohla zača aj prezentácia jazdcov a samotné preteky.

Tie začali z ostra, keď v prvej jazde proti sebe nastúpili Švéd Stefan Svensson a ruský obojživelník Igor Kononov. Hneď v úvode sa predstavil aj český Radek Hutla. Od štartu išiel dopredu ruský mladík, keď si poradil so švédskym veteránom. Vzdialenos medzi oboma však nebola príliš ve¾ká, keď Kononov prešiel cie¾om tretieho kola na zadnom kolese a zavrel plyn. Svensson to naplno využil, preletel popri ňom, aby nakoniec jazdu vyhral. Až vtedy si jeho ruský súper uvedomil, že do cie¾a mu chýba ešte jedno kolo. Rýchlo pridal a ušiel tak nebezpečne sa približujúcemu Holanďanovi Holsteinovi, no strata tohto bodu ho stála v konečnom účtovaní nakoniec stupne víazov.

Zaujímavú jazdu videli diváci, medzi ktorými nechýbali ani českí, či slovenskí fanúšikovia, hneď druhú v poradí. Od štartu sa vedenia ujal v Čechách známy Rakúšan Martin Posch, ktorý však vkuse musel odráža stále viac dotierajúceho Nemca Floriana Fürsta. Ten ho nakoniec v prvej zákrute posledného kola predbehol, no Rakúšan to nevzdával a v poslednej zákrute si na Nemca vyšliapol zvnútra, pričom došlo ku kontaktu, z ktorého vyviazol Nemec s problémami, ale bez pádu, pričom Posch vyskúšal nielen tvrdos ¾adu, ale aj kvalitu mantinelov, skladajúcich sa z balíkov izolačnej vaty.

Českými ale aj slovenskými fanúšikmi očakávaná bola najmä tretia jazda. V nej okrem iných štartoval Antonín Klatovský a Nikolaj Krasnikov. ¼adový krá¾ však ušiel svojim súperom už po štarte a s preh¾adom zvíazil, pokým druhý Antonín Klatovský mal ku koncu čo robi, aby odrazil stále horšie dobiedzajúceho Švéda Tommy Flyktmana. Posledný do cie¾a došiel francúzsky Claude Gadeyne, ktorý do Po¾ska prišiel celkom sám s jediným motocyklom a bez mechanika a v priebehu pretekov si na svoju stranu dostal všetkých divákov, najmä vďaka agitácii speakra.

Zaujímavou bola aj jazda s poradovým číslom pä. V nej sa totiž stretol Krasnikov so Svenssonom. Z víazstva sa síce tešil ruský borec, ktorý v depe pred pretekmi odmietal rozpráva nielen s novinármi ale aj s usporiadate¾mi, nako¾ko sa naplno sústreďoval na preteky. Veterán Svensson, však nebol ¾ahkým súperom a ako sa neskôr ukázalo, bol jediný, kto dokázal aspoň trochu ohrozova počas takmer celej jazdy, Krasnikovovu pozíciu.

V nasledujúcej jazde si prvý bod vybojoval aj Radek Hutla, keď sa v prvej zákrute vysporiadal s francúzskym Gadeynem. Po druhý dvojbodový zisk si do jazdy číslo osem išiel Antonín Klatovský, keď nestačil na Igora Kononova, ale do cie¾a došiel o ve¾ký kus pred Miroslawom Daniszewskim.

Desiata jazda priviedla na štart obidvoch českých pretekárov. Vedenia sa po štarte ujal Klatovský, na ktorého stále dobiedzal za ve¾kého burácania po¾ských kibicov, Grzegorz Knapp, ktorému však nevychádzala taktika dávania to v zákrutách nad českého borca. V poslednom kole však prišla chví¾ka pre po¾ského žužlovca, keď nečakane vo výjazde z predposlednej zákruty zastal stroj českého pretekára, ktorý nakoniec pre poruchu neuvidel ani cie¾. Vďaka tomu získal jeden bod Radek Hutla, ktorý dovtedy jazdil ako posledný za Martinom Poschom.

S napätím sa očakávala jedenásta jazda, v ktorej sa okrem iných proti sebe postavili Nikolaj Krasnikov a Danil Ivanov. Aj tu sa však hneď po štarte ujal vedenia Krasnikov, keď dokázala naplno využi drobné zaváhanie svojho súpera.

Nepodarený štart predviedol v trinástej jazde Antonín Klatovský, ktorému sa tak šance na postup začali vzďa¾ova ešte viac. Nič mu nepomohlo, že začal stíhaciu jazdu za skúseným Svenssonom, do depa si odviezol jediný bod za tretie miesto. Naopak, dobrý štart predviedol v nasledujúcej jazde Radek Hutla, ktorý dokonca v prvej zákrute atakoval druhého Malinena. Nakoniec mal však roboty s posledným Daniszewskim, ktorý v poslednom kole vystupňoval tlak a v predposlednej zákrute predbehol za ve¾kého povzbudzovania divákov oboch súperov naraz.

Výborne sa vo svojej poslednej jazde večera predviedol Radek Hutla, keď sa od štartu odlepil hneď za Krasnikovom, pričom mu ako jediný robil spoločnos aj v prvej zákrute. Druhé miesto si nakoniec aj napriek tlaku Kreuzbergera a Seppanena dokázal udrža a zapísal si tak dva body.

České nádeje sa vkladali do devätnástej jazdy. V nej sa predstavil Antonín Klatovský , ktorý neskladal flintu do žita, keď vetril príležitos na plný bodový zisk, ktorý by mu mohol za lepšej konštelácie hviezd, dosta sa do rozjazdy o miesto náhradníka pre Grand Prix. Starší z bratov Klatovských predviedol bleskový štart a usadil sa na čele jazdy. Zaujímavý súboj sa však odohrával za jeho plecami. Išlo v ňom vlastne aj o šancu pre Klatovského na spomínanú jazdu o miesto náhradníka do GP. V ňom sa podarilo po ve¾kom tlaku Holsteina predbehnú v poslednom kole Fürsta, vďaka čomu tak došlo k rovnosti bodov nemeckého pretekára s českým borcom.

Poslednou jazdou večera bola dodatková medzi Fürstom a Antonínom Klatovským. Štart z vnútornej dráhy lepšie vyšiel českému pretekárovi, ktorý si potom bez problémov udržal prvé miesto a postúpil do GP ako náhradník.

„Neviem čo sa stalo. Motor mi odišiel, ale čo s ním je, neviem. Minimálne o dva body som mohol ma viac. Mohol som postúpi priamo do GP. Mohlo to by na istotu. Ale vďaka aj za toto. Prvú GP budem ako náhradník stá, ale potom už pôjdem aj ja“, okomentoval najprv svoju tretiu jazdu, v ktorej prišiel o takmer isté tri body a neskôr aj celý priebeh pretekov Antonín Klatovský. Ako však hodnotí svoj výkon v globále? „Zatia¾ mám dobrú sezónu. Mám 4 motory a ide mi to.“ Antonín Klatovský tak bude jediným českým zástupcom vo svetovom finále na ¾ade. „V GP by som chcel skonči do 10. miesta“, odpovedal na otázku aké umiestnenie by bral v GP. Na druhý deň sa mal český pretekár spolu s bratom predstavi aj na kvalitne obsadenom Sanok Cupe. „Zajtrajšok vnímam ako uvo¾nenie. Odmenu za dnešok.“

Druhý český zástupca v pretekoch, Radek Hutla, okomentoval svoj výkon nasledovne: „Som rád, že som mohol vôbec štartova. Možno niečo také už nebude. Motory mi fungovali celkom dobre, no mohlo by aj viac bodov. Dúfam, že tak bude nabudúce.“ Aj Radek Hutla figuroval pre nasledujúci deň na štartovke Sanok Cupu. Jeho meno bolo v kolónke náhradníkov. „Mal to ís Oleg Dosajev, no pre problémy s motorkou nejde. Usporiadatelia tam nakoniec nasadili Kreuzbergera, ja budem náhradník.“

Foto: Martin Búri